Systém Dadant (ne ED-eurodadant)

Pokud má někdo Optimal s mírou 42x17, není nic snazšího než si k tomu pořídit rámky vysoké přes dva nástavky, jen několik na zkoušku a pokud se osvědčí, pořídit vysoké nástavky. Nic se pak nemusí rozřezávat.
Výhodou je možnost dávat do dvou NN na sobě kromě nízkých rámků taky rámky vysoké. Vyčlení se jedno dvě krajní včelstva na stanovišti kterým se do medníků odkládají pylové plásty z plodišť ostatních včelstev zanesené pylem v období jeho nadbytku. Po zanesení medem a zavíčkování se pak vrátí včelstvům a použijí při uspořádání plodiště k zazimování.
Omlouvám se za trollování a napadání.

přece nikdo by snad dnešní době nechtěl dávat do dvou NN na sobě kromě nízkých rámků taky rámky vysoké. Není k tomu za celý rok vůbec žádný důvod.

Já je tam chci dávat při chovu matek.

Dobrý den, tom.50,

mohu vás poprosit o zaslání, nebo zveřejnění metodiky systému dadant v okmbinaci s úlem optimal?

Předem velice děkuji.

P.J.

Je to letos zjara komplet na Včelařském foru. Popravdě nevím už kde a neumím tam moc hledat, najdu a skopíruju sem. Jen, prosím, vydržte.

Našel jsem to. Ovšem je to psané jako reakce na konkrétní dotaz, nicméně je to podrobný popis metodiky jak Dadantsystému, tak "panenský med", tedyx med z pouze panenského díla, které nebylo v úle, když se léčilo a tak není žádný rozumný důvod nepoužívat Amitraz (Varidol) a Gabon.

Dávám to pmocí kopírování, věřím, že si to z roho dokážete vytáhnout. Určitě si to někam uložte, mám za to, že to je naprosto originální, aspoň já stejnou Metodiku neznám.

Pro úplnost předdávám c část toho, co na VF předcházelo a upozorňuju, že kdo si nechá vysoké dno, síto v něm a očka, nebude mu to, co píšu, fungovat ani částečně! Svůj text dám kurzívou

supec napsal(a):
Já jsem právě kdesi četl, že když zimuju s ''mednou komorou'' (nn) nahoře, že se kvůli lepšímu rozplodování dá tento nn v březnu nebo dubnu dolů a včely si z ní zbytky medu/cukru přenosí do plodistě. Zároveň mají (s plodištěm přímo pod střechou) v tom plodišti z jara tepleji. Nahoru se další nn se soušemi dává podle té příručky o maličko později.
Zní mi to logicky

VČELAŘENÍ V DADANTU (Ing Stanislav Heczko)
je to v pdf na webu

Ještě bych dodal, že na těch mých Dadanrech mám pozdnější, slabší včelstva/oddělky

Co zmiňujete jsem objevil náhodou asi dřív než Ing. Řeháček a nebo mě inspiroval on, publikoval ve Včelařství, možná mě inspiroval Boháč, vážně už nevím.

Čirou náhodou, pak jsem to slyšel na přednáškách pana Cimaly, jsem jednou někdy po r 1995 přivezl z lesa několik NN plných cementové melecitozy. Asi jsem někde vyčetl, nebo nevím jak mě napadlo dát to včelám pod VN někdy koncem srpna či zač září. Pomohl mi kámoš a dali jsme to na zkoušku jen pod dvě vč. Zjara jsem hořce litoval, že jsme to nedali všude. Kámoš hecoval a nabízel pomoc když už se u mě nachomejtnul, byla by to chvilka.

Zjara melecitoza pryč, nízké rámky (39x15) dokonale "vyčištěné" a včestva dvojnásobně silnější než zbytek.

Jak dál píše pan Petřík, když se KK nechá nahoře, taky to funguje (ne s melecitozou, to tak dokonale nevyberou), utíká jim tam teplo ale hlavně, krajní dva a dva rámky zplesniví. Protože mám asi 10 úlů s pevným dnem, zimuju v nich s KK nahoře, má to ale určité specifikum, někdy to tu zveřejním (jsou k tomu potřeba fotky a to neumím). Pravda ale je, že vč, která mají podle Cimaly dostat KK pod nohy 15 září a dostanou ho, ty jsou o mnoho zjara lepší, KK nahoře nijak rozvoj neurychlí, až se zdá, že spíš zbrzdí.

A jádro sdělení. Ano, řešením je dát KK dolů pod VN nyní. Asi některé rámky nevyberou. Nevadí. V době, kdy vč bude nahusto obsedat celý VN a nastane okamžik, kdy by se přidával první medníkový NN, tehdy uděláte z podstaveného NN polštář. Na prostředek NN, co už pod VN je (dal jste ho tam zjara nebo na podzim, to je jedno) se dá nejlépe už vystavená trubčí souš (když není, není, dá se stavebňák), vedle ní po rámku dělničím, pokud někde zůstaly zásoby tak tyto, pak další stavební, celkem 6 budoucích trubčáků a u vyšší míry, třeba 39x17 stačí 5 a tak podobně. Dole staví trubčinu nějak méně rády, nahoře je dávno už vystavěný jeden velký rámek trubčiny. Ten se za pár dní, až se bude dávat první medník, nahradí mezistěnou (nechávám i ten jeden vysoký trubčí).

6 nízkých trubčáků je množství trubčiny jako při LBV (která mi nikdy nefungovala), ale tato trubčina je na logičtějším místě - na periferii "hnízda" kde je nižší teplota.

A aby byla tato účinná metodika kompletní, dodám, že po létě, nejlíp jak tadí pan Cimala kolem 15 září, až budete dávat další KK pod VN, dejte jí mezi starý polštář a VN. Starý polštář zrušíte až příští jaro (najdete tam tu jednu vystavěnou trubčí souš, co jsem zmiňoval výš), ze starého polštráře a na podzim přidané KK sestavíte nový polštář. Snáz s méně zásahy za rok to už skutečně nejde.

Aby to ale fungovalo, jak tu opakovaně píšu, musí být bezpodmínečně splěno následující.

Pokud nebudou v medníkových NN očka (nikde v úle nesmí být očka a síto ve dně musí být úplně zakryté) a bude pod plodištěm "polštář" s dostatkem možnosti stavět trubčinu a chovat trubce, matky, až na nepatrné výjimky, nebudou klást v medníku. Když nebudou očka, patrně nebude ani vlhký med o čemž je na YT přednáška. To jen abych ukázal košatost souvislostí, jak jedno vyplývá z jiného a jak když nesplníme nějakou podmínku nebo komplex podmínek, nemůžeme dosáhnout určitého výsledku. Za zvláštní pozornost pak stojí když přednášející připodobňuje úl k domu s klimatizací a vysvětluje, jak nesmyslné je v baráku, kde je dokonalá klimatizace, někde zotevírat okna.

A nyní opět kopie z debaty na VF, tentokrát komplet Metodika

RE: Včelaření v Dadantu
emer k vašemu příspěvku 1028 BOHUŽEL TO NEBUDE KRÁTKÉ

Ne, není to totéž. Znova od začátku ano? A ne jen pro vás, kdo chceš ber, kdo pohrdneš, neplivej a nech být. Snažil jsem se pomoct, kdyby jedinému, stálo to za to!

Teď nemáte podstavený polštář, ale chcete zkusit co doporučuju. OK. Nevím, zda teď máte vyzimováno s KK, tedy s nízkým nástavkem na VN, nevím ani, jestli máte jako 80% Slováků B. Vycházím z předpokladu, že na všechny otázky je odpověď ano.

Takže. Na VN máte od podzimu NN = to je v této funkci KK. Do nynějška vč nespotřebovalo všechny zásoby, v některých rámcích ještě nějaké jsou. Není tam ale plod, V NN NENÍ PLOD! Pokud tam plod není, dejte ho pod VN. Ale vyberte asi 5 rámků a dejte tam 5 stavebních (prostřídat s dělničími, ale ne ke stěnám) a jestli byste našel na nízké míře trubčí souši, dejte jí doprostřed ano? O nic jiného se nestarejte. Právě jste ze zimní KK udělal polštář - POL. Někam si zapište ty plochy nástavků, měří se to jednostranně i se dřevem, je to jen pro orientaci a představu, pár dm2 nehraje roli (třeba kvůli tlustším loučkám rámků).

VN by bylo dobré teď zúžit, asi nesedí na všechn 10 r. Co je blinovka asi víte, najdete to na netu. Ale možná nevíte, že jí můžete udělat za pár minut - deska sololitu vysoká jako rámek, ale na stranách větší (nevím kolik je vnitřek B, asi 435 mm?) Udělejte tu desku o 5 mm užší, Tak aby za ní nemohly včely (a moc to neluftovalo), ale aby šla vyndat když něco nabobtná. Nahoru natlučte hranolek 7x7 mm dlouhý jako horní loučka s oušky aby přepážka šla zavěsit jako rámek. I jen takto by fungovala, včely by jí podlézaly. Vy ale raději uprostřed vyvrtejte díru asi 18-20 mm tak, že střed díry je asi 35 mm od horního okraje přepážky. Je to tenká přepážka, i tak funguje znamenitě.

Obsedají vám asi 7 rámků? Oddělte dva se zásobami a ten blíž k přepážce poškrábejte odvíčkovací vidličkou aby všechny buňky byly podráplé, ale aby to nekapalo na dno (do spodního NN = POL).

Jestli nemáte igelitový strop nebo spešl folii, dejte to tam, bude na tom kondenzovat voda a nebudou muset tolik ven. Jestli máte někde očka, zavřete je natrvalo. Jestli máte na dně sejto, dejte na něj něco tak, aby to neluftovalo. Fakt těsně, ne že pár mm kolem dokola fuka! Co teď nejvíc potřebují je teplo, teplo a radši ještě teplo Ony si ho umí vyrobit, neumí se ale bránit průvanu.

Až vyčistí první rámek a nalíhne se víc včel, vezměte ho pryč, na jeho místo posuňte blinovku a dejte k ní SR, samosebou směrem do úlu, na za ní ven. Nejlíp půlku trubčí souše. Ony chtějí trubce dřív (musejí je mít) než se odváží plodovat dole v POL. Až zesílí a vyberou poslední zásobní za BP, mezi vysoký SR a krajní lást dejte M. Mezi plod a SR, vždy mezi, ony chtějí za každou cenu mít plod pohromadě a v této pozici neskutečně rychle nejen vystaví, ale HLAVNĚ zakladou M. A jak je zakladená, může do prostředka. To už vyndáte úplně pryč BP. V úle je původních 7 r z deseti. K tomu jeden vysoký SR a jedna M. Jestli jsou k tomu, dejte další M mezi plod a trubčák, ten je teď "u zdi" a vy máte ve VN dvě M.

Až budou načerno obsedat VN, to vidíte zezhora, do POL nelezte, (tam se dostanete až 15.9.)
Tak až budou na přidání medníku, s medníkem nemusíte úplně spěchat a přidáte ho klidně tak o 2-4 dny později než to je k tomu. Ony se nezačnou cítit stísněné, mají POL. Ale když by byly na medník, ten den vyhoďte vysoký SR a místo něj dejte třetí M. Ano ke zdi, jestli je v sousedním rámku plod, jestli není, dejte jí vdle plodu. Až budete dávat medník, dáte jí mezi plod, asi bude povytažená, možná i trochu zakladená. Máte 1/3 obměny díla, což je v Dadantu jediný problém. Kvůli rojení a jiným důvodům byste měli dělat odd a odebrané r se nahradí M a tím je nejméně 50% obměna zajištěná. Odd se prodá nebo se v srpnu či září zase spojí a vymění se tak matka. Vůbec není k zahození vyzimovaný odd se zál matkou, velmi často dá takovýto ddělek lepší výnos, než kmenové vč.
Taky se může tak třetina vč smést na M a tím je obměna dostatečná a největší problém dadantu je vyřešený.

Jdete přidat medník. Přidat proto, že ne že už tam nějaký je a vy přidáváte další, ne. V české odborné terminologii znamená přidat dát, nebo vložit. Takže jdete dát první medník - přidáváte medník (blbé, ale já to nevymyslel).

Dejte NN bez mřížky, ke "zdem" po souši a jinak samé M. Když nechcete dávat stavět tolik, jestli třeba jen 4 M, nebo 6, to je na vás. Taky klidně jen souše, ale asi by stálo za to dopracovat se k "panenskému medu" když už děláte Dadantsystém Ale jestli dáváte S i M rozhodně nezebrovat. Ke krajům souše, na prostředek M vedle sebe. Tady vysvětlení a následující je nutné akceptovat, je to zuákladní předpoklad panenského medu a nekladení v medníku. Proč na prostředek M a ne souše a už vůbec někdy zakladené - tedy pro matku atraktivnější. Souše totiž voní jako cizí a navíc jsou asi od medu. Na to se matka dychtivě vrhá a spěchá to zaklást. M taky voní cize, ale než je vystaví tak, aby je mohla zaklást, už voní jako jejich a hlavně, ještě nejsou buňky úplně vytažené a už je včely plní. A kvůli plodování, když je jinde placu dost, to "vyklízet" nebudou.
Ani jeden rámek nesmí být volná stavba a ani na jedné souši nesmí být díra či upadlý roh, kde by si mohly postavit trubčinu, to samé M musí být bezvadné. Je to u tohoto prvního NN NEZBYTNÉ, u dalších NN medníků to už tak přísně nutné není. Když by se musela dát VS, tak "ke zdi". Je ale lepší se tomu v této rané snůšce vyhnout. Nelezeme do POL a nevíme, zda tam už "trubcují". Vysoký trubčák už ve VN nemají, toto by je mělo donutit udělat trubčinu jen dole a na 99% to tak je vždy.
Nemusím připomínat, že v NN nesmí být očko, že ne.

Každý další NN přidáváte pod ty všechny, které tam už jsou, nahoře by ho ignorovaly. Všechny další přidávané NN už můžou být volná stavba, asi už trubce dole chovají a budou stavět hlavně dělničinu, nebo na prostředek M a ke "zdem" dva a dva na VS.

Matka možná u prvního přidaného NN medníku v některých N rámkách zaklade malé půlměsíčky dělničiny nad dolní loučkou, to se stává. Budou tak 2-4, v lepším případě žádné. U poloviny vč tam klást nebude (jsem ve výšce 420-470 mnm, nevím jak v nížině či někde výš)

Je to jasné? Shrnu podstané.

Vč potřebuje jako plodiště asi 150 dm2, když dává součet plochy VN a NN víc, nevadí když to, co je nad 150 je dole. Každé vč potřebuje asi 30 dm2 trubčiny a tak si to snadno spočítáte na počet vašich nízkýcvh rámků, možná proto vám to emer nesedělo, že jsem smíchal "hrušky s jabkama", tedy Škvařila s Béčkem.

Jo, možřná někdo neví, jako je Adamec 39x24, je 39x30 Škvařil - někdejší, dnes už zapomenutý, vynikající, myslím že moravský včelař.

A jak dál s dadantem ala Tom?

Mezi 10-15.7. vezmu poslední med a vrátím tolik NN, kolik obsedají. Ano, všeho pozdějšího medu než se musí dát Gabon - 1.8. se musím vzdát jestli chci mít zdravé včely. Mrzuté, ale tak to je.

Přijde konec sezony. Teď se musí udělat KK z těch rámků, které chci na jaře vyřadit, zakladené, poškozené v medometu a jinak nevhodné pro další těžbu medu. Krmit se bude skrz vytočené medníky. Včely nejsou hloupé a nedávají do medníků cukr, nanejvýš jen do toho, co je hned na VN. Jestli přijde pohroma v podobě melecitozy, dají jí do KK.
Protože mají pod VN POL, obyčejně nad KK stačí jen jeden NN, pokud by se dával Gabon 1.8., musí tento NN pryč.

Ale zpět do první půlky 7 měsíce, u někoho možná konec 7 měsíce. V den posleního braní medu dám večer velkou dávku (8 l) krmení a MUSÍ být řídké 1:1. Pak je to přesně 5 kg suchého cukru. Takových dávek musí dostat podle toho, kolik zbylo medu ve VN (u 30 asi dost, u 24 skoro nic a u B nějak mezi) tolik aby dostaly nejméně 20 kilo suchého cukru, max asi 30 kg (v jalovém roce). Do konce srpna, nejdéle půlky září (9 měsíc) musí být nakrmeno, raděj dřív. Ale VN se nesmí ulejt, musí jim zůstat volné buňky kde bude zimní chumáč. Je to tam, kde se vylíhne polsední plod. Protože mají pod sebou POL, dají se ulejt snadno, musí se to pohlídat. někdy totiž ukončí plodování už na začátku 9 měsíce. V žádném případě se nesmí krmit po malých dávkách jako to je často vidět třeba až do října. Pak budou pořád plodovat, protože jim to cmrndání simuluje stálou snůšku.

Vč je nakrmené, je půlka září (15.9.). Teď se dá KK mezi VN a POL. Opakuju. POL se nechá jak je, ani ho neprohlížím (co bych tam viděl), na něj se dá KK (ani jí neprohlížím, co bych tam viděl), na to VN a pozor, teď to přijde. Na to prázdný NN a dekl teprve na to. Musí mít nad sebou tento prostor kam jim utíká všechno teplo a to zajistí, že jich po 10.10. nebude mít 90 i víc % plod. Tehdy se dělá první fum. Prázdný NN je na nich celou zimu, aby je náhodou nenapadlo začít plodovat. Zateplí se až po Silvestru.

Druhou fum nedělám, po první spadne v průměru do 5 brouků, 30 dní v srpnu (august) měly Gabon, KM nedávám nikdy a ani nic jiného. Před vánoci to jistí aerosol acetonem. To je celé moje léčení, letos jsem měl v zimní měli u 52 vč jednoho brouka, u všechn doromady slovy JEDNOHO BROUKA.

Jo podložky mám po celý rok a čas od času se podívám, hlavně třeba když dám G a nebo po FUM abych věděl, co padá. Dna mám pevná bez sejta, podmet 18 mm, tak je vysoké letní česno přes celý úl, stačí bohatě a žádný jiný přívod vzduchu nepotřebují, naopak, ve videu, které jsem dneska dal, myslím říká (Klíma?), že stačí i v létě i menší česno.

A jak to, že nemám brouky? Štěstí? Pouze štěstí? Možná. Hlavně ale neberu pyl a tak zimní generaci "nekojí" včely, které strádaly nedostakem bílkovin. Nikdy nekrmím ničím umělým, nikdy. Jen cukr nebo med. Proč? No proto, že nevím, co to se včelami dělá, tak raděj ne. Nikdy nedělám včelám nic o čem si myslím, že by jim mohlo nějak vadit, poškodit je i sebeméně stresovat. Opakuju to pořád, Češi říkají: "Stokrát nic umoří i vola."

Co ještě nedělám? No nedělám jim zimu na nohy sejtem, jak by se komu líbilo kdyby vám u baráku někdo utrhal podlahy a dal sejto? Nikdy nemají průvan, taky ho nemám rád. Mají v úlech v předjaří mokro, no ano, potřebují vodu přece, nebo je Příroda blbá? Něco jim tam sem tam zplesniví? No a Fleming a Penicilin, co? Kapišto? Copak já vím, jestli ty plísně dokonce nepotřebují? Měly je tam v předjaří miliony let, proč ne teď?
Kde to nejvíc plesniví, no dole, tam mám KK a pod ní POL, z obojího udělám přece nový POL a zbytek půjde do kotle a lisu. Ano, každý rok se "recykluje" kromě vysokého dílla v popsaném množství taky nejméně tento jeden celý NN.

Asi potřetí jsem tu napsal svojí Metodiku, pokaždé jinými slovy, pokaždé to samé, prosím o sdělení, je to srozumitelné? Kamler o tom napsal knihu (nečet jsem jí) já tady toto, určitě to není dlouhé jako kniha. Stručněji by to někdo dokázal? Já ne. Myslím, že to je komplet metodika použitelná hned už letos.

Ještě dodám nač jsem zapomněl. Kdo nezimuje s KK a chce udělat polštář v době, která se blíží (může už teď), prostě POL sestaví popsaným způsobem z nejhorších N rámků, jaké najde (nejsou-li tak samosebou klidně z výstavních) + nízkých SR.

Metodiku jsem zveřejnil 10.3.2020 a tak je nutné chápat to v kontextu stavu přírody k tomuto datu v letošním roce.

Co případně někdo nepochopíte, ptejte se. Ovšem ne prosím na základní věci, Metodika je psaná pro včelaře a ne pro někoho, kdo si o chovu včel nenastudoval vůbec nic.

Systém Dadant je možný v každém nástavkovém úle s VN nejméně 22 cm, raději víc, optimum je 30 a zase ne víc! A NN nemusí být nutně půlka VN, báječně, i když s určitými specifiky a dá se říci "potížemi" funguje i pro 39x24x11.

Vyzkoušel jsem u 5 vč po 3 sezony míru vyšší - 34,7x39x11 a letos to předělám na třicítky. Míru 24 mám jenom proto, že na třicítce neprodám tak snadno odd a zjara včelstva. Ale je mnohem lepší. Kdo bude zavádět NN, neradím výšku 17, nýbrž max 15 a ne méně než asi 14.

Zdravím Vás pane Tome. Komunikovali jsme již spolu několikrát i po e-mailu, pokud si vzpomínáte. Měl bych na vás skromný dotaz. Přečetl jsem si funkci polštáře i u pana Sedláčka, abych z toho byl trochu moudrý. Nyní mám prakticky všechny NN 39x15 nasazené jako medníky ale jakmile začnu vytáčet, uvolní se mi jich dostatečný počet na využití jako polštáře. Bude koncem tohoto měsíce po posledním vytočení vhodná doba na vytvoření polštáře ještě před krmením na zimu?
A možná jste to tu již popisoval ale v jakém poměru jim mám sestavit vhodný polštář. Pokud mě paměť neklame, myslím že jste hovořil jen o 4 trubcacich z celkového počtu.
A ještě by mě zajimali ty dna. Psal jste vysoká jen 18mm. Na jednom včelstvu jsem to vyzkoušel a vypadá to dobře, jen mi není jasné jak zpracovat rozměrově cesno. Na zkušebním včelstvu mám otvor přez celou délku a má i na výšku těch 18mm. Připadá mi to docela dost otevřené i když jim to nyní ve vedrech nevadí. Jde mi i o možnost použít na jaře varoa podložku.
Přeji pěkný den a předem děkuji.

Polštář - POL se teď nedělá, na co by byl? Pochopil jste na co je?
Ten se dělá v předjaří, někdy po odkvětu nebo v květu jívy a nejpozději do rozkvětu ptačí třešně. Teď se s ním netrapte, je zbytečný. Pan Sedláček POL pokud vím vynalezl (jeho název určitě). Možná ale neprodukuje pouze panenský med jako já a tudíž ho možná vystrojuje jinak a jindy. Nevím to, neřeším to, já na POL klopotně (a náhodně a ne, že bych byl tak chytrý teoretik) přišel asi o 20 let dřív než se začal běžně používat. Ano, od mého dětství u nás byly Dadanty i nástavkové úly (rodiče asi od r 1947 - 50), jen jsme nevěděli, že se tak ten systém nazývá. POL se ale neznal a nepoužíval. Ani KK.

Na VN dejte zvláštně vystrojený NN a udělejte z něj krmnou komoru = KK. Do té dejte rámky poškozené z medometu, zakladené a jinak nevhodné pro med. Přes tento NN krmte (i přes víc - podle síly vč, ale zásoby budou v tuto dobu ukládat jen do VN a pak do KK, výš v drtivé většině ne), udělejte to hned po posledním medobraní, ten den. Přesněji, v ten den dejte první velkou dávku krmení 1:1, já dávám 8 l, což je přesně 5 kilo cukru.

Pokud se odteď do konce srpna vyskytne melecitoza, dají jí do KK, jinak tam dají přebytky zimního krmení. Krmit se musí na míře 39x30x11 + KK asi 20-30 kg cukru v roztoku 1:1, ne hustším! Nikdy se nesmí používat hustší roztok, pokud chce mít včelař vitální a zdravé včely - hustší roztoky je enormně zatěžují a huntují. Krmí se podle toho, kolik medu či zásob je ve VN nad plodem. To je dle zkušenosti a to je nepřenosné, to si musí každý vychytat sám, je k tomu třeba určitý cit a zkušenost. Hned napoprvé to asi úplně dobře nebude.

KK se dá v půlce září pod VN. Zásoby z ní spotřebují někdy v zimě, nevím kdy a nezajímá mě to, zjara i cement bude pryč. Když bude potřeba dělat POL, zvednete zjara v době, jak jsem popsal výš, VN. Z loňské KK, nyní (časné jaro) bez zásob, uděláte POL tak, že vyndáte 6 rámků a zůstane 5 (kdyby v některém ještě byly zásoby tak necháte ten) a prostřídáte je SR. Je dobré dát doprostřed jeden trubčí, vloni zakladený tedy žemlový rámek (pokud je). To proto, aby to nalákalo matku dolů co nejdříve a vč obsadilo POL co nejdřív. Takže ze zimní KK je nyní POL (zbylé rámky jsou na vyvaření), je nějak mezi jívou a třešní, kvetou špendlíky, pochopil? Až do příštího jara na POL nesaháte, nelezete do něj, není důvod. Příští rok strčíte KK mezi VN a POL. Další rok zlikvidujete starý POL a z KK vystrojíte nový POL a tak pořád dokola. Jasné?

VN se prostě zvedá jen dvakrát za rok. V POL nemůže být jen trubčina (proto je to polštář že tlumí nárazy, v tomto případě nárazové snůšky a to pak neomezuje matky v kladení a nevzniká tak rychle rojovka) a nesmí tam být SR vedle sebe, stavěly by šikmo kraviny. Musí to být prostřídané s dělničáky. Nemáte staré dělničáky? Nevadí, přeříznete vysoké rámky, natlučete horní a dolní loučku a máte dva vízké rámky (samosebou se musí z rámku vyříznout štráf široký jako součet horní a dolní loučky, to je snad jasné, ale raděj to píšu) do KK když je to potřeba - třeba máte jen panenské krásné rámky do medníku a bylo by jich škoda. Takto stará souše na vyřazení ještě jednu sezonu poslouží jako polštářová (předtím v KK když není dost horších rámků).

Česno je skutečně 405x18 celý rok. Na zimu (ale taky už teď když začíná slídivost a už se ochazuje) se zužuje třeba napůl na cca 200x18 a nebo na čtvrtinu, prostě podle potřeby jak je vč nebo odd silné. Na zimu se vkládá česnová vložka vysoká jen 6 mm kvůli hlodavcům, ale rejsek to proleze a tak je lepší našroubovat plechovou spešl mřížku (prodává se), nebo pás z drátěné mateří, nebo nějakou improvizaci. Česno MUSÍ být u strany a to u levé když stojím za úlem, vpravo při pohledu čelním, logicky. I u SS musí být česno u strany. Mockrát jsem to vysvětlil, je to prazáklad jakéhokoli úlu, u dadantu tuplem! Ano, i sériově se všechny úly vyrábí špatně! Jakmile mají česno o uprostřed a nebo u opačné strany, je to špatně.

Nevím co je varroapodložka, nikdy žádné takovéhle hlouposti nepoužívám, na jaře prostě ve vč nesmíte žádné roztoče mít a tudíž musíte včelařit tak, abyste žádnou varroapodložku nikdy nepotřeboval. Ani teď, ani na podzim. Pokud uděláte vše jak radím, nepotřebujete žádný monitoring. To je nesmysl z hloupé ideje, že se čeká až je vč napadené tak moc, monitoruje se to, zda už je napadené dostatečně, aby včelař začal konečně něco dělat s roztočem. Já takto nevčelařím, nečekám až se mi brouk namnoží, nechovám VD, ale včely!

Léčí se Amitrazem (Varidol) a Gabonem, kdo chce zdravá vč nesmí jim dát KM ani jinou kyselinu. Nikdy! Protože med nikdy nevytáčím z vysokých rámků ani z jiných, než panenských a ty nejsou v úle když se léčí, proto NENÍ ŽÁDNÝ ROZUMNÝ DŮVOD LÉČIT ALTERNATIVNĚ.

VD ve vč nebude pokud se poléčí gabonem v srpnu, jednou fum Varidolem po 10.10., pak pro jistotu acetonový aerosol před vánoci a nic víc. Ano, nic víc není potřeba pokud se dodrží přesně do posledního detailu co říkám! V zimní měli mám dlouhodobě 0, max 1 brouka na 15-20 vč na stan. Ne že u každého vč, ale jediného brouka ode všech dohromady.

Dávám tu vyčerpávající popis, doslova know-how a pořád to je nejasné? Čtete co píšu vůbec a čtete to celé? Otázka není na nikoho konkrétně, ale obecně.


Na to zužování česna mám nadělané hranolky 18x25x od 50 do 350 mm, všelijaké, tak, aby se z nich dala sestavit záložka na česno požadované velikosti. Taky to jistí skládací pilka v autě a krabice s těmi "lajsnami", ze kterých to lze vždy uříznout jak je potřeba. Důležité je, že to jeden rozměr musí mít těch 18 aby to tam drželo a nevyhodily to třeba sýkorky a neotevřely nadměrně česno slabému odd a nezačala loupež.
Mimochodem, v zadu je dno zadělané hranolkem popsaného rozměru 18x25x402. Kratší je kvůli nabobtnání aby šel i v zimě vyndat - mezi bočnicemi, na kterých stojí celý úl, je 405 stejně, jako je vnitřek nástavku a 3 mm je dostatečný distanc.

Dobrý den, no vidíte, každý chápe POL trochu jinak.Pan Sedláček zveřejnil v roce 2015 ve Včelařství článek Rozčlenění úlu trochu jinak a tam zrovna popisuje funkci POL. Cituji: Ideální zazimování je v polštáři. A vysvětluje to odůvodněním, že v zimě funguje POL jako jakýsi teplotní přechodník, aby přímo do plodového hnízda nefoukalo. Aby se teplota měla čas skrz POL změnit třeba z -5 na 35 stupňů.
Oba dva vlastně vysvětlujete jak to funguje ale mě nebylo jasné jak začít od nuly, jestli mě chápete. Nyní díky vaší metodice už rozumím tomu, jak z KK udělám POL a že KK podsadim pod VN v polovině září. Pak jdu na operaci a budu mít 2 měsíce zadrátovane zápěstí, takže to ještě stihnu. Je mi jasné, že vaše metodiky chovu jsou rozdílné, protože pan Sedláček nedělá panenský med a o ten se mi jedná. Jelikož ale vy třeba nenabizite přednášku, což je myslím škoda, tak jsem si zašel na přednášku pana Sedláčka, protože to mám i docela blízko. On má ale celou metodiku rozloženou na několik přednášek a já byl jen na jedné o chovu královen. Tam se o POL zmínil jen okrajově a tak jsem čerpal z jeho článků. Pan Sedláček kupříkladu zimuje na POL, VN a KK.
Varoapodlozkou jsem myslel podložku na odběr měli. Prototyp nízkého dna mám bez zadního přístupu. To během týdne napravím.
Uklidnil jste mě, že jsem to včelám neotevřel moc. Ty plechové zábrany na myši používám. Sice jsem žádnou myš v úlu nikdy neměl ale nechci to riskovat. Naštěstí mám všechny úly na své zahradě a tam operuje výkonný kocour.
Klestiky v průběhu roku nezkoumám. Zkoušel jsem to rok a nic mi to nedalo. Ten šuplík pod sítem je spíš pro zlost. Jednak se tam líhnou moly, množí se tam plísně a mravenci to mají jako supermarket. Letos jsem v jednom našel i mraveniště. Stálo to ale dost peněz, tak je nechám dožít.
Ten Gabon bych vyzkoušel ale je jen na veterinární předpis. Aceton jim do úlu stříkat nebudu. Toho jsem se zřekl. Jakmile klesnou teploty na nulu, smíchám Oxuvar s cukrem a injekční stříkačkou aplikují přímo na včely do uliček. Zatím to praktikuji již 2roky a na jaře při odběru měli jsem neměl víc, jak 3ks na včelstvo. Hlavní motivací byla pro mě dotace, která mi Oxuvar zlevní zhruba o polovinu. V Německu je to dost rozšířená metoda a jak se zatím zdá i úspěšná. Pak snižuji počet varoa vyřezáváním trubciny. Vyřezávam jen tu první, další jim už nechávám. Ten Gabon bych ale zkusil. Možná ukecam naší veterinářku.
Ještě jednou děkuji za tu metodiku. Uříznout rámek 39x24 na 39x15 mě tedy nenapadlo a rozhodně to v případě potřeby provedu. Špalíky si na zužování česna nadělám. Také prima nápad to zužovat postupně a budu se samozřejmě držet otvoru v pravo při pohledu na úl zepředu.
Přeji příjemný zbytek dne a hodně medu v úlech, když vy koncite kolem 15 července.

Mám dotaz. Udělal jsem si asi sedum dadantů, VN 39x30 - 13 rámků, NN 39x17 - 13 rámků. Úly jse na stanovišti v lese. Mám tam i nástavkové úly 39x28 10rámků. V nástavkovích mám vždy větší výnos medu než v dadantech. Ale co je hlavní v dadantech mám vždy větší procento vody, např. nást. 16%, dadant 19%. Proč! Úly jsou z polistyrenu bez oček, dno nezasíťované 6cm, strop 1,5cm destičky + 5cm polistyren.

Pokud se ptáte mě, neumím vám odpovědět.

Jen bych vás rád vyvedl z omylu. Vy nemáte Dadant, vy nemáte ani Eurodadant, ten je sice na 13 rámků 39x30, ale v medníku má rámky vysoké 15 a ne 17. Dadant je SYSTÉM, originální Dadant-Blatt je vlastně ruský úl Mnogokorpusnoj, jen v SSSR se nesměl jmenovat "americky". Ten ale (Mnogokorpusnoj), pokud vím, nemá nízké rámky, ale jen vysoké. Dadnt-Blatt (Mnogokorpusnoj) VN má míru 435x300 a je na 12 rámků. Originál DB má v medníku pak rámky stejně dlouhé, ale vysoké 137 nebo 159 mm.

Úspěšně včelařit systémem Dadant je možné i s mírou 39x24x11 + NN vysoké 15 cm (i těch 17, sice nepříjemněji a nekomfortně, ale jdou použít též). Obávám se, že u vás jde o nepochopení základní myšlenky systému Dadant. Pokud si pořídíte systém Dadant, musíte v něm taky systémem Dadant včelařit, tedy žádná mřížka a med jen v panenských nízkých rámcích. Musíte používat POL, a vč MUSÍ mít možnost cvhovat rubce na ekvivalentu 3 rámků 39x30! (tedy 6 N rámků v POL prostřídaných dělničáky) a POL se musí dát pod VN v polovině až do konce března, max začátkem dubna - to dle místních podmínek.

Když si důkladně a případně několikrát prostudujete, ne přečtete, čtou se romány, musíto to prostudovat, tedy když si prostudujete jen to, co jsem tu na toto téma napsal v několika vláknech já, budete včelařit úspěšně. Musíte ale dodržet ne něco, nebo většinu, ale úplně VŠECHNO! Do posledního detailu, i na zdánlivé hlouposti jako je koncentrace zimního krmení (musí být 1:1 a ne 3:2) záleží.

Po rocích pokusů a srovávání jsem dospěl k tomu, že sklon k vlhčímu medu je dán nejen konstrukcí úlu a provozní metodou, ale i geneticky.
Polopatě, přiotrávíte vč KM (nebo jiným týráním jinými šmakuládami, třeba invertem, co se na krmení prodává), nebo blbým krmením cukrem a příští rok může být vlhčí med. Jak to funguje se mě neptajte, jen udělejte co říkám.

A propos, máte včelstva ve stínu?

Zdravím a děkuji za odpověď. Je pravda krmím 3:2, úly dad. jsou asi do 11 hod. ve stínu potom na slunci, nástavkové celí den ve stínu. Mřížku nepoužívám ani v dad. ani v nástavkovém ůlu. Trubčí plást v dad. 1 velký a 4 nízké v polštáři. NN - mednik většinou 2. podle snůšky. Nástavkoví bez mřížky 3-4 nástavky dle snůšky. 1-2trubčí plást. Kys. mrav. používám hlavně v červenci a srpnu.

Zkoušejte, zkuste se vyhnout kyselinám úplně a nikdy je nepoužívat, zrušte očka, definitvně a navěky, zrušte síta ve dnech, zařiďte včelstvům stín. Letní česno 18x400, ne větší, stačí bohatě a později zmenšit. Teď už mám česna u jedné strany (mám je tak vždy a jasně vysvětluju u které a proč) a nyní, když hrozí rabunk, tak je mám zmenšená na 18x třeba i jen 40-50 u oddělků, u vč třeba ještě 18x150-170, ne ale větší.
Na zimu musí být vysoká jen 6 mm přes celý úl, lepší je ale zachovat česna u strany cca 18x150, ale ta musí být opatřena nějakou zábranou proti hlodavcům, nejlépe kovovou na ten účel vyráběnou mřížkou. Lze použít i mřížku mateří nebo jinou zábranu s mezerami max 6, lépe 5 mm.

Když tohle všechno (+ další moje rady tady z IF) uděláte a stejně bude med "vlhký", pak je vada v genetice. Už jsem to tu popisoval. Konkrétně. Dvě ségry ve stejných úlech na jednom stanovišti, jedna vlhký a druhá skvělý med. Po převozu o 30 km jinam přišla ta vč na stený podstavec zase k sobě (spíš náhodou než úmyslem). A další rok to samé. Jediné rozumné vysvětlení je v matce, v genech. Obě byly dcery F1 po originál Vigor od pana Čermáka. V rámci objektivity musím přiznat, že úly sice stejné, jen ty "vlhké" mají vysoké dno s podmetem asi 7 cm, ovšem bez síta. Zdráhám se uvěřit, že by to bylo tím vysokým podmetem, ale kdo ví? U jiných vč s vysokým dnem (nikdy nikde nemám sejto) a mám jich 5, vlhký med nepozoruju.

Podaří se vám na to přijít, vím to. Máte dar, že umíte pozorovat a přemýšlet u toho, co, jak a PROČ děláte. Ať se vám daří a ostatním to přeju samosebou též.

Chtěl bych z míry 39x24 přejít na míru 39x30 a 39x15, nevím jak při přechodu uspořádat nový úl, jak uspořádat polštář, VN a nad ním NN, poradíte mi nějaký postup?

Možností je hned několik, záleží jak rychle chcete mít jinou míru. Popíšu co bych udělal já.

Udělal bych si medníky 39x15, čtvercové, vnitřní rozměr 405x405 na 11 rámků. Medník musí být vysoký 158 a VM = včelí mezera 8 mm musí být nad rámky, spodky rámků lícují se spodkem nástavku. Do dvou rámků 15 se zaříznou nějaké staré souše a ty přijdou na strany (ke stěnám nástavku), zbytek mezistěny.

Až přijde chvíle, kdy je třeba pustit do medníku, přidá se na VN 24 tento nástavek 39x15x11 bez mřížky. V NN nesmí být žádná volná stavba a nesmí tam být ani jako pětikoruna místečko, kde by mohly postavit trubčinu. Ta by vylákala matku nahoru a jak tam matka bude, zaklade v NN co se dá. U míry 24 asi matka zaklade na prostředních 2-3 rámcích půlměsíčky dělničiny nad spodní loučkou. Ničemu to nevadí. Pokud by byla mezi patry VM větší než max 8 (stačilo by 6), udělají trubčinu tam a pak nefunguje nepoužití mřížky. To je zásadní, přes to jak se říká nejde vlak!

Ve chvíli, kdy by bylo potřeba dávat další medník - po staru převěšovat plod, uděláte to zásadní. Připravte si VN 39x30x11 a opět VM nad rámky 8 mm. Dno je nutné aby bylo nízké jen 18 mm. Ne 22 nebo 30, nebo vyšší a ne 15, prostě 18 (max20). Letos to ale zatím mechte, předpokládám, že máte sítě a vysoké podmety. Jen úplně zakryjte ta síta a všude zavřete natrvalo očka. To je základní a naprosto nezbytná podmínka. NIKDY ŽÁDNÁ OČKA, NIKDY!

Úl 39x24x11 a na něm 39x15x11 dáte stranou. Na jeho místo dáte jiné dno a na něm VN 39x30x11. U stěn musí být souše (klidně dejte 24). Pak M a uprostřed necháte díru na jeden rámek. Tam zavěsíte rámek s matkou kde právě klade, se včelami, prostě tak jak byl v původním VN24. Na VN30 dáte mřížku, VN24 a nahoře bude 39x15. M 30 postaví a na tom jednom rámku, co byl s matkou, holt dole postaví divočinu. Víte o tom a až to budete rozebírat, roztrhne se to, vyndáte tu divočinu a rámek nahradíte M30. To samé na krajních pozicích.

Musí být snůška!!!! Jinak to najdete v odborné literatuře jako Demarée plain a psal o tom J. Boháč. Akorát původní DP nebyl o změně míry, jen se ta technika uplatní, je to jasné? Vč budou muset hodně stavět a je to několik stresů a tak medu bude v tomto roce méně. To přežijete.

Pro vč je to těžký šok a stres. Včelstvu nezbývá než postavit celý VN. Přesněji 8 vysokých rámků, jeden z nich je stavební, klidně dva a určitě ne uprostřed jak radí LBV - tato metoda je nefungující nesmysl a nespoléhejte na to nikdy. Samosebou by bylo dobré dát tam třeba dva rámky se zařezanými soušemi aby byly vedlo toho s matkou a plodem, byl by to menší šok a stres. A nyní pozor. V původním VN24 se musí po 8 dnech zkontrolovat nouzáky a zrušit je. Nejspíš si je tam nadělají a vč by se kvůli nim vyrojilo.

Po vyběhnutí plodu a zanesení nástavku 24 se med vytočí a dílo vyvaří a vč je převedené. Je to jasné? Popsal jsem asi nejsnazší způsob. POL budete dělat až příští rok, na vysokém dně stejně nefunguje (jak mě informovali známí). A určitě nikdy nebude fungovat ani na dně se sítí. Ano, jediným přívodem vzduchu v nejplnějším létě musí být otvor veliký 405x18 mm. Nebojte se, neudusí se a nebude jim horko. Prostě česno smí být asi max 75 cm2. Ne větší. Pak nebude plod trpět zimou a včelstvo pak neuhyne na začátku podzimu z důvodu snížené životaschopnosti.

V totmo roce převedení vč na jinou míru musíte používat mřížku - VN24 v medníku by asi vylákal díky výšce rámků matku nahoru. Cílem je v dalších letech už na med používat jen panenské NN bez mřížky. Nepoužití mřížky u mě znamená nejméně o 50%, ale spíš i o 100% víc medu než s ní.

V případě nejasnosti se ptejte, ale vysvětlil jsem to vyčerpávajícím způsobem.

A kdybyste chtěl vědět můj názor, nechal bych si obě míry, jak 30, tak ale i 24 a k oběma jako medníky NN15. Mám to tak, navíc mám ještě míru 39x34,7.

Proč? Moudro mojí dávno nežijící mámy: Z deseti let bývají 4, kdy na míře nezáleží. Ve špičkových letech, bývají asi 3 z deseti, se třicítce nic nevyrovná! V letech jalových je na 24 aspoň nějaký med.

Děkuji za radu, zkusím to tak udělat, souše 39x30 jsem si nějaké již připravil a rovněž i souše 30x15, chtěl bych takto letos převést 3 včelstva. Nízké dna výrobním přes zimu.

Vysoká dna se síty nevyhodíte, vždy se hodí na převážení vč a nebo pro oddělky. Síta se dají dokonale zakrýt aby ani milimetr nikde nebyla "fuka".

Úly stačí tenkostěnné smrk 20 mm, silně izolovaná plodiště mají efekt nižší spotřebu asi o 2 kila (zanedbatelné) a rychlejší rozvoj asi o 3 dny. Taky nesmyslné se tím zabývat. Nevyzkoušel jsem ultrasilné zatepení, např PS 80 či 100 mm.

Do medníku to se soušemi nepřehánějte. Hlavně je nesmíte dát jinam než "ke zdi", to by matka mohla toužit zaklást a u stěny klást nebude. Jde o ten první v sezoně přidávaný NN, v těch dalších už můžou být souše, ale panenské a i tak je dobré aby naprostředku byly 3-5 M. Hlavně jednou pro vždy zapomeňte ultranesmysl zvaný zebrování. Když se musejí požít souše zakladené, vždy musí ke stěnám a na prostředek mezistěny. To proto, že jak přijde do úlu něco cizího, matka to chce hned zaklást. jestli ale na místě vhodném pro plod (ne u zdi ale uprostřed) najde souše, ihned je zaklade. Ale než včely postaví M, už ztratí vůni cizího a jiná parta včel do nich začne dávat med a tak už to matku nerajcuje. Tedy když má ve VN dost placu pro plod = 11, ale ne víc rámků. A taky ne méně!

Ať se vám daří. Toto si uložte a až se dostaví případný neúspěch, porovnejte co jste opravdu udělal a co jsem tady napsal a uvidíte, že je dobré mě do nejmenšího detailu poslechnout. Za vším co píšu je více než padesátileté zkoušení a sbírání informací od praktiků, kteří už dávno nežijí i od mladých chlapů - vše dobré je třeba vyzkoušet a převzít a hlavně neskutečná hromada odborné literatury.

Varuju před nesmyslem na 13 rámků s názvem ED. U něj nefungujue POL.

A to hoavní. Čsno nesmí být nikdy uprostřed a to ani u SS. Jasně, většina výrobců to tak dělá (chce to tak většina včelařů). Česno je v sezoně, tedy od vrcholu jarní snůšky do odkvětu lip přes celou šířku a vysoké má být jen 18, max 20 mm. Ale jinak se zužuje flexibilně adekvátně roční době a potřebě (třeba hrozba rabovky a podobně). Na zimu se musí opatřit kovovou mřížkou proti hlodavcům. Ale česno musí být na levé straně když stojím za úlem, logicky vpravo kdy se na úl dívám zepředu. Prostě to tak je a když se dá vč vybrat, 19 z 20 včelstev si to udělá jak tvrdím. Nevím proč to tak je, myslím, že kvůli siločarám magnetického pole a domnívám se, že na jižní polokouli to bude naopak. Neřešte to a udělejte to jak říkám. Na každém, i sebemenším detailu záleží!

Ještě dodám. Stavba studená nebo teplá. Ve většině let je to jedno, v některých je zjara lepší TS a jindy zase SS, během roku je to fuk. Včelám je to jedno, včelaři ale ne! Jde o záda a varuju před prací na "jednu ruku dlouhou". Svoje tělo budete potřebovat i v 50, v 60 a i v dalších letech. A do Ameriky nebo Zélandu nekoukejte. Tam včelaří jen mladí nádeníci, ani jeden chlap nad 40.
I úproto je dobré mít úl čtvercový aby se dalo včelařit na stejném dně tak i tak. A vyšší vlhkost u TS zjara? A jak víte, že to včely nepotřebují v tuto dobu? Aspoň nemusí pro vodu ven za každého počasí!

Úly jsem si již udělal zateplené (2cm poliše na 11 rámků takže čtvercové, u mě vede teplá stavba, jak jste již uvedl kvůli zádům(nejsem nejmladší 50+), to česno dělám tak, jak uvádíte , tak by to snad mělo být o.k. Teď ještě počkám na snůšku až u nás v Podkrkonoší (500 m.n.m.) rozkvetou stromy a půjdu na to.

Já bych s tím moc nespěchal a počkal na zesílení včelstev ,aspoň 5 plástů s plodem.Musíte počítat tak 3 sezony než budete mít dostatek kvalitních souší.Jinak osobně preferuju 39x24 a zimovat ve dvou nástavkách s 20 plásty ,vzadu nechávám místo na léčení a lepší větrání.

2 bedny 24 moc, jedna zoufale málo a hlavně, nejde pak panenský med - dadantisti nikdy nevytáčí velké rámky, které se účastnily léčení, ve kterých tudíž nemůžou nebýt rezidua léčiv a hlavně tam nemůžou nebýt zbytky zimního krmení. Mám za to, že právě odtud pocházejí rekordní výnosy některých kolegů - nespotřebovaný škrobový hydrolyzát, kterým krmí čím dál více včelařů.

Prostě systém Dadant je vyspělejší technologie, vyšší level a taky je v něm asi třetina práce proti klasice 24. Ale někdo se třeba rád nadře než by se učil něco nového. Podotýkám, že i k míře 24 používám NN15 a za plodiště je nutné potom považovat VN+NN. Jen je na míře 24 vždycky pomalejší rozvoj a většinou (7-8 let z deseti asi tak) méně medu.

Hajnej57

A vám ještě něco. Nikdy nekrmte nic kromě cukru a nikdy v hustší koncentraci než 1:1 a nikdy netravte své včely KM ani jinými prostředky kromě Gabonu a Varidolu. Jak léčím jsem tu podrobně vypsal. Je nutné nevystavit včelstva nikdy žádnému stresu a právě stres zabíjí. Pak budete mít vč bez úhynů.
Ať se vám daří.

Takto jsem to dělal doteď, chci zkusit větší plodiště bez prohazování nástavků

Na 39x30 13 rámku jsem včelařil a nic moc,musí se používat přepážka a špatně se obměňůje dílo v plodišti + tam zůstává hafo medu a ten medovicový je nutno vytočit,nebo odebrat celé rámky.Na 39x24 obměňuji v plodišti v pohodě 10 rámků,staré vyvařím a med z plodiště neberu .jedině při melicioze a doplnim soušemi .Odeberu si pylové plásty, medové ,které případně použiju na jarní dodání zásob a tvorbu oddělků. Musíte si to prubnout a pak uvidíte sám, kde je včelaření pohodlnější.

Pobavil jste mě, neposmívám se vám, ale pane, já včelařím od kolíbky a v 8 letech mi maminka dala první vč. Chápat jsem to začal a byl schopný něco sám rozhodnout tak od 13. Co já všechno vyzkoušel! Ale rodiče byli velmi pokrokoví a úl 39x30x12 univerzál s pevným dnem (TS, jak jinak) a k němu medníky 39x15x11, měli rodiče od r 1950 a dodnes se jim nic nevyrovná a dokonce poslední 4 mám. Jen jsem u nich zadělal vzadu okýnka jako nepotřebnou (škodlivou) zbytečnost.

Velmi úsměvná je úděsná pracnost co jste svými několika málo úspornými větami popsal. Věříte, že nic z vašich kejklů nedělám? Třeba proč jim proboha berete pyl?
A nebo, proč je vám líto medu ve vysokých plástech? Sice jste si to pak uvědomil a snažil se to napravit a výsledek je, že si odporujete sám v kratinkém článku. rostě med v plodišti musí včelstvu zůstat, neboť jak říká přísloví předků: "med delá včely a teprve včely můžou udělat med." Kdo je nenažranej, nemá pěkná vč, nebo je nemá pak vůbec (většina úhynů je na 39x24) a nebo aby měl stejně medu, má 3x víc práce.

Melecitoza na třicítce nijak ničemu nevadí a nemusí se nijak vytáčet pane začátek víte? Prostě se krmí tak, že na VN je jeden NN s poškozenými nebo zakladenými rámky a krmí se skrz něj. Včely nejsou hloupé a už si (po půlce července a tak se klidně krmí skrz několik medníků) nosí cukr dolů nad plod a případnou melecitozu uloží právě do toho nadsazeného NN - v této funkci mu říkáme Krmná Komora = KK. Ta přijde pod VN, mezi něj, tedy mezi VN a POL, v půlce září se vším, co v něm je. Zjara bývá prázdný a vč někdy během zimy, nevím kdy a je mi to jedno zásoby vynosí a i dokonale vyčistí případný "cement". Když v některých rámcích je zjara v době tvorby nových POL (právě nyní = kvetou špendlíky a začíná javor mléč) trocha medu či zásob, použijí se jako 5 dělničáků, které tvoří spolu s pěti trubčáky (1 starý trubčák + 4 nízké SR) nový POL. To je jedno ze dvojího zvedání VN, to první bylo toho 15 září vloni. Nikdy víc se VN nezvedá. Případné přebytky pylu dávají prívě dolů do POL a neomezují ve vysokém prostoru matku. Neomezují jí ani sladinou při silné nárazové snůšce, i tu dávají nejdřív do POL a po provotním zahuštění právě v POL to už přenášejí nahoru do medníku se správnou vlhkostí.

Ing. Řeháček vymyslel třináctirámkovou slepou uličku právě proto, aby se mu lépe obměňovalo vysoké dílo a vy právě tu třináctirámkovost považujete za překážku obměny? Tak vás ujistím, že 13 rámků je JEDINÁ výhoda toho jinak ničemného atypu. Je mnohem těžší než jedenáctirámek a už jen to je pro muže 50+ velká obtíž.

Přepážku by měl používat úplně každý včelař, jestli jste nepochopil na co, tak si nepokecáme. Blinov ji mezi válkami vymyslel ne kvůli zužování za účelem rychlého jarního rozvoje. On jí vymyslel jako samoléčbu nosemy apis. Kdo nezužuje (nekomoruje) neléčí svoje vč od této nemoci. Včely to sice dají a nic na nich není vidět, ale o půl roku později padnou na záhadné virozy (1). Taky se pomocí blinovky dají jako jediný způsob u nevytáčení vysokých rámků získat prázdné vysoké rámky na "recyklaci". To je totiž při nevytáčení vysokých rámků velký problém - míty ty staré bez zásob. To ale zase vyloženě vyžaduje celý rok pořádat dílo tak, aby mladé rámky byly vepředu a staré v zadu. To ale zase vyžaduje mít v úlu nějaké vepředu a nějaké v zadu. To je zase dáno česnem, ale když je česno uprostřed tak to nejde. Česno při TS uprostřed a u 24 zvláště, je vražedný nesmysl!

Ale jak myslíte pane kolego.

Vysvětlení (1).
Přibližně do plošného pokrytí mobilním signálem před cca 20 lety mnozí včelaři nezužovali, dokonce to tak zvaní odborníci nedoporučovali a tvrdili, jak je zužování zbytečné a jak je nutné chovat silná vč, která žádné zužování nepotřebují. NA kosila včelstva a na to se nejdřív dovážel Maďarský prostředek Fumagilin a po zákazu ATB u nás byl nahrazen tuzemskýn prostředkem na bázi sulfonamidů. Dělali jsme doslova kra.iny s těstem (jinak se ty léky nedaly aplkovat), aby se vyléčila NA a tím jsme si decimovali vč (zjara těsto nesmí dostat protože je to vyhání za každého počasí pro vodu). Dokonce byly spolky vybaveny mikroskopy a dobrovolníci chodili po včelařích hledat spory a u našich zužovaných vč (i u jiných kdo zužovali - komise si toho všimla) jich bylo vždy o řády méně. To o Blinovovi a důvodu jeho vynálezu jsem se dozvěděl až po revoluci.

No a konečně jádro sdělení. Dříve NA až tolik nevadila, vč se nějak sama ozdravila, ale oslabená ta vč byla, jen prostě ještě nepřibylo zintenzivnění postřiků na polích (spíš jsou nyní jedy silnější) a mikrovlny (ty hlavně) z mobilů, GPS a i počet špionážních družic narostl geometricky. Ty další zhoubné vlivy, KTERÉ NEMŮŽEME OVLIVNIT, přibyly a před rokem asi 1995 nebyly. Nyní je to tak, že se mnohé drobné stresy u včelstev sčítají a výsledkem je málo životaschopná část vč. Ano, každý jeden malý škodlivý vliv a ani součet dvou-tří by ještě nevadil. Jestli se ale drobných stresů sečte víc, pak vč dostane virozy a padne. Nyní Včelařství stále už několik let řeší důsledky, ale ne příčiny. Za hlavní příčinu jsem já vyzkoušel a identifikoval vysoké dno se sítí. To ale je, jak jsem se nedávno dozvěděl, nutná podmínka pro získání dotace na pořízení úlů. No tak jo, někdo tu programově vyrábí úhyny a nedá si to vysvětlit, jak jo, jak je čí ctěná libost. Ale stačí tyhle kra.iny nepoužívat a úhyny mít nikdo nemusí.

Ano, viry nakonec úhyn způsobí a VD se na jejich přenášení asi spolupodílí. Ale ani viry (jsou tu se včelami miliony let) a ani relativně nový VD nejsou PŘÍČINOU podzimních a časně zimních úhynů. Důkazy nemám, nejsem Dol a neberu na to miliony. Mám ale zdravý rozum a všimnul jsem si, že nejčastěji hynou ta nejsilnější včelstva. Ta, která nebylo třeba o půl roku dřív - zjara- zužovat (a pomoci jim zbavit se zavčasu NA). Někdo si umí uvědomit souvislosti a posloupnosti, jiný méně.

Za výzkum by stálo zjistit, a nedělá se to pokud vím, jak se na úhynech podílí který úlový systém a technologie ošetřování. Za sebe tvrdím, že při Dadantsystému při nepoužití týračů včelstev, jako jsou očka a sejta ve vysokých dnech a kyselina mravenčí, úhyny nejsou. Ale statisticky to dokázat nemůžu.

Každý by měl asi popisovat a hodnotit na základě vlastních zkušeností. Takže se ptám: tome, máte vlastní zkušenosti s optimalem či langem?

Ne, nemám, Lang je zastaralý a docela primitivní úl a Optimal je nízkonástavkový nesmysl, překonaný v jůseji už brzy po ww2. Tam s tou volovinou začal dr Farrar před ww2 a nefungovalo to, tak to Ami opustili. To ale u nás nevadilo aby to v 80 letech 20 stol, tedy po 30 letech od skonu v Americe oživili u nás.

NN systém jsem, stejně jako J. Boháč, vyzkoušel toliko s NN 39x15x11 a stačilo, nesmírně pracný neefektivní systém. Dr Ptáček se zhlídnul v té době už dávno překonaného NN nesmyslu a vytvořil paskvil, navíc sice se stejnou mírou jako N nástavek slovenské míry B, ale NEKOMPATIBILNÍ!

Základní míra L 1/1 = 448x232 x10 je nesmyslná míra, naprosto, ale naprosto stejná jako česká národní míra 39x24x11, která má aspoň při stejné plástové ploše výhodu čtvercovosti. L je ještě o 8 mm nižší než zoufale nízká míra 24. Ale hlavně, L se používá v jiných klimatických podmínkách s NAPROSTO JINOU VČELOU A SICE LIGUSTICOU a tudíž jer u nás nevýhodný. Je to jen lezení do řiti Západu, nic víc, racionální důvod zavedení této míry u nás nebyl, my jsme ve včelařství byli a jsme stále vyspělejší než Amerika.

Do L vysoké 185 mm jsem dělal zákazníkovi smetence a blbější míru si už fakt neumím představit. Pro NN systém moc vysoké a pro "normální" včelaření zoufale nízké. Prostě plodiště složené z více než jedné bedny je kravi.a, která přináší nesmírnou více práci a malou efektivitu.

Zadováky jsou obzvláštní ptákoviny, jak mám info tak třeba Švýcarsko zažívá právě renesanci a návrat. Bůh s nimi, chtělo by se civilizovanému člověku říct.

Kdybyste se ještě ptal na ležany, tolik populární v Maďarsku a na Ukrajině, v Moldávii a části Balkánu, sem se nehodí pro nepřirozený systém. Dají se v nich chovat včely, to jde i v plechové rouře od kamen. Ale ležany jsou u nás neefektivní a hloupé. Taky proto se tu nerozšířily a nikdy se nerozšíří.

Kdybyste se zeptal, jaký se já domnívám, že by byl optimální úl pro naší včelu a naše podmínky, byl by to originál Dadant-Blatt míry 435x30x12 s pevným dnem. Je dost velký aby odpadl POL a tudíž nevadí, že je to robustní a těžké - díky pevnému dnu (šlo by ho udělat oddělitelnmé, samosebou) a díky technologii chovu by se nikdy nezvedal, není žádný rozumný důvod dávat něco pod vysoké plodiště. K němu (splním si sen a pořídím si to ještě letos) použiju své NN 39x15x11.

Pro neznalé (kdo by se zajímal o Rusáky) je to nejrozšířenější úl planety (Lang to není, to je lež), ovšem ve východní části světa se nazývá Mnogokorpusnoj (jak mu říkají Číňani netuším). Jinak ho používá celý Balkán, celá jižní Evropa, Francie, Belgie, Španělsko a Portugalsko a i bratr Adam svojí Buckfastku vyšlechtil právě v něm, ale v západním světě je znám pod názvem Dadant-Blatt.

Ještě něco byste chtěl vědět irokéz?

Proč vím, že není nutný nástavkový úl a tedy oddělitelné dno? Z nostalgie používám čtyři (+ 3 další jiné konstrukce) prastaré úly po rodičích s pevným dnem a POL je nad vysokým plodištěm. Lze to i když je to nepřirozená poloha POL. Stran pracnosti a výnosu medu je to stejné jasko úl nástavkový a proto vím jistě, že u systému Dadant není oddělitelné dno nutnou podmínkou. Naopak je řešením pro staré chlapy a ženy. A pořád je to nepřevěšování plodu, med jen v panenském nízkém díle a bez mřížky.

Stačí, vidím, že jste tedy pouze teoretik, co se týče optimalu, langu, a u dadantu se taky jen domníváte...obrázek ať si udělá každý sám.

Aha, jsem starý muž a nepochopil jsem hned, že jste nýmand, který nic nezná a ničemu nerozumí a tudíž jsem s vámi jen ztrácel čas (typům jako vy se odborně říká troll? - ubohý provokatér?). Už se to nestane, nebudu už na vaše provokace reagovat. Totiž kdo něco umí, umí taky pochopit, že tak zvaná tvrdá chemie ničemu nevadí když se dodrží několik jednoduchých zásad a vaše alternativní kejkle jsou jen iracionální Vírou. Taky jsme se nedozvěděli, kolik vlastně chováte včelstev, jak dlouho včelaříte a kolik vč vám každý rok uhyne.
Ale máte tu zastání a jistá, VŠ vzdělaná dáma okřikuje iracionálně mě, když se bráním vašim urážkám a napadání. Asi proto, že má Langy a že odmítá racionální chov včel. Jen si dovolím připomenout, že latinské slovo ratio = rozum. Co je na tom pozitivní? No to, že lidi vašeho typu o včely přijdou a naštěstí svoje pokusy o chov včel neopakují.

Nechme to, nevíte nic a nerozumíte ničemu a i základní vzdělání v oboru vám zcela chybí, a ano, nechť si každý udělá obrázek sám. Vy pro mě nejste partner na debatu, chybí vám elementární vzdělání v oboru stejně, jako elemtární slušnost.

Nějak se Vám to plete, tady není debata o chemii.

Tom.50

Zdravím Vás, měl bych na Vás prosbu, mohl byste mi poradit? Přebírám si včelastva od strýce, nikdy jsem nevčelaři, od loňska mám 2, první je v klasickém starém dvoukomorovém úlu B10, druhé jsem minulý květen přesadil do nástavku 39x24, včera jsem si dodělal nástavek 39x30, dna mám nyní pouze zasíťovaná, ale uřizno desku a napevno zadělám.

Teď k věci, rád bych jedno včelstvo zkusil ve vyrobeném 39x30 a začínám vyrábět druhé plodiště ale blatt 43,5x30x12 do něho bych chtěl přesunout druhé včelstvo.
Rád bych se zeptal kdy, jak a které včelstvo přesadit kam, popřípadě jestli zkoušet mezikrok z B10 na 39x24 a následně dál, ale myslím, že bych těch změn bylo na holky asi moc, nevčelařil jsem nikdy, tak bych se rád zeptal.

1) úl B10, vč zimovalo na 8 rámcích v jedné komoře

2) 39x24, před 14 dny jsem rožšiřoval z 1 nástavku na 2, včely obsedaly všechny uličky a v podmetu byl průvěs.

Moc děkuji za pomoc. Případně mohu poskytnout email pro komunikaci.

Díky. TS

Můj mail najdete,když se posnažíte. Dám vám svůj čas jako jsem neodmítnul nikoho, kdo projevil skutečný zájem. Mnohé se lze taky dočíst tady na IF a taky ve více než 3.900 příspěvcích na VF. Ovšem fora jsou konstruovaná nešikovně a hledání je nekonečné ztrácení se. Nebo přesněji, já neumím hledat a tak se nedivím, že se mě lidi ptají na stejné, nač jsem odpovídal mockrát.

Začněte tím, že si osvojíte (naučíte se) odbornou terminologii, třeba pojem "přesadit" já ve včelařině neznám. Stejně tak slovní spojení "jedna komora" mi nedává rozumný smysl, protože komorou ve včelařině nazýváme prostor za blinovou přepážkou při předjarním zužování. Mám ale za to, že vy komorou asi myslíte nástavek.
To se vám neposmívám a nesnažím se vás ponížit či urazit, jen si můžeme ušetřit mnohá nedorozumění a spoustu času. Začněte prastarou knihou Otakara Brennera Zákonitosti života včelstva, tam najdete kompletní pojmosloví platné do dneška. Mimochodem i název nástavek je od něj. Ale ppzor, jeho knížka Nástavkový úl dnes už nejde použít pro Kraňku, je k uzouifání malinký a pro normální kraňská vč by byl pak i 2 metry vysoký. Nicméně obecné prazáklady platí a budou plati vždy.

K vaší otázce. Ne úplně jsem pochopil co chcete.

S mírou B nemám žádnou zkušenost, považuju jí za stejně nešťastnou a ničemnou jako 39x24. Jsou to míry překonané, neumožňující (pohodlně) systém Dadant. U B nejběžnější je B10 (číslovka udává počet rámků v nástavku) a je to malé, dvě "bedny" moc. U naší 24 na 11 r to samé, jedna bedna k uzoufání málo, dvě moc.

Jestli chcete originál DB, pak chválím, sám jsem se k tomu ještě nedokopal. Do rámku této míry se dokonale vejde a to i s oušky (pokud je rámek dle někdejší ČSN a tedy horní loučka (dále jen HL) dlouhý s oušky 415 mm) rámek míry 39x24. Já bych to udělal tak, že do rámků DB bych vložil celé rámky 39x24 tak, aby spodní loučka 24 ležela zevnitř na SL DB. Jasné? Prostor nad vloženým rámkem zastaví divočinoiu a stejně tak po stranách. Ničemu to nemůže vadit. Nahoru by šlo vložit proužky nařezané ze starých souší, po stranách též, ale není rozumný důvod.

C jsem právě popsal je nejjednodušší způsob převedení jedné míry na jinou. Při troše snahy by šlo do louček DB vložit i B po odřezání oušek. Spíš by se musel rámek DB sbít kolem B s tím, že by těch pár rámků bylo na šíř o malinko "bachratějších", jasné? Neztrácíte se?

Co znám přes 50 let a funguje dokonale je jedna bedna (neodborně bedna, správně nástavek, píšeme zkratky Vysoký Nástavek VN, logicky u nízkého NN a tak podobně) 39x30x11 + libovolný (kolik je potřeba) počet NN 39x15x11.

Pokud si já pořídím originál VN DB, pak k tomu ale jako medníky použiju NN 39x15x11, mám jich několik desítek + asi tisíc rámků. A tak i když byste si vy pořídil VN 39x30x11, pak její NN použijete i u DB. Nikdy se nepřevěšuje plod a tak není žádný důvod mít v medníku rámky stejné délky. Možná by bylo dobré si na netu najít a nastudovat co je to originál DB. Tento úl se v bývalém SSSR nazývá "Mnogokorpusnoj" protože rusky nástavek je korpus (v Ukrajinštině ale magacin, což je zase v ruštině zásobník, třeba u samopalu).

NN uvedené míry úspěšně už přes 40 let používám i u míry 24. Pak je plodiště složené ze dvou nástavků, VN24 + NN15 a je to ideální, neboť 24+15 je 39 a tudíž je to pak dokonalá krychle = nejpřirozenější tvar pro včelstvo (to je koule, ale krychle se jí blíží nejvíce).

Tady bych teď skončil, sdělte, zda jste pochopil co píšu a zda akceptujete, že bez studia odborné literatury a osvojení pojmosloví to nepůjde. Pokud máte jiný názor, pak vám já neumím pomoci. Studovat (ne číst, čtou se romány) se dá za pochodu, vše co uvidíte ve včelách lze ihned porovnávat s tvrzeními v knihách. Varuju ale před západní, tak zvaně odbornou literaturou (to je teď velmi moderní). Západ, a hlavně ne Amertika, nedosahuje našich odborných kvalit. Ale hlavně chová jinou včelu v jiných podmínkách (a v zastarale hloupém úle) a tudíž cokoli, i třeba seriozního z USA, Kanady či Austrálie, je nám naprosto k ničemu a je to jen ztráta času.

Zdravím Vás,

Děkuji za Vaš čas a odpověď, s fóry to vidím podobně, ale je to také tím, že někdo vznese dotaz, druhý odpoví a dalších pět se vyjadřuje k odpovědi ze subjektivního postoje a pak je tam tolik příspěvků, že se těžko něco hledá a přidáná hodnota je minimální.

Názvosloví dopiluju, už na tom pracuji a literaturu si seženu dle doporučení, něco málo už jsem četl, ale rád si nechám poradit. Děkuji.

Všechna doporučení jsem pochopil, jen se ještě zeptám. Zmiňujete, že používáte VN24+NN15 - chápu, jen se zeptám, pokud se včely pak připravují na zimu, tak manipulujete s nástavky vůči sobě, že dáte NN15 pod VN24 nebo nikoli? Dočetl jsem se, že u VN 39x30 se pod něj na zimu vkládá právě ten NN15.


Ještě jednou Vám děkuji za čas.

Myslí vám to, je to tak. Jen je 24 ničemná po všech stránkách a jestli začínáte, zbavte se jí. Hlavně je s ní na stejném stanovišti, dokonce na stejném podstavci (podstavec nemá v tomto význam, jen tím chci říct, že je vše naprosto stejné) víc práce než se 30. Ale taky mám Sedláčkovu míri 39x34,7 a s tou už je zase víc práce než s 30 a tak neplatí, že čím vyšší tím lepší.

Vše myslím na 11 rámků, což je u délky rámku 39 čtverec. To je pro mě zásadní a základní, nikdy nebudu pracovat "na jednu ruku dlouhou", na to se mám moc rád a nehodlám si zničit záda. Za povšimnutí stojí, že v USA a jinde za mořem u včel pracují jen mladí zdraví nádeníci a nikdy není vidět chlap nad 40, žena ani omylem.

Takže, jeden rok je lepší TS, jiný rok SS a po většinu let je to jedno a tak kde nemůžu k úlu z boku tak mám TS.

Jen doplním jeden základní blud. Tak zvaní odborníci si kdysi vzali do hlavy, že v úlech musí být sucho. Vynalezli týrání včel chladem a navymýšleli k tomu různá mučidla jako jsou očka, moc velká česna a teď třeba Včelařství přináší krav-nu o větracích strůpkách. Přitom holt lidský namyšlený estét jaksi přehlédl, že včela žila miliony let ve shnilé, vlhké dutině, zevnitř vystlané vodou nacucaným tlejícím práchnem, plným plísní a žila a úspěšně. Až s člověkem jí ničí jedna pohroma za druhou a lidé jí dělají takové peklo ze života, že jí pak zachraňují. Ale o tom snad založit vlákno.

Základní zásady bezúhynovosti a zdravých vč. Česno v plné sezoně max 75 cm2 a musí to být JEDINÝ přívod vzduchu! A česno MUSÍ být u strany a NIKDY UPROSTŘED. Ani u TS (u té už vůbec ne) a ani u SS.

Nikdy očka, když říkám nikdy, tak tím myslím NIKDY!

Ale úplně nejhorší je síto ve dně. Včely se sice z podchlazeného plodu vylíhnou a vypadají OK, ale pak včelstvo uhyne, protože se plod nikdy nevyvíjel v podmínkách, které pro svůj zdárný vývoj potřebuje. Chladem podtržené včely vychovají další včely, ale i dalším gfeneracím něco chybí - teplo v předjaří, jaru, ale i v létě (víme přece o Andule a chladných ránech). A protože nevíme kdy se ochladí, nesmí být sejto ve dně nikdy.

Axiom o tom, že jsou pro včely hniloby a plísně obecně škodlivé je základní nesmysl, pokřivený lidskou patologickou fobií z bakterií (vše máme antibakteriální a pak nás kosí jen zahlídneme mikroba). Přitom nevíme, zda včely dokonce nějaké toxiny (nemusí to být vždy toxiny - Penicilin je taky plíseň) z plísní, hniloby a hub nepotřebují - možná že milionleté soužití včel s těmito organismy byla symbioza. Ale to by měli zkoumat ti, co za zkoumání berou prachy. My se můžeme jen domnívat a zkoušet.

Někde jsem tu kupříkladu napsal, že jsem si nadělal úly z 30 mm extrud a že je v tom mokro a že je už nechci. Po letošním extrémně chladném jaru, kdy díky doslova "hnojníku" na dnech, jsou v nich úplně nejlepší včely. Možná proto, že nemusely pro vodu ven, nevím to. Rozhodně si je nechám, protože teď, jako proutku mávnutím, je v nich najednou sucho a čisto.

A tak dále, a tak dál. Když ale někdo podlehne masírce, pořídí si jeden typ úlu a jednu míru a osvojí si jednu metodiku, nikdy nemá šanci zjistit, co by a za kterých podmínek mohlo být lepší.

Máme fanatiky zuřivé monitorovače, kteří patologicky šílí a denně pomocí sejt ve dnech počítají brouky. Pak tu máme fanatické volnostavbaře a pak jiné magory, co nemají vůbec v úlech rámky. Pak jiné, kteří neléčí a myslí, že vyšlechtí varroaodolnou včelu a jiné adorující americký zastaralý a krajně ničemný úl.

Je na každém co a jak chce dělat a je to i na vás. Chápu, že nebaví každého objevovat a vynalézat, nebo řečeno knižně prošlapávat jako první pěšinky v neznámé džungli. Na druhou stranu, někdo vždy musel být první a stačí to zkusit a do posledního detailu, ne jen něco, ale celý komplex vyzkoušet vše to, co tu doporučuju.

T.S. zdá se mi, že vy máte šanci, ať se daří.

Zdravím Vás, omlouvám se, že odpovídám až nyní, ale bylo povícero starostí, moc chci poděkovat za Vaše nazory a podněty, včelky jsem přesadil a myslím, že jim to svědčí, dneska večer jsem zrovínka sklepl roj, tak zítra budu dělat dalši 39x30 aby holky mohly prosperovat.

Očka jsem vyřadil z užívání a holky s porovnáním se včelstvy v B10 a 39x24 se jim daří skvělě.

Moc díky, pokud bych měl v budoucnu nějaké další otazníky, chtěl jsem Vás poprosit, jestli bych se na Vás mohl zase obrátit.

Mějte se fajn.

TS

Měl bych dotaz, zdaje lepší v plemenáčku na 6 rámků 435/30 (DADANT) mít malé česno prům.25 mm a síto ve dně, nebo větší česno s možností zůžení bez síta ve dně.
Děkuji za rady

Nemám originál Dadant-Blatt, mám 39x30 a i mě se zdálo u tak velkého plemenáče česno 25 mm malé. Nejspíš jsou to liché obavy, ale protože i oddělky převážím na druhé stan (jen 2,5 km) řeším to tak, že udělám dvě a obě opatřím kruhouvým plast uzávěrem. To vlevo z pohledu za úlem je česno a uporostřed větrání (skoro pořád zavřené jen s průduchy)

U starších plemenáčů z doby, než jsem objevil zhoubnost sítí ve dně, jsem dělal dvě zasíťované díry 25 mm uprostřed dna. Pak jsem zjistil, že se velmi rychle zanesou mělí a pomůžou tomu samy včely propolisem - uakzují, že to tam nechtějí. U plemenáčů na 5 rámků i se zacpanými větracími otvory ve dně nebyl nikdy problém s jediným česnem.

https://www.evcelarstvi.cz/ockove-uzavery

Dobrý den Tome

jsem teprve ve stádiu sbírání informací o problematice včelaření.
početl jsem, resp. prostudoval Vámi popsanou metodiku včelaření v Dadantech, a velmi mne zaujala. Dříve jsme se klonil k propagované metodě v Langstroth úlech, ale nyní více tíhnu k systému s vysokým plodištěm. Nehledě k tomu, že stále nerozumím tomu, kdy a jak přehazovat nástavky. Informace jsou často protichůdné

U vás se mi také líbí, že popisujete postupy celkem detailně a opakovaně.

Měl bych prosím několik dotazů k metodice na dadantech (VN 39x30x11)
dovolím si použít část příspěvku pro uvedení problému

1. Kdy přidat první medník píšete: .....Až budou načerno obsedat VN...., ale kdy přidat další medník? Jak toto poznat, a jak poznat, že je med zralý - vhodný k vytáčení?


2. Ale zpět do první půlky 7 měsíce, V den posledního braní medu dám večer velkou dávku krmení. Do konce srpna, nejdéle půlky září (9 měsíc) musí být nakrmeno, raději dřív. Ale VN se nesmí ulejt, musí jim zůstat volné buňky kde bude zimní chumáč. Je to tam, kde se vylíhne poslední plod. Protože mají pod sebou POL, dají se ulejt snadno, musí se to pohlídat.

Co je myšleno pojmem "ulejt" a jak to pohlídat?


3. Přesun KK pod VN. Na to prázdný NN a dekl teprve na to. Musí mít nad sebou tento prostor kam jim utíká všechno teplo a to zajistí, že jich po 10.10. nebude mít 90 i víc % plod. Tehdy se dělá první fum. Prázdný NN je na nich celou zimu, aby je náhodou nenapadlo začít plodovat. Zateplí se až po Silvestru.

To znamená, že po silvestru se prázdný nástavek sundá a zateplené víko se dá na VN?
Během zimy je igelit na VN?




4. Jo podložky mám po celý rok a čas od času se podívám,.....
Někde jste psal (dával i odkaz), nyní nemůžu najít, že na podložce máte položenou mřížku a přes ni tkaninu (jemnější mřížku).
Dokážu si představit, když je zasíťované dno, tak co propadne tak je pryč. Pokud ale leží podložka přímo ve dnu, nevadí to včelám, neuklízí to? Nebo tomu dostatečně zabrání ona mřížka na podložce?
Pokud máte podložku vloženou ve dnu, neubírá to z oněch ideálních 18mm?
pokud bych dělal dno, nebylo by lepší pár milimetrů přidat, aby tam těch 18mm zůstalo komplet?





Tato metodika krásně popisuje co dělat, když už je vč. rozběhlé (např. po roce)

Mohl byste prosím i popsat, jak se do tohoto stavu dostat? Jak postupovat, když si donesu domů oddělky? Nemám souše.....


Dále by mne zajímala práce s budoucími oddělky, jak je "chovat",
Je to stejné jako s novými oddělky pro založení včelstvy?
Jak a kdy je popřípadě zase spojit pro výměnu matky; popř. je přezimovat
To by stálo za samostatné vlákno

Předem děkuji za případnou ochotu

Jen poznámka - s Langstroth úlem můžete také včelařit jako s Dadantem. Stačí se podívat na rámkové míry, které Langstroth nabízí

romaning na vaše dotazy odpovím zvlášť

Souhlasím s pánem s nickem irokez. Má to ale v ČR jednu vadu. Lang nemá výšku 30, ale jen 28,5 a nebo 32,5. První je docela málo a druhá je docela moc.

Pak má Langstroth tu vadu, že je jen na 10 rámků a jen na SS. V USA dělají se včelami jen mladí zdraví nádeníci a nikdo nad 40, hobby stylem se tam nevčelaří. Varuju každého před prací "na jednu ruku dlouhou", enormně trpí záda. Tak moc, že to nejspíš nezůstane bez následků.
Dokonale to popisuje článek ze starých OVP z doby, kdy se slovensky nástavek ještě řekl "debnička". Článek se jmenuje Je včelár debničkár ťažko pracujúci? V článku je dokonale popsáno co se děje se zády včelaře, který pracuje s úly na SS z pozice za úlem.

Do USA se taky nesmí koukat ještě pro jednu věc. Vlaška je pro nás nepředstavitelná včela a třeba nemůžou být úly hned vedle sebe, ale musí být minimálně metr, raděj víc od sebe. Jak jsou blíž, furt se to z rve a vykrádá. Pak ale může Američan dělat z boku, protože má úly jednotlivě.
Prostě je nutné si zjistit i tyhle datily! Už je to únavné pořád připomínat, že USA jsou včelařsky velmi zaostalé a tudíž koukat ustavičně přes plot k nim a dokonce je mít za jakýsi etalon pokroku je velmi zcestné!

odpověď pro romaning


Dobrý den Tome i vám dobrý

jsem teprve ve stádiu sbírání informací o problematice včelaření.
početl jsem, resp. prostudoval Vámi popsanou metodiku včelaření v Dadantech, a velmi mne zaujala. Dříve jsme se klonil k propagované metodě v Langstroth úlech, ale nyní více tíhnu k systému s vysokým plodištěm. Nehledě k tomu, že stále nerozumím tomu, kdy a jak přehazovat nástavky nikdo rozumný (líný jako já) nástavky nikdy nijak nepřehazuje. Informace jsou často protichůdné asi se nedivíte, že ne

U vás se mi také líbí, že popisujete postupy celkem detailně a opakovaně. opakování matka moudrosti a děkuju vám

Měl bych prosím několik dotazů k metodice na dadantech (VN 39x30x11)
dovolím si použít část příspěvku pro uvedení problému

1. Kdy přidat první medník píšete: .....Až budou načerno obsedat VN...., ale kdy přidat další medník? no až je první přidaný plný přece Jak toto poznat, a jak poznat, že je med zralý - vhodný k vytáčení? no tak, že je zavíčkovaný až ke spodní loučce. Ovšem ani to nemusí být záruka. Aby byl med dobrý (vlhkost do 18,2%) je potřeba ještě dodržet několik základních věcí. nesmí být jediné očko a nesmí být vysoký podmet a lepší je (v mých podmínkách) TS a hlavně ne polystyren ve stěnách Že je to pravý opak tvrzení mejnstýmu? No je, já vím.


2. Ale zpět do první půlky 7 měsíce, V den posledního braní medu dám večer velkou dávku krmení ne jakéhokoliv, ale jen 1:1, neustále opakuju, že musíte dělat přesně do nejmenších detailů vše ppřesně jak říkám a nebo to dělejte jinak, protože fungovat to bude jen tak, jak vám říkám. Do konce srpna, nejdéle půlky září (9 měsíc) musí být nakrmeno, raději dřív. Ale VN se nesmí ulejt, musí jim zůstat volné buňky kde bude zimní chumáč. Je to tam, kde se vylíhne poslední plod. Protože mají pod sebou POL, dají se ulejt snadno, musí se to pohlídat. Aha, nenapadlo mě že to tu čtou úplní začátečníci. Omlouvám se. Takže. Vč musí mít určitý prostor, říkám mu neodborně (neznám ten pojem z odb. lit.) sediště. To je prostor na několika rámcích velký asi jako dvě dlaně s prsty nastojato. Tedy u třicítky spodek plástů, pomyslné kolo vysokí é asi 15-18 cm a široké tak 20 cm. Na prostředních rámcích (nebo spíš blíž k česnu) takto, ke krajům jsou zásoby níž. Asi tento prostor by měl zůstat volný. Vyžaduje to zkušenost. Jestli mám VN plný medu (po 1.7. už vč dává med nejdřív na vysoké plásty a až pak do prvního NN nad VN) a krmím skrz KK (ta se musí vystrojit jak jinde detailně vysvětluju, píšu JAK i PROČ), tak jestli je VN skoro prázdný, musím zkrmit asi 25-30 kg (ekvivalent) suchého cukru. jestli je plodiště (VN) plný medu, o to krmím méně.

Co je myšleno pojmem "ulejt" a jak to pohlídat? kontrolou


3. Přesun KK pod VN. Na to toto jsem napsal bl.ě, mělo být na VN prázdný NN a dekl teprve na to. Musí mít nad sebou tento prostor kam jim utíká všechno teplo a to zajistí, že jich po 10.10. nebude mít 90 i víc % plod. Tehdy se dělá první fum. Prázdný NN je na nich celou zimu, aby je náhodou nenapadlo začít plodovat toto je pro začátečníky, já tento prázdný (bez rámků) NN ruším před první fumigací a dávám nezatepllený dekl, na konci vysvětlím co to vlastně mám za dekly. Zateplí se až po Silvestru raději po předvánočním aerosolu.

To znamená, že po silvestru se prázdný nástavek sundá a zateplené víko se dá na VN? ano, tak, ale pod dekl přijde samosebou igelit
Během zimy je igelit na VN? ano, jak jinak? Zalepily by propolisem dekl a to nechceme, vše musí být "čisté"




4. Jo podložky mám po celý rok a čas od času se podívám,.....
Někde jste psal (dával i odkaz), nyní nemůžu najít, že na podložce máte položenou mřížku a přes ni tkaninu (jemnější mřížku) to jsem rozhodně nebyl já!!!!, nedávám žádná sejta nikdy a to ne jen kvůli vražednému luftungu. Tady jde o víc. Včely chozením posítu ztrácejí "chodidla" a pak sice jsou v úle, vč vypadá pěkné, ale část jeho včel jsou invalidní nepracující důchodci. Tvrdím, že síta jsou hlavní příčinou úhynú na údajné VD a viry.
Dokážu si představit, když je zasíťované dno, tak co propadne tak je pryč. Pokud ale leží podložka přímo ve dnu, nevadí to včelám, neuklízí to? Nebo tomu dostatečně zabrání ona mřížka na podložce?vysvětleno výš
Pokud máte podložku vloženou ve dnu, neubírá to z oněch ideálních 18mm?
pokud bych dělal dno, nebylo by lepší pár milimetrů přidat, aby tam těch 18mm zůstalo komplet? těch 18 mm to jde o česno a podložka až do česna nezasahuje. Druhá funkce podmetu 18 mm je, že ještě vč nestaví a pořád ještě nedělají "šplhací můstky", neboli boule ze dna nahoru. A tak 18 +-2 mm, nebo i jen 15, když je česno cca 70-75 cm2 nevadí





Tato metodika krásně popisuje co dělat, když už je vč. rozběhlé (např. po roce)

Mohl byste prosím i popsat, jak se do tohoto stavu dostat? Jak postupovat, když si donesu domů oddělky? Nemám souše..... udělám na to vlákno


Dále by mne zajímala práce s budoucími oddělky, jak je "chovat",
Je to stejné jako s novými oddělky pro založení včelstvy?
Jak a kdy je popřípadě zase spojit pro výměnu matky; popř. je přezimovat
To by stálo za samostatné vlákno

Předem děkuji za případnou ochotu

Moje dekly budou vidět (myslím) na fotkách v Dymáku 3/22 a doporučuji všem si ho koupit, obsahuje asi 5x víc článků o včelách u nás a na Slovensku (a ne ve všech řitích světa).

Moje dekly jsou formy na betonové hlavice sloupú systému KB-Blok. Ze zlikvidované betonárky jsem je dostal za odvoz. Mají vnitřní rozměr 49x49 cm a bohužel se do nich vejde pouze 20 mm PS. Mám jich hodně a tak po dokrmení před první fum snímám prázdné NN a dávám prázdné (bez PS) dekly.

PS 20 mm v deklu je jediné zateplení mých úlů smrk 20 mm a nebo voděodolná překližka BO 18 mm. Ovšem v překližkových se snažím nezimovat, velice trpí.

Dobré odpoledne.
Pane Tome. Mě se zdá že jste ten odstavec měl napsaný dobře ne? Viz text:

3. Přesun KK pod VN. Na to toto jsem napsal bl.ě, mělo být na VN prázdný NN a dekl teprve na to. Musí mít nad sebou tento prostor kam jim utíká všechno teplo a to zajistí, že jich po 10.10. nebude mít 90 i víc % plod. Tehdy se dělá první fum. Prázdný NN je na nich celou zimu, aby je náhodou nenapadlo začít plodovat toto je pro začátečníky, já tento prázdný (bez rámků) NN ruším před první fumigací a dávám nezatepllený dekl, na konci vysvětlím co to vlastně mám za dekly. Zateplí se až po Silvestru raději po předvánočním aerosolu.




Krmí se přece přes NN (KK). Po zakrmení se dává Gabon na jeden měsíc čili od cca 1.8. do 1.9. V půlce září se veme KK a dá se mezi POL a VN. Poté se dá na VN
prázdný NN na to dekl což zajístí že ve VN nebude plod, následuje fumigace cca 10.10 .

jo

Tome nejkratší příspěvek co jsem od Vás četl

Když někdo uvažuje a chápe tak brilantně jako krekařík, pak to jde samo.

(krekařík, mám u vás panáka)

Díky , ale jak se říká teorie šedivá praxe strom zelený. Zatím jsem jenom teoretik uvidíme jak to půjde v praxi, asi budu muset k úlům chodit s popsanýma lejstrama , abych na něco nezapomněl. Samozdřejmě bych vám těch panáků koupil i 10, ale vy tvrdé nepijete a já jsem od vás neskutečně daleko . Každopádně je už tady díky vám popsána kompletně celá metodika pro začátečníky krok za krokem takže zbývá jenom koupit, nebo vyrobit úly a další věci k tomu potřebné a začít včelařit.

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!

Dobrý den,
jak by v dadant systému fungoval quadro rozměr 39*39 (horní loučka klasika 39 a k tomu všechny další 39 - boční stejné jako spodní u 39, takže by to bylo 39*40,4-6 dle síly oušek). 10 plástů vychází lehce nad 150 dm2 (cca 157dm2). K tomu nízké medníky 15).
Šlo by to bez polštáře?
Nebo by se omezily na jeden prostor a šly ven?
Zimování bez nízkého nástavku (ať dole či nahoře)?
Borcení plástů (5 drátů?, svisle/vodorovně - vyřezání trubčiny)?
A další.
Děkuji za reakce.

Nebude to fungovat z několika důvodů.

Jeden prostor vysoký 30 cm je optimum dlouholetým zkoušením ověřené už našimi předky. Ještě by se, asi (hodlám letos vyzkoušet), dalo Superjumbo vysoké 325, protože Lang zkrátka 30 cm nezná. Píšete to sám, vč se omezí na jeden prostor, nechce se rojit a spokojí se s daným. Hodně to už je i u Sedláčka vysokého "jen" 34,7 a tak u výšky 39 je to nesmysl. Konkrétně. V super roce se to nevyvede jen u asi třetiny vč. V roce průměrném sleže polovina a víc vč, prostě medník ignorují a nebude žádný med a nebo troška. V jalovém roce budou vč zubožená, náchylná k nejrůznějším chcípavkám, med už vůbec ne.

Hlavní ale je těžba medu jen z panenského a nikdy by se něměly vytáčet vysoké rámky. Nakonec to tak dopadne, lidi to poznají na chuti medu a bude přibývat těch, co budou vyžadovat (a skvěle platit) jen med z panenského. Nechci tu napsat kvůli závisti, zač se prodává můj med. Ale kvůli malým desítkám % nad cenu ve výkupu bych se s tím neexponoval.

Bez tlumiče, někde tu vysvětluju proč, nepůjde délka rámku 39 pokud budeme chtít čtvercový úl a tedy na 11 rámků. Zkrátka počet dm2 je věc jedna, ovšem uspořádání je věc úplně jiná. Uvažuju (sním), že by dvanáctirámkový D-B umožnil nemuset mít TL. Po dnešní a včerejší včelařině mě včely vrátily nohama na zem, napíšu o tom v jiném vláknu.

Moc nerozumím vašemu popisu, uvažujete snad úl nečtvercový? Proboha proč?

Borcení je problém u Sedláčka při výšce 34,7, při vyšší to bude jen horší. Přidání jedné M u Sedláčka nic neudělá. Nejde ale přemést vč na M, to se M zhroutí i když by byly bez parafinu od solidního výrobce. Řešil jsem to tak, že jsem měl rámky rozdělené vodorovně loučkou tlustou jen 6 mm umístěnou asi ve 2/5 odzdola. Za pracnější vystrojení rámků mi to stálo.
Ne, z míry vysoké 34,7 jsem definitivně vycouval už vloni a už nikdy více!!!!

Nápad nemuset mít TL je u mě z letošní zimy (čirá teorie). Praxe posledních dvou dnů mě vrátila do reality.

Ale dodám. Nevím kdo jste, jaké máte ambice, kolik vč chcete chovat nebo chováte, jak jste starý a už vůbec v jakých snůškových podmínkách a nadm. výšce včelaříte. Do Sedláčkovy míry jsem šel ve svých 60 (nebo 59) i když mi odmala doma vysvětlovali, že to nad 30 cm nemůže fungovat. Vyzkoušel jsem to a vyzkoušejte svoje nápady i vy. Dá se z toho celkem snadno vycouvat (při délce rámku 39 když máte vše ostatní na 39).

Dále popíšu jak se to snadno zruší:

Rámky se prostě podle jiného rámku odříznou nožem (proboha o tloušku SL méně) a loučky pilkou, přibije se nová SL a je to, rámek je použitelný ihned. Po ometení včel se dá postupně, rámek po rámku předělat i s plodem v doslova "polních" podmínkách na stanovišti. Jen se musí sebou vozit ruční pilka, nůž, kleštičky na drátky a loučky, kladívko a hřebíky. Většina aut to uveze celoročně, jen chtít. (mám jedno auto "povýšené" na včelařinu, přiznávám)

Tenkostěnný VN se dá, opatrně s maximem pozornosti kolem dokola podle bajláku odříznout na cirkulárce. Samosebou po vyndání šroubů v místě řezu. Dno a dekl je stejné a u pár vč je dobré vyzkoušet, že se předkové nemýlili.

Docela znám jednoho začátečníka, co si podle Sedláčka (39x34,7x11) pořídil 50 vč a už nevčelaří (včelařil 7 let, obrok víc jak polovina úhynů). Stačil na to loňský jalový rok a já měl medu jako jindy, jemu 4/5 vůbec nešly do medníku. Říkal, že vydělá na chovu matek a prodeji oddělků a med ho prý vlastně obtěžuje. Zdánlivě logické. Akorát že vč, když se nerozvíjejí jak mají (optimalizované třeba a úplně stačí LBV), tak jsou z nich lazaři náchylní k nemocem.

Víte co ale funguje dobře, jen je s tím o maloučko víc práce? Kombinace 24 + 15, hádejte kolik to dá dohromady? (když odmyslíme VM)
Jen se za plodiště prostě musí považovat prostor složený ze dvou různě vysokých beden. Fakt se rámky nepletou, něvěřte odborníkům. A nebo se nesmí nechlastat kořalka když jdete do včel. Střízlivý si rámky s různou výškou při stejné délce plést nejde ať si odborníci v Dole kecají co chtějí!

Nevím jak vám vyzní moje odpověď, snad se nenafouknete. Ve skutečnosti jsem rád za lidi, co umí přemýšlet a vymýšlet. Jentak dál!!!! JInak se nikdy nehneme z místa.

Belgičani mají míru rámků 420x420, tak to zkuste na belgickém fóru, pokud takové existuje. Jinak si myslím, že ideálně by bylo, přidat vám práce, ať nevymýšláte hovadiny

Kdyby všichni uvažovali jako vy bee.st, ještě žijeme v korunách stromů.

Právě díky takovým názorům, jako je váš, je včelařství celkem zaostalé a ultrakonzervativní.

Ursus 79

umíte svoje nápady a brilantní kreativitu bránit sám?

Tome, nezatahujte mne do vašich hádek se všemi ostatními, kteří mají jiný názor než vy. I proto, že v dosti věcech s vámi souhlasím, ale někdy mám přesto názor jiný, nevím jestli lepší, ale jiný. Fakt nevím, co je pokrokového na vzniku další nové míry 39x40,4 cm. Myslím, že mám obstojný přehled o včelařství u nás i ve světě, abych si nemoh myslet, že je to hovadina. Ale co, kdo si hraje nezlobí. A když vás to baví reagovat na každou blbost, co kdo napíše, tak proč ne. Nakonec i v mém oblíbeném filmu Všichni dobří rodáci říkali, že tady Valaši přiskákali po stromech, takže na takový "zaostalý" názor mám velké právo. Marek

V tom se shodneme, že nejsou dobré další míry a já tvrdím a yvsvětluju, proč je z mnoha názorů dobrý jen jeden nebo velmi málo možností. Chápu, jak liberály nas.rá vědomí, že pestrost je na škodu a nikdy nevede k ničemu dobrému. Ale určitě bych si nedovolil, vy říkáte, že se s lidmi hádám, ale neposílám je něco dělat nebo jim nepřidávám práci a neshazuju jejich kreativní nápady. A už vůbec nepovažuju za blbosti co tu lidi píší. Za zbytečný naopak považuju váš výkřik.

Mimochodem, kde jste vy vzal rozměr 40,4? Něco jsem přehlédl?

Tazatele napadlo, že by bylo logické udělat rámek tak, aby celé těleso připomínalo kouli = krychli a tedy 39x39x39 (+ VM samosebou a tudíž 40,5x40,5x40,5). Já se mu snažil vysvětlit (nejen jemu, jen jsem využil toho podnětu), že to nebude fungovat a proč. On se ale snažil přemýšlet, vy jen shazujete. Co jste vymyslel vy? Sem s tím, třeba to nebude každá blbost, co kdo napíše a naopak někoho inspirujete k něčemu skvělému. Ale to asi moc nehrozí, viďte, pošklebovat se a shazovat je snazší než něco budovat.

Chyby děláme všichni a ke skutečným znalostem se často dostáváme velmi klopotně. Považuju za důležité v této souvislosti upozornit, že plodiště dělené vodorovně, třeba 24 + 15 sice dává optimální prostor, dokonce dává i optimální plochu díla, ale není jedno, zda je 15 dole nebo nad VN. A aby to bylo ještě komplikovanější, nebudou fungovat dvě V bedny na sobě. Prostě ne no, já za to nemůžu.

Jádro sdělení. Plocha 39x24x11 = 103 dm2
39x15x11 = 64 dm2

V součtu 167 dm2 a to je nepatrně nad limitem, ale dobré.


Třicítka je 129 + 64 = 193 a to je skoro moc a proto jsem vysvětlil, že by jako TL stačila pomyslná půlka patnáctky (což by bylo teoreticky 161). Ale tím, že je NN 15 dole, nelze to, co je pod VN, počítat do plnohodnotné plochy, protože prostě není jedno, zda je NN dole či nahoře. Když je nahoře, berou to jako plochu danou a jakoby jí "musí" využít celou. Jak je NN dole, využívají jen tolik poskytnuté plochy, kolik potřebují (účinnější "pojistný ventil" proti rojové náoadě než LBV). Nízké = neatraktivní na to proměnit všechen med na plod a skutečně tam dávají jen trubčí plod a dělničí nikdy. A proč právě tam jsem tu nesčetněkrát podrobně vysvětlil.

Možná by mi ale bylo lepší přidat práci. Pro ty, co nechtějí žádné změny (a nejraději by setrvali v korunách stromů) je to děsnej vopruz. Chápu. Přesto se vývoj nezastaví, i když by někteří chtěli.

cituji: " jak by v dadant systému fungoval quadro rozměr 39*39 (horní loučka klasika 39 a k tomu všechny další 39 - boční stejné jako spodní u 39, takže by to bylo 39*40,4-6 dle síly oušek). "

No, je to jen nápad. A stejně to není nic nového pod Sluncem. Dostaly se mi po ruku starší knihy a třeba Včelárska technika, Vojtěch Križan, 1. vydání, 1969, Slovenské vydavatelstvo polnohospodárskej literaratůry, Blava, strana 27, Baloghov úl 35*35*11, k tomu polorámky 175 mm (1914 udělena stříbrná medaile a první věcná cena), strany 30-31, Slovenský nadstavkový úl, až 12*42*36 (velký Boczonády), k tomu polorámky 42*18.
To jsou rámky jako hrom.
Do toho studuji dadant, sleduji o optimalizovaném plodišti (M. Sedláček 39*34,7) a pak se mi pod ruku dostane klasika 39*24 a vedle 39*15, čučím do blba a najednou se to složí nad sebe (jak zmiňuje Tom), tak si začnu špekulovat, z nachystaného stloukání vezmu tři 39 spodní loučky, šupnu k horní a... s využitím stávajícího materiálu epesní čtverec.
Proto těch 39*40,6-8, prostě využití stávajícího materiálu bez zbytečného řezání,

No nic, no.

Asi by to chtělo komorování, nebo optimalizování, aby to fungovalo. Škoda, že u těch historických úlů není víc o metodice, ale určitě to muselo být něco ala dadant.

Možná to někdy zkusím.

Tak jen tak.

Pořád ignorujete zásadní věc. Ne všechna vč jsou vždy epes rébes, těch je max třetina (a spíš ani to ne). Pak jsou vč střední a pak slabá. Po třetinách co svět světem stojí!

Cokoliv vyššího než 30 cm je jen pro ty super vč a jen v dobrých letech. U středních a o slabých nemluvím vůbec, v průměrných nebo mizerných letech hrozí, že při VN vyšším než 30 cm prostě ignorují medníky, samy se omezí na vysoký prostor, rojit se nechtějí a včelař ostrouhá.

Je tu zásadní věc. Já nic nepíšu a neradím romantikům, kteří chtějí aby bylo hezky včeličkám. Mě jde o max užitek ze včelstva a výška max 30 cm je hra na jistotu, kdy i úplný lazar dá med v každém, i superjalovém roce. To je jedna věc a všechny fantasmagorie je potřeba nedělat, neztrácet drahocený čas úvahami o nesmyslech.

Proč má Sedláček vyšší míru než 30 jsem vysvětlil. Taky jsem sdělil, že jsem jí rychle opustil, protože je to nesmysl. Ale vyzkoušel jsem to (co kdyby náhodou?). Proč ze stejného důvodu nechal Řeháček sice 30 cm, ale šel do 13 rámků jsem také vysvětlil. Někdo, kdo to nepochopil, se mi tu posmíval, že to mám spočítané na decimetry čtveřečné. Bože, svatá prostoto by se chtělo zvolat! Jsou tací, že dělají věci, nezajímají se proč tak a ne jinak. Ti mě nezajímají a pro ně nic nepíšu, ti by byli schopní žít na pomyslných stromech a i jeskyně by odmítali jako novoty. Já píšu jen pro ty, které zajímá PROČ se věci dějí tak, a ne jinak.

No a studium staré literatury sice doporučuju (furt méně krav-n než moderní nedej Bože Západní). Ovšem tady předpokládám určité IQ, které umožní čtenáři chápat, že se do Československa Kraňka plošně dostala legálně až po roce 1970 v tzv Normalizaci, kdy si soudruzi mysleli, že se jim pomocí té včely podaří odvrátit krach SOCILAISTICKÉHO včelaření.

Opakovaně tu píšu, a i jinde a stále marné a zdůrazňují to i jiní, pokud jsou chytřejší, že nelze srovnávat včelu před Kraňkou u nás s Kraňkou a taky je idiotské zhlížet se v Americe a Zélandu a Austrálii, když se tam chová Ligustica, která se projevuje tak odlišně od K (nebo BF) že ÚPLNĚ VŠE CO SE TÝKÁ VLAŠKY JE TADY NEPOUŽITELNÉ!!!!!!!!!!!!!

Takže. Staré knihy se musí číst s inteligencí a schopností odfiltrovat o jaké včele to je, jaká byla doba, jaké bylo politické zadání a hlavně jaká byla úroveň lidského poznání té doby. VÝVOJ se nezastavil a zatímco obecné věci budou platit do skonání světa, technikálie se vyvíjejí a mění. Kdo toto není ochoten akceptovat, bylo by lepší, aby se nevěnoval včelám. Přece zhlédnutím nějaké staré Shakespearovy hry můžu získat estetický dojem z uměleckého díla, asi morální ponaučení, ale určitě si nepůjdu pořídit kord a rukavice a nebudu vyzývat soky či odpůrce na souboj házením rukavic do obličeje! Taky nevyhodím auto a nepořídím si bryčku a ani osobní hygienu té doby určitě nezavedu, bydlet jako v Shakespearově době nezačnu také. Leda bych byl, jak to říct slušně, pošetilec?

Ležan je úl do silných snůšek, je vlastně primitivní, protože kde existuje, tam nic včelaře nenutí zavádět vymakanější systémy. On stačí jen fakt, že nelze (pro mě) použít žádné zkušenosti včelaře, který včelaří v podmínkách, kde meduje akát.

V této souvislosti, na důkaz toho, že se nemýlím, následující "výkony" medonosných rostlin vztažených na hektar:

louka (když je v ní nejméně 30% jetelovin) max 10 kg medu 1ha

řepka cca 80 - 120 kg medu 1 ha

jetel bílý asi 120-160 kg ha

slunečnice asi 200-300 kg medu ha

svazenka asi 600 - 1.000 kg po hektaru

akát dává 1.700 kg medu z hektaru akátového lesa!!!!!!!

Potíž je v tom, že na většině území akát (ani lípa třeba) vůbec nemeduje i když tam roste a kvete. Kde se pěstuje slunečnice, jetel a meduje akát, tam můžou mít včelaři i ležany.

Ale nejhlavnější je jiná věc. Jde o kvalitu medu. Než Čech Hruška vynalezl medomet, plásty z košnic a brtí se vyvářely i s plodem, med klesl na dno, plod plaval s voskem a košilkami na hladině, bylo to neskutečný eklhaft a dnes by to nikdo normální nejedl! (proto se z té močky od starověku dělal medovina, nic jiného z toho asi nešlo) Ve velkém se v té době jedl hlavně med plástečkový a jen kvůli jeho získávání Ukrajinec Prokopovič vynalezl mateří mřížku.

Vývoj šel dál a medomet umožnil získávat med bez těch sra.ek z rozvařených plástů. A tak skončil v zapomnění i plástečkový med. Dnes je to jen extravagantní marginálie.

Vývoj pokračuje a nyní žijeme v době, kdy jsou vynalezené metody získávání medu z pouze panenského díla bez výluhu výkalů včelího plodu. S jinými chuťovými vlastnostmi a právě tudy se bude ubírat vývoj. Kdo to nechce pochopit (popravdě, mě to trvalo 25 let), je zpátečník. Bonusem je metoda Dadantsystému, kde se dá zařídit, aby plásty na med nebyly v úle ve chvíli když se léčí. Pak se může léčit čímkoli a jakékoli kra.iny s nepoužíváním tvrdé chemie jsou hloupé bláboly a je úplně jedno, že Záapadní svět adoruje kyseliny. Kdo jak chce, v tomto je ještě svoboda absolutní. Je to jen na každém a schopnosti jeho rozumu.

Poslední argument je cena, jakou jsou lidi za med bez pachuti výkalů plodu platit.

Pro úplnost. Mnohokrát jsem tu zmínil Boháče (zakladatel PSNV). Vše, co radil jsem vyzkoušel a nefungovalo NIC! (protože jsem ignoroval, že překládá Americký brak kde se chová jiná včela v jiných podmínkách). Ale na rozdíl od většiny jsem vše co Boháč radil vyzkoušel. Boháč také tvrdil, že na Západě frčí, protože v Německu jsou vyspělejší lepších lidé jen med z panenského. A mě se dotklo, že Boháč považoval lidi na západě za něco víc než jsme my, přesněji, měl na mysli Němce a chytřejšímu ihned docvakne ta souvislost.

Ale dnes musím uznat, že v případě medu z panenského měl Boháč pravdu. On tvrdil, že med z panenského má lepší chuť a že ho každý konzument ihned neomylně pozná a je ochotný za něj platit velmi slušně. (třeba řepkáč (ani jiný) nepálí a neškrábe v krku a nemá nakyslou pachuť)

Proto mě už nezajímá cokoli jiného než metodika, kde je med jen v panenském voští. Prostě vytáčet někdy zaplodované plásty je relikt minulosti a přibývá a bude přibývat lidí - konzumentů medu, ochotných to ocenit.

V medu se nikdy nenašla rezidua tvrdé chemie a tak se jí vyhýbat je pošetilá Víra úplně postrádající racionalitu. Pro jistotu jsem ale vyvinul metodu, jak to i v našich podmínkách udělat, aby se kontaminace do medu prostě dostat nemohla. Protože se třeba v budoucnu najdou lepší diagnostické metody a tak je lepší, když je ta možnost, se vyhnout všemu potenciáně špatnému.

A je tu ještě jedna věc. Laboratorně se nedá zjistit, že med není med, ale včelami invertovaný cukr. Mnozí nadšeně vytáčejí plodové plásty po vyběhnutí plodu nad mřížkou v medníku a bijí se do prsou co mají medu. Ovšem mnozí nacpou do včel škrobové hydrolyzáty, vytočí to a vydávají to za med. To se ale laboratorně poznat dá a snadno! Já bych zkrátka med ze zakladených plástů nejedl. Ale každý jak chce, je to každého volba. Já zveřejnil, jak sice nebudou oslnivé výnosy (když v tom není cukr a škrobáky), jak ale lze vyzískat ten nejlepší myslitelný produkt. Výš už to jde jen tak, že medníkové panenské dílo bude z mezistěn z vlastního vosku a jen z víček a z panenské divočiny.

Kdo dočetl až sem, ví PROČ dělat věci jinak, než zatím dělá dožívající mejnstrým. Je to každého volba!

Jak v dadantu na podzim vyměnit matku oddělkem na vysokém rámku? Přidat pouze několik rámků do stávajícího VN, a nebo nasadit druhý VN? Asi ta druhá varianta, že?

Pro mě je to problém vždy a je lepší se tomu vyhnout. Když už musím přidat v tuto dobu odd, vždy přes noviny nad osiřelé vč a to i když má KK. Prostě odd přijde přes noviny na osiřelce s KK a v něm nesmí být už žádný otevřený plod, nanejvýš hodně velcí "červi", na kterých si už nouzák udělat nemůžou.

Po spojení, když mladá klade, v drtivé většině případů nahoře v původním odd, pak z obou udělám jedno plodiště, na které přijde původní KK a dokrmím.

Docela by mě zajímalo jak to dělají ostatní kolegové.

Děkuji Tome. Ještě bych měl jeden dotaz. Jako jedna z možností výměny díla v plodišti se uvádí tvorba oddělků. Tímto ale jen přesunu “problém jinam”. Po rozkladení matky v oddělku se ten ještě přesypává na mezistěny, aby mohlo staré dílo do kotle? Kdyby měl být oddělek určen k výměně matky, přesypával bych raději na NN.

Já to vidím jinak. Oddělkáři, a co si budeme povídat, dneska je u včelařiny největší byznis prodej oddělků a doslova "hlava nehlava" se s tím nepářou a je jim jedno, zda bude zákazník spokojený, nemusí usilovat o dobré jméno ani o opakované návraty zákazníka, počítají s tím, že staré dílo z plodišť prodají s oddělkem.

Líbí se mi, že začátečník a vás mám za něj, dojde k logickému závěru jako vy. Odpověď bohužel není - já neumím - jasnou a stručnou.

Tvrdí se, že je problém obměny díla v Dadantu. Není to pravda!!!!!! Toto psali jen ti, co byli sami nevalní včelaři a jen překládali cizí práce = Boháč například. V originál D-B se včelaří s jinou včelou. Je to Ligustica (i BF má tyto sklony dané právě tím, že je ze čtvrtiny Ligustica = Vlaška) a ta neumí rychlý jarní rozvoj a tudíž zimuje velmi početná. Ovšem stejně nebude nikdy zimovat na víc než 8 uličkách, tedy 9 rámcích. Navíc Západní svět adoruje špatný Langstroth a používá ho jako D-B, ale zatímco originál D-B má 12 rámků, Lang má VŽDY jen 10 rámků a u něj se skutečně dílo měnit bez převěšování plodu do medníku nedá! Když tvrdím, že je Langstroth špatný a dávno překonaný úl, vím přesně proč to tvrdím.

Imbecilním snem langstrotistů je zjara nezužovat. No a pak vyvstává problém u každého úlu, když by se nepřevěšoval plod a tudíž se nevytáčely vysoké rámky s výkaly včelího plodu. Začarovaný kruh, ze kterého není východisko, dokud se v uvažování neoprostíme od nečtvercových úlů, v případě české klasiky na 11 rámků a u originálního Dadant-Blatta 12 rámků.

Pak vymyslí Řeháček bláznovství na 13 rámků (kvůli obměně díla - hrubé nepochpení, u učitele z Nasavrk velmi zarážející), ale délky 39. Pak je to zase nečtvercové, těžké, ničemné, ale našlo si to příznivce. Někdo je příznivec i volné stavby a chovu včel v nerozběrném klátu nebo japonském úle, nebo obdivuje úroveň Afričana v podobě Medné krávy.. Svět je plný podivných lidí a ne vždy je takováto diverzita žádoucí, přesněji neškodná!

Tak jak to mám já? Nesnažím se chovat (často se to nepodaří a vyjdou z toho velmi silná vč) co nejsilnější kmenová včelstva, ale naopak mi jde o jen průměrná vč. Průměrné vč se MUSÍ v předjaří zúžit. Protože vždy jakékoliv, i sebesilnější vč trpí nosemou apis. Blinov mezi válkami objevil svou zužovací přepážku a samo komorování = zužování, ne jako prostředek pro rychlý jarní rpozvoj, ale jako prostředek řešící samočinně a bez léčiv a jiných kejklů právě nosematozu (moderně nosemózu). Jak to funguje jsem vysvětlil jinde a vysvětlil to bezpočet jiných. Já k tomu jen dodám, že vč oslabené nosemou sice často přežije, je ale nějak neživotaschopné (začátečník to nemá šanci poznat), méně se samo brání VD a pak uhyne na CCD. Zdánlivě bez příčiny. Žádný Collos nezkoumá rámkovou míru a provozní metodu souvztažně k úhynům, aby z toho jasně vypadlo, že nejvíc vč hyne na 24 a když na to někdo upozorní je okřiknut, že ano, když 80% včelstev v ČR je chováno právě na míře 24. Tak jo, dál se tím nezabývejme, kdo chce kam...

Moje včelstvo (podle mých měřítek ideálně silné, ne tedy moc) vyzimuje tak, že je někdy (dle počasí) po polovině února nejpozději do začátku března zúženo na cca 7 rámků. Je to při pohledu zhora zřetelně vidět kolik a kde toho obsedá. Jak řeba eliminoivat jedinou nevýhodu TS právě v této době jsem vysvětlil jindy a jinde.

Zopakuju podstatné. V jedenáctirámkáči jeden, POSLEDNÍ rámek chybí celou zimu kvůli fumigaci. Vč v půlce února obsedá z ponechaných 10 rámků jen 7, některá vč i jen 6 a i jen 5, některá i 9. Ale úplně každé je potřeba zúžit! Mimochodem, ta nejslabší dají pak relativně úplně nejvyšší výkon a současně se téměř nerojí a postaví i bez odebrání oddělku maximum nových plástů. Já tedy, navzdory stále papouškově opakovanému mejnstrýmu, usiluji o chov středních a slabších včelstev. Přesněji, vedu je stejně, krmím asi až nadbytěčně, ale ať dělám co dělám, stejně se sama v zimě zredukují. A která matka to neudělá, je to nejhlavnější důvod (masařka) jí vyměnit a netrpět od ní ani trubce. Dělá to u Kraněk Singer, tolik oblíbený profesionálními oddělkáři právě pro tu schopnost nadělat spousty včel, proměnit na "maso" podstatnou část a nebo všechen medný přínos.

Ideální je pro mě tedy vč zúžené ne 7 rámků. Zbývají 4 a to sice není úplně ideální obměna vysokého díla, je ale dostatečná. Protože. Některá vč vyzimují slabší, prostě v zimě zeslábnou víc a tudíž postaví víc rámků proto, že je kam přidávat mezistěny. Vyzimované "záložní matky", zúžené taky jen na 4 rámky (absolutně nejvýkonnější stran stavby i relativního výnosu medu) postaví nadlimit a tak se to, spolu s tvorbou oddělků u některých vč zrelativizuje na dostatečnou obměnu vysokého díla za rok.

Přidám vědeckým výzkumem neprokázaný princip jak si já myslím, že mi to funguje. A nejen mě, bude to fungovat každnému kdo to tak udělá a je velmi mnoho včelařů, kteří dělají to co já a připadá jim to tak normální, že se ani nezamýšlejí nad tím, jak to vlastně funguje.

Nevím proč, ale slabá nově utvořená včelstva - tohoroční oddělky, se rozvíjejí nějak jinak, pro mě či mnou nedfinovatelným principem. Prostě oddělek je jiný a nejsou s ním v v tohoroce žádné problémy a v dalším roce minimum a má tohoroku málo nebo žádné VD. Jak je to možné a co přiměje včely ve slabé "jednotce" k vyššímu úsilí samoozdravně likvidovat svoje VD, co stimuluje oddělek k vyššímu elánu a větší ochotě stavět a zakládat nové plásty a dalším, i laikem pozorovatelným lepším vlastnostem, než jaké předvádí kmenová včelstva, nevím a nikde jsem to nevyčetl. Přesto je to tak. A stejně mejnstým sveřepě doporučuje chov POUZE silných včelstev. A monitoring, sejta, kejkle, kyseliny a další a další decimační praktiky, kde výsledkem je "podtržená" kondice vč, která se pak projeví "nepochopitelným" úhynem.

Už několik let uvažuju a neumím to dovést do konce - asi by bylo nejsnazší kmenová smetat na M - o chovu jen relativně slabých oddělků a smetenců. Vyvstává totiž problém co s plodem od smetených kmenových včelstev. Přitom likvidace, kterou někteří doporučují, u mě z lidsko - etického důvodu nepřichází v úvahu.

A na závěr k vaší primární otázce, co se starým dílem z oddělků. Odd skutečně velmi usilovně, dobře a rychle staví (pokud je snůška a ta obyčejně není a tak s emusí PODNĚCOVAT, ne krmit!) a zakládá nové M. Pak se dá vhodnou manipupací s rámky - detailně to vysvětluju jinde - docílit toho, že do zimy jde oddělek jen na plástech světlých a staré, ty, které původně tvořily konkrétní oddělek, jsou na konci, tedy VZADU a budou hned zjara za blinovkou po zúžení včelstvem vyčištěny a uvolněny k vyvaření.

Ovšem kdo prování Wrightovo bláznosvství = zebrování a také kdo nemá v úle žádné vpředu a vzadu, ten toho docílit nemůže a pak má těžký problém a tvrdím, že právě zebrování způsobuje mizernou kondici včelsatev i tímto způsobem (a ve finále končící často nepochopitelným úhynem). Ono vše souvisí se vším a jedno vyplývá z jiného a bohužel mnozí neumí chápat příčinné souvislosti. A nebo z ideologických důvodů nebo z tradice používají špatný úl (každý nečtvercový na méně než 11 rámků).

Shrnutí. Aby fungovalo výše popsané, opakovaně tu vypíchnu podstatu. V úle musím mít nějaké vepředu a pak logicky nějaké vzadu. To je prazáklad, od kterého se odvíjí úplně všechno!

Pokud tedy udělám oddělek se starými plásty, v původním vč je nahradím nejvýše dvěmi M (lépe jen jednou), tak výše naznačeným způsobem dosáhnu toho, že na starých souších asi oddělek zimuje, ale vhodným a promyšleným umístěním na ZADNÍ okraj hnízda docílím uvolnění těchto starých souší pro "recyklaci".

To zase souvisí s tvorbou oddělku a dalšími úkony.

Správně provedené zebrování podporuje stavební pud a podněcuje matku k většímu kladení. Nesmysly o škodlivosti zebrování žvatlají, ti kteří to neumí.

Já mám Langstroth na 10R (Jumbo 285 + 2/3). Uvidím, jak se mi bude dařit. Díky.

Změnil bych úl, protože v tom, co máte, NIKDY ÚSPĚŠNĚ VČELAŘIT SYSTÉMEM DADANT NEDOKÁŽETE, protože to neumožňuje. Lang je špatný úl z výše popsaných důvodů. A je nízký, musí být 30, ne ale víc! Svět to už za více než 100 let dokonale ověřil. Taky děsivě huntuje záda včelaře. Kde se v něm včelaří včelařinu jako profesi vždy dělají jen pologramotní MLADÍ nádeníci a nikdy lidi nad 40 let!

A ani ty zlomky já moc nechápu, my v civilizaci uvádíme rozměry v mm, protože ty Lang zlomky nedávají ŽÁDNÝ ROZUMNÝ SMYSL. Jestli je L 1/1 vysoký 232 mm, pak by 2/3 musely být 155, ale L má pokud vím tak 159 a to bych ještě nějak skousnul.
Zrovna tak jedna plovina by musel mít rámek na výšku plovinu z 232 mm a to je 116 mm, jenže má 137. 3/4 by pak dávaly 174 mm ale Lang má 185 mm. Ovšem jak došli soudruzi v Americe na 28,5 jsem nějak neuměl pochopit. Patrně součtem dvou polovin, tedy dvou rámků 1/2, pak ale Bůh ví, z čeho to vlastně soudruzi z USA vlastně počítali, co byl ten základní rozměr. A nebo jednou tak a jindy jinak? Aha.

Jde jen o to, zda máte Langstroth z ideologických důvodů a nebo že jste naběhl na hloupou adoraci a propagaci tohoto zastaralého, pro zájmově-amatérský chov včel nešikovného a pro včelařovo zdraví vražedného úlu.

Taky bych zlikvidoval pleckaté rámky z důvodu, který jsem tu vysvětlil. Je možné si VEDLE toho, co máte pořídit úl rozumnější a porovnávat. Kdo to udělal už Langy opustil a nekomprpmisně je odsuzuje. Stačilo si vyzkoušet včelaření v lepším systému.

Přechod na jinou míru není nijak náročný, za pohodlnou práci v nejvhodnějším systému PRO NAŠE PODMÍNKY A NAŠI VČELU to rozhodně stojí se trochu potrápit výměnou za následující mnohaletou pohodlnou práci. Asi nemáte tisíce rtámků a stovky nástavků. Jako velký argument také může posloužit příkald zde hojně adorovaného Sedláčka, který má stovky nástavků a desetitisíce rámků a pokud já vím, tak nejméně 3 základních měr. Má českou klasiku, pak klasiku s výškou 34,7 a Langa taky. Pak může srovnávat.

K jedovatému výkřiku zdejšího xy jen to, že není co umět na ničivé technice vedoucí k úhynům včelstev. Ale přeložme jeho jedovatou slinu do srozumitelštiny humánně uvažujícího včelaře. Rozeberu jeho zlý výkřik.

Jasně jsem vysvětlil v čem spočívá velká škodlivost zebrování. Tím ovšem nikde nikdy nijak netvrdím, že by to ZA JISTÝCH PODMÍNEK nestimulovalo k vyššímu úsilí včelstev.

A v tom to právě je!!!!!!!!!

Tvrdím, že pod tlakem je i člověk schopen (ne ochoten) k nadlidským výkonům (když mu jde o život a nemá na výběr). Pro větší důraz myšlenky opakuju, ptejme se, do jaké míry je to pro něj prospěšné a do jaké míry zničující. Ano, lidi například v koncentrákách dokázali přežít strašné podmínky a jejich pracovní výkony byly nadlidské. Ovšem mnozí pracovní koncentrák nepřežili a hlavně v drtivé většině měli přeživší nevratně zničené zdraví a předčasně umírali. A to je to, co jsem měl za to, že bystřejší pochopí bez vysvětlování, oč jde u včel mě. Není otázka umění týrat včely. Já věci vidím jinak, dávám jim dost práce, ale ne moc až tak, abych je poškodil a snížil jejich životaschopnost.

Ale je tu ještě jeden aspekt mého myšlení, humanita. Nejsem profesionál, nemám včely primárně pro zisk, ale HLAVNĚ je chovám pro radost, potěšení, pro zdraví a taky že udělám něco rozumnějšího pro přírodu než je grýndýlový ekoterorismus. Proto třeba já nechci volnou stavbu, protože to je džungle. Já chci svět lidskou prací zvelebený a upravený a ne džungli. "Ale má-li někdo džungli v duši, chce jí mít i okolo sebe". A konkrétní zdejší jedovatý myslitel je čítakovým příkladem bezohledného milovníka džungle.

No aproto, že je Langstroth úl vhodný pouze pro bezohledné drancování včel jak na běžícím páse fabriky, tak už jen z tohoto důvodu ho já nemám. Ale i ve svém věku mám rozpracované úly pro Lngstrothovu míru. Jen se mi nějak nechce do rámků bez plecek, pleckaté zaboha nechci, stačí si jen vyzkoušet jak ničemně se berou do ruky. Taky nechci vytvořit nekompatibilní čudo, nekompatibilní s originálem kvůli atypickým rámkům bez plecek. Kombinovat klasické mezerníkáče s pleckáči v jednom úle, přesněji v jednom nástavku nejde!

Komické je, že tyhle bludy píše někdo, kdo langstroth viděl jenom z venku. Jestliže něco neumím, nebo mi něco nejde, může být ten vadný faktor nedostatek znalosti, nebo prostě jenom levé ruce. Zvlášť když langstroth využívá prakticky celý svět. Stačí se zamyslet, kde a co je asi blbě.

Michal-Š napsal(a):
Jak v dadantu na podzim vyměnit matku oddělkem na vysokém rámku? Přidat pouze několik rámků do stávajícího VN, a nebo nasadit druhý VN? Asi ta druhá varianta, že?

Mnohem lepší, pokud je to možné, je zazimovat oddelek i vcelstvo zvlášť a matku vyměnit na jaře. V té době je v plodistich spousta suchých rámků, takže i výměna díla se provádí velmi snadno. Měnit dílo teď v podletí nebo na podzim je nesmysl, který vede jenom k vytvoření slabochu. A je úplně jedno v jakém je to systemu. Naopak jarní posílení včelstva oddelkem je pro nadcházející sezónu velmi efektivní start k produkci medu.

Michal-Š napsal(a):
Já mám Langstroth na 10R (Jumbo 285 + 2/3). Uvidím, jak se mi bude dařit. Díky.

Jsou i jiné informační zdroje než ifauna, Langstroth je celosvětově rozšířený, takže včelařit v něm určitě jde. To jenom někteří malí čeští včelaříci si myslí, že jsou chytřejší než zbytek včelařského světa. Mám optimal 275 + 170, mám včely i med, takže to jde.

Jistěže to jde, jde to v Medné krávě i v klátu na divočině!!!! Já neříkám, že nejde chodit bosky, jen tvrdím, že s botama je to lepší a při tom mám a mysli pohodlné boty a ne škrpály vyráběné 160 let pořád stejně. Třeba ruské válenky jsou super. Mají obě boty stejné a tak je jedno zda levá či pravá. Úžasně jednoduchá obuv, ve které porazili nejmodernější a nejsilnějsí armádu Evropy. Ale chodit bych v nich nechtěl a může v nich nezábst jak chce. Rusové je vyrábějí stále a spousta z nich v nich i chodí, ale tvrdit, že jsou nejlepší a nejrozšířenější bych si netroufnul.

Stran Optimalu jsem svůj názor také zveřejnil, stačilo slovenské B a žádný Optimal vůbec nemusel vzniknout, fakt jsem jeho tvůrce nepochopil.

Já píšu jen o tom, s čím je nejméně práce a hlavně mi jde o ergonomii. Ale ano, někomu nejde vysvětlit, že svoje záda bude potřebovat ještě po padesátce, po šedesátce a i později.

No a ještě že netvrdíte jako ten nad vámi, že je Lang nejrozšířenější na světě.

Tak aby bylo jasno. Langstroth používají jen USA, Kanada z části, N Zéland a Austrálie a to je všechno. Zbytek světa používá Dadant-Blatt s mírou 43,5x30x12.

Tento úl používá celá Asie. Celá Evropa má zvětšiny právě tento úl a ne Langstroth, tedy kromě svých národních úlů. Třeba bratr Adam svou BF "stvořil" právě v něm.

V Rusku, na Ukrajině a v celém bývalém SSSR = skoro většina světa (ne ale počtem obyvatel) se D-B nazývá Mnogokorpusnyj, jak mu říkají asiati nevím. Funguje od polárního kruhu po tropy.

Země, kde se používá Langstroth, mají všechny jiné přírodní podmínky a chovají Vlašku. Co na tom umí někdeo nepochopit?

Zimovat vadnou matku - proč by někdo měnil dobrou matku - a zimovat vedle oddělek a spojit to až zjara, ano, rada, konečně nějaká, ale je to rada knížecí, řečeno velmi eufemisticky. Zjara bude jistě včelstvo s například trubcokladnou matkou báječné.

Jen poznámka - rusové k těm válenkám potřebovali zbraně z USA a dalších zemí. Bez nich by se těma válenkama mohli tak leda ušlapat navzájem.

tom.50 napsal(a):
Jistěže to jde, jde to v Medné krávě i v klátu na divočině!!!! Já neříkám, že nejde chodit bosky, jen tvrdím, že s botama je to lepší a při tom mám a mysli pohodlné boty a ne škrpály vyráběné 160 let pořád stejně. Třeba ruské válenky jsou super. Mají obě boty stejné a tak je jedno zda levá či pravá. Úžasně jednoduchá obuv, ve které porazili nejmodernější a nejsilnějsí armádu Evropy. Ale chodit bych v nich nechtěl a může v nich nezábst jak chce. Rusové je vyrábějí stále a spousta z nich v nich i chodí, ale tvrdit, že jsou nejlepší a nejrozšířenější bych si netroufnul.

Stran Optimalu jsem svůj názor také zveřejnil, stačilo slovenské B a žádný Optimal vůbec nemusel vzniknout, fakt jsem jeho tvůrce nepochopil.

Já píšu jen o tom, s čím je nejméně práce a hlavně mi jde o ergonomii. Ale ano, někomu nejde vysvětlit, že svoje záda bude potřebovat ještě po padesátce, po šedesátce a i později.

No a ještě že netvrdíte jako ten nad vámi, že je Lang nejrozšířenější na světě.

Tak aby bylo jasno. Langstroth používají jen USA, Kanada z části, N Zéland a Austrálie a to je všechno. Zbytek světa používá Dadant-Blatt s mírou 43,5x30x12.

Tento úl používá celá Asie. Celá Evropa má zvětšiny právě tento úl a ne Langstroth, tedy kromě svých národních úlů. Třeba bratr Adam svou BF "stvořil" právě v něm.

V Rusku, na Ukrajině a v celém bývalém SSSR = skoro většina světa (ne ale počtem obyvatel) se D-B nazývá Mnogokorpusnyj, jak mu říkají asiati nevím. Funguje od polárního kruhu po tropy.

Země, kde se používá Langstroth, mají všechny jiné přírodní podmínky a chovají Vlašku. Co na tom umí někdeo nepochopit?

Zimovat vadnou matku - proč by někdo měnil dobrou matku - a zimovat vedle oddělek a spojit to až zjara, ano, rada, konečně nějaká, ale je to rada knížecí, řečeno velmi eufemisticky. Zjara bude jistě včelstvo s například trubcokladnou matkou báječné.

Umíte vnímat psaný text? Nebo jenom preferovat vlastní žvásty.
Tak ještě jednou a pomalu....mnohem lepší, pokud je to možné, je vyzimovat.... zvlášť a spojit až na jaře. Stačí?
Osobně nejsem příznivcem výměny matek na podzim, ale na jaře posílit vyzimovanym oddelkem. Důvod není ten, že na jaře matky líp berou, ale mám rád, když nová měněna matka má čas ukázat co umí. Podzimní výměna neproverenou matkou může být krok z louže pod okap.
Ale každýmu jak je libo....

Tome, držte sa raději rad ohledně svojí metodiky, to Vám jde lépe a dá sa s Vámi ve většině souhlasit, ale jinak dost plancete nesmysly. V Číně používají Langstroth a ne D-B, Vámi uvedený úl mnogokorpustnyj vychází z Langu 232 mm výšky, jen délka byla Blattova - 435mm. Ono totiž korpus je celonástavek, u D-B s plodem, medníkové polonástavky jsou magazíny. Tvrdit, že v Americe chovají vlašku je taky dost odvážné, spíš to jsou kříženky vlašky, kraňky a dalších plemen, ikdyž asi většinou na bázi vlašky. Je zajímavé, že kanaďané objednávají matky z Havaje a taky to jde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mnohem lepší, pokud je to možné, je zazimovat oddelek i vcelstvo zvlášť a matku vyměnit na jaře. V té době je v plodistich spousta suchých rámků, takže i výměna díla se provádí velmi snadno. Měnit dílo teď v podletí nebo na podzim je nesmysl, který vede jenom k vytvoření slabochu. A je úplně jedno v jakém je to systemu. Naopak jarní posílení včelstva oddelkem je pro nadcházející sezónu velmi efektivní start k produkci medu.

To rád vyzkouším. Zazimuji plemenáč na 5r L285 a na jaře se uvidí.

irokez napsal(a):
Jsou i jiné informační zdroje než ifauna, Langstroth je celosvětově rozšířený, takže včelařit v něm určitě jde. To jenom někteří malí čeští včelaříci si myslí, že jsou chytřejší než zbytek včelařského světa. Mám optimal 275 + 170, mám včely i med, takže to jde.

Tom jako jeden z mála dal na sklo svoji kompletní metodiku. Vím, že píše teď tady na ifauně, tak se ptám tady. Pročetl jsem samozřejmě i VF. R. Stonjek radí “přečtěte si Řeháčka, tam je všechno”. MUDr. Šumera radí “nezkoušejte metodiku eurodadant na jiném úle”. Jde mi z toho hlava kolem :-)

Jo, to každýmu, jenom blbec má hned ve všem jasno. V zásadě je to o tom, co si kdo osvojí, s čím se naučí pracovat a co mu vyhovuje. Včely nás zvládají, je na nás naučit se zvládat je. A jestli je to bedna od whisky nebo od Adamce je naštěstí včelám fuk...

Michal-Š napsal(a):
Tom jako jeden z mála dal na sklo svoji kompletní metodiku. Vím, že píše teď tady na ifauně, tak se ptám tady. Pročetl jsem samozřejmě i VF. R. Stonjek radí “přečtěte si Řeháčka, tam je všechno”. MUDr. Šumera radí “nezkoušejte metodiku eurodadant na jiném úle”. Jde mi z toho hlava kolem :-)

Kompletní metodika je vám k ničemu, když máte špatný úl

irokez napsal(a):
Jen poznámka - rusové k těm válenkám potřebovali zbraně z USA a dalších zemí. Bez nich by se těma válenkama mohli tak leda ušlapat navzájem.

Než si přečtu zlobné výlevy kohouta, tak vám připomenu statistiku. Najděte si kolik % zbraní cizí provenience použili Rusové, přesněji Sověti za ww2. Jsou to pohé jednotky % a tedy by se bez nich obešli, dodávky ze Západu sice byly vítané, ale rozhodně je nevytrhly. Co by je bývalo vytrhlo by byla invaze Spojenců o 2 roky dřív. Ale to je nejdřív potřeboval Západ nechat vykrvácet v domnění, že mu pak padnou do rukou země jako bylo Československo za minimální náklady. Jste docela zaslepený, víte o tom?

K diskuzi jen dodám, že moje metodika je univerzální a platí pro každý nástavkový úl, pokud bude používán v rámci určitých zásad. Jako bych psal nějakým cizím jazykem. Já netvrdím, že v jiném úle než je Blaník nebo D-B nejde úspěšně včelařit. Dokonce opakovaně říkám, že mám i 39x24. Já jen říkám, CO JSEM ZA TY ROKY, CO VČELAŘÍM, VYZKOUŠEL, že nejlepší je míra vysoká 30 cm a taková, aby úl mohl být čtvercový. Tím jasně říkám, že délka rámku je podružná! Tím taky říkám, že idiotské lpění na pouze Studené Stavbě je stupidita na entou! A halvně tvrdím, že v jiném úle než Blaník nebo originál D-B bude vždy víc práce na stejný výnos.

A jestli vidím, že míra 24 je nízká a že míra ještě o 8 milimetrů nižší při ÚPLNĚ STEJNÉ PLÁSTOVÉ PLOŠE jako má L 1/1, tak nejsem de.il abych si musel Langstroth pořídit abych klopotně a nákladně zjistil, co dojde každému rozumnějšímu.

Míry nižší než 30, tedy 27,5 a 28,5 vyzkoušeli jiní, já fakt nepotřebuju sám sebe opařit a bych druhým věřil, že vařící voda je fakt vařící! Obecně tomu říkáme vzdělání, že neopakujeme otrocky chyby druhých, ale poučíme se (jak vidím tak jen někteří) z nich!

I sám velký Boháč, ZAKLADATEL PSNV nikdy nevyzkoušel Langstroth a na rozdíl ode mě dával jen nefunkční a k finanční ztrátě vedoucí návody a rady. VŠE JEM VYZKOUŠEL A NEFUNGUJE OD NĚJ NIC!

Ovšem přes to všechno byl Boháč první, kdo mě upozornil (ne jen mě, ale všechny kdo chtěli mít něco v hlavě - psal to ve Včelařství), že se doba mění a že lidi začnou preferovat pouze med z panenského. V tom se nemýlil, i když od toho jeho tvrzení uplynulo už 40 let. Pořád opakuju, Boháč mě vlastně všechno naučil tím, že jsem šel a ihned vyzkoušel vše, co tvrdil a mohl s ním hned písemně konzultovat. Mrzí mě jen, že jsem vzájemnou korespondenci (neviděli jsme se a nevolai si nikdy) poztrácel. Jediné co od něj mám a neztratil jsem jsou dokonalé plánky na Langstroth. V němčině, okopíroval to asi z nějakého originálu, v roce 1992-4 (nevím přesně kdy) pro mě nedostupného.

Jen subjektivní poznatek. Začal jsem s 39*24. Intuitivně jsem inklinoval k vyšším rámkům a kombinovanému včelaření. Prostě se mi líbí. Letošní oddělky z mateřských 39*24 převádím na 39*30 a zatím maximální spokojenost. Postupně vytahuji 39*24 a nahrazuji/doplňuji mezistěnami 39*30. Někdy možná lehce brutálně, ale staví a zakládají, tak ať jedou. Ten rozdíl při práci je až neskutečný. Uvědomil jsem si to právě dnes, kdy jsem byl v mateřských 39*24. Probírat se plodištěm ve dvou nástavcích 39*24 už prostě nechci. U oddělků 39*30 je to šup šup šup a než se včely rozkoukají, tak je hotovo. Prostě pohoda. A ten pohled na plochu plástu, jak ze žurnálu, plod a kolem věnce zásob, prostě k nezaplacení. Radost včelařit.

Take pridam jeden postreh. Vcely premetene na mezisteny lang 1/1 z lang 2/3 jsou na plastech neskutecne klidne. Ten rozdil proste nejde nepostrehnout. Nejsou tak agresivni, lip sedi na plastu pri manipulaci, posledni dva mesice u nich nepotrebuju kurak a to tam jezdim kolem treti odpoledne. Matka je stale stejna, k vymene za letosni pristopim az v zari, pouze jednu jsem vymenil hned pri smetani, puvodni matka byla nepouzitelna. Vsechny čtvery na stanovisti se chovaji stejne. (v ramci nejake tolerance)

S pozdravem smidla.eu

Já možná zaslepený, ale vy jistě slepý. Držte se včel.

Ale notak, já nezačal s tím, že by Rusáci bez slavného Západu ještě byli dneska za Uralem a nebo neexistovali (to by se hlavně v jůseji líbilo).

A ani já nemám univerzální patent na rozum a třeba je všechno jinak? Mám ale nějaký názor a vy ho neumíte argumentačně vyvrátit, necháme na tom?

A ona se i včelřina odvíjí od světonázoru, jisté národní hrdosti a to i když jsem potomkem Rakouského vojáka od Jankova, Jugoslávského původu, přesto jsem Čech jak poleno a na svůj národ jsem právem hrdý. A kdyby Boháč tak netlačil v propagaci všeho Západního a hlavně Langstrothu a nejhlavněji nesmyslného NN systému, asi bych si naběhnul taky. Ta urputnost (jako by ho někdo platil či nutil) a fakt, že si Langstroth sám nikdy nepořídil mě varovalo včas.

Ano, jak tu píšou i jiní, není nad vysoký rámek, ne však nad 30 cm. A zopakuju. Langstroth nemám jen proto, že nezná výšku 30 cm. 28,5 je málo (nic to neřeší) a 32,5 je v mých podmínkách už MOC! (ověřeno úkrokem k Sedláčkovi s výškou 34,7 - vysvětlil jsem to tu opakovaně a obšírně) A nechci vytvářet další atyp. I když s atypem kdo ví? Vytvořil jsem si atyp NN 11 cm a v kombinaci s VN 30 a stávajícvími NN 15 v jednom úle není nic lepšího a jen lituju, že jsem si to nezrychtoval před 40 lety, kdy mě prvně napadlo udělat si půlku čtyřiadvacvítky. A připomínám. Tři jedenáctky na sobě dávají s dvěma včelími mezerami Sedláčka. Protože PODLE MĚ A V MÝCVH PODMÍNKÁCH je Sedláček pořád lepší, než český Adamec 24. Na české klasice jsou blbé včely vždycky (moc práce, málo medu a bídná zdr kondice), na Sedláčkově výšce 34,7 asi (odhad, měl jsem to jen 5 let) tak ve třetině až 40% let se vyšší výška projeví negativně tím, že vč ignoruje medník (ani bez mřížky), samo sebe omezí na moc vysoký rámek a ani se nechce rojit a nepřinese v tom roce nic. Že je z něj pak v srpnu lazar je snad jasné. TO JE TEN DŮVOD, PRČ VE STŘEDNÍ EVROPĚ NESMÍ BÝT RÁMEK VYŠŠÍ NEŽ 30 CM. Na potvrzení tohoto tvrzení fakt, že se nikde v Evropě vyšší rámek za posledních více než 100 let vývoje neprosadil. Proč asi?

Všem doporučuju nastudovat co je to Čejkovák, jak se v něm včelaří. Má ho jen (měl) jeden chovatel matek a sám připouštěl, že med nic moc ŽÁDNÝ, NEMĚL VČELY NA MED, ale 70 Čejkováků na "výrobu" včel do 700 oplodňáčků se hodí výtečně, což jsme s kámošem viděli in natura u něj.

Kdo začal o rusákách a válenkách? Já ne. A nenapsal jsem to co uvádíte. Snažíte se manipulovat se čtenářem, ale to se vám asi nepodaří .
A pár informací navíc:
https://www.bawerk.eu/clanky/komunismus/vyhral-by-sovetsky-svaz-bez-zapadni-pomoci-valku--i.html
https://www.bawerk.eu/clanky/komunismus/vyhral-by-sovetsky-svaz-bez-zapadni-pomoci-valku--ii.html
https://www.bawerk.eu/clanky/komunismus/jak-sovetske-stihacky-za-valky-letaly-na-kapitalisticke-motory-i.html
https://www.bawerk.eu/clanky/komunismus/jak-sovetske-stihacky-za-valky-letaly-na-kapitalisticke-motory-ii.html
https://www.bawerk.eu/clanky/komunismus/jak-sovetske-stihacky-za-valky-letaly-na-kapitalisticke-motory-iii.html

Tohle nebudu číst. Ani to neotevřu. Opakuju vám, že to byla pouhá % a nikde jsem netvrdil, že nedostávali pomoc. Museli jí zaplatit stejně jako Čechoslováci. Ti, aby mohli umírat za Královnu (jasně, tehdy za krále), museli si za zlatý poklad koupit letadla a bomby a patrony do kulometů a kanónů v těch letadlech, stejně jako mundůry, ubytování, jídlo a dlaší věci. Věděl jste to? Ne ti vojáci, ale Beneš a jeho parta to tak skouleli.
Nic víc nepotřebuje nikdo vědět. Jmenovalo se to nějak "Smlouva o půjčce a pronájmu".

Skutečné dary rozdává teď jedna pani, co v životě neviděla vojáka jinak než na přehlídce a je i přesto ministryní. Úžasné! (nebo úděsné?)

Víte koho mi připomínáte? Zpochybňovače holkoaustu a podobné, kteří dnes beztrestně a bez uzardění tvrdí...

Tak jsem se podíval do jiných zdrojů a celkově prodaly USA všem spojencům za celou ww2 válečný materiál (ne jen zbraně) v dnešní ceně dolaru za pouhých 656 miliard dolarů a když v roce 2020 vydaly na zbrojení jen USA 801 mld ZA ROK, pak mi můžete něco vykládat jak dlouho chcete.
Pokud máte sílu, tady se to lze dočíst (je to kratinké) - neověřoval jsem, neporovnával, nevím co je to za zdroj a je mi to úplně fuk. I když tam tvrdí, že zbraní bylo víc než pouhé jednotky %, jak jsem se domníval. U tanků to bylo údajně 20% Ve filmech s dějem v Rusku a i Americké produkce jsou vidět jen jeepy a americká nákladní auta, ani jeden tank. K tomu je nutné nepřehlédnout informaci, že u tanků a děl šlo o zastaralé "šrotové" typy, které by museli majitelé stejně zlikvidovat a takhle je ještě s velkou slávou zpeněžili že? Co mi to připomíná z posledních měsíců. Co by to mohlo být? Na co si to ti Ukrajinci jen stěžovali?

https://warthunder.com/cz/news/911--cz

Ale o tom to tady není, je to tu o včelách a národní hrdosti a kdo jí má, nepotřebuje cizácký a ještě k tomu zoufale zastaralý úl, protože naše vlastní jsou stejně dobré a v mnohém ohledu lepší a modernější. Ale být vlastenec a patriot je holt dneska sprosté že? Já jen říkám podle čeho se rozhoduju já a chápu, že jiní byli vychováni jinak a stejné pocity sounáležitosti a národní hrdosti holt nemají.

Takže navrhuju bavme se jen o tom, jak včelařit bez úhynů a s nepatrným zamořením našich včelstev VD i v úlech, ve kterých to nebude tak snadné a tak málo pracné jako je Dadantsystém ve čtvercovém úle na 11 rámků 39 (nebo 42) a nebo 12 rámků délky 43,5 na obě orientace stavby s výškou vysokého rámku 30 cm. Ale neadorujme nějaký cizí úl jen proto, že je cizí a nebo, že ho používá hodně lidí. Spíš někteří v době pořízení udělali chybu, protože naletěli něčí masírce. Já z propagace českého nemám nic a tak mě podezírat ze zištnosti může jen určitý typ lidí.

Víte, irokez, Čechům můžete vyprávět že nejprodávanějším pitím na světě je Cola jak chcete, ti normální ale budou chodit na pivo, protože vědí své a co za přeslazené šmakulády žbrundají otylí cizáci je jim docela šumák.

Víte Tome, chytrý člověk si čte i názory, se kterými nesouhlasí. Chcete aby to bylo jen o včelách? Nepište potom nesmysly o júesej a jejich mučícím úle, o skvělém sovětském úle, nepište o válenkách a netahejte sem ve vlastním zájmu situaci na ukrajině. Ukažte vlastní sebekázeň to a nezneužívejte toho, že tady nemáme moderátora. A vlastenec jsem jistě větší než vy, sám jste mne za to několikrát napadl.
PS: Teď jen doufám, že nenapíšete nějakou oslavnou ódu na invazy v srpenu 1968.

jdu si vyrobit Blatt ať mužu tomovu metodu vyzkoušet

Kouba , je to najlepšia cesta, čo včelár číta alebo počuje je fajn,ale čo si prakticky "omaká" mu najviac utkveje v pamäti, je pre neho najdôležitejšie...

Tie nízke nadstavky by som ti odporúčal vyrobiť aspoň tri ku každému plodisku...
a
ešte jedna rada, neinšpiruj sa lentýmto vláknom, Tom podrobné popísal svoju metodiku tu

https://www.ifauna.cz/vcelarstvi/diskuse/detail/3893105/vanocni-darek-ode-me-vsem