Štěně útočí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jestli nemáte někdo nápad na to, jak adekvátně 3 měsíčnímu štěněti vysvětlit, že nesmí útočit na lidi. Vždy večer dostane hravou náladu a chce kousat (jinak přes den je to klasicky "normální hravé štěně"), vrčet, štěkat...prostě chce něco tvořit, ale začíná být docela nebezpečný. Když člověk leží v posteli, tak po něm skočí a zakousne se do něj, do peřiny, do čehokoliv, co mu přijde pod ruku. Pokud ho vytahám za kůži, zakňučí, ale jakmile ho pustím, útok následuje se stejnou nebo větší razancí okamžitě, jakmile ruka povolí, když ho přitisknu na zem, to stejné, kňučí a snaží se kousat, co to jde. Nepomáhá ani několikeré pokárání, vždy následuje stejný scénář. Při plesknutí rukou jsou reakce úplně stejné. Prostě nechápe, že tohle je nežádoucí a přemýšlím, jak mu to jinak vysvětlit, protože už začíná být docela nebezpečný. Nemyslí to zle, chce se hrát, ale je třeba jeho hry usměrnit do určitých mezí.
Zatím jediné, co mi na to pomáhá prostě ho zaměstnat jinak, strčit mu něco do pusy a tahat se o to, ale ne vždycky máte náladu si s malým zrovna hrát, chcete jít spát a on místo toho, aby vás nechal, tak po vás skočí a zakousne se třeba do hlavy, ruky...prostě do toho, na čem zrovna přistane. Takže pokud jsou nějaké nápady, sem s nimi :)
Díky

zkuste prostou českou facku. Než si štěně uvědomí odkud přilítla, tak přestane... a stačí to párkrát zopakovat a máte vyhráno...

..já si taky myslím... par opravdových trestů a je hotovo.. když vám leze na postel, otravuje...normálně bych ho "hodila" dolů, at si uvědomí, že to fakt bolí...a ono ho to určo rádo přejde.. Samozřejmě záleží co to máte plemeno..ale když popisujete, že to fakt bolí, asi to nebude žádná čivava..

Mě se osvědčilo štěněte si nevšímat. Když je hra příliš divoká, a štěně kouše, přestanu si s ním hrát a odejdu někam kam za mnou nemůže, nebo štěně zavřu na chvilku do jiné místnosti. Tělesné tresty ho naopak ještě víc rozdráždí. Když se uklidní, nabídnu mu nějakou přijatelnou hru, přetahování nebo aportování, jakmile začne být divoký, zase hru přeruším.

Měli jsme podobný problém, akorát ju zajímají naše ruce a hračky jaksi nee.. ze začátku sem vyjekla au a přestala si jí všímat to ju poměrně zarazilo a tak při každém au stisk povolila a dávala si pozor,ted nam jde do puberty a opet zkousi tak vyjeknu řeknu jí že kousat nebude a případně jí lechce lepnu po uchu..Jinak taky sme zhazovali z postele protože sme nechtěli aby v ní spávala a kdykoliv sme oděšli byla v ní tak sem na ni jednou přišla s novinama lehce ju plácla a ten zvuk se jí asi nelíbí takže teď ví že když vemu do ruky noviny a říkám že to nee tak to fakt nebude dělat... Plácla sem ju jen jednou novinama...ale to byla jiná situace

Jediná věc, kterou jsem ještě nezkusila je odejít...ale ono momentálně není moc kam, bydlíme u našich v pidipodkroví než nám dostaví dům, takže můžu odejít tak leda na záchod. Problém je, že trest, jakýkoliv, ho ještě víc rozvášní a jak jsem psala, je ještě o to horší. I pořádná facka...kvikne, ale během půl sekundy už zase na něčem visí. AU nebo NE pro něj není nic, to totálně ignoruje...na NE částečně reaguje jenom pokud něco v klidu škube a já na něj huknu...tak to se zarazí a na chvíli toho nechá a za chvilku si zase mele svou. Ikdyž ho natvrdo z postele shodím, tak jenom vidím, jak mu zazáří očika...a říká si jeeee...jdeme na to znovu.
Přes den vyřáděný je, chodí na docela slušné procházky plus ještě pobíhá po zahradě, vždycky přijde, padne hodinu spí a jak padne sedmá, osmá hodina večer, já si lehnu do postele, tak to je jeho čas :)
Mám pocit, že ten pes se sado-maso a jsem zvědavá jestli mu to vydrží i až bude chodit na obrany.

Jinak čivava to není, teď má 10 kg.

On sa u vás dobre cíti a dobre sa ku nemu chováte tak nemá potrebu mať voči vám rešpekt,proste sa chce hrať a tak sa vás snaží vyprovokovať.
Ale musí si uvedomiť,že vy nieste psy na hranie. Musíte mu rázne naznačiť,že to nesmie.A to poriadne až agresívne na neho zakričať aj škaredo nech sa zľakne. A okamžite ho vyhodiť von za dvere. Proste pri náznaku,že si ide do vás hrýsť mu to odprite a prerušte jeho úmysel si do vás hrýsť.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jediná věc, kterou jsem ještě nezkusila je odejít...ale ono momentálně není moc kam, bydlíme u našich v pidipodkroví než nám dostaví dům, takže můžu odejít tak leda na záchod. Problém je, že trest, jakýkoliv, ho ještě víc rozvášní a jak jsem psala, je ještě o to horší. I pořádná facka...kvikne, ale během půl sekundy už zase na něčem visí. AU nebo NE pro něj není nic, to totálně ignoruje...na NE částečně reaguje jenom pokud něco v klidu škube a já na něj huknu...tak to se zarazí a na chvíli toho nechá a za chvilku si zase mele svou. Ikdyž ho natvrdo z postele shodím, tak jenom vidím, jak mu zazáří očika...a říká si jeeee...jdeme na to znovu.
Přes den vyřáděný je, chodí na docela slušné procházky plus ještě pobíhá po zahradě, vždycky přijde, padne hodinu spí a jak padne sedmá, osmá hodina večer, já si lehnu do postele, tak to je jeho čas :)
Mám pocit, že ten pes se sado-maso a jsem zvědavá jestli mu to vydrží i až bude chodit na obrany.

Jinak čivava to není, teď má 10 kg.

Taky jsem sloužila svému psu jako něco co je fajn na hlodání a můžu Vám, že jsem ho měla plný zuby. Prostě facka ho jenom povzbudila k dalšímu teroru. Když jednou letěl za mnou a ve skoku mi roztrhl ruku tak ve mě bouchly saze a seřezala jsem ho. Ted se na mě všichni asi sesypou ale stalo se. A dá se říct, že to pomohlo. Prostě se začal měnit. Dneska jsou mu dva roky a je milionovej. jenom mu asi taky musíte ukázat kdo je pánem domu. Hodně štěstí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jediná věc, kterou jsem ještě nezkusila je odejít...ale ono momentálně není moc kam, bydlíme u našich v pidipodkroví než nám dostaví dům, takže můžu odejít tak leda na záchod. Problém je, že trest, jakýkoliv, ho ještě víc rozvášní a jak jsem psala, je ještě o to horší. I pořádná facka...kvikne, ale během půl sekundy už zase na něčem visí. AU nebo NE pro něj není nic, to totálně ignoruje...na NE částečně reaguje jenom pokud něco v klidu škube a já na něj huknu...tak to se zarazí a na chvíli toho nechá a za chvilku si zase mele svou. Ikdyž ho natvrdo z postele shodím, tak jenom vidím, jak mu zazáří očika...a říká si jeeee...jdeme na to znovu.
Přes den vyřáděný je, chodí na docela slušné procházky plus ještě pobíhá po zahradě, vždycky přijde, padne hodinu spí a jak padne sedmá, osmá hodina večer, já si lehnu do postele, tak to je jeho čas :)
Mám pocit, že ten pes se sado-maso a jsem zvědavá jestli mu to vydrží i až bude chodit na obrany.

Jinak čivava to není, teď má 10 kg.

..no já nevím, přizpůsobovat se psovi a odcházet.. kdyby ve vašem případě bylo kde..to je dle mě špatně. Pán jste vy, tak se tak musíte chovat.. Pokud mu tohle tolerujete už dlouho bude to težké..pokud ne, zavčasu zarazit dokud to jde!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
..no já nevím, přizpůsobovat se psovi a odcházet.. kdyby ve vašem případě bylo kde..to je dle mě špatně. Pán jste vy, tak se tak musíte chovat.. Pokud mu tohle tolerujete už dlouho bude to težké..pokud ne, zavčasu zarazit dokud to jde!!!

To není o tom že se přizpůsobím psovi a odejdu. Když pes dostane facku, nebo ho plácnete, tak zaútočí znovu, takže by tělesný trest musel být mnohem tvrdší aby ho odradil. I to už jsem viděla, z normálního štěněte vyrostla ustrašená troska. Tomu odchodu štěně nerozumí tak jako když koušu, tak se mě bojí, ale když koušu, tak si se mnou nehrají a opustí mě. Jde o hravé chování a ne o útok, tam by samozřrjmě odchod nepřicházel v úvahu. Pokud není kam odejít, nebo kam zavřít štěně než se uklidní, tak bych ho na chvilku strčila do přenosky, než se uklidní, a opakovat než pochopí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To není o tom že se přizpůsobím psovi a odejdu. Když pes dostane facku, nebo ho plácnete, tak zaútočí znovu, takže by tělesný trest musel být mnohem tvrdší aby ho odradil. I to už jsem viděla, z normálního štěněte vyrostla ustrašená troska. Tomu odchodu štěně nerozumí tak jako když koušu, tak se mě bojí, ale když koušu, tak si se mnou nehrají a opustí mě. Jde o hravé chování a ne o útok, tam by samozřrjmě odchod nepřicházel v úvahu. Pokud není kam odejít, nebo kam zavřít štěně než se uklidní, tak bych ho na chvilku strčila do přenosky, než se uklidní, a opakovat než pochopí.

A co říct důrazně NE a dát mu hračku, kterou může kousat? Potahat se s ním, pohrát si?
Je to štěně!!! Neútočí, je si chce hrát - blbě, ale je to hra!!
Moje štěnisko taky kousalo, škrábalo - teriér. Ale po prá důrazných upozornění a nabídnutí hračky to rychle pochopilo.
Jen to chce trpělivost.

Bylo by dobrý kdyby jste napsala o jaký plemeno jde,přece jen pak člověk ví přibližně jakou by mohl mít povahu.Já bych to spíš řešila nebo teda pokusila s poslušností.Vzala bych pamlsek a udělala sedni,lehni,čekej....... a zaměstnala ho spíš aby se musel sklidnit než se v jeho zápalu energie s ním přetahovat o hračku.To ho spíš rozdovádí.Po několika povelech když by se zklidnil tak potom bych teprve vzala hadr a chvíli se s ním tahala.Jestli to dělá jen večer podle toho co píšete tak bych ho pořádně unavila venku aby doma se nažral a spal.Když by ho to chytlo ještě pozdě večer a skákal na vás na postel atp. tak bych houkla drsně NE a místo.Musel by jít na místo.Jestli si nevíte rady s malým štěnětem a nezvládnete to teď tak za půl roku nevím co budete dělat.

Naše fenka jako štěně také byla kousací jakmile jsme byli v dosahu .Hračky nepomohly,vždy měla neomylně spadeno na jakékoli části lidského těla.Tahání za kůži nebo lehčí fyzické tresty brala jako nový impuls ke kousání.Nějaké fuj a nesmíš se míjelo účinkem.Dostala tedy párkrát opravdu přes čumák,zařvala jsem a odešla z jejího dohledu.Časem ji to opravdu přestalo bavit,jelikož to bylo pro ni velmi nepříjemné.Teď je z ní pubertální výrostek a hraje si už jen s citem.Ono to bylo opravdu jen z velkého temperamentu a touze po hraní.Měli jsme ještě před ní jinou fenku stejného plemene,ale ta byla od mala dominantní a zle na nás vrčela ,když se jí něco nelíbilo.Na tu už bohužel platilo jen povalení na záda a dokazování kdo je vlastně pánem,do té doby než si to uvědomila ,ale pochopila celkem brzy.Naše feny mají v dospělosti kolem 30kg,tak bylo dobré to zavčas vyřešit.Čím dříve pes pochopí co se od něj žádá,tím lépe pro všechny.Držím palce.Určitě se to spraví.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naše fenka jako štěně také byla kousací jakmile jsme byli v dosahu .Hračky nepomohly,vždy měla neomylně spadeno na jakékoli části lidského těla.Tahání za kůži nebo lehčí fyzické tresty brala jako nový impuls ke kousání.Nějaké fuj a nesmíš se míjelo účinkem.Dostala tedy párkrát opravdu přes čumák,zařvala jsem a odešla z jejího dohledu.Časem ji to opravdu přestalo bavit,jelikož to bylo pro ni velmi nepříjemné.Teď je z ní pubertální výrostek a hraje si už jen s citem.Ono to bylo opravdu jen z velkého temperamentu a touze po hraní.Měli jsme ještě před ní jinou fenku stejného plemene,ale ta byla od mala dominantní a zle na nás vrčela ,když se jí něco nelíbilo.Na tu už bohužel platilo jen povalení na záda a dokazování kdo je vlastně pánem,do té doby než si to uvědomila ,ale pochopila celkem brzy.Naše feny mají v dospělosti kolem 30kg,tak bylo dobré to zavčas vyřešit.Čím dříve pes pochopí co se od něj žádá,tím lépe pro všechny.Držím palce.Určitě se to spraví.

Ono hlavně majitel musí vědět co na štěně zabírá. Ale pokud nazve kousací hry jako útok.... nevím nevím


Anebo ještě stisknout pysky na zuby, to taky zabírá. aLe jak píšu - musí vědět majitel jakou má jeho pes povahu a co na něho platí. Někdy stačí houknout a štěně se sesype a někdy se musí přitvrdit. Udělat to naopak - na citlivé štěně jít tvrdě a na tvrdé štěně jít jemně je cesta do průšvihu.

žádné facky, žádné řvaní, prostě chytit ho a vytahat za faldíček, tak jak by to udělala jeho psí máma....vy ste vůdce vy rozhodujete kdy si s ním budete hrát, musí pochopit a pochopí.....pak záleží co je to za plemeno, pokud pastevec, dát mu najevo kdo je Pán, přeprat ho hrou, pokud je to napč CC tak nechat ho vyhrávat ....

Na cvičáku se potkávám s paní co má ČSV..pejsek 5m, ale absolutně nezvladatelný.. po majitelce skáče, drápe, kouše..doma prý to samé. K ostatním bojácny a to velmi.. paní jeho výchovu nezvlada, byla jsem svědkem, jak se snaží s nim udělat pořádek.. Pes z ní má opravdu "prdel" :-) Cvičitel to hodnotil jasně.. s ním se pracovat dá, ale pokud nezměníte přístup vy..nebude z něj nic :-( Tak otázka, zda to není i váš případ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
žádné facky, žádné řvaní, prostě chytit ho a vytahat za faldíček, tak jak by to udělala jeho psí máma....vy ste vůdce vy rozhodujete kdy si s ním budete hrát, musí pochopit a pochopí.....pak záleží co je to za plemeno, pokud pastevec, dát mu najevo kdo je Pán, přeprat ho hrou, pokud je to napč CC tak nechat ho vyhrávat ....

proč nechat CC vyhravat?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
proč nechat CC vyhravat?

je odlišné od pastevce, celkově mastifové jso více citliví, a musí se najít v sobě , probudit ten svůj pud....ba např SAO ví hned od mala a ten se spíš musí usměrnovat ...CC se nikdy nebude snažit ovládnout Vás pokud mu hned ukážete kdo je vůdce , pochopí, u pastevců se musí odmala více dokazovat že jsem vůdcem já, aby pochopil a respektoval vás .... tot zkušenosti ...ale tím se nevylučuje že k obou máme jiný přístup že povahy budou mít stejné jako všichni molossové ...strážci a ochránci :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je odlišné od pastevce, celkově mastifové jso více citliví, a musí se najít v sobě , probudit ten svůj pud....ba např SAO ví hned od mala a ten se spíš musí usměrnovat ...CC se nikdy nebude snažit ovládnout Vás pokud mu hned ukážete kdo je vůdce , pochopí, u pastevců se musí odmala více dokazovat že jsem vůdcem já, aby pochopil a respektoval vás .... tot zkušenosti ...ale tím se nevylučuje že k obou máme jiný přístup že povahy budou mít stejné jako všichni molossové ...strážci a ochránci :)

no ale v situaci co popisuje zadavatelka, potřebuje psa usměrnit.. kdyby se jednalo o CC nevidím jediný důvod proč ho nechat vyhravat..a tím ho v činnosti podporovat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ale v situaci co popisuje zadavatelka, potřebuje psa usměrnit.. kdyby se jednalo o CC nevidím jediný důvod proč ho nechat vyhravat..a tím ho v činnosti podporovat

a psala plemeno jakého psa? .....já myslím hry, ona píše že na ni útočí nebo na lidi....tam má zasáhnout tak jak by zasáhla matka - fena štěněte ....

No čekala jsem, až někdo řekne, že prcka nezvládnu, až vyroste :) Mám za sebou dva vychované velké psy, oba mají hodně přes desítku zkoušek, jeden z nich dokonce docela vysoká ocenění i na MS. Ale to je jedno. Jenom jsem se ptala na nápad, jak na něj jít jinak. Nebojím se toho, že ho v dospělosti nezvládneme, pouze jsem to chtěla řešit jinak než ještě razatnějším násilím, které je mi u štěněte docela proti srsti. Vždycky se dá ještě víc přitvrdit, ale to je pro mně až ta poslední varianta. Jsou mu 3 měsíce a bít nějak extra přes míru ho nechci právě kvůli tomu, aby to na něm nezanechalo v budoucnu následky. Nejsem zastánce toho, být se psem pokaždé za dobře. Jedna dobře mířená občas udělá dost, ale dle mého názoru už ho za jeho hru trestáme dostatečně tvrdě a chtěla jsem to zkusit jinak než ještě trvději, k tomu můžu přistoupit vždycky, ale taky tím můžu nadělat víc paseky než užitku.
Zatím mi jako nejschůdnější řešení připadá zaměstnat ho něčím jiným, jak tu bylo už psáno, trošku pocvičit, tím mu odvést pozornost a následně mu něco nabídnout ke hře, což nám relativně funguje.

Fajn, ta napíšu i plemeno. Je ho hovawart. On to není klasický útok, aby to někdo špatně nepochopil. Je to jeho styl hry. Nechce ublížit, chce se pouze hrát, bohužel trošku razantním způsobem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No čekala jsem, až někdo řekne, že prcka nezvládnu, až vyroste :) Mám za sebou dva vychované velké psy, oba mají hodně přes desítku zkoušek, jeden z nich dokonce docela vysoká ocenění i na MS. Ale to je jedno. Jenom jsem se ptala na nápad, jak na něj jít jinak. Nebojím se toho, že ho v dospělosti nezvládneme, pouze jsem to chtěla řešit jinak než ještě razatnějším násilím, které je mi u štěněte docela proti srsti. Vždycky se dá ještě víc přitvrdit, ale to je pro mně až ta poslední varianta. Jsou mu 3 měsíce a bít nějak extra přes míru ho nechci právě kvůli tomu, aby to na něm nezanechalo v budoucnu následky. Nejsem zastánce toho, být se psem pokaždé za dobře. Jedna dobře mířená občas udělá dost, ale dle mého názoru už ho za jeho hru trestáme dostatečně tvrdě a chtěla jsem to zkusit jinak než ještě trvději, k tomu můžu přistoupit vždycky, ale taky tím můžu nadělat víc paseky než užitku.
Zatím mi jako nejschůdnější řešení připadá zaměstnat ho něčím jiným, jak tu bylo už psáno, trošku pocvičit, tím mu odvést pozornost a následně mu něco nabídnout ke hře, což nám relativně funguje.

hlavně ho netrestejte fackami.....on to vezme jako provokaci, je to pes šelma, a už vím že je dominantní ....v budoucnu se to může otočit proti vám, a co to máte za psa vůbec?

Hru ale určujete vy, nemám ráda vynucování si pozornosti, aby mi pes pořád "organizoval" čas....
Mám ovčáka, který je fakt cholerik, tvrďák a hyperaktivka. Už jako prtě byl drant, nekousal ve zlém, ale prostě byl divokej a zapomínal se a to velmi rychle. Jelikož nemám ráda násilí, ani nějaké dokázování si jakéhosi nadřazení nad psem ( buď to v sobě máte, nebo nemáte ) tak jsem to řešila tak, že jsem psa vždy důkladně utahala, fyzicky i psychicky ( dělalo mu problém se na cokoliv déle soustředit, jak to u choleriků bývá, ale miluje přetahování ) a hlavně od prvního dne se ihned naučil dvě základní věci, povel Na místo! a Dost! S tím jsem pracovala, a protože je velmi učenlivý, naučil se tyto dva povely prakticky ihned. Do postele absolutní tabu, a to ještě donedávna, neboť on je opravdu pes s povahou, kde člověk musí vědět, co a proč dělá a pes musí mít nastavené přísnější pravidla, než dospěje a najde sám sebe. Vlastně mu tím pomáháte, protože on se ještě ovládat neumí, ale potřebuje to ke šťastnějšímu a jasnějšímu žití.
Být vámi bych za á pejska před spaním venku unavila fyzicky ( balonek, probíhačka ) a doma pak psychicky ( dvakrát nějaký povel, chvilka hraní, dvakrát jiný povel, chvilka hraní ). Ihned bych mu zakázala přístup na postel ve vaší přítomnosti, shodit dolů a použít třás slovo: Dolů! ( na toto slyší všici moji psi ), čímž byste vyřešila hravé přepady v posteli. Nu a než se to naučí, tak kdykoliv za vámi skočí a začne kousat, chytit za tlamu shora, sevřít pevně, ale ne surově, říci: Dost! nebo NE! jak chcete, je to fuk co za slovo použijete, hlavně musí být vždy stejné a psa druhou rukou vzít a sundat se slovy: Dolů! Na zemi pustit psa, pak jeho tlamku a mít po ruce třás pevnější ručník s udělaným uzlem ( je příjemně měkký pro štěnda ) a dát mu ho, ale nehrát si s ním, jen mu ho dát, nebo hodit. A toto klidně opakujte několikrát, štěndo možná za vámi vyskočí znovu a vy to celé zopakujete a zase a zase.....důležitá je trpělivost, DŮSLEDNOST a KLID! Musíte být klidná, mluvit důrazně, ale tiše!
Výsledek se rozhodně dostaví

S kavkazákem jsem tyto problémy nikdy neměla, když se jednou tak rozdováděl, že omylem s hračkou vzal i můj prst a já kníkla Aaaauuuuu!!! kecl na zadek a vyděšeně mě pozoroval a pak mi začal honem lízat obličej a vůbec už si nechtěl hrát, od té doby se ke mne choval jako ke šlehačkové panence Miláček, pastevci jsou citlivější a vnímavější, pokud si to jejich páneček zaslouží a nezradí je a je jim oporou, kulturní plemena jsou větší suroviny Samo je to myšleno všeobecně, výjímky jsou všude a vždy

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No čekala jsem, až někdo řekne, že prcka nezvládnu, až vyroste :) Mám za sebou dva vychované velké psy, oba mají hodně přes desítku zkoušek, jeden z nich dokonce docela vysoká ocenění i na MS. Ale to je jedno. Jenom jsem se ptala na nápad, jak na něj jít jinak. Nebojím se toho, že ho v dospělosti nezvládneme, pouze jsem to chtěla řešit jinak než ještě razatnějším násilím, které je mi u štěněte docela proti srsti. Vždycky se dá ještě víc přitvrdit, ale to je pro mně až ta poslední varianta. Jsou mu 3 měsíce a bít nějak extra přes míru ho nechci právě kvůli tomu, aby to na něm nezanechalo v budoucnu následky. Nejsem zastánce toho, být se psem pokaždé za dobře. Jedna dobře mířená občas udělá dost, ale dle mého názoru už ho za jeho hru trestáme dostatečně tvrdě a chtěla jsem to zkusit jinak než ještě trvději, k tomu můžu přistoupit vždycky, ale taky tím můžu nadělat víc paseky než užitku.
Zatím mi jako nejschůdnější řešení připadá zaměstnat ho něčím jiným, jak tu bylo už psáno, trošku pocvičit, tím mu odvést pozornost a následně mu něco nabídnout ke hře, což nám relativně funguje.

To možná byla reakce na mě,já to nemyslela tak že ho v dospělosti nezvládnete.Jen když ho neusměrníte teď a neukážete mu co může a co ne tak v dospělosti to bude horší.Já teda znám jednoho hovíka,chodil k nám na cvičák.Povahu až tak neznám.Ale taky jsem spíš zastáncem že štěně nějak víc trestat není dobrý.A když máte už zkušenosti s výcvikem tak bych šla přes tu poslušnost jak jsem psala.Nebo třeba psovi schovávat pamlsky aby musel hledat.To u nás zas dělali moje děcka,zabavili se jak děti tak psi.Ale určitě bych mu netolerovala to skákání na postel a prudit vás.Prostě by měl znát povel místo,tam bych možná na něj šla i ostřeji (ne bití) ale slovně,intonaci hlasu.Když poslechne tak pamlsek ale to asi znáte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Fajn, ta napíšu i plemeno. Je ho hovawart. On to není klasický útok, aby to někdo špatně nepochopil. Je to jeho styl hry. Nechce ublížit, chce se pouze hrát, bohužel trošku razantním způsobem.

No že mě to nenapadlo :-) , taky jsem ho kdysi měla, a stejný problém. Do půl roku jsem chodila samý šrám na rukou, jak po mě ve hře chňapal. Ale jinak byl zlatíčko, nikdy se neohnal ve zlém, ani při výcviku a ni při ošetřování, jen ty jeho hry byly trochu hrubší. ale pochopil brzy, že když bude hrubý tak nebude žádné hraní. Přetahování jsem vyměnila za aportování. To ho strašně bavilo a s hračkou v tlamě prostě kousat nemohl.

Pejska se snažte utahat psychicky = hraním a cviky, než dlouhými vycházkami. U větších plemen příliš dlouhé vycházky ohrožují dobrý vývin kloubů. Hru vždy nějak ukončete. Já ukončuji slovem konec a tlesknu a již si nehraju, nevšímám. Hru byste měla iniciovat vy a ne pes. Pokud ho přetahování příliš rozrušuje, jsou lepší aporty.

Pokud kousne opravdu bolestivě, tak zaječet hodně vysokým tónem auuuuu nebo prostě jeknout a ignorovat. Facky, vytahání, tisknutí k zemi může štěně ještě víc vyprovokovat. Nabídněte mu místo vašich rukou hračku, když ho popadne to divoké řádění !

Taky si myslím. Zabrečet auuu a ignorovat. Nebo vyhostit za dveře

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud kousne opravdu bolestivě, tak zaječet hodně vysokým tónem auuuuu nebo prostě jeknout a ignorovat. Facky, vytahání, tisknutí k zemi může štěně ještě víc vyprovokovat. Nabídněte mu místo vašich rukou hračku, když ho popadne to divoké řádění !

zaječet jak hsterka? :D vy máte nápady, další co neumí vychovat psa normálně ....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pejska se snažte utahat psychicky = hraním a cviky, než dlouhými vycházkami. U větších plemen příliš dlouhé vycházky ohrožují dobrý vývin kloubů. Hru vždy nějak ukončete. Já ukončuji slovem konec a tlesknu a již si nehraju, nevšímám. Hru byste měla iniciovat vy a ne pes. Pokud ho přetahování příliš rozrušuje, jsou lepší aporty.

nenchte se mást slovy pozor na dlouhé vycházky .... právě u velkých plemen je potřeba dlouhých vycházek aby si zpevnili svaly a do budoucna se předešlo problémů s klouby .... tady se vidí, že nikdo neví jak vychovat psa, pak že potkávám 9 z 10 psů dementů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zaječet jak hsterka? :D vy máte nápady, další co neumí vychovat psa normálně ....

No dovolte! Všechny svoje psy mám super vychované! Když jste tak chytrý/á tak jak zní vaše rada?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nenchte se mást slovy pozor na dlouhé vycházky .... právě u velkých plemen je potřeba dlouhých vycházek aby si zpevnili svaly a do budoucna se předešlo problémů s klouby .... tady se vidí, že nikdo neví jak vychovat psa, pak že potkávám 9 z 10 psů dementů

Je rozdíl mezi zpevňováním a přetěžováním. No hlavně že máte patent na rozum a víte jak vychovat psa.