Smlouva kupní, smlouva o krytí. Je to legální?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co já mám info od právníka, ale pravda jen od jednoho a na zvířata se nespecializuje, tak nejsou právně vymahatelné ty podmínky, ale pouze jen ty sankce. To znamená, že když dáte do smlouvy třeba zákaz chovu, musíte tam mít sankci za porušení, třeba nějakou peněžní pokutu a tu pak můžete vymáhat, ale nemůžete se domáhat toho, aby soud přikázal dodržení podmínek stanovených ve smlouvě, tedy aby zakázal novému majiteli na zvířeti chovat.
Uf, snad je to srozumitelné.
Ale jsem taky zvědavá na zkušenosti jiných, i když pochybuju, že se s tímto u nás někdo někdy soudil.

Právě mi zas bylo řečeno,že tam právě tu pokutu - peněžní výši dát nesmím! :(...JInak by to zavedlo jistě spousta chovatelů, kdyby to šlo. Takže zde ani ty sankce asi neklapnou. Nezbývá než se spolíhat na serioznost lidí ....

Mě jednou na dotaz jeden velmi dobrý právník s úsměvem sdělil,že si tam klidně můžu napsat co chci, protože v případě nějakého sporu jsou takové podmínky stejně neplatné. Říkal,že nikdo,tedy ani kupující, se nemůže dopředu vzdát svých práv na něco,co ještě nenastalo. Tedy když kupuji štěně,a podepíšu,že na něm nebudu chovat,je tato doložka vlastně neplatná,protože tato situace ještě nenastala(případný chov). Stejně tak když podepíšu,že psa neprodám a potom to udělám,nelze mne stíhat,v době koupě jsem o tom ještě nevěděla! Navíc zaplacením kupní ceny a převzetím štěněte se stává mým výlučným majetkem a nikdo,tedy ani prodávající není oprávněn výkon mého vlastnického práva jakkoliv omezovat.Vyjímkou jsou prý pouze věci výrazného národohospodářského významu a kulturní památky,což psi nejsou. Takže pokud chcete zasahovat do způsobu,jak se bude nakládat s Vaším majetkem-v tomto případě psem- neprodávejte jej,ale sepiště s novým páníčkem smlouvu o spolumajitelství.Potom jste i nadále ve hře.

Popravdě,to co jsem teď psala mi řekl právník,a opravdu by mne zajímalo,pokud někdo do takového sporu opravdu šel,jak to dopadlo. Podělí se někdo o vlastní zkušenost?

Akorát, když by bylo zvíře týráno - potvrzené veterinářem, tak může prodávající tuto "věc"-psa" kupci odebrat bez finančního vyrovnání - to snad jde, ne?(Samozřejmě, když je to ve smlouvě napsáno a podepsáno) ..Jinak to ostatní, ano..je to prostě jen ujednání, ale když se najde hajzl, tak jsou to "jen" slova na papíře bez vymahatelného významu. Vím, že to jde hodně těžce.....takové spory řešit. Jedna naše chovatelka se do této situace dostala, prodala fenu s pp a nový prolhaný majitel na ní udělal vrh bez pp se svým psem sic s pp..ale prostě proč by ne, ušetřil za poplatky veškeré administrativy a kontroly.atd...poškozuje tak jméno oné chovatelské stanice, protože v inzerátech samozřejmě jméno feny uváděl....Ale jak spor dopadl nevím, ale až se s ní dostanu osobně do řeči, tak si to zjistím. Určitě nějak bránit se může jít, když udělá dotyčný chyby....ale je to asi dost náročný proces :((

Před časem bylo něco takového v televizi. Tehdy šlo o to,že chovatelka prodala štěně a když je chtěla po nějaké,ne moc dlouhé době vidět,sdělila jí nová majitelka,že už pejska nemá,protože ho přejelo auto. A chovatelka dala věc do televize a chtěla se soudit. Zajímalo by mne,jak to dopadlo, ale myslím,že asi jinak než si přála. Nechci tu rozebírat pozadí celého sporu,ale fakt je,že štěně bylo prodáno,chovatelka za ně dostala zaplaceno a navíc psík zemřel. Co tedy mohla vysoudit? Zaplacení pejska? Byl zaplacen při prodeji. Vrácení pejska? Z jakého důvodu,že zemřel? To by maximálně mohla chtít jeho mrtvolku,ale i ta byla majetkem nové majitelky. Tehdy jsem nějak nepochopila,co vlastně chce chovatelka vysoudit, ale zajímalo by mne,jak to všechno nakonec dopadlo.

K dotazu zadavatelky: Smlouvy kupní, o krytí a podobné smlouvy používané v kynologii ilegální nejsou. Uvedené podmínky a sankce (př.předkupní právo, omezení využití v chovu, sankce při nedodržení podmínek apod.) si do smlouvy dát můžete, a pakliže s takovou smlouvou nabyvatel/kupující souhlasí, jedná se o omezení jeho vlastnického práva s jeho souhlasem (tak trochu obdoba věcného břemene u nemovitosti - viz. věcná práva). Tolik teorie. Druhá stránka je praxe, tedy vymahatelnost takové dohody, a tady narážíme v našem systému obecně. Solidní majitel pejska s vámi zůstane v kontaktu i bez písemné smlouvy, nesolidnímu bude podepsané lejstro fuk a bude spoléhat na to, že nedostatek informaci vám nebude stát za vymáhání soudně.

Kupní smlouva na zvíře se řídí občanským zákoníkem (pokud prodáte psa třeba firmě, např. hlídací službě, tak obchodním zákoníkem). Vlastnická práva nesmíte omezovat, pokud zvíře přejde plně do vlastnictví kupujícího.
Nechápu, jak chcete omezovat chovnost a proč. Každé zvíře musí být před puštěním do chovu zbonitováno, tam se určí, jestli na něm chovat či ne. Pokud původní chovatel si myslí, že zvíře není do chovu vhodné, musí důvody napsat do kupní smlouvy (je to v podstatě vada věci), pak se ale situace může změnit (např. špatný zkus mléčných zubů nemusí být u trvalých apod.). Chov bez PP je zase pouze věc nového majitele. Někdy se stává, že chovatelé pouze nechtějí "konkurenci" a na štěněti zakáží chovat smluvně, toto je ale protiprávní!!
Váš příklad s domem je nesmyslný a právně nevymahatelný. Pokud by na zbourání domu nový majitel dostal od úřadů požehnání, nic by mu nezabránilo, aby udělal své. K soudu by sice mohl jít návrh za porušení smlouvy, ale protože by žádná vyčíslitelná škoda nevznikla (za dům bylo zaplaceno při koupi-převodu), nebylo by o co se soudit.
Lze do smlouvy dát předkupní právo, ale opět pokud sám majitel nebude chtít zvíře prodat zrovna vám, těžko byste se toho domáhala.

Vše záleží pouze na tom, na koho narazíte, smlouva nečestného člověka nezastaví před ničím.
Na druhou stranu to zase často chovatelé přehánějí s podmínkami. Zakazovat chovat na zdravém zvířeti není fér k celému chovu. On může a já ne? Proč? Jak může vědět, že on je schopnější a chytřejší chovatel než já? Třeba zrovna já jsem schopná najít perfektní majitele svým odchovům, třeba se mohu vyznat lépe v genetice a "udělat" lepší spojení. Nebo mohu mít více financi a zajet si na krytí přes celou zeměkouli k ideálnímu partnerovi:-))
Hodně chovatelů si myslí, že jsou ti nej, ale měli by se občas chytnout za nos, nejsou jediní na světě, kdo může problematice rozumět a zvířatům se plně věnovat.

Dát do smlouvy posílání zpráv x-krát ročně je sice pěkné, ale čas někdy běží zběsilým tempem a myslet na to, že už je listopad a já měla dát raport... Sám chovatel, pokud se o odchov zajímá, může napsat mail nebo zvednout telefon... To, že chovateli nepošlu foto z dovolené ještě není důkaz, že je o zvíře špatně postaráno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kupní smlouva na zvíře se řídí občanským zákoníkem (pokud prodáte psa třeba firmě, např. hlídací službě, tak obchodním zákoníkem). Vlastnická práva nesmíte omezovat, pokud zvíře přejde plně do vlastnictví kupujícího.
Nechápu, jak chcete omezovat chovnost a proč. Každé zvíře musí být před puštěním do chovu zbonitováno, tam se určí, jestli na něm chovat či ne. Pokud původní chovatel si myslí, že zvíře není do chovu vhodné, musí důvody napsat do kupní smlouvy (je to v podstatě vada věci), pak se ale situace může změnit (např. špatný zkus mléčných zubů nemusí být u trvalých apod.). Chov bez PP je zase pouze věc nového majitele. Někdy se stává, že chovatelé pouze nechtějí "konkurenci" a na štěněti zakáží chovat smluvně, toto je ale protiprávní!!
Váš příklad s domem je nesmyslný a právně nevymahatelný. Pokud by na zbourání domu nový majitel dostal od úřadů požehnání, nic by mu nezabránilo, aby udělal své. K soudu by sice mohl jít návrh za porušení smlouvy, ale protože by žádná vyčíslitelná škoda nevznikla (za dům bylo zaplaceno při koupi-převodu), nebylo by o co se soudit.
Lze do smlouvy dát předkupní právo, ale opět pokud sám majitel nebude chtít zvíře prodat zrovna vám, těžko byste se toho domáhala.

Vše záleží pouze na tom, na koho narazíte, smlouva nečestného člověka nezastaví před ničím.
Na druhou stranu to zase často chovatelé přehánějí s podmínkami. Zakazovat chovat na zdravém zvířeti není fér k celému chovu. On může a já ne? Proč? Jak může vědět, že on je schopnější a chytřejší chovatel než já? Třeba zrovna já jsem schopná najít perfektní majitele svým odchovům, třeba se mohu vyznat lépe v genetice a "udělat" lepší spojení. Nebo mohu mít více financi a zajet si na krytí přes celou zeměkouli k ideálnímu partnerovi:-))
Hodně chovatelů si myslí, že jsou ti nej, ale měli by se občas chytnout za nos, nejsou jediní na světě, kdo může problematice rozumět a zvířatům se plně věnovat.

Dát do smlouvy posílání zpráv x-krát ročně je sice pěkné, ale čas někdy běží zběsilým tempem a myslet na to, že už je listopad a já měla dát raport... Sám chovatel, pokud se o odchov zajímá, může napsat mail nebo zvednout telefon... To, že chovateli nepošlu foto z dovolené ještě není důkaz, že je o zvíře špatně postaráno.

No, v podstatě jsme došli ke stejnému závěru, jen drobná připomínka:
* příměr s věcným břemenem k nemovitosti byl použit pouze velmi velmi ilustrativně (myslím, že to z formulace vyplývá), spíše s odkazem na věcná práva, kam se vlastnické právo řadí a která jsou pochopitelně taxativně uvedena v OZ
* nevymahatelnost, nebo obtížná vymahatelnost neznamená automaticky protiprávnost
* vlastnické právo nelze omezit bez souhlasu vlastníka, podepsanou kupní smlouvu lze za takový souhlas považovat. Nabyvatele/nového vlastníka nikdo nenutí takovou smlouvu podepsat, popř. právě toto štěně za takových podmínek kupovat. Činí tak sám a dobrovolně, jedná se o oboustrannou dohodu.
* uvedení vady/vad do kupní smlouvy neznamená automaticky omezení využití v chovu (jedno jestli pp nebo bez PP). Na západ od našich hranic (ano, tam kde je osobní vlastnictví nedotknutelné už mnohem déle) je celkem běžným požadavkem v kupních smlouvách kastrace/sterilizace štěněte v určitém věku i u standardních zvířat. Nechci teď vyvolávat diskuze o etičnosti takového počínání nebo důvodech (chovatelská práce a její zneužití, nekontrolované množení zvířat atd. atd.), jen uvádím běžně se vyskytující příklad takového omezení.

Ono je obecně poměrně eticky sporné definovat zvíře jako věc, ale tolik už teorie. Co se tedy praxe a té vymahatelnosti týče, skutečně je to prakticky nemožné, protože chovateli nedodržením smlouvy nevzniká prakticky žádná škoda, kterou by mohl soudně vymáhat. A i když jsou jeho pohnutky k zavedení takových podmínek jakékoliv (třeba ohledy na budoucí život zvířete, rozvoj plemene apod.), zvíře jakožto věc nemá tato práva, jejichž dodržení je možné na základě této smlouvy soudně vymáhat. Výjimkou je jen týrání, ale i tento zákon je dost vágní a velmi těžko takovou věc dokazujete.

Takže asi tak, nakonec je to všechno skutečně jen na jednotlivých lidech.

Jak tady na Fauně, tak i obecně se nejvíc řeší případný další chov na tom konkrétním jedinci. Nejjednodušší by tedy asi bylo takové zvíře nechat vykastrovat ještě před prodejem a nemusí se nic řešit smlouvou. Nicméně chápu,že do toho asi málokterý chovatel půjde,protože takové zvíře je v podstatě neprodejné. A o tom to asi celé je.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak tady na Fauně, tak i obecně se nejvíc řeší případný další chov na tom konkrétním jedinci. Nejjednodušší by tedy asi bylo takové zvíře nechat vykastrovat ještě před prodejem a nemusí se nic řešit smlouvou. Nicméně chápu,že do toho asi málokterý chovatel půjde,protože takové zvíře je v podstatě neprodejné. A o tom to asi celé je.

tak to je velice pěkně napsané..
já osobně do smluv takové přehnané podmínky nedávám ani by mě to nenapadlo, pokud prodávám "nestandard" je to ve smlouvě uvedeno, že jako takový je vyloučen z výstav a chovu. Toť vše.. ale abych pátrala jestli se na něm chová bez pp k čemu by mi to bylo.. není to moje věc, je to věc majitele psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak tady na Fauně, tak i obecně se nejvíc řeší případný další chov na tom konkrétním jedinci. Nejjednodušší by tedy asi bylo takové zvíře nechat vykastrovat ještě před prodejem a nemusí se nic řešit smlouvou. Nicméně chápu,že do toho asi málokterý chovatel půjde,protože takové zvíře je v podstatě neprodejné. A o tom to asi celé je.

Ovšem kastrace štěňat je bohapustá prasárna, takže doufám, že normální chovatel nic takového dělat nebude.. Tyhle americké móresy (tam to dělají běžně) jsou na přesdržku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kupní smlouva na zvíře se řídí občanským zákoníkem (pokud prodáte psa třeba firmě, např. hlídací službě, tak obchodním zákoníkem). Vlastnická práva nesmíte omezovat, pokud zvíře přejde plně do vlastnictví kupujícího.
Nechápu, jak chcete omezovat chovnost a proč. Každé zvíře musí být před puštěním do chovu zbonitováno, tam se určí, jestli na něm chovat či ne. Pokud původní chovatel si myslí, že zvíře není do chovu vhodné, musí důvody napsat do kupní smlouvy (je to v podstatě vada věci), pak se ale situace může změnit (např. špatný zkus mléčných zubů nemusí být u trvalých apod.). Chov bez PP je zase pouze věc nového majitele. Někdy se stává, že chovatelé pouze nechtějí "konkurenci" a na štěněti zakáží chovat smluvně, toto je ale protiprávní!!
Váš příklad s domem je nesmyslný a právně nevymahatelný. Pokud by na zbourání domu nový majitel dostal od úřadů požehnání, nic by mu nezabránilo, aby udělal své. K soudu by sice mohl jít návrh za porušení smlouvy, ale protože by žádná vyčíslitelná škoda nevznikla (za dům bylo zaplaceno při koupi-převodu), nebylo by o co se soudit.
Lze do smlouvy dát předkupní právo, ale opět pokud sám majitel nebude chtít zvíře prodat zrovna vám, těžko byste se toho domáhala.

Vše záleží pouze na tom, na koho narazíte, smlouva nečestného člověka nezastaví před ničím.
Na druhou stranu to zase často chovatelé přehánějí s podmínkami. Zakazovat chovat na zdravém zvířeti není fér k celému chovu. On může a já ne? Proč? Jak může vědět, že on je schopnější a chytřejší chovatel než já? Třeba zrovna já jsem schopná najít perfektní majitele svým odchovům, třeba se mohu vyznat lépe v genetice a "udělat" lepší spojení. Nebo mohu mít více financi a zajet si na krytí přes celou zeměkouli k ideálnímu partnerovi:-))
Hodně chovatelů si myslí, že jsou ti nej, ale měli by se občas chytnout za nos, nejsou jediní na světě, kdo může problematice rozumět a zvířatům se plně věnovat.

Dát do smlouvy posílání zpráv x-krát ročně je sice pěkné, ale čas někdy běží zběsilým tempem a myslet na to, že už je listopad a já měla dát raport... Sám chovatel, pokud se o odchov zajímá, může napsat mail nebo zvednout telefon... To, že chovateli nepošlu foto z dovolené ještě není důkaz, že je o zvíře špatně postaráno.

On ale nikdo neomezuje chovnost v rámci papírového chovu, proč taky. Ale když někdo prodává štěně, tak nechce, aby na něm někdo třískal bezPP, ať je štěně standardní či ne. U standardu je to škoda a u nestandardu (kulky, skus, zálomek atd.) je to prasárna. U nestandardu se prostě do kupní smlouvy uvede vada, aby majitele pak za půl roku nenapadlo po chovateli něco vymáhat a bylo zřejmé, že pes opravdu není do chovu. Je zbytečné až ostudné s takovým štěnětem někam chodit, ptž odevšad odejde s nepořízenou. Nejde o to, že štěně není OK, nestandardi se rodí všude, ale spíš to vrhá špatný stín na chovatele, že dovolí se štěnětem na mazla někam chodit. A docela chápu i to, že chovatel nechce, aby šlo do chovu horší, i když standardní zvíře, ptž sám chovatel by takové zvíře prostě nepoužil, ale to už je na novém majieli, jakou kvalitu chce odchovávat, jestli šedý průměr, nebo něco víc. Ale ten, kdo chovu rozumí, sám ví, že taková zvířata do chovu nepatří.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kupní smlouva na zvíře se řídí občanským zákoníkem (pokud prodáte psa třeba firmě, např. hlídací službě, tak obchodním zákoníkem). Vlastnická práva nesmíte omezovat, pokud zvíře přejde plně do vlastnictví kupujícího.
Nechápu, jak chcete omezovat chovnost a proč. Každé zvíře musí být před puštěním do chovu zbonitováno, tam se určí, jestli na něm chovat či ne. Pokud původní chovatel si myslí, že zvíře není do chovu vhodné, musí důvody napsat do kupní smlouvy (je to v podstatě vada věci), pak se ale situace může změnit (např. špatný zkus mléčných zubů nemusí být u trvalých apod.). Chov bez PP je zase pouze věc nového majitele. Někdy se stává, že chovatelé pouze nechtějí "konkurenci" a na štěněti zakáží chovat smluvně, toto je ale protiprávní!!
Váš příklad s domem je nesmyslný a právně nevymahatelný. Pokud by na zbourání domu nový majitel dostal od úřadů požehnání, nic by mu nezabránilo, aby udělal své. K soudu by sice mohl jít návrh za porušení smlouvy, ale protože by žádná vyčíslitelná škoda nevznikla (za dům bylo zaplaceno při koupi-převodu), nebylo by o co se soudit.
Lze do smlouvy dát předkupní právo, ale opět pokud sám majitel nebude chtít zvíře prodat zrovna vám, těžko byste se toho domáhala.

Vše záleží pouze na tom, na koho narazíte, smlouva nečestného člověka nezastaví před ničím.
Na druhou stranu to zase často chovatelé přehánějí s podmínkami. Zakazovat chovat na zdravém zvířeti není fér k celému chovu. On může a já ne? Proč? Jak může vědět, že on je schopnější a chytřejší chovatel než já? Třeba zrovna já jsem schopná najít perfektní majitele svým odchovům, třeba se mohu vyznat lépe v genetice a "udělat" lepší spojení. Nebo mohu mít více financi a zajet si na krytí přes celou zeměkouli k ideálnímu partnerovi:-))
Hodně chovatelů si myslí, že jsou ti nej, ale měli by se občas chytnout za nos, nejsou jediní na světě, kdo může problematice rozumět a zvířatům se plně věnovat.

Dát do smlouvy posílání zpráv x-krát ročně je sice pěkné, ale čas někdy běží zběsilým tempem a myslet na to, že už je listopad a já měla dát raport... Sám chovatel, pokud se o odchov zajímá, může napsat mail nebo zvednout telefon... To, že chovateli nepošlu foto z dovolené ještě není důkaz, že je o zvíře špatně postaráno.

On ale nikdo neomezuje chovnost v rámci papírového chovu, proč taky. Ale když někdo prodává štěně, tak nechce, aby na něm někdo třískal bezPP, ať je štěně standardní či ne. U standardu je to škoda a u nestandardu (kulky, skus, zálomek atd.) je to prasárna. U nestandardu se prostě do kupní smlouvy uvede vada, aby majitele pak za půl roku nenapadlo po chovateli něco vymáhat a bylo zřejmé, že pes opravdu není do chovu. Je zbytečné až ostudné s takovým štěnětem někam chodit, ptž odevšad odejde s nepořízenou. Nejde o to, že štěně není OK, nestandardi se rodí všude, ale spíš to vrhá špatný stín na chovatele, že dovolí se štěnětem na mazla někam chodit. A docela chápu i to, že chovatel nechce, aby šlo do chovu horší, i když standardní zvíře, ptž sám chovatel by takové zvíře prostě nepoužil, ale to už je na novém majieli, jakou kvalitu chce odchovávat, jestli šedý průměr, nebo něco víc. Ale ten, dko chovu rozumí, sám ví, že taková zvířata do chovu nepatří.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ovšem kastrace štěňat je bohapustá prasárna, takže doufám, že normální chovatel nic takového dělat nebude.. Tyhle americké móresy (tam to dělají běžně) jsou na přesdržku.

Tak si takového psa prostě musíte nechat doma než povyroste ne? Pořád mi to přijde serioznější,než buzerovat nového majitele záplavou omezení a nařízení,které mu otravují život. Teď to myslím obecně. Taky jsme se s tím setkali,jeli jsme se podívat na štěně-podotýkám,že pejska- a když jsme od chovatelky slyšeli tu záplavu co všechno MUSÍME, tak jsme se sebrali a odjeli bez psa. Chtěli jsme psa do rodiny,žádné výstavní ani chovatelské ambice nemáme,nevadil nám nestandard. Ale paní vyžadovala kontrolu prostředí,kde pejsek bude bydlet(budiž), pravidelný dennodenní telefonický kontakt( to už jsem se ježila,nemám čas denně s někým vykecávat dokola o tomtéž) a pravidelné návštěvy každé 3 měsíce. Na to jsem odvětila,že to ani náhodou,své přátele si vybírám sama a podle úplně jiných kritérií,než že si od nich něco koupím. A aby mi někdo neustále vizitýroval byt a lezl do soukromí na to opravdu nemám náladu. Chtělo by to trochu soudnosti.
Psa jsme nakonec koupili jinde. Chovatelka se OBČAS ozve jak se všichni máme. Na vánoce si navzájem pošleme přání a když si vzpomenu,pošlu sem tam fotku. Když se chci na něco zeptat,paní ochotně poradí,ale sama neobtěžuje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
On ale nikdo neomezuje chovnost v rámci papírového chovu, proč taky. Ale když někdo prodává štěně, tak nechce, aby na něm někdo třískal bezPP, ať je štěně standardní či ne. U standardu je to škoda a u nestandardu (kulky, skus, zálomek atd.) je to prasárna. U nestandardu se prostě do kupní smlouvy uvede vada, aby majitele pak za půl roku nenapadlo po chovateli něco vymáhat a bylo zřejmé, že pes opravdu není do chovu. Je zbytečné až ostudné s takovým štěnětem někam chodit, ptž odevšad odejde s nepořízenou. Nejde o to, že štěně není OK, nestandardi se rodí všude, ale spíš to vrhá špatný stín na chovatele, že dovolí se štěnětem na mazla někam chodit. A docela chápu i to, že chovatel nechce, aby šlo do chovu horší, i když standardní zvíře, ptž sám chovatel by takové zvíře prostě nepoužil, ale to už je na novém majieli, jakou kvalitu chce odchovávat, jestli šedý průměr, nebo něco víc. Ale ten, dko chovu rozumí, sám ví, že taková zvířata do chovu nepatří.

Nevím proč by na mně jako na chovatele mnělo vrhat až tak špatný stín že má štěně některou z uvedených vad? Zkrátka se vždycky nepovede. Takové štěně pak prodám na mazla, ne na chov, ale upozorním majitele, že s ním může dělat sportovní aktivity. Pes s chybějícími zuby nebo zlomkem nemůže do chovu a na výstavy. Ale pořád je to pes s PP a má právo zůčastňovat se i vrcholových pracovních akcí pokud na to má.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak si takového psa prostě musíte nechat doma než povyroste ne? Pořád mi to přijde serioznější,než buzerovat nového majitele záplavou omezení a nařízení,které mu otravují život. Teď to myslím obecně. Taky jsme se s tím setkali,jeli jsme se podívat na štěně-podotýkám,že pejska- a když jsme od chovatelky slyšeli tu záplavu co všechno MUSÍME, tak jsme se sebrali a odjeli bez psa. Chtěli jsme psa do rodiny,žádné výstavní ani chovatelské ambice nemáme,nevadil nám nestandard. Ale paní vyžadovala kontrolu prostředí,kde pejsek bude bydlet(budiž), pravidelný dennodenní telefonický kontakt( to už jsem se ježila,nemám čas denně s někým vykecávat dokola o tomtéž) a pravidelné návštěvy každé 3 měsíce. Na to jsem odvětila,že to ani náhodou,své přátele si vybírám sama a podle úplně jiných kritérií,než že si od nich něco koupím. A aby mi někdo neustále vizitýroval byt a lezl do soukromí na to opravdu nemám náladu. Chtělo by to trochu soudnosti.
Psa jsme nakonec koupili jinde. Chovatelka se OBČAS ozve jak se všichni máme. Na vánoce si navzájem pošleme přání a když si vzpomenu,pošlu sem tam fotku. Když se chci na něco zeptat,paní ochotně poradí,ale sama neobtěžuje.

To je přesné ono! Dohoda před koupí je oboustranná záležitost. Vám podmínky prodávajícího nevyhovovaly, šla jste koupit jinam. (Mimochodem to, co popisujete, je dost úděsné, a udělala jste jen dobře!) Stejně tak prodávajícímu nemusí sednout přístup kupujícího a štěně mu neprodá.
To je velký rozdíl právě v tom pojetí zvířete jako věci - dobrému chovateli záleží na tom, do jakého prostředí se jeho odchov dostane a jak s ním bude nakládáno. To je právě ta zodpovědnost za nový život, kterému dal vzniknout, potažmo za plemeno a chov. Když prodáváte auto, je vám jedno, jak s ním bude nový majitel jezdit a jestli bude pravidelně měnit olej...
V každém případě nikdo nikoho nenutí koupi/prodej realizovat, podmínky jsou věc dohody mezi kupujícím a prodávajícím. Na druhou stranu, pokud už nějakou dohodu dobrovolně uzavřu, v tomto případě formou písemné kupní smlouvy, předpokládám, že její dodržení je samozřejmé a věcí cti obou zúčastněných stran.

Samozřejmě že kupující nemusí koupit a prodávající prodat, když se jim něco nelíbí.
Ale může nastat situace, že zrovna plemeno (barvy, typ apod.) "na trhu" není než u někoho, kdo vyžaduje nějaké pro mě nesmyslné podmínky (nechodit se psem ven v pátek 13. nebo v neděli po klekánici...). Když po takovém psu toužím a vím, že v dohledné době podobný vrh nebude, chápu, že se lidé uchýlí k podepsání něčeho, s čím nesouhlasí.

On má na tu rozumnou kupní smlouvu každý jiný názor. A jestli si myslíte, že jsem s tou klekánicí přeháněla tak věřte, že se mezi chovateli (i když já osobně jsem to nezaregistrovala u psů) něco podobného vyskytuje - bez povolení nesmí člověk krýt a musí dát seznam všech majitelů odchovů a snad i jejich odchovů, nesmí dovolit na potomcích chovat, nesmí zvíře prodat do zahraničí, při každém kýchnutí se radit jak léčit apod.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozřejmě že kupující nemusí koupit a prodávající prodat, když se jim něco nelíbí.
Ale může nastat situace, že zrovna plemeno (barvy, typ apod.) "na trhu" není než u někoho, kdo vyžaduje nějaké pro mě nesmyslné podmínky (nechodit se psem ven v pátek 13. nebo v neděli po klekánici...). Když po takovém psu toužím a vím, že v dohledné době podobný vrh nebude, chápu, že se lidé uchýlí k podepsání něčeho, s čím nesouhlasí.

On má na tu rozumnou kupní smlouvu každý jiný názor. A jestli si myslíte, že jsem s tou klekánicí přeháněla tak věřte, že se mezi chovateli (i když já osobně jsem to nezaregistrovala u psů) něco podobného vyskytuje - bez povolení nesmí člověk krýt a musí dát seznam všech majitelů odchovů a snad i jejich odchovů, nesmí dovolit na potomcích chovat, nesmí zvíře prodat do zahraničí, při každém kýchnutí se radit jak léčit apod.

No právě. Jak já můžu dneska někomu něco slíbit nebo dokonce podepsat,když nevím,jaká bude situace za pár let.
Nemohu slíbit,že psa neprodám. Co když onemocním já nebo někdo z rodiny? Nebo přijdu o práci a neuživím ani své děti natož psa? A kdo tvrdí,že jemu se něco takového nikdy nestane je dost omezený. Nevíš dne ani hodiny...
Chovatelé rádi tvrdí,že v takovém případě si vezmou psa zpět. Realita je ale úplně jiná. Ano,vezmou si zpět zadarmo špičkového jedince,kterého mohou dál použít v chovu. Ale zvíře které se do chovu nehodí? Ani omylem. Nebo za vráceného psa dokonce vrátit kupní cenu? No to už je úplné sci-fi. Není to tak dlouho,co se taková situace tady probírala. Fena Moskeváka s dysplazkou v útulku. Nikdo ji nechtěl,ani majitelé,ani chovatelka-mimochodem velmi známá CHS.

Takže já tvrdím-ano,vybírejte dobře nové majitele pro své odchovy. Ale neotravujte jim život nesmyslnými nařízeními a omezeními. Kdo ví,zda právě tahle móda nemůže za to,že v poslední době hodně chovatelů nemůže své odchovy prodat.

Podívejte, to je jenom otázka priorit a jasného rozhodnutí. Buď jsou pro mne podmínky nepřijatelné, a tak nekupuji a nepodepisuji, ani kdyby bylo štěně pozlacené. A nebo po "pozlaceném" toužím natolik, že mě těch pár pátků třináctého nerozhází. Samozřejmě se teď bavíme v rovině nadsázky, ale právě proto, že je pro mě nepřijatelné porušovat uzavřené dohody, pořádně si rozmyslím, než nějakou takovou uzavřu...
Sama mám zkušenosti s několika zahraničními chovateli, kteří měli podmínky příliš zasahující do mého chovu (spíše to znamenalo kopírování jejich směřování), a proto jsme se nedohodli. A to i přesto, že štěňátka byla velice nadějná a krevní linie by nejen v naší zemi byla velmi žádaná. A to i přesto, že jsem jim mohla bez problémů naslibovat cokoli, protože z druhé strany zeměkoule by jejich kontrola byla mizivá...
Ty příklady, které tu padly, jsou extrémy, ale já na druhou chápu chovatele, kteří mají o osud svých odchovů (plodů své chovatelské práce) zájem. Samozřejmě by ty požadavky měly být odůvodněné a rozumné, nikoli nějaké absurdity. Zkrátka je to otázka dohody a priorit obou stran.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě. Jak já můžu dneska někomu něco slíbit nebo dokonce podepsat,když nevím,jaká bude situace za pár let.
Nemohu slíbit,že psa neprodám. Co když onemocním já nebo někdo z rodiny? Nebo přijdu o práci a neuživím ani své děti natož psa? A kdo tvrdí,že jemu se něco takového nikdy nestane je dost omezený. Nevíš dne ani hodiny...
Chovatelé rádi tvrdí,že v takovém případě si vezmou psa zpět. Realita je ale úplně jiná. Ano,vezmou si zpět zadarmo špičkového jedince,kterého mohou dál použít v chovu. Ale zvíře které se do chovu nehodí? Ani omylem. Nebo za vráceného psa dokonce vrátit kupní cenu? No to už je úplné sci-fi. Není to tak dlouho,co se taková situace tady probírala. Fena Moskeváka s dysplazkou v útulku. Nikdo ji nechtěl,ani majitelé,ani chovatelka-mimochodem velmi známá CHS.

Takže já tvrdím-ano,vybírejte dobře nové majitele pro své odchovy. Ale neotravujte jim život nesmyslnými nařízeními a omezeními. Kdo ví,zda právě tahle móda nemůže za to,že v poslední době hodně chovatelů nemůže své odchovy prodat.

Tohle je ale pěkná blbost! Proč by měl chovatel brát automaticky zpět štěně, které se mu po X letech vrací jen proto, že jeho majitel se dostal do tíživé životní situace nebo se mu z jakéhokoliv důvodu nehodí?! A ještě snad vracet kupní cenu? Máte představu, co je to začlenit dospělého psa s určitou minulostí do smečky a rodiny? Myslíte, že chovatel má vždycky adekvátní podmínky, že se nemůže dostat do problematické situace?
Chovatelé mají proto většinou ve smlouvách předkupní právo, nebo formulku, že pes bude v případě, že by měl měnit majitele, přednostně nabídnut chovateli. Pokud chovatel toto právo nevyužije, majitel není ničím vázán. Chovatel je ale takto alespoň informován, popř. může pomoci najít nové majitele. V praxi to takto bez problémů funguje.

A ten případ moskevačky v útulku - sice nevím, oč jde - ale pokud se majitel rozhodl zbavit psa jen kvůli dysplazii, je to pro mě stejné prase jako chovatelka, která ho v útulku bez zájmu nechá. Ale to je OT.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle je ale pěkná blbost! Proč by měl chovatel brát automaticky zpět štěně, které se mu po X letech vrací jen proto, že jeho majitel se dostal do tíživé životní situace nebo se mu z jakéhokoliv důvodu nehodí?! A ještě snad vracet kupní cenu? Máte představu, co je to začlenit dospělého psa s určitou minulostí do smečky a rodiny? Myslíte, že chovatel má vždycky adekvátní podmínky, že se nemůže dostat do problematické situace?
Chovatelé mají proto většinou ve smlouvách předkupní právo, nebo formulku, že pes bude v případě, že by měl měnit majitele, přednostně nabídnut chovateli. Pokud chovatel toto právo nevyužije, majitel není ničím vázán. Chovatel je ale takto alespoň informován, popř. může pomoci najít nové majitele. V praxi to takto bez problémů funguje.

A ten případ moskevačky v útulku - sice nevím, oč jde - ale pokud se majitel rozhodl zbavit psa jen kvůli dysplazii, je to pro mě stejné prase jako chovatelka, která ho v útulku bez zájmu nechá. Ale to je OT.

Navážíte se do mne úplně zbytečně. Já jsem štěně nekoupila,když se mi podmínky chovatelky nelíbily. Ale z okolí znám takové případy,že lidi měli v kupní smlouvě zákaz prodat psa dál a přitom chovatel ho zpět nechtěl. Co potom?
Já samozřejmě uznávám,že to je problém vzít si po letech zpět dospělého psa. Ale proč to potom chovatel dává do smlouvy,když to ve skutečnosti nechce udělat? O tom to tady celé je, o nesmyslnosti takových požadavků ve smlouvě.
Jinak ano,já za sebe pokud něco slíbím,tak to dodržím,pokud je to v mých silách. Ale když to nejde,tak to prostě nejde a nevidím důvod,proč by se měl po mě někdo kvůli tomu vozit(mluvím o nepředvídaných situacích).
Celá tahle diskuze je o tom,zda lze takové požadavky právně vymoci několik let po koupi psa. Nelze. Nikdo nemůže vědět,co ho za pár let potká. Je to stejně absurdní jako slíbit,že neumřu. Doufám že ne,ale co když jo? Bude to porušení smlouvy?
(tohle byla ale hodně velká nadsázka)
A k té moskevačce,ano chovatelka,přestože se ji podařilo najít,bylo známo celé jméno feny i CHS ,ji zpět nechtěla,i když byla kontaktována.

Já se po vás nevozím, ale nesouhlasím s vámi, že požadavky na nové majitele psů jsou nesmysl a že snad dokonce snižují poptávku, jak píšete ve svém prvním příspěvku. Je to jen o tom, že rozumný chovatel si nedá do smlouvy nic nereálného a nijak závratně omezujícího. A stejně tak rozumný kupující na konečné podobě kupní smlouvy spolupracuje, s čím nesouhlasí, nepodepíše.
Ten příklad známých, co podepsali smlouvu, že psa "nesmějí prodat", je fakt? Pokud je to doslova tak, jak píšete, dovoluji si zapochybovat o jejich duševní pohodě, pokud se k něčemu takovému zavázali. (Mimochodem, i kdyby ho prodali bez vědomí chovatelky, neměla by chovatelka šanci, pokud nemá ve smlouvě uvedené alternativní řešení jako předkupní právo či automatické převzetí psa zpět.)
No a co se vymahatelnosti práv a povinností týče, na ty je náš systém krátký i v mnohem závažnějších a dle zákona černobílých případech. Bohužel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím proč by na mně jako na chovatele mnělo vrhat až tak špatný stín že má štěně některou z uvedených vad? Zkrátka se vždycky nepovede. Takové štěně pak prodám na mazla, ne na chov, ale upozorním majitele, že s ním může dělat sportovní aktivity. Pes s chybějícími zuby nebo zlomkem nemůže do chovu a na výstavy. Ale pořád je to pes s PP a má právo zůčastňovat se i vrcholových pracovních akcí pokud na to má.

Přečti si znova můj příspěvek (4.161) a zjištíš, že píšu to samé, že štěňata s vadami se rodí všude. A že je zbytečné s ním někam chodit jsem myslela v rámci papírového chovu: výstavy, svody, bonitace. Sport (i některé zkoušky - kromě loveckých) lze dělat s jakýmkoliv psem, papírovým, nepapírovým, křížencem i voříškem.
Nejde o to, že štěně není OK, nestandardi se rodí všude, ale spíš to vrhá špatný stín na chovatele, že dovolí se štěnětem na mazla někam chodit. Tato věta byla myšlena tak, že jej ostatní mohou pomluvit, že ani není schopen podat majiteli základní info o tom, že se takové štěně nedá uchovnit, nepodá základní chovatelský servis, ba dokonce, že to majiteli mohl zatajit (vadu).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přečti si znova můj příspěvek (4.161) a zjištíš, že píšu to samé, že štěňata s vadami se rodí všude. A že je zbytečné s ním někam chodit jsem myslela v rámci papírového chovu: výstavy, svody, bonitace. Sport (i některé zkoušky - kromě loveckých) lze dělat s jakýmkoliv psem, papírovým, nepapírovým, křížencem i voříškem.
Nejde o to, že štěně není OK, nestandardi se rodí všude, ale spíš to vrhá špatný stín na chovatele, že dovolí se štěnětem na mazla někam chodit. Tato věta byla myšlena tak, že jej ostatní mohou pomluvit, že ani není schopen podat majiteli základní info o tom, že se takové štěně nedá uchovnit, nepodá základní chovatelský servis, ba dokonce, že to majiteli mohl zatajit (vadu).

No tak si to napsala poněkud nesrozumitelně. Prodala jsem štěně s vadou, uvedenou ve smlouvě s tím že není na výstavy a chov.
Ale zároveň jsem majitelce řekla, že se s ním klidně může zůčastnit coursingů a dostihů (chrt) . jiná plemena než X a někteří z V taky ofi dostihy běhat nemůžou. Ani chrti bez PP.
takže - ostatní chovatelé ho vidí, ale jaxi pomlouvat nemůžou páč je majitelka informovaná a vše má ve smlouvě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já se po vás nevozím, ale nesouhlasím s vámi, že požadavky na nové majitele psů jsou nesmysl a že snad dokonce snižují poptávku, jak píšete ve svém prvním příspěvku. Je to jen o tom, že rozumný chovatel si nedá do smlouvy nic nereálného a nijak závratně omezujícího. A stejně tak rozumný kupující na konečné podobě kupní smlouvy spolupracuje, s čím nesouhlasí, nepodepíše.
Ten příklad známých, co podepsali smlouvu, že psa "nesmějí prodat", je fakt? Pokud je to doslova tak, jak píšete, dovoluji si zapochybovat o jejich duševní pohodě, pokud se k něčemu takovému zavázali. (Mimochodem, i kdyby ho prodali bez vědomí chovatelky, neměla by chovatelka šanci, pokud nemá ve smlouvě uvedené alternativní řešení jako předkupní právo či automatické převzetí psa zpět.)
No a co se vymahatelnosti práv a povinností týče, na ty je náš systém krátký i v mnohem závažnějších a dle zákona černobílých případech. Bohužel

Hm,bohužel to tak je. To s těmi známými.Mají ve smlouvě,že psa nesmí prodat,maximálně vrátit.Zdarma i když sami za něj zaplatili dost vysokou částku.Když jsme to společně probírali a já zereagovala,že něco takového bych nikdy nepodepsala tak chovatelce zavolali aby si ujasnili,jak to vlastně bylo myšleno,protože je doposud nenapadlo se nad tím zamyslet.No bylo to tak jak říkám.Psa prodat nesmí,mohou jej BEZPLATNĚ vrátit chovatelce!!!
My když jsme sháněli štěně,všichni chovatelé již měli smlouvy vytištěné a připravené k podpisu,takže prostor k nějaké spolupráci na znění nebyl. No,nelíbilo se mi to. Jedna chovatelka nám dokonce dost arogantně řekla,když se vám to nelíbí běžte jinam. Samozřejmě jsme se otočili na patě a šli jsme,s takovým člověkem se mi nechce ani bavit,natož se o něčem dohadovat. Nešlo ani tak o to,co bylo ve smlouvě ale o její jednání. Mám taky svoji hrdost a nenechám se urážet a manipulovat sebou už vůbec ne.
Jiná chovatelka,která byla sama jen se psy, zase vyžadovala pravidelné návštěvy. To jsem taky odmítla. Nevidím důvod,proč bych pod záminkou kontroly psa(z jakého důvodu?!) musela pravidelně hostit cizí ženskou.
Nakonec jsme našli paní,která nám prodala pejska bez nějakých nesmyslných požadavků. V kupní smlouvě je vše podstatné-jméno psa,zdravotní stav,doporučené péče. Závěrem je uvedena PROSBA, aby byla informována o závažných skutečnostech. S paní jsme v kontaktu a vše funguje tak,jak má.
Takže náš příští pes bude asi opět od ní.