Uprchlík - Irský setr

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

6.3.2003 15:47
Neregistrovaný uživatel

Výletník – prosíme o radu :
Náš Beneček zase právě utekl a tak mám minimálně ½ h. čas na napsání tohoto dotazu,
než se ho vydám hledat, protože k tomu, aby po tomhle jeho výletu alespoň chvíli spal, je nutné aby trval tak hodinu.
V tomto duchu probíhá v podstatě každý den. Náš asi 4-letý Irský setr totiž utíká z vakuově uzavřené a oplocené zahrady(jejíž plot jsme díky němu zvedli na výšku 1,70m.) někdy až 4x či 5 x deně. Je nutno dodat, že v jeho případě se nejedná o nadbíhání nějaké jemu sympatické fenečce, jak to většina psích výletníků praktikuje (nebo jsou jeho aktivity v tomto směru utajené, že se nám to zatím ještě nedoneslo), ale zaměřuje se čistě na poznávání zdejšího kraje, lidí a veškerého zvířectva, dále jsou v okruhu jeho zájmu hospody, kterékoli domy a zahrady.
Zřejmě díky této zálibě se k nám před 2 lety taky dostal, kdy se nám prostřednictvím známých doneslo, že se bezprizorně toulá několik dní po sousední vesnici. Zmobilizovali jsme tehdy s manželem všechny síly, abychom našli jeho původní majitele, ti ovšem k naší
veškeré radosti nebyli objeveni.
Je to stvoření velmi milé, přátelské, inteligentní a přijatelně poslušné což potvrzují všichni, se kterými se na svých toulkách potká nebo se k nim případně na půl dne nastěhuje. Naštěstí
se mu pod čumák zatím připletli jen samí slušní a hodní lidé.
Prostě jediná a nepřehlédnutelná potíž, kterou už s manželem přestáváme zvládat a jsme z ní zoufalí, je ta jeho toulačská vášeň, která pramení z jeho neudolatelné aktivity. Přitom nedostatkem námi organizovaného pohybu rozhodně netrpí. Kromě každodenních procházek bez vodítka do okolní krajiny za domem jsme, také zkusili běhání vedle jedoucího našeho auta, kdy bez problému zvládá při jeho běžeckém tempu ( rychlost asi 30 Km/h) celkem asi 20 km. Po tomto zápřahu se sice cítí unaven, ale po 2 hodinovém odpočinku se otřepe a může zase vyrazit, když už né na procházku, tak na své toulky.
Jeho vitalitu není možné žádným způsobem uspokojit, nebo my ten způsob rozhodně neznáme.
Náš veterinář nám radí 2 možnosti, u kterých ovšem úspěch není zaručen. A to buď :
• pořídit si k Beníkovi druhého pejska, který by ho měl doma zabavit
• nebo kastrace, po níž by se měl údajně zklidnit
A proto bychom Vás chtěli poprosit chovatele irských setrů nebo setrů vůbec a odborníky na tuto tématiku nebo pejskaře, kteří řešili stejný nebo podobný problém o jejich názor, zkušenost eventuelně o řešení.
Předem děkujem Ali+Tom.

Neregistrovaný uživatel

9.3.2003 21:20
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Výletník – prosíme o radu :
Náš Beneček zase právě utekl a tak mám minimálně ½ h. čas na napsání tohoto dotazu,
než se ho vydám hledat, protože k tomu, aby po tomhle jeho výletu alespoň chvíli spal, je nutné aby trval tak hodinu.
V tomto duchu probíhá v podstatě každý den. Náš asi 4-letý Irský setr totiž utíká z vakuově uzavřené a oplocené zahrady(jejíž plot jsme díky němu zvedli na výšku 1,70m.) někdy až 4x či 5 x deně. Je nutno dodat, že v jeho případě se nejedná o nadbíhání nějaké jemu sympatické fenečce, jak to většina psích výletníků praktikuje (nebo jsou jeho aktivity v tomto směru utajené, že se nám to zatím ještě nedoneslo), ale zaměřuje se čistě na poznávání zdejšího kraje, lidí a veškerého zvířectva, dále jsou v okruhu jeho zájmu hospody, kterékoli domy a zahrady.
Zřejmě díky této zálibě se k nám před 2 lety taky dostal, kdy se nám prostřednictvím známých doneslo, že se bezprizorně toulá několik dní po sousední vesnici. Zmobilizovali jsme tehdy s manželem všechny síly, abychom našli jeho původní majitele, ti ovšem k naší
veškeré radosti nebyli objeveni.
Je to stvoření velmi milé, přátelské, inteligentní a přijatelně poslušné což potvrzují všichni, se kterými se na svých toulkách potká nebo se k nim případně na půl dne nastěhuje. Naštěstí
se mu pod čumák zatím připletli jen samí slušní a hodní lidé.
Prostě jediná a nepřehlédnutelná potíž, kterou už s manželem přestáváme zvládat a jsme z ní zoufalí, je ta jeho toulačská vášeň, která pramení z jeho neudolatelné aktivity. Přitom nedostatkem námi organizovaného pohybu rozhodně netrpí. Kromě každodenních procházek bez vodítka do okolní krajiny za domem jsme, také zkusili běhání vedle jedoucího našeho auta, kdy bez problému zvládá při jeho běžeckém tempu ( rychlost asi 30 Km/h) celkem asi 20 km. Po tomto zápřahu se sice cítí unaven, ale po 2 hodinovém odpočinku se otřepe a může zase vyrazit, když už né na procházku, tak na své toulky.
Jeho vitalitu není možné žádným způsobem uspokojit, nebo my ten způsob rozhodně neznáme.
Náš veterinář nám radí 2 možnosti, u kterých ovšem úspěch není zaručen. A to buď :
• pořídit si k Beníkovi druhého pejska, který by ho měl doma zabavit
• nebo kastrace, po níž by se měl údajně zklidnit
A proto bychom Vás chtěli poprosit chovatele irských setrů nebo setrů vůbec a odborníky na tuto tématiku nebo pejskaře, kteří řešili stejný nebo podobný problém o jejich názor, zkušenost eventuelně o řešení.
Předem děkujem Ali+Tom.

Ahoj,nedoporučovala bych druhého psa.Máme zahradu a velkou,kříženou fenku.Naprosto poslušnou a bezproblémovou.Jednou se do ní zamiloval chrt a utíkal za ní.Nakonec nám ho ta paní dala,měla ho v bytě a tvrdila,že ho stejně chtěla dát pryč.Ale zamlčela,že je to notorický tulák.Měli jsme ho asi týden a začal se toulat.Ale bral naší fenku se sebou.Několikrát nám volali lidé kde je našli.Nakonec jsme ho vrátili a paní ho kastrovala.Od té doby o něm nevíme.Ale skutečně si myslím,že jeden tulák dokáže nakazit ostatní.Naše fena se od té doby neztratila,předtím ostatně taky ne. Přeji hodně úspěchů.Dana

Neregistrovaný uživatel

9.3.2003 23:13
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Výletník – prosíme o radu :
Náš Beneček zase právě utekl a tak mám minimálně ½ h. čas na napsání tohoto dotazu,
než se ho vydám hledat, protože k tomu, aby po tomhle jeho výletu alespoň chvíli spal, je nutné aby trval tak hodinu.
V tomto duchu probíhá v podstatě každý den. Náš asi 4-letý Irský setr totiž utíká z vakuově uzavřené a oplocené zahrady(jejíž plot jsme díky němu zvedli na výšku 1,70m.) někdy až 4x či 5 x deně. Je nutno dodat, že v jeho případě se nejedná o nadbíhání nějaké jemu sympatické fenečce, jak to většina psích výletníků praktikuje (nebo jsou jeho aktivity v tomto směru utajené, že se nám to zatím ještě nedoneslo), ale zaměřuje se čistě na poznávání zdejšího kraje, lidí a veškerého zvířectva, dále jsou v okruhu jeho zájmu hospody, kterékoli domy a zahrady.
Zřejmě díky této zálibě se k nám před 2 lety taky dostal, kdy se nám prostřednictvím známých doneslo, že se bezprizorně toulá několik dní po sousední vesnici. Zmobilizovali jsme tehdy s manželem všechny síly, abychom našli jeho původní majitele, ti ovšem k naší
veškeré radosti nebyli objeveni.
Je to stvoření velmi milé, přátelské, inteligentní a přijatelně poslušné což potvrzují všichni, se kterými se na svých toulkách potká nebo se k nim případně na půl dne nastěhuje. Naštěstí
se mu pod čumák zatím připletli jen samí slušní a hodní lidé.
Prostě jediná a nepřehlédnutelná potíž, kterou už s manželem přestáváme zvládat a jsme z ní zoufalí, je ta jeho toulačská vášeň, která pramení z jeho neudolatelné aktivity. Přitom nedostatkem námi organizovaného pohybu rozhodně netrpí. Kromě každodenních procházek bez vodítka do okolní krajiny za domem jsme, také zkusili běhání vedle jedoucího našeho auta, kdy bez problému zvládá při jeho běžeckém tempu ( rychlost asi 30 Km/h) celkem asi 20 km. Po tomto zápřahu se sice cítí unaven, ale po 2 hodinovém odpočinku se otřepe a může zase vyrazit, když už né na procházku, tak na své toulky.
Jeho vitalitu není možné žádným způsobem uspokojit, nebo my ten způsob rozhodně neznáme.
Náš veterinář nám radí 2 možnosti, u kterých ovšem úspěch není zaručen. A to buď :
• pořídit si k Beníkovi druhého pejska, který by ho měl doma zabavit
• nebo kastrace, po níž by se měl údajně zklidnit
A proto bychom Vás chtěli poprosit chovatele irských setrů nebo setrů vůbec a odborníky na tuto tématiku nebo pejskaře, kteří řešili stejný nebo podobný problém o jejich názor, zkušenost eventuelně o řešení.
Předem děkujem Ali+Tom.

Ahoj Ali a Tome.
Již při první myšlence ujmout se známého (věčného) psího tuláka musí být každému téměř jasné, že změnit jeho „životní styl“, i za předpokladu, že mu dáte mnoho lásky, by bylo asi bláhové.
Co se týče zvětšení výšky plotu – setři jsou velmi mrštní a výborní skokani, tedy překonat i 2 metry vysoký plot pro ně není žádný problém. Zároveň se jedná o plemeno chytré a vynalézavé (s notnou dávkou paličatostí), tedy pokud by to nešlo vrchem, zkoumal by, zda to nejde podhrabat, či zda se přeci jen nenajde nějaká skulinka jinde. Protože se nejedná o prvního, druhého, či třetího irského setra, o kterém vím, že má oblibu v utíkání ze zahrady a v samovolném poznávání okolí, vnucuje se myšlenka, že i v případě vašeho setra se bude jednat mimo jiné také o povahový rys daný tak trochu plemenem. Samozřejmě nechci tímto říci, že se všichni irští setři rádi toulají, nebo že jiná plemena k toulání sklony nemají. Snad u všech plemen se takové povahy najdou.
Ano, já také znám irské setry přesně takové, jak je popisujete – kamarádské, milé, ale také neuvěřitelně houževnaté a aktivní. Tedy není pochyb o tom, že jej výrazněji neunaví ani tříhodinová procházka či hodinový „běh o závod“. Přesto, pokud jste ochotni se pro Beníka obětovat bych vám doporučila, aby jste jeho život co nejvíce oživili pravidelnou (každodenní) „zájmovou činností“. Máte-li možnost, přihlaste se k výcviku agility a tento sport s ním provozujte co nejaktivněji (několikrát týdně), nebo do mysliveckého sdružení, případně jezděte denně na kole se psem nejlépe na volno. Samozřejmostí by měly být různé psí hry a „ve volných dnech“ dlouhé procházky. Nemyslím si sice, že by jste tímto Beníka unavili, ale zaměstnáte ho a nebude se tolik nudit. Miluje totiž činorodost a prožívání života plnými doušky.
Pokud nechcete, aby se toulal, nezbývá vám (v tomto případě) podle mého názoru již nic jiného, než ho ubytovat v bytě či v kotci. Vím, že ze změny ubytování vašeho psa teď asi nadšeni nebudete, ale v bytě (při dostatečném poskytnutí zaměstnání!) jistě bude výborným společníkem. A pokud by musel být v kotci po dobu, kdy vy s ním nejste, jistě také není tak tragické, než kdyby mu někdo ublížil, či se stal obětí dopravní nehody.
Pořízení psího kamaráda by v tomto případě asi nic neřešilo, spíše si myslím, že by se brzy mladý spolubydlící čtyřnožec naučil podle svého staršího vzoru také toulat. A kastrace psa výrazněji ovlivní jeho chování jen v případě, pokud je provedena orientačně do věku 2,5 roku. Tedy u vašeho psa se mi jeví spíše bezpředmětná (pokud nemám na mysli snížení potomstva po vašem Beníkovi).
Moc vám přeji, aby jste našli společně nejvhodnější řešení.

Přidejte reakci

Přidat smajlík