Proč vylézají včely z úlu v zimě ?

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
14.1.2020 12:37
suffolkovce

XXX.XXX.180.15

Přeji pěkný den,
venku jsou právě 2 stupně, ráno bylo méně, a už jsem tam zase na dlažbě pod česnem (nevypadly z česna, ale dle lokalizace musely pár cm vylétnout) našla 5 zatuhlých včel, včera byla sice jen jedna, ale za minulé čtyři dny jich tam bylo okolo 15. Někdy si na ně přilétnou sýkorky.

Na včelách není nic divného – křídla mají v pořádku, žádný přisátý roztoč v kožichu, za chvíli teplem obživnou (nejsou – li tedy venku moc dlouho) ... než jsem dopsala až sem, už hýbají nožičkami. Pak se rozlezou po bytě a začnou létat, chtějí ven.

Proč to dělají? Proč vylézají z úlu, když je venku zima? Co dělám špatně, nebo je to normální?

Mám 2* tenkostěnný úl -tři nástavky na sobě + dno a slabé včelstvo - úly stojí těsně vedle sebe na terase ve městě otočené na JV (slunko tam v létě svítí tak od 8- 13, nyní tak cca od 10-12)- pro okolní stromy a domy. Na JV směřuje česno, pod drátěným dnem mám nasunuté dřevěné dno z překližky, očka zavřená, na stropě mám folii průhlednou, na tom termofolii a pod plechovou stříškou asi 7cm polystyren, úly jsou těsně u zdi domu. Na strop jsem ještě přihodila pár smrkových větví (jako se přikrývají na růže). Když začaly sibérie, tak jsem z nechráněné boční strany jednoho z úlů přiložila polystyren 2cm tvrzený.

Už jsem se na něco podobného ptala dříve, bylo to na jaře, viz
https://www.ifauna.cz/vcelarstvi/diskuse/detail/3563267/zavrit-vcely-v-ulu-kdyz-je-zima

V podstatě to bylo obdobné, jako teď, jen včel bylo více, protože venku byla menší zima, samozřejmě na podzim se to opakovalo.

Děkuji za Vaše postřehy, co dělám špatně, i když po přečtení příspěvku Toma k tématu úhyny včel si říkám, že bych jim měla ochladit úl a přidat nahoru prázdný nástavek.

Jitka

Když jsem dopsala, už je v mističce jen jedna včela hýbající nožičkami, dvě vylezly a lezou okolo, a další dvě už někam po bytě odlétly.

15.1.2020 10:04
tom.50

XXX.XXX.139.248

Ne, je už půlka ledna, zdravá vč už musí začít plodovat (měla by začít po zimním slunovratu ((21.12.))) a teď už má být strop zateplený. To studené zimování je proto, aby ve vč nebyl plod když se léčí, což je základní podmínka toho, aby nevznikla generace rezistentních roztočů - viz nadbytek odborné literatury na toto téma. Správně se má plod vyřezat, což v závěru listopadu bude stěží někdo dělat.

Ještě jsem nečetl váš příspěvek, jen reaguju na jeho závěr.

15.1.2020 10:47
tom.50

XXX.XXX.139.248

Vlastně vše máte udělané správně, jen od konce či půlky září má být nad vč mnou popsaná dutina, kam jim utíká teplo a ony z toho důvodu na 99% ukončí plodování. Léčení Varidolem má tuhle podmínku = bezplodost vč.

Proč vylézají včely, které pak v teple "obživnou"? Ve zdravém vč, i když má zdravou zimní generaci dlouhověkých včel, zůstane větší či menší počet "letních" tedy ještě krátkověkých včel a vy patrně popisujete přirozený úhyn části včel "stářím". Vč fungují ale tak, že se každý jedinec do poslední chvíle snaží svým úmrtím a nutností odklízet jeho tělo nezatěžovat celek a tak drtivá většina včel hyne mimo úl. Tyto včely "melou z posleního", opustí zimní chumáč a snaží se, už silně prochladlé odlézt co nejdál. Jestliže je ohřejete, zdánlivě obživnou a chtějí odletět umřít co nejdál od svého ůlu aby naředily patogeny v nejbližším okolí úlu. Většina stářím umírajících včel ale odejít ze zimujícího vč nedokáže a to jsou pak ony mrtvolky na podložce. Pokud tedy nepozorujete nějak masivní vylézání včel, je to přirozená mortalita "stářím" a rozhodně nevracejte ty jednotlivé včely zpět do úlu.

Vše to podrobně popisuje prastará včelařská literatura (poválečná z 50 a 60 let 20 stol), jejímž studiem by měl každý včelař začít! Nyní je na to studium velmi vhodná doba, ty knihy má každá slušná knihovna. Spoustu věcí se dozvíte nově, ale víc věcí si jen dáte do souvislostí, protože jste je už mnohokrát pozorovala, ale vnímala jste je odděleně.

I v případě kolapsu včelstva na CCD se pudově snaží nemocné včely odejít z úlu a proto se v relativně krátkém čase téměř všechny včely vytratí a ve vč zůstane matka s hrstí včel. Mám info od známého (sám jsem to ještě nezažil, neviděl) že při úhynu vč na Nosemu Cerane naopak včely uhynou tak rychle, že odejtí z úlu nestihnou (a nebo se jim nějak zablokuje ten pud odejít umřít mimo) a včelstvo padne taky v pár dnech tak, že uhynulé včely zůstanou v úle. Ovšem to platí o létě a podzimu, ne snad o zimě. Stran NC je jistá jedna základní odlišnost od Nosemy Apis. Zatímco té (tedy NA) vyhovuje chlad a jakmile se zjara včelstvu podaří "vytopit" úl na teplotu nutnou pro plod, tak se vč často samo uzdraví, tak naopak chlad je obranou proti NC, které naopak velmi vyhovuje teplo, tedy normální úlová teplota plodujícího vč. Polopatě. Blinov vynaleznul svojí přepážku a zužování včelstev (už před ww2) jako způsob tlumení Nosemy Apis a ne jako prostředek k dosažení rychlejšího jarního rozvoje. To je jen jakýsi sekundární bonus, ale málokdo to dnes už ví. Prostě to je jen jedna z dalších, dnes už obecně neznámých souvislostí.

A proč sem motám Blinova a předjarní zužování? No proto, že se domnívám (nemůžu ale nijak dokázat), že vč nezužované, která má tudíž větší % včel mírně či více poškozených Nosemou Apis, mohou pak být celkově méně odolná pro nemoci, které je zničí za relativně dlouhou dobu mnoha měsíců, třeba až na knci léta či na podzim. Oslabené včely vychovají méně vitální generace včel a ty se pak hůře ubrání dalšímu tlaku úplně jiných patogenů. Nevím, zda je to jak píšu. Vše tomu ale nasvědčuje. Tím spíš, když to oslabení přiživí včelař průvanem kvůli sítím ve dnech a očkům, kyselinami v podivné představě, že je to pro vč šetrnější než "tvrdá" chemie a dále je oslabí koktejl všech pesticidů v zemědělství a dalších faktorů. Zatíco to, co lijí po polích jezevci, nemůžeme nijak ovlivnit, zbývá celá řada věcí, které ovlivnit každý včelař může.

15.1.2020 20:34
suffolkovce

XXX.XXX.180.15

Přeji pěkný den, děkuji Vám Tome za vysvětlení. Vzduchovou mezeru nad včelstvem tedy nechám až na září.
„Tyto včely "melou z posledního", opustí zimní chumáč a snaží se, už silně prochladlé odlézt co nejdál.“ Je pravda, že většina z nich, i když okřeje, tak je slabá a spíše jen leze. Ale jsou i takové, které urputně a plné sil bručí na okně a chtějí ven. Vrátit je však do včelstva je přes česno prakticky nemožné, mají nutkavou potřebu odletět na východ, a tak jak je možnost, tak odlétávají. Já si vždy tu nemohoucnost ostatních včel dávala do souvislosti s tím, že byly na chladu moc dlouho, provlhly a moc dlouho byly odděleny od včelstva jako svého imunitního systému, že to jsou včely staré a nemocné mě nenapadlo. Zvláště pod lupou vypadají zdravě a opravdu, čím dřív je seberu, tím více jsou fit. Ty jen lezoucí obvykle tak do dvou až čtyř hodin zatuhnou na trvalo. Včera jsem tu jednu lezoucí pozorovala lupou, posadila jsem ji na větvičku, zadečkem dolů a držela se předními nožičkami, a to se uklidnila, jinak měla silnou potřebu pořád někam lézt, začala se čistit, ale zároveň se pak třásla po celém těle, jako by měla Parkinsona, jak skončila ani nevím, já to tak dlouho nevydržela.
Dnes, i když bylo sluníčko, jsem po návratu z práce nenašla ani jednu (pokud si je sýkorky nedaly k obědu, tak dnes nevylézaly). Udělala jsem změnu, když jsem ráno dokonce našla jednu vylezlou přes noc – odstranila jsem z boku polystyren a odšoupla úly tak o 30 cm od domu, aby tam byla vzduchová mezera a úly nebyly přímo na zdi. Protože ještě za noc jedna vylezla.
Děkuji za typ s Blinovou přepážkou, myslím, že se mě to týká, a tak nastuduji. Ale teď jsem se začetla do zajímavé vánoční knihy od Pelána Jako v nebi, ale jinak.
Jitka
PS -? co to je zkratka ww2

16.1.2020 09:39
tom.50

XXX.XXX.139.248

World War 2 = Druhá světová válka


Vaše pozorování chování vylezlých včel přesně potvrzuje má tvrzení.

Ale dovolím si varovat před něčím, a to ne jen vás Jitko, ale hlavně ty, kteří to tu čtou (obávám se, že jich není mnoho - kdyby byli mladí ochotni číst něco delšího než tři holovětné štěky, četli by odborné knihy).


Včelaři si vzali nesmyslně do hlavy, že nechtějí strpět jakoukoli vlhkost v úle. Kvůli tomu mají zotvíraná očka a týrají svá vč průvanem. Ale to ještě není to nejhorší. Bohužel Včelařství 1/2020 na str. 20 klidně otiskne článek (zaráží mě, jak může projít redakční radou) o tom, jak zamezit srážení vody na strůpkové folii.

Asi se tu dalo všimnout, že ke všem svým tvrzením hned doplňuju SOUVISLOSTI.

Takže. Nedávno tu říkám, že se má začátkem ledna zrušit "dutina" nad plodištěm. Ta se dělá jako zábrana plodování, po zač ledna ale už plodování má začít. Tehdy taky, když má vč plod, musí mít vodu. Pokud mu jí blbý včelař vezme tím, že očky, sítěmi ve dně a nadzvednutím strůpkové folie vysuší všechnu kondenzační vodu nad zimním chumáčem a včely jí nemůžou pít, musejí za cenu vlastního života pro vodu ven stůj co stůj za jakéhokoli počasí. Asi tak, jako by člověk pro svoje mimino taky obětoval všechno, svoje pohodlí a i život! Bez vody nemůže vč vychovávat plod.

Takže. Když tu opakovaně tvrdím, že očka jsou jednou z nevětších chyb moderních včelařů, tohle je další důvod. Já nemám tušení, zda část včel, které vylézají z vašich úlů, náhodou neshánějí vodu. Přitom je to tak jednoduché.

DALŠÍ SOUVISLOST KDE BY JÍ NIKDO "NORMÁLNÍ" NEHLEDAL.

Český národní úl má 11 rámků protože je čtvercový a tím je to při délce rámku 39 dáno. Žádné vč včely medonosné nikdy nebude zimovat, ani to sebesilnější (kdybychom v říjnu spojili několk vč) nikdy nebude zimní hrozen sedět přes více než 8 uliček a tedy 9 rámků. Silné vč protáhne zimní chumáč (dříve se říkalo timní hrozen) do výšky a místo tvaru kulovitého utvoří jakousi "hrušku" a to i přes několik nástavků, nikdy ale ne víc než 8 uliček = 9 rámků. No a chytrému stačí vyndat krajní rámky a pak nemá co v úle plesnivět. Jo, v desetirámkovém, dávno zastaralém úle to nepůjde. Chápu, i tam ale jde vyndat poslední rámek (ten dál od česna). Taky tam na nesmyslně dlouhém rámku 44,8 cm budou chladné zóny, kde se bude ve větší míře srážet voda a tudíž tam mohou plesnivět plásty víc. Mimochodem jen to a nic jiného nebylo důvodem jinak nesmyslné míry dlouhé jen 37 cm jakou má tak zvaný Jednotný úl = Čechoslovák na 10 o 2 cm kratších, ale rozumně vsokých rámků.
Pomocí blinovky si každý může devítirámek z jedenáctirámku udělat sám a ještě lepší je zúžit (koncem února, asi tak) na rámků jen 8 a slabší vč i jen na 7, kdy zásobní rámky jsou za touto přepážkou a tak je má vč v dosahu, ale přitom má k vytápění výrazně menší prostor. To je celý dnešní smysl zužování, likvidace NA je bonus. Zužování má smysl u měr vysokých (aspoň 22 cm). U NN systému to asi moc nepůjde.

A jen kvůli tomu, že přirozený počet rámků je jen 9 měly tento počet rámků veleúspěšné úly Pětiletka a Lesan, oba na 9 rámků Adamce (39x24), lišící se od sebe jen orientací stavby. Pro Kraňku byl ale tento úl zoufale malý a tak z těchto úlů vznikl modernější úl Tachovský a proto měl jen 9 rámků. Včelaři si všimli, že na pouze devíti rámcích je rychlý jarní rozvoj bez zužování. Nevýhoudou dnes je, že by pro dnes chovaná vč musel být úl nepříjemně vysoký a tak i Tachovák skončil v zapomnění.

A k tomu plesnivění rámků. Každý může takové rámky při předjarním a jarním zužování (což je spojeno s kontrolou) z úlu odstranit. Velmi často to nejde, jsou v nich zásoby a nebo prostě jiný rámek nemáme. Proč si tak málo lidí pamatuje, že i když nechal oplesnivělé rámky v úle, že je pak nenajde? Včely si s tím uměly vždy poradit, za miliony let vývoje se naučily ve vlhkých vyhnilých dutinách stromů, plných plísní, dobře žít a dokonce existují názory, že z těch plísní včely umějí cosi čerpat, co potřebují pro svojí imunitu a vitaitu. Něco na tom tvrzení může být když víme, že i Penicilin je jen plíseň, která Flemingovi přiletěla v podobě spory otevřeným oknem během dovolené a čirou náhodou se usadila na nevymyté petriho misce s živnou půdou. Takže Fleming nic nevynaleznul, jen byl vzdělaný a uměl pochopit, co mu to přiletělo oknem a uměl z toho udělat lék. Jsem si jistý, že včely to umějí taky. A když produkty plísní nevyužívají, umějí si svoje dílo očistit, případně moc silně plesnivé vykoušou (obyčejně dolní rohy krajních rámků) a postaví si tam první trubčinu. Proto staří včelaři tyto rohy vyřezávali (i když nebyly plesnivé) právě aby získali první kvalitní trubce z blízkosti hnízda, tedy z tepla.


A zde je další souvislost. Trubčí plod si vč na jaře zakládá většinou na periferii plástů, tedy mezi česno a plod dělničí. Trubčí plod (jednotlivé larvy) má svůj metabolizmus a "vyrábí" teplo a tak přicházející vzduch se předehřívá než pronikne k plodu, na kterém záleží víc = dělničímu plodu. V případě, že přijde prudké ochlazení a vč se musí stáhnout do chumáče, obětuje postradatelný trubčí plod.

Proto já používám tzv "polštáře", celý nástavek 39x15x11 pod nástavkem s plodem = pod plodištěm, kde je 6 stavebňáků prostřídáno pěti dělničáky, které mi některá vč vždy v medníku trochu zakladou a to já na med nestrpím. Tady, vlastně v jakémsi "podmetu" (jenže z celého NN a ne divočinu) si může vč chovat tolik trubců, kolik libo a už mi v plodišti a v medníku trubčinu nestaví, vč má raději trubce mezi česnem a plodem jak logicky zdůvodňuju výš...

A takto bych mohl pokračovat až bych tu z hlavy napsal knihu, kterých byly vydány desítky, spíš stovky. Vím to všechno já? Pak může každý kdo jen malinko chce!
Ano, ve včelařství (a nejen tam) vše vyplývá z jiného a často je přímo podmíněno a bohužel ne jednou podmínkou, ale celým souborem nejrůznějších a často i netušených podmínek (proto je nutné vnímat vždy vše v souvislostech a ne jen včelařinu). Pokud toto včelař ignoruje, třeba proto, že byl líný si to načíst a hlavně líný to pochopit, pak má větší či menší problémy. A problémy nemá vždy, protože včely jsou neuvěřitelně blbovzdorné a umějí si poradit s většinou včelařových chyb. Skoro vždycky si poradí, ale jen do chvíle, než se přidruží hodně malých škodlivých vlivů, které každý sám by vč hravě zvládlo. V součtu pak už odolat nedokáže (stokrát nic umoří i vola!), dostane nějakou chcípavku a uhyne. Jen tím a ničím jiným si lze vysvětlit, jak to, že někomu vč hynou a jinému ne.

Kesitnarf

20.1.2020 18:48
Kesitnarf

XXX.XXX.172.23

Odpověď Jitce.
Jitko, píšete, že se situace opakuje na jaře a na podzim v době, kdy je ještě, a nebo již chladno. Stejně jako jiní zde si nemyslím, že má smysl zachraňovat jednotlivé včelky. Včely hynou a hynou po celou zimu, pud je vede k tomu, aby úl opustily. Ty zachraňovat nemá cenu v žádném případě, natož je do úlu vracet. Bylo by ale zajímavé vypozorovat, zda ony padlé včelky z úlu vylétaly nebo se do něj vracely a nestihly to. Pokud jsem pochopil úly jsou od jiho-západu zastíněny, stojí na dlažbě. Svítí na ně v chladnější polovině roku ranní slunce pohybující se nízko nad obzorem. Mám podobnou, byť ne tak drsnou situaci na své včelnici, úly stojí pod k východu se svažující strání a po druhé v únoru a čtvrté v dubnu je zakrývá vysoký smrkový les. Zejména brzy na jaře se mnohé včelky nedokáží vrátit do úlu. Viděl jsem stovky včel vracejících se i prvním jarním nektarem či vodou, které zůstaly ležet před úly stojícími v tu dobu už v hlubokém stínu. Já s tím mnoho nenadělám, musel bych včelnici přestěhovat jinam, ve Vašem případě bych před úly položil desku polystyrénu nebo nějakou rohož, případně obojí a zkusil bych přes zimu přistínit česno, ne úl jen česno, aby včely v zimě zbytečně nevytahovalo slunce. Pokud by to bylo možné, posunul bych úly tak, aby nebyly od západu tolik zakryty.

Kesitnarf

20.1.2020 20:42
Kesitnarf

XXX.XXX.172.23

Panu Tomu.50 (a nejen jemu)
Pane Tome, někde jste psal, že včelaříte 50 let. Předpokládám, že 50 značí rok narození, jiní zde píšící by si Vás vážit už jen proto, a vážit si i toho, že jste ochoten se o Vaše zkušenosti podělit.... Ne ve všem s Vámi souhlasím, někde nemám názor, protože nemám zkušenost, v mnoha případech souhlasím. Nesouhlasím zejména s tím, že plísně jsou pro včely prospěšné. Ano Flemingova plíseň produkuje penicilín, ale jiné plísně naopak produkují velmi jedovaté látky, mj. aflatoxiny. Věřte, že plísně rostoucí na pylových zásobách pod plodištěm, budou produkovat spíše aflatoxiny než penicilin!Píšete, že je nesmysl usilovat v úle o sucho, jenže je sucho a sucho, to záleží na vlhkosti místa, kde včelstvo zimuje. Viděl jsem spodní nástavky plné plísně, jak kdyby tam vatu napěchoval, včelstvíčko nad tím slabounké. Jestli něco včelám v zimě chybí/vadí, tak je to dostatek vzduchu a vlhko. Zasíťované dno je jistota, že vzduch nebude chybět, a nemusí být zcela otevřené, stačí štěrbina. Na očka jsou nejrůznější názory, znám ty, kdo je vůbec v nástavcích nemají, i ty, kdo na ně nedají dopustit. Znám i pána, který sice proti očkům horuje, ale pod stropem má větrací štěrbinu. Záleží jak moc je vlhko, větrno, ozáření sluncem atd atp., nic není černobílé, myslím, že ani u včel. Vzduchová kapsa nad plodištěm je výborný nápad, ale je otázkou, zda to také vlastně není způsob, jak snižovat vlhkost v úle (větší plochou se více vody dostane z úlu ven, tedy pokud nejsou z polystyrénu). Já ponechávám do října prázdný "krmný nástavek" a nad ním dva i tři nástavky souší. Včely je ohlídají, hnízdo je lépe odvětráváno. Zda to přispívá k dřívějšímu ukončení plodování ale nevím, nikdy jsem neporovnával. Ano, souhlasím, včely potřebují vodu, zejména když plodují, ale když plodují, hodně vody "vyrábějí" metabolizací cukru. Jde o to, kde se vysráží a zda k ní tak budou mít přístup. Souhlasím s Vámi i v tom, že kleštík je v zásadě v každém úle, i v tom, že je nutné léčit v zásadě preventivně. Určovat infestaci kleštíkem smyvem či posypem cukru je velmi nepřesná metoda, přičemž hlavní problém je v tom, že vzorky jsou malé (100-200 včel) přičemž 3 kleštíci na sto včel znamená 1500 ve středně silném včelstvu, a to je velmi mnoho. Souhlasím s Vámi i v tom, že je zcela nezbytné kleštíka omezit už srpnu, podle všeho nejpozději už v druhé polovině července, a to dlouhodobě. Nízký počet kleštíků od července do září je nutnou podmínkou jak udržet včely vitální. Otázka je čím. Účinek kys. mravenčí na kleštíka je podle všeho jistý jen při velmi drastické koncentraci, kdy poškozuje i včely. Resp. nastavit podmínky tak, aby byla dostatečně účinná a současně nebyly včely poškozeny je zřejmě obtížné (triky). (Kyselinu mravenčí ve formě formidolu používám v září, spíše než k boji s kleštíkem, s nosemou.) Gabon Flum je bohužel v tuto chvíli asi jediný jistý způsob jak dlouhodobě udržet kleštíka na nízkých počtech (amitraz by byl asi lepší, ale ten si chrańme na podzimní ošetření!) Diskuse o tom, zda použít jedno, dvě či tři ošetření je podle mého zbytečná. Stačí jedno ošetření za předpokladu, že včely budou bez plodu. Jenže kdo se podívá? Souhlasím, že fumigovat se musí při teplotě alespoň 10°C nad nulou, důležité ale je i aplikovat co nejpozději, kdy je větší pravděpodobnost, že včely plod chovat nebudou. Aplikovat amitraz dříve je nesmyslné, protože o osudu včelstva je stejně rozhodnuto. Pokud je viróza v silně napadeném včelstvu rozjetá, eliminace kleštíka v tuto dobu už danému včelstvu nepomůže (možná jiným v okolí ještě ano). Lépší než 2. či třetí fumigace je předvánoční aplikace Varomedu/Oxuvaru, z důvodu jiné účinné látky. Kyselina šťavelová se zkouší i pro použití v létě po medobraní, výsledky jsou prý nadějné. Zkoušet varianty boje s kleštíkem by ale měli zkušení, ne amatéři (podotýkám - není myšleno pejorativně), což se bohužel namnoze děje. Mám na Vás prosbu o odpověď na otázku: Proč podle Vás včelstvo nikdy neobsazuje v zimním chumáči více jak 8 uliček a namísto koule raději chumáč protáhne v hrozen či hrušku? Mám za to, že si včelstvo vždy nechává jednu souš jako izolaci. Vycházím ze zkušenosti z desetirámkového úlu na studenou stavbu, kde si včely téměř vždy (krom jednonástavkových oddělků) nechávají krajní plást/souš prázdnou, a pokud ji v létě zaplní cukrem/medem, je první odkud zásoby vyklidí. Rozdíl mezi plástem a přepážkou Blinova je pak vlastně jen v tom, že ona přepážka, která je od stěny ke stěně a až pod strop lépe omezuje únik tepla prouděním z prostoru, který je (ideálně dvěma takovými překážkami) vymezen. Souš izoluje srovnatelně dobře, jen kolem plástu teplo může snáze proudit. Zásoby za přepážku bych ale v únoru ještě nedával :-), bude za ní zima.

21.1.2020 02:08
tom.50

XXX.XXX.139.248

Kesitnarf

No konečně!
Konečně někdo předem nezaujatý, poučený a včelařsky dobře vzdělaný. Jitka je nesmírně hodný člověk, ale včelařská začátečnice a bohemia gall je sice velmi dobrý včelař, ale v jistém smyslu nekompromisní fanatik. Tini je taky včelař, který umí ocenit a podpořit, podobně jako chovbuckfast. Jinak bída, bída. Snad jsem na někoho nezapomněl.

Číslovka 50 není můj ročník, to jsem si dal velmi hloupě v roce, kdy mi bylo 50 let, jako nick = byl to můj tehdejší věk. Je mi 64 let.

Co se týče plísní. Nikdy nemám vč v zimě na dvou vysokých bednách, neznám to a nehodlám to zkoušet ani u 24, není důvod. Pod VN s plodem mám celý rok NN (39x15x11) a říkám mu, dle velkovčelaře Sedláčka (bez jeho dovolení) "polštář". Prvně jsem to pojmenování NN v této "funkci" četl od něj a je tak dokonale výstižné, že ho používám a protože to napsal v článku ve Včelařství, používá ten pojem už hodně včelařů. V tomto polštáři nebývá pyl ani zásoby a když by tam nějaký pyl vč uložilo, a naprosto výjimečně ho před zimou nespotřebovalo, holt přijde vniveč. Jinde podrobně vysvětluju, že do polštáře přijdou nějak poškozené a nebo zakladené rámky, které už nepoužívám na med a jsou určené na vyřazení (nebo se zúčastnily léčení) a tak i kdyby v nich byl pyl a nezničila ho plíseň, stejně je vyvařím i s tím pylem. Tečka, přes to nejede vlak, nikdy nechci med v rámcích i jen jedinkrát zakladených a už vůbec v takových, které byly v úle ve chvíli léčení.
Pak totiž není žádný RACIONÁLNÍ (česky rozumný) důvod týrat vč kyselinou mravenčí, k čemuž jste taky došel a díky za vaše sdělení toho faktu.
Když jsem výše psal o plesnivění plástů, měl jsem na mysli plásty v plodiskovém VN. Stejně celý rok včelařím tak, aby v "zadku" úlu byly staré plásty a vepředu mladé a tak by ani jejich oplesnivění nevadilo - půjdou na vyvaření, ale pro případ, že by v úle musely zůstat je myšleno, co o tom říkám výš.

Co se týče oček, sítí ve dnech, průvanu a vlhkosti v úle, se neshodneme. Nevadí, vám se nějak osvědčil průvan a já ho mám za příčinu většiny "chcípavek", kterými by MOHLO vč trpět a které se projeví třeba po půl roce, i později.

Že zimní chumáč vč včely medonosné nikdy nesedí přes více než 8 uliček a tedy 9 rámků je obecný, literaturou nesčetněkrát popsaný jev, který vůbec nechápu proč bych měl zdůvodňovat, vlastně mě taková otázka překvapila a přiznám se, že zaskočila. Tak to prostě je. Proto vám jeden rámek plesniví a proto ho vč vždy nejdřív vyprázdní = ví, že ho nebude v zimě obsedat a proto je pro něj zbytečný, nadbytečný a že na zásoby v něm stejně v zimě nedosáhne.
Vč si tedy nenechává jednu souš jako tepelnou izolaci, prostě nebude sedět na víc než 9 rámcích, přesněji na 8 uličkách. To je zákonitost a nemá smysl o tom nějak bádat. Mám jedenáctirámkové úly (většinu) a kvůli fumigaci poslední rámek chybí celou zimu. Aspoň nezplesniví. Rámek s pylem nesmím nechat na okraji, musí být ve "hnízdě" a nejlépe aby pyl vč zalilo zásobami.

Velmi dobře jste popsal, že rámek může fungovat jako Blinova přepážka, ale díky té netěsnosti musí stovky včel svými těly ucpat mezery a tak se pouhý rámek se souší jako blinovka vůbec nijak neprojeví. Chcete-li efekt blinovky, musíte mít blinovku! A použít jí tak, aby fungovala.

Ta nemusí mít dírku, včely jí podlézají, ale asi tak až o 2 týdny později (a ty 2 týdny, jak vysvětlím dál, jsou rozhodující). Jestli chcete plný efekt Blinovy přepážky, musí doléhat k bočním stěnám nástavku a ke stropu těsně a dírku 18 mm si včely snadno ucpou svými tělíčky, když potřebují a nebo je dostatečně velká na to, aby si za přepážku do "komory" mohly chodit pro zásoby. Radím, neřešte to, nevymýšlejte vymyšlené, prostě to udělejte tak, jak je to víc než 80 let vymyšleno. Otvor v BP by měl být max 30 mm od horního okraje přepážky, ne ale méně než cca 20 (možná 15) myšleno horní okraj díry.

Zužuju už koncem února (dle počasí i dřív) a jistě by stačilo i v první dekádě března. Jenže to má dva háčky, z toho jeden je spíš hák než háček.

První háček.
Nejsem jasnovidec a s křišťálovou koulí bych to stejně neuměl i kdybych jí mě a tak když nevím, jaké bude počasí od té půlky nebo konce února, zda bych to mohl udělat začátkem března, je lepší to udělat brzy, včelám to nijak neublíží. Musí být ale bezvětrný den a aaspoň 10, raději 12 nad nulou a je nutné dělat tak, aby včely nevzlétaly v nějak vyšší míře - hrozí, že se zimou nevrátí.

Hák.
Proč musí mít vč tepelnou pohodu už začátkem března? Tak tedy. Včela se stává létavkou 40 dní od položení vajíčka, ze kterého se vylíhne. Opět není třeba diskutovat, to je prostě fakt. Ale matka se nerozklade ze dne na den, po zúžení a zlepšení tepelných podmínek začíná náběh plodování více či méně rychle dle toho, jak jsme to (zúžení) uměli vystihnout. Řekněme, že se matka významněji rozklade asi za týden. Jestli jsem zúžil například 25 února, matka klade smysluplný počet vajíček asi až tak 3-5 března, podstatný počet vajíček za další asi týden, tedy koelm 10-12 března. No a + 40 dní = létavky jsou cca 22 dubna. To už naplno kvete řepka a ovocné stromoví je pomalu odkvětlé, je to tak? Bez zužování je max létavek ve snůškové mezeře po odkvětu řepky a pak to doslova vč vyhání na strom. Ale léta letoucí Ptáčkové, Kamlerové, Boháčové a podobní tvrdili, jak je zužování zbytečné a pošetilé (a jak ho v jůseji ču v Říši nedělaj). No tak jo, jak je libo.

Koncem února jsme zužovali už na přelomu 70 a 80 let 20 stol a to řepka rozkvétala kolem 10-15 května!!!! A nepíšu o řepce, že bych se na ní kdo ví jak třás a nebo že bych jí považoval za terno. Píšu o ní ve smyslu, že ukazuje stav přírody ve výšce kolem 400-500 m nad mořem. Včelař Havelka z Benátek nad Jizerou ve výšce 270 m běžně vytáčí med z jív, pro mě je med z vrb (ne z jív) a hlavně z třešní taky velmi významný ve výšce 450 +-. Pravda, nevím, zda Havelka se svými hypersilnými vč zužuje, asi ne. On ale zimuje vč v síle několik, 3, 4 i více, plně obsednutých beden 39x24x11! Taková vč asi zužování opravdu nepotřebují. To já neumím a ani se o tak silná vč nesnažím.

Uskladnění souší nad včelstvem je zajímavé (bál bych se, že tam v důsledku kondenzační vlhkosi právě zplesníví). Ale pro mě je to nepoužitelné, medníkové souše nesmějí být v úle při léčení a vyndat je, uložit (odvézt ze včelnic) a pak zase navozit zpět a dát nad vč, když poslední Amitraz tam přijde před vánoci, je nemožné a nesmyslné. Začátkem ledna se už musí včelstva zateplit! Přesněji zateplit strop.
Jediné medníkové dílo u mě je v polštáři a to přijde vyvařit. Jinde jsem podrobně popsal co to polštář je a jak se s ním pracuje.

A o "osudu včelstva", jak píšete, není rozhodnuto v červenci či srpnu a nebo září. O jeho osudu jsem rozhodl já v únoru předešlého roku! Když to nějak nadsadím. Prostě vše, co ve včelstvu děláme a jak to děláme má víc než půlroční setrvačnost. Jestli něco udělám blbě v půlce července (přiotrávím včely KM třeba, v zimě jsem je vystavil průvanu a dělal jim další "psí kusy") projeví se to až v dubnu a květnu příštího roku. Tedy pokud vč nepadne.

Na závěr této odpvědi určité vysvětlení. Pocházím ze včelařské rodiny. Rodiče byli součástí komunity dalších včelařů a absolutně nejzákladnější věc prestiže pro ně byla, v souladu s tvrzeními například O. Brennera, že se dá včelařit absolutně bez zimních úhynů včelstev. Ano, největší potupou pro včelaře ve Vlašimi té doby, tedy přelom 50 a šedesátek, aby někomu padlo v zimě byť i jen jediné včelstvo!!! A měli velké problémy taky s roztočem, s jiným, s roztočíkem malým.

Od té doby vím, že se dá včelařit bez úhynů a mě první včelstvo padlo v zimě předloni. Ano, za celý život mi v zimě uhynulo jediné včelstvo. Hlady. Při odběru měli 20 ledna bylo OK, o měsíc později, když se brala měl na mor, už nežilo. Padlo hlady, nevšim jsem si, že je vybrané tichou loupeží v pozdním podzimu. Vlastně bylo geneticky vadné, když se dalo vykrást TL a je vlastně doře, že ten "vadný gen" z mojí včelnice zmizel. Ale steně mě to mrzí. Prostě jsem myslel, že se dá prožít včelařský život bez jediného zimního úhynu. Ale i tak myslím, že je to fenomenální a obdivuhodné a naprosto vzácné! Pro mě je to otázka osobní cti a svědomí. Tak mě kdysi vychovali páni (a paní) včelaři, kteří už dávno nežijí, ale kterým vděčím za všechno.

Proto se vymezuju proti všem, co se za zimní úhyny nijak nestydí a někteří dokonce vydávají svojí neschopnost za hledání odolných včel.

21.1.2020 19:15
Miloš Havel

XXX.XXX.32.221

Diskuse o tom, zda použít jedno, dvě či tři ošetření je podle mého zbytečná. Stačí jedno ošetření za předpokladu, že včely budou bez plodu. Jenže kdo se podívá?

Každý kdo si jednou zkusí otevřít poslední zavíčkovaný plod.

22.1.2020 20:14
suffolkovce

XXX.XXX.180.15

Děkuji za odpověď.
Ano, čím více čtu, tím více vím, že nic nevím. Ale naopak proti Vám všem vím 😊, že mi i v zimě i při 0oC mi vylétávají či vylézají včely, mám proti Vám, co máte úly ve volné přírodě, velkou pozorovací výhodu, rovnou a čistou terasu přímo před oknem. Se zájmem to pozoruji a přemýšlím nad důvody, myslím, že po většinou se nejedná o nemocné včely, protože když je donesu včas do tepla, tak obživnou a některé jsou docela dost temperamentní. Poté, co jsem zvětšila mezeru mezi obvodovou zdí domu a úlem a odstranila boční isolační desku, tak už jsou to denně jednotlivé včely, ale když jsem psala do diskuse, tak to bylo i přes 15 včel ležících na podlaze před 2 úly, některé mohly zvládnout trasu přelétnout a o nich už nic nevím. Nemyslím si, že by místo na terase byla zas tak drsné, moc tady nefouká a je to v 1 patře (to spíš v létě mají moc tepla).
Zda vylétávají či vylézají nevím, ale s ohledem na teplotu a místa, kde leží si myslím, že padnou chladem velice rychle.
Docházím k názoru, že je to tím teplem, a tak to pište i Vy p. Kesitnarf. Takže kdybych nově umísťovala úly, tak je dám tam, kde je sluníčko až do západu slunka, protože včelky nemají žádnou možnost zjistit, že u úlu to bude jinak, proto na jaře a podzim chladem zatuhnout a nedoletí, nicméně některé ano. Naopak ranní chlad je bude držet dlouho v úle, i když je to asi dle včelstva; u mých dvou jsem v létě pozorovala 30 min rozstup ve vstávaní, a to mi přijde docela dost.
Zkusím před úly položit polystyren, česno jsem stáhla na 5 cm, ale opřu o něj větev, aby stínila. Je pravda, že ty, co přinesu domů a obživnou jsou posedlé touhou odletět za světlem.
K té vlhkosti, jako neználek se včelařením nevím, ale z pozorování přírody mi vychází, že včela je svým vývojem navázána na dutiny stromů či skal a oboje je značně vlhké, dutiny stromů jsou vždy plesnivé a trouchniví, také v dutinách skal se vyskytují plísně (ale plíseň je každá jiná). Bylo by s podivem, aby si za tak dlouhý čas vč nevytvořila symbiózu s plísněmi a bakteriemi, jenž žijí v rozkládajícím se dřevě. Co je pro jednoho jedovaté, může být pro druhého obraným mechanismem, třeba i proti roztoči. A tak obdobně i ten průvan, já ho tedy ráda nemám, ale v dutině stromů nelze žít bez průvanu, ten k němu logicky patří, obdobně ve skalách to dutinami pěkně protahuje. Pokud by to vč vadilo, pak by si to utemovaly a dělají to? Na to mi musíte odpovědět vy zkušení, mě se zdá, že nikoliv, když si plásty staví tak, aby kolem nich vzduch proudil, kdyby jim to tak vadilo, tak by plásty stavěly i na placato, či by si udělaly nad plásty víko, stavebníci jsou excelentní. Když to nedělají, tak jim to asi nevadí, resp. jim to může přispívat. Škoda, že už je tak málo divokých včel, aby bylo možno porovnávat.
Trochu mě strašíte Vašimi soudy, že už je o osudu mého včelstva rozhodnuto, proč si myslíte, že slabé včelstvo nemůže přežít? Co jsem četl tak, tak padala hlavně silná včelstva.
Jitka
PS: Po silvestrovských oslavách a ozářené oboze úplně zmizli ptáci, krmítko je plné slunečnice, dnes se tady objevila jediná sýkorka, možná je to jen teplem a absencí sněhové pokrývky.

23.1.2020 13:50
tom.50

XXX.XXX.139.248

Dle mého jste došla k nesprávnému závěru a to, že je v dutině stromu průvan. Není a nemůže být a tak vč nemusí stavět plásty vodorovně. Ve stromě (i ve skále) si navíc přilepí plásty k bočním stěnám, což u rozběrného díla nejde. Ale to je jedno, když chcete vynalézat vynalezené a zabývat se tím znovu a znovu, váš boj.

Hlavně ale Jitko, od divokého vč ve skále či v dutině stromu nikdo nechce ročně 20, 40, 50 i víc kilo medu, že ne!!!!!!!!!!

Další váš nesprávný vývod je, že dopřejete svým včelám na betonové terase ještě více sluníčka. Už vloni či ještě dřív jsem vám tu napasal, že jestli máte svoje včely opravdu ráda, dejte je z té terasy někam na trávník a pod strom, aby byly celý den ve stínu. Tennessee Williams by věděl o čem píšu, jak je na takové střeše. Pravda, vy nemáte střechu, ani plechovou a včely nejsoun kočky. Ale rozpálená terasa je té střeše podobná.

Další důvod, proč bych já na terase obytného domu včely neměl je ten nejdůležitější. Každé zavření a otevření dvěří někde v budově, každé šoupnutí židlí či jiným nábytkem, naklepávání řízků v kuchyni, puštění řvoucího vysavače a i basy z reproduktroů vaší TV, každý krok kdekoli v domě, to všechno se konstrukcemi baráku přenáší a ta včelstva jsou ustavičně rušena. A to rušení (a i když to vy neslyšíte a nevnímáte, věřte že vč to vnímají) bude nejspíš tím hlavním důvodem, že jednotlivé včely vylézají. Ustavičně v zimě rušené včelstvo, stačí úlu se dotýkající tenká větvička, která větrem škrábe o úl nebo do něj ťuká, tak tohle někdy stačí na úplný kolaps včelstva. A nebo jeho zeslábnutí = je to jeden z možných stresů. Jeden z těch, co ovlinit můžeme.

Tak se znovu zamyslete a představte si, jak vašim včelám asi je na terase vašeho domu. A nebo to vylézání jednotlivých včel berte jako přirozenou mortalitu části včel. Taky stačilo je v červenci vystavit vražedným dávkám KM a nyní se to projevuje tak, jak popisujete. Důvodů může být mnoho. S něčím nejde nic dělat - třeba mikrovlny mobilů, GPS či špionážních satelitů. Taky neovlivníme co agrochemická mafie leje rok co rok po polích. S tím, co ovlivnit lze něco udělejte, když vás trápí co se u vašich včel děje. Jestli to pomůže včelám nevím, vy ale budete mít čisté svědomí, že jste udělala pro svoje vč maximum.

23.1.2020 14:12
suffolkovce

XXX.XXX.180.15

Děkuji
O průvanu budu tedy ještě přemýšlet, zkoumat a vynalézat; ve skalách tedy v každé dutině pekelně táhne, strom jsem zatím žádný detailně nezkoumala, ale současné kalamity vyrobily dost nešťastných exemplářů.
Ta terasa je bohužel limitující, ještě je mohu přestěhovat na střechu garáže, ale to by bylo z bláta do louže. Nicméně škodlivé vlivy se snažím odstranit. Nenapadly mě ty zvuky a otřesy, na jedné straně to chápu, že jsou jistě citlivý organismus, ale zase v té dutině stromu, kde včely snad tisíciletí pobývaly jsou pořád nějaké zvuky a pohyby, zvláště když fouká. Ťukající větvička na úl … dít se to mě, tak kolabuji do měsíce a možná i dřív, ale v jejich přirozeném prostředí by to mělo být normální, že se strom a větve do sebe naráží.
Mě by tedy zajímalo, zda pokud Vy dáte před úl čistou rovnou desku či kus lina, tak tam taky něco najdete a pak je to normální. Protože mít místo dlažby trávník, tak o ničem nevím.
Jitka

23.1.2020 17:08
Miloš Havel

XXX.XXX.32.221

Pokud je pravda (spíš ne) že včely ustavičně ruší šoupání židlí a každý krok kdekoliv v domě, dá se to řešit antivibrační podložkou pod pračky. Prodává se v OBI za 199,- a z jedné se dají nařezat podložky pro všechny tvé úly.

23.1.2020 20:05
tom.50

XXX.XXX.139.248

Jitko, ok, tak jinak.

Jediným smyslem života včelstva v přírodě je rozmnožit se. Aby vč žilo, potřebuje sladké šťávy z rostlin a pyl, nic víc a za to přírodě zajišťuje opylování. Je otázka, když se usadí ve skále (či v dutinně zdi, komíně nebo betonové rouře na zemi) zda tam také přežije a jestli se mu podaří rozmnožit se. Spíš ne. Příroda to prostě zkouší systémem pokus-omyl a neřeší, jestli někde včely budou nebo nebudou třeba i celá desetiletí i staletí. Někdy ve skále přežijí, jen přežijí, někdy se i rozmnoží a někdy nedožijí jara. Příroda to neřeší, hop a nebo trop. A jak jsem psal výš, nikdo po nich nechce med. Možná vám při studiu odborné literatury uniklo a nebo si to neuvědomujete, že včelstvo, které nedalo člověku nic, stejně nanosilo asi metrák medu. A spotřebovalo ho a jen co přinese navíc může těžit člověk.

Zkrátka. My včely chováme pro nějaký užitek. Celou dobu předpokládám, že i vy chováte včely jak je normální, tedy pro nějaký svůj užitek a ne proto, abyste jim dopřála život ve skále či ve shnilé dutině s průvanem, nebo v něčem, co zmíněné extrémy napodobí. Apropo, neznám ani jediný popsaný případ, že by se vč usadilo v dutině, kde by nad hlavním vletovým otvorem (nebo vedle něj) byl ještě jeden nebo víc dalších otvorů. To v přírodě nenajdete. Vážně je velmi zcestné furt hledat inspiraci a vzory v divočině, kde cíle jsou diametrálně jiné, spíš opačné. My se přece snažíme právě aby se vč nevyrojilo. K tomu lidi vynalezli úl, který se dá libovolně zvětšovat a zase zmenšovat.

A tak dále, a tak dál.

23.1.2020 20:35
suffolkovce

XXX.XXX.180.15

Přeji pěkný večer,
já bych ten vývoj organismu a přizpůsobení se životním podmínkám nepodceňovala, ale souhlasím, že nově se vč musí podstatně dělit s člověkem o med a nemůže si jen tak lelkovat v dutinách stromů, ale dovozuji, že se životu ve vlhkých dutinách přizpůsobilo a je to jeho prostředí, jako se savec velryba přizpůsobil životu v moři.
Já v podstatě chovám včely pro radost a zvídavost, med ani nemám ráda, hlavním důvodem bylo, že mi nahradí chybějící opylovače. Takže v tom se zásadě odlišuji od většiny a nechovám včely pro to, co je normální. A pak samozřejmě vymýšlím hlouposti :). Žádné vč. jsem v dutině stromu neviděla, tak nemohu posoudit, ale ve skalách znám, je tam zabydlené roky, a tak až bude květen půjdu se na ně podívat, jak se jim daří. Jen vím, že dovnitř nemají jen jeden otvor a určitě jim tam táhne, jen kdyby to okolo utemovaly, tak jsou bez průvanu, což bych zjistila jen nějako mikrokamerou, ale asi ani to ne přes plásty bych to stejně neprohlédla, takže zůstanu jen u filozofování. To, že jim průvan vadí, máte vypozorované nebo vyčtené? Já už, když jsem četla vaše připomínky k očkům, tak jsem je zavřela, ale spíš si říkám, zda jim víc, než průvan nevadí to světlo, co očkem do úlu proudí. A nechat odkryté celé dno, resp. mít tam jen síť, také nepovažuji ze přirozené, takové komíny dutiny stromů nevytváří. Takže si myslím, že určitý průvan v úlu musí být, ale dostatečně ho zajistí česno a netěsnosti úlu. I když parných dnech léta to může být málo.
„K tomu lidi vynalezli úl, který se dá libovolně zvětšovat a zase zmenšovat“. Ano, to je posun ve vývoji, nelze než souhlasit, ale vlhkost a průvan o tom zvětšování a zmenšování úlu nejsou, nebo snad ano?

Jitka

28.1.2020 15:55
tom.50

XXX.XXX.139.248

Jitko, je dobře, že o tom všem přemýšlíte a pozorujete, my ostatní (někteří) se spoléháme na své včelařské vzdělání a věříme stovkám těch, kteří toto objevili, popsali a vyzkoušeli dávno před námi a my se to prostě jen naučili od nich ze článků a knih, co tu po nich zůstaly.


No a nebo může být každý svobodný do úplněho zemdlení a dělat si věci jak chce.

29.1.2020 20:01
suffolkovce

XXX.XXX.180.15

Přeji pěkný den,
abych příspěvek uzavřela. Odstavila jsem úly od zdi domu a odstranila i boční polystyren opřený o stěnu úlu (mohl dělat vibrace při větru), a další dva dny bylo cca jen 2-3 včely, ale pak jejich vlézání úplně ustalo, a to trvá tak týden. Že by se venku nějak zásadně trvale ochladilo si nejsem jista, i když slunečné počasí minulý týden s sebou přineslo na 1-3 dny větší mrazy, a tak i to může být důvod, že včely už před úlem nenacházím. Anebo pro ochlazení přiletěli konečně i ptáci na krmítko, a tak je možné, že jsou rychlejší než já, a na vylezlých včelách si pochutnávají.
Perličku, včera jsme byli na návštěvě cca tak o 100 výškových metrů, než mám já stanoviště, a nejednou jim po bytě začalo něco létat a bzučet, prý to mají již od včerejška, a ona to byla včela (venku je přes den tak okolo 1až 2oC), ráno mi volali, že jim v noci zalezla za krk a píchala je ☹. Myslím si tedy, že uváděná teplota + 6oC a např. „Včela je plně pohyblivá při vnější teplotě +15 °C a vyšší, avšak při okolní teplotě +6 °C chřadne, ztrácí pohyblivost a při dalším poklesu teploty k nule hyne.“ , není tedy úplně správná a včely vyletují i při nižších teplotách, viděla jsem, že i při nule. Navíc jsem se známých ptala, zda mají někde v okolí úly, a o ničem nevěděli, a tak to nebude žádaná zvědavá paní sousedka, ale musela přiletět z větší dálky.
Takže předpokládám, že jejich vylézání je reakcí na nadstandartní teploty zimy a domnívám se, že je také podstatný dlouhodobý vývoj teploty, nikoliv teplota aktuální.
Důvěřuj, ale prověřuj ….. protože jinak bychom pořád věřili, že země je placatá. Je pravda, že je lepší životní strategií jít s proudem a přebírat a nevynalézat již objevené, je to přímé, jednouché bez slepých uliček. A většinu života tak děláme všichni. Ale i ta druhá cesta má své, i když někdy trnité kouzlo. Je to o osobní svobodě, a i odvaze, si dovolit takovou cestu.
K svému příspěvku o vlhkých dutinách – dle nějakého obrazu mi došlo, že i člověk většinu svého života žil v jeskyních a doba, kdy si staví suchá obydlí není z pohledu jeho vývoje tak dlouhá (u Eskymáků to není ani 100 let), a přesto kdybych se měla přestěhovat do jeskyně, tak by se mi to nelíbilo. Myslím, že moji produktivitu a délku dožití by to neprodloužilo ba naopak, a tak možná to bude i s tím přirozeným prostředím včel.
Jitka

30.1.2020 07:01
bohemiagall

XXX.XXX.24.154

Včely opravdu vyletují jen při teplotě nad 10 stupňů. Pokud vyletují při teplotách nižších, je to z důvodů které už tady byly zmíněny, nechtějí zasvinit ul mrtvolou.
Cílem je doletět co nejdál od úlu, no a na to má vliv venkovní teplota. Nic víc v tom není

Přidejte reakci

Přidat smajlík