Dobrý den, mám takovou otázku ohledně plemen Vosgienne a Fjäll.
Jak zlepšit těchto dvou plemen užitkovost? Je to nějakou selekcí, nebo jde o nějaké přikřížení ?
Co když budu chtít mít “rekordmanky“ jako jsou třeba holštýnky, vím že jejich užitkovost nebude nikdy taková jako u holštýna, ale lze nějak zlepšit jejich produkci a přitom zachovat jejich rámec, barvu, atd, a udělat z nich hodnotné mléčné produkční plemeno?
Užitkovost můžete částečně ovlivňovat už odchovem mladého dobytka, dobře sestavenou krmnou dávkou, ustájením a potom nejvíce selekcí což je běh na dlouhou trať... U těchto u nás nerozsirenych plemen bude malý výběr což bude složitější pro sestavování kvalitniho chovného stáda...popravdě jsem je ještě nikdy neviděl naživo. Neznám jejich chovné požadavky...
Vosgienne neznám, fjälly chovali v místním zookoutku, než je vyměnili za exotičtější dahome.
Fjäll je původní plemeno s vynikající konstitucí, je zdravé, odolné, houževnaté, se snadnými porody, malé, lehké, vhodné na extenzivní chov, dlouhověké, zkrátka velmi přírodní. Ve své podstatě je to plemeno naprosto dokonalé. Je hodnotné samo o sobě i bez výjimečných dojných výkonů.
Podíž je, že když zvýšíte jeho produkci, v dlouhodobém horizontu snížíte jeho ostatní pozitivní vlastnosti. Šlechtění vždycky něco dá a něco vezme, zvlášť když člověk spěchá.
Zvýšit užitkovost lze jak křížením, tak selekcí, tak i kombinací obojího. Pro křížení musíte vybrat jak vhodné plemeno, tak i vhodné jedince mateřského stáda a plemeníky.
Pro selekci potřebujete velké množství zvířat - z deseti jalovic nic moc nevyberete.
Pro obojí potřebujete hodně znalostí ohledně genetiky a spoustu trpělivost a času - bavíme se o desítkách let.
Podle mého - buďto chcete krávu, která dojí, pak si pořiďte dojné plemeno. Nebo chcete krávu, má vlastnosti plemene fjäll, pak si pořiďte fjäll a případně selektujte. Ta dojivost se nejspíš nijak závratně nezvýší, ale nějakých výsledků dosáhnete.
Fjäll je bezva kravka pro domácí potřebu, v užitkovosti má v ČR obdobu v české červince: Nadojí dost pro rodinu i pašíka ve výkrmu, ale ne tolik, aby člověk lil mléko do kanálu, snadno rodí, je dlouhověká, nenáročná na množství i kvalitu potravy. Vlastně na to je fjäll díky svému malému rámci ještě vhodnější.
Kazit fjälly přikřížením dojného skotu se mi nezdá jako správná cesta. Vezměte si, že hodnotných mléčných plemen je na světě spousta, ovšem hodnotných zdravých, nenáročných a dlouhověkých plemen, která jsou schopná jakž takž dojit i na pastvě, ubývá. Stále mám na mysli, že chcete zlepšit plemeno jako celek. Pokud hodláte mít jednu dvě krávy na dvorku a křížit je pro vlastní potřebu, je situace samozřejmě jiná.
No a pak je taky cesta vzniku nového plemene. Na to ovšem potřebujete ještě více elánu, zájmu, času, pozemků, vědomostí a prostředků než na zdokonalování plemene stávajícího.