Kolik dojí dobrá dojnice?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

KláraKrálová

7.1.2022 13:17
KláraKrálová

XXX.XXX.130.251

Zdravím,
chtěla bych znát nestranný názor na jednu věc. Na škole jsme se bavili o dojných plemenech skotu, a zaskočil mě přednášející údajem o tom, že obstojná dojnice holštýnka dojí denně 40 l mléka a čestr min 25 l.
Já nevím, jestli jsem ovlivněná našima holkama, které mají převážně pastvu + seno, jádro spíše symbolicky, navíc telata cca do 2 měsíců pod sebou úplně, do konce sezóny potom přes den spolu a na noc oddělujeme. Ale tam je ta dojivost cca 15-20 l v průměru (máme krávu s 8 l, ale i s 23 l)

KláraKrálová

7.1.2022 13:36
KláraKrálová

XXX.XXX.130.251

Edit: omylem jsem odeslala příspěvek nedopsaný :q
Tak jsem se chtěla zeptat, zda jsou tohle opravdu normální nádoje?! Protože pak si dobrou dojnicí neumím představit, to by musela ta holštýnka dávat snad 70 l… (samozřejmě vím ze takové existují, ale přijde mi to šílený). A upřímně táta mi říkal ze je i asi rad ze žádnou takovou, prý jsou s nimi problémy.
Pro upřesnění - přednášející mluvil o krávě v konvenčním chovu, ne prvotelce ne příliš staré.
Je mi jasné že je tam xyz proměnných, ale stejně - muzu poprosit o názor a posouzení :) díky moc

7.1.2022 14:36
Miloň

XXX.XXX.96.38

Kolik dojí dobrá dojnice?
Průměrné nádoje chovů:.
Holštýnky a Brownky 28-33l denně
Čestři a Normandky 23-25l denně
Jerseyky 19l denně

Pokud se budeme bavit o nadprůměrné dojnici, tak všechny vyjmenované plemena co jsem výše napsal dokaží dát 50l za den (holštýnky klidně i těch 70) samozřejmě se bavíme o perfektních podmínkách, krmení, ustájení, dojení, atd.
Pak je jen otázka jak dlouho takový nádoj dokáže udržet anebo spíš jak dlouho to její tělo zvládá.

Naše extenzivní stádečko krav s většinovou převahou plemene čestr, nám dojí přes sezonu 24l na krávu.
Jestli jsem pochopil správně, vám se otelí krávy a telata necháváte pod krávou 2 měsíce a potom telata odebíráte a dáváte od nich pryč? Jestli to tak je, tak se hodně ochuzujete o mléko, laktační křivka krávy je taková, že po otelení dojí řekněme 20l a do třech měsíců ta křivka pomalu stoupná třeba na 25l a po třech měsících zase začne pomalu klesat..

KláraKrálová

7.1.2022 17:34
KláraKrálová

XXX.XXX.125.114

Miloň napsal(a):
Kolik dojí dobrá dojnice?
Průměrné nádoje chovů:.
Holštýnky a Brownky 28-33l denně
Čestři a Normandky 23-25l denně
Jerseyky 19l denně

Pokud se budeme bavit o nadprůměrné dojnici, tak všechny vyjmenované plemena co jsem výše napsal dokaží dát 50l za den (holštýnky klidně i těch 70) samozřejmě se bavíme o perfektních podmínkách, krmení, ustájení, dojení, atd.
Pak je jen otázka jak dlouho takový nádoj dokáže udržet anebo spíš jak dlouho to její tělo zvládá.

Naše extenzivní stádečko krav s většinovou převahou plemene čestr, nám dojí přes sezonu 24l na krávu.
Jestli jsem pochopil správně, vám se otelí krávy a telata necháváte pod krávou 2 měsíce a potom telata odebíráte a dáváte od nich pryč? Jestli to tak je, tak se hodně ochuzujete o mléko, laktační křivka krávy je taková, že po otelení dojí řekněme 20l a do třech měsíců ta křivka pomalu stoupná třeba na 25l a po třech měsících zase začne pomalu klesat..

Správně jste to pochopil jen z půlky. Telata jsou pod maminami do dvou měsíců 24/7, pak "od slunka do slunka" až do konce pastevní sezony spolu na pastvě a přes noc ve chlévě odděleně tak, že na sebe vidí, ráno dojíme. Telíme první půlka února, a když se podaří, tak do konce října jsou na pastvě. Pak už bychom býčky museli krmit senem, takže prodáme zástav a co se neprodá jde na telecí. Jalovičky buď taky prodáváme, něco zůstane do chovu (neoddělujeme od hlavního stáda, ale tím že má máma už vetšinou druhé tele, tak velká pochopí a je to v poho)... Přes zimu mají výběh u chléva.
Ad mléko - tenhle způsob odchovu se nám vyplatí a) v tom, že naše chovné jalovice (teda i býčci, ale tam jde spíš o nastartování do výkrmu a růstu) dostanou opravdu 100% start, což máme vyzkoušeno, že se odráží na zdraví, užitkovosti a i psychice; b) starter je drahý a je s ním práce navíc, při ceně mléka by nás dokonce vyšel dráž + veterinární výdaje což jen u uměle odchovávaných telat prý hodně často :); c) výkupní cena mléka je tak nízká, až je to k pláči, mlékárna bere málo mléka, aby udržela ceny vysoko a dodavatelů je přitom přetlak, můžou si vůči nim diktovat (jsme tedy v cizině); d) morální/etické důvody nebo jak to nazvat, prostě máma a prcek patří k sobě
Takže asi tak...
Jo a omlouvám se za román :D
PS: laktační křivku krávy samozřejmě znám, ale popsané důvody nám velí se jí neřídit

11.1.2022 09:34
Miloň

XXX.XXX.96.38

KláraKrálová napsal(a):
Správně jste to pochopil jen z půlky. Telata jsou pod maminami do dvou měsíců 24/7, pak "od slunka do slunka" až do konce pastevní sezony spolu na pastvě a přes noc ve chlévě odděleně tak, že na sebe vidí, ráno dojíme. Telíme první půlka února, a když se podaří, tak do konce října jsou na pastvě. Pak už bychom býčky museli krmit senem, takže prodáme zástav a co se neprodá jde na telecí. Jalovičky buď taky prodáváme, něco zůstane do chovu (neoddělujeme od hlavního stáda, ale tím že má máma už vetšinou druhé tele, tak velká pochopí a je to v poho)... Přes zimu mají výběh u chléva.
Ad mléko - tenhle způsob odchovu se nám vyplatí a) v tom, že naše chovné jalovice (teda i býčci, ale tam jde spíš o nastartování do výkrmu a růstu) dostanou opravdu 100% start, což máme vyzkoušeno, že se odráží na zdraví, užitkovosti a i psychice; b) starter je drahý a je s ním práce navíc, při ceně mléka by nás dokonce vyšel dráž + veterinární výdaje což jen u uměle odchovávaných telat prý hodně často :); c) výkupní cena mléka je tak nízká, až je to k pláči, mlékárna bere málo mléka, aby udržela ceny vysoko a dodavatelů je přitom přetlak, můžou si vůči nim diktovat (jsme tedy v cizině); d) morální/etické důvody nebo jak to nazvat, prostě máma a prcek patří k sobě
Takže asi tak...
Jo a omlouvám se za román :D
PS: laktační křivku krávy samozřejmě znám, ale popsané důvody nám velí se jí neřídit

Zajímavý způsob chovu, něco podobného jsem viděl v Německu na bio farmě, kde chovali anglérské dojnice / německé červinky. Měli chov rozděleny na produkční dojnice, které byly tahounky chovu a na náhradní matky, kde byly nízkoprodukční plemenice, které nestály za chov, ale využili je tímto způsobem. Ty náhradní matky byly od jara do podzimu venku s telaty, ale pouze s jalovičkami. Přes zimu se stádo nahnalo do stáje na hluboké podestýlce. Produkční dojnice byly celoročně ve stáji dojeny robotem.
Jak píšete Vy v bodu d), myslím si, že do budoucna přibyde víc chovů jako máte Vy nebo jako jsem dříve navštívil já. Ikdyž popravdě, poslouchat ve družstvu vedle masný krávy, jak řvou dva týdny ostošest, že jim vzali telata taky není nic příjemnýho..
Vůbec se neomlouvejte, člověk si tu rád chodívá číst/diskutovat

Xxxxx12345

19.1.2022 20:50
Xxxxx12345

XXX.XXX.125.114

Miloň napsal(a):
Zajímavý způsob chovu, něco podobného jsem viděl v Německu na bio farmě, kde chovali anglérské dojnice / německé červinky. Měli chov rozděleny na produkční dojnice, které byly tahounky chovu a na náhradní matky, kde byly nízkoprodukční plemenice, které nestály za chov, ale využili je tímto způsobem. Ty náhradní matky byly od jara do podzimu venku s telaty, ale pouze s jalovičkami. Přes zimu se stádo nahnalo do stáje na hluboké podestýlce. Produkční dojnice byly celoročně ve stáji dojeny robotem.
Jak píšete Vy v bodu d), myslím si, že do budoucna přibyde víc chovů jako máte Vy nebo jako jsem dříve navštívil já. Ikdyž popravdě, poslouchat ve družstvu vedle masný krávy, jak řvou dva týdny ostošest, že jim vzali telata taky není nic příjemnýho..
Vůbec se neomlouvejte, člověk si tu rád chodívá číst/diskutovat

O náhradních matkách jsme taky uvažovali, ale s biologickými nám to přišlo jednodušší. Vždyť tu náhradní matku taky musí připustit (tedy asi spíš “nestála za dojení”, než “nestála za chov”)? A navíc mi přijde, že v tomhle systému je bod d) naplněn jen z půlky, tedy pro tele ano, ale pro mámu ne.
Ta farma co jste navštívil má zajímavý systém, ale hádám, že jejich ekonomika bude stát spíše na mléku, zatímco ta naše spíš na masu. Já osobně jsem teda k přibývání takových farem skeptická, to by se bohužel musel změnit hlavně postoj spotřebitelů z “chci to za co nejmíň a je mi jedno jak to bylo vyprodukováno” na “jsem ochoten zaplatit fér cenu za fér výrobní podmínky”. Což je těžké. Ty masné krávy, když jim berou telata - je to blbé jasně, a proto vzhledem k ceně zástavu uvažujeme o kastraci letošní “várky” býčků, čímž by mohli zůstat až do porážky se stádem. Jsme v cizině, takže taky je o volky i zájem.
Díky za zajímavý příspěvek :)

Přidejte reakci

Přidat smajlík