Naše feny si jdou po krku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli s tím má někdo skušenosti, byla bych moc ráda za radu.

Máme 5letou fenu Bernského salašnického psa, vždy byla bezproblémová. Pořídili jsme si fenku slovenského čuvače, které je půl roku.
Už první den co jsme jí přivezli malá na ní začla vrčet, od té doby se perou. Někdy kvůli petardám, někdy když menší příjde z procházky nebo jim jenom praskne v hlavě. Jindy si spolu normálně hrají, škádlí se a leží vedle sebe.
Malá je vystresovaná, je možné že se bojí a kvůli tomu útočí. Jindy zase utočí větší, nejspíše žárlí ale my se jí snažíme preferovat a dávat jí najevo, že je číslo 1.
Přemýšleli jsme o obojkem naplněným vodou nebo jim dát oboum náhubky. Nechceme menší ztratit a doufáme, že se to dá nějak vyřešit. Prosím o urychlenou radu. Děkuji

Základ je nenechat je se rvát. Jak je možné, že jim to vůbec dovolujete? Já mám doma dospělého psa amstaffa a k němu přibyl před 4mi měsíci dospívající kříženec bulíka s bord. dogou. Od začátku dělal dospělý pes velké problémy. Tak hold prostě dostal náhubek a vodítko a chodil s tím po bytě. Pokaždé, když jen naznačil útok jsem ho čapla, hodila do jiné místnosti a zavřela. Když se druhý pes pokusil bránit, dostal taky a byl vyhoštěn. Netolerovat ani útok, ani obranu. Ale pozor, musíte je pak zase pustit k sobě, ne je oddělit na dlouho. Vy jste šéf, vy řešíte konflikty. Trvalo to pár týdnů, ale vyplatilo se to. Teď mi kluci žijí spolu uplně v pohodě, pomalu si nenápadně předali vedení ze staršího psa na mladého a je klid. Mám k nim i fenu amstaffa a byl klid i když hárala. Teď když se pohádají, stačí jen houknout a je klid. Dělám ještě to, že když se pohádají ne moc vážně, přiskočím a oba je položím. Dám jim tak najevo, že já jsem tu šéf a jejich problémy řeším já, ne oni sami. Další důležité jsou společné procházky, pokud je to jen trochu možné, venčete je společné. A uplně nejdůležitější je klid, naprostý klid. Nemyslete na to, co se dělo, co udělali, na nic. Stejně jako vaše holky žijte jen přítomností a hlavně se nenervujte, jinak se budou nervovat taky.
Mě osobně ohromně pomohlo skouknout pár dílů "Znalec psí duše", dá se to sehnat na ulozto.cz. Nechce to ani tak koukat na jeho metody konkrétně, ale pochopit, o co jde, co je doopravdy důležité. Dřív mi psy tahali jak šílení, nic nezabíralo, dnes chodím s oběma samci (dohromady kolem 65 kg) na uplně volném vodítku, jdou mi hlavou na úrovni kolen a prostě si jen užívají procházku se mnou, neřeší co je kolem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám dvě feny velice rozdílné velikosti - leonberger a tibetský španěl. Tibeťanda odmalička leonku nemusela a konflikty se stupňovaly. Došlo to tak daleko, že je musím mít už 4 roky odděleně.

Bohužel máme doma něco podobného. Fena KAO a vlčího špice. Čtyři roky spolu vycházely v pohodě, pak odchovaly štěnda (při čemž se chytly, ale asi po měsíci po odstavu, to bylo zase ok). Pak přišlo štěně - fenka, kterou KAO adoptovala a jakmile vlčí špicka na štěndo zavrčela, ať ji netahá za chlupy, KAO jí šla zbušit. Do roku věku štěnda se ještě jakž takž snesly, pak se to zlomilo a už je 2,5 roku musíme oddělovat. Jinak by už vlčí špicka byla dávno zakousnutá. Přitom na tom je vtipný to, že když KAO zavřeme, tak špicka jde a lehne si cca metr od voliéry tak, aby na ní KAO v případě naštvání nedosáhla, ale aby byla s ní. A to s ní je puštěný samojed (který má rád všechny naše holky), takže společnost by měla. Ale ne, ona chce být blízko KAO.

Bohužel pokud mají takové problémy už od začátku, lepší to nebude. Naopak se obávám, že to bude horší a horší. Ona mladá v podstatě zkouší, kam až může zajít. Ale je divné, že vrčela hnedka po příchodu do nového domova, to už tehdy mělo být varováním, aby jste to chování malé korigovali hezky od začátku. Řekla bych i, že starší žárlí - píšete, že chodíte na procházky s mladou a se starou ne? Ona to může brát jako podpásovku. Navíc mladá může přinést pachy, kterou starou rozčílí - což se nám už taky párkrát stalo, ale je důležité, aby jste je nenechali do sebe tzv. jít. Prostě nic se neděje, klid! Já bych řekla, že starší fenka žárlí na mladší, že se jí víc věnujete a bojí se o svojí pozici ve smečce. A mladá píšete, je nervózní - na jednu stranu jí dáváte přednost, na druhou stranu si ji stará chce podrobovat. To by zmátlo i člověka.

Čuvač je myšlením ještě víc pastevec než berňák, takže na ní musíte jít citlivě. A opravdu ji vychovávat, nejen výcvik je důležitý.

Znám to z vlastní zkušenosti, měli jsme malého psa, nalezence a mou fenu z útulku.Pak jsme se ujali malé fenky, ale potřebovali jsme psa na hlídání a volba padla na čuvače.Ten byl odmala dominantní, samozřejmě, že jsme jim nedovolovali se rvát, ale tomu jde zamezit, pokud tam jste, pokud ne, těžko rvačce zamezíte.Navíc, i když se napadli psi, napadla větší fena menší.Nakonec jsme pro bezpečnost menšího psa oddělovali, ale tím jsme jen docílili toho, že větší žárlil a snažil se ho napadnout i v naší přítomnosti.Tomu jsme zabránili, ale psi nakonec museli být trvale odděleni, byli to nervy, zvláště když přijeli návštěvy z dětmi, lidi z města a bez zkušeností se zvířaty bohužel měli problém respektovat že vždy musí být zavřené dveře.Menší pejsek měl jednou prokouslou hlavu, jednou krk a menší fenka byla zle potrhaná, nakonec, když se blbeček nemohl jednou dozvonit a zvonil asi půl hodiny, vyhecovalo to větší fenu k tomu, že menší tak dorvala, že ta uhynula.Teď máme howavartku a občas rodičům hlídáme labradorku, tihle feny, ač dospělé, se milují a mohou spolu být bezproblému.A znám lidi, co klidně spolu mohou nechat smečku psů nebo fen, znám i lidi, co nemohou spolu nechat psa a fenu.Podle mě, je to o tom, jak si psi sednou.Naši předchozí psi byli dost dominantní všichni.

Znám taky pár lidí, co nechávali spolu smečku. Jedna známá přišla z nákupu po dvou hodinách a z 5 fen byly 2 mrtvé a jedna uhynula do pár hodin. Tato paní chová přes 20 let a taky se jí to nikdy nestalo... jednalo se o malé plemeno

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Znám taky pár lidí, co nechávali spolu smečku. Jedna známá přišla z nákupu po dvou hodinách a z 5 fen byly 2 mrtvé a jedna uhynula do pár hodin. Tato paní chová přes 20 let a taky se jí to nikdy nestalo... jednalo se o malé plemeno

Na smečce je nejhorší to, že jakmile se 2 psi chytnou, ti ostatní jsou tomu výše postavenému na pomoc. Takhle jsme přišli o fenečku křížence špice - fenka vyběhla ze vrat, něco tam očichala a šupajdila zpět domů. Máma zajela autem domů, vrata zavřela(ovladačem) a stačila se akorát ohlédnout v zrcátku, když se na malou sesypali spolu s KAO ještě samojed a vlčí špicka a jak ji všichni chytli a tahali na jinou stranu, tak ji přerušili páteř.

Právě proto oddělujeme - ona se KAO po chvíli zklidní a špicku by i nechala, ale zvlášť briardka má pocit, že ji musí odstranit. Ale teď začínají KAO síly ubývat a když asi před 2 dny oprávněně skočila po briardce (ta ji každou chvíli tahá za kůži až KAO fňuká, ale nechá ji dál do doby než se fakt naštve), tak první co šel dělat samojed bylo, že šel po KAO a štípnul ji do zadku. Stačilo na něj houknout a zalezl do voliéry a dělal, že on nic. A briadka má naštěstí dost rozumu, aby jen ležela a nechala KAO, která stála nad ní, vyřvat. Jo a taky u toho kňourá jako malé štěně, když ho kárá fena - matka. A tak jsem tam jen došla, KAO uklidnila, sundala ji z feny a dobrý. A co myslíte? Zase ráno při hře tu KAO za tu kůži tahala... nepoučitelná kačena no...

To je totiž ten problém u toho KAO x špicka. Špicka se do ní hnedka začne zakusovat (obě už mají pár zahojených kousanců na hubě) a tím ji vlastně ještě víc naštve. A když už je člověk od sebe odtáhne, tak první co jde dělat je, že si na ní jde ještě vyskakovat ve stylu, teď jsi mi paničko pomohla, tak na ní půjdeme spolu!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na smečce je nejhorší to, že jakmile se 2 psi chytnou, ti ostatní jsou tomu výše postavenému na pomoc. Takhle jsme přišli o fenečku křížence špice - fenka vyběhla ze vrat, něco tam očichala a šupajdila zpět domů. Máma zajela autem domů, vrata zavřela(ovladačem) a stačila se akorát ohlédnout v zrcátku, když se na malou sesypali spolu s KAO ještě samojed a vlčí špicka a jak ji všichni chytli a tahali na jinou stranu, tak ji přerušili páteř.

Právě proto oddělujeme - ona se KAO po chvíli zklidní a špicku by i nechala, ale zvlášť briardka má pocit, že ji musí odstranit. Ale teď začínají KAO síly ubývat a když asi před 2 dny oprávněně skočila po briardce (ta ji každou chvíli tahá za kůži až KAO fňuká, ale nechá ji dál do doby než se fakt naštve), tak první co šel dělat samojed bylo, že šel po KAO a štípnul ji do zadku. Stačilo na něj houknout a zalezl do voliéry a dělal, že on nic. A briadka má naštěstí dost rozumu, aby jen ležela a nechala KAO, která stála nad ní, vyřvat. Jo a taky u toho kňourá jako malé štěně, když ho kárá fena - matka. A tak jsem tam jen došla, KAO uklidnila, sundala ji z feny a dobrý. A co myslíte? Zase ráno při hře tu KAO za tu kůži tahala... nepoučitelná kačena no...

To je totiž ten problém u toho KAO x špicka. Špicka se do ní hnedka začne zakusovat (obě už mají pár zahojených kousanců na hubě) a tím ji vlastně ještě víc naštve. A když už je člověk od sebe odtáhne, tak první co jde dělat je, že si na ní jde ještě vyskakovat ve stylu, teď jsi mi paničko pomohla, tak na ní půjdeme spolu!

Obdivuji vaše nervy!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obdivuji vaše nervy!

No, já někdy už taky....a to nemáme jen hafany, máme i spoustu další zvířeny a bohužel i u nich jsou někdy problémy..i když u hafanů je to nejsložitější...ale co, stejně je má člověk všechny rád.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Základ je nenechat je se rvát. Jak je možné, že jim to vůbec dovolujete? Já mám doma dospělého psa amstaffa a k němu přibyl před 4mi měsíci dospívající kříženec bulíka s bord. dogou. Od začátku dělal dospělý pes velké problémy. Tak hold prostě dostal náhubek a vodítko a chodil s tím po bytě. Pokaždé, když jen naznačil útok jsem ho čapla, hodila do jiné místnosti a zavřela. Když se druhý pes pokusil bránit, dostal taky a byl vyhoštěn. Netolerovat ani útok, ani obranu. Ale pozor, musíte je pak zase pustit k sobě, ne je oddělit na dlouho. Vy jste šéf, vy řešíte konflikty. Trvalo to pár týdnů, ale vyplatilo se to. Teď mi kluci žijí spolu uplně v pohodě, pomalu si nenápadně předali vedení ze staršího psa na mladého a je klid. Mám k nim i fenu amstaffa a byl klid i když hárala. Teď když se pohádají, stačí jen houknout a je klid. Dělám ještě to, že když se pohádají ne moc vážně, přiskočím a oba je položím. Dám jim tak najevo, že já jsem tu šéf a jejich problémy řeším já, ne oni sami. Další důležité jsou společné procházky, pokud je to jen trochu možné, venčete je společné. A uplně nejdůležitější je klid, naprostý klid. Nemyslete na to, co se dělo, co udělali, na nic. Stejně jako vaše holky žijte jen přítomností a hlavně se nenervujte, jinak se budou nervovat taky.
Mě osobně ohromně pomohlo skouknout pár dílů "Znalec psí duše", dá se to sehnat na ulozto.cz. Nechce to ani tak koukat na jeho metody konkrétně, ale pochopit, o co jde, co je doopravdy důležité. Dřív mi psy tahali jak šílení, nic nezabíralo, dnes chodím s oběma samci (dohromady kolem 65 kg) na uplně volném vodítku, jdou mi hlavou na úrovni kolen a prostě si jen užívají procházku se mnou, neřeší co je kolem.

Správná rada,dělám to stejně.

Základ nedovolit žádnou agresi, ani náznak a každý náznak agrese okamžitě potrestat. A potrestat všechny psy, kteří jsou u toho. Zrovna tak při rvačce, potrestání jsou všichni, bez rozdílu . Samozřejmě pořádně, s ohledem, že na každého platí něco jiného. Efekt je ten, že když se pak strhne další rvačka, rvou se jen ti dva a zbytek raději vyklidí pole, aby nebyl potrestán. Ale pozor, musí být potrestáni hned při činu, za 5 minut už je pozdě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Základ nedovolit žádnou agresi, ani náznak a každý náznak agrese okamžitě potrestat. A potrestat všechny psy, kteří jsou u toho. Zrovna tak při rvačce, potrestání jsou všichni, bez rozdílu . Samozřejmě pořádně, s ohledem, že na každého platí něco jiného. Efekt je ten, že když se pak strhne další rvačka, rvou se jen ti dva a zbytek raději vyklidí pole, aby nebyl potrestán. Ale pozor, musí být potrestáni hned při činu, za 5 minut už je pozdě.

Ano, potrestat všechny co jsou u rvačky. Ale... ne každý je se svými psy 24 hod. denně, tudíž co se děje v nepřítomnosti pána a majitele, to nikdo neví... A psi se rvou vesele dál.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Znám taky pár lidí, co nechávali spolu smečku. Jedna známá přišla z nákupu po dvou hodinách a z 5 fen byly 2 mrtvé a jedna uhynula do pár hodin. Tato paní chová přes 20 let a taky se jí to nikdy nestalo... jednalo se o malé plemeno

Já se vrátila za 20 minut.. A jedna nepřežila.
Tu druhou jsem musela dát pryč, protože jsem se na ni už nemohla ani podívat, ne tak se jí dotknout.

Potrestání pozdě bývá už i po rvačce, či při rvačce.... dle mého je třeba znát chování fen, psů a trestat už každý "pohled" znamenající výzvu, provokaci... musíte trestat nebo spíše zakazovat jenom když na to psíci pomyslí....

On je problém v tom, že si lidi pořizují více psů - už 2 jsou smečka - bez jakýchkoliv znalostí. Nepřipravení na to, že by se jejich mamánci mohli nějak ošklivě projevit a zapomínají na to, že mají doma šelmy. Výchova spočívá v ukecávání, vůdce smečky bývá bohužel pes. Vím, že se jednou může stát..., proto důsledně vychovávám od štěňat. Svou smečku při našem odchodu rozdělujeme a omezujeme ve volném pohybu. Jsou na to zvyklí. Lety vysledováno - nepokoje vznikají před a v době úplňku, zatmění apod. úkazů, před bouřkou. Před háráním fen. Ale jak tu někdo napsal, zarazit se musí už jen pomyšlení na agresi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
On je problém v tom, že si lidi pořizují více psů - už 2 jsou smečka - bez jakýchkoliv znalostí. Nepřipravení na to, že by se jejich mamánci mohli nějak ošklivě projevit a zapomínají na to, že mají doma šelmy. Výchova spočívá v ukecávání, vůdce smečky bývá bohužel pes. Vím, že se jednou může stát..., proto důsledně vychovávám od štěňat. Svou smečku při našem odchodu rozdělujeme a omezujeme ve volném pohybu. Jsou na to zvyklí. Lety vysledováno - nepokoje vznikají před a v době úplňku, zatmění apod. úkazů, před bouřkou. Před háráním fen. Ale jak tu někdo napsal, zarazit se musí už jen pomyšlení na agresi.

Mám dojem, že " férové" jednání ve smečce neexistuje. To člověk musí hlídat vztahy a hlavně předvídat. Psi jsou žárlivé bytosti a někdy zdánlivá prkotina vyprovokuje v doteď klidném vztahu bojovou náladu. Do vztahu mezi psy zasahuje člověk a psi nemají šanci si vztahy vyříkat po svém aby fungovaly napořád. Pokud smečka chce vyhostit některého člena, nejde to, protože to člověk nedovolí, pak jsou rvačky na denním pořádku když k tomu mají psi podmínky ( společné držení). Jediné řešení je zbavit se buď agresora, nebo oběti. jinak to bude stále jiskřit. Tohle není o výchově.Omezit se dá napadání snad jen ve vaši přítomnosti. Když jsou psi sami, na vaše výchovné metody si ani nevzpomenou a jednají podle svého.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám dojem, že " férové" jednání ve smečce neexistuje. To člověk musí hlídat vztahy a hlavně předvídat. Psi jsou žárlivé bytosti a někdy zdánlivá prkotina vyprovokuje v doteď klidném vztahu bojovou náladu. Do vztahu mezi psy zasahuje člověk a psi nemají šanci si vztahy vyříkat po svém aby fungovaly napořád. Pokud smečka chce vyhostit některého člena, nejde to, protože to člověk nedovolí, pak jsou rvačky na denním pořádku když k tomu mají psi podmínky ( společné držení). Jediné řešení je zbavit se buď agresora, nebo oběti. jinak to bude stále jiskřit. Tohle není o výchově.Omezit se dá napadání snad jen ve vaši přítomnosti. Když jsou psi sami, na vaše výchovné metody si ani nevzpomenou a jednají podle svého.

Taky už jsem uvažovala zda by nebylo řešením fenku dát někomu jinému, ale zas - už je u nás 7 let a to je prostě dlouhá doba na to, aby ji člověk jen tak sbalil a dal jinam. Navíc pes s ní vychází na jedničku, takže sama není.

Proto mě zarazilo o toto:
Tu druhou jsem musela dát pryč, protože jsem se na ni už nemohla ani podívat, ne tak se jí dotknout

Já vím, jaký to je, když vám pes zakousne toho druhého(vlastně KAO nám zakousla i kocoura, co jí vlezl do boudy, kde chtěla rodit), ale nikdy by mě nenapadlo ho ,,jen´´ kvůli tomuhle dát pryč. Ne každý jsme dokonalý, ani ten pes ne. A ano, ten den jsem s ní nemluvila. Obrečela jsem to... Ale cca po 3 dnech jsem to nějak ,,vypustila´´, protože co s tím člověk udělá? Nic! To co se stalo nevrátíte a zas např. KAO s náma už byla v té době 4 roky...a to krásné 4 roky, takže bych jí nedokázala dát jinam. Fakt nedokázala. Vlastně upřímně nevím, co tak hroznýho by se muselo stát, abych jí pustila ze svého života....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky už jsem uvažovala zda by nebylo řešením fenku dát někomu jinému, ale zas - už je u nás 7 let a to je prostě dlouhá doba na to, aby ji člověk jen tak sbalil a dal jinam. Navíc pes s ní vychází na jedničku, takže sama není.

Proto mě zarazilo o toto:
Tu druhou jsem musela dát pryč, protože jsem se na ni už nemohla ani podívat, ne tak se jí dotknout

Já vím, jaký to je, když vám pes zakousne toho druhého(vlastně KAO nám zakousla i kocoura, co jí vlezl do boudy, kde chtěla rodit), ale nikdy by mě nenapadlo ho ,,jen´´ kvůli tomuhle dát pryč. Ne každý jsme dokonalý, ani ten pes ne. A ano, ten den jsem s ní nemluvila. Obrečela jsem to... Ale cca po 3 dnech jsem to nějak ,,vypustila´´, protože co s tím člověk udělá? Nic! To co se stalo nevrátíte a zas např. KAO s náma už byla v té době 4 roky...a to krásné 4 roky, takže bych jí nedokázala dát jinam. Fakt nedokázala. Vlastně upřímně nevím, co tak hroznýho by se muselo stát, abych jí pustila ze svého života....

Tam bylo mnohem více faktorů, které zde nebyly a nebudou vyřčeny. Ale věřte mi, že to bylo to nejlepší, co se dalo udělat..

Taky mě zarazilo že se někdo zbaví psa z důvodu že se zachoval jako šelma. Někdy se chovají jak se nám to nelíbí, někdy nám je to dokonce odporné, ale jsou to prostě zvířata, nenahlížejí na věci z lidského hlediska.
Fenka číňana mi sežrala novorozená koťata. Nijak jsem je nehlídala, protože mě nikdy nenapadlo že by tohle udělal pes který s kočkami žije a výborně s nimi vychází. Ostatní psi když odnesli malé kotě, tak proto aby ho adoptovali, nikdy mu neublížili, ale tahle potvora je kočce brala hned po porodu, takže ani nevím kolik jich původně bylo. kočku jsem průběžně při porodu kontrolovala, poprvé měla 3 koťátka, za chvíli jsem viděla jen jedno, ale říkala jsem si že ostatní mohou být schovaná vzadu a nechtěla jsem jí rušit, pak byla koťátka 2 a za chvilku zase jen jedno a čubina výrazně nabyla na objemu. Strašně jsem se na ní zlobila, vyhodila jsem jí na dvůr s tím, že už jí doma nechci, strašně se mi hnusila, ale do večera mě to přešlo. Koťátka jsem zajistila aby se k nim pár týdnů nedostala a tomu malýmu zabijákovi už jsem dávno odpustila.

Taky mě zarazilo že se někdo zbaví psa z důvodu že se zachoval jako šelma. Někdy se chovají jak se nám to nelíbí, někdy nám je to dokonce odporné, ale jsou to prostě zvířata, nenahlížejí na věci z lidského hlediska.
Odsoudit bez znalosti je velmi, velmi jednoduché..
Jedním z těch faktorů bylo i to, že po tom co udělala, nesnesli ani ostatní psi. Být to v přírodě, tak ji vyhnali ze smečky. Ale nemá cenu to tady vytahovat, protože hladvním znakem iFauny je "odsoudit a seřvat".. Takže všechno, co řeknu, bude použito proti mě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky mě zarazilo že se někdo zbaví psa z důvodu že se zachoval jako šelma. Někdy se chovají jak se nám to nelíbí, někdy nám je to dokonce odporné, ale jsou to prostě zvířata, nenahlížejí na věci z lidského hlediska.
Odsoudit bez znalosti je velmi, velmi jednoduché..
Jedním z těch faktorů bylo i to, že po tom co udělala, nesnesli ani ostatní psi. Být to v přírodě, tak ji vyhnali ze smečky. Ale nemá cenu to tady vytahovat, protože hladvním znakem iFauny je "odsoudit a seřvat".. Takže všechno, co řeknu, bude použito proti mě.

Já to přece neodsoudila, ale zvykla jsem si zase na to, že se tu lidem přiřknou myšlenky, které nikdy nenapsali.
Jen jsem se divila tomu důvodu že jste se na ní nemohla ani podívat, natož se jí dotknout.
Chápu že jste jí dala pryč kvůli vztahům ve smečce, taky jsem byla nucena několika psům najít nový domov, protože nezapadli do smečky. Mám psy neustále u sebe a těžko bych nesla kdyby některý musel být někde zavřený a vyloučený ze smečky, to raději nový domov, kde bude jedináčkem.

Jen jsem se divila tomu důvodu že jste se na ní nemohla ani podívat, natož se jí dotknout.
Ne, nemohla. Opravdu nemohla.. Možná díky naprosto zbytečné brutalitě.. Možná proto, že jsem ji měla relativně krátce, možná proto, že jsem měla zemřelou fenku 14 dní doma, než byla trochu obleva, abychom ji mohli pohřbít. Možná všechny tyto faktory a spousta dalších dohromady. Opravdu to nešlo jinak a udělala jsem to nejlepší rozhodnutí pro ni, pro ostatní psy, pro sebe.. Aspoň doufám...

Mám psy neustále u sebe a těžko bych nesla kdyby některý musel být někde zavřený a vyloučený ze smečky, to raději nový domov, kde bude jedináčkem.
Nehledě na to, jak by to nesl ten pes.. Že jsou všichni stále doma na gauči a on je najednou sám v kotci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já to přece neodsoudila, ale zvykla jsem si zase na to, že se tu lidem přiřknou myšlenky, které nikdy nenapsali.
Jen jsem se divila tomu důvodu že jste se na ní nemohla ani podívat, natož se jí dotknout.
Chápu že jste jí dala pryč kvůli vztahům ve smečce, taky jsem byla nucena několika psům najít nový domov, protože nezapadli do smečky. Mám psy neustále u sebe a těžko bych nesla kdyby některý musel být někde zavřený a vyloučený ze smečky, to raději nový domov, kde bude jedináčkem.

Po pravdě se paní nedivím, taky bych to musela udělat. Ten pes by se mnou už nikdy nebyl šťastný, protože by ze mně musel cítit ty hnusné pocity při vzpomínce na to co udělal. Pro to svoje psy v nepřítomnosti vždycky odděluju. Abych co nejvíc takové situaci předešla.

A já to zas chápu,že se třeba paní rozhodla dát psa po zabití pryč.Sice se stále snažíme pro pochopení psů,jejich zvyklostí,povah,jednání atd a to je dobře,ale i přesto vše jsme lidské bytosti s city,a ač si 1000krát ,můžem říkat je to pes jsou věci,které se i přes toto překousnout nedají,záleží na založení člověka.

Zažila jsem jako mladší,že mi utekla potkanka vlezla k morčatům do akvária a jedné morčici prokousla hrdlo,díra 4cm!Všude krev potkanka od od krve,vyžrala jí do hrdla díru.Ač jsem věděla,že to není nic neobvyklého,stává se to a bla bla,přesto jsem se přes pocit zhnusení a odporu,přenést nedokázala....proto mám pochopení,jsou prostě okolnosti,za kterých se dle hranice člověka přenést nedá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky mě zarazilo že se někdo zbaví psa z důvodu že se zachoval jako šelma. Někdy se chovají jak se nám to nelíbí, někdy nám je to dokonce odporné, ale jsou to prostě zvířata, nenahlížejí na věci z lidského hlediska.
Odsoudit bez znalosti je velmi, velmi jednoduché..
Jedním z těch faktorů bylo i to, že po tom co udělala, nesnesli ani ostatní psi. Být to v přírodě, tak ji vyhnali ze smečky. Ale nemá cenu to tady vytahovat, protože hladvním znakem iFauny je "odsoudit a seřvat".. Takže všechno, co řeknu, bude použito proti mě.

V tom případě to chápu, myslela jsem, že jste pak měla právě už jen jí. Potom to chápu, že když i smečka s ní nechce nic mít, že jste jí našla nový domov.

Já měla NO a malou kříženku. Vyrůstaly spolu, ovčanda byla o půl roku starší. První konflikt nastal, když měla kříženka štěňata, my odjely pryč a když jsme se vrátily, tři ze čtyř štěňat zakousnutá. Křížence bylo zhruba asi tři roky. Tehdy jsme za to krutě ztrestaly třetího psa rotvajlera, jelikož se tvářit tak nějak že za to může a nás ani nenapadlo, že by to udělala ovčanda......Za dva měsíce už jsme jely s kříženkou sešít roztrhaný krk od ovčandy, rotvajler při útoku ovčandy seděl na prdeli opodál a žalostně volal o pomoc. Od té doby musela ovčanda do klece a malá bezpečně zavřená v domu. Ovčanda byla schopná i proskočit oknem jen aby se na ni dostala. Třikrát se nám ji nepovedlo uhlídat a třikrát jsme malou zachraňovaly od jisté smrti. Drželi jsme ovčandu v kleci asi 5 let a musím říct, že to pro toho psa nebyl vůbec žádný život a pro mě to bylo utrpení.....byla opravdu suprovní, pro mě jako majitele by se nechala i rozčtvrtit. Hledala jsem pro ni pomoc i u odborníků, přešla převýchovou, ale její agrese k malé vždy zvítězila. Na vodítku a s náhubkem mohla chodit i s malou ven, ale jakmile jsem ji odepla z vodítka, už se hnala na malou a tím náhubkem by ji umlátila nebo si ho servala z hlavy a jela zubama. Napřed jsem přemýšlela o darování ovčandy, jenže jsem měla obavu aby nakonec neublížila i člověku, sice jiným psům nic nedělala, ale člověk nikdy neví, takže zůstávala v kleci, pak už jsem začínala být rozhodnutá pro utracení a nakonec si ji vzali mí rodiče, kterým právě umřela jejich fenečka. Bohužel u nich vydržela jen půl roku, dostala rakovinu dělohy, bylo to velmi vážné a musela se utratit.
Nevím jestli tomu šlo nějak zabránit nebo nešlo, ale bylo jasné že takové soužití nebylo dobré ani pro ty psa ani pro nás jako lidi

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já měla NO a malou kříženku. Vyrůstaly spolu, ovčanda byla o půl roku starší. První konflikt nastal, když měla kříženka štěňata, my odjely pryč a když jsme se vrátily, tři ze čtyř štěňat zakousnutá. Křížence bylo zhruba asi tři roky. Tehdy jsme za to krutě ztrestaly třetího psa rotvajlera, jelikož se tvářit tak nějak že za to může a nás ani nenapadlo, že by to udělala ovčanda......Za dva měsíce už jsme jely s kříženkou sešít roztrhaný krk od ovčandy, rotvajler při útoku ovčandy seděl na prdeli opodál a žalostně volal o pomoc. Od té doby musela ovčanda do klece a malá bezpečně zavřená v domu. Ovčanda byla schopná i proskočit oknem jen aby se na ni dostala. Třikrát se nám ji nepovedlo uhlídat a třikrát jsme malou zachraňovaly od jisté smrti. Drželi jsme ovčandu v kleci asi 5 let a musím říct, že to pro toho psa nebyl vůbec žádný život a pro mě to bylo utrpení.....byla opravdu suprovní, pro mě jako majitele by se nechala i rozčtvrtit. Hledala jsem pro ni pomoc i u odborníků, přešla převýchovou, ale její agrese k malé vždy zvítězila. Na vodítku a s náhubkem mohla chodit i s malou ven, ale jakmile jsem ji odepla z vodítka, už se hnala na malou a tím náhubkem by ji umlátila nebo si ho servala z hlavy a jela zubama. Napřed jsem přemýšlela o darování ovčandy, jenže jsem měla obavu aby nakonec neublížila i člověku, sice jiným psům nic nedělala, ale člověk nikdy neví, takže zůstávala v kleci, pak už jsem začínala být rozhodnutá pro utracení a nakonec si ji vzali mí rodiče, kterým právě umřela jejich fenečka. Bohužel u nich vydržela jen půl roku, dostala rakovinu dělohy, bylo to velmi vážné a musela se utratit.
Nevím jestli tomu šlo nějak zabránit nebo nešlo, ale bylo jasné že takové soužití nebylo dobré ani pro ty psa ani pro nás jako lidi

Je otázka proč se takto začne fena chovat, Je to trest za to, že si fena postavená níže dovolí mít štěňata? Už se stalo více lidem, že když takovou fenu nakryli, byli jí pak zabaveny, nebo usmrceny štěňata " vůdčí" fenou. Dělají to prý i vlci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je otázka proč se takto začne fena chovat, Je to trest za to, že si fena postavená níže dovolí mít štěňata? Už se stalo více lidem, že když takovou fenu nakryli, byli jí pak zabaveny, nebo usmrceny štěňata " vůdčí" fenou. Dělají to prý i vlci.

Přečtěte si knížku Thomasové E. Marshall Soukromý život psů. Ve smečce má štěňata jen vůdčí fena, ostatní feny - tety pomáhají štěňata vychovat ( uživit ).
Obecně řečeno : Když se rvou psi, je to zápas, když se rvou feny, jde o život.

takže myslíte že nejlepší kombinace pro smečku je pes a fena? mám doma fenku a moc chci ještě jednoho pesana..kuli hárání jsem si říkala, že by fenka byla ta pravá..měla bych strach že pes se může rvát víc venku, než fenka..nijak detailně o tom neuvažuji, je to záležitost v horizontů nějakého roku, než by došlo k rozšíření smečky..tak co tady tak čtu, jsem na vážkách zda psa nebo fenu nějak si nedovedu představit že bych si k mojí mírumilovné fence pořídila další a pak by se rvaly a nesnesly by se

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je otázka proč se takto začne fena chovat, Je to trest za to, že si fena postavená níže dovolí mít štěňata? Už se stalo více lidem, že když takovou fenu nakryli, byli jí pak zabaveny, nebo usmrceny štěňata " vůdčí" fenou. Dělají to prý i vlci.

Znám 2 případy , kdy se to stalo.
AST u jedné rodiny.
ND u druhé rodiny.
Ale jsou tu chytrolíni , kteří myslí , že když se s tím nesetkali oni , tak to neexistuje.
( nedávno - jiná diskuze )

Možná, že nejlepší kombinace je fena matka a fena dcera. Nebo sestry. Fena a nepříbuzný krycí pes. Jen procházky s hárající fenou a domácím psem jsou v jedné osobě k nezvládnutí. Zvlášť v místech, kde se pohybují samostatně operující psi. Držet domácího psa, aby se neporval s cizím nápadníkem a zaroveň odhánět dalšího nápadníka, aby vám fenu nenakryl, to prostě nejde. A pak domácí pes během hárání dost strádá. Takže podle mého - sestry.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná, že nejlepší kombinace je fena matka a fena dcera. Nebo sestry. Fena a nepříbuzný krycí pes. Jen procházky s hárající fenou a domácím psem jsou v jedné osobě k nezvládnutí. Zvlášť v místech, kde se pohybují samostatně operující psi. Držet domácího psa, aby se neporval s cizím nápadníkem a zaroveň odhánět dalšího nápadníka, aby vám fenu nenakryl, to prostě nejde. A pak domácí pes během hárání dost strádá. Takže podle mého - sestry.

mno jo, ale když jde o fenku z útulku, kterou krýt nebudu a chtěla bych jiné plemeno, tak to bohužel nejde kombinace matka dcera nebo sestry :(

Ještě je jedno řešení : Nechat fenku dožít jako jedináčka a pak si pořídit třeba sestry. Ale zase ne všechny feny se rvou a určitě víte, jak se vaše fena chová k jiným třeba na procházce. Jestli je hodně závislá a žárlivá.

Já mám kombinaci kastrovaný pes, nekastrovaný pes a nekastrovaná fena a jde to. Jen musí člověk trochu přemýšlet. Nekastrovaného psa budeme kastrovat a pořizovat další fenu, tak jsem zvědavá, jak si sednou holky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě je jedno řešení : Nechat fenku dožít jako jedináčka a pak si pořídit třeba sestry. Ale zase ne všechny feny se rvou a určitě víte, jak se vaše fena chová k jiným třeba na procházce. Jestli je hodně závislá a žárlivá.

fena je bezproblémová, závislá tak akorát, takže si myslím, že by to snad nemusel být problém, to plemeno co bych k ní chtěla nemá sklony k agresy, takže by to mohlo být bez problému..ale jak říkám, zatím to je bohužel jen mlhavá budoucnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám kombinaci kastrovaný pes, nekastrovaný pes a nekastrovaná fena a jde to. Jen musí člověk trochu přemýšlet. Nekastrovaného psa budeme kastrovat a pořizovat další fenu, tak jsem zvědavá, jak si sednou holky.

Můžu se zeptat, co vás vede k tomu, mít tolik psů? ( Aby nedošlo k omylu - nerejpu, dotaz myslím vážně )

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžu se zeptat, co vás vede k tomu, mít tolik psů? ( Aby nedošlo k omylu - nerejpu, dotaz myslím vážně )

No původně měli bý jen dva. Pes a fena. Pes je mazel, fena samozřejmě taky, ale pořízena především pro to, že se chci věnovat výstavám, po případě později chovu. Pak jsem se seznámila s pítelem a ten už měl tehdy 7mi měsíčního psa křížence. To už jsou tedy tři. A další fena je opět pro výstavy a chov, protože i přítel propadl plemeni americký staford a chceme se společně věnovat jeho chovu. Fena je import, kvalitní krev, pro mě velice dobrá chovatelská práce. Někdo to nechápe, neberu jim to, každý má svůj názor Moji pesani nikoho neobtěžují (hlukem, otravováním navolno, napadáním, bobky sbíráme,...), takže občasné hnusné poznámky většinou jen přejdu

Stafordi bývají dost problémoví, co se snášenlivosti týče,ale určitě se to dá zvládnout.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Stafordi bývají dost problémoví, co se snášenlivosti týče,ale určitě se to dá zvládnout.

Dá, ale není to zrovna plemeno vhodné na nechávání společně osamotě. Já nenechávám ani fenu a psa společně, když tam nejsem.

Když čtu tady ty příspěvky, tak nechápu proč musí mít někteří z vás smečku, mějte jednoho psíka a toho určitě zvládnete urejdovat.

Atevy napsal(a):
Když čtu tady ty příspěvky, tak nechápu proč musí mít někteří z vás smečku, mějte jednoho psíka a toho určitě zvládnete urejdovat.

Reagujete sice na příšerně starý příspěvek, ale máte pravdu. Taková snůška hloupých postupů se hned tak nevidí. Vede příspěvek, fena feně zakousla v naší nepřítomnosti štěňata, tak jsme krutě zmlátili rotwajlera, protože blbě čuměl. Protože se feny dál napadaly, větší zavřeli do kotce, kde byla 5 let, kde jí asi i hráblo, viz.autorka. Autorka příspěvku ovšem byla tak dobrá, že celou dobu fenu litovala. Další borci mají tři zatím bezproblémové mladé psy, tak si pořídí ještě jednoho nebo dva bullplemena. Asi už byla doma nuda.
A pak rada, pořiďte si matku s dcerou nebo sestry, ty se nervou.
Ano, není důvod, pokud mám možnost, nemít víc psů. Ale musím předem něco pozjišťovat, připravit se na to a ne vždy to nakonec jde. Taky musim vědět, že budu muset třeba 10 let oddělovat a mit na zřeteli, že 2 uz jsou smečka a ta nemá sluníčkové zákony, jak si lidé predstavují.

juhaj napsal(a):
Reagujete sice na příšerně starý příspěvek, ale máte pravdu. Taková snůška hloupých postupů se hned tak nevidí. Vede příspěvek, fena feně zakousla v naší nepřítomnosti štěňata, tak jsme krutě zmlátili rotwajlera, protože blbě čuměl. Protože se feny dál napadaly, větší zavřeli do kotce, kde byla 5 let, kde jí asi i hráblo, viz.autorka. Autorka příspěvku ovšem byla tak dobrá, že celou dobu fenu litovala. Další borci mají tři zatím bezproblémové mladé psy, tak si pořídí ještě jednoho nebo dva bullplemena. Asi už byla doma nuda.
A pak rada, pořiďte si matku s dcerou nebo sestry, ty se nervou.
Ano, není důvod, pokud mám možnost, nemít víc psů. Ale musím předem něco pozjišťovat, připravit se na to a ne vždy to nakonec jde. Taky musim vědět, že budu muset třeba 10 let oddělovat a mit na zřeteli, že 2 uz jsou smečka a ta nemá sluníčkové zákony, jak si lidé predstavují.

Krásné shrnutí .
Jo ale znám příběh, kdy pes dostal za to, co neprovedl, byla to kočka a když to chtěla udělat příště, tak jí to pes nedovolil. Tenhle rotwajler to nějak nepochopil...

Pes a kočka je samostatná kapitola 😄!
Jedna z mých předchozích fen chodila na kocoura bonzovat, když usoudila, že dělá neplechu. Předvedla dokonalou pantomimu, aby mi dovedla třeba ke stolu, na který kocour vlezl, ač tam nesměl.

Pes a kočka je samostatná kapitola

Může být nádherná.

rapotacka11 napsal(a):
Pes a kočka je samostatná kapitola

Může být nádherná.

kdysi u nás, kóča se dožila 22 let

Zavřít galerii  

Zavřít galerii