Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

11.3.2005 07:30
Neregistrovaný uživatel

Dobrý den,
mám takový problém-včera jsme se byli podívat v útulku a zalíbila se nám tam fenečka křížence špice. Má 1-2 roky a podle ošetřovatelky byla spolu s dalšími dvěmi pejsky zanedbávána. V útulku je asi 2 měsíce. Jenomže je hodně bojácná vůči lidem. Vzali jsme si ji na procházku a ze začátku si pokaždé, když jsme ji chtěli pohladit, lehala na zem. Nebo když jsme si k ní čapli, tak se k nám pomalu připlazila. Na konci se už se mnou kamarádila, přítele se pořád bála.
Můj problém spočívá v tom, že jsem plánovala pořízení štěněte, takže jsem si nastudovala literaturu týkající se štěňat. Vůbec nevím a nemám zkušenost, jestli si může takový pejsek vytvořit ještě běžnou důvěru k ostatním lidem-jsme totiž hodně v kontaktu s dalšími lidmi (výlety, tábory apod.). Nechtěla bych, aby tím, že by měla bývat s cizími lidmi nějak trpěla. Nevíte také o nějaké knížce, která by se zabývala výchovou „staršího“ psa? Ve všech knížkách se vždycky jen zmínili, že s dospělými psy je to jiné a nic víc.
Děkuju za každou radu a zkušenost.
Pavla

Neregistrovaný uživatel

11.3.2005 07:40
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
mám takový problém-včera jsme se byli podívat v útulku a zalíbila se nám tam fenečka křížence špice. Má 1-2 roky a podle ošetřovatelky byla spolu s dalšími dvěmi pejsky zanedbávána. V útulku je asi 2 měsíce. Jenomže je hodně bojácná vůči lidem. Vzali jsme si ji na procházku a ze začátku si pokaždé, když jsme ji chtěli pohladit, lehala na zem. Nebo když jsme si k ní čapli, tak se k nám pomalu připlazila. Na konci se už se mnou kamarádila, přítele se pořád bála.
Můj problém spočívá v tom, že jsem plánovala pořízení štěněte, takže jsem si nastudovala literaturu týkající se štěňat. Vůbec nevím a nemám zkušenost, jestli si může takový pejsek vytvořit ještě běžnou důvěru k ostatním lidem-jsme totiž hodně v kontaktu s dalšími lidmi (výlety, tábory apod.). Nechtěla bych, aby tím, že by měla bývat s cizími lidmi nějak trpěla. Nevíte také o nějaké knížce, která by se zabývala výchovou „staršího“ psa? Ve všech knížkách se vždycky jen zmínili, že s dospělými psy je to jiné a nic víc.
Děkuju za každou radu a zkušenost.
Pavla

S dospělými psy to není o moc jiný (co se povelů týče), ale spíš zdlouhavější. Pokud se s vámi fenka už na konci procházky kamarádila, tak to nebude zase tak hrozný. Přítele se možná bála, protože jí chlapi ubližovali. Babička má pejsana a když si ho před 9 lety brali, tak se bál, když ho chtěl někdo jen pohladit, krčil se, prostě hromádka nervů, ale tak za za měsíc z něj byl úplně jinej pes. Hrozně hravej, s cizíma lidma taky nebyl problém a to měl v té době už něco kolem 5 let. Takže já bych z toho strach neměla, musíte se snažit, získat si důvěru fenky a pak se pomalu domlouvat třeba s kamarádama, aby za váma chodili nebo choďte vy k nim, aby si zvykla, že "cizí" lidi jí taky neublíží.
Já mám svou fenečku od štěněte a k lidem je nedůvěřivá, než je pozná... Sice se přijde za nima kouknout, protože je zvědavá, ale jak natáhnou ruku, tak uhne... Ale ono to občas taky není na škodu. Jinak lidi, co zná dýl nebo se s něma častěji stýká, tak jsou "její" a může je sežrat (v dobrým slova smyslu), když přijdou nebo je potkáme. Ten pejsan od babičky se nechá na ulici pohladit fakt od každýho, kdo chce... :)

Neregistrovaný uživatel

11.3.2005 09:31
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
mám takový problém-včera jsme se byli podívat v útulku a zalíbila se nám tam fenečka křížence špice. Má 1-2 roky a podle ošetřovatelky byla spolu s dalšími dvěmi pejsky zanedbávána. V útulku je asi 2 měsíce. Jenomže je hodně bojácná vůči lidem. Vzali jsme si ji na procházku a ze začátku si pokaždé, když jsme ji chtěli pohladit, lehala na zem. Nebo když jsme si k ní čapli, tak se k nám pomalu připlazila. Na konci se už se mnou kamarádila, přítele se pořád bála.
Můj problém spočívá v tom, že jsem plánovala pořízení štěněte, takže jsem si nastudovala literaturu týkající se štěňat. Vůbec nevím a nemám zkušenost, jestli si může takový pejsek vytvořit ještě běžnou důvěru k ostatním lidem-jsme totiž hodně v kontaktu s dalšími lidmi (výlety, tábory apod.). Nechtěla bych, aby tím, že by měla bývat s cizími lidmi nějak trpěla. Nevíte také o nějaké knížce, která by se zabývala výchovou „staršího“ psa? Ve všech knížkách se vždycky jen zmínili, že s dospělými psy je to jiné a nic víc.
Děkuju za každou radu a zkušenost.
Pavla

Ja si myslim, ze 1-2 roky stary pejsek se muze jeste hodne zmenit. Je to teprve odrostly pubertak, takze si podle meho muze docela slusne zvyknout na nove podminky a prestat se bat lidi. Samozrejme to bude chtit more trpelivosti, ale ja myslim, ze by to stalo za to. Zase vam ubydou louzicky a steneci blbnuti na vybaveni domacnosti

Neregistrovaný uživatel

11.3.2005 10:20
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja si myslim, ze 1-2 roky stary pejsek se muze jeste hodne zmenit. Je to teprve odrostly pubertak, takze si podle meho muze docela slusne zvyknout na nove podminky a prestat se bat lidi. Samozrejme to bude chtit more trpelivosti, ale ja myslim, ze by to stalo za to. Zase vam ubydou louzicky a steneci blbnuti na vybaveni domacnosti

Souhlasím, a navíc na to dobré se lehce zvyká
Myslím, že jakmile získáte důvěru pejska, půjde to snadno. Jen to chce trpělivost, tak držím palečky!
P.

Neregistrovaný uživatel

11.3.2005 16:34
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
mám takový problém-včera jsme se byli podívat v útulku a zalíbila se nám tam fenečka křížence špice. Má 1-2 roky a podle ošetřovatelky byla spolu s dalšími dvěmi pejsky zanedbávána. V útulku je asi 2 měsíce. Jenomže je hodně bojácná vůči lidem. Vzali jsme si ji na procházku a ze začátku si pokaždé, když jsme ji chtěli pohladit, lehala na zem. Nebo když jsme si k ní čapli, tak se k nám pomalu připlazila. Na konci se už se mnou kamarádila, přítele se pořád bála.
Můj problém spočívá v tom, že jsem plánovala pořízení štěněte, takže jsem si nastudovala literaturu týkající se štěňat. Vůbec nevím a nemám zkušenost, jestli si může takový pejsek vytvořit ještě běžnou důvěru k ostatním lidem-jsme totiž hodně v kontaktu s dalšími lidmi (výlety, tábory apod.). Nechtěla bych, aby tím, že by měla bývat s cizími lidmi nějak trpěla. Nevíte také o nějaké knížce, která by se zabývala výchovou „staršího“ psa? Ve všech knížkách se vždycky jen zmínili, že s dospělými psy je to jiné a nic víc.
Děkuju za každou radu a zkušenost.
Pavla

my jsme si vzali před třičtvrtě rokem asi ročního pejska z útulku - byl takový jako píšete, že je ta fenka, bál se hlasitých zvuků, zvednuté ruky k pohlazení. bylo to děsný. ale během týdne si na nás zvykl tak, že slyšel na nové jméno a mohli jsme ho i ve městě nechat běhat navolno. s tím strachem to bylo trochu zdlouhavější, řekla bych že tak dva měsíce mu trvalo, než se dostal z toho nejhoršího, ještě se lekal třeba hodně hlasitých zvuků a tak. ale dneska je to už naprosto sebevědomý a milý pejsek. jsme z něj nadšený.

Přidejte reakci

Přidat smajlík