Jak funguje chov psů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pěkně napsáno. Máte naprostou pravdu. Téměř v každém plemeni se vyřazovaly, nebo vyřazují " nechtěné" barvy, ale neznamená to, že tyto barvy v plemeni nejsou. Jen zmíním dnes již uznávaného plavého buldočka a bílého knírače. Těch zbytečně utracených štěňat...

A také vícebarevní pudlové

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak tady čtu diskuzi, tak mám dojem že spousta "pejskařů" vůbec nechápe, jak funguje chov psů. (Viz např. diskuze biewer york, golddust...) Takže to zkusím vysvětlit, třeba se někomu trochu rozsvítí :)
Vytvoří se určitě plemeno, např. jorkšír a pak nějaký faktor (preference chovatelů, obecný úzus, rozhodnutí komise...) rozhodne, že se bude uznávat pouze barva blond s černým sedlem (zjednodušuji). Načež se to dá do standardu, což je předpis vzhledu zvířete, který vytvářejí lidé na základě svých preferencí, nikoliv nějaké obecné logicky zdůvodnitelné pravidlo. A ta zvířata, která jsou celozlatá, černobíle strakatá jsou okamžitě nestandardní.
Jenže jsou lidé, kterým se klasický jork nelíbí, líbí se jim černobílý jork - takže si budou chovat černobílého jorka, budou udržovat svou vysněnou barvu, svůj standard, nazvou to dejme tomu biewer a když budou mít štěstí, tak jim to plemeno nějaká oficiální organizace (třeba i samotná velkomožná FCI) uzná. A voila, budete mít plemena dvě :)
Tohle se mám dojem stalo u retrívrů - u goldena se uznávají jen "zlaté"barvy, kdežto flat coated je to samé v černé a hnědé. Samozřejmě, časem se ty dva barevné rázy odliší i trochu vzhledově, protože dojde ke zmenšení populace, která se může křížit mezi sebou.
Klasický případ jsou pak němečtí ovčáci - na počátku byli vlkošedí, zlatí se sedlem, bílí... pak se ve standardu zakázala bílá barva a plemeno se rozštěpilo, teď je z toho německý ovčák-výstavní (obvykle zlatočený, s přidrclým zadkem), německý ovčák-pracovní (převážně vlkošedý, zadek je na tom lépe) a švýčarský ovčák (bílý, rovný zadek).

Popravdě řečeno, preference jednoho zbarvení na úkor jiného, pokud to není dáno tím, že k některým barvám se pojí onemocnění (např. bílá barva u boxerů a hluchota) je střelba do vlastních řad, protože pak se zmenší chovná základna, dojde ke genetickému ochuzení a pak se mohou objevit nové zdravotní problémy. Velkou část barev nesou recesivní geny, takže potřebujete oba rodiče v té barvě, aby se vám nenarodilo nic jiného než ta konkrétní barva... jenže kde vzali ti rodiče tu barvu? Od svých rodičů a ti zase od svých a tenhle řetez se táhne až k jednomu společnému předku, u kterého se ta mutace objevila poprvé, takže de facto se jedná o (velmi vzdálenou) příbuzenskou plemenitbu - a s ní nastupuje tzv. inbrední deprese. Jistě, bez příbuzenské plemenitby se určité plemeno prostě vytvořit nedá, ale takové věci by měli dělat chovatelé, kteří vědí co dělají - nikoliv typy "chceme klasického jorka tak vezmeme dva klasické jorky na sebe a hurá". Každým krytím jedné jediné barvy v rámci plemena dochází k ochuzování genofondu a je potřeba to trochu kompenzovat.

No konečně to někdo hezky napsal,lépe bych to nevystihla!!!Plemena ,která známe taky nějak vznikla a bylo to takhle nějak.Mě se ti nový yorci nelíběj,ale má to všechno svůj řád,standart ,pravidla chovu a proto mi to nevadí.A myslím,že uznání velkomožné FCI se opravdu časem dostaví.Furt lepší než labradodl bo jak se ty křižovatky různých plemen jmenujou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak tady čtu diskuzi, tak mám dojem že spousta "pejskařů" vůbec nechápe, jak funguje chov psů. (Viz např. diskuze biewer york, golddust...) Takže to zkusím vysvětlit, třeba se někomu trochu rozsvítí :)
Vytvoří se určitě plemeno, např. jorkšír a pak nějaký faktor (preference chovatelů, obecný úzus, rozhodnutí komise...) rozhodne, že se bude uznávat pouze barva blond s černým sedlem (zjednodušuji). Načež se to dá do standardu, což je předpis vzhledu zvířete, který vytvářejí lidé na základě svých preferencí, nikoliv nějaké obecné logicky zdůvodnitelné pravidlo. A ta zvířata, která jsou celozlatá, černobíle strakatá jsou okamžitě nestandardní.
Jenže jsou lidé, kterým se klasický jork nelíbí, líbí se jim černobílý jork - takže si budou chovat černobílého jorka, budou udržovat svou vysněnou barvu, svůj standard, nazvou to dejme tomu biewer a když budou mít štěstí, tak jim to plemeno nějaká oficiální organizace (třeba i samotná velkomožná FCI) uzná. A voila, budete mít plemena dvě :)
Tohle se mám dojem stalo u retrívrů - u goldena se uznávají jen "zlaté"barvy, kdežto flat coated je to samé v černé a hnědé. Samozřejmě, časem se ty dva barevné rázy odliší i trochu vzhledově, protože dojde ke zmenšení populace, která se může křížit mezi sebou.
Klasický případ jsou pak němečtí ovčáci - na počátku byli vlkošedí, zlatí se sedlem, bílí... pak se ve standardu zakázala bílá barva a plemeno se rozštěpilo, teď je z toho německý ovčák-výstavní (obvykle zlatočený, s přidrclým zadkem), německý ovčák-pracovní (převážně vlkošedý, zadek je na tom lépe) a švýčarský ovčák (bílý, rovný zadek).

Popravdě řečeno, preference jednoho zbarvení na úkor jiného, pokud to není dáno tím, že k některým barvám se pojí onemocnění (např. bílá barva u boxerů a hluchota) je střelba do vlastních řad, protože pak se zmenší chovná základna, dojde ke genetickému ochuzení a pak se mohou objevit nové zdravotní problémy. Velkou část barev nesou recesivní geny, takže potřebujete oba rodiče v té barvě, aby se vám nenarodilo nic jiného než ta konkrétní barva... jenže kde vzali ti rodiče tu barvu? Od svých rodičů a ti zase od svých a tenhle řetez se táhne až k jednomu společnému předku, u kterého se ta mutace objevila poprvé, takže de facto se jedná o (velmi vzdálenou) příbuzenskou plemenitbu - a s ní nastupuje tzv. inbrední deprese. Jistě, bez příbuzenské plemenitby se určité plemeno prostě vytvořit nedá, ale takové věci by měli dělat chovatelé, kteří vědí co dělají - nikoliv typy "chceme klasického jorka tak vezmeme dva klasické jorky na sebe a hurá". Každým krytím jedné jediné barvy v rámci plemena dochází k ochuzování genofondu a je potřeba to trochu kompenzovat.

Jenomže to by se muselo chovat pouze na čistokrevných nestandardních (barevně) jedincích. Ale často se přikřižují další plemena, aby bylo dosáhnuto požadovaného efektu. To už se mi nelíbí.
Ad labradoodle a spol: proti těmto užitkovým křížencům nic nemám, ti mají své opodstatnění a využití jako vodící psi (stejně jako se BOxNO používá v armádě) a hlavně dále už se nekříží, využívá se jen F1 generace (která je vyrovnaná a dosahuje nejlepších vlastností, dalším křížením mezi sebou by docházelo k značné nevyrovnanosti).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenomže to by se muselo chovat pouze na čistokrevných nestandardních (barevně) jedincích. Ale často se přikřižují další plemena, aby bylo dosáhnuto požadovaného efektu. To už se mi nelíbí.
Ad labradoodle a spol: proti těmto užitkovým křížencům nic nemám, ti mají své opodstatnění a využití jako vodící psi (stejně jako se BOxNO používá v armádě) a hlavně dále už se nekříží, využívá se jen F1 generace (která je vyrovnaná a dosahuje nejlepších vlastností, dalším křížením mezi sebou by docházelo k značné nevyrovnanosti).

No přikřižují se další plemena... ono záleží co děláte. Pokud chcete vytvořit nové plemeno, tak je dobré další plemena přikřížit, zlepší to některé vlastnosti, třeba i zdraví (díky heterozi). Jak jinak má nové plemeno vzniknout než křížením stávajících?
Jak říká příspěvek o něco výš, pokud to má svůj řád, standard, systém hodnocení... je to OK. Třeba je cílem vytvořit dlouhosrstého strakatého psíka živějšího charakteru, s minimálním zatížením dědičných nemocí a vhodného do dnešních domácností :)
Něco jiného když někdo pleskne bišonky na jorky a bude to prodávat jako kdovíco, přitom jediným cílem je vydělat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No přikřižují se další plemena... ono záleží co děláte. Pokud chcete vytvořit nové plemeno, tak je dobré další plemena přikřížit, zlepší to některé vlastnosti, třeba i zdraví (díky heterozi). Jak jinak má nové plemeno vzniknout než křížením stávajících?
Jak říká příspěvek o něco výš, pokud to má svůj řád, standard, systém hodnocení... je to OK. Třeba je cílem vytvořit dlouhosrstého strakatého psíka živějšího charakteru, s minimálním zatížením dědičných nemocí a vhodného do dnešních domácností :)
Něco jiného když někdo pleskne bišonky na jorky a bude to prodávat jako kdovíco, přitom jediným cílem je vydělat.

Hezky napsáno, až na ty flaty, to samozřejmě není jen jiná barevná varieta zlatého retrívra, ale byli tam přikříženi setři, proto taky stavba těla je trochu jiná než u zlaťáka.
Ale jinak moc nesouhlasím, podle mě je dobře, že jsou ve standardu stanovené barvy, prostě že každé plemeno má své barvy a ty si udržuje, popravdě si nedovedu představit, že by byly povolené všechny barvy u všech plemen, takový strakatý černobílý retrívr nebo německý ovčák nebo československý vlčák atd. by se mi teda fakt nelíbili, už by to nebylo ono.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hezky napsáno, až na ty flaty, to samozřejmě není jen jiná barevná varieta zlatého retrívra, ale byli tam přikříženi setři, proto taky stavba těla je trochu jiná než u zlaťáka.
Ale jinak moc nesouhlasím, podle mě je dobře, že jsou ve standardu stanovené barvy, prostě že každé plemeno má své barvy a ty si udržuje, popravdě si nedovedu představit, že by byly povolené všechny barvy u všech plemen, takový strakatý černobílý retrívr nebo německý ovčák nebo československý vlčák atd. by se mi teda fakt nelíbili, už by to nebylo ono.

No tak vidíte, do flatů byli přikrížení setři a říkal někdo, že to je blbost, že to se nemá, že je to kažení plemene a nemá to pro budocnoust smysl?

Ale jinak koukám, že jste to moc nepochopil/a :) Kdyby byli černobílý retrívři běžní a naopak zlatých by bylo málo, tak by třeba ve standardu byla ukotvena černobílá (třeba v border koliím stylu) a chovatelé by utráceli zlaté retrívry, nebo je prodávali jako nestandard a jiným by se zase líbil a schválně by ho chovali pod UCI, a vy byste tady na fórum psal/a, že se vám zlatí retrívři nelíbějí, že by to nebylo ono :))

Co třeba takový černobílý anglický setr, ten by se vám líbil? V oku laika by moc rozdíl s černobílým retrívrem nebyl :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak vidíte, do flatů byli přikrížení setři a říkal někdo, že to je blbost, že to se nemá, že je to kažení plemene a nemá to pro budocnoust smysl?

Ale jinak koukám, že jste to moc nepochopil/a :) Kdyby byli černobílý retrívři běžní a naopak zlatých by bylo málo, tak by třeba ve standardu byla ukotvena černobílá (třeba v border koliím stylu) a chovatelé by utráceli zlaté retrívry, nebo je prodávali jako nestandard a jiným by se zase líbil a schválně by ho chovali pod UCI, a vy byste tady na fórum psal/a, že se vám zlatí retrívři nelíbějí, že by to nebylo ono :))

Co třeba takový černobílý anglický setr, ten by se vám líbil? V oku laika by moc rozdíl s černobílým retrívrem nebyl :)

Jenže je taky rozdíl šlechtit nové plemeno, ale opravdu šlechtit s tím, že chci něčeho dosáhnout: lepší stavby těla, lepší povahy, zdraví, a dělat to vše s rozmyslem a hlavně s tím, že vím čeho chci docílit. Mít nějaký opodstatněný cíl. A tvořit něco, protože se to někomu líbí, jelikož je to rarita, a to hlavně za účelem výdělku. Nemít žádný opravdový chovatelský cíl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže je taky rozdíl šlechtit nové plemeno, ale opravdu šlechtit s tím, že chci něčeho dosáhnout: lepší stavby těla, lepší povahy, zdraví, a dělat to vše s rozmyslem a hlavně s tím, že vím čeho chci docílit. Mít nějaký opodstatněný cíl. A tvořit něco, protože se to někomu líbí, jelikož je to rarita, a to hlavně za účelem výdělku. Nemít žádný opravdový chovatelský cíl.

Chov psů a šlechtění nového plemene jsou dvě rozdílné věci.Zatímco chovat křížence může každý,ke šlechtění je třeba znát genetiku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chov psů a šlechtění nového plemene jsou dvě rozdílné věci.Zatímco chovat křížence může každý,ke šlechtění je třeba znát genetiku.

To bych se byla schopná hádat, spousta rádobychovatelů "šlechtí" plemeno bez sebemenších znalostí, natož genetiky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To bych se byla schopná hádat, spousta rádobychovatelů "šlechtí" plemeno bez sebemenších znalostí, natož genetiky

Jako plemeno existuje jen jeden německý ovčák...že jsou různé typy, to je něco jiného. Je to sice hezky napsaný, ledacos je pravda, ale jinak dost diletantismus.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako plemeno existuje jen jeden německý ovčák...že jsou různé typy, to je něco jiného. Je to sice hezky napsaný, ledacos je pravda, ale jinak dost diletantismus.

Co přesně je diletantismus? Já se ráda dozvím něco nového :)

Jo, je jen jeden německý ovčák. Ale v rámci tohoto jednoho plemene jsou už teď dva různé typy - výstavní a pracovní. A švýcarský bílý ovčák je vyštěpený z německého.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak vidíte, do flatů byli přikrížení setři a říkal někdo, že to je blbost, že to se nemá, že je to kažení plemene a nemá to pro budocnoust smysl?

Ale jinak koukám, že jste to moc nepochopil/a :) Kdyby byli černobílý retrívři běžní a naopak zlatých by bylo málo, tak by třeba ve standardu byla ukotvena černobílá (třeba v border koliím stylu) a chovatelé by utráceli zlaté retrívry, nebo je prodávali jako nestandard a jiným by se zase líbil a schválně by ho chovali pod UCI, a vy byste tady na fórum psal/a, že se vám zlatí retrívři nelíbějí, že by to nebylo ono :))

Co třeba takový černobílý anglický setr, ten by se vám líbil? V oku laika by moc rozdíl s černobílým retrívrem nebyl :)

To jste nějak nepochopila vy, do většiny plemen byla přikřížena jiná plemena, jenže to bylo v době vzniku plemen, plemena jak je známe dnes se chovají zhruba 100 let a většina standardů pochází z té doby, jen sem tam dojde ke změně standardu. 100 let v existenci psů není dlouho, ale když už ta plemena vznikla, tak je na nás je udržet a předat je dalším generacím alespoň ve stejném stavu, je to součást kulturního dědictví a prostě určité barvy k určitým plemenům patří.
Pokud chce někdo šlechtit nové plemeno dnes a přikřižovat jiná plemena, nic mu nebrání, viz třeba již uznaný eurasier vytvořený v 60.letech minulého století a nebo nyní vznikající kontinentální buldok, který zdá se bude také uznaný, ale i tak byste musela sepsat standard a barvy tam definovat. To, že do šlechtění nového plemene se nikomu nechce, protože to je práce na x let plus velké finanční výdaje plus spousta času, to je věc jiná a není to důvod k tomu teď znehodnotit práci x generací chovatelů, kteří už nějaké vyšlechtěné plemeno chovají.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jste nějak nepochopila vy, do většiny plemen byla přikřížena jiná plemena, jenže to bylo v době vzniku plemen, plemena jak je známe dnes se chovají zhruba 100 let a většina standardů pochází z té doby, jen sem tam dojde ke změně standardu. 100 let v existenci psů není dlouho, ale když už ta plemena vznikla, tak je na nás je udržet a předat je dalším generacím alespoň ve stejném stavu, je to součást kulturního dědictví a prostě určité barvy k určitým plemenům patří.
Pokud chce někdo šlechtit nové plemeno dnes a přikřižovat jiná plemena, nic mu nebrání, viz třeba již uznaný eurasier vytvořený v 60.letech minulého století a nebo nyní vznikající kontinentální buldok, který zdá se bude také uznaný, ale i tak byste musela sepsat standard a barvy tam definovat. To, že do šlechtění nového plemene se nikomu nechce, protože to je práce na x let plus velké finanční výdaje plus spousta času, to je věc jiná a není to důvod k tomu teď znehodnotit práci x generací chovatelů, kteří už nějaké vyšlechtěné plemeno chovají.

Ale my si rozumíme, co se týče vytváření nových plemen přikřižováním.

Jenže si nerozumíme v té pasáži o vylučování některých barev z chovu, jako třeba ty strakaté jorkšíry - pokud u té strakatosti nejsou zdravotní problémy, tak proč ji vylučovat z chovu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale my si rozumíme, co se týče vytváření nových plemen přikřižováním.

Jenže si nerozumíme v té pasáži o vylučování některých barev z chovu, jako třeba ty strakaté jorkšíry - pokud u té strakatosti nejsou zdravotní problémy, tak proč ji vylučovat z chovu?

Protože nelze měnit standard pokaždé když si někdo vzpomene. Chápete? To jako za chvíli by si někdo vzpomněl, že lepší bude 10kilový jork, tak by se zase změnil standard, vždyť s tím žádné zdravotní problémy taky spojené nejsou, další by si mohl vzpomenout, že lepší bude zlatý retrívr s ušima nahoru, německý ovčák na krátkých nožičkách atd. atd. Každý má u nějakého plemene něco, co se mu až tak nelíbí a chtěl by to jinak. Víte, kam bychom to asi došli? Bylo by po plemenech. Proto ty standardy jsou, aby se plemeno udrželo.
Pokud někdo touží po strakatých jorcích, nikdo mu nebrání je chovat mimo FCI, FCI není jediná kynologická organizace na světě a nebo se může pustit do té těžké práce za uznáním jako nového plemene, tak jako to udělali se strakatýma pudlama nebo boloňkama.
Jenže to u strakatých jorků asi není priorita, tam se mi zdá, je prioritou zatím rejžování peněz.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Protože nelze měnit standard pokaždé když si někdo vzpomene. Chápete? To jako za chvíli by si někdo vzpomněl, že lepší bude 10kilový jork, tak by se zase změnil standard, vždyť s tím žádné zdravotní problémy taky spojené nejsou, další by si mohl vzpomenout, že lepší bude zlatý retrívr s ušima nahoru, německý ovčák na krátkých nožičkách atd. atd. Každý má u nějakého plemene něco, co se mu až tak nelíbí a chtěl by to jinak. Víte, kam bychom to asi došli? Bylo by po plemenech. Proto ty standardy jsou, aby se plemeno udrželo.
Pokud někdo touží po strakatých jorcích, nikdo mu nebrání je chovat mimo FCI, FCI není jediná kynologická organizace na světě a nebo se může pustit do té těžké práce za uznáním jako nového plemene, tak jako to udělali se strakatýma pudlama nebo boloňkama.
Jenže to u strakatých jorků asi není priorita, tam se mi zdá, je prioritou zatím rejžování peněz.

A ještě dodám - u každého plemene se vždycky rodili, rodí a rodit budou nestandardní jedinci, ať už barvou, postavou nebo povahou a kdybychom chtěli všechny tyto nestandardy zařadit do chovu, výsledkem by bylo zrušení všech plemen a existence pouze středního všemi barvami hrající psa s neodhadnutelnou povahou.
Pokud toto někdo chce, nic mu nebrání navštívit nejbližší útulek, takovýhto psů jsou tam mraky.
Vám jde o strakaté jorky, ale proč by oni zrovna měli mít výjimku? Takovou výjimku by pak chtěli všichni a výsledek - viz výše.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A ještě dodám - u každého plemene se vždycky rodili, rodí a rodit budou nestandardní jedinci, ať už barvou, postavou nebo povahou a kdybychom chtěli všechny tyto nestandardy zařadit do chovu, výsledkem by bylo zrušení všech plemen a existence pouze středního všemi barvami hrající psa s neodhadnutelnou povahou.
Pokud toto někdo chce, nic mu nebrání navštívit nejbližší útulek, takovýhto psů jsou tam mraky.
Vám jde o strakaté jorky, ale proč by oni zrovna měli mít výjimku? Takovou výjimku by pak chtěli všichni a výsledek - viz výše.

A druhý dodatek -. přidat barvy do standardu samozřejmě jde, vím o plemeni, kde se toto stalo v 90. letech, ALE musí se chtít a musí se samozřejmě prokázat, že nejde o křížence.
Takže kdyby majitelé strakatých jorků měli, už dávno měli možnost pro to něco udělat. Já teda osobně jsem neslyšela ani neviděla, že by se v jejich případě někdo snažil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A druhý dodatek -. přidat barvy do standardu samozřejmě jde, vím o plemeni, kde se toto stalo v 90. letech, ALE musí se chtít a musí se samozřejmě prokázat, že nejde o křížence.
Takže kdyby majitelé strakatých jorků měli, už dávno měli možnost pro to něco udělat. Já teda osobně jsem neslyšela ani neviděla, že by se v jejich případě někdo snažil.

Hezky napsáno. Jen byste ještě měl/a zmínit, jak se dbá na barvě a všem možném, ale jak jde do háje zdraví jednotlivých plemen, i povahy. Proč je u BŠO pomalu zázrak pes, který se někde nekrčí hrůzou nebo naopak nevyjíždí strachy po všem, co jde okolo, proč se jako výstavní linie u NO propagují chudáci psi, kteří se rodí už zmrzačení a sotva se hýbou..., proč sehnat retrievera bez DKK je také skoro zázrak... . Můj názor je - protože se spís množí než chová, protože se poradci chovu stávají lidé bez jakéhokoli zootechnického nebo veterinárního vzdělání, protože chovatelské kluby jsou místo, kde se lidi hádají a vůbec jim nejde o psy a o plemeno, protože se v chovech hraje já na známého a ten na mně... .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Protože nelze měnit standard pokaždé když si někdo vzpomene. Chápete? To jako za chvíli by si někdo vzpomněl, že lepší bude 10kilový jork, tak by se zase změnil standard, vždyť s tím žádné zdravotní problémy taky spojené nejsou, další by si mohl vzpomenout, že lepší bude zlatý retrívr s ušima nahoru, německý ovčák na krátkých nožičkách atd. atd. Každý má u nějakého plemene něco, co se mu až tak nelíbí a chtěl by to jinak. Víte, kam bychom to asi došli? Bylo by po plemenech. Proto ty standardy jsou, aby se plemeno udrželo.
Pokud někdo touží po strakatých jorcích, nikdo mu nebrání je chovat mimo FCI, FCI není jediná kynologická organizace na světě a nebo se může pustit do té těžké práce za uznáním jako nového plemene, tak jako to udělali se strakatýma pudlama nebo boloňkama.
Jenže to u strakatých jorků asi není priorita, tam se mi zdá, je prioritou zatím rejžování peněz.

Kdysi dávno, v prehistorii chovu psů, nebyla šlechtěna plemena na základě vzhledu, ale na základě schopností. Lovec potřeboval psa, který mu nadežene kořist a je jedno jestli má uši nahoru nebo dolů, je strakatý nebo makatý...
Jak tu někdo správně poznamenal, současné striktní rozrůznění plemen je záležitost posledních 100 - 150 let. Podívejte se, jak tap lemena vypadala před sto lety. Vždyť i ten jorkšír byl pracovní plemeno! A co zbylo z toho ušlechtilého úmyslu von Stepanitze, vyšlechtit skvělého pracovního psa pro policii? Běžte se podívat na výstavu, myslíte, že ti vítězové výstavy by zvládli najít drogy nebo dohonit zloděje? Takhle kdyby jim ukradl salám, leda. A policie ji šlechtí buď vlastní linie pracovních psů, kteří ještě umí makat, nebo si pořizují jiné psy, kteří nejsou tak zatížení chorobami.
A zatím stojí preference chovatelů,. kterým záleži jen na líbivém vzhledu a na tom, že když to má dva bílé flíčky uprostřed hrudníku tak to prostě není jork a basta.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kdysi dávno, v prehistorii chovu psů, nebyla šlechtěna plemena na základě vzhledu, ale na základě schopností. Lovec potřeboval psa, který mu nadežene kořist a je jedno jestli má uši nahoru nebo dolů, je strakatý nebo makatý...
Jak tu někdo správně poznamenal, současné striktní rozrůznění plemen je záležitost posledních 100 - 150 let. Podívejte se, jak tap lemena vypadala před sto lety. Vždyť i ten jorkšír byl pracovní plemeno! A co zbylo z toho ušlechtilého úmyslu von Stepanitze, vyšlechtit skvělého pracovního psa pro policii? Běžte se podívat na výstavu, myslíte, že ti vítězové výstavy by zvládli najít drogy nebo dohonit zloděje? Takhle kdyby jim ukradl salám, leda. A policie ji šlechtí buď vlastní linie pracovních psů, kteří ještě umí makat, nebo si pořizují jiné psy, kteří nejsou tak zatížení chorobami.
A zatím stojí preference chovatelů,. kterým záleži jen na líbivém vzhledu a na tom, že když to má dva bílé flíčky uprostřed hrudníku tak to prostě není jork a basta.

Ano, priority chovu psů se dneska posunuly od pracovní upotřebitelnosti k exteriéru. Ale prosím vás, kdo dneska stojí o pracovně upotřebitelné psy? Co ten boom loveckých plemen poslední doby? Myslíte, že ty lidi stojí o špičkové pracovní psy? Naopak, takový majitelé dělají všechno, aby pracovní vlohy psa potlačili a chovatelé se jen přizpůsobují a slevují s takových povah.
Všechna plemena až na několik výjimek byla dříve pracovní, ale dneska pro ně prostě není využití a skutečnost je taková, že ta plemena buď vyhynou a nebo prostě změní zaměření z pracovního na společenské. Lidí, kteří dnes potřebují pracovního psa je minimum.
A co se týká zdraví, to se nedá soudit všeobecně, jsou státy, jejichž chovy jsou zdravé, protože tam na to dbají, organizace i chovatelé. U nás to tak není. ČMKU je to jedno a chovatelé toho využívají, ale je to o lidech, jsou i státy, kde to nařízeno nemají a stejně to chovatelé nezneužívají a dbají na zdravý chov. Bohužel u nás lidi nejsou až takto morálně vyspělí. Je to vidět i v jiných oblastech než v chovu psů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, priority chovu psů se dneska posunuly od pracovní upotřebitelnosti k exteriéru. Ale prosím vás, kdo dneska stojí o pracovně upotřebitelné psy? Co ten boom loveckých plemen poslední doby? Myslíte, že ty lidi stojí o špičkové pracovní psy? Naopak, takový majitelé dělají všechno, aby pracovní vlohy psa potlačili a chovatelé se jen přizpůsobují a slevují s takových povah.
Všechna plemena až na několik výjimek byla dříve pracovní, ale dneska pro ně prostě není využití a skutečnost je taková, že ta plemena buď vyhynou a nebo prostě změní zaměření z pracovního na společenské. Lidí, kteří dnes potřebují pracovního psa je minimum.
A co se týká zdraví, to se nedá soudit všeobecně, jsou státy, jejichž chovy jsou zdravé, protože tam na to dbají, organizace i chovatelé. U nás to tak není. ČMKU je to jedno a chovatelé toho využívají, ale je to o lidech, jsou i státy, kde to nařízeno nemají a stejně to chovatelé nezneužívají a dbají na zdravý chov. Bohužel u nás lidi nejsou až takto morálně vyspělí. Je to vidět i v jiných oblastech než v chovu psů.

S tím se nedá nic než souhlasit (stejně jako s příspěvky 0.235). Je pravda, že dnes se bohužel chov ubírá hlavně cestou exteriéru, ale i tak má člověk možnost vybrat si chs, kde se na zdraví psů dbá. Jen to dá trochu práce. Na druhou stranu strakatí jorci apod. ,,plemena" zdraví psů nijak nevytrhnou, ptž tam jde o jinou komoditu. Chov pod čmku alespoň udržuje plemena na základě vzhledu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, priority chovu psů se dneska posunuly od pracovní upotřebitelnosti k exteriéru. Ale prosím vás, kdo dneska stojí o pracovně upotřebitelné psy? Co ten boom loveckých plemen poslední doby? Myslíte, že ty lidi stojí o špičkové pracovní psy? Naopak, takový majitelé dělají všechno, aby pracovní vlohy psa potlačili a chovatelé se jen přizpůsobují a slevují s takových povah.
Všechna plemena až na několik výjimek byla dříve pracovní, ale dneska pro ně prostě není využití a skutečnost je taková, že ta plemena buď vyhynou a nebo prostě změní zaměření z pracovního na společenské. Lidí, kteří dnes potřebují pracovního psa je minimum.
A co se týká zdraví, to se nedá soudit všeobecně, jsou státy, jejichž chovy jsou zdravé, protože tam na to dbají, organizace i chovatelé. U nás to tak není. ČMKU je to jedno a chovatelé toho využívají, ale je to o lidech, jsou i státy, kde to nařízeno nemají a stejně to chovatelé nezneužívají a dbají na zdravý chov. Bohužel u nás lidi nejsou až takto morálně vyspělí. Je to vidět i v jiných oblastech než v chovu psů.

Také s vámi souhlasím, jenom dodám, že i u společenského psa je důležitá sebevědomá, vyrovnaná povaha. A tím jak se upřednostňuje vzhled, jdou povahy u většiny plemen, po určité době módnosti do háje. A pak máme roztřepané dobrmany, agresívní retrívry a dosaďte si sami další plemena.
Myslím, že i sebekrásnější fena, pokud je bázlivá a nervózní, by měla být vyřazena z chovu. A když se nakryje nejkrásnějším, ale bázlivým psem, je na průšvih zaděláno.