Neregistrovaný uživatel

Na dotaz ohledně problémů s vystupováním se rozpoutala diskuze, jestli by měl majitel svého psa unést, např. pro případ úrazu. Moje zkušenost je taková, že pes je schopen se i přes velmi závažná zranění po svých dostat na místo ošetření. Nemyslím tím případy, např. s otevřenou břišní dutinou, ale třeba tak běžné rozříznutí tlapky, či zlomeninu, nebo vykloubení. Zřejmě je to věc důvěry mezi psem a člověkem a vzájemného vztahu. Také velkou roli hraje momentální stres a psychika, jak psa, tak majitele. Dost často se stává, že je majitel pokousán vlastním psem, když se jej snaží např. vymotat z vodítka, nebo mu ošetřit nějaké zranění. Po těžkém úraze psa se můj vztah s ním ještě oboustranně prohloubil, i když mně bylo často zdůrazňováno, že léčba stála téměř 2x tolik, co nové štěně s PP. Zajímaly by mě vaše zkušenosti s podobnými případy.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Na dotaz ohledně problémů s vystupováním se rozpoutala diskuze, jestli by měl majitel svého psa unést, např. pro případ úrazu. Moje zkušenost je taková, že pes je schopen se i přes velmi závažná zranění po svých dostat na místo ošetření. Nemyslím tím případy, např. s otevřenou břišní dutinou, ale třeba tak běžné rozříznutí tlapky, či zlomeninu, nebo vykloubení. Zřejmě je to věc důvěry mezi psem a člověkem a vzájemného vztahu. Také velkou roli hraje momentální stres a psychika, jak psa, tak majitele. Dost často se stává, že je majitel pokousán vlastním psem, když se jej snaží např. vymotat z vodítka, nebo mu ošetřit nějaké zranění. Po těžkém úraze psa se můj vztah s ním ještě oboustranně prohloubil, i když mně bylo často zdůrazňováno, že léčba stála téměř 2x tolik, co nové štěně s PP. Zajímaly by mě vaše zkušenosti s podobnými případy.
Já mám taky takovou zkušenost. Měla jsem psa dvakrát na klinice, kde byl tři dny sám. Zvládnul to skvěle, a následné kontroly mu byly potěšením. Prostě mám pesana naučeného na to, že se musí nechat prohlédnout v klidu, a že mu nic neudělá, když mu prohmatám packu, nebo břicho. A to snese v klidu ode mě i od cizích. Od těch si to právě vychutnává
Ani nevím, jak jsem toho dosáhla. Spíš to je zvířetem, protože je takový exhibicionista a rád ve středu dění. Taky se mu zatím, a doufám že nikdy, nic zlého nestalo. Co by mělo za následek nedůvěru mě i cizím lidem.
Asi jsem to napsala trochu zmateně, ale ve stručnosti: můj pes se rád nechává v klidu ošetřit, nebo prohlédnout od kohokoliv.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám taky takovou zkušenost. Měla jsem psa dvakrát na klinice, kde byl tři dny sám. Zvládnul to skvěle, a následné kontroly mu byly potěšením. Prostě mám pesana naučeného na to, že se musí nechat prohlédnout v klidu, a že mu nic neudělá, když mu prohmatám packu, nebo břicho. A to snese v klidu ode mě i od cizích. Od těch si to právě vychutnává
Ani nevím, jak jsem toho dosáhla. Spíš to je zvířetem, protože je takový exhibicionista a rád ve středu dění. Taky se mu zatím, a doufám že nikdy, nic zlého nestalo. Co by mělo za následek nedůvěru mě i cizím lidem.
Asi jsem to napsala trochu zmateně, ale ve stručnosti: můj pes se rád nechává v klidu ošetřit, nebo prohlédnout od kohokoliv.
To jsi me trosku zaskocila. Ja to nikdy se svymi psy neprocvicovala. JAk psala nekdo v predchozim clanku, ja zrovna nechci aby mi cizi lidi sahali na psa, ale u veterinare jsem nikdy nemela problem. Zrovna se mi nedavno stalo, ze si muj 35kg vykloubil nohu a ja snim musela dojit domu asi 200m, chvilku jsem ho nesla chvilku sel sam.NAsedli jsem do auta a jeli na vet, tam musela byt hospitalizovana a byla tam 3dny, ja hruzu, protoze ona nikdy jeste nebyla sama a co bude rikat na cizi lidi. NAstesti byla moc hodna a veterinari si ji chvalili. JA nikdy u vet. nemal s osetrenim problem a to s zadnym svym psem. Jinak to, ze nekdo tu rikal, porizovat si psa, aby ho unesl, tak to me prijde smesny. Vetsina lidi na Napoleonsky komplex chichi a mali lidi si porizuji velke psy i muj pripad. TAky se mi stalo, ze si muj pes zozsvyhl tepnu a ja mu to musela svazat kanickou od bod a valili jsme dom. Taky to dopadlo ok. NAvic v nasem modernim svete mobilnich telefonu, me to prekvapuje.RAdy z toho zadna sice nepline, ale myslim, ze pokud pes zvlada zakladni poslusnost, tak zvladne i osetreni psa na veterine. Tereza
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To jsi me trosku zaskocila. Ja to nikdy se svymi psy neprocvicovala. JAk psala nekdo v predchozim clanku, ja zrovna nechci aby mi cizi lidi sahali na psa, ale u veterinare jsem nikdy nemela problem. Zrovna se mi nedavno stalo, ze si muj 35kg vykloubil nohu a ja snim musela dojit domu asi 200m, chvilku jsem ho nesla chvilku sel sam.NAsedli jsem do auta a jeli na vet, tam musela byt hospitalizovana a byla tam 3dny, ja hruzu, protoze ona nikdy jeste nebyla sama a co bude rikat na cizi lidi. NAstesti byla moc hodna a veterinari si ji chvalili. JA nikdy u vet. nemal s osetrenim problem a to s zadnym svym psem. Jinak to, ze nekdo tu rikal, porizovat si psa, aby ho unesl, tak to me prijde smesny. Vetsina lidi na Napoleonsky komplex chichi a mali lidi si porizuji velke psy i muj pripad. TAky se mi stalo, ze si muj pes zozsvyhl tepnu a ja mu to musela svazat kanickou od bod a valili jsme dom. Taky to dopadlo ok. NAvic v nasem modernim svete mobilnich telefonu, me to prekvapuje.RAdy z toho zadna sice nepline, ale myslim, ze pokud pes zvlada zakladni poslusnost, tak zvladne i osetreni psa na veterine. Tereza
Ja to nemyslela tak, že nechávám cizí lidi aby na něj sahali. Ale na výstavě musí podržet, tak holt mu to potěšení dopřeju, když z toho má radost. A na druhou stranu to má zase ten efekt, že se nestresuje když je třeba sám s cizíma lidma.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ja to nemyslela tak, že nechávám cizí lidi aby na něj sahali. Ale na výstavě musí podržet, tak holt mu to potěšení dopřeju, když z toho má radost. A na druhou stranu to má zase ten efekt, že se nestresuje když je třeba sám s cizíma lidma.
Omlouvam se ja z toho vyrozumela, ze ho nechavate hladit kymkoli, ale nic proti tomu i kdyby to tak bylo. Proti gustu zadny dysputat, nebo tak se to rika ne? Me se moji psi u vet. nestresuji, jen sjou k cizym rezervovani.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Omlouvam se ja z toho vyrozumela, ze ho nechavate hladit kymkoli, ale nic proti tomu i kdyby to tak bylo. Proti gustu zadny dysputat, nebo tak se to rika ne? Me se moji psi u vet. nestresuji, jen sjou k cizym rezervovani.
Tak taky přidám trochu do mlýna,jak se říká. Máme obří plemeno a jelikož k tomu ještě malé děti, rozhodli jsme se, že od mala ho budeme zvykat na vše pro pejska nepříjemné. Od mala jsme semtam plácli po zadečku, chodili jsme do města na jarmarky na poutě atd. Aby si zvykal na ruch kolem sebe. Postupně jsme dosáhli toho, že na silvestra s námi odpaluje petardy. Když jsme šli například po městě a tam projelo velké auto neutišovali jsme ho , ale naopak jsme dělali, že se vůbec nic neděje. Když kolem nás prošla školka s dětmi, tak jsme je nechali si ho pohladit. Nesmíte ho v bojácnosti podporovat. Je to hrozné tahání za ouško atd., ale osvědčené. Kdykoliv napište ráda poradím. Krásný den.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Na dotaz ohledně problémů s vystupováním se rozpoutala diskuze, jestli by měl majitel svého psa unést, např. pro případ úrazu. Moje zkušenost je taková, že pes je schopen se i přes velmi závažná zranění po svých dostat na místo ošetření. Nemyslím tím případy, např. s otevřenou břišní dutinou, ale třeba tak běžné rozříznutí tlapky, či zlomeninu, nebo vykloubení. Zřejmě je to věc důvěry mezi psem a člověkem a vzájemného vztahu. Také velkou roli hraje momentální stres a psychika, jak psa, tak majitele. Dost často se stává, že je majitel pokousán vlastním psem, když se jej snaží např. vymotat z vodítka, nebo mu ošetřit nějaké zranění. Po těžkém úraze psa se můj vztah s ním ještě oboustranně prohloubil, i když mně bylo často zdůrazňováno, že léčba stála téměř 2x tolik, co nové štěně s PP. Zajímaly by mě vaše zkušenosti s podobnými případy.
Pred rokem mel jeden z mych psu osklivou nehodu z vaznym zranenim, a ikdyz byl v soku nekousl me, naopak byl rad ze mne vidi. Patri mrzi psy, kteri lidi moc nemusi, neni na ne agresivni, ale proste se snimi nemazli (pokud nepatri do rodiny), take to je zavislak, kdyz jsem ho nechavala v ordinaci, bala jsem se, ze udela hystericky vystup, ale vse bylo v pohode, poznal, ze mu chteji pomoct a spolupracoval s uplne cizimi lidmi. Po celou dobu rekonvalescence byl naprosto perfektni pacient, nikdy na nikoho nezavrcel a po nikom se neohnal a to ikdyz mu delali same neprijemne zakroky, dokonce se na veterinare pomerne tesil.
Pokud je mezi majitelem a psem opravdovy vztah plny duvery, pes mu proste veri a to i v krizove situaci.