Zkažený retrívr - škoda psa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem! Prosím o radu! Dostali jsme do rukou zlatého retrívra, který v půl roce přerostl v bytě majitelům přes hlavu, tak jsme se jej ujali my. Nyní mu je rok a půl. Když k nám to štěnisko přišlo, hned jsem se začala (ještě s přítelem) starat o to, aby ze psa vyrostl alespoň trochu vychovaný jedinec. Docela se nám to dařilo, pejsek přišel s tím, že nic moc výchovy neměl, ale alespoń neznal žákání u stolu nebo u jídla vůbec. Takže po naší celkem trpělivé práci pes chodil u nohy, netahal na vodítku, přiběhl na povel k noze, sedl na sedni, nežral na fuj atd. Obě strany byli spokojeny, jak my, tak i psisko.
Jenomže...bydlíme na malé vesnici, bydlím s tátou a s bratrem a s babkou, za kterou jezdí její dcery, tátovi sestry. Takže pes dostává zbytky,co ony dovezou,dávají mu to pěkně z ruky a od stolu, že, pes dostává od otce rohlík místo granulí na žrádlo, pes je vypuštěn do dědiny ať se proběhne bez nikoho, bez dozoru! s tím, že se vrátí...atd atd. Takže teď hanba vyjít se psem ven, tahá, škube, neslyší, vzpírá se. Hanba vzít si něco na jídlo, okamžitě sedí u vás a sliny mu tečou proudem - povely naprosto ignoruje. Tisíckrát jsem všechny slušně žádala, ať psa zbytky nekrmí, ať jsou trochu ke psu důslední, že mu jinak tím vším hrozně škodí. Ale nikdo na to nebere ohled, protože jsou naprosto ale naprosto vypatlaní!! A navíc jsem v rodině černá ovce, protože řikám pravdu, ale to je jiný příběh, ale další důvod proč na mě taky kašlou.
Takže jsem se chtěla zeptat na nějakou radu, nějaký fígl, jak jim tohle překazit, nebo alespoň omezit, jestli jste měli někdo podobný problém, svěřte mi zkušenosti, prosím.

Tak nevím, když mi přijede maminka na návštěvu, tak mi taky krmí psy od stolu a různě rozmazluje, ale v momentě kdy zase odjede, tak se psi chovají normálně, poslechnou na povel atd. Příbuzní se sice ke psovi nechovají správně, ale pes by vás měl poslechnout i když ho někdo jiný rozmazluje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak nevím, když mi přijede maminka na návštěvu, tak mi taky krmí psy od stolu a různě rozmazluje, ale v momentě kdy zase odjede, tak se psi chovají normálně, poslechnou na povel atd. Příbuzní se sice ke psovi nechovají správně, ale pes by vás měl poslechnout i když ho někdo jiný rozmazluje.

Já mám doma něco podobnýho,můj manžel naší fenku krmí od stolu,když něco zakážu,tak jí to zrovna dá,povely volá chaoticky a je příšerně nedůsledný a psa rozmazluje(aleto já taky).Do vesnice samotnou jí naštěstí nepouští.Máme hovinu,takže výsledek je,že s ní nemůže jít navolno,naprosto ho ignoruje,ale jakmile usedá ke stolu,hned má její hlavu na noze.Ale ke mně si nic nedovolí(kromě somrování u jídla),venku neuteče ani za psem,ani za zajícem,možná by to chtělo z tvé strany trochunějaký odbornější výcvik,aby si pes udělal jasno,že u tebe má s děláním si co chce ultrum.Ale myslím,že příbuzné nepředěláš,moje zkušenost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem! Prosím o radu! Dostali jsme do rukou zlatého retrívra, který v půl roce přerostl v bytě majitelům přes hlavu, tak jsme se jej ujali my. Nyní mu je rok a půl. Když k nám to štěnisko přišlo, hned jsem se začala (ještě s přítelem) starat o to, aby ze psa vyrostl alespoň trochu vychovaný jedinec. Docela se nám to dařilo, pejsek přišel s tím, že nic moc výchovy neměl, ale alespoń neznal žákání u stolu nebo u jídla vůbec. Takže po naší celkem trpělivé práci pes chodil u nohy, netahal na vodítku, přiběhl na povel k noze, sedl na sedni, nežral na fuj atd. Obě strany byli spokojeny, jak my, tak i psisko.
Jenomže...bydlíme na malé vesnici, bydlím s tátou a s bratrem a s babkou, za kterou jezdí její dcery, tátovi sestry. Takže pes dostává zbytky,co ony dovezou,dávají mu to pěkně z ruky a od stolu, že, pes dostává od otce rohlík místo granulí na žrádlo, pes je vypuštěn do dědiny ať se proběhne bez nikoho, bez dozoru! s tím, že se vrátí...atd atd. Takže teď hanba vyjít se psem ven, tahá, škube, neslyší, vzpírá se. Hanba vzít si něco na jídlo, okamžitě sedí u vás a sliny mu tečou proudem - povely naprosto ignoruje. Tisíckrát jsem všechny slušně žádala, ať psa zbytky nekrmí, ať jsou trochu ke psu důslední, že mu jinak tím vším hrozně škodí. Ale nikdo na to nebere ohled, protože jsou naprosto ale naprosto vypatlaní!! A navíc jsem v rodině černá ovce, protože řikám pravdu, ale to je jiný příběh, ale další důvod proč na mě taky kašlou.
Takže jsem se chtěla zeptat na nějakou radu, nějaký fígl, jak jim tohle překazit, nebo alespoň omezit, jestli jste měli někdo podobný problém, svěřte mi zkušenosti, prosím.

no prostě pes je váš ne? ujala jste se ho vy a přítel, tak proč oni by se vám do toho měli plést? prostě jim to zatrhnete, já tohle mám v rodině taky a díky tomuto, že cvičíme a vychovávme psa su blbec já a s přítelem ani nemlvuí, takže to znám, prostě řekněte, že jakmile nebudou dodržovat pravidla, tak k vám chodit nebudou... zatrhněte krmení od stolu a psovi to vysvětlete, odnaučit to je jednoduchý....kdykoliv začne škemrat, odvést na místo, nebo mu řekněte, at jde pryč.... naučte ho chodit na vodítku a nepouštějte ho, nikdo at ho nepouští, bylo to vaše rozhodnutí a je to váš pes a vy ho cvičíte a vychováváte, ostatní jsou jen nějaké chůvy, nic víc, ale vy byste měla být ten pán...když tahá, tak ho škubněte zpátky a řekněte nech toho, netahej, nebo něco, brzo pochopí že škubání není příjemný a že to dělat nesmí.... a když to u nich nejde po dobrým, tak to udělejte po zlým, jinak to asi nejde a u nás to taky nešlo...protože u nás díky tomuto rozmazlování nám pes málem skončil pod autem, kdy poznal, že když mu to doma u nich nezatrhnu, tak si bude dělat cokoliv a kdykoliv a ignoroval povely a kdyby řidič nejel pomalu, tak je po psovi, nechcete určite přijít o psa ne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no prostě pes je váš ne? ujala jste se ho vy a přítel, tak proč oni by se vám do toho měli plést? prostě jim to zatrhnete, já tohle mám v rodině taky a díky tomuto, že cvičíme a vychovávme psa su blbec já a s přítelem ani nemlvuí, takže to znám, prostě řekněte, že jakmile nebudou dodržovat pravidla, tak k vám chodit nebudou... zatrhněte krmení od stolu a psovi to vysvětlete, odnaučit to je jednoduchý....kdykoliv začne škemrat, odvést na místo, nebo mu řekněte, at jde pryč.... naučte ho chodit na vodítku a nepouštějte ho, nikdo at ho nepouští, bylo to vaše rozhodnutí a je to váš pes a vy ho cvičíte a vychováváte, ostatní jsou jen nějaké chůvy, nic víc, ale vy byste měla být ten pán...když tahá, tak ho škubněte zpátky a řekněte nech toho, netahej, nebo něco, brzo pochopí že škubání není příjemný a že to dělat nesmí.... a když to u nich nejde po dobrým, tak to udělejte po zlým, jinak to asi nejde a u nás to taky nešlo...protože u nás díky tomuto rozmazlování nám pes málem skončil pod autem, kdy poznal, že když mu to doma u nich nezatrhnu, tak si bude dělat cokoliv a kdykoliv a ignoroval povely a kdyby řidič nejel pomalu, tak je po psovi, nechcete určite přijít o psa ne?

Zamykatelný kotec pro případ návštěv a rezolutní zákaz pouštět psa samotného kamkoliv, zbytky si s poděkováním vezměte vy a buď mu je dáte do krmení nebo ne , to nemusí vědět. (psovi neuškodí). Ale promiňte, něco není v pořádku mezi vámi a psem, pokud pes uznává pána, uznává ho kdekoliv a kdykoliv, takže jaképak tahání na vodítku apod ? To tedy ten pes nepochopil nic,ani kdo je vůdce smečky. Pokud to jednou uměl, tak to umí stále, tak mu to připomeňte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem! Prosím o radu! Dostali jsme do rukou zlatého retrívra, který v půl roce přerostl v bytě majitelům přes hlavu, tak jsme se jej ujali my. Nyní mu je rok a půl. Když k nám to štěnisko přišlo, hned jsem se začala (ještě s přítelem) starat o to, aby ze psa vyrostl alespoň trochu vychovaný jedinec. Docela se nám to dařilo, pejsek přišel s tím, že nic moc výchovy neměl, ale alespoń neznal žákání u stolu nebo u jídla vůbec. Takže po naší celkem trpělivé práci pes chodil u nohy, netahal na vodítku, přiběhl na povel k noze, sedl na sedni, nežral na fuj atd. Obě strany byli spokojeny, jak my, tak i psisko.
Jenomže...bydlíme na malé vesnici, bydlím s tátou a s bratrem a s babkou, za kterou jezdí její dcery, tátovi sestry. Takže pes dostává zbytky,co ony dovezou,dávají mu to pěkně z ruky a od stolu, že, pes dostává od otce rohlík místo granulí na žrádlo, pes je vypuštěn do dědiny ať se proběhne bez nikoho, bez dozoru! s tím, že se vrátí...atd atd. Takže teď hanba vyjít se psem ven, tahá, škube, neslyší, vzpírá se. Hanba vzít si něco na jídlo, okamžitě sedí u vás a sliny mu tečou proudem - povely naprosto ignoruje. Tisíckrát jsem všechny slušně žádala, ať psa zbytky nekrmí, ať jsou trochu ke psu důslední, že mu jinak tím vším hrozně škodí. Ale nikdo na to nebere ohled, protože jsou naprosto ale naprosto vypatlaní!! A navíc jsem v rodině černá ovce, protože řikám pravdu, ale to je jiný příběh, ale další důvod proč na mě taky kašlou.
Takže jsem se chtěla zeptat na nějakou radu, nějaký fígl, jak jim tohle překazit, nebo alespoň omezit, jestli jste měli někdo podobný problém, svěřte mi zkušenosti, prosím.

Mám doma něco podobného, někteří se už nechali přemluvit, ale u zbytku jsem cvok a moc to s ním přeháním. Babi mu dává salámy, když nejsem doma a když nejsem na dohled.... Ale prostě některým to nevysvětlíte.. Znám víc případů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem! Prosím o radu! Dostali jsme do rukou zlatého retrívra, který v půl roce přerostl v bytě majitelům přes hlavu, tak jsme se jej ujali my. Nyní mu je rok a půl. Když k nám to štěnisko přišlo, hned jsem se začala (ještě s přítelem) starat o to, aby ze psa vyrostl alespoň trochu vychovaný jedinec. Docela se nám to dařilo, pejsek přišel s tím, že nic moc výchovy neměl, ale alespoń neznal žákání u stolu nebo u jídla vůbec. Takže po naší celkem trpělivé práci pes chodil u nohy, netahal na vodítku, přiběhl na povel k noze, sedl na sedni, nežral na fuj atd. Obě strany byli spokojeny, jak my, tak i psisko.
Jenomže...bydlíme na malé vesnici, bydlím s tátou a s bratrem a s babkou, za kterou jezdí její dcery, tátovi sestry. Takže pes dostává zbytky,co ony dovezou,dávají mu to pěkně z ruky a od stolu, že, pes dostává od otce rohlík místo granulí na žrádlo, pes je vypuštěn do dědiny ať se proběhne bez nikoho, bez dozoru! s tím, že se vrátí...atd atd. Takže teď hanba vyjít se psem ven, tahá, škube, neslyší, vzpírá se. Hanba vzít si něco na jídlo, okamžitě sedí u vás a sliny mu tečou proudem - povely naprosto ignoruje. Tisíckrát jsem všechny slušně žádala, ať psa zbytky nekrmí, ať jsou trochu ke psu důslední, že mu jinak tím vším hrozně škodí. Ale nikdo na to nebere ohled, protože jsou naprosto ale naprosto vypatlaní!! A navíc jsem v rodině černá ovce, protože řikám pravdu, ale to je jiný příběh, ale další důvod proč na mě taky kašlou.
Takže jsem se chtěla zeptat na nějakou radu, nějaký fígl, jak jim tohle překazit, nebo alespoň omezit, jestli jste měli někdo podobný problém, svěřte mi zkušenosti, prosím.

Pokud jste natolik nezávislá abyste o otci mohla napsat, že je "vypaltlaný", odtěhujte se se psem, žijte samostatně a nikdo vám ho nebude kazit !

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud jste natolik nezávislá abyste o otci mohla napsat, že je "vypaltlaný", odtěhujte se se psem, žijte samostatně a nikdo vám ho nebude kazit !

přesně tak, já se kvůli tomu taky odstěhovala, než mít ze psa rozmazlenýho, vyžranýho, kousavýho, agresivního a nezvladatelnýho psa, tak jsem se radši sbalila, otci jsem to vysvětlila, sice s hádkou, protože po dobrým to nešlo, sbalila psa a šla....v tomhle se žít nedá a za chvíli to pochopíte a tedka? mám docela slušně vychovanýho psa, kterej by nekousl a neublížil ani mouše, na vodítku netahá, je bezkonfliktní, u stolu nežebrá, umí základní povely a se všemi je kamarád a tohle mi za to stálo :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem! Prosím o radu! Dostali jsme do rukou zlatého retrívra, který v půl roce přerostl v bytě majitelům přes hlavu, tak jsme se jej ujali my. Nyní mu je rok a půl. Když k nám to štěnisko přišlo, hned jsem se začala (ještě s přítelem) starat o to, aby ze psa vyrostl alespoň trochu vychovaný jedinec. Docela se nám to dařilo, pejsek přišel s tím, že nic moc výchovy neměl, ale alespoń neznal žákání u stolu nebo u jídla vůbec. Takže po naší celkem trpělivé práci pes chodil u nohy, netahal na vodítku, přiběhl na povel k noze, sedl na sedni, nežral na fuj atd. Obě strany byli spokojeny, jak my, tak i psisko.
Jenomže...bydlíme na malé vesnici, bydlím s tátou a s bratrem a s babkou, za kterou jezdí její dcery, tátovi sestry. Takže pes dostává zbytky,co ony dovezou,dávají mu to pěkně z ruky a od stolu, že, pes dostává od otce rohlík místo granulí na žrádlo, pes je vypuštěn do dědiny ať se proběhne bez nikoho, bez dozoru! s tím, že se vrátí...atd atd. Takže teď hanba vyjít se psem ven, tahá, škube, neslyší, vzpírá se. Hanba vzít si něco na jídlo, okamžitě sedí u vás a sliny mu tečou proudem - povely naprosto ignoruje. Tisíckrát jsem všechny slušně žádala, ať psa zbytky nekrmí, ať jsou trochu ke psu důslední, že mu jinak tím vším hrozně škodí. Ale nikdo na to nebere ohled, protože jsou naprosto ale naprosto vypatlaní!! A navíc jsem v rodině černá ovce, protože řikám pravdu, ale to je jiný příběh, ale další důvod proč na mě taky kašlou.
Takže jsem se chtěla zeptat na nějakou radu, nějaký fígl, jak jim tohle překazit, nebo alespoň omezit, jestli jste měli někdo podobný problém, svěřte mi zkušenosti, prosím.

Jo něco podonýho znám taky, ale u vás je to docela extrém. Nikomu nikdy nedovolte, aby vám jakýmkoliv způsobem kazil psa.Je to váš pes a vy jste jeho pán..vás musí poslouchat a respektovat. Určitě bych znovu začala s podrobným výcvikem, aby si to pes oživil, co smí a co né,..v době vaší nepřítomnosti psa jedině někam zavírejte, aby k němu nemohli. Co jsem tak pochopila, tak ho zřejmě nacpou zbytkama a on vám asi pak už nežere ty granule,co? To by se mi taky nelíbilo. Jednoduše prostě psovi vždy a důsledně zakazujte, to co si nesmí dovolit, i kdyby si o vás měli myslet, že jste cvok. Jinak na vesnici to většinou někteří lidi berou ještě po staru..že pes může jak zbytky, tak lézt po stole, návštěvám po hlavě a podobně. Pokud ale máte možnost, tak jedině sbalit kufry a psa a jít si žít podle svého někam jinam

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem! Prosím o radu! Dostali jsme do rukou zlatého retrívra, který v půl roce přerostl v bytě majitelům přes hlavu, tak jsme se jej ujali my. Nyní mu je rok a půl. Když k nám to štěnisko přišlo, hned jsem se začala (ještě s přítelem) starat o to, aby ze psa vyrostl alespoň trochu vychovaný jedinec. Docela se nám to dařilo, pejsek přišel s tím, že nic moc výchovy neměl, ale alespoń neznal žákání u stolu nebo u jídla vůbec. Takže po naší celkem trpělivé práci pes chodil u nohy, netahal na vodítku, přiběhl na povel k noze, sedl na sedni, nežral na fuj atd. Obě strany byli spokojeny, jak my, tak i psisko.
Jenomže...bydlíme na malé vesnici, bydlím s tátou a s bratrem a s babkou, za kterou jezdí její dcery, tátovi sestry. Takže pes dostává zbytky,co ony dovezou,dávají mu to pěkně z ruky a od stolu, že, pes dostává od otce rohlík místo granulí na žrádlo, pes je vypuštěn do dědiny ať se proběhne bez nikoho, bez dozoru! s tím, že se vrátí...atd atd. Takže teď hanba vyjít se psem ven, tahá, škube, neslyší, vzpírá se. Hanba vzít si něco na jídlo, okamžitě sedí u vás a sliny mu tečou proudem - povely naprosto ignoruje. Tisíckrát jsem všechny slušně žádala, ať psa zbytky nekrmí, ať jsou trochu ke psu důslední, že mu jinak tím vším hrozně škodí. Ale nikdo na to nebere ohled, protože jsou naprosto ale naprosto vypatlaní!! A navíc jsem v rodině černá ovce, protože řikám pravdu, ale to je jiný příběh, ale další důvod proč na mě taky kašlou.
Takže jsem se chtěla zeptat na nějakou radu, nějaký fígl, jak jim tohle překazit, nebo alespoň omezit, jestli jste měli někdo podobný problém, svěřte mi zkušenosti, prosím.

prostě pes v tom nemá zcela jasno. Mě starší pes taky začal ignorovat s příchodem mladšího, člověk se zaměřil na benjamínka, aby se mu ho podařilo dobře vychovat a ejhle. Starší pes najednou přestal poslouchat, dělá si co chce, na zavolání přijde až se JEMU chce. Nejsem z toho nešťastná, protože recept na to je jediný a to se týká i vás: zabrat a pořádně psovi zatopit. Ne ve zlém, ale začít se mu věnovat intenzivněji, NIC mu neprominout, stanovit tak jasná pravidla, aby to došlo i do té jeho hlavy.

Jinak starší pes taky somruje u všech, kromě mě, protože ode mě nikdy nic nedostal, tak sice chvíli kouká, ale pak dá pokoj, kdežto u lidí, od kterých už něco dostal, tak se nehne ani na krok. A oni pak nadávají, jo jak si to udělali tak to mají. Ale nevidím to beznadějne, prostě se do toho i se psem pořádně opřete a nepolevujte. Ostatní ať si otravuje, ale vás ať poslouchá. To je jediná věc, kterou v současné době můžete udělat, neboť předpokládá, že se stěhováním to asi nebude tak jednoduché a příbuzným, že to jen tak nevysvětlíte. Takže to musíte do rukou vzít vy a pořádně máknout.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem! Prosím o radu! Dostali jsme do rukou zlatého retrívra, který v půl roce přerostl v bytě majitelům přes hlavu, tak jsme se jej ujali my. Nyní mu je rok a půl. Když k nám to štěnisko přišlo, hned jsem se začala (ještě s přítelem) starat o to, aby ze psa vyrostl alespoň trochu vychovaný jedinec. Docela se nám to dařilo, pejsek přišel s tím, že nic moc výchovy neměl, ale alespoń neznal žákání u stolu nebo u jídla vůbec. Takže po naší celkem trpělivé práci pes chodil u nohy, netahal na vodítku, přiběhl na povel k noze, sedl na sedni, nežral na fuj atd. Obě strany byli spokojeny, jak my, tak i psisko.
Jenomže...bydlíme na malé vesnici, bydlím s tátou a s bratrem a s babkou, za kterou jezdí její dcery, tátovi sestry. Takže pes dostává zbytky,co ony dovezou,dávají mu to pěkně z ruky a od stolu, že, pes dostává od otce rohlík místo granulí na žrádlo, pes je vypuštěn do dědiny ať se proběhne bez nikoho, bez dozoru! s tím, že se vrátí...atd atd. Takže teď hanba vyjít se psem ven, tahá, škube, neslyší, vzpírá se. Hanba vzít si něco na jídlo, okamžitě sedí u vás a sliny mu tečou proudem - povely naprosto ignoruje. Tisíckrát jsem všechny slušně žádala, ať psa zbytky nekrmí, ať jsou trochu ke psu důslední, že mu jinak tím vším hrozně škodí. Ale nikdo na to nebere ohled, protože jsou naprosto ale naprosto vypatlaní!! A navíc jsem v rodině černá ovce, protože řikám pravdu, ale to je jiný příběh, ale další důvod proč na mě taky kašlou.
Takže jsem se chtěla zeptat na nějakou radu, nějaký fígl, jak jim tohle překazit, nebo alespoň omezit, jestli jste měli někdo podobný problém, svěřte mi zkušenosti, prosím.

Vím, že se to lehčeji napíše, než řekne, taky nevím, kolik Vám je let, ale není na čase frnknout z hnízda? U mě ( pro mě už bývalé ) rodině je to stejné, bratr si postavil hlavu, že chce psa, tak nejdřív do panelákového bytu přivlekl malamuta. ( jediný argument byl že se mu líbí ). Sice pár metrů za panelákem jsou louky, lesy, takže prostor k venčení ideální, ale já mám za to, že s mamutem se musí něco dělat, že fyzicky ho zvládnout není tak jednoduché a 20 Km denně by s ní nikdo nenaběhal. Dokonce k nám přijela teta, co má chovku psů, až na ní tedy dal a pes šel po 14 dnech pryč. ( Teď je u mladé rodiny s rodinným barákem a velkou zahradou ). Po měsíci matka byla pryč, já u babičky a bratr mezitím přivezl další štěně. Labrador bez PP za 3000. Smutný je fakt, že štěně s ním byl vybírat jeho kamarád, který zrovna studoval veterinu. Vzali ho z nějaké polorozpadlé stodoly a na otázku, jestli aspoň viděl jejich fenku odpověděl ne, proč? No byla silně začervená, měla 6 týdnů, ale naštěstí nic vážnějšího. Mnozí zde na ifauně ví, že z ní vyrostl krásný kříženec s NO, já tam vidím ještě i trochu bull plemena. Jediný, kdo se trochu staral o výchovu jsem byla já, přiznávám, spoustu věcí bych dnes udělala jinak, ale aspoň něco. Matka s ní jednala a jedná až doteď jako s dítětem ( \"nenene Lalinko, nemůžeš mi trhat kalhoty, to se nesmí, víš? ), bratr ji ze začátku rozmazloval, takže se naučila spát v posteli a žebrat u stolu. Na spaní v posteli jsem rezignovala, žebrání u stolu ve stylu kňučení, dobývání se tlapami apod. jsem usměrnila alespoň na pravidlo posledního sousta, takže po dobu, co člověk jí, je klidná. No dokud jsem ji měla pod palcem já, tak většinou netahala na vodítku, párkrát jsem ji měla dokonce bez vodítka u nohy ( myslím v obydlené části, venku chodila na volno pokaždé ). Bratr šel na vošku, psa vzal s sebou, po 3 letech se vrátil neskutečně agresivní a nevychovaný jedinec, přiblížit se k její misce se žrádlem bylo nemožné. Jo ještě jsem zapoměla dodat, že ji celou dobu krmili supermarketovkami Bono Impuls a podobně, než jsem našla aspoň toho Brita, který je o něco málo lepší. Beru z vetamixu, jednak, že mají nejlepší cenu a jednak přivezou až do domu,3- 4 pytle z jednoho závozu vystačí na jak dlouho. Jednou už měla na dně posledního pytle, já jela pryč, takže jsem dala rodině webovky vetamixu, číslo na ně, přesný název výrobku, obj. číslo... Po 14 dnech jsem se vrátila, v kuchyni načatý pytel Bono Impuls. Prý se nemohl dovolat... No takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, stejně jako u Vás jsem já ta černá ovce, ta, co se snaží být moc chytrá. Vy máte neskutečné štěstí, že je pes Váš. Já jsem se dva dny po maturitě zbalila a odstěhovala k přítelovým rodičům, ještě tak dva měsíce a jdeme do vlastního rodinného baráčku. Bohužel bratrův pes zůstal u nich, je mi ho hrozně líto, ale nic s tím dělat nemůžu. Jak už jsem nastínila na začátku, není u Vás možnost se odstěhovat? Dá se sehnat starší dům za dobrou cenu, jde to špatně, ale jde to a pak svépomocí rekonstruovat. Jenže k tomu musí být nejlépa dva příjmy, tzn. najít si pořádného chlapa ;) . Uvidíte, nějak se to vyřeší, ale s rodinou s největší pravděpodobností nehýbnete, jediná možnost je se hýbnout sama a to dál, než do vedlejší vesnice. Budu Vám držet všechny palce, kdyžtak sem ještě napište, jak se situace vyvíjí.

Ája

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud jste natolik nezávislá abyste o otci mohla napsat, že je "vypaltlaný", odtěhujte se se psem, žijte samostatně a nikdo vám ho nebude kazit !

Podle mě je vypatlaný každý, kdo jen tak pustí psa proběhnout se do dědiny, aniž by pomyslel na následky. Navíc, když mu to řeknete jednou dvakrát ..stokrát a nepochopí, pak neznám jiný výraz. Vaše rady do mého rodinného života si nechte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám doma něco podobnýho,můj manžel naší fenku krmí od stolu,když něco zakážu,tak jí to zrovna dá,povely volá chaoticky a je příšerně nedůsledný a psa rozmazluje(aleto já taky).Do vesnice samotnou jí naštěstí nepouští.Máme hovinu,takže výsledek je,že s ní nemůže jít navolno,naprosto ho ignoruje,ale jakmile usedá ke stolu,hned má její hlavu na noze.Ale ke mně si nic nedovolí(kromě somrování u jídla),venku neuteče ani za psem,ani za zajícem,možná by to chtělo z tvé strany trochunějaký odbornější výcvik,aby si pes udělal jasno,že u tebe má s děláním si co chce ultrum.Ale myslím,že příbuzné nepředěláš,moje zkušenost.

No my máme snad stejného manžela i psa!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím, že se to lehčeji napíše, než řekne, taky nevím, kolik Vám je let, ale není na čase frnknout z hnízda? U mě ( pro mě už bývalé ) rodině je to stejné, bratr si postavil hlavu, že chce psa, tak nejdřív do panelákového bytu přivlekl malamuta. ( jediný argument byl že se mu líbí ). Sice pár metrů za panelákem jsou louky, lesy, takže prostor k venčení ideální, ale já mám za to, že s mamutem se musí něco dělat, že fyzicky ho zvládnout není tak jednoduché a 20 Km denně by s ní nikdo nenaběhal. Dokonce k nám přijela teta, co má chovku psů, až na ní tedy dal a pes šel po 14 dnech pryč. ( Teď je u mladé rodiny s rodinným barákem a velkou zahradou ). Po měsíci matka byla pryč, já u babičky a bratr mezitím přivezl další štěně. Labrador bez PP za 3000. Smutný je fakt, že štěně s ním byl vybírat jeho kamarád, který zrovna studoval veterinu. Vzali ho z nějaké polorozpadlé stodoly a na otázku, jestli aspoň viděl jejich fenku odpověděl ne, proč? No byla silně začervená, měla 6 týdnů, ale naštěstí nic vážnějšího. Mnozí zde na ifauně ví, že z ní vyrostl krásný kříženec s NO, já tam vidím ještě i trochu bull plemena. Jediný, kdo se trochu staral o výchovu jsem byla já, přiznávám, spoustu věcí bych dnes udělala jinak, ale aspoň něco. Matka s ní jednala a jedná až doteď jako s dítětem ( \"nenene Lalinko, nemůžeš mi trhat kalhoty, to se nesmí, víš? ), bratr ji ze začátku rozmazloval, takže se naučila spát v posteli a žebrat u stolu. Na spaní v posteli jsem rezignovala, žebrání u stolu ve stylu kňučení, dobývání se tlapami apod. jsem usměrnila alespoň na pravidlo posledního sousta, takže po dobu, co člověk jí, je klidná. No dokud jsem ji měla pod palcem já, tak většinou netahala na vodítku, párkrát jsem ji měla dokonce bez vodítka u nohy ( myslím v obydlené části, venku chodila na volno pokaždé ). Bratr šel na vošku, psa vzal s sebou, po 3 letech se vrátil neskutečně agresivní a nevychovaný jedinec, přiblížit se k její misce se žrádlem bylo nemožné. Jo ještě jsem zapoměla dodat, že ji celou dobu krmili supermarketovkami Bono Impuls a podobně, než jsem našla aspoň toho Brita, který je o něco málo lepší. Beru z vetamixu, jednak, že mají nejlepší cenu a jednak přivezou až do domu,3- 4 pytle z jednoho závozu vystačí na jak dlouho. Jednou už měla na dně posledního pytle, já jela pryč, takže jsem dala rodině webovky vetamixu, číslo na ně, přesný název výrobku, obj. číslo... Po 14 dnech jsem se vrátila, v kuchyni načatý pytel Bono Impuls. Prý se nemohl dovolat... No takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, stejně jako u Vás jsem já ta černá ovce, ta, co se snaží být moc chytrá. Vy máte neskutečné štěstí, že je pes Váš. Já jsem se dva dny po maturitě zbalila a odstěhovala k přítelovým rodičům, ještě tak dva měsíce a jdeme do vlastního rodinného baráčku. Bohužel bratrův pes zůstal u nich, je mi ho hrozně líto, ale nic s tím dělat nemůžu. Jak už jsem nastínila na začátku, není u Vás možnost se odstěhovat? Dá se sehnat starší dům za dobrou cenu, jde to špatně, ale jde to a pak svépomocí rekonstruovat. Jenže k tomu musí být nejlépa dva příjmy, tzn. najít si pořádného chlapa ;) . Uvidíte, nějak se to vyřeší, ale s rodinou s největší pravděpodobností nehýbnete, jediná možnost je se hýbnout sama a to dál, než do vedlejší vesnice. Budu Vám držet všechny palce, kdyžtak sem ještě napište, jak se situace vyvíjí.

Ája

s příbuznýma je to těžký ,znám to z domova ,matka taky neustále cpe do huby něco mému psovi a když pes vidí mámu ,tetičku ,tátu a podobně je z něj skákající nezvládnutelné hovado,ale kašlu na to nerozhádám se z celou rodinou kvůli psovi ,příbuzní zas odjedou ,to že pes dostane kousek párku po tom neumře ,a neokřikuju ho ,naopak směju se když ho mají na hlavě ,a pucujou bláto z bílý sukně ,říkám jak jste si ho naučili tak je ,jinak mě ale normálně poslouchá ,akorát to lítání po vsi bych nedovolila ,to bych jim řekla že za psa zodpovídám ,nejde jen o to že se může něco stát jemu ale může někoho pokousat, porazit ,zavinit dopravní nehodu apod. v tomhle bych byla nekompromisní.