Z ničehonic začal vyjíždět na velké psy

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den, já měla maltezáka a dělal mi to samé, vždy když šel kolem nás pes držela sem ho na voditku za s sebou a řekla hlasitě a durazně: ne! nebo sem si čupla řekla lehni zustan a znovu: ne! pomohlo to za čas Nebo když pujde pejsek zkuste ho něčím zaujmou třeba na pamlsek atd.. přeju hodně štěstí

Dřív reagoval na povel "nesmíš." Hlavně jsem ho používala, aby nešel za jiným psem a ten na něj nevyjel. Stačilo jednou lehce škubnout vodítkem, někdy jen dát povel a byl klid. Jinak byl schopný vrtět ocasem před psem, který na něj vrčel. Pro mě je úplně nové, že vyjíždí on sám. Takového ho neznám a to je mu pět let. Zírám, kde se v něm ta agresivita bere. No zkusím nějaké light granulky (páč mi začíná trochu po kastraci tloustnout). P.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den, já měla maltezáka a dělal mi to samé, vždy když šel kolem nás pes držela sem ho na voditku za s sebou a řekla hlasitě a durazně: ne! nebo sem si čupla řekla lehni zustan a znovu: ne! pomohlo to za čas Nebo když pujde pejsek zkuste ho něčím zaujmou třeba na pamlsek atd.. přeju hodně štěstí

Já myslím, že když bude navolno tak to neudělá, můj názor je, že to dělá bud´ ze strachu a na vodítku, protože v tobě cítí oporu, že kdyby něco tak ho zachráníš, nebo je v pubertě a zkouší si honit triko na větších což se mi nezdá, spíš k tomu použije menšího pejska.
zkus si ho vůbec nevšímat, když vrčí a tváří se jako sežeru tě, normálně si ho přitáhni k noze a projdi kolem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já myslím, že když bude navolno tak to neudělá, můj názor je, že to dělá bud´ ze strachu a na vodítku, protože v tobě cítí oporu, že kdyby něco tak ho zachráníš, nebo je v pubertě a zkouší si honit triko na větších což se mi nezdá, spíš k tomu použije menšího pejska.
zkus si ho vůbec nevšímat, když vrčí a tváří se jako sežeru tě, normálně si ho přitáhni k noze a projdi kolem.

omlouvám se, četla jsem, že je 5ti měsíční ne 5ti letý, nenapadnul ho někdy ted´ velký pes?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
omlouvám se, četla jsem, že je 5ti měsíční ne 5ti letý, nenapadnul ho někdy ted´ velký pes?

To bylo první, co mě napadlo. Nevím o tom, že by mu někdy velký pes ublížil. Měl v minulosti jen dvakrát vážnější rvačku, kdy skončil pod jiným psem. Jinak jsem vždycky zasáhla dřív než k něčemu došlo. Je pravda, že občas za cenu toho, že jsem ho musela zvednout, aby mi ho nepřekousli. Ještě dneska slyším cvaknutí zubů na prázdno jednoho vlčáka , kdy jsem setinu sekundy před tím toho svého zvedla. Brrr. Přiznávám, že venčení pro mě začíná být trauma. Když jdeme někam do přírody, tak je to pohoda. Nikdo nikde. Když běhá s jinými na zahradě, taky žádný problém. Ale když je málo času a musíme jen do parku nebo na podobné místo, kde je řada jiným psů, bojím se každého setkání. P.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To bylo první, co mě napadlo. Nevím o tom, že by mu někdy velký pes ublížil. Měl v minulosti jen dvakrát vážnější rvačku, kdy skončil pod jiným psem. Jinak jsem vždycky zasáhla dřív než k něčemu došlo. Je pravda, že občas za cenu toho, že jsem ho musela zvednout, aby mi ho nepřekousli. Ještě dneska slyším cvaknutí zubů na prázdno jednoho vlčáka , kdy jsem setinu sekundy před tím toho svého zvedla. Brrr. Přiznávám, že venčení pro mě začíná být trauma. Když jdeme někam do přírody, tak je to pohoda. Nikdo nikde. Když běhá s jinými na zahradě, taky žádný problém. Ale když je málo času a musíme jen do parku nebo na podobné místo, kde je řada jiným psů, bojím se každého setkání. P.

V tom asi bude problém. On cítí váš strach či nejistotu - a jste v začarovaném kruhu. VY si musíte být jistá a svůj klid přenést na něj. Žádné velké tahání za obojek, hlasité opakované povely. Jeden rázný, ale tichý povel, přicuknutí za obojek, ten nesmí být široký, jinak je to psovi jen pro smích, nejlépe kovový řetízek. A nacvičit chůzi na vodítku, tak aby pes sledoval především vás, rychle odměnit za sebemenší pokrok a pokračovat dál. Ale důležité je hlavně to, jak jdete. Rychle, ať nemá moc čas a možnost startovat a vy si musíte být jistá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tom asi bude problém. On cítí váš strach či nejistotu - a jste v začarovaném kruhu. VY si musíte být jistá a svůj klid přenést na něj. Žádné velké tahání za obojek, hlasité opakované povely. Jeden rázný, ale tichý povel, přicuknutí za obojek, ten nesmí být široký, jinak je to psovi jen pro smích, nejlépe kovový řetízek. A nacvičit chůzi na vodítku, tak aby pes sledoval především vás, rychle odměnit za sebemenší pokrok a pokračovat dál. Ale důležité je hlavně to, jak jdete. Rychle, ať nemá moc čas a možnost startovat a vy si musíte být jistá.

Koukněte se na tohle, třeba vám to pomůže..
http://www.vimevic.cz/video/TALULACH/video.html

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tom asi bude problém. On cítí váš strach či nejistotu - a jste v začarovaném kruhu. VY si musíte být jistá a svůj klid přenést na něj. Žádné velké tahání za obojek, hlasité opakované povely. Jeden rázný, ale tichý povel, přicuknutí za obojek, ten nesmí být široký, jinak je to psovi jen pro smích, nejlépe kovový řetízek. A nacvičit chůzi na vodítku, tak aby pes sledoval především vás, rychle odměnit za sebemenší pokrok a pokračovat dál. Ale důležité je hlavně to, jak jdete. Rychle, ať nemá moc čas a možnost startovat a vy si musíte být jistá.

Mám s roční bišonkou ten stejný problém. Bohužel u nás je to ale po napadení fenou křížencem NO, která byla venčená na volno, bez náhubku a moji fenku chytla za krk do zubů a casnovala s ní takovým způsobem, že kdyby se její majitelce její fenu nepodařilo odehnat, tak tu moji nejspíš zadávila. Hned po tomto incidentu paní svojí feně nasadila koš a odešla. Moje fenka strašně naříkala, doma zalezla, nepila, nejedla, celá se třásla, byla v šoku. Museli jsme k veterináři pro injekci na uklidnění a na prohlídku, protože byla obava, že má něco s pateří. Při každém pohybu hlavou hrozně naříkala. Na štěstí měla krk \"jen\" zhmožděný a bolestivý ještě dlouho po této události. Paní jsem včera potkala a sdělila jí, kolik mě setkání s její fenkou stálo u veterináře a že jsem mohla být taky bez psa. Moje sdělení sice vyslechla, ale to bylo taky vše. Že by se omluvila nebo nabídla uhrazení návštěvy veterináře jí ani nenapadlo. To bych vydýchala, ale že nám zadělala na ohromný problém, to si paní patrně neuvědomuje. Od této události moje fenka začla tvrdě vyjíždět po velkých psech. Nepomáhá - nesmíš, nic. A co s tím teď?Ten pes si to napadení bohužel bude pamatovat jednou provždy, nemůžu ji pustit na volno a jenom trnu, že jednou potkáme psa, který se pořádně naštve a já budu svědkem toho, že mi fenku přede mnou napadne a roztrhá. Je malinká, má 4 kg. Také bych potřebovala radu ostatních co dělat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám s roční bišonkou ten stejný problém. Bohužel u nás je to ale po napadení fenou křížencem NO, která byla venčená na volno, bez náhubku a moji fenku chytla za krk do zubů a casnovala s ní takovým způsobem, že kdyby se její majitelce její fenu nepodařilo odehnat, tak tu moji nejspíš zadávila. Hned po tomto incidentu paní svojí feně nasadila koš a odešla. Moje fenka strašně naříkala, doma zalezla, nepila, nejedla, celá se třásla, byla v šoku. Museli jsme k veterináři pro injekci na uklidnění a na prohlídku, protože byla obava, že má něco s pateří. Při každém pohybu hlavou hrozně naříkala. Na štěstí měla krk \"jen\" zhmožděný a bolestivý ještě dlouho po této události. Paní jsem včera potkala a sdělila jí, kolik mě setkání s její fenkou stálo u veterináře a že jsem mohla být taky bez psa. Moje sdělení sice vyslechla, ale to bylo taky vše. Že by se omluvila nebo nabídla uhrazení návštěvy veterináře jí ani nenapadlo. To bych vydýchala, ale že nám zadělala na ohromný problém, to si paní patrně neuvědomuje. Od této události moje fenka začla tvrdě vyjíždět po velkých psech. Nepomáhá - nesmíš, nic. A co s tím teď?Ten pes si to napadení bohužel bude pamatovat jednou provždy, nemůžu ji pustit na volno a jenom trnu, že jednou potkáme psa, který se pořádně naštve a já budu svědkem toho, že mi fenku přede mnou napadne a roztrhá. Je malinká, má 4 kg. Také bych potřebovala radu ostatních co dělat.

Já nevím, ale připadá mi, že to není tvrdé vyjíždění, ale spíš vyjíždění ze strachu. Začala bych společnýma procházkama s nějakým větším nekonfliktním psem navolno, aby se fenka ujistila, že velcí nemusí být nepřátelé. Vlastní zkušenost s fenkou, která na vodítku vyjížděla a ječela po všech a po chvíli navolno se uklidní a dokonce si i hraje. Ale je třeba vybrat opravdu hodné psy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dřív reagoval na povel "nesmíš." Hlavně jsem ho používala, aby nešel za jiným psem a ten na něj nevyjel. Stačilo jednou lehce škubnout vodítkem, někdy jen dát povel a byl klid. Jinak byl schopný vrtět ocasem před psem, který na něj vrčel. Pro mě je úplně nové, že vyjíždí on sám. Takového ho neznám a to je mu pět let. Zírám, kde se v něm ta agresivita bere. No zkusím nějaké light granulky (páč mi začíná trochu po kastraci tloustnout). P.

Nepožívala bych škubání ani proutek, ale upotání pozornosti na hračku nebo pamlsek. Izolování od ostatních psů nic moc neřeší. Co zkusit nějaké nekonfliktní hodné kamarády navolno? nesmí mít pocit, že všichni psi jsou nepřátelé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nevím, ale připadá mi, že to není tvrdé vyjíždění, ale spíš vyjíždění ze strachu. Začala bych společnýma procházkama s nějakým větším nekonfliktním psem navolno, aby se fenka ujistila, že velcí nemusí být nepřátelé. Vlastní zkušenost s fenkou, která na vodítku vyjížděla a ječela po všech a po chvíli navolno se uklidní a dokonce si i hraje. Ale je třeba vybrat opravdu hodné psy.

Zadavatelko - nezlobte se, ale připadá mi, že si děláte legraci. On byl v pohodě, ale vy jste ho po konzultaci s vetem nechala vykastrovat...., proč, co jste mu to udělala??? Myslíte si, že on si není svého zmrzačení vědém? On po těch psech vyjíždí proto, že se jich strašně bojí a vy mu to chcete zakázat pitomým zákazovým povelem Nesmíš nebo ho chcete švihat proutkem? Copak nechápete, že jste jeho strach pomohla způsobit? Je na vás, abyste jste ho vy ochránila před psy a většinou fen, kteří ho budou ohrožovat jako něco, co není ani ryba ani rak... . Upoutání na pamlsek nebo hračku vám bude fungovat jen tehdy, kdy se nebude cítit ohrožen. Strach mu zakázat nemůžete. Který debil veterinář vám tu kastraci poradil? Z ním teď jděte pro radu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelko - nezlobte se, ale připadá mi, že si děláte legraci. On byl v pohodě, ale vy jste ho po konzultaci s vetem nechala vykastrovat...., proč, co jste mu to udělala??? Myslíte si, že on si není svého zmrzačení vědém? On po těch psech vyjíždí proto, že se jich strašně bojí a vy mu to chcete zakázat pitomým zákazovým povelem Nesmíš nebo ho chcete švihat proutkem? Copak nechápete, že jste jeho strach pomohla způsobit? Je na vás, abyste jste ho vy ochránila před psy a většinou fen, kteří ho budou ohrožovat jako něco, co není ani ryba ani rak... . Upoutání na pamlsek nebo hračku vám bude fungovat jen tehdy, kdy se nebude cítit ohrožen. Strach mu zakázat nemůžete. Který debil veterinář vám tu kastraci poradil? Z ním teď jděte pro radu.

pes je dominantní a veterináři musí nějde dělat prachy ne

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nevím, ale připadá mi, že to není tvrdé vyjíždění, ale spíš vyjíždění ze strachu. Začala bych společnýma procházkama s nějakým větším nekonfliktním psem navolno, aby se fenka ujistila, že velcí nemusí být nepřátelé. Vlastní zkušenost s fenkou, která na vodítku vyjížděla a ječela po všech a po chvíli navolno se uklidní a dokonce si i hraje. Ale je třeba vybrat opravdu hodné psy.

K předchozímu příspěvku bych jen chtěla dodat, že k bišonce mám velmi hodnou 8-letou fenku velššpringršpanělku/střeďák/, která s námi chodí převážně jen na volno. V době napadení bišonky s námi ale nebyla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
prosím o radu. Mám pětiletého bišonka a zhruba před měsícem začal vyjíždět po velkých psech. Když se s nějakým potkáme na procházce, mění se na divné monstrum. Jako by to ani nebyl můj pes. Přikrčí se k zemi a pak vystartuje. Ale ostře, takového ho vůbec neznám. Nezabírá povel "nesmíš", který dřív fungoval. Jako by byl smyslů zbavený. Přitom ten druhý pes si ho ani nevšímá.
Musím přiznat, že pesan se vždycky snažil být dominantní. Když se mi něco nelíbí, kňučí. A když má den, je to opravdu na hlavu ho ustát. Vždycky jsem ale byla neustupná.
Taky jsem se snažila nezanedbat socializaci. Od mala se potkává se psy kamarádů při venčení, běhání po zahradách nebo na návštěvě v jiných domech. Absolutně bez rvaček a problémů se často dělí o jídlo i pelech.
Cizí psi (ty které jsme potkali venku při venčení) na něj ale občas vyjížděli. On vyloženě nasral každého, koho potkal. Pokaždé začal ten druhý (i když chápu, že to není náhoda) a téměř vždy byl můj pes na vodítku a ten druhý ne. Nechala jsem ho proto po konzultaci s veterinářem vykastrovat a doufala, že se celkově zklidní.
Teď ale nevím, co se stalo. Malá plemena jsou kamarádi a velká úhlavní nepřátelé.
Jakmile je ale pes větší než on, je to peklo. Mám ho na vodítku, takže ke střetu nedojde (ale strašně se za něj v tu chvíli stydím). Jenomže řada psů běhá navolno. Než si ho páníček stihne přivolat (jestli to vůbec dokáže), může být ten můj na dvě půlky. Chodím venčit i do lesů, kde běžce pějskaři nejsou a tam ho mám na volno. Co když se v tu chvíli náhodou potkáme s jiným?
Nemáte prosím nějakou radu? Mám mít třeba při venčení v ruce proutek a švihnout ho, když vyjede? Vím, že je to drsné, ale trhání vodítkem ani dříve fungující povel ani nevnímá. On se chová, jak smyslů zbavený. Dřívější střety bylo spíš vrčení a jen málokdy na sebe opravu vyjeli. Dneska jsme potkali dva bernardýny. Pán si je hned chytl a obcházeli jsme se. Můj pes na ně okamžitě vyjel. Vrčel (div mu od pusy nešla pěna). Po pár metrech jsem mu povolila vodítko a on za nimi okamžitě běžel, přikrčený u země a vrčel, snad by i kousl, kdybych ho prudce neškubla zpátky. Udělal kotrmelec a chtěl bežet znovu. Omlouvám se za sáhodlouhý vzkaz, ale chtěla jsem to popsat detailně.
Petra

1. Přestat se bát sama. Pes to pozná a myslí si, že to musí řešit.
2. Upoutat pozornost - pískací hračka, flákota masa, cokoli, co ho alespoň a vteřinu odpoutá od druhého psa. Úplně ideální je, když se vám podaří dostat svého psa do stavu, kdy uvidí velkého psa naproti a automaticky se k vám otočí "tak kde máš to maso?"
3. Pokud nevyjede a pěkně kolem psa přejde, tak hodně pochválit a odměnit.
4. Najít nekonfliktního velkého kamaráda, s ním svého psa seznámit a společné přátelské očuchání spojit s povele (třeba "kamarááád"). A tento povel pak používat, když potkáte cizího velkého psa.
5. A obecně - zvyšte svou autoritu - třeba cvičením nebo hrou (to je na delší vysvětlování), aby měl jistotu, že vy jste ten šéf, který ho ochrání a všechno vyřeší.
--------
Mně to začal pes dělat, když dospěl. Pracuji na tom teď asi 4 měsíce, stav se zlepšil, i když stoprocentní to není, ještě nezvádáme stejně velké psy - konkurenty.
Když vidím z dálky psa, beru svého okamžitě k noze a pokouším se ho fixovat (pamlskem nebo míčkem) na sebe. Pak psa pozoruju. Pokud se tváří nejistě a čeká co bude, nebo třeba i přátelsky, tak se protijdoucího páníčka zeptám, jestli se můžou pozdravit. Je-li souhlas, řeknu "kamaráád, bež ho pozdravit" a čekám, až se obkrouží a očichají. Když páníček řekne, že seznamovat nechtějí, velím k noze a přecházíme zase s fixací balonkem nebo pamlskem. Když se vše povede, končím sednutím u nohy, velkou pochvalou a pamlskem. Je-li na psovi patrné napětí (ocas, uši), ať při míjení nebo seznamování, okamžitě ho dávám k noze a mizíme. Pokud už vyjede, pokouším se jeho akci přerušit nějakou činností, která ho upoutá víc, než pes - protivník. "Podívej se, co tady mám..." hledám na zemi, nebo šustím pytlíkem, cokoli..
Jde to pomalu, ale zlepšujeme se :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelko - nezlobte se, ale připadá mi, že si děláte legraci. On byl v pohodě, ale vy jste ho po konzultaci s vetem nechala vykastrovat...., proč, co jste mu to udělala??? Myslíte si, že on si není svého zmrzačení vědém? On po těch psech vyjíždí proto, že se jich strašně bojí a vy mu to chcete zakázat pitomým zákazovým povelem Nesmíš nebo ho chcete švihat proutkem? Copak nechápete, že jste jeho strach pomohla způsobit? Je na vás, abyste jste ho vy ochránila před psy a většinou fen, kteří ho budou ohrožovat jako něco, co není ani ryba ani rak... . Upoutání na pamlsek nebo hračku vám bude fungovat jen tehdy, kdy se nebude cítit ohrožen. Strach mu zakázat nemůžete. Který debil veterinář vám tu kastraci poradil? Z ním teď jděte pro radu.

Samozřejmě, že ta kastrace nebylo něco spontálního. Řešila jsem tu, jen současné vyjíždění, ale byly další problémy. Vedle snahy o dominanci to byly neustálé pokusy o nakrývání. Nasedal na každou novou fenu, kterou viděl.
Zkoušela jsem hračky a šidítka, ale bez efektu. Dávala jsem inzeráty s nabídkou nakrytí a taky nic. Tráví několik hodin týdně ve společnosti fen a v době hárání to byl dost problém. Stejně tak pokud v paneláku, kde bydlíme, když začala nějaká hárat, bylo s ním tři čtyři dny k nevydržení. Jen nervózně chodil po bytě a kňučel.
Nechala jsem ho vykastrovat právě proto, že jeho náruživost v kombinaci s častým kontaktem s jinými psy byla problém.
Jsme po kastraci teprve půl roku, ale nepozoruji výraznější změnu chování až na ústup náruživosti. Skončili kňučící krize. Mnohem více si hraje s jinými psy (tedy jen s malými plemeny). Lépe se mi s ním pracuje, protože už není tolik nervózní. Dokonce jsem ho naučila povel, který jsem kdysi po řadě marných pokusů vzdala (protože k životu jsme ho nepotřebovali)
Ale už při zjišťování názorů ke kastraci jsem pochopila, že mezi pejskaři jsou dvě skupiny, přičemž ta jedna mě odsoudí, ať budu mít jakékoli argumenty.
P.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozřejmě, že ta kastrace nebylo něco spontálního. Řešila jsem tu, jen současné vyjíždění, ale byly další problémy. Vedle snahy o dominanci to byly neustálé pokusy o nakrývání. Nasedal na každou novou fenu, kterou viděl.
Zkoušela jsem hračky a šidítka, ale bez efektu. Dávala jsem inzeráty s nabídkou nakrytí a taky nic. Tráví několik hodin týdně ve společnosti fen a v době hárání to byl dost problém. Stejně tak pokud v paneláku, kde bydlíme, když začala nějaká hárat, bylo s ním tři čtyři dny k nevydržení. Jen nervózně chodil po bytě a kňučel.
Nechala jsem ho vykastrovat právě proto, že jeho náruživost v kombinaci s častým kontaktem s jinými psy byla problém.
Jsme po kastraci teprve půl roku, ale nepozoruji výraznější změnu chování až na ústup náruživosti. Skončili kňučící krize. Mnohem více si hraje s jinými psy (tedy jen s malými plemeny). Lépe se mi s ním pracuje, protože už není tolik nervózní. Dokonce jsem ho naučila povel, který jsem kdysi po řadě marných pokusů vzdala (protože k životu jsme ho nepotřebovali)
Ale už při zjišťování názorů ke kastraci jsem pochopila, že mezi pejskaři jsou dvě skupiny, přičemž ta jedna mě odsoudí, ať budu mít jakékoli argumenty.
P.

Takže jste kastrací vyřešila jeden problém a nastal druhý. Teď co je horší.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
1. Přestat se bát sama. Pes to pozná a myslí si, že to musí řešit.
2. Upoutat pozornost - pískací hračka, flákota masa, cokoli, co ho alespoň a vteřinu odpoutá od druhého psa. Úplně ideální je, když se vám podaří dostat svého psa do stavu, kdy uvidí velkého psa naproti a automaticky se k vám otočí "tak kde máš to maso?"
3. Pokud nevyjede a pěkně kolem psa přejde, tak hodně pochválit a odměnit.
4. Najít nekonfliktního velkého kamaráda, s ním svého psa seznámit a společné přátelské očuchání spojit s povele (třeba "kamarááád"). A tento povel pak používat, když potkáte cizího velkého psa.
5. A obecně - zvyšte svou autoritu - třeba cvičením nebo hrou (to je na delší vysvětlování), aby měl jistotu, že vy jste ten šéf, který ho ochrání a všechno vyřeší.
--------
Mně to začal pes dělat, když dospěl. Pracuji na tom teď asi 4 měsíce, stav se zlepšil, i když stoprocentní to není, ještě nezvádáme stejně velké psy - konkurenty.
Když vidím z dálky psa, beru svého okamžitě k noze a pokouším se ho fixovat (pamlskem nebo míčkem) na sebe. Pak psa pozoruju. Pokud se tváří nejistě a čeká co bude, nebo třeba i přátelsky, tak se protijdoucího páníčka zeptám, jestli se můžou pozdravit. Je-li souhlas, řeknu "kamaráád, bež ho pozdravit" a čekám, až se obkrouží a očichají. Když páníček řekne, že seznamovat nechtějí, velím k noze a přecházíme zase s fixací balonkem nebo pamlskem. Když se vše povede, končím sednutím u nohy, velkou pochvalou a pamlskem. Je-li na psovi patrné napětí (ocas, uši), ať při míjení nebo seznamování, okamžitě ho dávám k noze a mizíme. Pokud už vyjede, pokouším se jeho akci přerušit nějakou činností, která ho upoutá víc, než pes - protivník. "Podívej se, co tady mám..." hledám na zemi, nebo šustím pytlíkem, cokoli..
Jde to pomalu, ale zlepšujeme se :)

Kastrací jste nahradila to, že se nedokážete ke psovi chovat tak, aby měl důvod vás mít rád a zároveň vás respektoval. Odpoutávání pozornosti od jiných psů na lákadlo - tím u něj spadnete ještě níž, než už jste. Vyberte si nějaké dobře socializované psy, kteří ustojí jeho i vaši nervozitu, nechte ho od nich očichat, jeho nechte, aby si očichal je systémem hlava - zadek, nikdy hlava - hlava. Naučte ho nikdy, za žádných okolností nenapínat vodítko - tím zvyšujete jeho agresivittu a tím také agresivitu toho druhého psa.
Nejde o to, kolik je skupin odsuzujících nebo propagujících kastraci. Jen je ostudné, když někdo řeší výchovné problémy se psem tím, že ho dá vykastrovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kastrací jste nahradila to, že se nedokážete ke psovi chovat tak, aby měl důvod vás mít rád a zároveň vás respektoval. Odpoutávání pozornosti od jiných psů na lákadlo - tím u něj spadnete ještě níž, než už jste. Vyberte si nějaké dobře socializované psy, kteří ustojí jeho i vaši nervozitu, nechte ho od nich očichat, jeho nechte, aby si očichal je systémem hlava - zadek, nikdy hlava - hlava. Naučte ho nikdy, za žádných okolností nenapínat vodítko - tím zvyšujete jeho agresivittu a tím také agresivitu toho druhého psa.
Nejde o to, kolik je skupin odsuzujících nebo propagujících kastraci. Jen je ostudné, když někdo řeší výchovné problémy se psem tím, že ho dá vykastrovat.

... drobný detail: ne - neučte ho nenapínat vodítko, ale: neučte ho napínat vodítko či učte ho nenapínat. Vodítko prostě není k tomu, aby na něm pes tahal. Vím, že jde jen o překlep, ale zrovna v celkem důležitém okamžiku ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže jste kastrací vyřešila jeden problém a nastal druhý. Teď co je horší.

Jo, teď co je horší, pokud ten nynější problém, tak mu ty koule přilepte zpátky Fakt uplně nejadši mám tyhle, co si rýpnou a hovno poradí. Pes už kastrovaný je a nastal problém. Problém se určitě nevyřeší tím, že majitelku přesvědčíme, že je kastrace špatná. Leda by měla psa utratit, koupit nového a toho nekastrovat... nebo co sledujete?