Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.163.84
Zdravím,před týdnem mi zemřel naháček.Ráno si ještě vzal léky v mase,pak si poležel na svém oblíbeném místě a nakonec si mi vylezl na klín,položil mi packy na rameno,na ně si položil hlavu a kouknul na mě a zakalila se mu očička a vydechl naposledy.Úplně mě tím dostal,takový odchod ze života mě asi překvapil,myslela jsem,že psi chtějí být v poslední chvíli spíše sami,někde mimo smečku.Bylo mu 12 a byl delší dobu nemocný se srdcem.Ještě je to čerstvé,nemám sílu o tom moc psát,ale potřebovala jsem to někomu říct co si o tom myslíte?díky Jana
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.99
Je mi to líto také jsem to zažila i když v jiné formě. Zvířata to prostě vycítí a ten Váš chtěl být do poslední chvíle s Vámi, prostě se rozloučil Přeji hodně sil.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.97.65
Nezůstávejte dlouho bez psa, nejlepší lék je nové štěně, nebo pejsek.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.67.82
souhlasím nejlépe bude pořídit si nového pejska - znám to - možná že můžete mít zpočátku pocit, že byste se tomuhle bývalému parťákovi zpronevěřila..
Ale když jsem celý měsíc po návratu z práce brečela, protože mě nikdo nevítal, pořídila jsem si novou fenečku a zajímavé je, že jsem na tu co odešla, najednou vzpomínala úplně jinak, bez brečení, s láskou.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.95.115
Mně odešli taky psí parťáci, ale na ty první vždycky vzpomínám se slzami v očích i když kolem mě běhají dva živí a zdraví. Nevím proč, ale těm prvním se tihle nikdy nevyrovnají i když je mám moc ráda.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.48.5
Vím jak vám je, také mám smutek. Odešel mi desetiletý psí kámoš před měsícem také na srdíčko a i když tady mám tři psí holky, pořád je to smutné. Už se z toho trochu dostávám, ale měsíc nebylo dne, kdybych nebulela. V práci to šlo- jiné myšlenky, ale doma mi ho připomíná všechno. Prostě tu schází. Byl nejstarší a i když holky miluju, on byl něco víc. Moc věrný pejsek, takový miláček. Byla jsem zvyklá že mě vítal při příchodu pusinkou (já se sklonila a on mi dal pusu na tvář), byli jsme na to zvyklí oba, lovil v tašce, co mu nesu dobrého... teď nic, holky přiběhnou, uvítají mě a letí pryč. Občas se večer leknu, že jsem ho ještě nezavolala ze zahrady, občas mu omylem nasypu granulky do jeho misky, kterou má pořád na svém místě... Nemůžu si stále zvyknout že tu není.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.56.228
tak to mě taky je to prývě 6 měsíců,ale stejně o tom ještě nemohu moc psát , moc mi chybí a strašně tady schází i když mám ještě 3 kluky a taky to bylo dost podobné naháčkovi , rychle a zcela náhle ,bylo 13 let bylo to akutní selhání ledvin