Eutanazie a druhý pes - pokračování

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

30.8.2010 10:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.17.86

Ahoj,
tak bych se s Vámi ráda podělila o pokračování.
Bohužel v pátek jsme museli nechat nemocnou fenku uspat , strašně jsem se toho bála, že bude u tohu mít nějaké křeče apod. , jak jsem zažila cca před 8 lety u jiného psa. Díkybohu nic takového nenastalo, bylo to velmi rychlé, max. 10 sekund a srdíčko přestalo bít. Už je jí dobře, nic ji nebolí... Vím, že jsem se rozhodla správně, udělali jsme co bylo v v silách našich i veterinární medicíny.
Druhou fenku jsme odvezli k rodičům, takže nebyla ani u našeho příjezdu s mrtvou ani u pohřbívání. Smutná je, v sobotu sežrala půlku v neděli už skoro nic.
Podle mě to už věděla předem, tu poslední noc co byly spolu se chovala jinak, spala jsem s nemocnou v obýváku, přišla za námi lehla si naproti a začala tiše kňourat a pískat, až jsem ji musela zavřít na chodbu. V pátek a v sobotu ji hledala, v neděli už ani ne, to už byla jen smutná. Hrob je u nás na zahradě, nechodí k němu ani nehrabe.
No bude to muset přežít, stejně jako já. Další pejsek není v plánu. Už na to nemám sílu, jeden mi umřel v 5 letech, teď 2,5 roku...

Neregistrovaný uživatel

30.8.2010 10:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.36

Vím přesně, jak Vám je. Psala jsem Vám ve Vašem předchozím dotazu. To samé jsem prodělala letos 10.června. Smutek po starší fence je u mě stále veliký, mladší fenečka vypadá, že už si zvykla. Začala jsem dokonce uvažovat o pořízení fenky stejného plemene, jako byla moje starší fenečka, ale rodina mě od toho odrazuje, poněvadž jsem na pejsky sama, v důchodě a finanční stránka zajistit řádně dva pejsky není zanedbatelná. Přesto moje touha je veliká, poněvadž jsem 20 let měla vždycky pejsky střeďáky a nyní mi zůstala jen fenečka malého plemene.
Držím Vám pěsti, ať zvládnete smutek nad ztrátou Vaší fenečky, která byla ještě velmi mladá

Neregistrovaný uživatel

30.8.2010 11:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.139.110

Dobře jste se rozhodla, feňulka si zvykne a vy po čase také - moc držíme palce!!!

Neregistrovaný uživatel

30.8.2010 16:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.190

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
tak bych se s Vámi ráda podělila o pokračování.
Bohužel v pátek jsme museli nechat nemocnou fenku uspat , strašně jsem se toho bála, že bude u tohu mít nějaké křeče apod. , jak jsem zažila cca před 8 lety u jiného psa. Díkybohu nic takového nenastalo, bylo to velmi rychlé, max. 10 sekund a srdíčko přestalo bít. Už je jí dobře, nic ji nebolí... Vím, že jsem se rozhodla správně, udělali jsme co bylo v v silách našich i veterinární medicíny.
Druhou fenku jsme odvezli k rodičům, takže nebyla ani u našeho příjezdu s mrtvou ani u pohřbívání. Smutná je, v sobotu sežrala půlku v neděli už skoro nic.
Podle mě to už věděla předem, tu poslední noc co byly spolu se chovala jinak, spala jsem s nemocnou v obýváku, přišla za námi lehla si naproti a začala tiše kňourat a pískat, až jsem ji musela zavřít na chodbu. V pátek a v sobotu ji hledala, v neděli už ani ne, to už byla jen smutná. Hrob je u nás na zahradě, nechodí k němu ani nehrabe.
No bude to muset přežít, stejně jako já. Další pejsek není v plánu. Už na to nemám sílu, jeden mi umřel v 5 letech, teď 2,5 roku...

Hm, myslím, že nejste sama komu odešel pejsek. Píšete, že nemáte sílu ale vůbec neberete v úvahu, že by třeba Vaší fenečce prospělo pořídit kamaráda. Mně odešel pejsek v květnu - dvouletý. Jedině díky tomu, že máme ještě dalšího se jeho kámoš z toho dostal, protože byli jako dvojčata - pořád spolu, ve dne v noci. Ale první dny pořád jen chodil a hledal, nežral ......pořád se rozhlížel a hledal odkud vyběhne ten druhý. Jedině díky tomu, že nezůstal sám nesmutnil dlouho. Pouvažujte o tom.

Přidejte reakci

Přidat smajlík