Jak jste na tom s přivoláním ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já mám ovčáka a toho jsem od mala učila,aby si mě hlídal a vydrželo mu to dodnes, přivolání dobrý,ještě se nám nestalo,že by se nějak zapomněl (musím zaťukat ). Nedávno k nám do smečky ovšem přibyl labrador a s tím mám ten samý problém jako vy, doma poslouchá,ale venku si to hodně rozmýšlí, stopovačku jsem ani neuvažovala,lítá jako blázen a to bych ho pořád jen vymotávala, tak zatím trénujeme přivolání mimo "civilizaci" hlavně na hračky a piškotky, už se trošku lepší,hlavně kouká na ostatní,proč běží k paničce,přemýšlí a pak přiběhne,žádná sláva, ale alespoň přijde, když k nám přišel nevnímal venku vůbec. Bude to chtít čas a snad to bude OK

Tak mu zkus dát ostnáč a kratší stopovačku. S povelem ke mě rázně škubni a donut´ho předsednout, pořádná pochvala jestli je přes žrádlo, tak odměna. Dělej to asi 14 dní pouze! na krátké stopovačce a vždy s povelem a škubnutím. Zatím to fungovalo na každého psa za 12 let, co je cvičím

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si doma poslušnost mého labradora nemůžu vynachválit,ale venku,když je na volno,tak si toho náležitě užívá.Už jsem si pořídila i píšťalku,ale jak někde něco zaljmavého zavětří,tak přiběhne,až po chvíli,spíš až se uráčí.Přiznávám,že jsem až moc shovívavá a nedovedu být důsledná,proto si ho dovolím pustit na volno jen časně ráno při venčení,kdy je spíše liduprázdno. Jinak bývá většinou na vodítku.Bydlíme ve městě.Různé návody cvičení přivolání pomocí stopovačky se nijak neosvědčily,spíše jsem ji pořád odněkud vymotávala.A také jsem se ,nejednou ,přesvědčila, že když 40-ti kilový pes náhle vyrazí, právě na té stopovačce,že nemám šanci a letím vzduchem,jak papír.Pak jsem si jen ošetřila oděrky,naštěstí i poblíž našla své brýle a stopovačku zamítla.

mám taky labradora, spíše křížence. je fakt lepčí 40kilo nechat běžet když už je v ráži a radši nezastavovat, už se mi stalo, že jsem hodila záda, parádně si spálila ruce od stopky a další nehody....stopku ale přesto používáme, jde o to být rychlejší než pes. a další zásada:pokud nemáš 100% přivolání, psa nepouštět, kazíš si tím výcvik a to hodně. psi jsou vyčůraní a tohodle dost využívají jak zjistí, že jim něco může projít. já když vím, že můj pes chce vyrazit za dalším psem přes chodník, chytnu stopku, omotám kolem ruk a zapřu se a dřív než se rozeběhne tak škubnu a řeknu že ne, nebo že nesmí. a přivolám si ho ksobě radši. je to lepší, protože nikdy nevíte co je ten druhej pes třeba zač a může se z toho vyvinout rvačka. taky bydlíme ve městě a taky se furt někde zasukovává,ale jednou jsme ho nechali vydusit když se zasukoval ve křoví a schválně jsme šli pryč aby si pořádně zaštěkal a od té doby si dává sakra pozor kam leze :) nám stopka v tomhle hodně pomohla a neměnila bych to za nic... i když je ve městě hodně řečí:proč má ten pes tak dlouhý vodítko a proč mu to nezkrátíte? a další věci, občas na to někdo i šlápne a natrefíme i na protivy kteří jsou schopní za to vynadat, ale nás to netrápí... musíte být v myšlení rychlejší než pes a musíte ho chápat, jakmile ho znáte, víte že vám vyrazí tam a tam a že si všeho všimne, takže si musíte všímat dřív....pomocí píšťalky nebo krátkého vodítka nebo volnosti na pokus a omyl poslušnosti nezískáte.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak mu zkus dát ostnáč a kratší stopovačku. S povelem ke mě rázně škubni a donut´ho předsednout, pořádná pochvala jestli je přes žrádlo, tak odměna. Dělej to asi 14 dní pouze! na krátké stopovačce a vždy s povelem a škubnutím. Zatím to fungovalo na každého psa za 12 let, co je cvičím

ostnáč na labradora? no sorry ale podle mě je ostnáč dost krutej výcvik teda, všechno se de dělat i jinak než těmahle metodama do kterých patří i elektrický obojek například. labrador jako všechyn ostatní psi je dost inteligentní na to, aby to pochopil a nepotřeboval aby se mu do krku zapíchaval ostnatej obojek....a nemůžete s povelem hnedka škubat, pes potřebuje nějakou dobu, maximálně dvě vteřiny na to aby si uvědomil co po něm chcete, říká se tomu tzv.oblouk. je jasný že ti bude pes tímto způsobem do dvou týdnu poslouchat aleza jakým účelem? doufám že tohle zadavatelka nezvolí....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ostnáč na labradora? no sorry ale podle mě je ostnáč dost krutej výcvik teda, všechno se de dělat i jinak než těmahle metodama do kterých patří i elektrický obojek například. labrador jako všechyn ostatní psi je dost inteligentní na to, aby to pochopil a nepotřeboval aby se mu do krku zapíchaval ostnatej obojek....a nemůžete s povelem hnedka škubat, pes potřebuje nějakou dobu, maximálně dvě vteřiny na to aby si uvědomil co po něm chcete, říká se tomu tzv.oblouk. je jasný že ti bude pes tímto způsobem do dvou týdnu poslouchat aleza jakým účelem? doufám že tohle zadavatelka nezvolí....

Labrador je velký a silný pes, nevidím problém v tom, že by neskousl ostnáč a se zadavatelky si dělá vyloženě srandu, pokud je zanedbané přivolání od štěněcího věku formou hry tak vždy zabíral ostnáč, málokdo má sílu na to, aby dokázal účinně škubnout škrt´ákem tak aby to velkému psu k něčemu bylo. Účel je aby pes měl přivolání, výše popsaným způsobem by ho měl mít poměrně slušné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Labrador je velký a silný pes, nevidím problém v tom, že by neskousl ostnáč a se zadavatelky si dělá vyloženě srandu, pokud je zanedbané přivolání od štěněcího věku formou hry tak vždy zabíral ostnáč, málokdo má sílu na to, aby dokázal účinně škubnout škrt´ákem tak aby to velkému psu k něčemu bylo. Účel je aby pes měl přivolání, výše popsaným způsobem by ho měl mít poměrně slušné.

jo? tak pokud každej problém řešíte tímto tak prosím, ale zadavatelce bych radila aby tohl enezkoušela ani náhodou. četla jsem někdy že by opravdu zkušenej kynolog nebo kdkoliv řešit všechno tímto? já teda ne. moc dobře totiž vím, že každej problém jde nějak vyřešit a ne rozhodně násilím. je jedno co je to za psa, jde o to že to není zrovna lidský způsob trénování a podle mě si tohle žádnej pes nezaslouží, protože chyba není ve psovi ale vždy v pánovi a to by si měl uvědomil každej. sama zadavatelka psala že není asi důsledná a v tom je možná chyba. takže doporučuju znovu stopku a sledovat a důslednost a pokud si z ní dělá prdel tak si normálně promluvit z očí do očí, zabírá to perfektně a je to normální způsob jak něco psovi vysvětlit!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám taky labradora, spíše křížence. je fakt lepčí 40kilo nechat běžet když už je v ráži a radši nezastavovat, už se mi stalo, že jsem hodila záda, parádně si spálila ruce od stopky a další nehody....stopku ale přesto používáme, jde o to být rychlejší než pes. a další zásada:pokud nemáš 100% přivolání, psa nepouštět, kazíš si tím výcvik a to hodně. psi jsou vyčůraní a tohodle dost využívají jak zjistí, že jim něco může projít. já když vím, že můj pes chce vyrazit za dalším psem přes chodník, chytnu stopku, omotám kolem ruk a zapřu se a dřív než se rozeběhne tak škubnu a řeknu že ne, nebo že nesmí. a přivolám si ho ksobě radši. je to lepší, protože nikdy nevíte co je ten druhej pes třeba zač a může se z toho vyvinout rvačka. taky bydlíme ve městě a taky se furt někde zasukovává,ale jednou jsme ho nechali vydusit když se zasukoval ve křoví a schválně jsme šli pryč aby si pořádně zaštěkal a od té doby si dává sakra pozor kam leze :) nám stopka v tomhle hodně pomohla a neměnila bych to za nic... i když je ve městě hodně řečí:proč má ten pes tak dlouhý vodítko a proč mu to nezkrátíte? a další věci, občas na to někdo i šlápne a natrefíme i na protivy kteří jsou schopní za to vynadat, ale nás to netrápí... musíte být v myšlení rychlejší než pes a musíte ho chápat, jakmile ho znáte, víte že vám vyrazí tam a tam a že si všeho všimne, takže si musíte všímat dřív....pomocí píšťalky nebo krátkého vodítka nebo volnosti na pokus a omyl poslušnosti nezískáte.....

sousedka má labradorku..a ta i s ostnáčem prostě táhne..tahem... klidně...cukání nezabralo nic...a feně jaksi nevadilo, že si do krve rozjebala krk a majitelce taky ne..dle mě je ostnáč hovadina...řešit něco bolestí? Naco?

Prostě mít na vodítku..a dbát na udělání povelu hned...vyhlídnout dobu, kdy by to pro něj neměl být problém a když provede dobře...pořááádně pochválit....

Mě se taky stena že pes se začuchá, nebo je utahanej...tak se loudá....ale i tak musí přijít...a pokud nejde...jdu pro něj a pokárám...poté vypustím..a povel v 10 minutách chci často...většinou provede bez problémů...takže obří pochvala...a volno

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám taky labradora, spíše křížence. je fakt lepčí 40kilo nechat běžet když už je v ráži a radši nezastavovat, už se mi stalo, že jsem hodila záda, parádně si spálila ruce od stopky a další nehody....stopku ale přesto používáme, jde o to být rychlejší než pes. a další zásada:pokud nemáš 100% přivolání, psa nepouštět, kazíš si tím výcvik a to hodně. psi jsou vyčůraní a tohodle dost využívají jak zjistí, že jim něco může projít. já když vím, že můj pes chce vyrazit za dalším psem přes chodník, chytnu stopku, omotám kolem ruk a zapřu se a dřív než se rozeběhne tak škubnu a řeknu že ne, nebo že nesmí. a přivolám si ho ksobě radši. je to lepší, protože nikdy nevíte co je ten druhej pes třeba zač a může se z toho vyvinout rvačka. taky bydlíme ve městě a taky se furt někde zasukovává,ale jednou jsme ho nechali vydusit když se zasukoval ve křoví a schválně jsme šli pryč aby si pořádně zaštěkal a od té doby si dává sakra pozor kam leze :) nám stopka v tomhle hodně pomohla a neměnila bych to za nic... i když je ve městě hodně řečí:proč má ten pes tak dlouhý vodítko a proč mu to nezkrátíte? a další věci, občas na to někdo i šlápne a natrefíme i na protivy kteří jsou schopní za to vynadat, ale nás to netrápí... musíte být v myšlení rychlejší než pes a musíte ho chápat, jakmile ho znáte, víte že vám vyrazí tam a tam a že si všeho všimne, takže si musíte všímat dřív....pomocí píšťalky nebo krátkého vodítka nebo volnosti na pokus a omyl poslušnosti nezískáte.....

Určitým meziswtupněm mezi tím ostnáčem a prostou stopovačkou je stopovačka obtočená kolem hřbetu psa. pokud ji nedržíte, nic se neděje. - když vyrazí a vy ji budete držet, stáhne se mu zhruba ve slabinách a to ho zaručeně zastaví. Obvykle to stačí udělat jednou, dvakrát a pak už ji pustit normálně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jo? tak pokud každej problém řešíte tímto tak prosím, ale zadavatelce bych radila aby tohl enezkoušela ani náhodou. četla jsem někdy že by opravdu zkušenej kynolog nebo kdkoliv řešit všechno tímto? já teda ne. moc dobře totiž vím, že každej problém jde nějak vyřešit a ne rozhodně násilím. je jedno co je to za psa, jde o to že to není zrovna lidský způsob trénování a podle mě si tohle žádnej pes nezaslouží, protože chyba není ve psovi ale vždy v pánovi a to by si měl uvědomil každej. sama zadavatelka psala že není asi důsledná a v tom je možná chyba. takže doporučuju znovu stopku a sledovat a důslednost a pokud si z ní dělá prdel tak si normálně promluvit z očí do očí, zabírá to perfektně a je to normální způsob jak něco psovi vysvětlit!

Tak to bude mít zadavatelka na dlouho. Přeji jí hodně štěstí, bude ho potřebovat, ještě jsem neviděla, neslyšela, že by někdo podobným způsobem udělal přivolání, začínám se dobře bavit. Pes je odsouzený k celoživotnímu venčení na vodítku, ono samo se přivolání neudělá i když do psa bude hučet jak do vrby a koukat mu do očí, efekt stejný jako by se mu kokala do pr**le

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
sousedka má labradorku..a ta i s ostnáčem prostě táhne..tahem... klidně...cukání nezabralo nic...a feně jaksi nevadilo, že si do krve rozjebala krk a majitelce taky ne..dle mě je ostnáč hovadina...řešit něco bolestí? Naco?

Prostě mít na vodítku..a dbát na udělání povelu hned...vyhlídnout dobu, kdy by to pro něj neměl být problém a když provede dobře...pořááádně pochválit....

Mě se taky stena že pes se začuchá, nebo je utahanej...tak se loudá....ale i tak musí přijít...a pokud nejde...jdu pro něj a pokárám...poté vypustím..a povel v 10 minutách chci často...většinou provede bez problémů...takže obří pochvala...a volno

konečně někdo rozumnej, já si taky myslím že používat ostnáč je tak na psychyckej problém u psa a taky na fyzickej vzhledem k rozdrápání krku.

držím se toho, že pes prostě musí přijít, at už sám od sebe tak mechanicky, pro psa si nechodím, bud dojde sám nebo si ho přitáhnu ale vždycky pochválím a odměním nějak.

toho psa to za chvíli přestane bavit, že ho taháte od něčeho zajímavýho a bude chodit pomalu ale jistě sám a pořád....jen mu musíte dát ten reflexní oblouk kterej je tak dvě vteřiny, víc ne....a pak až tahat třeba...ale ne sotva doříct povel tak zatáhnout. pokud už v přivolání vidím nějaký pokroky a chodí častěji než předtím tak praktikuju takto: povel ke mně (nebo vrať se atd), reflexní oblouk, když nic tak jenom škubnu stopkou, řeknu: tak honem! důrazně a když teda jde směrem ke mně tak už za cesty chválím: tak je šikovný kluk, hodný pejsek...a odměním....funguje to perfekntě a když nejde hnedka po tom důrazným HONEM! tak si ho prostě těch deset metrů co je stopovačka přitáhnu k sobě...věřte. psům to není příjemný a brzo se naučí že je lepší přijít radši sami od sebe...

všechno jde a to i bez ostnáče...to by totiž bylo moc jednoduchý....a pokud si ani po tomto nebude vědět rady, podívejte se a nebo zadejte doraz panu Desenskému. někteří na něj sice nadávají, ale my podle něj psa vycvičili a cvičíme a jsem spokojená...stránky: http://www.psycholog-psu.com/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám taky labradora, spíše křížence. je fakt lepčí 40kilo nechat běžet když už je v ráži a radši nezastavovat, už se mi stalo, že jsem hodila záda, parádně si spálila ruce od stopky a další nehody....stopku ale přesto používáme, jde o to být rychlejší než pes. a další zásada:pokud nemáš 100% přivolání, psa nepouštět, kazíš si tím výcvik a to hodně. psi jsou vyčůraní a tohodle dost využívají jak zjistí, že jim něco může projít. já když vím, že můj pes chce vyrazit za dalším psem přes chodník, chytnu stopku, omotám kolem ruk a zapřu se a dřív než se rozeběhne tak škubnu a řeknu že ne, nebo že nesmí. a přivolám si ho ksobě radši. je to lepší, protože nikdy nevíte co je ten druhej pes třeba zač a může se z toho vyvinout rvačka. taky bydlíme ve městě a taky se furt někde zasukovává,ale jednou jsme ho nechali vydusit když se zasukoval ve křoví a schválně jsme šli pryč aby si pořádně zaštěkal a od té doby si dává sakra pozor kam leze :) nám stopka v tomhle hodně pomohla a neměnila bych to za nic... i když je ve městě hodně řečí:proč má ten pes tak dlouhý vodítko a proč mu to nezkrátíte? a další věci, občas na to někdo i šlápne a natrefíme i na protivy kteří jsou schopní za to vynadat, ale nás to netrápí... musíte být v myšlení rychlejší než pes a musíte ho chápat, jakmile ho znáte, víte že vám vyrazí tam a tam a že si všeho všimne, takže si musíte všímat dřív....pomocí píšťalky nebo krátkého vodítka nebo volnosti na pokus a omyl poslušnosti nezískáte.....

Jsem taktéž příznivcem stopovačky Můj pes (am.kokr) má v běžném prostředí i při hře se psy přivolání dobré. Potíž je s loveckými instinkty. Jakmile uslyší bažanta nebo ucítí jinou zvěř (včetně kočky), zapomene i jak se jmenuje, natožpak nějaké přivolání. Než jsme začali stopovačku používat, byla každá vycházka na volno jen můj strašný stres. A teď můžu být v klidu a soustředit se na nácvik - pozorování psa, kdy se začíná lovecký amok projevovat, přivolání z pole atd. Osobně si však myslím, že už nebudu mít odvahu ho ze stopovačky pustit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to bude mít zadavatelka na dlouho. Přeji jí hodně štěstí, bude ho potřebovat, ještě jsem neviděla, neslyšela, že by někdo podobným způsobem udělal přivolání, začínám se dobře bavit. Pes je odsouzený k celoživotnímu venčení na vodítku, ono samo se přivolání neudělá i když do psa bude hučet jak do vrby a koukat mu do očí, efekt stejný jako by se mu kokala do pr**le

pokud vy cvičíte takto tak prosím ale jestli jste slyšela někdy o Desenským. používá snadněkdy tohle? nepoužívá, bavte se jak chcete, ale tady jde především o psychiku a zdraví psa, ono je moc jednoducý ho vycvičit násilím a vy na to , abyste psi cvičila normálně nemáte nervy, proto volíte tento způsob. zadavatelce radím aby si dala práci a nelitovala pak něčeho.....ono chyby jde dělat lehce, ale napraovat už je to horší :) myslete si co chcete, já vím že to jde i jinak a praktikovalo se to na hodně psech, bez těchto strašných věcí. pes není vrba, takže pochopí co se po něm chce, jen to chce důraznost....a důslednost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud vy cvičíte takto tak prosím ale jestli jste slyšela někdy o Desenským. používá snadněkdy tohle? nepoužívá, bavte se jak chcete, ale tady jde především o psychiku a zdraví psa, ono je moc jednoducý ho vycvičit násilím a vy na to , abyste psi cvičila normálně nemáte nervy, proto volíte tento způsob. zadavatelce radím aby si dala práci a nelitovala pak něčeho.....ono chyby jde dělat lehce, ale napraovat už je to horší :) myslete si co chcete, já vím že to jde i jinak a praktikovalo se to na hodně psech, bez těchto strašných věcí. pes není vrba, takže pochopí co se po něm chce, jen to chce důraznost....a důslednost

O Desenském jsem slyšela,ale nemám osobní zkušenosti a protože na lidi si dělám názor sama tak nedokážu posoudit jaké má metody výcviku a jak účinné, neurážím ho jen ho osobně neznám. Každý má svoje metody, sice to není zadavatelky případ, ale neznám jediného psa co se účastní soutěží, zkoušek, závodů aby ho někdo dělal formou Vámi popisovanou, nebo stylem to se samo poddá. Každý má své metody, třeba tz Vaše na Vaše pejsky zabírají, ale já cvičím psy pro ozbrojené složky a skládám zkoušky z výkonu, účastním se soutěží, tak si nemůžu dovolit, aby pes nepřišel na přivolání , když nemáte přivolání, nemáte nic! Vím, že moje metoda funguje, ale nikomu ji nevnucuju, jen jsem ji doporučila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O Desenském jsem slyšela,ale nemám osobní zkušenosti a protože na lidi si dělám názor sama tak nedokážu posoudit jaké má metody výcviku a jak účinné, neurážím ho jen ho osobně neznám. Každý má svoje metody, sice to není zadavatelky případ, ale neznám jediného psa co se účastní soutěží, zkoušek, závodů aby ho někdo dělal formou Vámi popisovanou, nebo stylem to se samo poddá. Každý má své metody, třeba tz Vaše na Vaše pejsky zabírají, ale já cvičím psy pro ozbrojené složky a skládám zkoušky z výkonu, účastním se soutěží, tak si nemůžu dovolit, aby pes nepřišel na přivolání , když nemáte přivolání, nemáte nic! Vím, že moje metoda funguje, ale nikomu ji nevnucuju, jen jsem ji doporučila.

takže psi pro armádu a další tyto věci se cvičí tímto způsobem jo? tak to je mi těch psů upřímně líto....možná je ta práce baví, možná ne, ale pochybuju že se ji líbí výchova výcviku. Desenský by vám ukázal že jde mít stoprocentní přivolání i bez těchto metod, ale pro vás je nutný čas, takže vy se určitě nebudete výcvikem zabývat tady půl roku jako normální majitel psa.....fungovat může, ale za jakých podmínek? doporučila bych vám nějakou free sobotu s desenským, my tam jedeme taky. vy totiž psa sice vycvičit tímto způsobem umíte a věřím že to funguje ale toho psa nechápete a možná proávě proto že ste "posedlá" zkouškama a co nejrychlejším výcvikem pro ozbrojené složky, že ani nevidíte na tom psovi jestli mu t o vyhovuje....možná pro jedince tomuhle určené je to jediný způsob ale pro zadavatelku, která má psa jako domácího člena rodiny to není vhodný způsob...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
takže psi pro armádu a další tyto věci se cvičí tímto způsobem jo? tak to je mi těch psů upřímně líto....možná je ta práce baví, možná ne, ale pochybuju že se ji líbí výchova výcviku. Desenský by vám ukázal že jde mít stoprocentní přivolání i bez těchto metod, ale pro vás je nutný čas, takže vy se určitě nebudete výcvikem zabývat tady půl roku jako normální majitel psa.....fungovat může, ale za jakých podmínek? doporučila bych vám nějakou free sobotu s desenským, my tam jedeme taky. vy totiž psa sice vycvičit tímto způsobem umíte a věřím že to funguje ale toho psa nechápete a možná proávě proto že ste "posedlá" zkouškama a co nejrychlejším výcvikem pro ozbrojené složky, že ani nevidíte na tom psovi jestli mu t o vyhovuje....možná pro jedince tomuhle určené je to jediný způsob ale pro zadavatelku, která má psa jako domácího člena rodiny to není vhodný způsob...

Nejsem posedlá zkouškama a psi pro ozbrojené složky se cvičí mnohdy horším způsobem než je ostnáč tomu věřte a navíc k ostnáči přistupuju zřídka, většinou se psem pracuju od štěněte do jeho dvou let, půlrok na to nestačí, Váš mylný dojem. Já nevnucuju nikomu své metody, bud´te proto tak velmi laskavá a nevnucujte mi ty Vaše. Děkuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejsem posedlá zkouškama a psi pro ozbrojené složky se cvičí mnohdy horším způsobem než je ostnáč tomu věřte a navíc k ostnáči přistupuju zřídka, většinou se psem pracuju od štěněte do jeho dvou let, půlrok na to nestačí, Váš mylný dojem. Já nevnucuju nikomu své metody, bud´te proto tak velmi laskavá a nevnucujte mi ty Vaše. Děkuji

já vám ho nevnucuju, jen říká že jsou ijiný způsoby než ostnáč nebo elektickej obojek a právě proto bych tyhle věci nezkušeným nedoporučovala a na to aby ji pes ve městě poslouchal to nepotřebuje :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Labrador je velký a silný pes, nevidím problém v tom, že by neskousl ostnáč a se zadavatelky si dělá vyloženě srandu, pokud je zanedbané přivolání od štěněcího věku formou hry tak vždy zabíral ostnáč, málokdo má sílu na to, aby dokázal účinně škubnout škrt´ákem tak aby to velkému psu k něčemu bylo. Účel je aby pes měl přivolání, výše popsaným způsobem by ho měl mít poměrně slušné.

Účinné škubnutí škrťákem je v první řadě o správném načasování a nikoli o fyzické síle. Ostnáč rozhodně není všelék a NEPATŘÍ do rukou neználkům! V žádném případě to není pomůcka, kterou by se hodilo doporučovat po internetu bez osobní znalosti daného problému.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si doma poslušnost mého labradora nemůžu vynachválit,ale venku,když je na volno,tak si toho náležitě užívá.Už jsem si pořídila i píšťalku,ale jak někde něco zaljmavého zavětří,tak přiběhne,až po chvíli,spíš až se uráčí.Přiznávám,že jsem až moc shovívavá a nedovedu být důsledná,proto si ho dovolím pustit na volno jen časně ráno při venčení,kdy je spíše liduprázdno. Jinak bývá většinou na vodítku.Bydlíme ve městě.Různé návody cvičení přivolání pomocí stopovačky se nijak neosvědčily,spíše jsem ji pořád odněkud vymotávala.A také jsem se ,nejednou ,přesvědčila, že když 40-ti kilový pes náhle vyrazí, právě na té stopovačce,že nemám šanci a letím vzduchem,jak papír.Pak jsem si jen ošetřila oděrky,naštěstí i poblíž našla své brýle a stopovačku zamítla.

Jak jsme na tom s přivoláním? Výborně, děkuji za optání. Zvládnuté přivolání je absolutní základ výcviku psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsme na tom s přivoláním? Výborně, děkuji za optání. Zvládnuté přivolání je absolutní základ výcviku psa.

Zadavatelce poradím - jděte na dobrý cvičák. Bez zvládnutého přivolání - absolutní základ výcviku psa - si koledujete o malér. Pes si z vás dělá legraci. Musíte se naučit se psem zacházet a pes by vás měl začít respektovat. Nevychovaných labradorů mám bohužel ve svém okolí hodně. Vás však musím pochválit, chcete problém řešit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
takže psi pro armádu a další tyto věci se cvičí tímto způsobem jo? tak to je mi těch psů upřímně líto....možná je ta práce baví, možná ne, ale pochybuju že se ji líbí výchova výcviku. Desenský by vám ukázal že jde mít stoprocentní přivolání i bez těchto metod, ale pro vás je nutný čas, takže vy se určitě nebudete výcvikem zabývat tady půl roku jako normální majitel psa.....fungovat může, ale za jakých podmínek? doporučila bych vám nějakou free sobotu s desenským, my tam jedeme taky. vy totiž psa sice vycvičit tímto způsobem umíte a věřím že to funguje ale toho psa nechápete a možná proávě proto že ste "posedlá" zkouškama a co nejrychlejším výcvikem pro ozbrojené složky, že ani nevidíte na tom psovi jestli mu t o vyhovuje....možná pro jedince tomuhle určené je to jediný způsob ale pro zadavatelku, která má psa jako domácího člena rodiny to není vhodný způsob...

Jasne, Desensky "jenom" hazi po psech cihly, kdyz nereagujou na privolani. To je velmi jemna metoda a rozhodne lze doporucit

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelce poradím - jděte na dobrý cvičák. Bez zvládnutého přivolání - absolutní základ výcviku psa - si koledujete o malér. Pes si z vás dělá legraci. Musíte se naučit se psem zacházet a pes by vás měl začít respektovat. Nevychovaných labradorů mám bohužel ve svém okolí hodně. Vás však musím pochválit, chcete problém řešit.

"Přiznávám,že jsem až moc shovívavá a nedovedu být důsledná" - tohle je ZÁKLAD. Začni u sebe, buď důsledná a půjde to. Když něco chceš, holt pro to musíš něco udělat, samo to nepůjde. Dodržuj taková ta základní pravidla - nedávat povel když víš že neposlechne a nevynutíš si to. Povel - prodleva - splnění povelu. Důslednost. Ta stopovačka je nutná právě proto, že když pes neposlechne, prostě si ho přitáhneš. Nemusí se nijak cukat. No a mákni na motivaci - přivolávej na hračku, na pamlsky, prostě na něco, kvůli čemu psovi opravdu stojí za to příjít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si doma poslušnost mého labradora nemůžu vynachválit,ale venku,když je na volno,tak si toho náležitě užívá.Už jsem si pořídila i píšťalku,ale jak někde něco zaljmavého zavětří,tak přiběhne,až po chvíli,spíš až se uráčí.Přiznávám,že jsem až moc shovívavá a nedovedu být důsledná,proto si ho dovolím pustit na volno jen časně ráno při venčení,kdy je spíše liduprázdno. Jinak bývá většinou na vodítku.Bydlíme ve městě.Různé návody cvičení přivolání pomocí stopovačky se nijak neosvědčily,spíše jsem ji pořád odněkud vymotávala.A také jsem se ,nejednou ,přesvědčila, že když 40-ti kilový pes náhle vyrazí, právě na té stopovačce,že nemám šanci a letím vzduchem,jak papír.Pak jsem si jen ošetřila oděrky,naštěstí i poblíž našla své brýle a stopovačku zamítla.

Pro zadavatelku:
Moc se mi tady nelíbí, že si pořizujete psa, kterého nezvládáte. Musela jste počítat s tím, že labřadot bude mít okolo 40kg a že bude mít sílu. Ale budiž.
Na druhou stranu je dobré, že se snažíte se psem dělat.
Pokud máte psa na stopovačce, nesmíte si hlídat konec stopovačky. Protože ten konec letí stejnou rychlostí, jako pes sám.
Další možnost je udělat si na stopovačce uzly. Nechat psa za sebou stopovačku tahat. A když bude něco zajímavšjšího, za čím bude chtít jít nebo za tím poběží, dáte jasný a rázný povel a stopovačku mu zašlápnete. Pes s sebou škubne sám od sebe. Jakmile škubne, znovu přivolat a cháválit a chválit. Po čase používat už jen ten jeden povel. K tomuto ale musíte mít nejlépe jednořadý řetízkáč. Aby to škubnutí pro psa bylo nepříjemné. Když bude mít široký kožený obojek, nebude to ono

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jasne, Desensky "jenom" hazi po psech cihly, kdyz nereagujou na privolani. To je velmi jemna metoda a rozhodne lze doporucit

jo jasný, byla jste u něj někdy? četla jste si jeho fórum? asi ne, jinak byste takovou blbost nenapsala....cihly neháže ani náhodou, to vám zase řekl nějakej antipříznivec ne? to je fakt k smíchu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si doma poslušnost mého labradora nemůžu vynachválit,ale venku,když je na volno,tak si toho náležitě užívá.Už jsem si pořídila i píšťalku,ale jak někde něco zaljmavého zavětří,tak přiběhne,až po chvíli,spíš až se uráčí.Přiznávám,že jsem až moc shovívavá a nedovedu být důsledná,proto si ho dovolím pustit na volno jen časně ráno při venčení,kdy je spíše liduprázdno. Jinak bývá většinou na vodítku.Bydlíme ve městě.Různé návody cvičení přivolání pomocí stopovačky se nijak neosvědčily,spíše jsem ji pořád odněkud vymotávala.A také jsem se ,nejednou ,přesvědčila, že když 40-ti kilový pes náhle vyrazí, právě na té stopovačce,že nemám šanci a letím vzduchem,jak papír.Pak jsem si jen ošetřila oděrky,naštěstí i poblíž našla své brýle a stopovačku zamítla.

Jak jsme na tom s přivoláním - špatně . Mám 2-roční fenu NO. Od jejího roku chodíme se stopovačkou, protože když vidí něco zajímavého (pes, zajíc, chcíplá ryba...) neslyší. A asi před 2 měsícema jsem jí pustila na volno (pouštěla jsem ji i před tím, ale když nechtěla neposlechla) a ona poslouchala jak hodinky. Tak jsem byla strašně šťastná. Ale tahle poslušnost jí vydržěla asi měsíc. Pak se u nás vyrojili zajíci, všude se válí chcíplý ryby... A zase neposlouchá . Nepomáhá, že utíkám pryč, že se jí schovám (po čtvrt hodině mě to přestalo bavit a šla jsem ji od tý chcíplotiny odtáhnout). Tak zase chodíme se stopovačkou a ona ví, že "musí" poslechnout... A když přijde, tak chválím a vykumuju.
Terka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelce poradím - jděte na dobrý cvičák. Bez zvládnutého přivolání - absolutní základ výcviku psa - si koledujete o malér. Pes si z vás dělá legraci. Musíte se naučit se psem zacházet a pes by vás měl začít respektovat. Nevychovaných labradorů mám bohužel ve svém okolí hodně. Vás však musím pochválit, chcete problém řešit.

my taky chodili na cvičák a ty metody, kterým se to tam učilo našemu psovi vůbec nepomohli, akorát mu to udělalo v hlavě bordel a právě proto máme tedka to přivolání těžší....byli jsme ale jen na jednom, je možné, že na ostatních se to dělá jinak, nevím, ale už sme nechtěli psa zatěžovat a našli si vlastní způsob výcviku, kterej pes chápal a moc dobře ví co znamená. v první řadě je myslím důležité toho psa pochopit, aby zadavatelka necvičila pořád stejným způsobem a bez efektu. každej pes je jinej a na každýho psa platí jiný výcvikový a výchovný metody...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsme na tom s přivoláním - špatně . Mám 2-roční fenu NO. Od jejího roku chodíme se stopovačkou, protože když vidí něco zajímavého (pes, zajíc, chcíplá ryba...) neslyší. A asi před 2 měsícema jsem jí pustila na volno (pouštěla jsem ji i před tím, ale když nechtěla neposlechla) a ona poslouchala jak hodinky. Tak jsem byla strašně šťastná. Ale tahle poslušnost jí vydržěla asi měsíc. Pak se u nás vyrojili zajíci, všude se válí chcíplý ryby... A zase neposlouchá . Nepomáhá, že utíkám pryč, že se jí schovám (po čtvrt hodině mě to přestalo bavit a šla jsem ji od tý chcíplotiny odtáhnout). Tak zase chodíme se stopovačkou a ona ví, že "musí" poslechnout... A když přijde, tak chválím a vykumuju.
Terka

schovat se psu když má zrovna něco zajímávého je blbost. ten pes si totiž nevšimne, ani za půl hodiny kdy furt u té ryby je, že jste zmizela. a to stejný s utíkám, pokud vás pes nevidí, je to zbytečný utíkat kilometr daleko třeba :) schovávat se jen když jde pes kousek před váma a nezajímá ho nic moc extra kromě čuchání v trávě. my to taky tak děláme, a jednou jsme se mu večer schovali aniž by si toho všiml a od té doby se ohlíží a hlídá si, jestli jsme furt za ním :) a když teda už mermomocí chcete psa pustit ze stopky a aji z vodítka, tak si pořiďte prázdnou krabičku třeba od zvýkaček orbit, dejte do toho pár tvrdých kolínek aby to dělalo zvuk a jakmile je bez stopky a neposlechne vás, hodte to po ní, ne na ni, to ne, ale těsně vedle ní a zvyšte hlas třeba s: tak co jsem řekla? ke mně! nebo něco podobnýho, ten pes pochopí, že ikdyž nemá žádnej špagát, že na něj pokaždý můžete dosáhnout, at je jakkoliv daleko. na našeho psa to zabírá perfektně a jak se stoupkou tak i s tímto udělal perfektní pokrok. psovi neubližujete, akorát mu dáváte psychicky najevo, že prostě musí poslouchat i když nemá stopku nebo vodítko :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jo jasný, byla jste u něj někdy? četla jste si jeho fórum? asi ne, jinak byste takovou blbost nenapsala....cihly neháže ani náhodou, to vám zase řekl nějakej antipříznivec ne? to je fakt k smíchu

Byla jsem tam a toto mi sam doporucil. Rada nad zlato.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si doma poslušnost mého labradora nemůžu vynachválit,ale venku,když je na volno,tak si toho náležitě užívá.Už jsem si pořídila i píšťalku,ale jak někde něco zaljmavého zavětří,tak přiběhne,až po chvíli,spíš až se uráčí.Přiznávám,že jsem až moc shovívavá a nedovedu být důsledná,proto si ho dovolím pustit na volno jen časně ráno při venčení,kdy je spíše liduprázdno. Jinak bývá většinou na vodítku.Bydlíme ve městě.Různé návody cvičení přivolání pomocí stopovačky se nijak neosvědčily,spíše jsem ji pořád odněkud vymotávala.A také jsem se ,nejednou ,přesvědčila, že když 40-ti kilový pes náhle vyrazí, právě na té stopovačce,že nemám šanci a letím vzduchem,jak papír.Pak jsem si jen ošetřila oděrky,naštěstí i poblíž našla své brýle a stopovačku zamítla.

S přivoláním jsem problém nikdy neměla, mám dva a půl letou hovawartku, která si mě hlídá jako oko v hlavě, aby nedejbože nepřeslechla žádný povel... mám asi výhodu, že je na mě hodně fixovaná, nemá skoro žádný lovecký pud a kromě toho je velmi hravá a žravá - u nás povel ke mně znamená něco jako pojď rychle, rozdávám piškoty nebo pojď rychle, budeme si hrát a bude zábava - funguje to, jen naprosto výjimečně musím volat dvakrát. Je ale pravda, že pubertální pokusy "co se stane, když nepříjdu" to jsem jí velmi rychle a nekompromisně vysvětlila, že to teda ne. Důslednost je základ, bez toho nenaučíte psa spolehlivě nic.

Učila jsem bez stopovačky, bez elektriky, jen odstupňovanou reakcí a splnění povelu - přiběhneš, velká odměna, přijdeš pomalu, menší odměna, přijdeš po zaváhání, nic, nepřijdeš vůbec, dojdu si pro tebe a to si nepřej vidět. S mrtvými rybami jsem měla jeden čas problém taky, než jsem se opravdu naštvala a hodila jsem s ní o zem. To jsem řvala tak, že šla ozvěna od protějšího svahu - a od té doby je klid, humusy na zemi okázale ignoruje, já jí za to dávám piškoty a obě dvě jsme spokojené.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Byla jsem tam a toto mi sam doporucil. Rada nad zlato.

doslova vám řekl, ať po svým psovi hodíte cihlu? to nemyslíte vážně proboha! dokážete si představit jak daleko by asi taková cihla letěla? moc daleko ne, takže by ste neměla šanci toho psa ani zasáhnout...mohl říct abyste po něm něco hodila, jako upozornění, že něco dělá špatně a že má poslechnout, to jo, možná kamínek, možná propisovačku, lžičku cokoliv, ale cihlu? nenechte se vysmát :D

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Labrador je velký a silný pes, nevidím problém v tom, že by neskousl ostnáč a se zadavatelky si dělá vyloženě srandu, pokud je zanedbané přivolání od štěněcího věku formou hry tak vždy zabíral ostnáč, málokdo má sílu na to, aby dokázal účinně škubnout škrt´ákem tak aby to velkému psu k něčemu bylo. Účel je aby pes měl přivolání, výše popsaným způsobem by ho měl mít poměrně slušné.

Jděte do háje s ostnáčem a škubáním za něj na stopovačce!!!! Zkuste si to na své ruce a uvidíte.

Pro zadavatelku - vraťťe se na začátek a naučte přivolání pořádně, od začátku. Klidně s tou stopkou, ale naučte se s ní líp pracovat. Měla byste předvídat. Pejska volejte pořád stejným povelem, pracujte s jeho reflexním obloukem, používejte hlasovou navigaci. Povel dávejte tehdy, kdy si můžete vynutit jeho splnění právě tou stopovačkou. Pejska chvalte za ochotu spolupráce. Nenechávejte ho odběhnout od vás jen tak, měl by počkat, než ho propustíte povelem. V terénu se stopkou nečekejte, až vyrazí on, ale přivolejte ho včas. Pokud nebude povel respektovat, stopku zašlápněte nohou. Hlídejte si tak polovinu délky stopky a před jejím koncem udělejte několik uzlů, aby vám neprojela pod botou. Na stopce se dá zastavit i mnohem těžší pes, nej je labrouš, na nestahovacím širokém obojku.
Na rady typu ostnáče a elektriky a takových věcí se vykašlete, přece nechcete ublížit psovi jen proto, že jste zvolila nevhodnou metodiku při výuce přivolání.

Držím palce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O Desenském jsem slyšela,ale nemám osobní zkušenosti a protože na lidi si dělám názor sama tak nedokážu posoudit jaké má metody výcviku a jak účinné, neurážím ho jen ho osobně neznám. Každý má svoje metody, sice to není zadavatelky případ, ale neznám jediného psa co se účastní soutěží, zkoušek, závodů aby ho někdo dělal formou Vámi popisovanou, nebo stylem to se samo poddá. Každý má své metody, třeba tz Vaše na Vaše pejsky zabírají, ale já cvičím psy pro ozbrojené složky a skládám zkoušky z výkonu, účastním se soutěží, tak si nemůžu dovolit, aby pes nepřišel na přivolání , když nemáte přivolání, nemáte nic! Vím, že moje metoda funguje, ale nikomu ji nevnucuju, jen jsem ji doporučila.

Na zkoušky z výkonu pro ozbrojené složky dělané ostnáčem se vám, aspoň doufám, většina lidí vykašle, a to z vysoka. Použití těchto pomůcek je pro normálního kynologa selhání psovoda - došly mu lepší argumenty, tak sahá po nátlaku. Také mám zkoušky z výkonu a nejen ty, ale tohle jsem nevzala v životě do ruky. Už jen proto, že by mě je můj učitel urazil až u lokte a měl by pravdu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S přivoláním jsem problém nikdy neměla, mám dva a půl letou hovawartku, která si mě hlídá jako oko v hlavě, aby nedejbože nepřeslechla žádný povel... mám asi výhodu, že je na mě hodně fixovaná, nemá skoro žádný lovecký pud a kromě toho je velmi hravá a žravá - u nás povel ke mně znamená něco jako pojď rychle, rozdávám piškoty nebo pojď rychle, budeme si hrát a bude zábava - funguje to, jen naprosto výjimečně musím volat dvakrát. Je ale pravda, že pubertální pokusy "co se stane, když nepříjdu" to jsem jí velmi rychle a nekompromisně vysvětlila, že to teda ne. Důslednost je základ, bez toho nenaučíte psa spolehlivě nic.

Učila jsem bez stopovačky, bez elektriky, jen odstupňovanou reakcí a splnění povelu - přiběhneš, velká odměna, přijdeš pomalu, menší odměna, přijdeš po zaváhání, nic, nepřijdeš vůbec, dojdu si pro tebe a to si nepřej vidět. S mrtvými rybami jsem měla jeden čas problém taky, než jsem se opravdu naštvala a hodila jsem s ní o zem. To jsem řvala tak, že šla ozvěna od protějšího svahu - a od té doby je klid, humusy na zemi okázale ignoruje, já jí za to dávám piškoty a obě dvě jsme spokojené.

Také jsem učila poslušnost (přivolání) hlavně kladnou motivací. Nicméně jako fígl se mi osvědčily dvě věci - čas od času se mu schovávat (tehdy, když ho volám a ignoruje mě), takže si mě po čase začal více hlídat, abych se mu neztratila a druhá věc se je možná trochu podobná Desenského cihle - ovšem nás na cvičáku to učili s klíčema. Když je pes prostě začuchaný a mě ignorující, takže po dvou povelech ke mně nereaguje, tak jsem po něm hodila klíče (svazek, který ho víceméně zasáhne jen mírně - občas vůbec ne), každopádně s rachotem padnou poblíž. Můj kokr na to reagoval fantasticky - trochu se lekl, vytrhl se z činnosti a přiběhl. Žádné trauma z toho neměl a později se naučil reagovat už i na zacinkání klíčů v ruce. Ale je to metoda individuální, protože pokud jsem to zkusila u současného psa - naháče, tak reaguje naprosto odlišně - přikrčení a zalehnutí nebo tak nějak podobně. No totálně bez výsledku, takže to nepraktikuju.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
doslova vám řekl, ať po svým psovi hodíte cihlu? to nemyslíte vážně proboha! dokážete si představit jak daleko by asi taková cihla letěla? moc daleko ne, takže by ste neměla šanci toho psa ani zasáhnout...mohl říct abyste po něm něco hodila, jako upozornění, že něco dělá špatně a že má poslechnout, to jo, možná kamínek, možná propisovačku, lžičku cokoliv, ale cihlu? nenechte se vysmát :D

Mila zlata nebyla jste u toho, tak se muzete smat jak chcete. Ja vim svoje a vam nemam potrebu nic dokazovat. Kdo nechce slyset, ten neslysi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také jsem učila poslušnost (přivolání) hlavně kladnou motivací. Nicméně jako fígl se mi osvědčily dvě věci - čas od času se mu schovávat (tehdy, když ho volám a ignoruje mě), takže si mě po čase začal více hlídat, abych se mu neztratila a druhá věc se je možná trochu podobná Desenského cihle - ovšem nás na cvičáku to učili s klíčema. Když je pes prostě začuchaný a mě ignorující, takže po dvou povelech ke mně nereaguje, tak jsem po něm hodila klíče (svazek, který ho víceméně zasáhne jen mírně - občas vůbec ne), každopádně s rachotem padnou poblíž. Můj kokr na to reagoval fantasticky - trochu se lekl, vytrhl se z činnosti a přiběhl. Žádné trauma z toho neměl a později se naučil reagovat už i na zacinkání klíčů v ruce. Ale je to metoda individuální, protože pokud jsem to zkusila u současného psa - naháče, tak reaguje naprosto odlišně - přikrčení a zalehnutí nebo tak nějak podobně. No totálně bez výsledku, takže to nepraktikuju.

jo, klíče xsme házeli taky, ale potom, co párktrát přistáli na betonu a klíč od bytu se mírně skřivil, tak sme koupili žvýkačky v krabičce a až byla prázdná, dali do toho syrový kolínka aby to chratilo a hážeme tím. je to z umělé hmoty, tak že to neublíží a zvuk to pro leknutí vydává taky, perfektní úplně :) pokud to na psa působí tak proč ne....na každýho psa působí něco jinýho, ale tvrdit mi že po psovi háže cihlou? to snad už je přehnaný ne? já se na to osobně na free sobotě zeptám! jedu tam totiž za týden nebo 14dní :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitým meziswtupněm mezi tím ostnáčem a prostou stopovačkou je stopovačka obtočená kolem hřbetu psa. pokud ji nedržíte, nic se neděje. - když vyrazí a vy ji budete držet, stáhne se mu zhruba ve slabinách a to ho zaručeně zastaví. Obvykle to stačí udělat jednou, dvakrát a pak už ji pustit normálně.

Takže zase donucovák a násilí, proč si to nedáte do slabin vy?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jo, klíče xsme házeli taky, ale potom, co párktrát přistáli na betonu a klíč od bytu se mírně skřivil, tak sme koupili žvýkačky v krabičce a až byla prázdná, dali do toho syrový kolínka aby to chratilo a hážeme tím. je to z umělé hmoty, tak že to neublíží a zvuk to pro leknutí vydává taky, perfektní úplně :) pokud to na psa působí tak proč ne....na každýho psa působí něco jinýho, ale tvrdit mi že po psovi háže cihlou? to snad už je přehnaný ne? já se na to osobně na free sobotě zeptám! jedu tam totiž za týden nebo 14dní :)

No jasně, ta cihla je totálně - podle mě - mimo mísu.. Psovi se tím dá ublížit. Já tady předtím psala o těch klíčích, protože jsem si na tuto metodu přeneseně vzpomněla, když jsem četla příspěvek o cihle, ale jinak s cihlou samozřejmě nesouhlasím a dost mě to překvapilo (šokovalo). Ještě k těm klíčům - pokud někdo hází tak blbě jako já, tak je nezbytné si pamatovat místo dopadu ve vysoké trávě (zapíchnout do toho místa oči a nespouštět je, dokud k tomu místu nedojdete). Nebo-li např. ráno jsem pospíchala do školy, pes nechtěl přiběhnout, hodila jsem klíče, psa jsem měla u nohy vcukuletu, ale klíče jsem pak hledala dalších 20min..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jasně, ta cihla je totálně - podle mě - mimo mísu.. Psovi se tím dá ublížit. Já tady předtím psala o těch klíčích, protože jsem si na tuto metodu přeneseně vzpomněla, když jsem četla příspěvek o cihle, ale jinak s cihlou samozřejmě nesouhlasím a dost mě to překvapilo (šokovalo). Ještě k těm klíčům - pokud někdo hází tak blbě jako já, tak je nezbytné si pamatovat místo dopadu ve vysoké trávě (zapíchnout do toho místa oči a nespouštět je, dokud k tomu místu nedojdete). Nebo-li např. ráno jsem pospíchala do školy, pes nechtěl přiběhnout, hodila jsem klíče, psa jsem měla u nohy vcukuletu, ale klíče jsem pak hledala dalších 20min..

jo to se nám taky párkrát stalo :D každopádně za Desenským jedu a mám i jeho knihu, takže si ji přečtu a na tu cihlu se osobně zeptám, stejně tak jako na další otázky v naší výchově a výcviku :) a co e to potom za výcvik psa když se pak pes bojí nebo má doživotní rány a zranění, to je podle mě už týrání a jenom proto aby líná majitelka, která nemá trpělivost, dosáhla co nejrychleji svého výsledku. my učíme přivolání už půl roku a ještě to není dokonalý a cihly rozhodně nehážem. bud klíče, nebo krabičku od žvýkaček, kousek kamínku, cokoliv co je po ruce, ale s těma klíčama už ne, protože jsou za prvý o beton mírně ohnutý a nejdou pak tak dobře do zámku a za druhý na nich mám přívěsky darovaný a už sem si jeden takto rozflákala a ten mě mrzel nejvíc, páč byl z chorvatska :( ale zadavatelka si z toho určitě něco vezme a přivolání ji půjde, nic není ztraceno a všechno se dá zachránit ještě :) důležitý je, že má snahu, ta se cenní :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak mu zkus dát ostnáč a kratší stopovačku. S povelem ke mě rázně škubni a donut´ho předsednout, pořádná pochvala jestli je přes žrádlo, tak odměna. Dělej to asi 14 dní pouze! na krátké stopovačce a vždy s povelem a škubnutím. Zatím to fungovalo na každého psa za 12 let, co je cvičím

ostnáč ne

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jo to se nám taky párkrát stalo :D každopádně za Desenským jedu a mám i jeho knihu, takže si ji přečtu a na tu cihlu se osobně zeptám, stejně tak jako na další otázky v naší výchově a výcviku :) a co e to potom za výcvik psa když se pak pes bojí nebo má doživotní rány a zranění, to je podle mě už týrání a jenom proto aby líná majitelka, která nemá trpělivost, dosáhla co nejrychleji svého výsledku. my učíme přivolání už půl roku a ještě to není dokonalý a cihly rozhodně nehážem. bud klíče, nebo krabičku od žvýkaček, kousek kamínku, cokoliv co je po ruce, ale s těma klíčama už ne, protože jsou za prvý o beton mírně ohnutý a nejdou pak tak dobře do zámku a za druhý na nich mám přívěsky darovaný a už sem si jeden takto rozflákala a ten mě mrzel nejvíc, páč byl z chorvatska :( ale zadavatelka si z toho určitě něco vezme a přivolání ji půjde, nic není ztraceno a všechno se dá zachránit ještě :) důležitý je, že má snahu, ta se cenní :)

Ha,ha.. Když klíče, tak ne od bytu. Stačí svazeček již nepoužívaných.
Ale přidám ještě jednu zkušennost. Nejde o běžný nácvik, ale o zachránění vyhrocené situace. Pes se mi v dubnu rozhodl plavat přes přehradu, cítil tam něco velmi libého, protože na mé volání ani v nejmenším nereagoval. ( Nechci říci, že jsme přivolání měli perfektní, ale běžné).Hrozilo, že se v ledové vodě utopí, protože nakonec nebude mít sílu doplavat ani na jeden břeh, nebo že se utopíme oba až tam pro něj skočím. Tak jsem tedy šíleně zaječela, hodila se na zem a začala sténat až výt. Pes se v mžiku otočil a přiběhl mě zachránit.
Asi to nebylo moc kynologické, ale bylo to účinné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ha,ha.. Když klíče, tak ne od bytu. Stačí svazeček již nepoužívaných.
Ale přidám ještě jednu zkušennost. Nejde o běžný nácvik, ale o zachránění vyhrocené situace. Pes se mi v dubnu rozhodl plavat přes přehradu, cítil tam něco velmi libého, protože na mé volání ani v nejmenším nereagoval. ( Nechci říci, že jsme přivolání měli perfektní, ale běžné).Hrozilo, že se v ledové vodě utopí, protože nakonec nebude mít sílu doplavat ani na jeden břeh, nebo že se utopíme oba až tam pro něj skočím. Tak jsem tedy šíleně zaječela, hodila se na zem a začala sténat až výt. Pes se v mžiku otočil a přiběhl mě zachránit.
Asi to nebylo moc kynologické, ale bylo to účinné.

nám pes taky jednou chtěl plavat, kvůli kachně, přes celou řeku, nebyla tak studená ale už mu nestačil dech ale nechtěl se pořád vzdát, nakonec to vzdal a dostal tak za uši, ale stejně si z toho nic nedělal. tak jsme přistoupili k řešení. naučíme ho poslouchat stejně jak na vodě tak na suchu, vyfasoval stopku a jakmile když ho zavolám a on si v klidu plave dál, tak škubnu stopkou, což je ve vodě nepříjemnjěší než na suchu a už je to lepčí. pokroky tam jsou, ale kachyn jsou pořád u retrívra hodně velkou vášní....takže pokud nemáte 100% přivolání jak na suchu, tak ve vodě ho nebudete mít už vůbec.....:) to je moje zkušenost a platí to u každýho psa, kterej miluje vodu....a znám i psa, kterej perfektně poslouchá na suchu, ale ve vodě nevidí a neslyší. můj názor je, že přivolání se musí cvičit zvlášt ve vodě a zvlášt na suchu :)
p.s. já jiné klíče než od bytu nemám :D