Vybavení terária – základní pojmy

Nedávno jsem na internetu vedl rozhovor s člověkem, který s teraristikou začínal a ptal se mě na věci, které přijdou zběhlému teraristovi samozřej...


Nedávno jsem na internetu vedl rozhovor s člověkem, který s teraristikou začínal a ptal se mě na věci, které přijdou zběhlému teraristovi samozřejmé, až banální, nicméně pro člověka bez zkušeností nebo jen s omezenými zkušenostmi mohou být tyto věci skutečnou překážkou. Tento rozhovor mě přivedl k myšlence vytvořit jakési body, pomocí kterých by byly vysvětleny základní pojmy především praktické části teraristiky. Takové věci jako osvětlení, vyhřívání či umístění terária, které se zkušenějšímu teraristovi zdají být úplně „normální“ a zcela zřejmé, mohou činit začátečníkům, potažmo jejich chovancům, největší potíže.
Tak tedy pro osvětlení těchto pojmů začátečníkům a možná nejen jim:
• Rozměry terária
Je ubikace pro našeho svěřence dost velká nebo malá? Rozměry musíme respektovat jak plošné tak i na výšku. Velikost terária volíme podle literatury, popřípadě rady některého zkušeného chovatele. Doporučuji raději čerpat informace z více zdrojů.
Malé prostory mohou logicky způsobit potíže svou stísněností. Zvíře nebude vnímat prostor, který mu byl dán jako teritorium, ale spíše jako celu. To může být velmi nesnadné třeba u pouštních a polopouštních ještěrů, jako je agama vousatá nebo ještěrkovec velký, kteří jsou zvyklí na velký prostor. Naopak příliš otevřené prostory mohou zvířatům, která žijí trvale například ve spleti křoví, způsobovat stres z otevřeného prostoru vedoucí až k agorafobii. Sem patří především chameleoni.

• Umístění terária
Kde je nebo bude terárium umístěno? V tomto bodě musíme zohlednit frekvenci lidí, hluk a vibrace, světlo popřípadě slunce. Citlivější chovance nebo gravidní samice nemůžeme vystavovat příliš velké frekvenci lidí nebo vibracím. To vylučuje umístění terária v obýváku nebo třeba na frekventované chodbě. Zvolíme raději umístění v úplně oddělené nebo klidné místnosti.
Na tomto místě je třeba také zmínit to, že ne každý může být nadšen z našeho koníčka a umístění užovky v ložnici babičky, která se děsí hadů, je více než nevhodné.
Pokud do terária alespoň část dne bude svítit slunce, je to dobré především pro psychickou pohodu našich chovanců, protože UV záření je sklem z velké části pohlceno a tudíž z něj žádný zdravotní užitek nemají. Hrozí tu ale nebezpečí skleníkového efektu a přehřátí.

• Zadní stěna terária
Využije náš chovanec prostoru zadní stěny? Zde zohledníme co za zvíře chováme, jestli případnou dekorativní zadní stěnu využije nebo ne, jestli ji nezničí pár dnů poté co ji vytvoříme. Had, jako je hroznýš královský, spíše než zadní stěnu využije vhodně umístěnou polici pro vyhřívání a kterýkoli varan zadní stěnu spolehlivě zničí. Nejlépe zadní stěnu využijí drobní ještěři, jako jsou gekoni, některé agamy a drobnější hadi jako užovky a bičovky.
Postup na výrobu zadní stěny naleznete ve spoustě knih i na internetových stránkách. Nebudu ji zde podrobně popisovat, snad v některém příštím článku.

• Otevírání terária
Je otevírání a zavírání terária dostatečně bezpečné a spolehlivé? Jde nám o to, abychom se dostali do terária především my - chovatelé, zamezili úniku zvířat a aby neměli do terária přístup malé děti, psi, kočky atd.
Nejčastější otevírání je pomocí dvou rovnoběžných kolejniček položených nahoře a dole, ve kterých se posouvá sklo do stran. Sklo může držet vlastní vahou, nebo ho zajistíme západkou, popřípadě i zámkem. U takového otevírání hrozí nebezpečí, že malí hadi se protáhnou skulinou mezi skly nebo sklo při šmejdění teráriem posunou. Lze téměř s jistotou tvrdit, že kam had prostrčí hlavu, tudy se protáhne a protáhne se i neuvěřitelně malou skulinou. V mém případě se mezi skly protáhl několikatýdenní hroznýšovec duhový. Mezeru jsem poté vyplnil stavebním utěsňovacím silikonem. Další typy zavírání jsou například různé varianty klasických dvířek na pantech přilepených na skle pomocí akvarijního nebo silikonového lepidla a zajištěných magnetkou nebo zarážkou, případně otevírání shora.
U všech typů zavírání zohledníme to, že plaz je schopen při prozkoumávání terária vyvinout značnou sílu a dvířka posunout, otevřít nebo nadzdvihnout a utéct. Moje krajta tmavá přes noc nadzdvihla víko své ubikace a utekla. Víko šlo poměrně těžce otevřít a krajta měla stěží pár měsíců, přesto to dokázala a byla nalezena stočená pod stolem vedle terária.
Upozorňuji, že útěk plaza si snad můžeme dovolit, když chováme užovku nebo gekončíka, ale chováme-li velkého škrtiče nebo jedovatého hada, musíme mít ubikaci chovance a pokud možno i místnost zabezpečenou tak, aby útěk nebyl možný.

• Úkryt
Každé zvíře potřebuje úkryt, určitě se mám nebude vystavovat celý den na odiv. Zde zohledníme:

– Velikost – užovce stačí dřevěná či plastová bednička, gekončíkovi dutá cihla nebo bambus, ale čím náročnější chovanec, tím náročnější může být uspokojit ho, co se týče úkrytu.
– Možnost kontroly – betonovou skalku s norou jako úkrytem nezdvihneme.
– Praktičnost – máme-li v teráriu plíseň, tak plastovou krabičku lehce vyhodíme a dáme jinou.
– Uzavíratelnost – například při manipulaci v teráriu jedovatého hada nebo agresivního chovance.

Prakticky to znamená, že pro malé hady postačí půlka kokosového ořechu nebo rozbitý květináč, pro většího dřevěná bedýnka, pro efekt třeba polepená štěrkem, pro gekončíka zmiňovaná dutá cihla a pro větší ještěry stejná bedýnka jako pro hady, jen zahrabaná do substrátu.

• Větev nebo kořen
Pro hady volíme větev vhodnou ke šplhání, tedy relativně slabší, pro ještěry se hodí spíše kořen či velmi silná větev.
Umístit větev do terária hadům je vhodné skoro vždy. Výjimkou by byli vyloženě zemní hadi, téměř nevylézající nad povrch. U běžných chovanců jako jsou užovky a hroznýšovití, je větev vítaným zpestřením a navíc o něco více rozšiřuje životní prostor našeho chovance. Na místě je upozornění, že i když větve pro hady volíme zpravidla slabší, nesmíme zapomínat na váhu našeho chovance a volit podle toho i nosnost větve. Pro krajtu tmavou proto nebude vhodná stejná větev jako pro užovku červenou.
Pro ještěry jako jsou gekoni a agamy použijeme velmi silné větve, nebo kořeny určené do akvárií. Pro chameleony a ještěry žijící ve spleti větvoví volíme větve slabé a spletité.
Větve a kořeny před umístěním do terária musíme upravit. Kořeny po zakoupení ve zverimexu či jiném obchodě důkladně vyvaříme. Větve volíme z tvrdého dřeva, například dub, buk, habr, třešeň, jabloň nebo větve z jiných stromů nepodléhající snadno hnilobě, jako třeba borovice. Větve zbavíme kůry a necháme vyschnout nejlépe několik měsíců. Potom, stejně jako kořeny, je vyvaříme a umístíme v teráriu.
Při umisťování větví jsem došel k závěru, že místo, kde se větev opírá o substrát, je nejnáchylnější k plísni či hnilobě. Ať ošetřím větev čímkoli, dříve či později začne plesnivět. Nakonec se řešení ukázalo překvapivě jednoduché. Větev jsem v místě styku se substrátem podložil plochým kamenem. Ten je i při důkladném rosení za chvíli suchý a větev je tak v bezpečí. Jednoduché řeknete, a možná něco podobného používáte běžně, mně však trvalo poměrně dlouho, než jsem na tak jednoduchou věc sám přišel.

• Bazének, nádržka na vodu
Toto lze pojmout mnoha způsoby. Od prosté misky s vodou, přes pevný bazének s výpustí, až po malý vodopád s jezírkem poháněný malým čerpadlem na fontánku s vodou, hnanou přes filtr. Základními kritérii jsou zde: velikost, hloubka, či chcete-li mělkost a samozřejmě čistota. Co se velikosti týče, u hadů platí pravidlo, že had má mít nádrž tak velkou, aby se do ní vešel celý (pokud je v teráriu víc hadů, musí se do nádrže vlézt všichni). U ještěrů zohledníme jejich způsob života – někteří žijí u vody a v ní hledají třeba i úkryt, jiní se utopí i na lžičce vody. Pro ještěry, kteří by se mohli utopit, dáme do misky kamínky, abychom něco takového omezili nebo úplně vyloučili.
Čistota vody hraje nejdůležitější roli. Uvažme, že voda stojí v teráriu a volně se odpařuje, náš chovanec v mnoha případech do vody kálí, odpočívá v ní, či hledá úkryt, někdy se ve vodě snaží zbavit parazitů a občas ve vodě skončí i kořist našeho miláčka. Proto vodu měníme dle možností co nejčastěji a dbáme i na čistotu nádrže na vodu (na stěnách se usazuje vodní kámen). U velkých nádrží nám práci ulehčí již zmiňované malé čerpadlo s filtrem.
Ještě upozornění – i vyloženě pouštní chovanci potřebují vodu, potřebují pít. I na poušti se vzduch ochlazuje a voda se sráží.

• Substrát
Již bylo popsáno ve Fauně č.16/2004.

• Osvětlení
Nejčastějším řešením bývá žárovka umístěná v obráceném hliněném květináči. Vhodně zvolený příkon žárovky poskytne i vytápění a pokud ji neumístíme doprostřed, tak i vhodný teplotní gradient. Mnohým ještěrům ale žárovka nestačí a to odkud pocházejí už samo osobě říká, že budeme muset na imitaci slunce zapracovat mnohem více. Ještěrům, pocházejícím z rozpálených pouští a savan Afriky nebo Austrálie, svítíme a vyhříváme ubikaci například žárovkami z lisovaného skla, vydávající ostré jasné světlo nebo tzv. bodovkami. Jak již bylo řečeno, slunce sice prospěje, ale UV záření přes sklo nedodá, musíme si tedy poradit. Téměř každý plaz a tedy většina našich chovanců využívá více či méně UV záření a jsou na něm více či méně závislí. Je jakýmsi pravidlem, že hadům či gekonům, aktivním především za tmy, UV zářivky nemontujeme a UV záření neposkytujeme, ale třeba takový chameleon by bez občasného UV ozařování chřadnul a blednul. Pokud celou věc neřešíme venkovním teráriem (želvy) nebo pletivovým teráriem umístěným dočasně venku (chameleoni), musíme do terária namontovat zářivky s podílem UV záření. Jejich množství, poměr záření, kvalita atd. byla již mnohokráte probírána ze všech stran v mnohých diskuzích například na www.ifauna.cz, stačí jen prolistovat historii.

• Teplota:
Teplota v teráriu se blízce týká osvětlení, protože velmi často stačí k osvětlení i vyhřívání žárovka. Vyhřívání lze zapojit poměrně složitě přes různé spínací hodiny, termostaty a ventilátory, ale ze zkušenosti vím, že vhodně zvolený výkon topné žárovky, či kamenu vyřeší tento problém bez zbytečných složitostí. Zavěšené květináče s žárovkou nebo vysoko umístěné zářivky se občas stávají oblíbeným místem našich chovanců, především hadů. Proto je zde nebezpečí popálení. V takovém případě je nutné zamezit přímému kontaktu s horkým světelným zdrojem (žárovkou) a kůží chovance. Nejčastěji se přes květináč umístí husté pletivo nebo síť proti hmyzu.
Přes relativní jednoduchost úkolu, jako je vyhřívání terária, je toto zdrojem mnoha chyb. Jaká má být teplota pro to které zvíře, se dozvíme z odborných článků v knihách, či internetových stránkách specializujících se na chov terarijních zvířat, přesto to není až tak prosté. Vytápění umístíme tak, aby vzniklo v ubikaci několik teplotních zón a zvíře mělo na výběr, kde se chce zdržovat. Nejčastěji to řešíme tak, že tepelný zdroj umístíme na některou stranu terária a druhou stranu necháme bez vytápění. Pečlivě si prostudujte zmiňované články, aby bylo jasné, který druh vytápění použít právě pro vaše chovance.
Obecně lze vytápění rozdělit na podlahové a vytápění shora. Vytápění shora je myšleno vytápění zmiňovanými žárovkami. Při svícení nebo občasném přisvěcování zářivkami, ať už jde o UV nebo klasické, nesmíme zapomínat, že i tyto zdroje světla vydávají také teplo, především tlumivky. Podlahové vytápění, to jsou topné kabely nebo kameny. Topné kameny se používají častěji, jednak je lze jednoduše koupit, položit do terária a zastrčit do zásuvky a za druhé vyhřívají jen malou část terária, část kterou chceme a teplotní gradient zde není problém. S topnými kabely je nutné počítat hned při zřizování terária a nějakým způsobem (například skleněnou deskou) je oddělit od vlastního prostoru terária. Podlahové vytápění ocení zejména ještěři z horkých oblastí savan a pouští, třeba agama osadní. Jiný problém by mohl nastat u zvířat vyžadující výrazný rozdíl mezi denní a noční teplotou. Toto lze jen velmi těžko dosáhnout třeba v panelákovém bytě.

• Vlhkost:
Je velmi úzce spjata s teplotou a potažmo i s osvětlením terária. Potřeby toho kterého chovance opět vyčteme z odborných článků v knihách nebo na internetových stránkách. Vlhkost v běžném panelákovém bytě se blíží pouštnímu prostředí, podle toho musíme tedy v teráriu umístit misku s vodou a z ní odparem zvyšovat vlhkost, rosit dle potřeby jednou nebo i víckrát denně nebo umístit do terária automatický rosící systém. Vše musíme podřídit tomu, co vyžaduje chovanec.

• Elektroinstalace
Do terária i vně umísťujeme různé elektrické vedení, vypínače, čidla termostatů, teploměrů, či vlhkoměrů. Nesmíme tedy zapomínat na bezpečnost naši i našich chovanců. Je nepřípustné, aby v teráriu i v ně byly jakékoli obnažené dráty nebo vedení. Při instalaci elektrického síťového vedení myslíme také na to, že v teráriu bude umístěna voda a budeme tam vodu rozprašovat (rosit).
Veškerá elektroinstalace musí být dle platných předpisů, především pak vyhlášky 50. Pokud jste méně zdatní kutilové nebo nejste přímo z oboru, přenechejte elektroinstalaci elektrikáři. Při vyrábění elektroinstalace do velkého terária nebo více terárií najednou může jít i o docela složité zapojení a improvizace zde není na místě.
Když jsem navrhoval a zapojoval elektroinstalaci do terária pro pár ještěrkovců velkých, docela jsem se zapotil. Vymýšleli jsme různé kombinace žárovek, zářivek a topných kamenů tak, aby bylo možné navolit co nejvíce variant a přitom bylo ovládání co nejjednodušší. Proto i na takovéto zapojení je často na místě schéma nebo nákres.

Nejen pro začínající teraristy platí snad již stokrát opakované pravidlo: čtěte, čtěte, čtěte. Prostě shánějte si neustále aktuální informace o svých chovancích, protože teraristika není exaktní věda a neustále se vyvíjí a mění. Sledujte informace o svých miláčcích, o zvířatech, která se chystáte chovat nebo jen tak sledujte aktuální dění v herpetologii a teraristice. Je to důležité nejen pro vás, ale i pro vaše chovance.

Na závěr bych chtěl upozornit na ověřování informací: nevěřte jen jednomu článku nebo zmínce v diskuzi. Informace vždy ověřujte z více zdrojů a porovnávejte s tím, co se osvědčilo vám, či jiným vám známým teraristům. Ne každá informace je pravdivá a někdy zavádějící informace může vašemu chovanci způsobit značnou újmu. Uvítám jakýkoli názor či pobídku k diskuzi. Možná máte jiný názor nebo zkušenost, podělte se tedy o ně a napište.

text a foto: Petr Totek, http://reptilia.kvalitne.cz

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

28.12.2018 10:31

Pěkný článek, vše krásně rozepsané a pro začátečníky (asi) velmi snadno pochopitelné. Navíc to dává věci do souvislostí. Jenom jsem se pousmál u toho, že substrát je popsán ve Fauně. Všechno bylo někde popsáno. Rozměry, zadní stěny. teplota, vlhkost, ... Od článku, kde jste chtěl vše pro začátečníky shrnout na jednom místě, bych tedy čekal víc.

3.2.2017 12:27

Zdravím chtěl bych se zeptat chci si koupit korálovku sedlatou a přemýšlím jestli je pro ni lepší infračervená nebo normální bodová topná žárovka?

Děkuji za odpověd.