Prodali byste štěně takovýmto lidem???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O koupi štěněte jsem komunikovala s lidmi, kteří se (podle SMS a mailů) zdáli slušní, měli zájem, za mé odpovědi děkovali. Jakmile přijeli, můj názor se naprosto změnil. Cigaretový kouř z nich byl cítit takovým způsobem, že štěně ještě dvě hodiny po jejich odchodu smrdělo. Paní údajně chtěla mimčo pro svoje děti, měla s sebou zřejmě nejstarší dceru. Dcera "relativně normální". Paní si šteně vzala do ruky asi na deset vteřin, poté ho opět vrátila dceři. Něměli žádné otázky, jen stáli a koukali. Nakonec z nich vypadlo, že už mají doma psa (stejného plemene) a chtějí k němu naši fenu!!! A jako třešnička na dortu: nevěděli, jak se správně píše toto plemeno (nejdříve jsem jen myslela, že to byl překlep, ale oni to používali i v mluveném projevu). Samozřejmě, že jsem jim mimčo neprodala a snad jsem je i spušně odmítla, ale můj dotaz zní: JAK BYSTE SE ZACHOVALI VY, MÁTE S TAKOVÝMI LIDMI ZKUŠENOST???? Za vaše názory a příspěvky budu velice vděčná. Děkuji...

To je ještě houby, co píšete. Mne volala na štěně nějaká ženská, a scháněli štěně - byla prý strašně nešťastná - protože o štěně přišli - měli ho venku v nezateplené boudě, a jak byly ty 15 ti stupňové mrazy a ono jim prý zmrzlo ( jedná se o malé hladkosrsté plemeno - bez podsady - v dospělosti asi 8 kg ). Tak jsem jí sprostě vynadal a poslal jí do zadní části těla a doporučil jim ať už si žádného živého tvora nepořizují. Kdyby tohle nezažil, a někdo mi to vyprávěl, tak bych snad ani nevěřil, že je toto možné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je ještě houby, co píšete. Mne volala na štěně nějaká ženská, a scháněli štěně - byla prý strašně nešťastná - protože o štěně přišli - měli ho venku v nezateplené boudě, a jak byly ty 15 ti stupňové mrazy a ono jim prý zmrzlo ( jedná se o malé hladkosrsté plemeno - bez podsady - v dospělosti asi 8 kg ). Tak jsem jí sprostě vynadal a poslal jí do zadní části těla a doporučil jim ať už si žádného živého tvora nepořizují. Kdyby tohle nezažil, a někdo mi to vyprávěl, tak bych snad ani nevěřil, že je toto možné.

Tak to je teda fakt síla. Nechápu, jak si takovíto lidé mohou vůbec pořidit psa (a že jim ho někdo prodá).....

tak to je strašné,také bych neprodala

Také bych neprodala, škoda je že si ty lidé stejně psa koupí jinde :(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také bych neprodala, škoda je že si ty lidé stejně psa koupí jinde :(

no, právě pokud jim jde jen o peníze tak jo, já ne také jsem je poslala domů , protože když si dítě dovolí kopnout mi do malého pudla a štěně vážilo něco přes kilo tak to teda né,a pán se choval jako by se nic nestalo ,já byla naproto nepříčetná ,

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no, právě pokud jim jde jen o peníze tak jo, já ne také jsem je poslala domů , protože když si dítě dovolí kopnout mi do malého pudla a štěně vážilo něco přes kilo tak to teda né,a pán se choval jako by se nic nestalo ,já byla naproto nepříčetná ,

Popravdě jsem moc nepochopila, o co jim vlastně šlo?!? Zástupce tohoto plemene mohli sehnat daleko levnějšího - takže fakt nevím. Snad mě napadá jenom to, že si mysleli čím dražší, tím lepší a tudíž budou potom také více vydělávat na štěňatech...

Neprodala bych jim ho. Tu se mi nabízí otázka. Uchovňuji svojí první fenu, nedokážu si představit až bude mít první štěňátka a přijedou si pro ně lidi, kteří budou slušní ale nebudou mi "vyhovovat", nedokážu si představit JAK je mám slušně odmítnout

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neprodala bych jim ho. Tu se mi nabízí otázka. Uchovňuji svojí první fenu, nedokážu si představit až bude mít první štěňátka a přijedou si pro ně lidi, kteří budou slušní ale nebudou mi "vyhovovat", nedokážu si představit JAK je mám slušně odmítnout

U nás to je ještě složitější tím, že o tom rozhodujeme celá rodina. Takže tyto lidé nám všem připadali VELICE divní (jenže jsme si to před nimi nemohli říct, že). Ale nejdříve jsme jim tedy řekli, že uvidíme - neznali jsme názory ostatních členů rodiny. Paní jsme poslali domů s tím, že ještě zavolám. A pak jsem volala, že tedy NE.
jinak si myslím, že slušné odmítnutí zase takový problém není :-). Stačí si uvědomit, co vlastně mi na těch lidech "nesedí" a říci jim, že právě z tohoto důvodu ne (např. nemohou dopčřát štěňátku dostatek pohybu, nemají se psy zkušenosti atd.). Držím palečky, ať je takových psů co nejméně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U nás to je ještě složitější tím, že o tom rozhodujeme celá rodina. Takže tyto lidé nám všem připadali VELICE divní (jenže jsme si to před nimi nemohli říct, že). Ale nejdříve jsme jim tedy řekli, že uvidíme - neznali jsme názory ostatních členů rodiny. Paní jsme poslali domů s tím, že ještě zavolám. A pak jsem volala, že tedy NE.
jinak si myslím, že slušné odmítnutí zase takový problém není :-). Stačí si uvědomit, co vlastně mi na těch lidech "nesedí" a říci jim, že právě z tohoto důvodu ne (např. nemohou dopčřát štěňátku dostatek pohybu, nemají se psy zkušenosti atd.). Držím palečky, ať je takových psů co nejméně.

Nakonci mělo být Ať je takových lidí co nejméně, ne psů. Už jsem z toho jaksi padlá na hlavu... :-)

Ráda bych, aby se více chovatelů podělilo o zkušenosti s budoucími majiteli jejich miminek :-) Tak sem s nimi (různé názory, zkušenosti, příběhy, za všechno budu vděčná a předpokládám, že nebudu sama)!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O koupi štěněte jsem komunikovala s lidmi, kteří se (podle SMS a mailů) zdáli slušní, měli zájem, za mé odpovědi děkovali. Jakmile přijeli, můj názor se naprosto změnil. Cigaretový kouř z nich byl cítit takovým způsobem, že štěně ještě dvě hodiny po jejich odchodu smrdělo. Paní údajně chtěla mimčo pro svoje děti, měla s sebou zřejmě nejstarší dceru. Dcera "relativně normální". Paní si šteně vzala do ruky asi na deset vteřin, poté ho opět vrátila dceři. Něměli žádné otázky, jen stáli a koukali. Nakonec z nich vypadlo, že už mají doma psa (stejného plemene) a chtějí k němu naši fenu!!! A jako třešnička na dortu: nevěděli, jak se správně píše toto plemeno (nejdříve jsem jen myslela, že to byl překlep, ale oni to používali i v mluveném projevu). Samozřejmě, že jsem jim mimčo neprodala a snad jsem je i spušně odmítla, ale můj dotaz zní: JAK BYSTE SE ZACHOVALI VY, MÁTE S TAKOVÝMI LIDMI ZKUŠENOST???? Za vaše názory a příspěvky budu velice vděčná. Děkuji...

Já vím, že spíš chcete slyšet názory chovatelů. Ale snad nebude vadit názor z pozice kupujícího - před 4 lety jsme si s manželem kupovali prvního psa. Přestože jsme pejska sháněli asi rok (než se naskytl takový, jaký by nám vyhovoval) a měli jsme tedy spoustu času na studování všeho možného (což jsme také dělali) tak na první návštěvě u chovatele jsme asi vypadali jako Vaši zájemci - otázek jsme moc neměli a spíše jsme poslouchali chovatele, co povídá. Přestože jsme vypadali asi jako trubky bez otázek a neměli jsme žádné zkušenosti, tak jsme moc vděčni, že nám chovatelk pejska prodal. Náš pes byl párkrát na výstavě, běhá agility, chodí na cvičák, denně dlouhé vycházky a hlavně za tu dobu jsme mu pořídili 3 brášky, protože nás sporty se psy chytly. Myslíme, že se má báječně. Jinak já jsem na té první návštěvě chtěla štěně muchalt furt, ale bylo mi to trapné, tak jsme si ho párkrát pohladila a chvilinku pochovala, aby si chovatel nemyslel, že úplně praštěná a hodlám ho muchlat půl hodiny.
Třeba Vám na těch zájemcích něco nesedělo, ale asi bych je neodepisovala jen kvůli tomu, že neměli otázky, smrděli kouřem (nejsem kuřačka, ale mrkněte, kolik pejskařů kouří) a neumějí napsat a vyslovit název plemene (nevím, o jaké plemeno jde, ale taky znám pár lidí i z rodiny co jim prostě cizí názvy a jména dělají a budou dělat potíže, přestože jinak by se u nich pes měl fajnově).
Jen se Vám snažím říct, že podle toho popisu mi zase tak děsní nepřijdou (jen podle Vašeho popisu - Vy jste je viděla a mluvila s nimi, tak víte jak se projevovali celkově). Nevím, jestli si někdo z Vás chovatelů pamatuje koupi svého prvního psa. Ale já byla tenkrát hrozně nervozní (hlavně proto, že jsem se po přečtení všech diskuzí rozhodla pro psa s PP a bála jsem se, že nebudeme chovateli vyhovovat a že mi třeba nebude chtít psa prodat, protože jsem nikdy žádného neměla). Asi jsem se trochu rozepsla, ale zkuste se chovatelé někdy vžít do role kupujícího. Při koupi druhého, třetího i čtvrtého pesana jsme se už samozřejmě chovali jinak - měli dost otázek a byli jsme celkově takoví sebevědomější. Hihi.
Přeji všem Vašim štěňátkům, aby se dostala do těch správných rukou
Zuzana

Letos jsem měla vrh štěňátek, jedná se o střední plemeno, dlouhosrsté, kdy předpoklad držení tohoto pejska je prvořadě v domě a ne na volno na dvorku. Jedná se o chov s PP, tento vrh byl konkrétně po interšampionech, zdravá, silná a vymazlená, dlouho očekávaná štěňátka. A z laického pohledu se tato štěňátka neprodávají zrovna levně.....přesto byl zájem o štěňátka dost velký, ale už jsem si připadala přímo paranoidní, protože skutečně zdaleka ne každý vyhověl mým požadavkům na milující majitele. Co říct k zájemci, který chtěl pejska pro svoji dceru, která údajně trpěla fóbií ze psů a já po zjišťování podrobností o věku dcery a kde by pejsek žil a jaký je denní režim rodiny se dozvěděla, že dcera má 18 let a pejsek by žil ve voliéře na zahradě. Když jsem se pídila už jen tak ze zájmu po tom, v čem by jako mělo spočívat odbourání fóbie dcery ze psů, bylo mi řečeno, že dcera si musí na pejska nejdříve zvyknout.....no tak jasně, že jsem štěně neprodala a v duchu jsem si říkala, že jednak 18 letá dcera už bude mít asi jiné zájmy a ne si "zvykat" na pejska, které taky někdy kaká, čurá atd.....a dcera by pravděpodobně možná i zjistila, že se třeba i štítí uklízet po svém pejskovi a zájemce jsem velice slušně vypoklonkovala s tím, že až si s dcerou proberou všechna pro a proti a až bude i dcera souhlasit s takovou "léčbou šokem", ať se poohlédnou po nějakém vhodnějším plemeni. Držení pejska ve voliéře je pro mne absolutně nepřijatelné i normálně a ne jako léčba na fóbii. No prostě někteří lidé jsou vážně ale zvláštní a z mých posledních zkušeností bych velké většině asi doporučila si pořídit pro začátek plyšáka, protože to co jsem si přečetla v mailech nebo vyslechla v telefonu, předčilo veškerá má očekávání.

no,tak to se máme na co těšit

Na štěńata středního, aktivního plemene volala matka malých dětí, že chce psa pro děti a že slyšela, že tento celý den jen leží, tak proto ho chce!!!

Nesoudila bych tak smahem,
když jsem si prijela pred 22 lety pro sveho prvniho psa, zjistila jsem, ze jsem si spletla dve podobne plemena psu,ale uz mi bylo blbe vycouvat, chtela psa na splatky , otazky nemela zadny a soupla psa do batohu a odfrcela. Informace jsem si shanela ,, za provozu,, pes se u nas mel velice dobre, dozil se 18 let..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že spíš chcete slyšet názory chovatelů. Ale snad nebude vadit názor z pozice kupujícího - před 4 lety jsme si s manželem kupovali prvního psa. Přestože jsme pejska sháněli asi rok (než se naskytl takový, jaký by nám vyhovoval) a měli jsme tedy spoustu času na studování všeho možného (což jsme také dělali) tak na první návštěvě u chovatele jsme asi vypadali jako Vaši zájemci - otázek jsme moc neměli a spíše jsme poslouchali chovatele, co povídá. Přestože jsme vypadali asi jako trubky bez otázek a neměli jsme žádné zkušenosti, tak jsme moc vděčni, že nám chovatelk pejska prodal. Náš pes byl párkrát na výstavě, běhá agility, chodí na cvičák, denně dlouhé vycházky a hlavně za tu dobu jsme mu pořídili 3 brášky, protože nás sporty se psy chytly. Myslíme, že se má báječně. Jinak já jsem na té první návštěvě chtěla štěně muchalt furt, ale bylo mi to trapné, tak jsme si ho párkrát pohladila a chvilinku pochovala, aby si chovatel nemyslel, že úplně praštěná a hodlám ho muchlat půl hodiny.
Třeba Vám na těch zájemcích něco nesedělo, ale asi bych je neodepisovala jen kvůli tomu, že neměli otázky, smrděli kouřem (nejsem kuřačka, ale mrkněte, kolik pejskařů kouří) a neumějí napsat a vyslovit název plemene (nevím, o jaké plemeno jde, ale taky znám pár lidí i z rodiny co jim prostě cizí názvy a jména dělají a budou dělat potíže, přestože jinak by se u nich pes měl fajnově).
Jen se Vám snažím říct, že podle toho popisu mi zase tak děsní nepřijdou (jen podle Vašeho popisu - Vy jste je viděla a mluvila s nimi, tak víte jak se projevovali celkově). Nevím, jestli si někdo z Vás chovatelů pamatuje koupi svého prvního psa. Ale já byla tenkrát hrozně nervozní (hlavně proto, že jsem se po přečtení všech diskuzí rozhodla pro psa s PP a bála jsem se, že nebudeme chovateli vyhovovat a že mi třeba nebude chtít psa prodat, protože jsem nikdy žádného neměla). Asi jsem se trochu rozepsla, ale zkuste se chovatelé někdy vžít do role kupujícího. Při koupi druhého, třetího i čtvrtého pesana jsme se už samozřejmě chovali jinak - měli dost otázek a byli jsme celkově takoví sebevědomější. Hihi.
Přeji všem Vašim štěňátkům, aby se dostala do těch správných rukou
Zuzana

Tak ještě doplnění, které jsem asi úplně nezdůraznila:
Paní měla už doma psa (samce) stejného plemene, jen prý bílého (u našeho plemene jedna barevná varianta) a k němu chtěla koupit naši fenečku. Do bytu s malými dětmi - dle mého názoru toužila množit s vidinou bohatství. Když jsem se ptala, kolik její pes váži, nevěděla. Prý něco okolo (zeptala se dcery), asi... Neměla ani ponětí, jakou začkou granulí ho krmí. Po delší odmlce prý granule střídají. Tak.
Teď je snad jasné, proč jsem mimčo neprodala :-)

Mám "výborné" zkušenosti z loňského roku. 10 štěňat velkého temperamentního plemene, oba rodiče interšampioni se zkouškami z výkonu. Mimo jiné zájemci chtěli štěně k narozeninám pro 70ti letou babičku, dalších několik chtělo řezat dvouměsíčním štěňatům ocasy, další nevěděl, jestli bude pes bydlet venku nebo vevnitř, ale chtěl slevu, jiný při návštěvě trval na tom, že se mu tříměsíční štěně bude dívat do očí, "aby bylo vidět, že si ho vybralo". Kupodivu jsem nakonec všechny prodala, se všemi jsem v kontaktu, mají se dobře. Ale poslední odcházel v 7mi měsících... Nikdy více!!! A to jsem rozhodně netrvala na výstavách, zkouškách, uchovnění...
Ovšem dnes mě potěšil telefonát jednoho z majitelů - "pes se u nás bude mít dobře, ale nikdy nepůjdeme na žádnou výstavu". Dnes už tedy - "oni ho všichni moc chválí, kdy bude nějaká další výstava, když jsme propásli tu v Olomouci?" V mezidobí přicházejí fotky, ze kterých je jasné, že se pes má výborně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ještě doplnění, které jsem asi úplně nezdůraznila:
Paní měla už doma psa (samce) stejného plemene, jen prý bílého (u našeho plemene jedna barevná varianta) a k němu chtěla koupit naši fenečku. Do bytu s malými dětmi - dle mého názoru toužila množit s vidinou bohatství. Když jsem se ptala, kolik její pes váži, nevěděla. Prý něco okolo (zeptala se dcery), asi... Neměla ani ponětí, jakou začkou granulí ho krmí. Po delší odmlce prý granule střídají. Tak.
Teď je snad jasné, proč jsem mimčo neprodala :-)

Jj, jasný. Proto jsem také psala, že podle toho popisu to není tak hrozné. Ale že Vy víte více, protože jste je viděla a mluvila přímo s nimi.
Zuzana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ještě doplnění, které jsem asi úplně nezdůraznila:
Paní měla už doma psa (samce) stejného plemene, jen prý bílého (u našeho plemene jedna barevná varianta) a k němu chtěla koupit naši fenečku. Do bytu s malými dětmi - dle mého názoru toužila množit s vidinou bohatství. Když jsem se ptala, kolik její pes váži, nevěděla. Prý něco okolo (zeptala se dcery), asi... Neměla ani ponětí, jakou začkou granulí ho krmí. Po delší odmlce prý granule střídají. Tak.
Teď je snad jasné, proč jsem mimčo neprodala :-)

Nevím ale někdy se mi zdá že to trochu přeháníte.To že zájemci se vám zdají divní podle toho že smrděli kouřem a že mají doma už jednoho pejska stejného plemene a už odsuzujete že chcou množit. nesoudila bych tak tvrdě a už vubec bych je nerozebírala na foru,to mi připadá dost nekorektní a nefer z vaší strany.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím ale někdy se mi zdá že to trochu přeháníte.To že zájemci se vám zdají divní podle toho že smrděli kouřem a že mají doma už jednoho pejska stejného plemene a už odsuzujete že chcou množit. nesoudila bych tak tvrdě a už vubec bych je nerozebírala na foru,to mi připadá dost nekorektní a nefer z vaší strany.

No, já jsem také prodávala štěňátka a to co jsem zažívala je docela sranda proti tomu, co tady někteří píší. Už jsem to tady kdysi popisovala a raději už o tom ani nechci mluvit.
Paní se vůbec nedivím. Je lepší odmítnou někoho, kdo se nám z nějakého důvodu nezdá, než se pak mnoho nocí budit s hrůznými scénáři výčitkami, jestli jsme neudělali chybu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím ale někdy se mi zdá že to trochu přeháníte.To že zájemci se vám zdají divní podle toho že smrděli kouřem a že mají doma už jednoho pejska stejného plemene a už odsuzujete že chcou množit. nesoudila bych tak tvrdě a už vubec bych je nerozebírala na foru,to mi připadá dost nekorektní a nefer z vaší strany.

Co je nekorektní a nefér? Přece neřekla jména těch zájemců - tím by mohl být uražen jen někdo, kdo tomu byl přítomen. A já se zadavatelkou souhlasím, že neví, koli váží pes, budiž, ale když netuší ani co mu kupuje za žrádlo...

A já bych psa nedala nikomu, kdo smrdí cigaretovým kouřem, jsem nekuřák a tento kouř mi vadí, tak co to asi udělá s nosem toho psa, který ho má tisíckrát citlivější než já?

Ty jo tak to by psa neměl skoro nikdo! páč kuřáků jse stále dost.... to je už trochu hodně noo ale je fak že je to dost nepříjemný. Manžel má nakázáno kouřit venku, takže načichlí nejsme, ale úplně stačí když kouří jeden z rodiny nebo třeba si zakouřili v autě a už jsou cítit.. to je trochu moc tohle. Ale při představě že by mi neprodali psa jen proto že jsem cítit kouřem (třeba si zajdu do hospody sednout jelikož přijedu o něco dřív a chci dorazit ve smluvenou hodinu.... a načichnu) je mi teda fakt smutno.

Ale jelikož jsem snad budoucí chovatelka a příští rok plánujeme štěňata, když to vše dobře dopadne, zajímalo by mě, na co se vše příp. zájemců ptáte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O koupi štěněte jsem komunikovala s lidmi, kteří se (podle SMS a mailů) zdáli slušní, měli zájem, za mé odpovědi děkovali. Jakmile přijeli, můj názor se naprosto změnil. Cigaretový kouř z nich byl cítit takovým způsobem, že štěně ještě dvě hodiny po jejich odchodu smrdělo. Paní údajně chtěla mimčo pro svoje děti, měla s sebou zřejmě nejstarší dceru. Dcera "relativně normální". Paní si šteně vzala do ruky asi na deset vteřin, poté ho opět vrátila dceři. Něměli žádné otázky, jen stáli a koukali. Nakonec z nich vypadlo, že už mají doma psa (stejného plemene) a chtějí k němu naši fenu!!! A jako třešnička na dortu: nevěděli, jak se správně píše toto plemeno (nejdříve jsem jen myslela, že to byl překlep, ale oni to používali i v mluveném projevu). Samozřejmě, že jsem jim mimčo neprodala a snad jsem je i spušně odmítla, ale můj dotaz zní: JAK BYSTE SE ZACHOVALI VY, MÁTE S TAKOVÝMI LIDMI ZKUŠENOST???? Za vaše názory a příspěvky budu velice vděčná. Děkuji...

No mne sa stal taký prípad, že sa prišla pozrieť na šteňa babička, matka a asi 17 ročná dcéra. Myslím, že babička to mala na velenie - športový typ a chceli psa pre tú najmladšiu. Jedná sa o módne polovné plemeno. Celý čas otázky kládla babička,
vnučka bola ticho a znudene sedela a nakoniec to zaklincovala , či je toto plemeno vhodné na chodenie po obchodných centrách. Tak som ich všetky poslala pekne domov.

přidám názor z doby, kdy jsem si kupovala fenu - na výcvik a chov přednostně, velké aktivní plemeno... S chovatelkou jsem byla v mailovém kontaktu ještě před krytím, po nakrytí jsem se jela na fenu podívat i osobně a posléze po domluvě s majitelem krycího psa i na otce štěňat.
Chovatelka si vyslechla moje požadavky na fenu ( nebyly nijak nesplnitelné - předpoklady k výcviku, nebojácnost, aktivita a předpoklad slušného exteriéru) a rovnou mi řekla, že nic z toho mi nezaručí Sama prohlásila, že genetika je legrace a že už zažila, že ze špičkového pracovního spojení byla dvě štěňata totální povaleči... a pak nechala na mě, jestli půjdu někam, kde mi tohle zaručí a nebo jestli si vyberu u ní. Vybrala jsem si nakonec opravdu u ní :)
V kupní smlouvě jsem měla jako podmínku zaslat alespoň dvakrát ročně foto a info o štěněti, nejméně jedno osobní setkání s chovatelkou a štěndem... Když jsme si pro čubinku přijeli, tak už jsem měla komplet info z mailové korespondence a tak jsme v podstatě jen podepsali smlouvu, chovatelka připomněla některé věci, které jí přišly důležité a jeli jsme...
Nemůžu si svou chovatelku vynachválit, nechová často, ale chová kvalitně a o svoje odchovy se pečlivě stará i po odběru - právě má doma štěně - bratra mé feny, kterého vrátili majitelé z důvodu vážné nemoci v rodině. A chovatelka nezaváhala a ročního psa si k sobě vzala

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím ale někdy se mi zdá že to trochu přeháníte.To že zájemci se vám zdají divní podle toho že smrděli kouřem a že mají doma už jednoho pejska stejného plemene a už odsuzujete že chcou množit. nesoudila bych tak tvrdě a už vubec bych je nerozebírala na foru,to mi připadá dost nekorektní a nefer z vaší strany.

Tak to by mne zajímalo, jakým lidem byste tedy štěně neprodala... Smrděli kouřem tak, že byl po jejich odchodu cítit celý pokoj, štěně i my (podotýkám, že návštěva trvala asi 30 min.). Kastrovat nechtěli, prý chtějí mít štěňátka - jak chcete v bytě s malými dětmi ohlídat hárající fenku a psa? Atd. Atd. (Zbytek už jsem psala.)
Neuvedla jsem zde plemeno psa, jméno lidí, ani naše bydliště, takže nevím, proč by to mělo být nefér. Jen jsem chtěla znát vaše názory a zkušenosti!!!
TATO DISKUSE NEBYLA ZAKLÁDÁNA PROTO, ABY SE TADY LIDÉ HÁDALI (JAK SE VĚTŠINOU PO VÍCE PŘÍSPĚVCÍCH STÁVÁ), TAKŽE RESPEKTUJI ŽE SE MNOU NESOUHLASÍTE, ALE PŘEČTĚTE SI JI NEJDŘÍVE CELOU A PAK SUĎTE.
Zadavatelka

Klidně bych prodala štěňátko lidem co smrdí cigaretovým kouřem, přesně jak někdo psal výš, mohl si někdo zapálit v autě, mohli jít na oběd do hospody a i kdyby ne, tak jsou mi milejší tito lidé, než ti co přijedou v bílém oblečení samozřejmě štěňátka po nich skáčou, což je pro ně problém, naleštěným fárem nejdražších značek, značkové mají i ponožky a snaží se smlouvat o 500kč. Jistě taky se mi stalo, že přijeli v bílém a vůbec neřešili, že budou špinaví, okamžitě si ke štěňátkům klekli nebo sedli na zem a hráli si s nimi, ale takových je hodně málo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale jelikož jsem snad budoucí chovatelka a příští rok plánujeme štěňata, když to vše dobře dopadne, zajímalo by mě, na co se vše příp. zájemců ptáte.

Nejdříve se ptáme, proč si vybrali toto plemeno a nás. Poté kde bydlí (dům, byt), jaké mají zkušenosti se psy/plemenem, co od pejska očekávájí, chtějí-li kastrovat atd. atd. Hlavně nechávám prostor pro dotazy, některým lidem to déle trvá, než se u nás rozkoukají :-)
zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Klidně bych prodala štěňátko lidem co smrdí cigaretovým kouřem, přesně jak někdo psal výš, mohl si někdo zapálit v autě, mohli jít na oběd do hospody a i kdyby ne, tak jsou mi milejší tito lidé, než ti co přijedou v bílém oblečení samozřejmě štěňátka po nich skáčou, což je pro ně problém, naleštěným fárem nejdražších značek, značkové mají i ponožky a snaží se smlouvat o 500kč. Jistě taky se mi stalo, že přijeli v bílém a vůbec neřešili, že budou špinaví, okamžitě si ke štěňátkům klekli nebo sedli na zem a hráli si s nimi, ale takových je hodně málo.

Jak jsem psala - opravdu pro mě není prioritou, jestli budou noví majitelé kuřáci (majitelé jednoho našeho mimča kuřáci jsou :-), ale co je moc, to je moc. A tohle opravdu nebyl zápach po návštěvě hospody ci cigaretce v autě.... Jinak se zbytkem vašeho příspěvku se naprosto ztotožňuji.
zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
přidám názor z doby, kdy jsem si kupovala fenu - na výcvik a chov přednostně, velké aktivní plemeno... S chovatelkou jsem byla v mailovém kontaktu ještě před krytím, po nakrytí jsem se jela na fenu podívat i osobně a posléze po domluvě s majitelem krycího psa i na otce štěňat.
Chovatelka si vyslechla moje požadavky na fenu ( nebyly nijak nesplnitelné - předpoklady k výcviku, nebojácnost, aktivita a předpoklad slušného exteriéru) a rovnou mi řekla, že nic z toho mi nezaručí Sama prohlásila, že genetika je legrace a že už zažila, že ze špičkového pracovního spojení byla dvě štěňata totální povaleči... a pak nechala na mě, jestli půjdu někam, kde mi tohle zaručí a nebo jestli si vyberu u ní. Vybrala jsem si nakonec opravdu u ní :)
V kupní smlouvě jsem měla jako podmínku zaslat alespoň dvakrát ročně foto a info o štěněti, nejméně jedno osobní setkání s chovatelkou a štěndem... Když jsme si pro čubinku přijeli, tak už jsem měla komplet info z mailové korespondence a tak jsme v podstatě jen podepsali smlouvu, chovatelka připomněla některé věci, které jí přišly důležité a jeli jsme...
Nemůžu si svou chovatelku vynachválit, nechová často, ale chová kvalitně a o svoje odchovy se pečlivě stará i po odběru - právě má doma štěně - bratra mé feny, kterého vrátili majitelé z důvodu vážné nemoci v rodině. A chovatelka nezaváhala a ročního psa si k sobě vzala

Tak to máte štěstí asi jako málokdo :-))))))

U nás nebylo naštěstí co řešit,já kuřák,chovatelka kuřák,bígo jsme si daly spolu

Jinak mám taky bohužel ne hezké zážitky při zadávání štěňat.
Volala mi babka a všechno v pohodě,starší,čiperná,prý statek,naše plemeno již měla,pejsek umřel a tak shání nového kamaráda,byl mi vylíčen život pohodového domácího psíka obklopeného láskou.
Bába pak přijela.Po chvilce z ní vypadlo,že fenu chce hlavně na chov,přitom jsem jasně požadovala už do telefonu zájemce,jenž množit nebudou a ona mi to odkývala,za celou dobu si fenu jen letmo jednou pohladila,jinak o ní nezájem ale o reprodukční tématu mluvila stále dokola,když jsem řekla,že bohužel fenu jim nedám kvůli tomuto,hodila bába navrch perličku: Prý :a na co jiného psi jsou?Celá rozhořčená.Jěště mi fenku pomluvila,když vycítila,že se mnou nehne-je malá,divná atd.,tu ona by stejně nechtělaHlavně když odcházela,tak říkala,že kdybych si něco rozmyslela,mám se ozvat,ha ha dobrý vtip

No a pak chlap,první jsme si psali emaily,vše super.Asi za dva dny mi zavolal,abychom se domluvili konkrétně.Tak mi volá a vše v pohodě,taky naše plemeno již měl a jako bonus bydlí nedaleko,takže by i štěňátko bylo možno častěji vidět.No jenže pak najednou z něj vypadlo,že psa shání hlavně proto,že po úmrtí pejska našeho plemene si zajeli do útulku vybrat náhradníka,toho měli nějaké 2.měs...ale je to zparchantělec,zdrhal,neposlouchal a bla bla,takže ho odvezli zpět do útulku,aby si mohli přivézt zas štěně toho našeho plemene.To bylo na mě trochu moc,hlavně jsem slyšela jak o tom psovi z útulku mluvil a navíc to byl dorostenec,ne žádný ztracený případ.Buhví pak by se mu nezdálo štěně ode mě a taky by byl titulován na zparchantělce atd,děkuji nechci.Takže jsem hovor ukončila s tím,že si vše promyslím a jak jsem se rozhodla mu napíši emailem.
Uběhly další dva dny,od chlapa asi 5emailů,kdy má přijet atd. tak jsem mu napsala,ať se nezlobí,že štěně mu kvůli tomu útulkáčkovi nedám.Vzápětí na to mi přišel sprostý email,že jsem děv. kurv. atd,štěně má on zamluvené co si to dovoluji a že jěště uvidím a různé další výhružky.Pár dní na to zas email,že si na mě našel věci a budu moooc litovat,no a světe div se pak tam taky napsal,že stejně on naštěstí zjistil,že štěňata ode mě jsou křížení bastardi,takže může být rád,že jsem mu ho neprodala

No takže jen tito dva případi,ostatní lidé byli slušní a moji pejsci se u nich mají výborně a spokojenost je na obou stranáchJá hlavně děkuji bohu,že se tito dva zmiňovaní kousci prokecli a chovali se,jak se chovali,zjistit to později,mohlo by to znamenat velké neštěstí

Ty jo, ještě že obě moje chovatelky jsou kuřačky , protože jinak bych štěňata neměla. Čím a jak si troufnete odhadnout, že majitel je špatný? Samozřejmě jsou extrémy, které Vás odradí ihned. Ale taky je mnoho psů, které si koupil zazobanec, protože na něj prostě má a pes se má bídně. A jsou lidé, kteří nemají peněz na rozhazování, ale o své psy se starají vzorně. Když budu chtít, budu se chovat jako ten nejlepší zájemce a nepoznáte nic. A nepošlu Vám ani fotku, ani mail a když budu chtít tak psa prodám nebo na něm budu množit. A nenaděláte nic, protože pes už není Váš a smlouva Vám moc nepomůže. Navíc se o tom nemusíte ani dozvědět. Lidi prostě nejde dělit na dobrý a špatný, protože umí to co zvířata ne. UMÍ SE PŘETVAŘOVAT.

Přesně, jako dát štěně člověku na kterým je vidět že hodně chlastá to ne, ale proč ne kuřákovi??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně, jako dát štěně člověku na kterým je vidět že hodně chlastá to ne, ale proč ne kuřákovi??

No tak u mě třeba prostě proto, že kuřáky nemám ráda. Klidně to berte osobně, ale nikde není napsáno, že se chovatel nemůže rozhodovat na základě osobních antipatií :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty jo, ještě že obě moje chovatelky jsou kuřačky , protože jinak bych štěňata neměla. Čím a jak si troufnete odhadnout, že majitel je špatný? Samozřejmě jsou extrémy, které Vás odradí ihned. Ale taky je mnoho psů, které si koupil zazobanec, protože na něj prostě má a pes se má bídně. A jsou lidé, kteří nemají peněz na rozhazování, ale o své psy se starají vzorně. Když budu chtít, budu se chovat jako ten nejlepší zájemce a nepoznáte nic. A nepošlu Vám ani fotku, ani mail a když budu chtít tak psa prodám nebo na něm budu množit. A nenaděláte nic, protože pes už není Váš a smlouva Vám moc nepomůže. Navíc se o tom nemusíte ani dozvědět. Lidi prostě nejde dělit na dobrý a špatný, protože umí to co zvířata ne. UMÍ SE PŘETVAŘOVAT.

Tak jsem ráda, že své názory vyjádřili jak kuřáci, tak nekuřáci :-)
Čím a jak si troufnete odhadnout, že majitel je špatný? Já tedy nevím, ale když má někdo psa a neví, jakými granulemi krmí, kolik jeho pes váží... A chce ho pro děti, které s sebou nepřivede, tak mi neříkejte, že byste mu štěňátko prodala.

Patřím mezi kupující......na výstavě se mi zalíbila fenka, která navíc měla být zanedlouho nakrytá. Chovatelka mi řekla, ať si hlídám její web stránky a až budou štěňata, mám se ozvat. To se také stalo, na návštěvu jsme byli pozváni v 7 týdnech věku štěňat. Štěňata byla chována v bytě, v čistotě, ale na mé dotazy ohledně plemene, péče o srst, povahy jednotlivých štěňátek atd. mi odpovídala pouze, že to je v pohodě, ať to neřeším. Konkrétně jsem se nedozvěděla prakticky vůbec nic. Nezeptala se ani do jakých podmínek štěně jde, zda máme nějaké zkušenosti. Po odběru mimča jsme jí poslali několikrát fotky z nového domova vždy s povídáním, jak se má a jak roste. Nikdy neodpověděla. Pouze po 2 měsících nám od ní přišel email, že na štěně končí jakási záruční lhůta a odteď nemáme v případě onemocnění nárok na náhradu. Štěndo naštěstí vyrostlo krásné a zdravé, ale stejně jsem z tohoto přístupu trochu zklamaná, o trvalý kontakt s chovatelem jsem opravdu stála. Takže je to vše zase jen o lidech a je jedno, na které straně barikády stojí.

Ja by som mala na chovateľov ešte taký dotaz.
Všade sa píše alebo tvrdí,že šteniatka budú a sú vhodné na ďalší chov. Pretože keď napíšete u kríženca alebo šťeňaťa s PP a vadou,že nieje vhodný na chov tak ho nikto nebude chcieť z tohto dôvodu. Ale zato šteňa bez PP a s vadami ktoré chovateľ neprizná sa predá záujemcom na ďalší chov.Takže ja keby sompredávala šteniatka ktoré by sa mi javili ako zdravé a schopné by som nevyberala majiteľov len podľa toho,že či chce alebo nechce na nich chovať. Je to ťažké ale do majiteľov nevidíte a keď s nimi stratíte kontakt tak neviete ako sa šteniatka od vás majú či sa na nich množí jedna radosť alebo ako sa vlaste majú.

Proč by se měla štěňata s vadou (s vadou z chovu vylučující) prodávat na chov? Nechápu? Třeba krypťák se se smlouvou o tom, že je krypťák nevhodný k chovu prodá za poloviční cenu atd.

Navíc jsou vady z chovu vylučující a vady z chovu nevylučující. Někdy ty vady jsou poznat už na malém štěněti a někdy ikdyž uděláte 100% to nepoznáte - třeba taková povaha nebo DKK - nikdo nemůže říct jaká bude a jestli tvrdí, že ano tak lže.

Takže v zahr. je běžné, že kdo chce na chov a výstavy tak si koupí už vychovaného, socializovaného třeba ročního psa, nebo fenu po vrhu se všemi zdrav. vyšetřeními a reprodukce schopnou - ale to pak nestojí destíku jako štěně ale třeba 200 tis.

Jsem chovatel a prodávám štěňata - která ohodnotím jako více nebo méně nadějná do budoucna v době cca 7-8 týdnů - ale co ze psa vyroste to prostě nedokáže ohodnotit nikdo! Nedávám záruku na chov - pes je živý tvor a teprve se uvidí jestli to vše co jsem do štěňat vložila (znalosti využité při kombinaci rodičovského páru, znalosti genetiky a zdraví, povahy, špičková péče o štěňátko po stránce zdravotní, socializační a výběr nového majitele) se zúročí nebo taky ne. Proto štěně stojí "pakatel" oproti udělanému dospělému jedinci, protože to ani ti nejlepší nedokáží říct na 100%. Ikdyž se třeba jejich odhad 100% přibližuje mnohem více než odhadu laika,který psa vidí poprvé. Taky hodně u povahy a zdraví záleží na novém majiteli a výchově, socializaci a krmení, dávkování pohybu není to tak, že za všechno může "jen chovatel" a nebo naopak "za všechno může jen nový majitel". Jsou to spojité nádoby.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak u mě třeba prostě proto, že kuřáky nemám ráda. Klidně to berte osobně, ale nikde není napsáno, že se chovatel nemůže rozhodovat na základě osobních antipatií :)

No já nekouřím, takže osobně to brát nemůžu, ale nechápu, já bych koukala po jiných věcech. Navíc opravdu můžou načichnout prostě jinde.. :) ale to je fuk, každý má svoje :))

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak u mě třeba prostě proto, že kuřáky nemám ráda. Klidně to berte osobně, ale nikde není napsáno, že se chovatel nemůže rozhodovat na základě osobních antipatií :)

No, tomu už by se dalo říkat disktiminace....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak u mě třeba prostě proto, že kuřáky nemám ráda. Klidně to berte osobně, ale nikde není napsáno, že se chovatel nemůže rozhodovat na základě osobních antipatií :)

Tak tu máme model rodiny kdy on kouří ona ne. Za něj to odnese celá rodina, protože Vám vadí kuřáci. Mě zase vadí blbý lidi a že jich není málo, denně se s nimi potkávám v práci. Že bych je třeba neošetřila?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tu máme model rodiny kdy on kouří ona ne. Za něj to odnese celá rodina, protože Vám vadí kuřáci. Mě zase vadí blbý lidi a že jich není málo, denně se s nimi potkávám v práci. Že bych je třeba neošetřila?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tu máme model rodiny kdy on kouří ona ne. Za něj to odnese celá rodina, protože Vám vadí kuřáci. Mě zase vadí blbý lidi a že jich není málo, denně se s nimi potkávám v práci. Že bych je třeba neošetřila?

Ale také je pravda, že pes má tísícinásobně citlivější čich než člověk - takže nejenže mu ho kouř kazí, ale také mu musí kouření velice vadit. A myslím si, že je dost velký rozdíl mezi tím, jestli vám vadí blbý lidi, které neošětříte - což jste uvedla jako příklad nebo vám vadí kuřáci (protože smrdí, asi stejné, jako když vám vadí bezdomovci, protože také většinou smrdí) a tak jim neprodáte psa, což je vaše rozhodnutí - jedině vy určujete osud vašim štěňatům. V prvním případě člověk může zemřít, v druhém případě si kuřák půjde hledat jinam, pravděpodobně ke kuřákovi, který mu psa prodá. Upozorňuji, že tato situace nemá nic společného se zadaným tématem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale také je pravda, že pes má tísícinásobně citlivější čich než člověk - takže nejenže mu ho kouř kazí, ale také mu musí kouření velice vadit. A myslím si, že je dost velký rozdíl mezi tím, jestli vám vadí blbý lidi, které neošětříte - což jste uvedla jako příklad nebo vám vadí kuřáci (protože smrdí, asi stejné, jako když vám vadí bezdomovci, protože také většinou smrdí) a tak jim neprodáte psa, což je vaše rozhodnutí - jedině vy určujete osud vašim štěňatům. V prvním případě člověk může zemřít, v druhém případě si kuřák půjde hledat jinam, pravděpodobně ke kuřákovi, který mu psa prodá. Upozorňuji, že tato situace nemá nic společného se zadaným tématem.

Jak to že nesouhlasí s tématem . Furt se jedná o to, že nechcete prodat? Když nekouří doma, ale jen třeba na balkoně nebo venku před domem, tak jak to ovlivní psa? A jak se musí dejchat psům v Ostravě a okolí? Tam taky neprodáte?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak to že nesouhlasí s tématem . Furt se jedná o to, že nechcete prodat? Když nekouří doma, ale jen třeba na balkoně nebo venku před domem, tak jak to ovlivní psa? A jak se musí dejchat psům v Ostravě a okolí? Tam taky neprodáte?

Z těch lidí je to stejně cítit, a jestli to necítíte, tak jste také kuřák... Lidi jste neviděla, a jestli byste jim psa prodala, tak jste velice nezodpovědná, to se omlouvám. V Ostravě nebydlím a žádné zájemce z Ostravy nemám, kromě toho, že teď řešíme fakt blbosti. Kouření a těžba uhlí je opravdu na dost jiné úrovni.
Kromě toho se tady opravdu nechci hádat, vy byste prodala, já ne. Jestli máte na věc jiný názor, nebráním Vám ho říct, ale nenavážejte se do lidí, kteří tento názor nesdílejí.
zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale také je pravda, že pes má tísícinásobně citlivější čich než člověk - takže nejenže mu ho kouř kazí, ale také mu musí kouření velice vadit. A myslím si, že je dost velký rozdíl mezi tím, jestli vám vadí blbý lidi, které neošětříte - což jste uvedla jako příklad nebo vám vadí kuřáci (protože smrdí, asi stejné, jako když vám vadí bezdomovci, protože také většinou smrdí) a tak jim neprodáte psa, což je vaše rozhodnutí - jedině vy určujete osud vašim štěňatům. V prvním případě člověk může zemřít, v druhém případě si kuřák půjde hledat jinam, pravděpodobně ke kuřákovi, který mu psa prodá. Upozorňuji, že tato situace nemá nic společného se zadaným tématem.

Zajímavý myšlenkový kotrmelec, který dává dohromady citlivější čich psa a jeho čichové preference.
Moji psi cigaretový kouř milují a jeden z nich dokonce velice rád olizuje prsty, které držely cigaretu a nejradši by žral i vajgly.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z těch lidí je to stejně cítit, a jestli to necítíte, tak jste také kuřák... Lidi jste neviděla, a jestli byste jim psa prodala, tak jste velice nezodpovědná, to se omlouvám. V Ostravě nebydlím a žádné zájemce z Ostravy nemám, kromě toho, že teď řešíme fakt blbosti. Kouření a těžba uhlí je opravdu na dost jiné úrovni.
Kromě toho se tady opravdu nechci hádat, vy byste prodala, já ne. Jestli máte na věc jiný názor, nebráním Vám ho říct, ale nenavážejte se do lidí, kteří tento názor nesdílejí.
zadavatelka

Tak nejdřív se ptáte lidí na fóru na názor, jestli by prodali štěně lidem, které nikdo z nich neviděl a najednou přispěvatelku uzemníte, že lidi neviděla a kdyby jim psa prodala, je nezodpovědná... Hlava mi to nebere - přece ty lidi jste viděla JENOM vy a chcete, aby ostatní je hodnotili pouze podle vašeho popisu a pokud se vám hodnocení nehodí do krámu, tak vytáhnete fakt, že ty lidi neviděl?

Je mi jasné, že každý chovatel chce pro svůj odchov ty nejlepší budoucí majitele, ale jak tady tak čtu příspěvky některých, zdá se mi, že to notně přeháníte.
Já měla teda štěstí na "normální" chovatele, od kterých jsem kupovala druhého psa po tom, co mi první umřel. Nevyžadovali ode mě žádné závazky ohledně chovu nebo účasti na výstavách - ani k jednomu nedošlo, psa jsem nechala vykastrovat (a chovatelů jsem se na to vážně neptala, nic jim do toho není a nečekala jsem na jejich souhlas), nechtěli po mně pravidelné reporty o tom, jak se pejsánek skvěle má a co s ním dělám... Sama ze své vůle jsem jim několikrát poslala fotky a napsala pár řádek, jednou tu byli na návštěvě, když měli cestu kolem (a předem se ohlásili). Náš kontakt trval cca necelý rok, pak to prostě vyšumělo, každý má dost svých starostí a pokud se z chovatele a majitele nestanou třeba přátelé tak nějak samovolně, nemá přece smysl si to vynucovat a nechat se "otravovat" naprosto cizím člověkem; nedejbože si od něj nechat něco diktovat.

Ale uznávám, mám na to asi trochu jiný názor, protože nejsem žádná chovatelka, jsem pouze majitelka svého vymazleného čoklíka... Stejně si ale nedovedu představit, že bych odchovala a prodala ročně x štěňat a pak po celý zbytek jejich života si psala s novými majiteli a sondovala jak se který pes má. Zbyl by mi pak vůbec čas na něco jiného?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímavý myšlenkový kotrmelec, který dává dohromady citlivější čich psa a jeho čichové preference.
Moji psi cigaretový kouř milují a jeden z nich dokonce velice rád olizuje prsty, které držely cigaretu a nejradši by žral i vajgly.

Moje matka měla kdysi jezevčíka, který jak někde našel nestřežený popelník, okamžitě ho zvrhnul a v tom bordelu se pak celý vyválel...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč by se měla štěňata s vadou (s vadou z chovu vylučující) prodávat na chov? Nechápu? Třeba krypťák se se smlouvou o tom, že je krypťák nevhodný k chovu prodá za poloviční cenu atd.

Navíc jsou vady z chovu vylučující a vady z chovu nevylučující. Někdy ty vady jsou poznat už na malém štěněti a někdy ikdyž uděláte 100% to nepoznáte - třeba taková povaha nebo DKK - nikdo nemůže říct jaká bude a jestli tvrdí, že ano tak lže.

Takže v zahr. je běžné, že kdo chce na chov a výstavy tak si koupí už vychovaného, socializovaného třeba ročního psa, nebo fenu po vrhu se všemi zdrav. vyšetřeními a reprodukce schopnou - ale to pak nestojí destíku jako štěně ale třeba 200 tis.

Jsem chovatel a prodávám štěňata - která ohodnotím jako více nebo méně nadějná do budoucna v době cca 7-8 týdnů - ale co ze psa vyroste to prostě nedokáže ohodnotit nikdo! Nedávám záruku na chov - pes je živý tvor a teprve se uvidí jestli to vše co jsem do štěňat vložila (znalosti využité při kombinaci rodičovského páru, znalosti genetiky a zdraví, povahy, špičková péče o štěňátko po stránce zdravotní, socializační a výběr nového majitele) se zúročí nebo taky ne. Proto štěně stojí "pakatel" oproti udělanému dospělému jedinci, protože to ani ti nejlepší nedokáží říct na 100%. Ikdyž se třeba jejich odhad 100% přibližuje mnohem více než odhadu laika,který psa vidí poprvé. Taky hodně u povahy a zdraví záleží na novém majiteli a výchově, socializaci a krmení, dávkování pohybu není to tak, že za všechno může "jen chovatel" a nebo naopak "za všechno může jen nový majitel". Jsou to spojité nádoby.

Souhlasím, že na 8-mi týdenním štěňeti nelze na 100% poznat, jestli bude v dospělosti úžasný psí šampion nebo průměrný jedinec. Nám zůstal doma pejsek, který byl ve 2 měsících takové trochu ošklivé káčátko. Nikdy bych neřekla, že z něj vyroste tak nádherný pes, který má od začátklu úspěchy na výstavách a už je o něj zájem i jako o krycího psa. Naštěstí jsme si ho nechali, ve 4 měsících už mi bylo jasné, že tento pes je prostě parádní a děkovala jsem bohu že ho nikdo nechtěl. Pak už jsem ho nechtěla zase prodat já. Ale v těch 2 měsících-nikdy bych to do něj neřekla.
Jinak my jsme měli štěstí na nové majitele, volal pán, že by se chtěl přijet podívat, tak jsme se domluvili, přijeli celá rodina, měli dvě malé děti 3 a 5 let, ti se chovali k pejskům skvěle, celkově se mi zamlouvali, chtěli čas na rozmyšlenou, jestli si vzít štěně nebo ne. No ale to jsem si v duchu pomyslela - neměli jste s sebou brát děti, těm byste to nevysvětlili. No přijeli hned na druhý den, složili zálohu a za týden si odváželi pejska. Dneska jsou z nás kamarádi, z pána se stal díky psovi myslivec a pes se má skvěle. Další byla kamarádka měla pejska zamluveného už rok, chodí na výstavy a pes s ní spí v posteli. Atd.
Na mejly typu kolik stojí štěně bez pozdravu a podpisu jsem nereagovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tu máme model rodiny kdy on kouří ona ne. Za něj to odnese celá rodina, protože Vám vadí kuřáci. Mě zase vadí blbý lidi a že jich není málo, denně se s nimi potkávám v práci. Že bych je třeba neošetřila?

Hm... já vždycky myslela, že lékaři skládají takovou nějakou přísahu, že budou ošetřovat všechny bez rozdílu... asi jsem se spletla.

Já si myslím, že v zakouřeném prostředí trpí každý živý tvor, člověk, pes i rostliny. Takže důvody zadavatelky mi nejsou cizí a nepochopitelné.

O tom, že kouření škodí, není třeba se dohadovat, to je snad jasné kuřákům i nekuřákům. Ale nechápu, že by jste jim neprodala štěně, o tom přece dobrý majitel není. My jsme s manželkou oba kuřáci, kouříme na balkoně nebo v hospodě u pivka nebo kafíčka. Máme dva psy, kteří se myslím mají skvěle, jsou to naši miláčci, mají oba spoustu zkoušek, výstavy, chodíme spolu na hony, na túry a po příchodu domů dostanou dobrou baštu a jdou spát do postele Tak nějak si já představuju ideální majitele svých odchovů a jestli kouří nebo bydlí ve smogem zamořené Ostravě, na to kašlu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak nejdřív se ptáte lidí na fóru na názor, jestli by prodali štěně lidem, které nikdo z nich neviděl a najednou přispěvatelku uzemníte, že lidi neviděla a kdyby jim psa prodala, je nezodpovědná... Hlava mi to nebere - přece ty lidi jste viděla JENOM vy a chcete, aby ostatní je hodnotili pouze podle vašeho popisu a pokud se vám hodnocení nehodí do krámu, tak vytáhnete fakt, že ty lidi neviděl?

Je mi jasné, že každý chovatel chce pro svůj odchov ty nejlepší budoucí majitele, ale jak tady tak čtu příspěvky některých, zdá se mi, že to notně přeháníte.
Já měla teda štěstí na "normální" chovatele, od kterých jsem kupovala druhého psa po tom, co mi první umřel. Nevyžadovali ode mě žádné závazky ohledně chovu nebo účasti na výstavách - ani k jednomu nedošlo, psa jsem nechala vykastrovat (a chovatelů jsem se na to vážně neptala, nic jim do toho není a nečekala jsem na jejich souhlas), nechtěli po mně pravidelné reporty o tom, jak se pejsánek skvěle má a co s ním dělám... Sama ze své vůle jsem jim několikrát poslala fotky a napsala pár řádek, jednou tu byli na návštěvě, když měli cestu kolem (a předem se ohlásili). Náš kontakt trval cca necelý rok, pak to prostě vyšumělo, každý má dost svých starostí a pokud se z chovatele a majitele nestanou třeba přátelé tak nějak samovolně, nemá přece smysl si to vynucovat a nechat se "otravovat" naprosto cizím člověkem; nedejbože si od něj nechat něco diktovat.

Ale uznávám, mám na to asi trochu jiný názor, protože nejsem žádná chovatelka, jsem pouze majitelka svého vymazleného čoklíka... Stejně si ale nedovedu představit, že bych odchovala a prodala ročně x štěňat a pak po celý zbytek jejich života si psala s novými majiteli a sondovala jak se který pes má. Zbyl by mi pak vůbec čas na něco jiného?

Takže jinak, pokud vám to není jasné: lidí se ptám, váš názor toleruji. Ale nechápu, proč zde někteří lidé útočí se slovy, že by pak neměl psa nikdo atd. Dále se tu rozjela nějaká podivná debata, ve které se jedná pouze o tom, že jsem neprodala psa kuřákům - daleko významější roli tady hráli jiné faktory, to že kouřili, byl pouze jeden z nich. A teď se dostáváme k jádru věci. Pokud byste psa prodala lidem, kteří již jednoho mají, nevědí, kolik váží a čím ho krmí, pes se barevně odlišuje od standardu a lidé na něm chtějí chovat (a na fence, kterou by si koupili) a ještě k tomu mají v bytě malé děti a tvrdí, že by fenku při háráních ohlídali (z vlastní zkušenosti vím, že to je téměž nemožné i na ulici), tak jste dle mého názoru nezodpovědná . Dejme tomu, že ti lidé byli nekuřáci.
JINAK DĚKUJI OSTATNÍM ZA KONSTRUKTIVNÍ PŘÍSPĚVKY.
zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O tom, že kouření škodí, není třeba se dohadovat, to je snad jasné kuřákům i nekuřákům. Ale nechápu, že by jste jim neprodala štěně, o tom přece dobrý majitel není. My jsme s manželkou oba kuřáci, kouříme na balkoně nebo v hospodě u pivka nebo kafíčka. Máme dva psy, kteří se myslím mají skvěle, jsou to naši miláčci, mají oba spoustu zkoušek, výstavy, chodíme spolu na hony, na túry a po příchodu domů dostanou dobrou baštu a jdou spát do postele Tak nějak si já představuju ideální majitele svých odchovů a jestli kouří nebo bydlí ve smogem zamořené Ostravě, na to kašlu

Ano, souhlasím s vámi, ale prosím přečtětě si právě předposlední příspěvek - o to kouření v podstatě nešlo, jen jsem ho zmínila jako první.... a pozdravujte svoje pesany
zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O tom, že kouření škodí, není třeba se dohadovat, to je snad jasné kuřákům i nekuřákům. Ale nechápu, že by jste jim neprodala štěně, o tom přece dobrý majitel není. My jsme s manželkou oba kuřáci, kouříme na balkoně nebo v hospodě u pivka nebo kafíčka. Máme dva psy, kteří se myslím mají skvěle, jsou to naši miláčci, mají oba spoustu zkoušek, výstavy, chodíme spolu na hony, na túry a po příchodu domů dostanou dobrou baštu a jdou spát do postele Tak nějak si já představuju ideální majitele svých odchovů a jestli kouří nebo bydlí ve smogem zamořené Ostravě, na to kašlu

Jo, máte pravdu, že je důležité, jak se zvíře bude mít. Ale můžu sama za sebe říci, že přijet mi na kotě někdo, ze kterého by ten cigaretový kouř letěl napřed, tak si taky dobře rozmyslím, zda tam mrně dát. Sama jsem nekuřačka, ale když jsem s kamarády v hospodě, tak pár z nich kouří a já pak jsem samozřejmě též načichlá. Ale není to, že by to z člověka táhlo na dálku. V tom zas vidím osobně rozdíl.

A samozřejmě, že dost záleží na tom, jak se vám zájemci "líbí". Pokud bych z nich měla divný pocit, cigaretový pach by určitě plusem nebyl. Ne, že by to byl jediný faktor....ale dotváří to ten dojem..

A zadavatelce se nedivím, já bych jim štěně taky nedala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak nejdřív se ptáte lidí na fóru na názor, jestli by prodali štěně lidem, které nikdo z nich neviděl a najednou přispěvatelku uzemníte, že lidi neviděla a kdyby jim psa prodala, je nezodpovědná... Hlava mi to nebere - přece ty lidi jste viděla JENOM vy a chcete, aby ostatní je hodnotili pouze podle vašeho popisu a pokud se vám hodnocení nehodí do krámu, tak vytáhnete fakt, že ty lidi neviděl?

Je mi jasné, že každý chovatel chce pro svůj odchov ty nejlepší budoucí majitele, ale jak tady tak čtu příspěvky některých, zdá se mi, že to notně přeháníte.
Já měla teda štěstí na "normální" chovatele, od kterých jsem kupovala druhého psa po tom, co mi první umřel. Nevyžadovali ode mě žádné závazky ohledně chovu nebo účasti na výstavách - ani k jednomu nedošlo, psa jsem nechala vykastrovat (a chovatelů jsem se na to vážně neptala, nic jim do toho není a nečekala jsem na jejich souhlas), nechtěli po mně pravidelné reporty o tom, jak se pejsánek skvěle má a co s ním dělám... Sama ze své vůle jsem jim několikrát poslala fotky a napsala pár řádek, jednou tu byli na návštěvě, když měli cestu kolem (a předem se ohlásili). Náš kontakt trval cca necelý rok, pak to prostě vyšumělo, každý má dost svých starostí a pokud se z chovatele a majitele nestanou třeba přátelé tak nějak samovolně, nemá přece smysl si to vynucovat a nechat se "otravovat" naprosto cizím člověkem; nedejbože si od něj nechat něco diktovat.

Ale uznávám, mám na to asi trochu jiný názor, protože nejsem žádná chovatelka, jsem pouze majitelka svého vymazleného čoklíka... Stejně si ale nedovedu představit, že bych odchovala a prodala ročně x štěňat a pak po celý zbytek jejich života si psala s novými majiteli a sondovala jak se který pes má. Zbyl by mi pak vůbec čas na něco jiného?

Aspoň někdo normální

tak mam uplně jinné zkušenosti,z nás se naopak stali kámošky,jezdíme spolu na závody,výstavy.nekdy se sejde celá famílije.Dokonce jsme se jeli podívat na bráchu do madarska..chystáme se za tatkou do francie,kterým musíme posíla info o našich uspěších

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak u mě třeba prostě proto, že kuřáky nemám ráda. Klidně to berte osobně, ale nikde není napsáno, že se chovatel nemůže rozhodovat na základě osobních antipatií :)

A právě proto se rozjela debata o kuřácích zadavatelko.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak mam uplně jinné zkušenosti,z nás se naopak stali kámošky,jezdíme spolu na závody,výstavy.nekdy se sejde celá famílije.Dokonce jsme se jeli podívat na bráchu do madarska..chystáme se za tatkou do francie,kterým musíme posíla info o našich uspěších

Samozřejmě se může stát, že se z chovatele a nového majitele stanou opravdu přátelé, vždyť jsem to psala. Ale když nestanou, tak co? Předpokládám (možná mylně), že většina lidí si jde k chovateli koupit nového psa a ne hledat nové přátele. Když k tomu dojde, je to příjemný bonus navíc, ale když nedojde, tak snad si to ani jedna strana nemůže nějak vynucovat.

Spíš mi to prostě připadá, když tak občas pročítám různá (nejen tohle) témata, že chovatelé nějak pořád (neříkám, že ve většině, jenom přesně takoví se tu zřejmě ozývají nejvíc) nejsou schopní pochopit, že prodejem na zvíře ztrácejí veškerá vlastnická práva, tedy včetně práva jakkoliv o zvířeti rozhodovat či do rozhodování nového majitele zasahovat. Můžete si do smlouvy napsat co chcete, ale stejně pak nelze nijak právní cestou vyžadovat nápravu toho, že se třeba po nějakém čase majitel rozhodne už vám neposílat fotky a nepodávat informace nebo nedělat cokoliv z toho, co jste po něm požadovali při prodeji (např. jezdit na výstavy, když se změní situace a z jakéhokoliv důvodu už na ně jezdit chtít nebudou). Pokud se vám nelíbí myšlenka, že byste budoucímu majiteli svého odchovu měli dopřát právo jednat podle vlastního rozhodnutí a nadále mu nezasahovat do jeho soukromí, tak zkrátka a dobře nechovejte a štěňata neprodávejte. To je to nejlepší řešení.

A btw. teda přiznávám bez mučení, že nemám ani páru o tom, kolik můj pes ve skutečnosti váží. Nikdy jsem si nevšimla, že bych to k něčemu vědět potřebovala... Pokud je nutné zjistit váhu zvířete, tak je to většinou z nějakých veterinárních důvodů a od toho snad má váhu veterinář a psa si převáží. Doufám tedy, že až příště budu kupovat dalšího psa, nenarazím na chovatele, které by zarážela moje neznalost hmotnosti předchozího (momentálně současného) psa...
A jakýma granulema krmím? Jsem svéprávný člověk a krmím tím, co uznám za vhodné. Když budu chtít od chovatele radu, jakou značku krmiva považuje za nejlepší, tak se ho na to zeptám. Pokud mi nebude chtít prodat psa kvůli tomu, že dle jeho názoru nekrmím tím nejlepším, tak se prostě otočím a půjdu si toho psa koupit jinám.
Nepředpokládejte automaticky, že každý zájemce o vaše štěňata je nesvéprávný idiot, který čeká jen na váš křížový výslech a následně je připraven hltat každé vaše slovo o tom, jak má se svým budoucím "majetkem" zacházet. Dost případných zájemců (kteří by ve skutečnosti ani nemuseli být zrovna špatnými potenciálními majiteli) můžete takovým přístupem odradit...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A právě proto se rozjela debata o kuřácích zadavatelko.

Jenže to nepsala zadavatelka, ale já :)

Kuřáci mi nevadí - mohou to být fajn lidé. A lidé co nekouří, mohou být naopak pěkní debilové. Takže tohle kritérium při prodeji štěňat rozhodně neberu. A chovatelka, která se rozhoduje, jestli prodá kuřákům nebo ne - protože jí kouření vadí asi taky moc normální nebude. Já taká zájemce vybírám, také dám na šestý smysl, když se mi zájemci moc nezdají, ale rozhodně kouření v tom nehraje žádnou roli - jak říkám, znám mezi kuřáky i nekuřáky dobré i špatné lidi, takže jen podle toho fakt zodpovědně zájemce vybrat nejde.

Víc než kuřáci mi vadí zapřísáhlí nekuřáci a abstinenti ještě k tomu ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víc než kuřáci mi vadí zapřísáhlí nekuřáci a abstinenti ještě k tomu ...

No ale to proto,že sám hulíte a chlastáte

No to ne, já jsem takový kuřák - nekuřák - vykouřím tak krabičku cigaret za týden - tak 2 cigarety přes den v práci ( takzvané protistresovky ) a nebo když jdu jednou za čas s kamarádama na pivo - doma nekouříme, a když přijede návštěva nebo kouřící příbuzný tak kouří na chodbě. Ale jak říkám zájemce o psa kuřák - když to je třeba normálně pochodový člověk - mi prostě nevadí a neřadím to mezi kriteria jestli kouří nebo ne - a pes se u něj klidně může mít lépe než u nekuřáka. Opravdu zapřísáhlí nekuřáci a abstinenti mi kolikrát vadí víc.

Jsem toho názoru, že 2 cigarety denně a třeba 1 - 2 piva denně ( nebo 2 deci dobrého vína ) prostě neškodí.

Proč vadí zapřisáhlí abstinenti a nekuřáci (já jen že jsem jedním z nich - cigarety mi od malička smrdí a alkohol mi nechutná...tak se mám nutit abych zapadla do davu?). Spousta majitelů štěňat jsou kuřáci, spousta normálně pije, někdo nekouří, někdo nepije...ale posuzovat chrakter člověka podle tohohle....?

To spíš je hned vidět, když někdo příjde a slušně se zeptá (venku)zda si může zapálit a jestli máme popelník ať to nehází na zem. Občas se najdou i čuňata, která mi hulí nad miminem a vajgly hází všude kolem sebe (uklízím tam a nejsem zvědavá aby mi pak štěňátka požírala nedopalky). Třeba tohle vadí mě a naznačuje to jak se člověk chová...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč vadí zapřisáhlí abstinenti a nekuřáci (já jen že jsem jedním z nich - cigarety mi od malička smrdí a alkohol mi nechutná...tak se mám nutit abych zapadla do davu?). Spousta majitelů štěňat jsou kuřáci, spousta normálně pije, někdo nekouří, někdo nepije...ale posuzovat chrakter člověka podle tohohle....?

To spíš je hned vidět, když někdo příjde a slušně se zeptá (venku)zda si může zapálit a jestli máme popelník ať to nehází na zem. Občas se najdou i čuňata, která mi hulí nad miminem a vajgly hází všude kolem sebe (uklízím tam a nejsem zvědavá aby mi pak štěňátka požírala nedopalky). Třeba tohle vadí mě a naznačuje to jak se člověk chová...

Asi hodně blbě čtete - u nás doma se nekouří, ze skalních abstinentů a nekuřáků je mi více špatně než z kuřáků a občasných komzumentů. Neznám nikoho, kdo by si u nás na návštěvě zapálil bez dovolení. Opravdu ti skalní přívrženci jednoho nebo druhého tábora jsou ti nejhorší - nejsou schopni tolerovat ty druhé ... Skalní nekuřáci jsou snad ti nejhorší zblblíci ...

já si myslím ,že protože prodejem štenete ,ztrácí chovatel na štěně právo ma právo a vlastne i povinost vybrat budoucího majitele.Ja bych zase chtela aby psi nešli na zahradu ,tedy aby měli aspon přístup do baráku..ale rozhodnu se až to bude aktualní

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozřejmě se může stát, že se z chovatele a nového majitele stanou opravdu přátelé, vždyť jsem to psala. Ale když nestanou, tak co? Předpokládám (možná mylně), že většina lidí si jde k chovateli koupit nového psa a ne hledat nové přátele. Když k tomu dojde, je to příjemný bonus navíc, ale když nedojde, tak snad si to ani jedna strana nemůže nějak vynucovat.

Spíš mi to prostě připadá, když tak občas pročítám různá (nejen tohle) témata, že chovatelé nějak pořád (neříkám, že ve většině, jenom přesně takoví se tu zřejmě ozývají nejvíc) nejsou schopní pochopit, že prodejem na zvíře ztrácejí veškerá vlastnická práva, tedy včetně práva jakkoliv o zvířeti rozhodovat či do rozhodování nového majitele zasahovat. Můžete si do smlouvy napsat co chcete, ale stejně pak nelze nijak právní cestou vyžadovat nápravu toho, že se třeba po nějakém čase majitel rozhodne už vám neposílat fotky a nepodávat informace nebo nedělat cokoliv z toho, co jste po něm požadovali při prodeji (např. jezdit na výstavy, když se změní situace a z jakéhokoliv důvodu už na ně jezdit chtít nebudou). Pokud se vám nelíbí myšlenka, že byste budoucímu majiteli svého odchovu měli dopřát právo jednat podle vlastního rozhodnutí a nadále mu nezasahovat do jeho soukromí, tak zkrátka a dobře nechovejte a štěňata neprodávejte. To je to nejlepší řešení.

A btw. teda přiznávám bez mučení, že nemám ani páru o tom, kolik můj pes ve skutečnosti váží. Nikdy jsem si nevšimla, že bych to k něčemu vědět potřebovala... Pokud je nutné zjistit váhu zvířete, tak je to většinou z nějakých veterinárních důvodů a od toho snad má váhu veterinář a psa si převáží. Doufám tedy, že až příště budu kupovat dalšího psa, nenarazím na chovatele, které by zarážela moje neznalost hmotnosti předchozího (momentálně současného) psa...
A jakýma granulema krmím? Jsem svéprávný člověk a krmím tím, co uznám za vhodné. Když budu chtít od chovatele radu, jakou značku krmiva považuje za nejlepší, tak se ho na to zeptám. Pokud mi nebude chtít prodat psa kvůli tomu, že dle jeho názoru nekrmím tím nejlepším, tak se prostě otočím a půjdu si toho psa koupit jinám.
Nepředpokládejte automaticky, že každý zájemce o vaše štěňata je nesvéprávný idiot, který čeká jen na váš křížový výslech a následně je připraven hltat každé vaše slovo o tom, jak má se svým budoucím "majetkem" zacházet. Dost případných zájemců (kteří by ve skutečnosti ani nemuseli být zrovna špatnými potenciálními majiteli) můžete takovým přístupem odradit...

Já si tedy myslím, že je důležité vědět, čím je pes krmen - speciálně u velkých plemen. Kupovat nejlevnější granule z hypermarketů je pro růst štěněte (jakéhokoliv plemene) dost velká hrůza. Proto je pro mne tato informace důležitá a jakmile lidé nevědí, čím krmí, zdá se mi to dost podezřelé...
Netuším, jak jste dospěla k závěru, že předpokládám, že každý zájemce je nesvéprávný idiot?!? Když kupuji psa, je snad normální, že se chovatel ptá. Většina z nich chce pro své "děti" najít ty nejlepší rodiny. A že zájemci touží hltat každé moje slovo? Snad je zajímají informace o štěněti, o základní péči, o povaze rodičů atd. atd. Vás to snad nezajímalo, když jste kupovala psa? To jste přišla, vzala štěně, zkontrolovala oči, uši, zaplatila a odešla???
Takže jestli tímto jednáním odrazuji "potenciální, dobré zájemce", tak jsem jedině ráda!!!

Zaplať Pánbůh, že jsem štěně KUPOVAL U NORMÁLNÍCH LIDÍ a ještě k tomu kuřáků

Naprosto se zadavatelkou souhlasím. Pokud nechce prodat štěňata kuřákům, je to v pořádku. Jde o její pejsky a má právo vybrat si budoucí majitele. Udělala bych to úplně stejně. Pasivní kouření určitě zvířeti neprospěje.


Poznámka na okraj: Pouze v našem státě jsou kuřáci zvýhodňováni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto se zadavatelkou souhlasím. Pokud nechce prodat štěňata kuřákům, je to v pořádku. Jde o její pejsky a má právo vybrat si budoucí majitele. Udělala bych to úplně stejně. Pasivní kouření určitě zvířeti neprospěje.


Poznámka na okraj: Pouze v našem státě jsou kuřáci zvýhodňováni.

Jasně, a pokud to bude zavřený někde venku na dvoře a bude to žrát marketovky, to štěněti prospěje - hlavně když kupující budou nekuřáci ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jasně, a pokud to bude zavřený někde venku na dvoře a bude to žrát marketovky, to štěněti prospěje - hlavně když kupující budou nekuřáci ...

Nevkládejte mi do úst něco, co jsem neřekla. Pouze souhlasím s kritériem, aby budoucí rodina pejska byla nekuřácká.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si tedy myslím, že je důležité vědět, čím je pes krmen - speciálně u velkých plemen. Kupovat nejlevnější granule z hypermarketů je pro růst štěněte (jakéhokoliv plemene) dost velká hrůza. Proto je pro mne tato informace důležitá a jakmile lidé nevědí, čím krmí, zdá se mi to dost podezřelé...
Netuším, jak jste dospěla k závěru, že předpokládám, že každý zájemce je nesvéprávný idiot?!? Když kupuji psa, je snad normální, že se chovatel ptá. Většina z nich chce pro své "děti" najít ty nejlepší rodiny. A že zájemci touží hltat každé moje slovo? Snad je zajímají informace o štěněti, o základní péči, o povaze rodičů atd. atd. Vás to snad nezajímalo, když jste kupovala psa? To jste přišla, vzala štěně, zkontrolovala oči, uši, zaplatila a odešla???
Takže jestli tímto jednáním odrazuji "potenciální, dobré zájemce", tak jsem jedině ráda!!!

Už několikrát jsem psala, že samozřejmě chápu, že se chovatel snaží najít ty nejlepší majitele pro svůj odchov. Ale... můžete provádět křízové výslechy až do aleluja, chrlit kolem sebe kotel informací a stejně nebudete nikdy vědět, že jsou zrovna tihle zájemci opravdu nejlepší a že i když vám napovídají a naslibují cokoliv, budou se podle toho následně i chovat. Máte jistě svá měřítka; mně připadají v některých směrech dost náročná, ale stejně nevěřím, že vám stoprocentně filtrujou ty nejlepší majitele a že máte patent na to poznat, který člověk je dobrý a který špatný. Poznat se to prostě vždycky nedá.

Aby to pořád nevypadalo, že jenom plácám o něčem s čím nemám ani nejmenší zkušenosti... Tak sice se nevěnuju chovu psů a neprodávám štěňata, ale vzhledem k tomu, že jsem chovatel koní, tak už jsem prodala pár hříbat nebo i starších koní a zkušenosti se zájemci docela mám. Taky se stalo, že přijeli lidi, na popovídání a několik vyměněných mailů se mi zdáli fajn, líbili se mi jejich představy o budoucím využití a vůbec celkově životě mých odchovanců... Nakonec jsme se domluvili, nadšení noví majitelé si koně odvezli... a cca za dva měsíce koně prodávali dál, protože prostě u nich došlo k nějaké nečekané situaci (úraz, nemoc...) a koně už si nemohli dovolit dál držet.
Narazila jsem na dost pitomců, kterým bych prostě koně neprodala, ale určitě jsem neřešila, jestli kouřej a nebo jestli budou koně krmit stejným krmivem jako já a nebo dávají přednost jiné značce. Jestli na koni budou dál chovat nebo s ním závodit či jezdit na výstavy, je stejně tak jejich věc a já do toho nemám co mluvit. Pokud se ho chystaj držet uvázaného v chlívku na řetězu, tak se mi to líbit nebude a zájemce odmítnu, ale jestliže mi bude popisovat rozlehlé pastviny a nakonec ten kůň skončí v tom chlívku, tak se o tom třeba ani nedozvím, že...

Když teda se ptáte, jak já jsem kupovala psa, tak informace o základní péči mě nezajímaly, protože jsem měla vlastní zkušenosti. Od chovatelů jsem dostala "startovací" pytlík granulí, na které bylo štěně "zvyklé" - doma jsem zjistila, že dává přednost granulím, které dostával mámin starý jezevčík a těch svých si ani nevšimne... Povaha rodičů mě nezajímala (neříkám, že o ní chovatelé nemluvili, určitě se zmínili), neb jí nepovažuju za směrodatný údaj a jsem přesvědčená, že důležitější je výchova... Psa jsem si brala staršího (cca 2 měsíce), původně jsem si podle fotek, na kterých byli psi mladší, vybrala jiného, ale když jsem přijela, mohla jsem si ještě vybrat ze dvou a nakonec jsem se rozhodla pro toho druhého. Barevně totiž víc odpovídal psu, který mi zhruba 14 dní předtím uhynul. Nekontrolovala jsem nic, viděla jsem v jakém stavu psy měli, nebyla to žádná velká chovná stanice, prostě lidi, co měli doma jednu fenu, všechno pěkně v domácích podmínkách, žádné kotce nebo něco podobného, pes jako součást rodiny - to mi stačilo, abych věděla, že to je v pořádku. Poseděli jsme, popovídali si (žádné výslechy ani z jedné strany), chovatelé si poplakali (zvlášť jejich malá dcera, která všechny štěňata omazlovala - soudě dle fotek, které mi ukazovali)... a jelo se domů.
Nevzpomínám si, že by se mě ptali kolik vážil můj pes, než uhynul a jakýma jsem ho krmila granulema a podobně, brali mě prostě jako člověka, který už psa stejného plemene měl a teď si svou bolest z jeho ztráty chce vyléčit novým psem.
Zřejmě jsem na ně udělala dobrý dojem, protože asi měsíc potom mi volali, jestli bych nechtěla i toho druhého psa, protože jim ho kupující vrátili kvůli alergii, která propukla u jejich dítěte. Nicméně jsem odmítla, chtěla jsem mít pouze jednoho psa. Teď mám sice dva, toho druhého úplně jiného plemene, ale nebylo to plánované, prostě se to tak seběhlo.

Z vašeho popisu mi ale trochu připadá, že k vám přišli lidi s tím, že už mají doma psa, tím pádem to nejsou úplní začátečníci bez zkušeností, ale vy jste se k nim i přesto tak chovala a jednala s nimi jako s nesvéprávnými. Třeba byli, to můžu těžko posoudit, když jsem je neviděla. Stejně jako je neviděl nikdo ze zde diskutujících, tak potom nechápu, jak můžete čekat objektivní názor; nebo teda asi spíš názor, který by se shodoval s tím vaším.

To je sranda...znám spoustu pejskařů kuřáků (a dokonce i na pivo zajdou!), a pes se u nich má úžasně

Jsem kuřák (ale žádná fabrika) a při koupi psa se mě ani nikdo neptal, jestli kouříme nebo ne. Ani já se na to majitelů mých odchovů neptala, nepovažuji to za směrodatné. Páníky vybírám podle toho jak na mě působí, chovám psy typu bull, takže tam ten výběr zodpovědného páníka je víc než na místě. Vždy, když zájemci přijeli na první návštěvu (po předchozím kontaktu emailem nebo telefonicky-zvala jsem si vážné zájemce), hned u vrat jsem na ně "vypustila" fenu, maminku štěňat. Miluje všechny lidi, takže jim lásku dávala patřičně najevo pořádným uvítáním. Všímala jsem si jak zareagují na psí přivítání, jak se zachovají při kontaktu s fenou. Všichni prošli, byli z fenky nadšení, pomazlili jí a vůbec neřešili, že jim fenka "leze až za krk" (takové naše plemeno prostě je), neřešili, že maj otisklou ťapku na nohavici..Ne že bych fenu nechávala normálně oblejzat lidi, ale v tomto případě jsem prostě chtěla vědět jak zareagují na normální chování našeho plemene. Po zkoušce s maminkou jsme přešli ke kontaktu se štěňátky, tam jsem se všímala především jak se štěňátky zacházejí, jak je zvedají a jak na ně reagují. Prostě se v průběhu normálního povídání nenápadně všímám jak zájemci reagují na mé psy a štěňata, žádné šílené výslechy.. Ptám se jestli mají zkušenosti s plemenem nebo se psy celkově, právě kvůli tomu, co vše jim mám říct. Normálně si povídáme, oni mi sami vyprávěli proč se rozhodli pro plemeno a sami se i ptali na to, co je zajímalo. Spíš jsem je upozorňovala, jaké problémy můžou vzniknout až bude štěňátko doma a jak jim předejít. Dostali balíček do začátku s krmením a návod k použí štěňátka. Dávala jsem jim pouze doporučení, i jaké krmivo se mně osvědčilo s tím, že klidně můžou přejít na něco jiného, co jim bude lépe vyhovovat. Ve smlouvě jsme neměla nic o tom, že MUSÍ podávat info o štěněti, ale říkala jsem všem, že budu určitě ráda, když se občas ozvou.. Nyní můžu po roce říct, že všechny štěňátka mají úžasné páníky, se všemi jsem v kontaktu-někdo píše častěji, jiní jednou za čas, ale ozvou se občas všichni. S klidným svědomím můžu říct, že páníky jsem vybrala naprosto úžasné a zodpovědné. Žádný křížový výslech a milion podmínek nebylo nutné. Kdo na mě nepůsobil dobře už telefonicky -typu přivezte mi štěně, mam to daleko, vzal bych si ho za polovic (měla jsem v té době téměř nejnižší cenu v ČR), toho jsem si na návštěvu nezvala..emaily bez pozdravu a bez podpisu jsem nechávala bez odpovědi..

Ještě dodám, že dokonce někteří sami od sebe navrhli, že přijedou ne návštěvu, abychom mohli naše odchovance zkontrolovat, z toho jsem měla radost, jedni už tu byli i víckrát s jinými jsem se potkala na klubové výstavě, kdy se přijeli podívat na čumendu, takže se tam sešla skoro celá rodinka. Byla jsem ráda, že zase vidím svoje dětičky a oni měli radost, že vidí sourozence a i mezi sebou si popovídali a vyměnili první zkušenosti. Všichni se o své svěřence perfektně starají a je vidět správná výchova. Myslím, že je lepší ten přátelský přístup, než nějaká diktatura..

Já mám ale pocit, že zadavatelka neprodala štěně ne kvůli tomu, že zájemci jsou kuřáci, ale proto, že už měli doma psa stejného plemene ale nestandartní barvy a chtěli fenu, aby mohli množit štěňata..... Aspoň takhle to přišlo mě, když jsem zpětně pročítala diskuzi. A to je dost rozdíl, ne? Já bych z takového důvodu taky štěně neprodala a ani bych neřešila, jestli jsou lidi kuřáci nebo ne.

Poznámka na okraj: Pouze v našem státě jsou kuřáci zvýhodňováni.

Milá dámo, větší blbost jsem neslyšel. Víte, že rozpočet min. zdravotnictví pokrývá spotřební daň z tabákových a alkoholických výrobků?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Poznámka na okraj: Pouze v našem státě jsou kuřáci zvýhodňováni.

Milá dámo, větší blbost jsem neslyšel. Víte, že rozpočet min. zdravotnictví pokrývá spotřební daň z tabákových a alkoholických výrobků?

No jo, ale kolik nás pak ti kuřáci a alkoholici stojí na léčení? Takže nula od nuly pojde.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už několikrát jsem psala, že samozřejmě chápu, že se chovatel snaží najít ty nejlepší majitele pro svůj odchov. Ale... můžete provádět křízové výslechy až do aleluja, chrlit kolem sebe kotel informací a stejně nebudete nikdy vědět, že jsou zrovna tihle zájemci opravdu nejlepší a že i když vám napovídají a naslibují cokoliv, budou se podle toho následně i chovat. Máte jistě svá měřítka; mně připadají v některých směrech dost náročná, ale stejně nevěřím, že vám stoprocentně filtrujou ty nejlepší majitele a že máte patent na to poznat, který člověk je dobrý a který špatný. Poznat se to prostě vždycky nedá.

Aby to pořád nevypadalo, že jenom plácám o něčem s čím nemám ani nejmenší zkušenosti... Tak sice se nevěnuju chovu psů a neprodávám štěňata, ale vzhledem k tomu, že jsem chovatel koní, tak už jsem prodala pár hříbat nebo i starších koní a zkušenosti se zájemci docela mám. Taky se stalo, že přijeli lidi, na popovídání a několik vyměněných mailů se mi zdáli fajn, líbili se mi jejich představy o budoucím využití a vůbec celkově životě mých odchovanců... Nakonec jsme se domluvili, nadšení noví majitelé si koně odvezli... a cca za dva měsíce koně prodávali dál, protože prostě u nich došlo k nějaké nečekané situaci (úraz, nemoc...) a koně už si nemohli dovolit dál držet.
Narazila jsem na dost pitomců, kterým bych prostě koně neprodala, ale určitě jsem neřešila, jestli kouřej a nebo jestli budou koně krmit stejným krmivem jako já a nebo dávají přednost jiné značce. Jestli na koni budou dál chovat nebo s ním závodit či jezdit na výstavy, je stejně tak jejich věc a já do toho nemám co mluvit. Pokud se ho chystaj držet uvázaného v chlívku na řetězu, tak se mi to líbit nebude a zájemce odmítnu, ale jestliže mi bude popisovat rozlehlé pastviny a nakonec ten kůň skončí v tom chlívku, tak se o tom třeba ani nedozvím, že...

Když teda se ptáte, jak já jsem kupovala psa, tak informace o základní péči mě nezajímaly, protože jsem měla vlastní zkušenosti. Od chovatelů jsem dostala "startovací" pytlík granulí, na které bylo štěně "zvyklé" - doma jsem zjistila, že dává přednost granulím, které dostával mámin starý jezevčík a těch svých si ani nevšimne... Povaha rodičů mě nezajímala (neříkám, že o ní chovatelé nemluvili, určitě se zmínili), neb jí nepovažuju za směrodatný údaj a jsem přesvědčená, že důležitější je výchova... Psa jsem si brala staršího (cca 2 měsíce), původně jsem si podle fotek, na kterých byli psi mladší, vybrala jiného, ale když jsem přijela, mohla jsem si ještě vybrat ze dvou a nakonec jsem se rozhodla pro toho druhého. Barevně totiž víc odpovídal psu, který mi zhruba 14 dní předtím uhynul. Nekontrolovala jsem nic, viděla jsem v jakém stavu psy měli, nebyla to žádná velká chovná stanice, prostě lidi, co měli doma jednu fenu, všechno pěkně v domácích podmínkách, žádné kotce nebo něco podobného, pes jako součást rodiny - to mi stačilo, abych věděla, že to je v pořádku. Poseděli jsme, popovídali si (žádné výslechy ani z jedné strany), chovatelé si poplakali (zvlášť jejich malá dcera, která všechny štěňata omazlovala - soudě dle fotek, které mi ukazovali)... a jelo se domů.
Nevzpomínám si, že by se mě ptali kolik vážil můj pes, než uhynul a jakýma jsem ho krmila granulema a podobně, brali mě prostě jako člověka, který už psa stejného plemene měl a teď si svou bolest z jeho ztráty chce vyléčit novým psem.
Zřejmě jsem na ně udělala dobrý dojem, protože asi měsíc potom mi volali, jestli bych nechtěla i toho druhého psa, protože jim ho kupující vrátili kvůli alergii, která propukla u jejich dítěte. Nicméně jsem odmítla, chtěla jsem mít pouze jednoho psa. Teď mám sice dva, toho druhého úplně jiného plemene, ale nebylo to plánované, prostě se to tak seběhlo.

Z vašeho popisu mi ale trochu připadá, že k vám přišli lidi s tím, že už mají doma psa, tím pádem to nejsou úplní začátečníci bez zkušeností, ale vy jste se k nim i přesto tak chovala a jednala s nimi jako s nesvéprávnými. Třeba byli, to můžu těžko posoudit, když jsem je neviděla. Stejně jako je neviděl nikdo ze zde diskutujících, tak potom nechápu, jak můžete čekat objektivní názor; nebo teda asi spíš názor, který by se shodoval s tím vaším.

Máte pravdu, moje měřítka (a to snad žádná) stoprocentně nefiltrují jen ty nejlepší majitele. Ale rozhodně si myslím, že je lepší mít nějaká měřítka, než žádná.
K dalšímu odstavci: na koních jezdím (připravuji se na ZZVJ), mám s nimi tedy nějaké zkušenosti. S koupí či prodejem bohužel ne. I přesto si myslím, že koně a psy jsou přece něco trochu jiného, už jenom tím, že kůň na člověku není tak závislý (tím pádem převoz, lépe řečeno změnu majitelů tolik nepřožívá, asi není formulováno úplně dobře, ale chci říct, že mu je, narozdíl od psa jedno, čím ho krmíte). Jinak Vám děkuji za kanstruktivní a smysluplný příspěvěk. Jen s posledním odstavcem musím nesouhlasit. Pokud něco někomu vysvětluji a radím mu (byť má sebevětší zkušenosti), nejednám s ním přece jako s nesvéprávným.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám ale pocit, že zadavatelka neprodala štěně ne kvůli tomu, že zájemci jsou kuřáci, ale proto, že už měli doma psa stejného plemene ale nestandartní barvy a chtěli fenu, aby mohli množit štěňata..... Aspoň takhle to přišlo mě, když jsem zpětně pročítala diskuzi. A to je dost rozdíl, ne? Já bych z takového důvodu taky štěně neprodala a ani bych neřešila, jestli jsou lidi kuřáci nebo ne.

Konečně si někdo přečetl celou diskusi a odvodil správný závěr. Děkuji.
Zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem kuřák (ale žádná fabrika) a při koupi psa se mě ani nikdo neptal, jestli kouříme nebo ne. Ani já se na to majitelů mých odchovů neptala, nepovažuji to za směrodatné. Páníky vybírám podle toho jak na mě působí, chovám psy typu bull, takže tam ten výběr zodpovědného páníka je víc než na místě. Vždy, když zájemci přijeli na první návštěvu (po předchozím kontaktu emailem nebo telefonicky-zvala jsem si vážné zájemce), hned u vrat jsem na ně "vypustila" fenu, maminku štěňat. Miluje všechny lidi, takže jim lásku dávala patřičně najevo pořádným uvítáním. Všímala jsem si jak zareagují na psí přivítání, jak se zachovají při kontaktu s fenou. Všichni prošli, byli z fenky nadšení, pomazlili jí a vůbec neřešili, že jim fenka "leze až za krk" (takové naše plemeno prostě je), neřešili, že maj otisklou ťapku na nohavici..Ne že bych fenu nechávala normálně oblejzat lidi, ale v tomto případě jsem prostě chtěla vědět jak zareagují na normální chování našeho plemene. Po zkoušce s maminkou jsme přešli ke kontaktu se štěňátky, tam jsem se všímala především jak se štěňátky zacházejí, jak je zvedají a jak na ně reagují. Prostě se v průběhu normálního povídání nenápadně všímám jak zájemci reagují na mé psy a štěňata, žádné šílené výslechy.. Ptám se jestli mají zkušenosti s plemenem nebo se psy celkově, právě kvůli tomu, co vše jim mám říct. Normálně si povídáme, oni mi sami vyprávěli proč se rozhodli pro plemeno a sami se i ptali na to, co je zajímalo. Spíš jsem je upozorňovala, jaké problémy můžou vzniknout až bude štěňátko doma a jak jim předejít. Dostali balíček do začátku s krmením a návod k použí štěňátka. Dávala jsem jim pouze doporučení, i jaké krmivo se mně osvědčilo s tím, že klidně můžou přejít na něco jiného, co jim bude lépe vyhovovat. Ve smlouvě jsme neměla nic o tom, že MUSÍ podávat info o štěněti, ale říkala jsem všem, že budu určitě ráda, když se občas ozvou.. Nyní můžu po roce říct, že všechny štěňátka mají úžasné páníky, se všemi jsem v kontaktu-někdo píše častěji, jiní jednou za čas, ale ozvou se občas všichni. S klidným svědomím můžu říct, že páníky jsem vybrala naprosto úžasné a zodpovědné. Žádný křížový výslech a milion podmínek nebylo nutné. Kdo na mě nepůsobil dobře už telefonicky -typu přivezte mi štěně, mam to daleko, vzal bych si ho za polovic (měla jsem v té době téměř nejnižší cenu v ČR), toho jsem si na návštěvu nezvala..emaily bez pozdravu a bez podpisu jsem nechávala bez odpovědi..

My jsem se také nikoho neptali, jestli kouří nebo ne, ale jako nekuřáci to vždy poznáme. A kouř byl z těchto lidí cítit opravdu dost (půl hodiny stačilo k tomu, že mi načichly i vlasy).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem kuřák (ale žádná fabrika) a při koupi psa se mě ani nikdo neptal, jestli kouříme nebo ne. Ani já se na to majitelů mých odchovů neptala, nepovažuji to za směrodatné. Páníky vybírám podle toho jak na mě působí, chovám psy typu bull, takže tam ten výběr zodpovědného páníka je víc než na místě. Vždy, když zájemci přijeli na první návštěvu (po předchozím kontaktu emailem nebo telefonicky-zvala jsem si vážné zájemce), hned u vrat jsem na ně "vypustila" fenu, maminku štěňat. Miluje všechny lidi, takže jim lásku dávala patřičně najevo pořádným uvítáním. Všímala jsem si jak zareagují na psí přivítání, jak se zachovají při kontaktu s fenou. Všichni prošli, byli z fenky nadšení, pomazlili jí a vůbec neřešili, že jim fenka "leze až za krk" (takové naše plemeno prostě je), neřešili, že maj otisklou ťapku na nohavici..Ne že bych fenu nechávala normálně oblejzat lidi, ale v tomto případě jsem prostě chtěla vědět jak zareagují na normální chování našeho plemene. Po zkoušce s maminkou jsme přešli ke kontaktu se štěňátky, tam jsem se všímala především jak se štěňátky zacházejí, jak je zvedají a jak na ně reagují. Prostě se v průběhu normálního povídání nenápadně všímám jak zájemci reagují na mé psy a štěňata, žádné šílené výslechy.. Ptám se jestli mají zkušenosti s plemenem nebo se psy celkově, právě kvůli tomu, co vše jim mám říct. Normálně si povídáme, oni mi sami vyprávěli proč se rozhodli pro plemeno a sami se i ptali na to, co je zajímalo. Spíš jsem je upozorňovala, jaké problémy můžou vzniknout až bude štěňátko doma a jak jim předejít. Dostali balíček do začátku s krmením a návod k použí štěňátka. Dávala jsem jim pouze doporučení, i jaké krmivo se mně osvědčilo s tím, že klidně můžou přejít na něco jiného, co jim bude lépe vyhovovat. Ve smlouvě jsme neměla nic o tom, že MUSÍ podávat info o štěněti, ale říkala jsem všem, že budu určitě ráda, když se občas ozvou.. Nyní můžu po roce říct, že všechny štěňátka mají úžasné páníky, se všemi jsem v kontaktu-někdo píše častěji, jiní jednou za čas, ale ozvou se občas všichni. S klidným svědomím můžu říct, že páníky jsem vybrala naprosto úžasné a zodpovědné. Žádný křížový výslech a milion podmínek nebylo nutné. Kdo na mě nepůsobil dobře už telefonicky -typu přivezte mi štěně, mam to daleko, vzal bych si ho za polovic (měla jsem v té době téměř nejnižší cenu v ČR), toho jsem si na návštěvu nezvala..emaily bez pozdravu a bez podpisu jsem nechávala bez odpovědi..

také jsem ještě zapomněla. Jinak s Vámi při výběru majitelů )s vašimi kritérii) naprosto souhlasím. A potvrzuji, že jste na lidi měla opravdu velké štěstí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte pravdu, moje měřítka (a to snad žádná) stoprocentně nefiltrují jen ty nejlepší majitele. Ale rozhodně si myslím, že je lepší mít nějaká měřítka, než žádná.
K dalšímu odstavci: na koních jezdím (připravuji se na ZZVJ), mám s nimi tedy nějaké zkušenosti. S koupí či prodejem bohužel ne. I přesto si myslím, že koně a psy jsou přece něco trochu jiného, už jenom tím, že kůň na člověku není tak závislý (tím pádem převoz, lépe řečeno změnu majitelů tolik nepřožívá, asi není formulováno úplně dobře, ale chci říct, že mu je, narozdíl od psa jedno, čím ho krmíte). Jinak Vám děkuji za kanstruktivní a smysluplný příspěvěk. Jen s posledním odstavcem musím nesouhlasit. Pokud něco někomu vysvětluji a radím mu (byť má sebevětší zkušenosti), nejednám s ním přece jako s nesvéprávným.

Určitě máte pravdu v tom, že mezi koněm a psem je podstatný rozdíl.
Stejně tak ale ani tomu prodávanému koni nepřeju, aby se dostal z mých podmínek někomu, kdo ho uváže na řetěz a nebo zavře na celý den do boxu. A není taky až tak úplně pravda, že by mu bylo jedno, co žere za krmení, ono i mezi granulema pro koně jsou předražené sra*ky, ve kterých do zvířete cpete něco úplně jiného, než si myslíte, že vlastně dostává.
A je dobré mít nějaká měřítka, to taky neříkám, že ne, ale narazíte prostě na připraveného zájemce, který vám odkýve cokoliv a jak za ním se psem zapadnou dveře, stejně už nikdy neovlivníte, co s tím psem bude ve skutečnosti dělat.
Prodej zvířete zkrátka není jednoduchá věc, člověk ať chce nebo nechce, nějaký vztah si k němu vytvoří a pak se trápí myšlenkama, jestli se to zvířátko bude mít dobře a nebudou se s ním dít kdo ví jaké věci... Ale s tím je potřeba do toho jít, pokud chce člověk chovat a nemá nafukovací barák a tiskárnu na peníze ve sklepě a nemůže si všechny zvířata nechat doma.

A s tím vysvětlováním... třeba to ve skutečnosti nepřeháníte až tak, jak to z příspěvků vyznělo... Ono nakonec, když si člověk myslí, že má svých zkušeností dost, tak to jednoduše může pustit jedním uchem dovnitř a druhým zase ven a pak si to stejně bude dělat po svém.

Tak ještěže jsem nikdy nenarazila na nikoho, kdo by si o mě udělal špatný úsudek kvůli mýmu kouření a zvíře mi kvůli tomu to neprodal
Rukama mi prošel pes, dvě kočky a zůstala už jsem jen u papopušků a můžu s jistotou říct, že bych se o ně starala stejně ať jsem kuřák nebo ne
Kuřák nerovná se bezohlednost, čili nekouřím před nekuřáky a u zvířat.
Zároveň ale chápu, že člověk může mít nějaký šestý smysl a bez udání důvodu má právo rozhodnout o novém majiteli svého zvířete.
Ale nechápu o co tu zadavatelce jde ... čekala 100% podporu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, ale kolik nás pak ti kuřáci a alkoholici stojí na léčení? Takže nula od nuly pojde.

To by měli mít tedy zdravotní péči jen kuřáci - koneckonců si to na spotřební dani zaplatili, nekuřáci jsou tam navíc a parazitují na kuřácích. To je totiž hlavní důvod, proč si žádný stát "nedovolí" cigarety úplně zakázat. Ale to Vy nikdy nepochopíte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To by měli mít tedy zdravotní péči jen kuřáci - koneckonců si to na spotřební dani zaplatili, nekuřáci jsou tam navíc a parazitují na kuřácích. To je totiž hlavní důvod, proč si žádný stát "nedovolí" cigarety úplně zakázat. Ale to Vy nikdy nepochopíte

Jo přesně,chytré

A co teprv špekatí nekuřáci,abychom jim platili ty jejich cukrovky atd,že...to pak není nula k nule pojde,ale nula pojde k mínusu
Kdyby se radši každý staral o svý....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo přesně,chytré

A co teprv špekatí nekuřáci,abychom jim platili ty jejich cukrovky atd,že...to pak není nula k nule pojde,ale nula pojde k mínusu
Kdyby se radši každý staral o svý....

Přesně - tlustý nekuřáci , ti jsou nejhorší ...

Pardon - tlustí nekuřáci

Pardon - tlustí nekuřáci

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To by měli mít tedy zdravotní péči jen kuřáci - koneckonců si to na spotřební dani zaplatili, nekuřáci jsou tam navíc a parazitují na kuřácích. To je totiž hlavní důvod, proč si žádný stát "nedovolí" cigarety úplně zakázat. Ale to Vy nikdy nepochopíte

Že by nekuřáci a abstinenti trpěli ve vyšší míře rakovinou, selháním jater atd.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Že by nekuřáci a abstinenti trpěli ve vyšší míře rakovinou, selháním jater atd.

Ne, tlustí trpí zase třeba více cukrovkou a srdečními infarkty, bolesti a nemoci kloubů, atd. A kuřáci plní státní kasu na spotřební dani z cigaret, a ta není vůbec malá, co je proti tomu 10 % DPH na potraviny.