Mám si pořítit psa ikdyž mám malé dítě?

Evo, pes vám dítě nenapadne. Spíš přemýšlejte nad velikostí psa, protože vám dítě ve hře povalí, šlápne mu na nohu, atd.
A k tomu bych řekla, že by vyhovoval pes kolem 20kg a ne obrovský berňák.
Pes bude v prvních dvou letech divočejší než jako dospělý.

Zahrada stačit nebude. Musíte ho alespoň chvíli vyvenčit, vychovat ho, věnovat se mu. Je jasné, že někdo psa do bytu nechce, to je OK. Ale časově se mu věnovat musíte, i kdyby měl sebevětší zahradu. Ideálně tak na procházku s kočárkem a z toho opět plyne, že pes by měl být menší, abyste ho ukočírovala i jako mladíka. Jde o to, jakou máte psychickou sílu. Jako začátečnice uděláte i pár chyb. Před definitivním pořízením psa byste sis měla opatřit nějakou neobrázkovou, odbornou literaturu.

Vyhněte se plemenům loveckým a koukejte po hlídačích nebo společenských. Pes nesmí být vysloveně krátkosrstý, když bude do kotce. Takže škrtněte módní ridgebacky, boxery, dalmatina, všechny psy bez podsady.

Za sebe bych doporučila podívat se po velkém nebo vlčím špici s PP. Ceny za štěňata jsou poměrně přijatelné a pejsek by vám požadavky pravděpodobně splnil.

Měsíčně počítejte náklady tak 1200 - 1500,- Kč .

teda špic mi nepříjde moc jako ochranář majetku..moc respektu teda nebudí

Tak předpokládám, že dítě se psem seznámíte a nebudete ho od štěněte izolovat, pak by žádné napadení ze strany psa nehrozilo. Ten pes taky potřebuje aby se mu někdo věnoval, vychoval ho, dal mu základy poslušnosti, ne být jen na zahradě nebo jen v kotci.

pokud si myslíte ,že psovi bude stačit zahrada a kotec v kterém má být (aby nebyl s váma) tož si žádného NEPOŘIZUJTE

Já pořídila berňáka k dvouleté dceři. Vyrůstali spolu, kotec u nás nikdy nebyl. Venku samozřejmě pod dohledem. Byla to bezva dvojka .

A chcete vůbec psa jako takového,nebo spíš jen alarm na zahradu?

Co víte o psech ?
Jeho nebude zajímat vaše velká zahrada. Nebude lítat od plotu ke plotu někde na druhém konci zahrady . . . .
Bude chtít být tam , co vy všichni.
Jestli z něj nemá být nesocializované "cosi" , bude to chtít i čas . Psem se musíte zabývat .

Ne? No to je teda zajímavý, že toho mýho vlčího špice se většina lidí bojí. Že by to bylo tím, že pod špicem si každý představí malé bílé cosi a pak na ně vrkne 50cm tmavý pes?

Děkuji za reakce,
nechci aby to vyznělo že potřebuji jen hlídače a pes bude na zahradě sám. Celý život mě provází zvířata, celým dětstvím mě provázel voříšek, později postupně dva kocouři (toho posledního už bohužel rok nemám), chováme exotické ptáky, bez zvířat se žít nedá ...
Psi se mi vždy líbili, ale zavrhovala jsem je kvůli dětem co jsme plánovali ... jsem velice opatrná a bohužel jsem byla svědkem jedné nemilé situace kdy pes zaútočil na dítě které jsem hlídala, byl to pes poslušný, kamarádský a nelíbilo se mu "jen" to že dítě se strašně nahlas smálo, to je vše na mou obhajobu ...
Psa jsme si chtěli pořídit až budou děti větši, bohužel ale okolnosti nás trochu nutí k pořázení nyní. Dřív naší zahradu hlídal sousedův pes (mezi námi nebyl plot), na zahradě máme vybavené dílny, voliéry a jiný majetek který je volně přístupný každému ... takže snad už mě chápete ...

Děkuji za typ na špice, koukala jsem na obrázky a docela se mi líbí vzhled i povaha, samozřejmě i cena

Kdybyste měli ještě někdo nějaký typ ráda to uvítám, jen prosím už těch reakcí proč si psa pořizuji nechte

- fenku šarplaninku?

Já si pro štěně hovawarta jela asi týden před porodem. Chvíli hlídal hlavně manžel než jsem se dostala z nejhoršího, po týdnu starost přešla kompletně na mě. I tak malé štěně jde snadno naučit, že mimino se prostě nežere. Pes je jen na zahradě, domů nesmí, ale denně, pokud není opravdu moc ošklivo, jsme na několikatihodinové procházce. Mám terénní kočárek, takže bez problémů běháme po polňačkách i v lese. Bez procházek by ovšem pes byl chudák, na velikosti nezáleží. Až bude malý starší, tak myslím, že z nich bude správná dvojka, ovšem i když psa vychovám sebelíp, nikdy je nenechám samotné bez dozoru. Pokud chcete mít psa jako součást rodiny, běžte do toho. Jestli má sloužit jen jako alarm, tak bude chudák.

Dobrý den,
přidávám příspěvek coby chovatelka berňáků. Vzhledem k tomu, že uvažujete, že pes bude povětšinu dne sám na zahradě, není to asi volba nejvhodnější...vůči psovi, berňák miluje svou rodinu a být v její blízkosti...samozřejmě, zvykne si i na samotu, ale pak z něj nebude takový ten pravý berňácký ňouma, který neublíží mouše. Všichni naši psy pracují v canisterapii i ve školkách s nejmenšími dětmi a to byste koukali jak jsou opatrní, nicméně jak už někdo říkal přeci jen je to 50 kilo a bez pořádného výcviku, který ač se zdá berňák nepotřebuje, ale opak je pravdou, tak bych měla o své děti strach také.
Co se týče otázky krmení, dají se sehnat i středně kvalitní granule, např. 800 kč za 15 kg, ale vždycky počítejte s tím, že pejsek může onemocnět a to jsou potom náklady na léčení sakra vysoké. Předpokládám, že uvažujete o koupi psa bez PP a v tomto případě nemáte pramalou záruku ani zdraví ani povahy, to sice není ani u papíráků, ale přeci jen jsou předpoklady...

Já nevím. Pokud už předem máte strach o dítě, tak to nemusí dobře dopadnout, by´t by byl pes sebehodnější. Pes reaguje na pocity pána, i podvědomé a štěně tím víc. Štěně by si muselo v pohodě hrát s dítětem, aby spolu měli dobrý vztah, museli by mít spolu kontakt a pokud vy byste přitom trnula hrůzou, tak bude malér na světě hned. Když budete dítě a psa izolovat, tak si taky jen koledujete o malér. Co pak, až bude dítě větší a bude chodit samo na zahradu, když do té doby nepřijde se psem skoro do styku? To jako bude pes potom pořád zavřený v kotci? Si uvědomte, že pes žije 15 let, budete ho mít, i když vaše dítě bude skoro dospělý.
Podle mě byste si tohle všechno měla nejdřív přebrat, pes není kus nábytku, abyste ho vyhodila, když vám nebude vyhovovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nevím. Pokud už předem máte strach o dítě, tak to nemusí dobře dopadnout, by´t by byl pes sebehodnější. Pes reaguje na pocity pána, i podvědomé a štěně tím víc. Štěně by si muselo v pohodě hrát s dítětem, aby spolu měli dobrý vztah, museli by mít spolu kontakt a pokud vy byste přitom trnula hrůzou, tak bude malér na světě hned. Když budete dítě a psa izolovat, tak si taky jen koledujete o malér. Co pak, až bude dítě větší a bude chodit samo na zahradu, když do té doby nepřijde se psem skoro do styku? To jako bude pes potom pořád zavřený v kotci? Si uvědomte, že pes žije 15 let, budete ho mít, i když vaše dítě bude skoro dospělý.
Podle mě byste si tohle všechno měla nejdřív přebrat, pes není kus nábytku, abyste ho vyhodila, když vám nebude vyhovovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nevím. Pokud už předem máte strach o dítě, tak to nemusí dobře dopadnout, by´t by byl pes sebehodnější. Pes reaguje na pocity pána, i podvědomé a štěně tím víc. Štěně by si muselo v pohodě hrát s dítětem, aby spolu měli dobrý vztah, museli by mít spolu kontakt a pokud vy byste přitom trnula hrůzou, tak bude malér na světě hned. Když budete dítě a psa izolovat, tak si taky jen koledujete o malér. Co pak, až bude dítě větší a bude chodit samo na zahradu, když do té doby nepřijde se psem skoro do styku? To jako bude pes potom pořád zavřený v kotci? Si uvědomte, že pes žije 15 let, budete ho mít, i když vaše dítě bude skoro dospělý.
Podle mě byste si tohle všechno měla nejdřív přebrat, pes není kus nábytku, abyste ho vyhodila, když vám nebude vyhovovat.

I já to cítím přesně tak Možná radši alarm

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nevím. Pokud už předem máte strach o dítě, tak to nemusí dobře dopadnout, by´t by byl pes sebehodnější. Pes reaguje na pocity pána, i podvědomé a štěně tím víc. Štěně by si muselo v pohodě hrát s dítětem, aby spolu měli dobrý vztah, museli by mít spolu kontakt a pokud vy byste přitom trnula hrůzou, tak bude malér na světě hned. Když budete dítě a psa izolovat, tak si taky jen koledujete o malér. Co pak, až bude dítě větší a bude chodit samo na zahradu, když do té doby nepřijde se psem skoro do styku? To jako bude pes potom pořád zavřený v kotci? Si uvědomte, že pes žije 15 let, budete ho mít, i když vaše dítě bude skoro dospělý.
Podle mě byste si tohle všechno měla nejdřív přebrat, pes není kus nábytku, abyste ho vyhodila, když vám nebude vyhovovat.

pokud jste fakt přeúzkostlivá matinka tak fakt raději NE

Když vezmete v potaz kolik stojí vybudování kotce,pořizovací cena a náklady po celý život psa,tak se snad vyplatí pořídit si venkovní hlídací systém.

A co třeba někomu nabídnout ustájení psa na vaší zahradě aby hlídal.Je dost lidí co by chtěli psa ale nemůžou ho mít v bytě.Ten dotyčnej by se psovi věnoval,třeba ho i cvičil a u vás by pes hlídal.Znám takhle jednu ze cvičáku a vyhovuje to jak majitelce psa tak lidem kterým pes přez noc a i den hlídá.

To není špatná varianta, ale když se paní bojí mít i vlastního psa, tak co teprve cizího

Podle mého názoru pes má žít s rodinou (a to nemyslím, že musí být ubytovaný doma) a né vedle nich, .....dítě na zahradě - pes v kotci, dítě celý den na zahradě - pes celý den v kotci, pes na zahradě - tedy dítě kde? co třeba v kotci, nebo tomu špatně rozumím? ...NEPOŘIZUJTE si PSA

Neda mi to a musim souhlasit s prispevky nade mnou, priklanim se take k alarmu. Myslim ze kdyz se tolik psa bojite, ze by to nefungovalo. Ja uz to vidim jak by byl porad nekde zavreny, od ditete odhaneny, za bezne psi projevy naklonnosti vuci diteti mozna i trestany - on by byl na nervy a vy taky. To je fakt lepsi ten alarm.

Víte, máte sice hodně lidí krásné názory, o tom jak se pes má mít dobře, chrápat na sedačce.... proč ne. Ale pes nikdy nebyl a taky a nebude jen panenka do bytu nebo něco, čemu se musíte věnovat 6 hodin denně. Kolik lidí skutečně tráví se psem celý den? Často vidím, jak se tu lidi vztekají nad tím, že kdo je v práci nad 8 hodin, tak by psa mít neměl a podobně... ale nechápu proč. Není třeba dělat ze psa bytost s lidským myšlením. Věnujte se mu na zahradě, vemte ho na malou procházku, bude štastnej a nepotřebuje, abyste se o něj starali jako o to dítě.
Zadavatelka to podle mne napsala z perspektivy matky, ale pochybuji, že by se pes u ní neměl úplně stejně dobře, jako se má minimálně 50% všech větších plemen psů.

Zadavatelce: nezlobte se na mě, ale pokud psa "chápete jako zbraň", bojíte se jeho reakcí vůči dětem, k jeho pořízení vás "nutí situace" atd. atd., nemyslím si, že by bylo vhodné, abyste si psa pořizovala. Podle vašich příspěvků se nepouštím ani do diskuzí, jaké příp. plemeno, protože mám pocit, že s tímto přístupem pro vás není vhodný pes žádný. Pes není ani zbraň ani hlídací zařízení, ale při špatném pochopení zvířete, jeho potřeb a chování k němu se jimi může stát. Strach a pochybnosti jsou pro výchovu a přístup ke psu velmi špatný předpoklad! ...majetek lze zabezpečit i jinak!

Pro 252.249: Nikdo tu nemluví o polidšťování psů nebo nepřehání jejich nároky. Ani nezpochybňuje jeho potenciální nebezpečnost. Každý budoucí majitel jakéhokoli zvířete si ale musí předem ujasnit, zda je schopen zvíře správně zvládnout - a budu se opakovat, zadavatelka se mi podle dosavadních reakcí bohužel nejeví jako někdo, kdo má srovnáno, je schopen situaci psa v rodině zvládnout.
Je mi líto, ale mluvím ze zkušenosti matky tří dětí a majitelky větší smečky psů všech velikostí. Ty případy, kdy se pro psa rozhodnou lidi, kteří nejsou ochotni jim porozumět a schopni je zvládnout, končí v lepších případech vrácením odrostlých štěňat chovateli, v horším psy v útulcích a na veterinách a v nejhorším ve večerních zprávách na Nově...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte, máte sice hodně lidí krásné názory, o tom jak se pes má mít dobře, chrápat na sedačce.... proč ne. Ale pes nikdy nebyl a taky a nebude jen panenka do bytu nebo něco, čemu se musíte věnovat 6 hodin denně. Kolik lidí skutečně tráví se psem celý den? Často vidím, jak se tu lidi vztekají nad tím, že kdo je v práci nad 8 hodin, tak by psa mít neměl a podobně... ale nechápu proč. Není třeba dělat ze psa bytost s lidským myšlením. Věnujte se mu na zahradě, vemte ho na malou procházku, bude štastnej a nepotřebuje, abyste se o něj starali jako o to dítě.
Zadavatelka to podle mne napsala z perspektivy matky, ale pochybuji, že by se pes u ní neměl úplně stejně dobře, jako se má minimálně 50% všech větších plemen psů.

Nedá mi to nereagovat, mám 13 psů malá i velká plemena, malý psy mám doma, velký mám venku, chodím do práce, pravda pracuju 4 dny práce a 4 dny volna, když mám volno tak ano se psy trávím celý den a ráda přítel má své koníčky a vyhovuje nám to, když máme před závodama nebo zkouškama tak s jedním pracuji i 4 hod denně, vím, že zadavatelka nemá asi sportovní ambice, ale MALÁ procházka psa určitě neuspokojí.
A navíc mi tam nesedne ten neopodstatněný strach o děcko, taskové jednání vidím u lidí co psy moc nemusí, mám několik přátel podobného názoru a nechápou, že až budu mít děti, tak psy pryč nedám, ani je nevystěhuju ven, nemám důvod, je fakt, že se diví, že přítel by se nevzdal svých zájmů, ale vážně nevíme proč bychom se měli vzdávat svých hobby a věnovat se najednou jen dítěti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte, máte sice hodně lidí krásné názory, o tom jak se pes má mít dobře, chrápat na sedačce.... proč ne. Ale pes nikdy nebyl a taky a nebude jen panenka do bytu nebo něco, čemu se musíte věnovat 6 hodin denně. Kolik lidí skutečně tráví se psem celý den? Často vidím, jak se tu lidi vztekají nad tím, že kdo je v práci nad 8 hodin, tak by psa mít neměl a podobně... ale nechápu proč. Není třeba dělat ze psa bytost s lidským myšlením. Věnujte se mu na zahradě, vemte ho na malou procházku, bude štastnej a nepotřebuje, abyste se o něj starali jako o to dítě.
Zadavatelka to podle mne napsala z perspektivy matky, ale pochybuji, že by se pes u ní neměl úplně stejně dobře, jako se má minimálně 50% všech větších plemen psů.

Nikdo neříká, že se psi mají válet po gauči a být jim celý den za zadkem, sama chodím do práce na 12 hodin a psi nestrádají,
ale ležení na zahradě celý den je taky dlouho bavit nebude.
Chápu, že zadavatelka má coby matka strach, ale pokud bere psa, jak sama píše ,,jako zbraň" tak to se na mě nezlobte, ale ten pes se potom zbraní opravdu stát může a není lepší tomu předejít?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá mi to nereagovat, mám 13 psů malá i velká plemena, malý psy mám doma, velký mám venku, chodím do práce, pravda pracuju 4 dny práce a 4 dny volna, když mám volno tak ano se psy trávím celý den a ráda přítel má své koníčky a vyhovuje nám to, když máme před závodama nebo zkouškama tak s jedním pracuji i 4 hod denně, vím, že zadavatelka nemá asi sportovní ambice, ale MALÁ procházka psa určitě neuspokojí.
A navíc mi tam nesedne ten neopodstatněný strach o děcko, taskové jednání vidím u lidí co psy moc nemusí, mám několik přátel podobného názoru a nechápou, že až budu mít děti, tak psy pryč nedám, ani je nevystěhuju ven, nemám důvod, je fakt, že se diví, že přítel by se nevzdal svých zájmů, ale vážně nevíme proč bychom se měli vzdávat svých hobby a věnovat se najednou jen dítěti.

Nepracujete na benzínce?

Moc bych se do toho být Vámi nehrnula. Pes není zbraň, alarm vám dělat nemusí - je dost psů, kteří nehlídají a s každým jsou kamarádi a je snad taky jasné, že se psem si zloděj stejně snadno poradí. Hlavně si uvědomte, že pokud byste ho tedy brala jako člena rodiny a ne jen stroj, který by byl většinu času v kotci, tak první rok mu musíte věnovat hooodně času na výchovu a výcvik, aby z něj něco bylo, měli byste s ním taky dítě seznamovat a vůbec v rámci socializace jako štěně by toho měl zažít co nejvíc, aby z něj byl parťák pro život. Pokud už teď máte ze psa strach a pochybujete, jestli Vám nezakousne dítě, tak už to nevěstí nic dobrého. Pes by měl být radost anebo si ho tedy pořídí člověk, který ví, co po něm chce a jestli ho k tomu dovede vést a vycvičit. U Vás tak nějak pochybuju, že máte ty "správné" důvody. Plemeno to může být jakékoliv, ale spíš menší, určitě né lovecký a ani v teriérech bych nevybírala. Spíš nějaký ovčák, možná chodský pes? Ale ten taky nebude nadšený, když ho necháte celý den samotného. Každý pes chce společnost a hodně času, nevím nevím jestli bych radši nesáhla po alarmu. Pes není stroj a bude s Vámi třeba i patnáct a více let. A věřte že štěně zabere hodně času.
Proboha kdo tady radil šarplanince?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepracujete na benzínce?

Nepracuju. Proč?

Já myslela jestli nejsme kolegyně...mám stejnou pracovní dobu

Jáá jsem radila fenku šarpl.
Bavila jsem se s chovatelem na výstavě . . . . . a moje známá - naprostý laik "zdědila " šarplanince - dvouletého
po synovi.(-od syna). Úžasné soužití a to ve městě - absolutně žádný problém a to se ho zpočátku taky bála.
Někdy se někdo bojí nebo štítí a pak , když např.manž. hafana pořídí , po krátké době by nikdo strašpytla a štítivce
nepoznal . . . .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jáá jsem radila fenku šarpl.
Bavila jsem se s chovatelem na výstavě . . . . . a moje známá - naprostý laik "zdědila " šarplanince - dvouletého
po synovi.(-od syna). Úžasné soužití a to ve městě - absolutně žádný problém a to se ho zpočátku taky bála.
Někdy se někdo bojí nebo štítí a pak , když např.manž. hafana pořídí , po krátké době by nikdo strašpytla a štítivce
nepoznal . . . .

Proč by se měl někdo Šarplanince štítit? Bát to pochopím

Nemyslela jsem pochopitelně šarpl. jsou lidi , kteří se štítí psů obecně.
Pak si ho rodina pořídí a ten , kdo se dříve štítil psa jen pohladit s ním líže zmrzlinu ze stejného kornoutu . (fuj)

Takhle si známí pořídili štěňátko. Chtěli taky berňáka až je pán stavitel jejich baráčku naťuknul na belgického ovčáka buď je černý groenendael nebo hnědý tervueren a jsou nadmíru spokojení.

Pes pohlídá, budí respekt, přitom je povahou mazel, ideální k dětem (a to není fráze!), je temperamentí tak že pohlídá celý pozemek. Tak samozřejmě potřebuje vycházky a nějaké to cvičení, ale to každý velký pes. Gréníci a tervoši jsou ale citliví, takže stačí výchova rozumem a hlasem, má spíš povahu kolie jemnou, ale na cizí budí respekt.

Známí měli odtud www.extratemperament.cz, ale tady si vyberete co máte nejblíž na prohlídnutí a popovídání s chovatelem www.kchbo.com

Jinak pokud se psovi budete věnovat a dítě už má rok, je to tak akorát aby si zvykli a stihli jste to ještě na mateřské. Dobrá volba je taky NO, howavart, kolie-třeba krátkosrstá, australský ovčák.

Já bych po svá zkušenosti šla do feny asiata,Ovšem musíte se jí věnovat milovat ji.Malému byly 2 kdyř přibyla jako 7 týdení štěndo. socializace ve městě pak jsme bydleli na venkově.Pustila k nám všechny děcka i kamarády dcery cca8-12 let.Malému když jí jako 4 letý přes napomínání bral pamlsek asi po10 vzala do své ohromné papule ručku a jemně jii odsunula

1500-2000měsíčně za psa? To musím manželovi dát přečíst, jelikož moje náklady na dva koně jsou měsíčně 800, tak to bude důvod proč pořídit ještě jednoho omlouvám se trošku za OT protože právě také uvažuje o koupi nějakého většího hlídače

Jsem zadavatelka ... děkuji za reakce, ano, vystihli mě někteří uplně přesně, především jsem matka a podle toho se také chovám a moje dítě vždy bude na prvním místě, a ano, psa bych ráda hlavně kvůli hlídání pozemku, na tom se mi ale nic špatného nezdá, ne každý chce psa jen jako mazlíčka? Ale to vše neznamená že se mu nebudu věnovat, jak už jsem uvedla v mém druhém příspěvku taky, času na MD mám dost, také moje povolání kam se budu za 2 r. vracet mi dovoluje mít psa v práci, ba naopak je to výhoda, protože budu mít za psa v práci příplatek Určitě si psa nepořídím bezhlavě, mám v plánu si vše promyslet přes zimu, na jaře se uvi. Vaše příspěvky vpotez beru, proto jsem také diskusi zakládala Ještě bych chtěla dodat že ze psů nemám nějakou panickou hrůzu, chodíme k sousedům každý den na návštěvy, mají NO a bezproblémů nechám ty dva (moje dítě i psa) se navzájem "očichávat" Prostě jak jsem u dítěte, vše je ok, sama ze psem dítě nenechám (díky špatné zkušenosti kterou jsem již psala), ale tomuhle já neříkám přehnaná úzkost ale opatrnost
Klidně piště dál své postřehy

Dobry den, nasi Barunce byl rok a mesic kdyz jse si domu privedla stenatko Irskeho Vlkodava. Jsou to ti nejlepsi kamaradi Oldriskovi je ted 7 mesicu a mala ho chodi hladit drbat a on ji oblizne a nezne si na ni polozi packu a je spokojeny. Dokonce i kdyz na nej mala spadne ze o nej zakopne tak nic nerekne malo kdy zvedne hlavu. Nemuzu si ho vynachvalit nerikam ze je uzasny hlidac to ne je spise klidny ale myslim si ze takto velky pes budi respekt uz svoji velikosti. Krmim zpusobem Barf a porizovaci cena masicka je treba na strankach www.vetamix.cz ale urcite najdete i jinde. Dalsi doplnky k tomuto zpusobu najdete na http://www.manwe.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=133&Itemid=41. Granule jsou sice pohodlene ale nejsem presvedcena ze i zdrave. Ale zalezi na kazdem jaky ma na vse nazor. Rozhodne se da rict ze tento zpusob krmeni je levnejsi nez granule. Hracek ma jen par nejvice ho bavi provazove ale kdyz jdeme ven nejlepsi hrackou je klacek takze taky moc narocny na hracky neni. Jsem s nim hrozne spokojena lepsiho pejska jsem si nemohla prat a opravdu me nesklamal to co se o nich rika je proste pravda jsou klidne vyrovnane povahy,inteligetni a svoje deti si hlidaji jak kvocna kurata. to je me doporuceni s kotcem si moc rady nevim oldrisek zije v byte.

Když se mi narodily děti měla jsem hned 4 psy (Dobrman a Beauceron - Francouzský ovčák. podobné plemeno vzhledem i povahou). Najednou psů bylo 5 a nyní 3. Všichni byli vychováni s dětmi (i když jsem ještě něměla svoje) a tak šlo jen o to, být opatrná aby psi děti nepovalili (občas se stejně stane). I přes to, že psi mezi dětmi vyrůstali nenechávám je s dětmi o samotě (na pár minut popravdě jo - než dojdu pro něco do domu). Nyní mám spíš strach z toho že našeho Dobrmana začíná mladší prcek "mazlit" štípáním, taháním za pysky, ocas a uši a tak raději hlídám a napomínám (dítě. Psovi to nevadí) a pokud musím nechat děti samotné na zahradě psy zavírám zvlášť (normálně je zahrada oddělená a psy jsou před domem a děti za domem. Pokud jsem tam já nebo manžel psy pouštíme i k dětem - POD DOHLEDEM). Počítám s tím že až děti povyrostou budou moc být normálně spolu na zahradě. Nyní si to tedy taky netroufnu. Děti psy rádi "cvičí" a házejí klacky, míčky a dávají pamlsky. Dokonce je chodí i se mnou krmit a dávají jim misky s krmením. Nenechávám je sahat psům do misky a rušit je u krmení a odpočinku. Musím vysvětlovat jak se můžou k psovi chovat a co nesmí. Pokud si chtějí pohladit cizího psa učím že se musí zeptat a pokud majitel dovolí nechat si od psa očichat ruku a podle reakce psa pohladit nebo ne (já naštěstí poznám jak pes zareauguje a tak pokud se mi pes nezdá nedovolím dítěti na něj sahat i když by to majitel dovolil).
Rozhodně nedoporučuji toho Šarplanince, neboi asiata. To si může dovolit člověk se zkušenostmi, ale začátečník ne. Možná ten Belgický ovčák nebo špic by nebyl špatný. U Chodského psa bývají problémy s dysplazií, tedy je možnost že pes bude mít zdravotní problémy (ale nemusí). Berňák je mírumilovný, ale "těžkopádný". Co třeba ještě střední knírač? Pokud Vám stačí jen aby pes oznámil štěkáním ale nebránil koukla bych i po malých plemenech. Všeobecně platí že čím menší pes tím uštěkanější

Nevím, sice tu někdo píše kladné zkušenosti s šarplanincem a asiatem, ale já bych je rozhodně nedoporučila. Jsou to jistě skvělý psi, o to nejde, ale spíš jsou to svéráznější plemena a pokud je to váš první pes, kterého si sama budete vychovávat, tak bych do toho nešla. Oni vypadají jako takový huňatí medvídci, ale leckdy to nekončí dobře.
Rozhodně lepší by byl třeba i ten belgický ovčák či už zmiňovaný chodský pes. Ti by Vás zklamat neměli
PS: To že dítě nenecháte se psem bez dozoru je jedině v pořádku. Nikdy nevíte, co se může stát. Styku bych jim dopřávala co nejvíc ať si zvykají, ale určitě je potřeba to nějak korigovat a dohlížet

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka ... děkuji za reakce, ano, vystihli mě někteří uplně přesně, především jsem matka a podle toho se také chovám a moje dítě vždy bude na prvním místě, a ano, psa bych ráda hlavně kvůli hlídání pozemku, na tom se mi ale nic špatného nezdá, ne každý chce psa jen jako mazlíčka? Ale to vše neznamená že se mu nebudu věnovat, jak už jsem uvedla v mém druhém příspěvku taky, času na MD mám dost, také moje povolání kam se budu za 2 r. vracet mi dovoluje mít psa v práci, ba naopak je to výhoda, protože budu mít za psa v práci příplatek Určitě si psa nepořídím bezhlavě, mám v plánu si vše promyslet přes zimu, na jaře se uvi. Vaše příspěvky vpotez beru, proto jsem také diskusi zakládala Ještě bych chtěla dodat že ze psů nemám nějakou panickou hrůzu, chodíme k sousedům každý den na návštěvy, mají NO a bezproblémů nechám ty dva (moje dítě i psa) se navzájem "očichávat" Prostě jak jsem u dítěte, vše je ok, sama ze psem dítě nenechám (díky špatné zkušenosti kterou jsem již psala), ale tomuhle já neříkám přehnaná úzkost ale opatrnost
Klidně piště dál své postřehy

Ono je třeba počítat hlavně s tím, že výchova a výcvik ten první rok zabere dost času, ale co je důležitý, výcvik musíte dělat bez dítěte, nejde najednou sledovat dítě a cvičit psa. Pokud jste schopná si to nějak zařídit, tak v pohodě. Dále vy musíte vědět, zda budete schopná psa naučit alespoń základní povely sama a nebo jestli budete muset docházet na cvičák a jak v tom případě to budete dělat s dítětem, brát ho sebou, bude ho někdo tu dobu hlídat? Prostě záleží jaký kdo má podmínky. Jinak mám většího psa i menšího a myslím, že pro začátečníka je vhodný menší, protože i s ne dokonale vycvičeným malým psem se dá v pohodě existovat, když třeba táhne na vodítku, tak to ani nepoznáte, u většího už je to problém.
Potom s těma malýma dětma bývá problém, že na procházkách jsou strašně pomalý a psovi to vadí, takže často se musí se psem zvlášť. Pak tak od 3 let už dítě malého psa může vodit na vodítku, většinou je to baví, u většího psa to taky nejde.
Nevím, myslím, že pokud jde konkrétně třeba o špice, byl by pro vás vhodnější střední špic než vlčí, ale teda štěká trochu víc než vlčí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takhle si známí pořídili štěňátko. Chtěli taky berňáka až je pán stavitel jejich baráčku naťuknul na belgického ovčáka buď je černý groenendael nebo hnědý tervueren a jsou nadmíru spokojení.

Pes pohlídá, budí respekt, přitom je povahou mazel, ideální k dětem (a to není fráze!), je temperamentí tak že pohlídá celý pozemek. Tak samozřejmě potřebuje vycházky a nějaké to cvičení, ale to každý velký pes. Gréníci a tervoši jsou ale citliví, takže stačí výchova rozumem a hlasem, má spíš povahu kolie jemnou, ale na cizí budí respekt.

Známí měli odtud www.extratemperament.cz, ale tady si vyberete co máte nejblíž na prohlídnutí a popovídání s chovatelem www.kchbo.com

Jinak pokud se psovi budete věnovat a dítě už má rok, je to tak akorát aby si zvykli a stihli jste to ještě na mateřské. Dobrá volba je taky NO, howavart, kolie-třeba krátkosrstá, australský ovčák.

Neříkám že existuje plemeno,které základní výchovu a výcvik nepotřebuje,ale malé dítě a štěně belgičáka obzvlášt pro někoho bez zkušeností to je mi tedy nápad

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,

potřebovali bysme ohlídat majetek na zahradě, ale psa beru jako zbraň a váhám jestli psa pořít k dítěti. Měl by k dispozici velkou zahradu a měl by velký kotec, jenom pokud by bylo dítě (nyní má rok) samo na zahradě, byl by zavřen v kotci (tedy se obávám žárlení ze strany psa a tém pádem možného napadení).

Nechci žádného ostrého hlídače, ale aby byl schopný aspoň štěkáním nás upozornit, spíš plemeno klidné povahy, tolerantní, společenský, nebylo náchylné k nemocím.

Budu ráda za vaše postřehy proč koupit / nekoupit psa, dítě je pro mě pořád přednější (mám strach z napadení) ...

Doporučíte mi nějaké plemeno? Zvažovala jsem bernského salašnického ...
S náklady na pořízení psa, kotce a běžným vybavením počítám, ale za kolik tak pes sežere měsíčně když počítám nějaké průměrně drahé granule? Dřív jsme měli jen kočky tak nemám u něčeho většího představu.

Děkuji za vaše názory, Eva

S tímto přístupem bych doporučovala raději alarm. Nevypadáte na to ( dle dotazu ), že by jste k tomu psovi chtěla mít v budoucnu nějaký hezký vztah, který potřebuje každý pes. Spíš jako nástroj nic víc
Pokud je to jinak tak pardon, ale to zadání na mě tak působí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tímto přístupem bych doporučovala raději alarm. Nevypadáte na to ( dle dotazu ), že by jste k tomu psovi chtěla mít v budoucnu nějaký hezký vztah, který potřebuje každý pes. Spíš jako nástroj nic víc
Pokud je to jinak tak pardon, ale to zadání na mě tak působí.

Na mě to přesně tak působí. Bát se vlastního psa je konečná. Pro mě rozhodně.

Hlavně si uvědomte, že soužití pes-dítě nebude vždy ideální, pokud je nebudete rozdělovat (což ale nikdo nedoporučuje). Mladí psi jsou aktivní a výbušní - i takový milý a hodný labrador vám dítě klidně porazí na zem, přitom mu nic udělat nechce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,

potřebovali bysme ohlídat majetek na zahradě, ale psa beru jako zbraň a váhám jestli psa pořít k dítěti. Měl by k dispozici velkou zahradu a měl by velký kotec, jenom pokud by bylo dítě (nyní má rok) samo na zahradě, byl by zavřen v kotci (tedy se obávám žárlení ze strany psa a tém pádem možného napadení).

Nechci žádného ostrého hlídače, ale aby byl schopný aspoň štěkáním nás upozornit, spíš plemeno klidné povahy, tolerantní, společenský, nebylo náchylné k nemocím.

Budu ráda za vaše postřehy proč koupit / nekoupit psa, dítě je pro mě pořád přednější (mám strach z napadení) ...

Doporučíte mi nějaké plemeno? Zvažovala jsem bernského salašnického ...
S náklady na pořízení psa, kotce a běžným vybavením počítám, ale za kolik tak pes sežere měsíčně když počítám nějaké průměrně drahé granule? Dřív jsme měli jen kočky tak nemám u něčeho většího představu.

Děkuji za vaše názory, Eva

S takovým přístupem si pořiďte leda tak psa plyšového
Pes má být člen rodiny - smečky a myšlenka, že je pes jen zbraň, je vážně nechutná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S takovým přístupem si pořiďte leda tak psa plyšového
Pes má být člen rodiny - smečky a myšlenka, že je pes jen zbraň, je vážně nechutná.

Souhlas

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelce: nezlobte se na mě, ale pokud psa "chápete jako zbraň", bojíte se jeho reakcí vůči dětem, k jeho pořízení vás "nutí situace" atd. atd., nemyslím si, že by bylo vhodné, abyste si psa pořizovala. Podle vašich příspěvků se nepouštím ani do diskuzí, jaké příp. plemeno, protože mám pocit, že s tímto přístupem pro vás není vhodný pes žádný. Pes není ani zbraň ani hlídací zařízení, ale při špatném pochopení zvířete, jeho potřeb a chování k němu se jimi může stát. Strach a pochybnosti jsou pro výchovu a přístup ke psu velmi špatný předpoklad! ...majetek lze zabezpečit i jinak!

Asi tak. Jestli chcete ohlídat majetek, pořiďte si domů alarm a využijte služeb security firmy.

Jsem zadavatelka ... rady typu alarm jsem si opravdu vzala k srdci, určitě to není špatný nápad ikdyž byl nejspíš v mnoha případech myšlem posměšně ...
Byli jsme na návštěvě kde je štěně buldočka, bulkok i moje dítě se navzájem na sebe doslova sápali, pes má ostré zuby a ikdyž ublížit nechce, v tomto začínám vidět také problém.
Jak jsem uvedla včera, přes zimu si vše nechám projít hlavou, na jaře zvážím zase vše pro i proti a uvidím, než by se pro psa nachystalo zázemí tak bych ho pořídila nejspíš až v létě, to už bude malé téměř 2 r a snad by to bylo lepší rozhodování než teď.
Některé vaše reakce mě ale dost překvapili jakým směrem jsou mířené, psa sice neberu jako nějakou věc (kdybych neměla kladný vztah ke zvířatům, o jeho koupi bych neuvažovala ani kvůli ochraně majetku), ale znovu zdůrazňuji že jsem hlavně matka u které bude dítě vždy na prvním místě ... ikdyž nějakou zkušenost se psem mám (v minulosti panelákový voříšek), pes pro mě pořád představuje jakési nebezpečí a zdravý rpzum mi nedovolí nechat psa a dítě bez mé nepříítomnosti, na tento názor neputřebuje být člověk matkou / otcem aby to pochopil.
Zvláště když už zkušenost s napadnutím dítěte NO mám (pro některé: napsala jsem sem v průběhu včerejška tuším 3 příspěvky, víc jsem naši situaci rozvedla a kde jsem i naznala že forma jakou jsem položila otázku nebla moc šťastná a mnohé to mohlo, určitě oprávněně, popudit).
Ještě mám jednu otázku, právě taky na tomto foru jsem si myslela že budu právě pochopena když se psům věnujete víc než "běžný chovatel" kteřa nějakého mazlíka panelákového ... nechápu proč pro mnohé z nás je problém že prvotní plán pořídit si psa byl kvůli ochraně majetku? To se mi zdá naprosto normální důvod, tak díky za objasnění ...

Ještě jednou posl. odstavec, nějak mě utíkají písmenka ...

Ještě mám jednu otázku, právě tady na tomto foru jsem si myslela že budu pochopena když se psům věnujete víc než "běžný chovatel" nějakého mazlíka panelákového ... nechápu proč pro mnohé z vás je problém že prvotní plán pořídit si psa byl kvůli ochraně majetku? To se mi zdá naprosto normální důvod, tak díky za objasnění ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka ... rady typu alarm jsem si opravdu vzala k srdci, určitě to není špatný nápad ikdyž byl nejspíš v mnoha případech myšlem posměšně ...
Byli jsme na návštěvě kde je štěně buldočka, bulkok i moje dítě se navzájem na sebe doslova sápali, pes má ostré zuby a ikdyž ublížit nechce, v tomto začínám vidět také problém.
Jak jsem uvedla včera, přes zimu si vše nechám projít hlavou, na jaře zvážím zase vše pro i proti a uvidím, než by se pro psa nachystalo zázemí tak bych ho pořídila nejspíš až v létě, to už bude malé téměř 2 r a snad by to bylo lepší rozhodování než teď.
Některé vaše reakce mě ale dost překvapili jakým směrem jsou mířené, psa sice neberu jako nějakou věc (kdybych neměla kladný vztah ke zvířatům, o jeho koupi bych neuvažovala ani kvůli ochraně majetku), ale znovu zdůrazňuji že jsem hlavně matka u které bude dítě vždy na prvním místě ... ikdyž nějakou zkušenost se psem mám (v minulosti panelákový voříšek), pes pro mě pořád představuje jakési nebezpečí a zdravý rpzum mi nedovolí nechat psa a dítě bez mé nepříítomnosti, na tento názor neputřebuje být člověk matkou / otcem aby to pochopil.
Zvláště když už zkušenost s napadnutím dítěte NO mám (pro některé: napsala jsem sem v průběhu včerejška tuším 3 příspěvky, víc jsem naši situaci rozvedla a kde jsem i naznala že forma jakou jsem položila otázku nebla moc šťastná a mnohé to mohlo, určitě oprávněně, popudit).
Ještě mám jednu otázku, právě taky na tomto foru jsem si myslela že budu právě pochopena když se psům věnujete víc než "běžný chovatel" kteřa nějakého mazlíka panelákového ... nechápu proč pro mnohé z nás je problém že prvotní plán pořídit si psa byl kvůli ochraně majetku? To se mi zdá naprosto normální důvod, tak díky za objasnění ...

Nevím jak ostatní, ale já jsem po psovi prostě toužila od malička, žiju se psama už slušnou řádku let, a to že hlídají je jenom takový bonus navíc. Takže prvoplánově bylo mít psího kámoše, a teprve potom jsem si říkala, je fajn že i hlídá a musím říct, že psy jsem měla před dětma, s dětma i teď, když jsou děti velké, nikdy ani jeden z mých psů na dítě ani nezavrčel, chránili je, hráli s nima, bylo to jejich kámoši. A vesměs to byli a jsou velcí psi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě jednou posl. odstavec, nějak mě utíkají písmenka ...

Ještě mám jednu otázku, právě tady na tomto foru jsem si myslela že budu pochopena když se psům věnujete víc než "běžný chovatel" nějakého mazlíka panelákového ... nechápu proč pro mnohé z vás je problém že prvotní plán pořídit si psa byl kvůli ochraně majetku? To se mi zdá naprosto normální důvod, tak díky za objasnění ...

Pokusím se to objasnit, ano pes kvůli ochraně majetku, ale neměl by být brán jen jako něco co jen poslouží, potřebuje vychovat, pozornost, procházky a ne aby byl zavřen stále v kotci, protože má ostré zuby, aby děcku neublížil, ano po dobu nepřítomnosti nenechávat psa a dítě bez dohledu to je naprosto jasné, ale pod dohledem proč ne, je velmi důležité, aby dítě psu neubližovalo, pes mu nemůže říct nech toho to bolí, od toho jste tam vy abyste dítě usměrnila, i v tom proč by mělo ječet jen tak u hlavy psa? I já bych po dítěti vyjela, protože by mi to rvalo uši, natož ten pes. Nemyslím, že je dobrý nápad při vašem přístupu pořizovat psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka ... rady typu alarm jsem si opravdu vzala k srdci, určitě to není špatný nápad ikdyž byl nejspíš v mnoha případech myšlem posměšně ...
Byli jsme na návštěvě kde je štěně buldočka, bulkok i moje dítě se navzájem na sebe doslova sápali, pes má ostré zuby a ikdyž ublížit nechce, v tomto začínám vidět také problém.
Jak jsem uvedla včera, přes zimu si vše nechám projít hlavou, na jaře zvážím zase vše pro i proti a uvidím, než by se pro psa nachystalo zázemí tak bych ho pořídila nejspíš až v létě, to už bude malé téměř 2 r a snad by to bylo lepší rozhodování než teď.
Některé vaše reakce mě ale dost překvapili jakým směrem jsou mířené, psa sice neberu jako nějakou věc (kdybych neměla kladný vztah ke zvířatům, o jeho koupi bych neuvažovala ani kvůli ochraně majetku), ale znovu zdůrazňuji že jsem hlavně matka u které bude dítě vždy na prvním místě ... ikdyž nějakou zkušenost se psem mám (v minulosti panelákový voříšek), pes pro mě pořád představuje jakési nebezpečí a zdravý rpzum mi nedovolí nechat psa a dítě bez mé nepříítomnosti, na tento názor neputřebuje být člověk matkou / otcem aby to pochopil.
Zvláště když už zkušenost s napadnutím dítěte NO mám (pro některé: napsala jsem sem v průběhu včerejška tuším 3 příspěvky, víc jsem naši situaci rozvedla a kde jsem i naznala že forma jakou jsem položila otázku nebla moc šťastná a mnohé to mohlo, určitě oprávněně, popudit).
Ještě mám jednu otázku, právě taky na tomto foru jsem si myslela že budu právě pochopena když se psům věnujete víc než "běžný chovatel" kteřa nějakého mazlíka panelákového ... nechápu proč pro mnohé z nás je problém že prvotní plán pořídit si psa byl kvůli ochraně majetku? To se mi zdá naprosto normální důvod, tak díky za objasnění ...

Také jsem matkou a nenechala bych dítě bez dozoru bez psa natož se psem. Ale dle vašeho příspěvku to vypadá, že když bude na zahradě dítě nebude tam pes, což mi připadá, že když bude dítě na zahradě bude tam samo bez vás, tudíž musí být pes zavřený, protože pokud by jste tam byla s ním nebylo by dítě bez dozoru, tudíž není důvod aby byl pes zavřený. To jen tk na vysvětlenou jak jsem pochopila váš dotaz.
Pes není pro dítě nebezpečím, pokud je vychovaný ( poznámka typu: pes má ostré zuby, mi přijde šílená jako vlk z Červené Karkulky ), ale pokud máte už dopředu takové obavy a předsudky, tak od toho opravdu raději ustupte, než aby byl ve finále pes neustále zavřený v kotci a nebo lítal po zahradě jenom v noci bez minimálního kontaktu s vámi. Hlavně, takto vedený/nevedený pes pravděpodobně opravdu naplní vaše obavy.

já jsem měla DOMA (i když bydlíme v domku) šarplanince a když mu bylo 8 nebo 9 let, tak se mi narodilo dítě. Z vlastní zkušenosti vám říkám, protože mě psi provázejí více než 20 let, že VĚŘIT můžu jen psovi, který se mnou bydlí. protože i když s ním nejsem na procházce, necvičím, jen leží a já si všímám něčeho jiného, tak vysleduju jeho reakce a on moje - dokáže poznat, jestli mu někdo šlápne na nohu, protože se motal při vaření pod nohama, nebo to byl útok apod. A řeknu vám, že i moje dítě má skvělé vztahy s našimi dalšími psy a rozumí si a ví, kde je hranice. A to jsem si všichni spolu nastavili při neustálém kontaktu.

Nikdy bych nevěřila a nedokázala odhadnout reakci na neznámou věc u psa, který se mnou nežije doma. Pes je smečkové zvíře a svoje chování ve smečce každou minutu přehodnocuje. I to, co se vám zdá, že nemá význam, že nesouvisí se socializací, výcvikem nebo péčí, může mít podivuhodné následky. Teprve trvalé soužití mi dává možnost poznat psa při reakcích na podněty, to stejné je i se psem, který se naučí chápat člověka a jeho, podle psích zákonů nesmyslné, jednání.

Takže z této stránky radím, do domu psa (plemeno nerozhoduje, i velký může být převážně doma), ven alarm a pokud by se něco dělo na zahradě, tak i pes doma zareaguje, vzbudí vás a jen ho vypustíte, nemusíte ani sama ven, pokud se bojíte. Nebojte, dospělí psi mají sluch tak dobrý, že i přes dům poznají, co se děje na dvoře. Štěňata nebo staříci už můžou "zaspat" :-)

pokud byste měla psa jen na hlídání - tj. bez většího kontaktu s rodinou - žil by si víceméně svým životem, nebyl by šˇtastný a je otázka, jestli by vůbec věděl, že Vaše dítě patří do rodiny a do smečky. Pak bych měla obavy, aby se náhodou pes s dítětem nesetkali a nedopadlo to špatně. To byl osud dřívějších hlídacích psů - skončili na řetěze, z kterého se dostali až po své smrti. Pro vás by byl dobrý rodinný pes, který by měl hlídání zahrady jen navíc, ale mám pocit, že vy sama se psů bojíte a to je špatně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě jednou posl. odstavec, nějak mě utíkají písmenka ...

Ještě mám jednu otázku, právě tady na tomto foru jsem si myslela že budu pochopena když se psům věnujete víc než "běžný chovatel" nějakého mazlíka panelákového ... nechápu proč pro mnohé z vás je problém že prvotní plán pořídit si psa byl kvůli ochraně majetku? To se mi zdá naprosto normální důvod, tak díky za objasnění ...

Protože pořídit si psa k ochraně majetku s tím, že bude zároveń skvělý rodinný pes, je nesmysl. Psa buď si pořídíte jako rodinného psa, tedy bude žít s rodinou a hlídat bude jaksi navíc, nebo ho pořídíte jako hlídače, necháte ho svému osudu na zahradě, hlídat vám bude, ale taky bude nebezpečný i vaší rodině, protože jí nebude považovat za svou.
Navíc mám pocit, že si vůbec neuvědomujete právní důsledky, dle našich zákonů i když vám na zahradu vleze zloděj a váš pes ho kousne, budete za to souzena vy, pes toto nesmí udělat ani na vašem pozemku. Proto pokud opravdu chcete zabezpečit majetek, je mnohem vhodnější to udělat jinak než psem a proto taky to podivení tady, důvod pořízení psa ochrana majetku je opravdu už celkem zřídkavý.

Jsem zadavetelka ... dítěm by byl v podstatě neustále téměř někdo venku když by bylo malé, v tomto případě by pes vegetil s námi na dvoře, s tím by problém nebyl, to bych si ohlídala aby a dítě bych usměrňovala co smí nebo nesmí k psovi ... malé dítě stejně jako pes je nepředvídatelné, ať mi nikdo netvrdí, že sebelíp vychovaný hodný pes nemůže z úleku zaútočit, když třeba malé dítě z neopatrnosti nebo schválnosti (i tohle je normální chování hodně malých dětí) mu může třeba ocas přejet tříkolkou. Tohle jen na okraj, vybavil se mi případ starý asi 5 let kdy pes i dítě vyrůstali spolu, matka si odběhla do domu a pak už jen z okna sledovala jak pes (tuším labrador) zabil její 3 letou holčičku, ano, přejela mu ocas tříkolkou nebo čím, pes se lekl, zaútočil ... Problém je lepší předcházet, ne řešit následky!! V tomto případě fatální :(
Pokud by bylo dítě straší (snad okolo 4-5ti let) už by v tom asi problém nebyl, děti bývají chytřejší, prostě podle situace, když vím, že dítě se k psovi chová pěkně pro ne na chvíli je nechat o samotě. někdo mi tu raditl zapojit dítě do péče o psa, to je skvělý nápad. Ač to tak asi vážně nevypadá, jsme rodina která má doma zvěřinec a jednou bych určitě chtěla aby mé dítě se podílelo i na našem koníčku (chovu ptáků), plánujeme do budoucna opět si pořítit kočku, ta stará bohužel umřela a novou jsme odložili na neurčito, protože jsem tenkrát byla ve 4. měsíci těhotenství, takže až budou děti větší, nemám ráda ty venkoví kočky, chceme zase jen domácí, vykastrované... Teď jsem i v podstatě ráda že doma nemám chlupy (to není myšleno určitě tak že jsem ráda že kočka umřela!!, ale prostě to tak samo vyplynulo ..)
Psa bych zavřela pokud bych si potřebovala odběhnout od dítěte do domu, nemusím ho zavírat ani do kotce, máme oddělenou zahradu a dvůr brankou, takže ho můžu zavřít na zahradu, taky mě napadlo když to tak píšu že bych psa mohla vzít s sebou do domu (lepší varianta jak tahat dítě do patra).
Ale stejně převažuje u mě to samé jak už jsem dnes psala, máte pravdu že v našem případě by bylo uvažovat spíš o alarmu a psa (protože ho opravdu leta moc chvi!!) si koupit až bude dítě / děti větší ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Protože pořídit si psa k ochraně majetku s tím, že bude zároveń skvělý rodinný pes, je nesmysl. Psa buď si pořídíte jako rodinného psa, tedy bude žít s rodinou a hlídat bude jaksi navíc, nebo ho pořídíte jako hlídače, necháte ho svému osudu na zahradě, hlídat vám bude, ale taky bude nebezpečný i vaší rodině, protože jí nebude považovat za svou.
Navíc mám pocit, že si vůbec neuvědomujete právní důsledky, dle našich zákonů i když vám na zahradu vleze zloděj a váš pes ho kousne, budete za to souzena vy, pes toto nesmí udělat ani na vašem pozemku. Proto pokud opravdu chcete zabezpečit majetek, je mnohem vhodnější to udělat jinak než psem a proto taky to podivení tady, důvod pořízení psa ochrana majetku je opravdu už celkem zřídkavý.

souhlas, pes je v právních sporech tohoto typu veden jako "zbraň" a můžete jej použít pouze v sebeobraně a to hještě jen za předpokladu, že pachatel je a) prokazatelně silnější než vy (jste momentálně handicapovaní nebo ZTP) a b) má zbraň a používá ji proti vám (těžko se dokazuje, pokud ji nepoužije, protože pokud tvrdí, že ji měl jen na zastrašení a nikdy ji nepoužil, máte smůlu a platíte odškodnění vy jemu)

pokud někdo vleze na váš pozemek a pes ho pokouše, prodáte barák a jdete pod most, protože ho budete muset odškodnit

takže pokud vám "jenom" vyhrožuje nebo má holé ruce, musíte se dívat, jak krade a pokud vás napadne, musíte se napřed bránit holýma rukama

vítejte v České republice

A ne, pes by opravdu nybyl jen na hlídání ... nápad pořítit ho sice vzešel z toho že pes by se hodil jako hlídač (jinak sme si ho chtěli pořídit až děti odrostou, zase sme u té bezpečnosti), ale okolnosti nás takto donutili o tom přemýšlet dřív, byl by to spíš rodiný pes a jeho náplň by byla v noci hlídání..

větší dítě = větší fantazie = větší síla = větší šance psovi něco udělat
samozřejmě že se najdou psi, co zaútočí na dítě díky špatné psychice nebo výchově, to při nejlepší vůli nejde zaručit, aby soužití bylo zaručeně bezproblémové a je to kus od kusu
to až tak od 10 nahoru asi jde něco vysvětlit s tím, že máte jakousi záruku, že ten zákaz nebude inspirovat k vyzkoušení v praxi.
ale to byste se taky nevdala, protože někteří tatínci zneužívají své děti asi se stejnou pravděpodobností, jako psi, kteří pokoušou děti a jestli máte auto, je to nejčastější příčina úmrtí!


já nechala od narození oba psy (68kg a 4kg) s malou a sem tam jim taky ublížila, 100% to nejde uhlídat i když jste u toho a vždycky se domluvili - nebo jsem je oba pleskla (jedno, kdo za to mohl, posouzení viny jsem nikdy neřešila, protože do hlavy ani psovi ani dítěti nevidím). mojí známé NO přiletěl jednou od pískoviště s rozervaným čumákem, její dítě tam našlo tatínkovy štípačky a vyzkoušelo je takto - od té doby při pohledu na dítě pes prchal co nejdál a vrčel, ale nikdy, nikdy by se neohnal. Ona byla s nima, ale ať řvala ne, jak chtěla, než vstala a vyrvala kleště dítěti z rukou, bylo to. Taťka dostal, dítě dostalo, ona byla na pokraji zhroucení, ale naštěstí to dobře dopadlo. Něco neuhlídáte, i když se to děje metr a půl od vás. a jiná známá razila heslo - pokud pes naznačí kousnutí nebo dítě dělá něco špatně, nevysvětlovala, ale dostali na prdel oba. nikdy potíže se psy a dětmi neměla. to jsem od ní převzala :-) podle dětské a psí verze fakt nejde dost dobře posoudit, kdo za to mohl a váš názor jako pozorovatele je úplně někde jinde.

malé dítě a pes si moc vysvětlit nedají, lepší je cukr a bič pro oba :-)

pokud se obáváte útoku psa, pokud ho neplánujete jako dalšího člena rodiny s dobrými i špatnými vlastnostmi, počkejte tak do toho min. 10. roku dětí.

protože přehnaně opatrní a přehnaně riskující dopadnou většinou stejně špatně, riskovat (nechat dítě se psem samotné) je úplně stejně špatně jako je pořád oba okřikovat, určovat hranice a míchat se jim přehnaně do vztahu. Obojí chování vede k tomu, že je jen otázka času a okolností, kdy se stane neštěstí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Protože pořídit si psa k ochraně majetku s tím, že bude zároveń skvělý rodinný pes, je nesmysl. Psa buď si pořídíte jako rodinného psa, tedy bude žít s rodinou a hlídat bude jaksi navíc, nebo ho pořídíte jako hlídače, necháte ho svému osudu na zahradě, hlídat vám bude, ale taky bude nebezpečný i vaší rodině, protože jí nebude považovat za svou.
Navíc mám pocit, že si vůbec neuvědomujete právní důsledky, dle našich zákonů i když vám na zahradu vleze zloděj a váš pes ho kousne, budete za to souzena vy, pes toto nesmí udělat ani na vašem pozemku. Proto pokud opravdu chcete zabezpečit majetek, je mnohem vhodnější to udělat jinak než psem a proto taky to podivení tady, důvod pořízení psa ochrana majetku je opravdu už celkem zřídkavý.

Ano tohle vím, chodím občas do tématu na ifauna "eotické pactvo" kde tohle se probíralo už x-krát, právě u těch chovů je ideální mít (u mě to není jinak, ikdyž ne jen tento majetech chci ochránit..), ikdyž "ochrana majetku" je trochu nadnesedá, aspoň v mém případě, jde mě spíš o to aby bylo "něco" na zahradě co případné návštěvníky odradí (teďka tu mají zloději volnou ruku, nehledě na to že každý ví jak máme vybavené dílny atd.), takže kdyby se rozšířilo že máme psa, bylo by to jen dobře ... hlavně potřebuji aby mě pes upozornil štěkáním, to mi stačí. Každá překážka se dá překonat, alarm i pes, nemůžu říct z hlediska hlídání co je lepší jako ochrana majetku ... ikdyž možná ten pes je u mě trochu větší jistota a taky by nebyl k zahození jako společník, hodil by se (když ne teď tak třeba časem) na procházky a po MD do práce..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
větší dítě = větší fantazie = větší síla = větší šance psovi něco udělat
samozřejmě že se najdou psi, co zaútočí na dítě díky špatné psychice nebo výchově, to při nejlepší vůli nejde zaručit, aby soužití bylo zaručeně bezproblémové a je to kus od kusu
to až tak od 10 nahoru asi jde něco vysvětlit s tím, že máte jakousi záruku, že ten zákaz nebude inspirovat k vyzkoušení v praxi.
ale to byste se taky nevdala, protože někteří tatínci zneužívají své děti asi se stejnou pravděpodobností, jako psi, kteří pokoušou děti a jestli máte auto, je to nejčastější příčina úmrtí!


já nechala od narození oba psy (68kg a 4kg) s malou a sem tam jim taky ublížila, 100% to nejde uhlídat i když jste u toho a vždycky se domluvili - nebo jsem je oba pleskla (jedno, kdo za to mohl, posouzení viny jsem nikdy neřešila, protože do hlavy ani psovi ani dítěti nevidím). mojí známé NO přiletěl jednou od pískoviště s rozervaným čumákem, její dítě tam našlo tatínkovy štípačky a vyzkoušelo je takto - od té doby při pohledu na dítě pes prchal co nejdál a vrčel, ale nikdy, nikdy by se neohnal. Ona byla s nima, ale ať řvala ne, jak chtěla, než vstala a vyrvala kleště dítěti z rukou, bylo to. Taťka dostal, dítě dostalo, ona byla na pokraji zhroucení, ale naštěstí to dobře dopadlo. Něco neuhlídáte, i když se to děje metr a půl od vás. a jiná známá razila heslo - pokud pes naznačí kousnutí nebo dítě dělá něco špatně, nevysvětlovala, ale dostali na prdel oba. nikdy potíže se psy a dětmi neměla. to jsem od ní převzala :-) podle dětské a psí verze fakt nejde dost dobře posoudit, kdo za to mohl a váš názor jako pozorovatele je úplně někde jinde.

malé dítě a pes si moc vysvětlit nedají, lepší je cukr a bič pro oba :-)

pokud se obáváte útoku psa, pokud ho neplánujete jako dalšího člena rodiny s dobrými i špatnými vlastnostmi, počkejte tak do toho min. 10. roku dětí.

protože přehnaně opatrní a přehnaně riskující dopadnou většinou stejně špatně, riskovat (nechat dítě se psem samotné) je úplně stejně špatně jako je pořád oba okřikovat, určovat hranice a míchat se jim přehnaně do vztahu. Obojí chování vede k tomu, že je jen otázka času a okolností, kdy se stane neštěstí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano tohle vím, chodím občas do tématu na ifauna "eotické pactvo" kde tohle se probíralo už x-krát, právě u těch chovů je ideální mít (u mě to není jinak, ikdyž ne jen tento majetech chci ochránit..), ikdyž "ochrana majetku" je trochu nadnesedá, aspoň v mém případě, jde mě spíš o to aby bylo "něco" na zahradě co případné návštěvníky odradí (teďka tu mají zloději volnou ruku, nehledě na to že každý ví jak máme vybavené dílny atd.), takže kdyby se rozšířilo že máme psa, bylo by to jen dobře ... hlavně potřebuji aby mě pes upozornil štěkáním, to mi stačí. Každá překážka se dá překonat, alarm i pes, nemůžu říct z hlediska hlídání co je lepší jako ochrana majetku ... ikdyž možná ten pes je u mě trochu větší jistota a taky by nebyl k zahození jako společník, hodil by se (když ne teď tak třeba časem) na procházky a po MD do práce..

Pokud vám jde jen o upozornění štěkotem, že je někdo cizí na vaší zahradě nebo u vašeho plotu a jinak pes bude fungovat jako rodinný, tak to je v pohodě a třeba ten špic by toto splňoval na 100%, jemu neujde nic neobvyklého.
Pokud jde o hlídání v noci, tam je třeba si uvědomit, že jsou i psi, kteří jsou schopní v noci štěkat na každé šustnutí a tudíž byste se pak nejen vy nevyspali, ale měli byste na krku žaloby od sousedů. Jediným řešením je pak psa zavírat do kotce a nebo brát do baráku. Jaký bude ten váš konkrétní pes vám nikdo dopředu neřekne, nejde o plemeno, ale o psychiku konkrétního psa, takže musíte počítat i s touto variantou. Ono totiž se to stává často, že pes nesplní naše očekávání a tudíž byste se musela smířit s tím, že účel, pro který jste si psa pořídila, není naplněn a musíte si to zajistit jinak a psa brát takového jaký je.
Jinak co se týká tématu dítě a pes, skvěle je to shrnuto v dlouhém příspěvku od .229.163, žádné extrém neprosívá ani jedné straně. Ale i tak vám musí být jasné, že pes MÁ ostré zuby a štěně ještě ostřejší a je navíc nevychované a hravé a pár měsíců to trvá, než své ostré jehličky vymění, a ano pes MÁ ostré drápy, lehce škrábne, i když nechce atd. prostě se psem se sem tam nějakému úrazu i u dítěte nevyhnete, ale ostatně dítě je schopno přivodit si totéž i bez psa....
Ale pokud by vám to vadilo, tak fakt raději ne.
Alternativa pro vás by taky možná byla pořídit psa už odrostlejšího, menší štěńata jsou fakt jak tajfun a zuby používat umí, já když měla psa malého, měla jsem pořád předloktí jak po rvačce.
No a na konec ještě k zamyšlení dobu pořízení štěněte, pokud chcete, aby bydlel pes venku, je ideální jaro, tak duben - květen, pes do zimy odrosste a může být venku, pokud si pořídíte štěně v létě, počítejte, že přes zimu bude muset být doma nebo někde kde nemrzne.

Napsala jste: "pes pro mě pořád představuje jakési nebezpečí" S tímhle náhledem si proboha žádného nepořizujte. Mezi vámi a psem musí být 100% důvěra, jinak ten vztah nemá smysl. Pes vycítí vaši nedůvěru........ Nenechat dítě se psem o samotě je samozřejmost, ale tohle je o něčem jiném!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Napsala jste: "pes pro mě pořád představuje jakési nebezpečí" S tímhle náhledem si proboha žádného nepořizujte. Mezi vámi a psem musí být 100% důvěra, jinak ten vztah nemá smysl. Pes vycítí vaši nedůvěru........ Nenechat dítě se psem o samotě je samozřejmost, ale tohle je o něčem jiném!

Taky vás prosím, nepořizujte si psa, s vaším "ošklivým zážitkem" byste byla pořád ve stresu a ještě jsem nezažila pohodového psa ( ani dítě),kteří vyrůstali ve stresu. Pes je "telepat" velmi dobře pozná vaše obavy, vaši nedůvěru.....navíc mám silný pocit, že o psech moc nevíte. Byli byste nakonec nešťastní všichni a pro psa byste brzy hledala náhradní rodinu. Dneska není problém si pořídit alarm . To neberte jako rýpání nebo mentorování, jenom mám moc rády psy a vím jak citlivé bytosti to jsou, jak moc chtějí žít se svou smečkou a jak moc nad sebou potřebují svého nejdůležitejšího (alfu) člověka, aby byli v pohodě a dokázali "odpustit" s přehledem, třeba jenom to najetí koloběžky na nohu. Zdravě vychovaný pes je základ rodinného života, obzvlášť když jsou tam malé děti (dítě).

Mám si pořítit psa ikdyž mám malé dítě?

NE! Nepořizujte! Jinak byste se totiž nemusela ptát.....

Maťa

Milá zadavatelko,
podívejte se na tento odkaz - http://ifauna.cz/psi/forum/r/detail/673882/darovani-pitbula
Vidíte ty pokousané děti, bez údů a strachy bez sebe? Psa k dětem, to je stráášně nebezpečný. Oni mají přece zuby a drápy. A větší pes by mohl dítě povali, zalehnout, zasednout a především rozmačkat. (IRONIE!)

Vy si psa v žádném případě nepořizujte, protože nejen, že by u vás trpěl, ale hlavně by jste se vaším přístupem ze psa mohla (ne)vychovat krvelačnou bestii a Nova by zas měla o čem točit
Nechápu, jak vás vůbec pes mohl napadnout, když se jich sama bojíte a nevěříte jim. Každé zvíře tohle vycítí a bere to jako ohrožení, protože jen nepřítel takto uvažuje (čeká napadení) a tak se cítí. Pak by samozřejmě pes mohl reagovat přehnaně, když pro něj budete nepřítel a v podstatě cizí člověk.
Pokud je pes součástí smečky, kam patří i děti - štěňata, tak se podle toho i pes chová. Jakmile jde o děti, tak většinou i ten nejdivočejší pes rapidně změní chování. Opatrně našlapuje a chová se k dítěti jako ke štěněti.

Musím se přidat k těm, kteří vás zrazují od koupě psa. Když už předem vidíte problém v soužití psa a dítěte, budete se na psa koukat jako na možné nebezpečí, budete z nich nervozní, pes to vše vycítí a odrazí se to negativně na jeho vlastnostech, pak je docela pravděpodobné že k nějakému konfliktu dojde. Mé děti se psy vyrůstaly, psy jsem měla už před dětmi, ale když byly děti malé tak přibyli jiní psi, někteří od štěněte, jiní až dospělí, navíc jsem spolupracovala s útulkem a brala k sobě psy kteří potřebovali zvýšenou péči po operaci. Vždy jsem ke všem psům přistupovala s důvěrou že mláďatům neublíží, ať jsou psí nebo lidská, je jasné že prvních pár dní jsem je víc hlídala a ani později jsem nenechávala děti se psy samotné, ale ne proto že bych nevěřila psům, ale člověk nikdy neví co za blbost napadne dítě. Nikdy u nás nedošlo ke konfliktu mezi psem a dítětem, ale vždycky se mezi nimi vyvinul ten nejkrásnější vztah, a myslím že to bylo taky tím, že pes pozná jak moc paničce na jejích mláďatech záleží a podle toho se k nim chová. Jinými slovy, co do štěněte vložíte, to se vám vrátí a vám by se vrátila jen nedůvěra.

Vždyt' zadavatelka zatím jen teoretizuje . Bože můj - naučila se s děckem naučí se i se psem.
Když jsem si pořídila NO , švára mi říkal : vlčák je nejzáludnější pes . Nikdy psa neměli , opakoval co kde slyšel.. . . . . .
Pak byli u toho jak pes rostl , poznávali o čem to je a našeho psa milovali stejně jako my.( a on je taky )
Zadavatelka si musí rozvrhnout čas a na pejska působit od prvních chvil. Korigovat chování jak pejska tak děcka ,
být předvídavá atd. Když se psem budete zabývat , brzy se mu naučíte rozumět . Ale kde brát čas , když Vás ted' plně zaměstná dítě. Vychovaný pes je pro radost a i k užitku. Myslím , že špic je úžasný. Budí respekt . . . .
Radila jsem i fenku šarpl. - zadavatelka chtěla kromě špice další tip , ale nakonec se každý musí rozhodnout sám.
Zvážit , zda je ted' ten správný čas . ( já bych to nechala na jaro )
Vždyt' všichni jsme 1x začínali.. . . . . .a dělali jsme chyby .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždyt' zadavatelka zatím jen teoretizuje . Bože můj - naučila se s děckem naučí se i se psem.
Když jsem si pořídila NO , švára mi říkal : vlčák je nejzáludnější pes . Nikdy psa neměli , opakoval co kde slyšel.. . . . . .
Pak byli u toho jak pes rostl , poznávali o čem to je a našeho psa milovali stejně jako my.( a on je taky )
Zadavatelka si musí rozvrhnout čas a na pejska působit od prvních chvil. Korigovat chování jak pejska tak děcka ,
být předvídavá atd. Když se psem budete zabývat , brzy se mu naučíte rozumět . Ale kde brát čas , když Vás ted' plně zaměstná dítě. Vychovaný pes je pro radost a i k užitku. Myslím , že špic je úžasný. Budí respekt . . . .
Radila jsem i fenku šarpl. - zadavatelka chtěla kromě špice další tip , ale nakonec se každý musí rozhodnout sám.
Zvážit , zda je ted' ten správný čas . ( já bych to nechala na jaro )
Vždyt' všichni jsme 1x začínali.. . . . . .a dělali jsme chyby .

Ale ne každý jsme do toho nešli s tím, že se už dopředu psa bujíme! Bude se učit psovi důvěřovat?? důvěra je základ.....

správně všichni jsme nějak začínali ,ale předpokládám že si většina lidí pořídila psa protože ho chtěla ,koupit si psa když se ho bojím je největší kravina co by mohla zadavatelka udělat, takže opravdu radím psa nekupovat, pes a malé dítě nejde moc dobře dohromady a zvlášt u lidí kteří se o děti přehnaně bojí, i hodný pes dokáže dítě povalit ,poškrábat apod. pokud časem budete chtít pejska kvůli dětem počkejte až jim bude tak pět šest let a pak pořidte nějakého menšího pejska aby jste se ho nemuseli bát ale na velká plemena zapomeňte a na asiaty a šarplanince a podobné co vám zde někteří dobráci doporučují na ty obvzlášt. pokud opravdu netoužíte mít psa jako přítele, nekupujte si ho ,není samozřejmostí že pes bude hlídat a chovat se podle vašich nároků a pak to bude jen chudák v kotci který vám bude na obtíž.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám si pořítit psa ikdyž mám malé dítě?

NE! Nepořizujte! Jinak byste se totiž nemusela ptát.....

Maťa

tak pod to se klidně podepíšu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

tak pod to se klidně podepíšu

Souhlas, pořád píšete, že máte špatné zkušenosti a že pes představuje nebezpečí atd. Budete ten svůj strach přenášet na psa a na dítě a o to větší je šance, že se něco opravdu stane. Když už se bojíte dopředu, tak si psa nepořizujte.

Pro zadavat. - píšete o Vašem děcku a o ostrých zoubkách štěněte buldočka . . . . .všechna štěn'ata mají
první zoubky jako jehličky a než se naučí "dobrému chování" tak to nohavice u tepláků odnesou , ale to asi
ke štěněti patří . . . .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám si pořítit psa ikdyž mám malé dítě?

NE! Nepořizujte! Jinak byste se totiž nemusela ptát.....

Maťa

Myslím že zadavatelka těžce řeší svoje dítě a moc kouká na novu... Pokud si pořídí štěně a nebude ho odmalička nechávám s prckem tak čeká že ho jako dospělý pes bude brát? Ne, musí se učit odmala, oba.. a ostrý zoubky? Tak to je snad normální ne? dítě se dá na zem, pes ho oňuchává, leze na něj, občas kousne zoubkama, ale určo neprokousne, dítě je jasný že se lekne, ale oba si musí stanovit pravidla.. Měla jsem tu malejch dětí hodně nás doma když jsem měla štěňata a hládaly jsme aby se štěně moc nerozdovádělo a nechtěně dítěti neublížilo a naopak, aby ho dítě moc nechytlo třeba za ucho nebo nepíchlo do oka... A žádný problém nebyl, obča leknutí od strany dítěte když pejsek vzal ručku do pusy a žužlal, ale většinou to pro něj byla zábava.. Sama čekám dítě, mám tři psy a až se prcek narodá chci štěňata neb mám chovku a i když to bude záhul v otmhle jako soužití nevidím problém, chce to jen hlídat a nenchat dítě se psem samotný.. Nikdy nevíte co dítě, záměrně píšu dítě, neb mi nejde přes mysl, že by pes zaútočil jen tak ze zábavy jestliže je na dítě zvyklej, co udělá.. Takže vy si psa opravdu nepořizujte,máte přehnaný strach o svoje dítě.. A to dobré není..

Jsem zadavatelka ... oceňuji vaše rady, odpovědi jsou věcné a s drtivou většinou souhlasím.
Já nenapsala že je nenormální že má štěně ostré zuby ... jen jsem si prostě uvědomila další "překážku" ve vztahu pes vs. hodně malé dítě ...
Někdo mi sem dával odkaz na darování pitbula, nepročítala jsem to, ale vím oč vám jde ... ovšem mnozí z vás si neuvědomili že tím že jsem si sem přišla pro radu tak si nechci zbrkle pořizovat hned psa ... Takže prosím mějte pro toto i pochopení, neženu se do ničeho bezhlavě!!
Také nevím proč neragujete dost negativně někteří že psy nemám ráda ... ono je to u mě opravdu "jen" o tom, že mé dítě je na prvním místě a jako matka chci aby bylo v bezpečí (touto otázkou jsem chtěla znát i rizika chovu psa s malým dítětem, proto také jsem doiskusi založila).

Každopádně moc děkuji za rady, někteří mě opavdu velice dobře vystihli a po zvážení věci jsem se rozhodla pro to psa si nepořizovat. Hlídání pozemku vyřešíme jiným "neživým" způsobem a pejska si pořídíme možná tak za dva roky malého do bytu typu čivava nebo za delší dobu většího (dost mě zaujal ten špic) až dítě odroste a bude chápat co se smí / nesmí a bude se moct i zapojit do starání se o něj aby si s ním vybudovalo hezký vztah a všeobecně hezký vztah ke zvířatům (mnozí z vás asi neuvěří ale máme jich i tak moc)
Jsem také hodně "kočičí typ" a už rok a půl (od smrti naší minulé kočky) zvažujeme mainskou mývalí, tak třeba je pořídíme zároveň aby si zvykali na sebe i pes a kočka Tímto končím a mějte se pěkně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka ... oceňuji vaše rady, odpovědi jsou věcné a s drtivou většinou souhlasím.
Já nenapsala že je nenormální že má štěně ostré zuby ... jen jsem si prostě uvědomila další "překážku" ve vztahu pes vs. hodně malé dítě ...
Někdo mi sem dával odkaz na darování pitbula, nepročítala jsem to, ale vím oč vám jde ... ovšem mnozí z vás si neuvědomili že tím že jsem si sem přišla pro radu tak si nechci zbrkle pořizovat hned psa ... Takže prosím mějte pro toto i pochopení, neženu se do ničeho bezhlavě!!
Také nevím proč neragujete dost negativně někteří že psy nemám ráda ... ono je to u mě opravdu "jen" o tom, že mé dítě je na prvním místě a jako matka chci aby bylo v bezpečí (touto otázkou jsem chtěla znát i rizika chovu psa s malým dítětem, proto také jsem doiskusi založila).

Každopádně moc děkuji za rady, někteří mě opavdu velice dobře vystihli a po zvážení věci jsem se rozhodla pro to psa si nepořizovat. Hlídání pozemku vyřešíme jiným "neživým" způsobem a pejska si pořídíme možná tak za dva roky malého do bytu typu čivava nebo za delší dobu většího (dost mě zaujal ten špic) až dítě odroste a bude chápat co se smí / nesmí a bude se moct i zapojit do starání se o něj aby si s ním vybudovalo hezký vztah a všeobecně hezký vztah ke zvířatům (mnozí z vás asi neuvěří ale máme jich i tak moc)
Jsem také hodně "kočičí typ" a už rok a půl (od smrti naší minulé kočky) zvažujeme mainskou mývalí, tak třeba je pořídíme zároveň aby si zvykali na sebe i pes a kočka Tímto končím a mějte se pěkně

Dobře děláte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka ... rady typu alarm jsem si opravdu vzala k srdci, určitě to není špatný nápad ikdyž byl nejspíš v mnoha případech myšlem posměšně ...
Byli jsme na návštěvě kde je štěně buldočka, bulkok i moje dítě se navzájem na sebe doslova sápali, pes má ostré zuby a ikdyž ublížit nechce, v tomto začínám vidět také problém.
Jak jsem uvedla včera, přes zimu si vše nechám projít hlavou, na jaře zvážím zase vše pro i proti a uvidím, než by se pro psa nachystalo zázemí tak bych ho pořídila nejspíš až v létě, to už bude malé téměř 2 r a snad by to bylo lepší rozhodování než teď.
Některé vaše reakce mě ale dost překvapili jakým směrem jsou mířené, psa sice neberu jako nějakou věc (kdybych neměla kladný vztah ke zvířatům, o jeho koupi bych neuvažovala ani kvůli ochraně majetku), ale znovu zdůrazňuji že jsem hlavně matka u které bude dítě vždy na prvním místě ... ikdyž nějakou zkušenost se psem mám (v minulosti panelákový voříšek), pes pro mě pořád představuje jakési nebezpečí a zdravý rpzum mi nedovolí nechat psa a dítě bez mé nepříítomnosti, na tento názor neputřebuje být člověk matkou / otcem aby to pochopil.
Zvláště když už zkušenost s napadnutím dítěte NO mám (pro některé: napsala jsem sem v průběhu včerejška tuším 3 příspěvky, víc jsem naši situaci rozvedla a kde jsem i naznala že forma jakou jsem položila otázku nebla moc šťastná a mnohé to mohlo, určitě oprávněně, popudit).
Ještě mám jednu otázku, právě taky na tomto foru jsem si myslela že budu právě pochopena když se psům věnujete víc než "běžný chovatel" kteřa nějakého mazlíka panelákového ... nechápu proč pro mnohé z nás je problém že prvotní plán pořídit si psa byl kvůli ochraně majetku? To se mi zdá naprosto normální důvod, tak díky za objasnění ...

Jasně nechat malé dítě se psem bez dozoru nedovolí zdravý rozum nikomu.Ale při normálním přístupu se zvládne vše.Pokud budete mít psa od štěnda musíte počítat s drobnými škrábanci od ostrých zoubků.Ale taky mi připadnete mírně hysterická já prvně po návratu z porodnice nacpala mimi pod nos psům a soužití bylo bez problémů.Musíte si ujasnit co chcete,ale připravíte dítě o kus krásných zážitků

Raděj si psa k dítěti nepořizujte ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka ... oceňuji vaše rady, odpovědi jsou věcné a s drtivou většinou souhlasím.
Já nenapsala že je nenormální že má štěně ostré zuby ... jen jsem si prostě uvědomila další "překážku" ve vztahu pes vs. hodně malé dítě ...
Někdo mi sem dával odkaz na darování pitbula, nepročítala jsem to, ale vím oč vám jde ... ovšem mnozí z vás si neuvědomili že tím že jsem si sem přišla pro radu tak si nechci zbrkle pořizovat hned psa ... Takže prosím mějte pro toto i pochopení, neženu se do ničeho bezhlavě!!
Také nevím proč neragujete dost negativně někteří že psy nemám ráda ... ono je to u mě opravdu "jen" o tom, že mé dítě je na prvním místě a jako matka chci aby bylo v bezpečí (touto otázkou jsem chtěla znát i rizika chovu psa s malým dítětem, proto také jsem doiskusi založila).

Každopádně moc děkuji za rady, někteří mě opavdu velice dobře vystihli a po zvážení věci jsem se rozhodla pro to psa si nepořizovat. Hlídání pozemku vyřešíme jiným "neživým" způsobem a pejska si pořídíme možná tak za dva roky malého do bytu typu čivava nebo za delší dobu většího (dost mě zaujal ten špic) až dítě odroste a bude chápat co se smí / nesmí a bude se moct i zapojit do starání se o něj aby si s ním vybudovalo hezký vztah a všeobecně hezký vztah ke zvířatům (mnozí z vás asi neuvěří ale máme jich i tak moc)
Jsem také hodně "kočičí typ" a už rok a půl (od smrti naší minulé kočky) zvažujeme mainskou mývalí, tak třeba je pořídíme zároveň aby si zvykali na sebe i pes a kočka Tímto končím a mějte se pěkně

Ono u každé matky je dítě na prvním místě, ale spíš jde o tu míru, někdo k dítěti psa snese bez zbytečných obav a někdo ne, vy zřejmě patříte do té druhé skupiny, na tom nic není. Podle mě je dobře, že chcete pár let počkat. Můžete třeba za tu dobu navšívit pár výstav a podívat se tam po psech, pohovořit s chovateli a majiteli a tak, třeba konkrétně ten špic co se vám líbí má 5 velikostí, nejmenší je veliký jako čivava, tak můžete obhlídnout, která velikost by vám i děcku vyhovovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
- fenku šarplaninku?

Z vlastní zkušenosti - prosím zadavatelku, šarplanince NE. Pokud to není přímo pes "vaší krevní skupiny", nejste ochotná mu věnovat v prvním roce maximum času, tak ne. Já takovou fenku mám, je úžasná, báječná, přesně to, co jsem si vysnila. Ale je to tvrdý pastevec, obránce rodiny a majetku. Pokud si takového psa pořídí ten, kdo o něm moc neví, je zaděláno na problémy. Svojí feně jsem se do 1,5 roku věnovala 2-3 hodiny denně, výhradně jen jí - procházky, výcvk, socializace. Bylo to nesmírně náročné, myslím, že s malým dítětem je to téměř nereálné. Dnes mám bezproblémovou fenu, kterou můžu vzít mezi lidi, nikoho nenapadá, nesežere, na svém území si ale nekompromsně hlídá vše, co je naše - malé psy, kočky, ptactvo, děti, auta, zahradu, dům. Ale musíta vědět, do čeho jdete, musíte se psovi věnovat, stonásobně vám to vrátí.

Ač ani já nesouhlasím s postojem zadavatelky, se kterým toto téma zakládala (strach o dítě - možná přehnaný) a také pes za účelem ohlídání majetku, takový štěkací robotek (Ať již velký nebo malý), jedno bych ráda napsala všem. Chápu, že jsou zde převážně pejskaři, kdo jiný taky, převážně titéž lidé přispívají, sem tam se najde někdo novější, nicméně je to taková malá komunita kde vládne nepsané pravidlo - chtít to nejlepší pro psa, proto každý příspěvek podobný tomuto, kdy zadavatel váhá, tápe, je nezkušený, a třeba má i nějaký špatný názor, je brzo odsouzen zdejšími pejskaři. Na jednu stranu to chápu a je to dobře, ale uvědomuji si také, že v tom zbylém světě kolem nás (mimo ifaunu) je spousta ale opravdu spousta amatérů, kteří si psy pořídí jen tak, z nerozvahy, pro radost, pro ego a imidž, a ti nadělají paseku (právě do té TV Nova), spíše si cením lidí jako je zadavatelka, který když neví, jdou se poradit, neudělá bezhlavý krok. Naopak odvahu zadavatelky kvituji a líbí se mi také její racionální rozhodnutí. Nechci nic radit ani podsouvat, ale když jste "kočičí typ" tak proč nepořídit kočičku a na ohlídání majetku fakt nějakou techniku. Vlk by se nažral a koza zůstala celá

Jenže věřila bych že kočička spíš dítě škrábne než pes kousne

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka ... oceňuji vaše rady, odpovědi jsou věcné a s drtivou většinou souhlasím.
Já nenapsala že je nenormální že má štěně ostré zuby ... jen jsem si prostě uvědomila další "překážku" ve vztahu pes vs. hodně malé dítě ...
Někdo mi sem dával odkaz na darování pitbula, nepročítala jsem to, ale vím oč vám jde ... ovšem mnozí z vás si neuvědomili že tím že jsem si sem přišla pro radu tak si nechci zbrkle pořizovat hned psa ... Takže prosím mějte pro toto i pochopení, neženu se do ničeho bezhlavě!!
Také nevím proč neragujete dost negativně někteří že psy nemám ráda ... ono je to u mě opravdu "jen" o tom, že mé dítě je na prvním místě a jako matka chci aby bylo v bezpečí (touto otázkou jsem chtěla znát i rizika chovu psa s malým dítětem, proto také jsem doiskusi založila).

Každopádně moc děkuji za rady, někteří mě opavdu velice dobře vystihli a po zvážení věci jsem se rozhodla pro to psa si nepořizovat. Hlídání pozemku vyřešíme jiným "neživým" způsobem a pejska si pořídíme možná tak za dva roky malého do bytu typu čivava nebo za delší dobu většího (dost mě zaujal ten špic) až dítě odroste a bude chápat co se smí / nesmí a bude se moct i zapojit do starání se o něj aby si s ním vybudovalo hezký vztah a všeobecně hezký vztah ke zvířatům (mnozí z vás asi neuvěří ale máme jich i tak moc)
Jsem také hodně "kočičí typ" a už rok a půl (od smrti naší minulé kočky) zvažujeme mainskou mývalí, tak třeba je pořídíme zároveň aby si zvykali na sebe i pes a kočka Tímto končím a mějte se pěkně

Přece si nemůžete myslet, že děti pejskařu jsou až na druhém místě za psy ( aspoň tak mi to připadá ), že VY máte dítě na 1 místě - to asi každá normální máma i když má smečku krvelačných pitbulů !!! ? Taky máme děti, jak jste si jistě přečetla v několika příspěvcích a přesto máme i psy, kteří jim neubližují, ale to musíte zajisti Vy. Což dle vašich příspěvků nevypadá zrovna reálně. A bacha - kočka má ostřejší zuby i drápy než pes !!!

Kočka je k malýmu dítěti blbost.Může ho fakt škrábnout a roznáší spoustu nemocí.Kromě toho na rozdíl od psa se nedá moc cvičit a chodí i po stole a po lince.To s malým dítětem není moc hygienické.Malé dítě až do školního věku nemá moc velký cit pro uchopení zvířete.Štěně většího psa to přežije vpohodě,kotě,nebo malý psík ne.Takže čivavka k malýmu dítěti není ideální.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kočka je k malýmu dítěti blbost.Může ho fakt škrábnout a roznáší spoustu nemocí.Kromě toho na rozdíl od psa se nedá moc cvičit a chodí i po stole a po lince.To s malým dítětem není moc hygienické.Malé dítě až do školního věku nemá moc velký cit pro uchopení zvířete.Štěně většího psa to přežije vpohodě,kotě,nebo malý psík ne.Takže čivavka k malýmu dítěti není ideální.

Kočka neroznáší žádné nemoci, když se o ni staráte. Ale pravda je, že malé děti mají tenndenci kočky honit a mačkat je, takže většina koček, než by dítě škrábala, tak se naučí se jim vyhýbat a víceméně se pak k dítěti nepřibližuje. Čímž pak ovšem jako zvíře k dítěti ztrácí smysl. Celkem se mi k tak 3-4 dítěti osvědčilo morče, dítě ho krmí, z klece ho smí vzít jen pod dohledem, dá si ho na klín, hladí ho a jsou spokojení oba.

Myslím , že kočka k dítěti vhodná je.
Sestra měla 3letého syna - bydleli u babičky. V té době našla malinké kotě , které se neumělo ještě samo nakrmit.
Kotě bylo první čas u babičky , která už byla doma - v důchodu. Piplala se s kotětem i s tím malým tříletým kloučkem.
Bylo jasné , že kotě u babičky v paneláku nezůstane , že půjde k nám do RD až bude z nejhoršího venku.
Bohužel musím říct , že babička neměla čas oba mít stále zcela na očích a malý kluk kotě tahal , kdy ho napadlo.
Nedal bez něj "ani ránu". Spali spolu - kluk měl kocourka u hlavičky - no prostě patřili k sobě.
Po několika měsících šel kocourek k nám. Nevím , zda měl kocour tak úžasnou povahu nebo to bylo tou dokonalou
socializací po boku kluka ,ale řekla bych , že ano - socializací (i ručním dokrmováním).
Byla to naše první a nejlepší kočka.

Jsem zadavatelka ... nedalo mě to ještě nahlédnout a nestačím se divit že i kočku už ste mě taky sepsuli já s něma zkušenosti má, vím co kočka dokáže (nedákáže) a proto jsem si jí ještě nepořídila a čekám až mi dítě trochu odroste ikdyž mě můj bývalý kocour velmi chybí, však jsem také uvedla snad až bude mít dítě 3 roky tuším? To předpokládám že už je dítě natolik chytré že s emu dá vysvětlit co smí a nesmí, samozřejmně se rozhodnu podle situace, s tím malým psem je to asi obdobné jak s kočkou ... a ač se to mnohým nebude líbit, pro dítě je lepší pe (pro měú pes asi menší, protože menší znamená menší zuby, tz když dítě udělá něco co se psovi nelíbí tak bych se nezlobila kdyby kousl ... aspoň by si to dítě lépe zapamatovalo ... U většího plemene by to mohli být ošklivé následky ... ale jak jsem už psala, nechám to být a za pár let se rozhodnu ....
ALE UPŘÍMNĚ, už nepůjdu sem Vyhledám přímo nějakého chovatele. Paní co přispívala nademnou to dobře vystihla, nebýt zvyklá z tématu "okrasné ptactvo", tam se děje naprosto to samé) tak jsem s vámi asi ani nediskutovala. Teď to mám z pozice dotazujícího se tak jsem si uvědomila proč ti začínající chovatelé otázku položí (někdy fakt solidní kravinu), ostatní se na něj sesypou jak blechy a on se tam ani neukáže

Víte co, ať vy, nebo i já (právě v tom tématu o kterém zase vím hodně já, protože se tomu leta věnuji, bysme měli být právě rádi za takové "hloupé" dotazy a pomoci predejít problémům, ale trcohu rozumnější formou takže si odsud beru i nějaké to ponaučení navíc

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka ... nedalo mě to ještě nahlédnout a nestačím se divit že i kočku už ste mě taky sepsuli já s něma zkušenosti má, vím co kočka dokáže (nedákáže) a proto jsem si jí ještě nepořídila a čekám až mi dítě trochu odroste ikdyž mě můj bývalý kocour velmi chybí, však jsem také uvedla snad až bude mít dítě 3 roky tuším? To předpokládám že už je dítě natolik chytré že s emu dá vysvětlit co smí a nesmí, samozřejmně se rozhodnu podle situace, s tím malým psem je to asi obdobné jak s kočkou ... a ač se to mnohým nebude líbit, pro dítě je lepší pe (pro měú pes asi menší, protože menší znamená menší zuby, tz když dítě udělá něco co se psovi nelíbí tak bych se nezlobila kdyby kousl ... aspoň by si to dítě lépe zapamatovalo ... U většího plemene by to mohli být ošklivé následky ... ale jak jsem už psala, nechám to být a za pár let se rozhodnu ....
ALE UPŘÍMNĚ, už nepůjdu sem Vyhledám přímo nějakého chovatele. Paní co přispívala nademnou to dobře vystihla, nebýt zvyklá z tématu "okrasné ptactvo", tam se děje naprosto to samé) tak jsem s vámi asi ani nediskutovala. Teď to mám z pozice dotazujícího se tak jsem si uvědomila proč ti začínající chovatelé otázku položí (někdy fakt solidní kravinu), ostatní se na něj sesypou jak blechy a on se tam ani neukáže

Víte co, ať vy, nebo i já (právě v tom tématu o kterém zase vím hodně já, protože se tomu leta věnuji, bysme měli být právě rádi za takové "hloupé" dotazy a pomoci predejít problémům, ale trcohu rozumnější formou takže si odsud beru i nějaké to ponaučení navíc

Ještě bych chtěla dodat že jste mi velice pomohli Ale než jsem vám aspoň trochu popsala naši situaci tak jsem si tu u monitoru docela vytrpěla, než jsme byli schopni nějaké rozumné komunikace, protože ty příspěvky typu jak zvířata ráda nemám mě fakt mrzely ... Pěkný den všem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě bych chtěla dodat že jste mi velice pomohli Ale než jsem vám aspoň trochu popsala naši situaci tak jsem si tu u monitoru docela vytrpěla, než jsme byli schopni nějaké rozumné komunikace, protože ty příspěvky typu jak zvířata ráda nemám mě fakt mrzely ... Pěkný den všem

Ono to je tím, že ten váš první příspěvek vypadal dost podivně, pak jste to upřesnila a dobrý, problém v těhle diskuzích je prostě ten, že většina lidí (ani já ne) nedovede přesně a stručně popsat svojí situaci a kdyby měli svým stylem vypsat všechno, tak by byl první příspěvek na několik stránek, což nikdo neudělá a pak vlivem zkrácení dojde u zadavatele až k překroucení faktické situace a následkem toho k negativním reakcím ostatních, protože zadavatelům příspěvek nakonec vyzněl jinak než zamýšlel.
Jo, je to těžký.

Zadavatelko, jiné odpovědi jste se se svou otázkou zde opravdu nemohla dočkat. Tady každý pejskař bere odpovědi na podobné otázky tak samozřejmě, že by u Vás psa raději neviděl. Já osobně bych Vám s největší pravděpodobností štěně od nás nedala, naše pastevecké plemeno by se pro Vás nehodilo. Přitom mám opravdu jen kladné odezvy od lidí, kteří si štěně od nás k malým dětem nebo dokonce i novorozeněti pořídili a jsou s ním nadmíru spokojeni. Váš příspěvek mi trochu připomněl mou sestru - se psem se setkala v dětství, pak žila s člověkem, který měl dobrmana. Přesto se nedá mluvit o tom, že by porozumněla psům a o nějakém souznění se nedá už vůbec mluvit. Neříkám, že jste stejná, jen na mne působí Váš přípěvek a následné dodatky podobně... něco mi tam schází. To něco, co má v sobě člověk, který myslí na psa nejen jako na "obyčejné" zvíře, ale také na jeho duši. Připadá mi, že ho berete jako věc. Přitom si od někud přivezete malého drobka, psí miminko... a nejvíc záleží na Vás, jak se ke všemu postavíte, Vy budete vůdce smečky. Samozřejmě chápu, že nechcete situaci podcenit, vybrat pro Vás vhodné plemeno, že jste matka atd. Ale to jsem já také a mnozí zde jsou matkami také...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelko, jiné odpovědi jste se se svou otázkou zde opravdu nemohla dočkat. Tady každý pejskař bere odpovědi na podobné otázky tak samozřejmě, že by u Vás psa raději neviděl. Já osobně bych Vám s největší pravděpodobností štěně od nás nedala, naše pastevecké plemeno by se pro Vás nehodilo. Přitom mám opravdu jen kladné odezvy od lidí, kteří si štěně od nás k malým dětem nebo dokonce i novorozeněti pořídili a jsou s ním nadmíru spokojeni. Váš příspěvek mi trochu připomněl mou sestru - se psem se setkala v dětství, pak žila s člověkem, který měl dobrmana. Přesto se nedá mluvit o tom, že by porozumněla psům a o nějakém souznění se nedá už vůbec mluvit. Neříkám, že jste stejná, jen na mne působí Váš přípěvek a následné dodatky podobně... něco mi tam schází. To něco, co má v sobě člověk, který myslí na psa nejen jako na "obyčejné" zvíře, ale také na jeho duši. Připadá mi, že ho berete jako věc. Přitom si od někud přivezete malého drobka, psí miminko... a nejvíc záleží na Vás, jak se ke všemu postavíte, Vy budete vůdce smečky. Samozřejmě chápu, že nechcete situaci podcenit, vybrat pro Vás vhodné plemeno, že jste matka atd. Ale to jsem já také a mnozí zde jsou matkami také...

Přesně!Takhle to na mě také působí,nechť mi zadavatelka promine.Má zahradu,potřebuje ji nějak ohlídat,napadlo jí řešení-pes.Je jasné,že si člověk klade před pořízením psa otázky,ale z jejích jsem měla pocit,že už předem počítá s tím,že bude problém se psem.Nevím,sama bych se asi ptala na zkušenosti včlenění štěněte do rodiny,když je tam malé dítě,apod.Pes není věc,to se shodnem,ale právě ten možná bych přehnaně napsala vřelý přístup mi chybí.Znám hodně lidí,kteří mají rádi zvířata,líbí se jim,ale přístup mají takový odtažitý,pořád ve střehu,nebo odsunutí zvířete na druhou kolej,jejich soužití se zvířetem(jakýmkoli),pak nedělá dobrotu.

Prostě by si psa raději pořizovat neměla, když se na to ptá.

Myslím,že kdyby se takto měl každý kdo má nějaké pochybnosti a dotazy a vlastně se chová zodpovědně před pořízením psa lustrovat,mnoho psů by nemělo své páníčky.Mějte rozum .Zadavatelko.Myslím,že máte střízlivý pohled na věc a pochopitelné obavy.Taky jsem matka 3 dětí a majitelka dvou velkých psů.Dávala jsem pozor jak na psy ,tak jsem vysvětlila dětem jak se mají k pejskům chovat.Jděte na to intuitivně, logikou a s citem.Pes a dítě opravdu není tak velký problém.Uvidíte,že to půjde.Napadl mě český strakatý pes -je to velmi otužilé plemeno a je vhodný na jakoukoli rodinnou i sportovní činnost a určitě poslouží i k hlídání vaší zahrady.Je mi jasné,že až budete mít hafíka doma,určitě se mu budete normálně jako každý normální pejskař věnovat.Tady Vás každý zdrbe a nahlodá Vaše sebevědomí.Mrkněte se na www.strakac.estranky.cz
Přeji hodně štěstí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím,že kdyby se takto měl každý kdo má nějaké pochybnosti a dotazy a vlastně se chová zodpovědně před pořízením psa lustrovat,mnoho psů by nemělo své páníčky.Mějte rozum .Zadavatelko.Myslím,že máte střízlivý pohled na věc a pochopitelné obavy.Taky jsem matka 3 dětí a majitelka dvou velkých psů.Dávala jsem pozor jak na psy ,tak jsem vysvětlila dětem jak se mají k pejskům chovat.Jděte na to intuitivně, logikou a s citem.Pes a dítě opravdu není tak velký problém.Uvidíte,že to půjde.Napadl mě český strakatý pes -je to velmi otužilé plemeno a je vhodný na jakoukoli rodinnou i sportovní činnost a určitě poslouží i k hlídání vaší zahrady.Je mi jasné,že až budete mít hafíka doma,určitě se mu budete normálně jako každý normální pejskař věnovat.Tady Vás každý zdrbe a nahlodá Vaše sebevědomí.Mrkněte se na www.strakac.estranky.cz
Přeji hodně štěstí.

Možná už to tady někdo radil, nečetla jsem všechny příspěvky, ale proč nevsadíte na klasiku? Ovčáka. Nebo bílého švýcarského ovčáka. Jsou mírnější než německý ovčák. Berňák by taky nebyl špatný, i když vypadá a je dobrácký, své si ohlídá. Váš strach z napadení dítěte je správný, stát se může cokoliv, ale hlídat se musí holt pořád. Jak dítě před psem, tak naopak.

Lidi neblázněte, strach a úzkost opravdu nejsou při výchově rodinného psa na místě. Samozřejmě je nutné mít na zřeteli, že i vychovaný pes zůstává zvířetem a šelmou, ale nesmí se to přehánět. A označení "zbraň" skutečně považuji za přehnané. Je potřeba psa začlenit do rodiny/smečky přirozeně, jasně nastavit mantinely jak pro psa, tak pro děti, které se vztahu ke zvířatům také teprve učí. Mám zkušenost se třemi dětmi a smečkou psů, psy jsme měli od narození dětí a nebylo to nic nezvládnutelného. Děti jsou samozřejmě vždycky na prvním místě, to je úplně normální. Nejsem taky z těch, kdo má psy v posteli a novorozeně rozbalí smečce na zemi na olízání, stejně tak nenechávám nikdy psy s dětmi o samotě, ale současně se nehroutím, když do sebe při hře žďuchnou, skulí se nebo nechtěně škrábnou zubem...
Myslím, že se zadavatelka rozhodla správně. Z jejích příspěvků to vypadalo, že vlastně psa ani pořádně nechtějí coby rodinného parťáka, ale byli k jeho pořízení "nucení" kvůli ochraně majetku. Tohle ve spojení s apriori strachem, co všechno se může stát, fakt není ideální kombinace bez ohledu na plemeno. Zadavatelce tleskám, že k tomu přistupuje takhle - i když jí možná některé odpovědi nesedly, něco se dozvěděla (i o sobě) a od toho ty diskuze jsou!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidi neblázněte, strach a úzkost opravdu nejsou při výchově rodinného psa na místě. Samozřejmě je nutné mít na zřeteli, že i vychovaný pes zůstává zvířetem a šelmou, ale nesmí se to přehánět. A označení "zbraň" skutečně považuji za přehnané. Je potřeba psa začlenit do rodiny/smečky přirozeně, jasně nastavit mantinely jak pro psa, tak pro děti, které se vztahu ke zvířatům také teprve učí. Mám zkušenost se třemi dětmi a smečkou psů, psy jsme měli od narození dětí a nebylo to nic nezvládnutelného. Děti jsou samozřejmě vždycky na prvním místě, to je úplně normální. Nejsem taky z těch, kdo má psy v posteli a novorozeně rozbalí smečce na zemi na olízání, stejně tak nenechávám nikdy psy s dětmi o samotě, ale současně se nehroutím, když do sebe při hře žďuchnou, skulí se nebo nechtěně škrábnou zubem...
Myslím, že se zadavatelka rozhodla správně. Z jejích příspěvků to vypadalo, že vlastně psa ani pořádně nechtějí coby rodinného parťáka, ale byli k jeho pořízení "nucení" kvůli ochraně majetku. Tohle ve spojení s apriori strachem, co všechno se může stát, fakt není ideální kombinace bez ohledu na plemeno. Zadavatelce tleskám, že k tomu přistupuje takhle - i když jí možná některé odpovědi nesedly, něco se dozvěděla (i o sobě) a od toho ty diskuze jsou!

Souhlasím. Mé děti také vyrůstali se psy. Nejdříve s pudlem bydleli jsme v paneláku. Po zakoupení RD jsem si pořídila NO ale už ke vnoučatům. Psa jsem vždycky brala jako rodinného příslušníka. Pravda je, že jsem chdodila na cvičák. Ale vnuk byl 2 měsíční. problém nikdy nebyl neboť hlavně vnuk byl po léta vychováván jak se má chovat ke psu. Nyní 2,5 letá dvojčata vyrůstají se dvěma KAO. TO je jasné, že jsou s nimi vždycky v dobrovodu. Psy když už toho mají dost tak prostě někam zalezou a děti vědí , že hra skončila a nemají je otravovat. Vše je opravdu o výchově nejen psů ale dětí.

jsou dva typy majitelů psů ,jedni je mají proto že je milují a jedni proto že se jim líbí, ta druhá skupina podle mě převažuje ,a to jsou lidé kteří si psa pořídí z nějakého důvodu ,že je hezký ,jako hračku dětem ,jako tvora na hlídání , a podobně ,ale tito lidé nemají psa jako partnera a v případě obtíží se ho neváhají zbavit, tihle lidé by si psy kupovat neměli ,bohužel to nejde ovlivnit ,zadavatelka se alespoň zamyslela jestli ho skutečně chce ,hodně lidí popadne hezoučké štěně a nepřemýšlí když z něj vyroste dospělý pes který zlobí a má zuby tak se ho prpstě zbaví ,a že děti pláčou ,no co pořídí jim jiného.