Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

4.3.2005 08:34
Neregistrovaný uživatel

Zdravím všechny.Mám problém se 7.měsíční hovawartkou.Na vycházce kde jsou stráně , prudký meze ,v lese takový prudký dlouhý stráně nahoru ,kde to krásně praští pod nohama ,různé houští.Tak tam se stává z mého hovíka hluchý pes.Začala to dělat asi před 2 .týdny.Můžu na ní volat a nic.Většinou utíkám na druhou stranu nebo se schovám,ale ona si to stejně vyběhne až nahoru ,že jí třeba už nevidím tam se zastaví rozhlídne se po mně a pokud mě nevidí nebo vidí,že běžím jinam tak úprkem valí za mnou.Už to na ní vidím ,když to na ní jde Nevím jestli jí mám hned chytnout a dát na vodítko.Pokud je to malá stráň tak je to v pohodě ,protože si ji vyběhne poskáče a je blíž u mě a i líp poslechne na přivolání.
Jinde na vycházce kolem řeky a po rovině není problém.Ke mně jí to nedělá problém.I když odcházíme od pejsků ,kde byla báječná hra tak se odpoutá a následuje mě.
V lese ,když letí do toho roští tak jí nevolám už ke mně abych jí nezkazila ,protože je to 50 na 50,že přijde.Když zavolám ke mně tak vždy vyžaduji,aby přišla i když někdy musím běžet na druhou stranu hodně daleko nebo se jí schovat.
Začala jsem se lesu momentálně vyhýbat,protože se neustále schovávám a běhám na druhou stranu.
Opravdu nevím jak na ní.Jestli je to jenom dočasný.Jí se strašně líbí,když jí to pod nohamu křupe to někdy skáče všemi čtyřmi do vzduchu .
Napadá mě jí dávat nějaký super chutný mňamky,abych jí víc motivovala,ale nevím.Nebo ten les vynechávat?A začít chodit až zmoudří?
Dík za každou zkušenost nebo radu.

Neregistrovaný uživatel

4.3.2005 08:40
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny.Mám problém se 7.měsíční hovawartkou.Na vycházce kde jsou stráně , prudký meze ,v lese takový prudký dlouhý stráně nahoru ,kde to krásně praští pod nohama ,různé houští.Tak tam se stává z mého hovíka hluchý pes.Začala to dělat asi před 2 .týdny.Můžu na ní volat a nic.Většinou utíkám na druhou stranu nebo se schovám,ale ona si to stejně vyběhne až nahoru ,že jí třeba už nevidím tam se zastaví rozhlídne se po mně a pokud mě nevidí nebo vidí,že běžím jinam tak úprkem valí za mnou.Už to na ní vidím ,když to na ní jde Nevím jestli jí mám hned chytnout a dát na vodítko.Pokud je to malá stráň tak je to v pohodě ,protože si ji vyběhne poskáče a je blíž u mě a i líp poslechne na přivolání.
Jinde na vycházce kolem řeky a po rovině není problém.Ke mně jí to nedělá problém.I když odcházíme od pejsků ,kde byla báječná hra tak se odpoutá a následuje mě.
V lese ,když letí do toho roští tak jí nevolám už ke mně abych jí nezkazila ,protože je to 50 na 50,že přijde.Když zavolám ke mně tak vždy vyžaduji,aby přišla i když někdy musím běžet na druhou stranu hodně daleko nebo se jí schovat.
Začala jsem se lesu momentálně vyhýbat,protože se neustále schovávám a běhám na druhou stranu.
Opravdu nevím jak na ní.Jestli je to jenom dočasný.Jí se strašně líbí,když jí to pod nohamu křupe to někdy skáče všemi čtyřmi do vzduchu .
Napadá mě jí dávat nějaký super chutný mňamky,abych jí víc motivovala,ale nevím.Nebo ten les vynechávat?A začít chodit až zmoudří?
Dík za každou zkušenost nebo radu.

Jde mi o to,že když náhodou uvidím cizího psa na volno v lese tak jí nedokážu hned odvolat.A já mám o ní strach ,protože jí nedokáži ,když je v někde v háji prostě ochránit.Ona je totiž taková hloupá a důvěřivá vůči všem psům a už párkrát jsem jí zachraňovala.Když si páníček toho svýho nedokázal uhlídat a ten bez varování a nějakýho očuchávání na ní skočil akdyby neměl koš tak nevím nevím.
Alena

Neregistrovaný uživatel

7.3.2005 09:59
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny.Mám problém se 7.měsíční hovawartkou.Na vycházce kde jsou stráně , prudký meze ,v lese takový prudký dlouhý stráně nahoru ,kde to krásně praští pod nohama ,různé houští.Tak tam se stává z mého hovíka hluchý pes.Začala to dělat asi před 2 .týdny.Můžu na ní volat a nic.Většinou utíkám na druhou stranu nebo se schovám,ale ona si to stejně vyběhne až nahoru ,že jí třeba už nevidím tam se zastaví rozhlídne se po mně a pokud mě nevidí nebo vidí,že běžím jinam tak úprkem valí za mnou.Už to na ní vidím ,když to na ní jde Nevím jestli jí mám hned chytnout a dát na vodítko.Pokud je to malá stráň tak je to v pohodě ,protože si ji vyběhne poskáče a je blíž u mě a i líp poslechne na přivolání.
Jinde na vycházce kolem řeky a po rovině není problém.Ke mně jí to nedělá problém.I když odcházíme od pejsků ,kde byla báječná hra tak se odpoutá a následuje mě.
V lese ,když letí do toho roští tak jí nevolám už ke mně abych jí nezkazila ,protože je to 50 na 50,že přijde.Když zavolám ke mně tak vždy vyžaduji,aby přišla i když někdy musím běžet na druhou stranu hodně daleko nebo se jí schovat.
Začala jsem se lesu momentálně vyhýbat,protože se neustále schovávám a běhám na druhou stranu.
Opravdu nevím jak na ní.Jestli je to jenom dočasný.Jí se strašně líbí,když jí to pod nohamu křupe to někdy skáče všemi čtyřmi do vzduchu .
Napadá mě jí dávat nějaký super chutný mňamky,abych jí víc motivovala,ale nevím.Nebo ten les vynechávat?A začít chodit až zmoudří?
Dík za každou zkušenost nebo radu.

Mám zhruba stejně starou hovawartku. Obdobně skáče v trávě a i ve sněhu. Je to ale spíš tím, že se rozhlíží jestli neuvidí nějakou myš nebo podobného hlodavce. Minulý víkend takhle jednu myš lapila právě ve strništi na sněhu. Na té vaší stráni to bude asi podobné-více než to křoví se jí budou asi líbit myši kteří v tom pobíhají. A potom ten lovecký pud začíná převažovat nad dosavadní výchovou :-)
Honza R.

Neregistrovaný uživatel

7.3.2005 18:24
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny.Mám problém se 7.měsíční hovawartkou.Na vycházce kde jsou stráně , prudký meze ,v lese takový prudký dlouhý stráně nahoru ,kde to krásně praští pod nohama ,různé houští.Tak tam se stává z mého hovíka hluchý pes.Začala to dělat asi před 2 .týdny.Můžu na ní volat a nic.Většinou utíkám na druhou stranu nebo se schovám,ale ona si to stejně vyběhne až nahoru ,že jí třeba už nevidím tam se zastaví rozhlídne se po mně a pokud mě nevidí nebo vidí,že běžím jinam tak úprkem valí za mnou.Už to na ní vidím ,když to na ní jde Nevím jestli jí mám hned chytnout a dát na vodítko.Pokud je to malá stráň tak je to v pohodě ,protože si ji vyběhne poskáče a je blíž u mě a i líp poslechne na přivolání.
Jinde na vycházce kolem řeky a po rovině není problém.Ke mně jí to nedělá problém.I když odcházíme od pejsků ,kde byla báječná hra tak se odpoutá a následuje mě.
V lese ,když letí do toho roští tak jí nevolám už ke mně abych jí nezkazila ,protože je to 50 na 50,že přijde.Když zavolám ke mně tak vždy vyžaduji,aby přišla i když někdy musím běžet na druhou stranu hodně daleko nebo se jí schovat.
Začala jsem se lesu momentálně vyhýbat,protože se neustále schovávám a běhám na druhou stranu.
Opravdu nevím jak na ní.Jestli je to jenom dočasný.Jí se strašně líbí,když jí to pod nohamu křupe to někdy skáče všemi čtyřmi do vzduchu .
Napadá mě jí dávat nějaký super chutný mňamky,abych jí víc motivovala,ale nevím.Nebo ten les vynechávat?A začít chodit až zmoudří?
Dík za každou zkušenost nebo radu.

Ona v tom zkrátka vidí velkou zábavu. Možná to dělá už i proto, že v tom vidí jako prima hru – ona běží nahoru, vy na jinou stranu a pak nabere z kopce takovou rychlost, aby vás dohnala... Myslím ale, že brzy by to mohlo pominout. Jestli se tak už v tom sněhu nestalo. Zkoušela jste se k její hře přidat? Tím, že ji budete házet do kopce míček nebo klacíky a zase ji volat dolů, aby jste ji hodila další? Je alespoň trochu aportérka? Bylo by to dobré řešení v tom, že by jste ji měla pod kontrolou a vlastně by se snadno brzy dala „přeučit“, aby neběhala za aportíkem do kopce, ale po rovince. Teď, když je sníh, předpokládám, že i u vás, tak bych ji házela kuličky sněhu všemi směry, tedy i do kopce. Docela by mě zajímalo, jak by na takovou změnu zareagovala. Tak pokud by jste to zkusila (pokud problém trvá), napište, jak to dopadlo (třeba tak po 3 dnech „nácviku“).
Samozřejmě, jinak je to jen o přivolání jako takovém. Tedy trénovat přivolání kdekoliv a kdykoliv, nejlépe právě v terénu s malými kopečky, kde ji jen tak neztratíte z očí, ale přitom je tam členitý terén.
Je nutné opravdu rozebrat každou jednotlivou situaci, jestli to opravdu nebude probouzejícím se loveckým pudem! To by byl větší problém, který je třeba řešit okamžitě. Nestalo se, že by z křoví vyplašila koroptev či zajíce a teď se těší na další podobnou situaci?

Přidejte reakci

Přidat smajlík