Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.11.36
Po euthanázii starší fenky ve čtvrtek tohoto týdne, je mladší fenečka, rok a půl stará, která s tou starší vyrůstala od 2 měsíců věku, strašně špatná, smutná, bez života. Nežere, na zavolání se schovává pod postel, což dřív nedělala. Mám strach, aby steskem po starší, nepošla. Co mi prosím poradíte, kromě pořízení nového kamaráda, což pro mě pár dní po smrti té starší, nepřichází v úvahu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.139.110
Já myslím, že až si to odtruchlí, tak bude zase OK. Zkuste ji nějak zaměstnat hlavu, nějaké její hry oblíbené, nebo výlety, dopřát to, co má nejradši, nic jiného mně nenapadá.... Třeba ostatní budou mít více zkušeností..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.37.233
Nenechte jí ani chvíli na smutek, vezměte jí na výlety, pořádné zajímavé procházky, třeba i nařízená hra, domů až když bude sotva únavou chodit. Pak bude spát. A jak se probudí, tak znovu. Prostě naprosto utahat, spousta nových podnětů a zážitků. A hlavně - hlídejte si vy svoje pocity. Je normální, že je vám za čubinkou smutno, ale život jde dál. Musíte o tom svoji fenku přesvědčit. A to půjde jen tehdy, kdy to dokážete vy.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.11.36
Zadavatelka: Asi bych měla ještě doplnit, že fenečka je opravdu malinká, křehká minibišonka.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.136.203
Když nám umřela naše Vendulka, byla její kamarádka (naše další fenka) úplně špatná. Nežrala, nehrála si, padala jí srst (byli jsme i u veta, jestli nemá Demodex- ale bylo to jen steskem). Pořád seděla a dívala se do dálky, kdy se jí Vendulka zase vrátí. Po měsíci jsem obhlížela útulky, protože jsem myslela, že nám steskem umře. Nikdy bych nevěřila, že si pes takhle zamiluje druhého. Opravdu byly pořád spolu a jedna bez druhé nikde nešla. Spaly na sobě, žraly spolu, no prostě nerozlučná dvojka. Nakonec nám dal známý na 14 dní na pohlídíní fenku. Veselou, kamarádskou a ta ji z toho za několik dní dostala. Nebylo to hned, ale postupně, pozvolna. Ale teď už je naprosto OK, veselá, žravá. Už holka dotesknila.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.239.140
Tak přesně toho se moc a moc bojím. Mám dvě holky,které na sobě doslova visí a jedna bez druhé neudělá krok. Nedokážu a nechci zatím ani domyslet co se stane, až jedna z nich tady už nebude.Jsou od sebe necelý rok a to není mnoho!
Omlouvámm se, že neodpovídám na dotaz, ale prostě mne to přepadlo a najednou je mi hrozně smutno, tak se ješště jednou omlouvám :-(
Moc držím vaší fenečce palečky, aby se z toho co nejdřív dostala. Já bych to asi řešila novou psí kamarádkou, ale nevím, jak bych uspěla! Dejte, prosím, vědět, jak jste dopadly!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.160.5
a brát ji všude s sebou - pomáhá, když je 24 hodin s paničkou, pokud to jde, v zaměstnání, doma, v posteli. někdy to tak líp překoná...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.77
Nám pomohlo, když jsme se zbylým truchlícím psem odjeli na 14 dní pryč, na dovolenou. Po návratu byl zase v pořádku.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.121.253
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nám pomohlo, když jsme se zbylým truchlícím psem odjeli na 14 dní pryč, na dovolenou. Po návratu byl zase v pořádku.
přesně! to jsem teď taky chtěla poradit. A hlavně si "hlídejte svoje pocity", jak tu někdo psal, teď je důležité, abyste byla v pohodě vy. Až potom bude v pohodě i fenka.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.69.167
Zkuste se překonat a pořídit štěně. Uvidíte, že to bude lék pro všechny zúčastněné.
Lucie
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.87
A nebo kotě , taky ji zaměstná . . .
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.11.36
Pro paní Lucii: jsem zadavatelka, to jsme my s tou šílenou dg.Cushing, psaly jsme si před časem.Snažím se před mladší fenkou, ale jde to těžko, mám opravdu velikou bolest.Ke všemu jsem zjistila, že veterinář mi lhal, v dubnu dělal RTG plic a tvrdil, že vyšel v pořádku. Před týdnem, když jí bylo v noci zle a jely jsme k němu, protože měl pohotovost, už na tomtéž snímku viděl "uzlíky". Ani poté fenku nechtěl uspat a ukončit její trápení s dušností a poslal nás dom.Obrátila jsem se jinam, udělali nové RTG plic a bylo jasno. Trápím se teď, že jsem nešla jinam už dřív a neušetřila fenečku 2 měsíců trápení a bolestí.
Všem děkuju za dobře míněné rady s mladší fenkou.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.97.65
I když je to těžké, snažte se chovat, jako by se nic nestalo, fenka to z vás cítí. Změňte některé navyklosti, choďte jinam s jinými lidmi. A pokud to půjde přiveďte si domů nového trapiče. Úplně jiného než byla původní fenka. Sice to bude pár dnů trvat,ale obrátí vám všem život na ruby. To je jediný lék.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.159.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
I když je to těžké, snažte se chovat, jako by se nic nestalo, fenka to z vás cítí. Změňte některé navyklosti, choďte jinam s jinými lidmi. A pokud to půjde přiveďte si domů nového trapiče. Úplně jiného než byla původní fenka. Sice to bude pár dnů trvat,ale obrátí vám všem život na ruby. To je jediný lék.
Můžu jen potvrdit, novým štěnětem jsem vyléčila dalmatinku, která po odchodu té starší úplně ztratila jiskru a byla apatická. Úplně ožila, sice už má te´d někdy malého neúnavného lumpa plné zuby, ale je v pohodě, hraje si jako malá, blbne...je to zkrátka zase ona.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.155
Mám podobnou zkušenost, měli jsme dva psy - 10tiletého boxera a osmiletého filu. Nijak závislí na sobě nebyli, prostě žili spolu, respektovali se, občas se chytli. Potom ten mladší umřel (dost náhle - po operaci). Mysleli jsme, že starší pes si bude užívat, že má všechnu pozornost, byl dost žárlivka, ale on byl najednou úplně apatický, najednou se nechtěl mazlit, jen ležel, mizerně žral, prostě nám před očima chřadnul skoro den ode dne. Vyešili jsme to bleskovou koupí dvouleté labradoří holky a děda obživnul úplně neskutečně. Začal si zase hrát, začal baštit a dožil se opravdu v plné síle ještě tří let. Myslím, že bez ní by to tenkrát zabalil. Ale zase Vaše feňule je mladá, možná jí aspoň brát mezi ostatní psy, jestli má okolo nějaké psí kamarády.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.240.130
Popravdě je nejlepší prevence, až budete mít zase více psů, tak musíte být středobod všeho dění vy, a ne psí parťák. To znamená občas brát každou ven zvlášť, učit je každou zvlášť atd.
Momentálně se hlídejte hlavně vy, většinou se tak psi chovají protože páníček se chová jinak. Je smutný, obrací se na psa a smůtným hlasem mu říka třeba "tak už jsme zůstali sami dva" nebo "ty jsi takový chudáček samotný". To vše pes vnímá a vžívá se do nálady majitele. To znnamená fenku berte co nejvíce ven, hrajte si sní, nerozmazlujte ji, nelitujte ji ani sebe ani bývalou fenku atd.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.69.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pro paní Lucii: jsem zadavatelka, to jsme my s tou šílenou dg.Cushing, psaly jsme si před časem.Snažím se před mladší fenkou, ale jde to těžko, mám opravdu velikou bolest.Ke všemu jsem zjistila, že veterinář mi lhal, v dubnu dělal RTG plic a tvrdil, že vyšel v pořádku. Před týdnem, když jí bylo v noci zle a jely jsme k němu, protože měl pohotovost, už na tomtéž snímku viděl "uzlíky". Ani poté fenku nechtěl uspat a ukončit její trápení s dušností a poslal nás dom.Obrátila jsem se jinam, udělali nové RTG plic a bylo jasno. Trápím se teď, že jsem nešla jinam už dřív a neušetřila fenečku 2 měsíců trápení a bolestí.
Všem děkuju za dobře míněné rady s mladší fenkou.
Netrapte se! Bohužel, nejsme bohové, a ani naši veterináři nejsou vševědoucí... Udělala jste všechno, co jste v rámci svých možností mohla!! Teď nemá smysl řešit, "co by bylo kdyby" a "co jsem ještě mohla - neměla - udělat". Vaší holčičce už je dobře, lítá za Duhovým mostem a dělá blbosti s mojí Jelenou. Vy jste tady teď pro tu druhou!
Chápu, že je pro Vás nepředstavitelné být "nevěrná" a pořídit nového psa. Ale nejen z vlastní zkušenosti říkám, že to je nejlepší možné řešení! Co nejdřív novou štěňuru. Nebo, co třeba pomoct nějaké mladší útulkajdě?!
Lucie