Včelařské mýty (3) Med z panenských plástů

tak diskutovať sa dá skutočne o všetkom

ale argumenty ako v bode 7 sú už podpásovky...

zabezpečiť dostatok plástov v medníku pri sebasilnejšej znáške je psou povinnosťou včelára, akonáhle musia včely ukladať nektár aj v plodisku môže vzniknúť problém s miestom kladenia vajíčok a rizikom vzniku rojovej nálady..

len tak na okraj
včelie larvy počas svojho vývoja nekalia do bunky lebo by si znečistili potravu v ktorej plávajú. Larva sa síce počas svojho života 5x zvlieka ale nespotrebované zvyšky potravy (výkaly) vypustí do bunky až keď prestane prijímať potravu a začne sa kukliť. Kokón - zámotok na kuklenie tvorí larva z pradiva vylučovaného zo snovacej žľazy a do zámotku larva "zapracuje" všetko čo v bunke je aj tie kožtičky zo zvliekania aj tie výkaly.

Diskutovať by sa dalo o tom, nakoľko včely dokážu z plodovej bunky odstrániť košieľku, zrejme ju tam nechajú a len ju prekryjú propolisom (bunky na viacnásobne zaplodovanom pláste sú totiž stále menšie a plást je stále pevnejší). No a práve tu je to slabé miesto celého procesu, včely majú geneticky zadefinovanú rozdielnu mieru čistiaceho pudu a nie vždy je k dispozícii dostatok propolisu. Aj keď propolis je len ťažko rozpustný vo vode, ak taký viacnásobne preplodovaný, už čierny plást, včelár namočí do vody a nechá ho tam viac ako 10 dní voda dokáže nabrať hnedú farbu, nepríjemný zápach a plást „zbledne“. Prebieha takýto proces „lúhovania“ zvyškov po plode aj medom, ktorý je do bunky uložený? Najčastejšie med obsahuje len 16-18% vody a je ťažké predpokladať, že takéto minimu vody dokáže z čierneho plášťa niečo lúhovať. Na druhej strane si ale treba uvedomiť, že včely zahusťovanie medu vytváraním bubliny môžu robiť len dovtedy kým sa nektár nezahustí na 70% obsahu sladiny. Ďalšie zahusťovanie nektáru týmto spôsobom už nie je možné, lebo taký hustý nektár už včela nie je schopná pretlačiť cez pažerák. Teda med uložený do buniek obsahuje až 30% vody a často je takto „vlhký med“ v bunkách uložený veľa dní, kým ho včely odvetrajú, zahustia a zaviečkujú. Ak teda voda, ktorá propolis rozpúšťa len minimálne dokáže z preplodovaného čierneho plástu vylúhovať „niečo“ čo ju zafarbí do hneda, dokáže to aj med kým má 30 % vody?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Goro: Mám zatím za to, že nezabarví. Zkoušel jsem vytočit čistý akát z panenského stavebního rámku a z mnohokrát zakladených plodových plástů. Rozdíl v barvě jsem nezaznamenal. Je to skutečně zajímavá otázka a proto chci další rok odložit po sklenici akátového medu pro obě varianty a sledovat, zda se budou v průběhu času chovat stejně, nebo tam bude nějaký rozdíl.

Já když nahlédnu při snůšce do plodiště, tak je tam v průběhu dne VŽDY ve volných buňkách sladina v jakémkoliv úlovém systému. Často jsou to buňky po právě odlíhlém plodu, možná ani nezačištěné(?)... Včely zřejmě netuší, že by měly všechno hned dávat do medníků, nikdo jim to neřekl :) No a sladina má větší obsah vody, takže logicky právě zde hrozí, že se do ní vyluhuje něco z plástů více než v medníku, kam se již dostává zahuštěnější. Samozřejmě proti tomu působí zase funkce času. Nestojí to ale za zamyšlení?


K bodu 7. Nejde myslím o podpásovku, ale o snahu názorně ukázat, že to co člověk vnímá jako "nechutné" může být jen důsledek zažitých stereotypů, vzorců myšlení. Ostatně stačí se podívat na cokoliv pod mikroskop a přejde vás chuť :) Jinak díky za přesnější a ucelenější popis toho co po sobě přesně včelí larva zanechá v buňce.

Iste je vo včelách zakódované prioritne dávať potravu k plodu, teda do plodiska, do medníka (teda nad plod či na okrajové plásty) sa dávajú len "prebytky"...
Dokonca ak v agatovej znáške prinesú 7-10 kg nektáru za deň, tak verím že ním zapracú každé voľné miestečko...
Verím tiež, že ak má matka málo miesta na kladenie vajíčok tak včely urobia miesto v plodisku odnesenim nepotrebných zásob preč, teda na okrajové plásty či do medníka hore...
Ha....
Ak potrebuješ podporu pre svoje argumenty, pouzi ten fakt, že mladušky ak odoberajú v podmete či v dolnom nadstavku od lietaviek nektár a potom ho nosia do medníka "capuškajú nožičkami po hnusnom pláste plodiska so zbytkami chémie a potom cupitajú po čistučkom panenskej pláste a "záprasia ho""..😉😂😂😂😂😂
(a budeš mať pravdu...)
Posúdenie "od oka, že farba je rovnaká" je možné, keď som vyvracal hoax že točením medu z čiernych plástov sa získava tmavší med 😉..tvrdil som to čo ty, ...
...no a posúdenie "chute" je individuálne ...
Poznám včelárov ktorí zbierajú výkaly vyjačky a robia z nich "liečivú" tinktúru, podobne sú partie ktoré všetky mŕtvoly včiel spracujú na "liečivý" podmor...
Ak patris do tejto skupiny včelárov a vzhľadom na obhajobu bodu č. 7 asi máš iné vzorce myslenia, v pohode sa vytešuj aj z chutného kravinca, však je to výlučne extrakt z biologického materiálu, krava žerie len trávu a kvietky na lúke...😁😁😁
Toto má byť argumentačná diskusia?
Btw.
Akoby "argument" že vosk včela vyrába v žlazách na zadočku môže u nevčelárov vyvolať dojem že to robí z nejakých zbytkov, , ktoré by ináč skončili ako výkaly. ..veľmi dobre vieš, že sa jedná o tuky z tukového telieska , ktorých sa musí mladuška zbaviť, musí ich "vypotiť" aby sa mohla posunúť do kategórie lietaviek...😳.... a poslednú vetu celkom uprav, "odborníci" na internete pri popise výroby medu neuvádzajú "sliny" ale píšu jasné, že med je vlastne z včelých zvratkov, proste, že včela ho"blije ", po slovenský "grcia"
No pri takto silnej argumentácii ako je v bode č.7 je skutočne úplne jedno z akého plástu med točíš...😉😉😉😉😂😂😂😂😂

Bral jsem to v bodě 7 jako nadsázku, nic víc. Kravinec mi nevadí. Jíst ho sice nebudu, ale pamatuju si, že se s ním mazali nejen úly, ale třeba se používal i u hojení ran. Snad mě paměť neklame. Já nepotřebuju nějak mít pravdu, třeba se v lecčem mýlím a někdo to uvede na pravou míru. Budu jen rád. Sám používám zejména panenské plásty pro produkci medu, i když z jiných důvodů než abych neměl "hovna v medu" :) Takže otevřel jsem nějakou debatu a každý se může zapojit a argumentům, které jsem uvedl, oponovat nebo přinést další (určitě jsem na kopec souvislostí zapomněl), klidně i ironicky. Ironii a nadsázku snesu :) Nebo se můžeme spokojit s vírou a prostě jen věřit, že med z panenských plástů je nějak objektivně kvalitativně lepší. Ani víra mi nevadí :)

Hodně včel lítá na hnojůvku, to je ta tekutina, co se tvoří na hnojišti. Když si pak představím, jak ta včelka z hnojůvkou letí do úlu, začíná mě být jedno, jakou barvu má plást s medem

Aneb, co tě nezabije, to že posílí.
Jenže...včely plasty vnímají jako jeden celek a vosk je pro ně něco jako kostra. Kostra jednoho superorganismu. Jako jeden celek ji také udržují. Vosk také běžné recyklují. Roznáší ho přitom v celém prostoru úlu. Druhá věc jsou mezistěny a jejich kvalita. Pokud někdo mezistěny kupuje, nebo je mu fuk že vosk byl původně v plodišti vydatne vykuřování pesticidy, moc kvalitní med nemá i když na chuti se to nijak neprojeví.
Jinak černé plasty chuť medu ovlivňují. Některé druhy medů víc u jiných to není tak znát.... To pro mne znamená, že se do medu louhuji i rezidua léčiv obsažena v mezistěnách.

Medar

Bod 7 jsem já pochopil jako nadsázku a pro mě to podpás není, ale chápu, že to tak znít může.

U léčivého kravince se mýlíte i ne a mám za to, že byste to měl vědět jak je to doopravdy. Léčivý je jen kravinec jalovice, nevím proč. Ovšem v kraji kde jsem se narodil s tím lidi léčili, pokud vím, jen rakovinu u jabloní. Igelit se neznal, jen vixlajvant. Nádor se očistil, napatlal kravincem, omotal řídkou jutovinou a opět vrstva kravince, celkem asi 2 cm vrstva. Pak na to vixlajvant (textil jednostranně potažený nějakým plastem či lakem) a nad a pod bandáží se to pevně utáhlo špagátem. Za rok bylo zahojeno.
Máma to jednou dělala z kravince, nefungovalo a pak jí nějaký stařec řekl, že to musí být z jalovice. Pak to fungovalo. Ale nádor se udělá jinde, je spíš potřeba pokácet strom. Smysl to mělo jen u nějaké vzácné odrůdy.

Mám za to a taky z debaty z Dr. Peroutkou, že záleží na délce prodleníí medu v tom či tom díle. Jeho konkrétní výrok (veterinář) je, že larva má zasalepený anální otvor a zjednodušeně je to tak, že se uvolní ve chvíli kuklení a výkaly je kokon přilepen do buňky. Já to chápu tak, že kokon = tapeta - výkaly = lepidlo.

Informaci o barvě medu ze zakladeného a penenského mám původně od Jindřicha Boháče, to je (byl) ten, co založil PSNV. Ten také opakovaně tvrdil - vážně to v asi 15 ročníkách Včelařství hledat nebudu, že vyspělejší západní (Němci) zákazníci na rozdíl od nás slovanských xxxxx - opravdu to tak vyznělo, to prý umějí neomylně poznat. Tento jeho výrok mě tak nas.al, že jsem si ho přestal vážit!
Po letech jsem mu musel dát za pravdu v kvaliítě medu, ne v adoraci Němců či Západu. Jarní med, hlavně řepkový, pekelně pálí a škrábe v krku každého a má nakyslo natrpkle nahořklou svíravou chuť a i vůni (dokud jsem kouřil jsem to neuměl rozpoznat - ani vůni ani chuť). Stejný med z panenského v krku nepálí, není natrpklý. Hlavně se mi ale vracejí zákazníci pro med, co nepálí v krku. Nedělám nikdy žádnou reklamu, nikomu nic nenutím, necpu a prodám všechno, Nejsem pod cenou, tady v okolí jsem nejdražší.

Dále Dr. Peroutka tvrdí a na jasně položenou otázku, zda jsou antichemici blázni a pouhopouzí věřící ideologickému bludu, odpověděl v kuloárech, že ano, že se jedná o Víru, protože v medu nebylo nikdy nic nalezeno. Přitom v medu laboratoře umí najít desetiny miligramu ATB, ale ani stopy "tvrdé chemie". Jestli si mám vybrat komu věřit, je to Peroutka. Znám ho do dětství, nejsme žádní kamarádi, vykáme si a taky jsme se dokázali pohádat (ne jednou). Troufám si tvrdit, že bych poznal kdyby lhal a nebo i kdyby jen mlžil. Ne, neoficiálně to řekl jasně.

Velkým argumentem v oficiáolní Peroutkově přednášce na jasně položený dotaz sdělil, že v medu nesmí nic být a není. Jestli někdo z přítomných tuší co je HMF a o jakých množstvích se bavíme (nebo o jakých množstvích ATB), měl by pochopit, že moderní laboratoře najdou všechno.

Používám podstavený NN pod VN, objevil jsem to nezávisle na Řeháčkovi těsně po (a nebo ještě těsně před) roce 1990. Ale nedával jsem tam trubčinu. Toto nazval Sedláček polštářem a já tomu dal zkratku POL, přestože jsem svůj objev nazýval TLumič. Když jsem pochopil vyšší funkci než POL, vrátil jsem se ke svému názvu TL. V něm je 5-6 trubčáků prostřídaných dělničáky. Vysoká míra nefunguje, musí to být výrazně nižší rámek než vysoké míry. Od doby, kdy je pod VN ekvivalent 5 rámků 39x30 nevidím nikdy sladinu mezi plodem a ani pyl nijak výrazně matku ve VN neomezuje. Mřížku nepoužívám, měl bych jen polovinu medu.

K trubčině v TL mě inspoirovaly vysoké podmety prostavěné divočinou a já zaboha nechtěl nikde v úle nic nerozběrného. A tudíž trubčina pod VN není ryze můj nápad. Jen jsem nechtěl dolovat z vysokého dna divočinu.

Zatím to vypadá, že je to spíše otázka chuťových preferencí než objektivní vyhodnocení kvality. Ta škrábavá nahořklá chuť u řepky může být způsobená i pylem (kterého je u řepky vždy výrazný nadbytek), když se převěšuje do medníků. V tom je přece také rozdíl. Když nepřevěšuju, nemám v přidaném medníku panenských plástů téměř žádný pyl. Může to mít vliv na chuť... Mě řepka nechutná ani z panenských plástů, podivná "brukvovitá" chuť. Třeba má vliv na chuť i přechod k novým odrůdám bez erukových kyselin. A třeba i ty košilky.. nebo všechno dohromady?

Když nad tím tam přemýšlím, pak med z panenských plástů je vlastně možná ochuzený (méně pylu a méně látek z košilek). Nikdy jsem nebyl příznivcem bezhlavého přejímání trendů ze západu, nebo z východu.
Určitě je spousta lidí, kteří budou chuťově preferovat med panenský. Pak může být druhá skupina s opačnými preferencemi a nakonec skupina, která se jen nechá strhnout novým trendem. Takže nakonec se nebavíme ani tak o kvalitě jako o rozdílné chuti.

Už jsem tu někde psal, že nepoužívání syntetických varroacidů je moje "víra", moje intuice, byť podložená určitými poznatky. Mám za to, že i stopová množství některých jedů podávaná dlouhodobě mohou vyvolat patologické změny a mě tyto látky prostě do úlu nesmí. Pokud to někdo má jinak, v žádném případě mu to nebudu rozmlouvat ani ho za to nebudu dehonestovat.

medar tak OK, trochu mi nesedí ten úvod , citujem ...“ Shrnu základní argumenty, fakta...“ a potom je to nadsázka... ale pochopil som a budem teagovať na faktické body
Teda diskusia:
1.
- súhlas (výhodou je ak vieme pôvod medzistien či sa jedná o voľnú stavbu)
2.
- súhlas, včelár by mal včelám zabezpečiť dostatok priestoru aby nemusel končiť nektár plodisku
ale pri nárazových znáškach je to problematické ale správne je „jde jen o míru kontaktu“
3.
- súhlas, v bunke nezostávajú výkaly ale zostáva košielka (do ktorej sú výkaly „zabudované“)
- skúsil som sa zamyslieť ale s predstavou, že ak je niečo obsiahnuté v povrchovej vrstve medu tak sa to nedostane do ďalších častí medu v bunke sa nedokážem stotožniť...
4.
- argument nesúvisí s témou „mýtusu“... med sa včelám „nekazí“ ani v panenských ani v zaplodovanch plástoch s tým súhlasím... (pozor „nadsázka“ : včely miliónov rokov prežili aj na mede uskladnenom v plástoch s "hovienkami" ale nevieme ČI IM TEN MED CHUTNAL )
5.
„Některé studie...“ ...“serecin... může mít vliv“ .... no fakta su fakta
6.
„Mohou se ale mírně lišit chuťové vlastnosti, což je otázka zvyku a chuťových preferencí“... s tým sa nedá len súhlasiť, chuťové vlastnosti môžu byť skutočne iné...ale potom mi tam chýba v tomto bode PA...zabiť to „chuťovými preferenciami...“, ... no je to argument ale nie fakt... moja žena preferuje zmesky medov, kde je štipka medovice , maliny a pod, ...ja dávam prednosť medu s ovocných stromov... obaja agátový med nepreferujeme... je teda agátový med NECHUTNÝ?

Bodu 7 sa nebudem teda už venovať...

Len pre irokéza...
Ty neješ Nivu či iné plesnivé syry?..ani „treščí játra“, či játra z husi alebo játrovú paštétu...
(játra sú filter na všetky škodliviny v organizme)
Btw.
Z prinesenej „hnojúvky“ včely med nevyrábajú...

Byl bych blázen, když bych ty pochutiny, které jmenuješ, doma "vyráběl" a nejedl. Já jim i ten hnojůvkový med

K sericinu byl článek v MV:

Obsahuje med sericin?

Jan Galatík

2013/1/16

Sericin, produkt pyskových žláz včelích larev, je pravděpodobně bílkovina obsažená v medu. Přesto zatím není (alespoň podle článků v odborné literatuře a na internetu) předmětem zájmu včelařských odborníků.

Goro, ad 2, nektar končí v plodišti nebo okolo vždy, místo nemisto. Buď je místo, nebo včely omezí plodovani. Létavky se do medníku neobtezuji, není to jejich úkol. Nektar se do medníku dostává zdola. Při nárazové snůšce rychleji, k uvolnění místa dole. Teda pokud včelař neotevře hore očko....
Hnojůvka může být součástí mateří kasičky, možná proto má takovou sílu? To nejsou fakta...

Našel jsem ten článek i ve Včelařství 3/2013. Kdo nemá doma, snad to přelouská z fotografie.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

medar ..

bohemiagal
lietavky donesený nektár rozhodne neukladajú do buniek plodiska!

lietavky už v podmete, alebo v spodnej čast plodiska odovzdávajú nektár mladuškám cez bublinu, nektár ďalej sušia, transportujú a ukladajú do buniek iné včely ako lietavky...

Já to tak psal? Psal jsem, že doneseny nektar končí dole...ale to je fuk, na podstatě to nic nemění. Podstatě ukládání doneseného nektaru do plastu v plodisti. Nebo?

Tak tohle je pro mě naprosto nový pohled, vůbec mě to nenapadlo. Dám svůj názor kurzívou do Medarova textu:

Zatím to vypadá, že je to spíše otázka chuťových preferencí než objektivní vyhodnocení kvality. Ta škrábavá nahořklá chuť u řepky může být způsobená i pylem (kterého je u řepky vždy výrazný nadbytek), když se převěšuje do medníků. V tom je přece také rozdíl. Když nepřevěšuju, nemám v přidaném medníku panenských plástů téměř žádný pyl. Může to mít vliv na chuť...tohle je to, co mě nenapadlo a si to nenapadlo ani Boháče - on to byl kdo jako první (já to tak pochopil) vystoupil veřejně a jasně proti převěšování plodu Mě řepka nechutná ani z panenských plástů, podivná "brukvovitá" chuť mě ta vůně - zápach vadí když řepka na poli dozrává, smrdí jak něčí nohy, ale když kvete voní mi a zřetelně cítím tu vůni i z medu a i kolem úlů při odpařování. Řepkový med mi chutná, tedy ten panenský a jedině ten umím snadno zpastovat. O pastový je zájem, moc tomu nerozumím, ale musím dělat to, za co jsou lidi ochotní platit. Třeba má vliv na chuť i přechod k novým odrůdám bez erukových kyselin. A třeba i ty košilky.. nebo všechno dohromady?

BG sorry
špatne som pochopil vetu " Létavky se do medníku neobtezuji, není to jejich úkol."
..nepriamo mi z toho vyšlo že ked nejdu do medníka "vyplivnú" nektár v plodisku...
možno to bude tou češtinou...
sa polepším...

Vím, moje čeština není dobrá, pokusím se ji vylepšit...

A když je pod plodištěm = VN nástavek nízký ve složení TL, kdy to funguje jako "chytrá horákyně" = plodiščtě to je i není, pak přinesený nektar končí od létavek tam a ne mezi dělničím plodem = tudíž absolutně nulové omezování matky v kladení. Jak prosté, díky za nahrávku.

A pak že není dobré nenásilně přimět včelstvo aby dělalo (a stavělo) to a tam, kde chce včelař a ne kde by se to líbilo včelstvu. Ono to včelstvo nezažilo desítky milionů let 30, 50 a taky 100 hektarů řepky (jetele, pohanky, svazenky atd.) na jednom fleku, že ne!

Nechci se za každou cenu přít, ale v nějaké míře bude čerstvá sladina rozfrckaná i v plodišti, i když tlumič určitě bude fungovat jako první překladiště. Právě tam v okolí česna budou čekat včely, které přebírají od létavek jejich náklad.

Mimo téma: Boháče beru s velkou rezervou. Podle mě nekriticky přebíral a překládal postupy popsané v západním včelařském tisku bez důkladného ověření ve vlastní praxi u nás. Já jsem opakovaně zkoušel jeho metodiku dvoumatečného včelaření a příliš se mi nevedlo. Ale zase jsem díky tomu narazil na zajímavý fenomén. Po vytvoření oddělku nad kmenovým včelstvem, mi velká část takto vedených kmenových včelstev na podzim výrazně zeslábla. Naopak oddělek byl vždy neobvykle silný. Neuměl jsem si to vysvětlit. Až pak mě napadlo, že létavky ze "starého" včelstva dole prostě zalétly nahoru a silný feromon MLADÉ čerstvě rozkladené matky je přitáhl už "navždy" do toho nově vytvořeného včelstva nad kmenovým a tak nezbylo než včelstva na podzim zase spojit bez efektu. Tam, kde k tomuto jevu nedošlo (což bylo jen cca 40 % včelstev), skutečně na jaro přineslo takové dvoumatečné včelstvo cca dvojnásobek (možná i o něco více) jarního medu, ale již počátkem června se projevily velké problémy s varroázou a přidruženými negativními jevy. Takže celkově propadák. Boháč měl spoustu zajímavých podnětů, ale je nutné to vše pořádně prověřit.

A takové Boháče máme i dnes.

tom.50 napsal(a):
A když je pod plodištěm = VN nástavek nízký ve složení TL, kdy to funguje jako "chytrá horákyně" = plodiščtě to je i není, pak přinesený nektar končí od létavek tam a ne mezi dělničím plodem = tudíž absolutně nulové omezování matky v kladení. Jak prosté, díky za nahrávku.

A pak že není dobré nenásilně přimět včelstvo aby dělalo (a stavělo) to a tam, kde chce včelař a ne kde by se to líbilo včelstvu. Ono to včelstvo nezažilo desítky milionů let 30, 50 a taky 100 hektarů řepky (jetele, pohanky, svazenky atd.) na jednom fleku, že ne!

Až na to, že je to právě obráceně. Včelař v tomto případě tak využívá přirozené vlastnosti včelstva. Chtělo by se napsat chytrý, ale u těch co si myslí že včelám vnuti svou vůli to žel neplatí.
Jen na okraj. I v divoké přírodě vzdycky v určitém období dominují v kvetení stejně druhy rostlin. To znamená, pokud to nejsou rostliny vzácné, že včely mají často pastvu na plochách větších než řepková pole. Klidně na jednom fleku. Zvlášť ve stepích před miliony let. A to nemluvím o medovici

Ovšem situace před miliony let není situace dnes, že ne ? Před miliony let byla o miliony let i jiná včela...

Měla o křídlo víc a dvě hlavy.
Reagoval jsem na Kršku, všiml jste si o čem píše?

Tomáš R napsal(a):
Ovšem situace před miliony let není situace dnes, že ne ? Před miliony let byla o miliony let i jiná včela...

napriek tomu že včela voľakedy nemala 3 krídla ani 2 hlavy súhlasím že bola iná...
možno odbočím od témy včiel
ale vlci ako dravci si vždy dokázali nájsť potravu a prežívajú u nás na Slovensku dodnes...

domestikovaní vlci boli postupne šľachtení a dnes napríklad má moja manželka Jack Russela, čo je pes, teda domestikovaný "vlk" ...
Jack Russel bol Angličanmi "šľachtený" na vyháňanie líšok z nory pri hone šľachticov na líšky... má skutočne krátke nohy, relatívne ostrú povahu a vrhnúť sa so štekotom na nemeckého či československého vlčiaka mu vôbec ale vôbec nerobí problém...
ale
keď vyjdem z domu pozrie či nemám cez plece dokladovku, lebo vtedy sa poberie najkratšou cestou na garáž, ak mám v ruke vrece s odpadkami ide ku "kuka" nádobám, a ak nevidí nič a je ráno ide k novinovému stánku... vie že ak poviem "pošta" má zastať a čakať kým zo schránky nevyberiem poštu...atď , atď..
Skutočne si myslí niekto že keď tohto "domestikovaného vlka" večer nenakŕmim granulami ale ho pošlem do lesa aby si niečo k večeri ulovil bude úspešný?...

Po týdnu hladovění určitě

Psa člověk šlechtí 10 nebo 20 tisíc let. Celou dobu je proces šlechtění zcela pod kontrolou člověka. Do chovu je pečlivě vybírán samec i samice. Přesto pes bez problémů zdivočí a vytvoří smečku, která se uživí. Stačí vyrazit na Balkán. Včela domestikovaná není a ani být nemůže vzhledem ke způsobu rozmnožování. Pod kontrolou máme pouze výběr matky, trubců může být až 80 zároveň a s nějakým šlechtěním se pracuje asi 150 let.

Jinak panta rheí, vše plyne. Včerejšek není dnešek a dnešek nebude zítřek. Vlastnosti a chování včely v čase jsou však statisticky vzato až pozoruhodně konstantní díky geniální rozmnožovací strategii, která extrémy velmi rychle zarovnává do dlouhodobého průměru.

Medar

Já vše co Boháč tvrdil vyzkoušel. Nic nefungovalo, ale vlastně jsem se tím naučil nejvíc.

Trefil jste to přesně, v čem spočívala jeho "práce". Nesetkal jsem se s ním osobně. Ale paní Koppová mi říkala, že ten jeho německý kámoš, myslím Karl Kiess (snad to nekomolím) byl prý malý zavalitý a Boháč dvoumetrový hubený čahoun, vždy se řítil před panem Němčourem a rozrážel dav jak věrné páže knížeti. Prý jim už chyběl jen Bystrozrakej. Ovládal dokonale němčinu a jak řekla paní Boháčová mým známým, kteří ho neohlášeně navštívili a on nebyl doma, že moc nevčelaří, stále jen překládá a cestuje za německými přáteli.

Já si s ním jen psal, telefon jsem neměl a jinak se tehdy komunikovart nedalo. Přesto, že jsem se s ním neshodl a zkritizoval jsem mu všechno, nezatrpknul a vždy mi ihed sehal co jsem potřeboval. To byl pan diskutant!!!!! Opatruju originál plánky na Langstroth, které mi opatřil, když jsem stavěl několik těchto úlů na kšeft - nultou sérii. Byly dokonalé (nebyly levné) lidi je ale nechtěli kupovat a brali Adamce jak vo život (ty jsem já nechtěl vyrábět - ze zásady, neživilo mě to a tak jsem si ten luxus dělat jen to, o čem vím, že je dobré, mohl dovolit) a tak se spolupráce s Olomouckým velkoobchodem nerozvinula. Krátce na to pan Boháč umřel...

Po letech ale musím dát v mnoha věcech Boháčovi zapravdu. V něčem ale rozodně ne.

Ještě se vracím abych dodal. Nevím, zda to JB dal veřejně, ale mě psal, že má ideu, že by se vyráběla stavebnice, kdy by si včelař koupil přířezy jako na rámek, jenže na nástavek a sám si to doma smontoval. Měl na mysli tenkostěnné nástavky. Do toho jsem já enchtěl (a možná jsem měl), protože jsem se bál, že jako výrobce neovlivním jak a kde to budou v maloobchodech skladovat a že se to zkroutí, nepůjde to smontovat a budou reklamace. Možná jsem to zkusit měl, v tomto jsem si nechal ujet vlak, který ale zatím, pokud je mi ztnámo, nikdo jiný dosud nevypravil.

Tohle už dávno provozují nastavky.cz, taková včelařská IKEA

https://www.nastavky.cz/kategorie-produktu/nastavky-a-sestavy-langstroth/

medar :"Přesto pes bez problémů zdivočí a vytvoří smečku, která se uživí. "

teda včela nedokáže ako roj odletieť a niekde sa uchytiť, ako ten pes?
na Slovensku máme špecialistu na sledovanie rojov v dutinách a písal do Dymáka, že zhruba 25% rojov neuhynie po osídlení sledovaných dutín hneď v jeseň na virózy, či v zime od hladu, prežije prvý rok a problém má až potom keď sa v lete vyrojí z príbytku v prírode...
...je možné toto považovať za "zdivočenie" ak nie je včela domestikovaná...?

BG :"Po týdnu hladovění určitě"


sľubujem že so psom prestanem...máme diskutovať o panenských plástoch a hovienkach...

Tome, vy vážně o nastavky.cz nic nevíte? No to mě po..r.

Goro, ak včela nie je domestikovaná, nemůže zdivočet.

a nie je domestikovaná ak môže z nej vznikať ferálna populácia?

https://cit.vfu.cz/zoologiebc/mmp%200214%20sestinozi/sestinozi-domestikovany%20hmyz.html

bežne sa pre včely výraz domestikované používa
https://is.muni.cz/th/qovan/Bakalarska_praca_-_Volekova.pdf

Za mě nevčelaře to mám tak, že když se vytáči, tak panenský med zůstává rodině a nepanenský se prodá... Panenský med mi přijde chuťově lepší. Vloni jsme tedy měli neskutečně aromatické medy, v okolí kvetlo něco co udělalo z loňského medu luxusní dobrotu. Pastovaný med já tedy moc nemusím, ale je o něj zájem, myslím že hlavně protože je s ním lepší manipulace.

Perfektní postřeh, ano, někdy některé vč přinese skvost. Vytáčím asi předpotopně do okurkáčů. Má to víc důvodů, hlavně pořád měříme vlhkost a "třídíme", co je nad 18-18,2 % jde do výkupu, neumím to maturizovat. Z lahví se to ihned přelévá do konví. Tedy to, co není vyčleněno pro rodinu a přátele jako nadstandard.
Dalším důvodem je právě co píšete, takto se dá dát stranou VIP kvalita (stran chuti), sklenice se ihned mpopíše a uskladní. Po sebrání. Med se u nás nikdy nijak necedí. Nikdy. Ve zúženém hrdle sklenice se soustředí "nečistoty" a ty se snadno seberou.

I když je u mě panenský med všechen, přesto jsou rozdíly. Mám ale i jedno zklamání. Dal jsem si udělat M z vlastních víček, nepodvedli mě, M měly stejnou ovocně propolisovou vůni jako zaslaný vosk. Byly výrazně tlustší, u rámku 39x15 jich bylo do kila místo 22+ necelých 14 a to je rozdíl ohromný. Doufal jsem, že se tyto ultračisté M projeví na chuti medu. NEPROJEVÍ!

Ovšem, běžné M beru výměnou za vosk "ve mzdě" od jediné firmy v Česku, kde je kvalita jako za komančů a až tato firma skončí, nebude na trhu kloudná velkovýrobní mezistěna! Možná proto se nijak neprojevily M z mého vosku, protože používám výhradně nejvyšší v Česku dosažitelný standard průmyslových mezistěn. Mimochodem, proto neberu vážně zkazky o lepším medu z VS a nebo o reziduích akaricidů v medu. Senzoricky rozpoznatelné to není, ovšem výluh z výkalů včelího plodu rozpozná, jak sama o sobě píše dsj, i naprostý laik.

Dobrá zpráva pro konzumenty akaricidu je zatím zanedbatelné množství ve včelích produktech. Blbá zpráva zpráva pro tytéž je, že na chuti poznají kulový ani kdyz jich bude množství zdraví ohrožující. Tyto syntetické látky totiž nemají žádnou chuť. Vzhledem k tomu jaká je snaha " léčitelů" stále přidávat jedy, až na hranici přežití včel, je jen otázka času kdy žumpa karcinogenních látek bude plná...

Lež - pokud nelže Peroutka, Dol, úřady hlídající kvalitu potravin, příslušná ministerstva a mnoho dalších institucí. Jestli si já mám vybrat zda věřit státním institucím, státním úřadům a lidem se jmény, kteří něco jasně deklarují a stojí si za tím a nebo anonymnímu zavile zlému šílenci, moje volba je jasná. Tak tedy, pokud celá mašinerie nelže a že by lhala a byl to státní a dokonce celosvětový komplot může věřit jen blázen, pak v medu není nic ani podhraniční množství prostředků na tlumení varroázy ani jiných látek.

Protože se průměrný lidský věk v civilizovaném světě neustále prodlužuje, vyplývá z toho jasně, že je potřeba těch jedů v jídle víc a taky huntovat životní prostředí ještě rychleji = jednoznačný výsledek je viditelně hmatatelný a dokazuje to jasná statistika.

Toto byla názorná ukázka myšlení vymytého mozku. Skutečná realita je jiná. Odstavec o huntování přírody je předem argument proti případným studiím, vždy cizích institucí a "vědců" kdy si to nikdo normální nikdy neověřuje.

Po pozorném sledování tohoto zlého fanatika jsem dospěl k přesvědčení, že BG vůbec nemá včely a pokud se někdy o včelaření pokusil, vždy mu rychle uhynuly a jeho praxe byla prachbídná a výnosy žádné či minimální, jaké například přiznává Černý v debatě se Stonjekem ve známém videu. Proto není schopný sdělit žádnou provozní metodu, je to pouze troll a má naučených jen několik manter, které opakuje stále dokola. Navíc je zbabělý a schovává se za nickem, cize znějícím, protože se za svůj původ patrně stydí a cítí se být nějakým nadvčelařem, který je osvícený a prosazuje to nejlepší na světě. Akorát ten chov včel mu moc nejde - nic rozumného za roky ještě nedal, ale to nevadí, to jeho Víru nesnižuje, naopak, skutečný chov včel by ušlechtilé nadmyšlenky jen komplikoval.

Když se zapletl a nepochopil a vypadalo to na spolupráci, když se ukázalo, že mám nějaký dílčí názor podobný jako on, na 3 týdny zmlknul a pak se opět postavil do uboze agresivní opozice proti mě. Protože patrně vůbec nevčelaří, nemohl konkrétní věci spolu s námi řešit a tak musel mlčet a počkat, až se od pro něj ožehavého tématu odvede pozornost.

Zopakuju pro duševně pomalejší. Každý kdo jí vejce by měl vědět, že bez Amitrazu se nedá vejce vyrobit a jeho používání v chovech hospodářských zvířat je běžné. A taky obojky proti blechám pro čokly jsou nacucané Amitrazem a lidi se s nimi mazlí a berou si je do bytů a někteří i do postele. Tam Amitraz nevadí, dvě hodiny v roce u včel stotisíciny toho množství vadí. Sbohem rozume!!!

Přestaňte zase trollit a navážet se do diskusních oponentů. Chvilku jste diskutoval relativně normálně, ale bohužel Vám to nevydrželo. Těch studií je až příliš a skoro všechny potvrzují, že akumulace reziduálních látek ve vosku je závažný problém, protože se nedají dost dobře odstranit recyklací vosku. Nejde jen o med, ale především o vliv na včelí larvy, délku jejich vývoje, dlouhověkost dospělých včel, množství spermatu u trubců, vitalitu matek a mnoho dalšího. Chce to jen zajímat se.

https://www.researchgate.net/publication/248855306_Acaricide_residues_in_honey_and_wax_after_treatment_of_honey_bee_colonies_with_ApivarcircledR_or_AsuntolcircledR50

Je to komik a zase lže o amitrazu. Prý se vejce bez amitrazu nedá vyrobit. Tak to nebylo ani za komoušū, natož teď. Amitraz se u hospodářských zvířat dávno nepoužívá. Právě pro zdravotní riziko pro spotřebitele. U psů nikdo nepředpokládá, že se stanou součástí potravního řetězce. Navíc i u psů má každý možnost volby, produktu je celá řada. Píšu mu to sem už pár let, jsou to snadno ověřitelná fakta, proto vždycky takhle vztekle reaguje. Jinak by musel přiznat že lže.
Jenom u včel je to jinak, tam se karcinogenem " léčí", možná pro lepší sepětí včelaře s přírodou.

..kto nemá argumenty, často používa nadávky...proste je to spôsob diskusie...

takže poďme k argumentom:
pozrel som si väčšinu citácií ale nečítal som celé články, lebo sú tak trochu len syntézou zistení iných autorov, ktoré sú často úplne rozporné..

v prvej štúdii sa konštatovalo:
"Po liečbe Apivarom sa amitraz nezistil v mede ani vo vosku...."
...prekrásne tvrdenie ale mu neverím, štúdia mala dokázať výhodnosť náhrady prípravku Asuntol s kumafosom prípravkom Apivar s amitrazom ...
samozrejme štúdia splnila cieľ amitraz nenašli podobne ako aj DOL nenašiel, pretože nehľadali produkty degradácie, amitraz sa teplom rozkladá a skutočne nie je v mede ...!
ako pre predaj Apivaru dobrá a cenná informácia, štúdia splnila stanovený cieľ!!!

ja tomu neverím,...
viem že pri používaní Apivaru sa vo vosku našiel amitraz ale to uvádzajú aj v štúdii...:

teda v mede nie ale vo vosku sa ale nájdu nielen produkty rozkladu ale aj samotný amitraz,. čo zistili iní autori citovaní v práci:"
.. V mede zozbieranom z trhu nenašli zvyšky (Hong, Jung, Ryoo, & Hong, 2009). Produkty degradácie amitrazu boli zriedkavo zistené vo väčšine z mála dostupných vedeckých publikácií týkajúcich sa ich monitorovania v mede; zatiaľ čo vo včelom vosku bol zistený samotný amitraz alebo jeho metabolity(Martel a kol., 2007;Chauzat a Faucon, 2007, Johnson, Ellis, Mullin, & Mullin a kol., 2010, Herrera López, Lozano, Sosa, Hernando a Fernández-Alba, 2016. ..."

JE TO LOGICKÉ VLOŽENIE APIVARU DO ÚĽA JE VLASTNE UŽ NADÁVKOVANIE 1 000 mg AMITRAZU...
BEŽNÁ PRAX DÁVKOVANIA AMITRAZU V NAŠICH KRAJINÁCH CEZ VARIDOL JE PRI JEDNOM OŠETRENí 7-8mg AMITRAZU!!!

samotné riziko ukladania amitrazu do vosku je pri 14- 20mg prakticky nulové a metabolity sa musia opakovane hromadiť niekoľko rokov aby sa dospelo k hodnotám ktoré by mohli spôsobiť že by sa pri opakovanom používaní ošetrovaných plástov mohli z plodiska dostať do medníka a do medu...
Ale pri dlhotrvajúcom ošetrení 50xvyššou dávkou amitrazu je riziko nahromadení škodlivín 50x rýchlejšie a 50x reálnejšie !!!

ale to sa pri rozumnej aplikácii týka všetkých prípravkov, pričom ale ich rozpustnosť vo vosku je výrazne rozdielna... znovu citujem z pripojených štúdií...
...".Syntetické akaricídy ako fluvalinát, flumetrín, amitraz, kumafos a cymiazol boli úspešne použité na kontrolu V. destructor (Al Naggar et al., 2016; Gracia et al., 2017). Avšak používanie akaricídov vo vnútri úľov znamená riziko kontaminácie medu a iných produktov úľa (napríklad včelieho vosku) (Wallner, 1999;Martel a kol., 2007;Calatayud-Vernich a kol., 2018). Akaricídy väčšinou kontaminujú včelí vosk kvôli jeho nepolárnej povahe, zatiaľ čo med zostáva relatívne bez kontaminantov (Calatayud-Vernich et al., 2018). ..."

No a pri skúškach sa žiaľ zistili obsahy akarcídov aj u včelárov, ktorí ich na ošetrovanie včiel nepoužívajú ...(ale používajú medzisteny.. ...)

vosky kolujúce u nás budú zrejme tiež zaťažené a tá voľná stavba môže mať niečo do seba...

tom.50 - jste slepý, pokud jste pozorně sledoval BG a vysledoval, to co píšete. A tvrdíte o vosku a mezistěnách nesmysly. Já jsem včelař břídil, podle vašich měřítek, a přitom znám několik výrobců mezistěn, kteří od zákazníků dostávají 1*.

Při zpracování vosku ve velkém prostě platí zákon velkých čísel, je to čistá statistika. Řekl bych od oka, že okolo 90 % včelařů používá varidol a gabon a je logické, že odpovídající poměr bude zachován i u množství kontaminovaného vosku. Rezidua se hromadí a je to taková časovaná bomba. K mezistěnám včely přidají jen okolo 20 - 30 % nového čistého vosku a to je při každoročních aplikacích na naředění a očistu prostě málo. Vosk z víček je na mezistěny nevhodný a hodně vosku i shoří ve svíčkách atd. Rozhodně mám dobrý pocit z vlastního uzavřeného koloběhu vosku, ale je to něco za něco a není to pro ty, kdo chtějí rychle velké výnosy.

Je třeba ale férově říci, že leckde ve světě jsou na tom MNOHEM hůř - více aplikací v podstatné větším množství.

Goro

Já se v tom nevyznám, co vlastně říkáte? To je otázka řečnická!

Chci jasnou odpověď, lže veterinární správa, Dol, Svaz včelařů Dr. Peroutka a další a pravdu má nevčelařící zlobný troll BG?

Tak je to svinstvo ve vosku nebo není? Vy vždy ohromujete cizáckými studiemi, ale sdělte jasně, jak je to? Vlastně říkáte, že vědcostuti najdou to, co si někdo zaplatí aby našli a zaboha nevidí a přehlédnou to, co si někdo zaplatí, aby přehlédli nebo nehledali. To říkáte úplně jasně.
Přesně jako prostitutky taky dělají jen to, co si zákazník zaplatí a i když umí i jiné praktiky, nedělají je zadarmo a snaží se budit zdání, že žádné jiné praktiky neexistují.

Medar

Lže a zlobně se tu naváží jen BG a už jen jeden jediný jeho adorant. Je jen na vás, ve které partě se cítíte lépe.

Já tu tvrdím, že kdo má normálně vyvinuté senzorické schopnosti, rozdíl v medu pozná ve smyslu včšelích sra.ek v medu a napíše to sem i nevčelař. Co kdo chce víc? A ještě jinak, jste normální když napadáte mě? Jste taky Věřící blázen? A fakta nic neznamenají? Hlavně, že děláte raw med, ale abyste se zamyslel nad tím, že to skutečně čím dál víc lidí pozná, ne!!! Tak tohle je fanatizmus na entou.


Zkrátka vyhýbat se účinným a státními institucemi ověřeným a schváleným prostředkům je hloupé, iracionální a dokonce bych se nebál tvrdit, že je to nezákonné šíření poplašné zprávy a mělo by být postihováno stejně, jako i jiné šíření lživých poplašných zpráv. V medu uváděném na český trh nic není a být nesmí, tečka! Pokud tam něco špatného je, předpokládám, že BG, Goro, Medar a další už podali trestní oznámení aby pomohli ochránit občany od plíživého trávení jedovatými látkami.

A přitom stačí nebýt b.b a nevytáčet med z plástů, které byly v úle v době léčení. Jasně, že včely produkty přenášejí, i do možná kontamionovaných plástů. Ovšem při technologii Blaník jen na kratičkou, přechodnou dobu při složité "výrobě" medu produkty ukládají, ale pokud se med těží jen z panenského, obsahuje případných jedů minimum. A ano VS to nezachrání, když s ní nebude nakládáno jako s peneským voštím pro med.

Ale na včelařských fanaticích je dobré, že snad nedopadnu jako Salman Rushdie. To však nic nemění na tom, že motivy fanatiků jsou stejné.

Budu první, kdo vyzkouší metodiku BG, jako jsem vyzkoušel všechno údajně revoluční a dobré (Boháč) s čím jsem se dosud setkal. To ale musí tu metodiku sdělit. Boháč to sdělil, ten ano. Nefungovalo nic, ale sdělil to.

Medar

Mýlíte se, včely přidávají asi 60-70% vosku a tím je neustále ředěná případná kontaminace. Podrobně včetně způsobu jak jsem k tomu došel to píšu ve Včalařství v srpnu myslím v roce 2017, jsem líný hledat to přesně. Stačí se dovzdělat.
Že jste to vy, jen vy a protože vy o včelách něco víte, tak vám podstatu sdělím. Když vezmete tolik plástů, že v nich bylo 1 kilo mezistěn průmyslové výroby (ne tedy nějako samo domo s příliš tlustými = těžkými M), pak po vyvaření a vylisování běžným komunistickým vařákem s lisem získáte 1,6 - 1,7 kg vosku. To podle toho, jak černé to staré dílo bylo = tedy, jak moc vosku zůstalo vsáknutého v košilkách. Stačí si to vyzkoušet a každý musí dojít ke stejnému výsledku. Tedy pokud dodrží nemnoho základních zásad rozumné práce a rozumné výtěžnosti.

Vyzkoušíte metodiku BG? Tak si kupte langy a nastudujte si volnou stavbu. Přikupte trochu kyselin a směle do toho. A až se začneme bránit vašemu vysírání, utíkejte si postěžovat moderátorovi.

Běžte do háje zase s nějakýma partama, to na mě nezkoušejte.

Ohledně vosku jsem vycházel z publikace Vosk nad zlato VÚvČ Dol - certifikovaná metodika (Titěra a kol.) Cituji:

"Chemie z prostředí
Podstatný rozdíl mezi voskem divoce žijícího včelstva a včelstva chovaného v 21. století v
úlu, je v jejich historii. Zatímco tzv. divočina je ve styku s prostředím jen několik měsíců
nebo roků, včelí vosk z úlů se opakovaně z plástů vytavuje a používá k výrobě mezistěn, v
oběhu je proto mnohem delší dobu, i několik desítek let. Podíl starého vosku se opakovaným
používáním sice zřeďuje přídavkem nového, ale včely při stavbě na mezistěnách velkou část
stěn buněk vytáhnou z mezistěny a přidají jen asi 20 až 30 % hmoty vosku nově vypoceného.
Ve včelím vosku mohou být rozpuštěny i lipofilní látky z okolního prostředí, včetně
jedovatých látek použitých při ochraně polních plodin. V letitém vosku ze včelařského
koloběhu pochopitelně mnohem více, než ve vosku v přírodní dutině."

Takže se shodneme, že u medu z panenských plástů jde o subjektivní chuťové preference a ne o objektivní vyhodnocení kvality? To tu píšu od začátku.

Dobrý den,

a trochu jiný úhel pohledu. Když jsem poprvé ochutnal pastovaný med, měl nakyslou chuť (zkvašený) a vůbec nikomu nechutnal. Řekl jsem si že pastovaný nikdy, že to je hnus. Vůbec nic jsem o včelaření tenkrát nevěděl a o zpracování medu už vůbec ne. Ale utvrdil jsem se v tom, že pastovaný med je nedobrý.

Myslím že s panenským medem, to bude na stejném principu. nejde ani tak o to, jestli je to med z nezakladeného díla, nebo několikrát zakladeného, pravděpodobněji půjde o to z čeho je ten med donešený a jak se sním zachází. Tedy tím myslím jak s ním zachází včelař.

S pozdravem smidla.eu

Medar


Dol to nemá správně, domnívám se, že když někdo (Titěra či kterýkoli jiný vědec) píše něco a sleduje nějakou myšlenku, neopakuje všechny pokusy a neověřuje vždy znova a znova nějaká tvrzení. Proto patrně použil (bez velkého přemýšlení - zdálo se mu, že to je mimo jádro sdělení) nějaký starší údaj a nevšimnul si jakým způsobem autor k citovanému výsledku dospěl. Já to vážil a toto tvrzení znám a tak jsem pokud opakoval víc než 10x a vždy se stejným výsledkem (o nepatrně lepším než uvádím) a přitom jsem použil nejnesprávnější, nejpriimitivnější prostředky a tak s využitím lepšího zařízení by se možná dalo dosíci výsledků ještě o cca 3-5% lepších. Mě v mnoha pokusech vyšlo 60-65%, proto jsem napsal 60%, Ve dvou případech dokonce 70% a to jsem odmítl počítat do průměru s tím, že jsem asi udělal nějakou chybu. V jednom případě mi vyšlo 55% a to jsem nepočítal též.

Dodnes při vyváření orientačně (ne tedy přesně) vážím a počítám a vždy se stejným výsledkem 60+%. U mě to je složitější o zbytky, vyřezanou panenskou trubčinu i pokaženou dělničí divočinu z VS (věčné vztekání s tím nesmyslem). Pokud by byl zájem, vysvětlím to tu znova.

Ale i když se bude vosk "těžit" hloupým způsobem - tavidlo nebo vykapávání z napaření - nezíská se zpět ani to, co bylo v mezistěnách, i tak je takový vosk naředěn o cca 60+%. To je snad jasné, protože prostě tolik vosku vytažením M přidají.

Takže Titěrovo tvrzení není úplně pravdivé, není ale lživé, jen ta kontaminace není tak drastická. Sice v mnohem menší míře, ale skutečně se ve vosku dají najít herbi a pesticidy dokonce ještě z předválky! to jsem někde vyčetl, nevím kde

A když mi stále nevěříte, nehádejte se a prostě to vyzkoušejte. Jeden můj kámoš s metodou Blaník dělá ve vsi už mnoho let slepý test medů. Vždy vyhraje ten jeho. Dělal to i s "lepšími" lidmi - s pracháči v Praze, pro které dlouhodobě pracuje a opět, vždy neomylně poznají všichni panenský med na základě chuti a tu má každý jinou. Petr ani nevyloučil z pokusu kuřáky, i ti to poznají. Tak to zkuste a přesvědčete se sám. Pak budete stejně neochvějný jako já.

Jsou různé M a všechny moc těžké, jen jediné, které já znám, váží kolem 87-91 g (taky 84-95) pro 39x30 = 37x27 čistý vyráběný rozměr. Jestli tedy vím, že 11 rámků bylo cca kilo mezistěn, tak když nejprimitivněnji jak to jde pomocí prastarého komunistického vařáku se šroubovým lisem - MUSÍ TO BÝT ALE DVOUÁPLÁŠŤ A NE UKRAJINSKÝ NESMYSL! pak se získá cca 1,6 kg vosku. Tečka. Kdo nevyzíská z plástů postavbených na kilu M 1,6 kilo vosku, něco dělá hodně bl.ě.

Zajímavé je, že z 11 rámků divočiny = VS se získá taky cca 1,6 kg vosku. To mě šokovalo, myslel jsem, že to bude méně.

Doporučuju u práce myslet a zkoušet, jak na to jsem sdělil, dál je to boj každého zvlášť. Ano, mnohé to vůbec nenapadne, kor když se v reklamě cpou vyvíječe páry a další nesmysly, nebo tavidla. Obchodníkovi nejde o to, aby na tom byl dobře zákazník, jemu jde jen o to aby bylo dobře jemu - obchodníkovi. Ale vám se kapitalizmus líbí viďte? Já na něm sem tam pihu (nebo obří rozlezlý nádor) vidět umím, já jo. A snažím se podle toho zařídit, to může úplně každý.

Nevím jestli to má Titěra dobře, nebo špatně a jakým způsobem k tomu výsledku došel, ale hovoří o vosku nově vypoceném, kdežto Vy hovoříte o celkové výtěžnosti. Je ovšem známo, že včely vosk různě recyklují, takže množství vosku vytěženého (v) se může rovnat součtu množství vosku dodaného v mezistěnách (m) + vosku nově vypoceného (n) + vosku recyklovaného ze starého díla a přidaného do nového díla (r)

v = m + n + r

Vy sčítáte jen m + n a r opomíjíte. Jestli je v tomto zakopaný pes a pravdu máte Vy i Titěra, nebo jen jeden z vás dvou nevím, ale je to možné, protože v té stati se neprobírá celková výtěžnost, ale množství nově vypoceného vosku včelami.


Ad panenský med. Stále je to já o voze a Vy koze. Co píšete, je klidně možné, ale neplatí automaticky, že chuť = kvalita nebo chuť = zdravotní prospěšnost.

Já používám pro med jen panenské plásty které neprošly léčením a do medníků nikdy nepoužívám kuřák a je tam velký rozdíl v chuťi, dá se říct každý plást má jinou chuť medu, třeba letos jsem vytočil jeden plást a med má příchuť grepu a ostatní byly zcela jiné. V koupeném medu jsem vždycky našel nějakou pachuť.

Medar

nihilo potvrzuje co se já domnívám s víc než jistotu.

kozu a vůz asi nechápu, bude odpuštěno starci, nebo budu po zásluze sťat?

Váš vzorec působí rozumně a dokonce logicky. Pihu na kráse ale má, spíš je to úplně mimo. Nereju, jen se ptám:

Když tedy věda tvrdí cca 30% přidaného a já vyvářím tedy základ - M + věda = 1,5 kg, kde se vezme a pořád bere to r - 0,3 kg?

Polopatě. Dám postavit včelám meztistěnu a ta váží 90 gramů. Po vyvaření toho jednoho plástu navážím cca 145 gramů čistého vosku. Uvádím, že to může být až 70% a to tehdy, když by se jednalo o mladé dílo bez pylu s málem košilek = tedy plástů, kde je relativně málo hmoty, ve které zůstává část vosku vsáknutá. O tom celou dobu nepíšu, pořád mám na mysli hodně tmavé plásty, nejméně 7x, spíš ale 10 a více krát zakladené.

Mám nyní na mysli jen zakladené vysoké plásty + nízké plásty z TLumiče, medové plásty jen tehdy, když je někde matka zaklade - nepoužívám mřížku a i po jediném zakladení pak takový plást jde do KK a z ní pak do TL a pak už na vyvaření.

Ano, mohly by nosit vosk ukousnutý z plástu v medníku a dávat ho na plást vysoký. Do čeho by pak ukládaly med?

Fakt se snažím a nemůžu objevit zdroj vosku r. Prostě do včel dám kilo a vyvařím nejméně 1,6 kilo. Ve skuterčnosti vč produkuje vosku ještě mnohem víc. Nesnáším prostavování mezi patry (a jakékoli jiné "můstky"), vysvětlil jsem to tu už, ještě jste tu nebyl a vám to zopakuju.

Kdykoli otevřu včely, vždy odstraním všechny nesmysly, co nastaví na HL rámků. Pokud vidím, že toho bylo hodně, snažím se to seškrábat i ze SL horního nástavku. Je to z velké části s propolisem. Zmačkám to do kuliček jako žalud či kaštan a v té podobě to nic nežere a vydrží to i v teple rok a víc. Celkově jen těchto zbytků, protože prostě nesnesu nástavby na rámkách, kam blběny dají med (někdy i trubčinu a to se nesmí stát!!!!) a jak se to roztrhne vrhnou se na to a při sestavování úlu se zničí stovky včel rozdrcením. Kromě toho, že to je nelidsky neetické, je to také ztráta. V neposlední řadě ale také stres, jeden z těch maličkých, které každý jeden nic neznamená, ale v součtu? Pak jsou "nepochopitelné" úhyny.

Takto vyzískám na jedno vč až 150 i víc gramů vosku. Podle vašich počtů bych ale měl ke své výtěžnosti ještě napočítat tuto produkci vosku, tento vosk odnikud nepřinesou, ale "vypotí". Mnozí to oškrabují na zem a i kdyby to bylo jen 100 gramů vosku na vč, u 10 to je kilo a u mých cca 50 zajímavých teoretických (zaručených) 5 kilo vosku, ve skutečnosti víc než 10 kg. Ale proč je to víc než 100 g/vč. Protože do toho přijdou odřezané plesnivé rohy vysokých plástů po jaru. Tam si vč staví úplně první trubčinu a chová první trubce, dřív, než dozraje aby bylo schopné obsadit TL.
V tomto vosku končí vyřezaná trubčina od vč, kde nechci geny od jejich trubců. Ovšem to vyžezávám jen když to vč otevřu, cílevědomně to nedělám.
Dále šetřím každým úlomkem, cokoli oškrabuju a čistím jde do těchto zbytků a proto celkkem vytěžím až 200 i 250 gramů na vč. Každý to může zkusit. Mě to naučila máma v počátku šedesátek, kdy byl vosk strašně drahý, ale hlavně nebyl.

Polopatě. Tvrdím, že jjen z vysokých plodio ových rámků vytěžím 60% navíc než byl vklad a proto to je u mě najasné, že je toho ve skutečnosti mnohem víc. Ale já uvádím jen staré černé plásty, zmiňované oškrabky a vyřezaná divočina je navíc a zkreslovala by to, to bych neuměl dopočítat. tedy tvrdím, že včelstvo na jeden vložený kg v podobgě M, vyprodukuje, přesnějí vrátí 1,6 a spíš 1,8 kg vosku a i víc jak se snažím vysvětlit. Takže vč vyprodukuje na kilo vloženého dalších 60 a spíš 80% vosku nového. Každý si to může vyzkoušet, už právě každý ví jak.

Trocha historie.

V roce 1965 stál cukr krystal 7,30 Kčs, v celém státě stejně (dnes by to tedy bylo asi 110,- Kč/1 kg). Med se vykupoval centrálně jedinému státnímu výkupci za 22,50 Kčs, v maloobchodě stál 25,- Kčs. Patrně byl pro maloobchod dotovaný aby naši lidé a děti nemuseli jíst dovozové šmakulády.
Kilo vosku se vykupovalo za 70 Kčs. Proti roku 1965 je nutné ceny vynásobit asi tak 15 x a dostaneme cenu, jaká by byla v dnešní vykradené Koruně.

Za med bych musel dostat přes 300 v konvi ve výkupu a žádné buzerace s vlhkostí a vodivostí.

V krámě by si lidi kupovali med za asi 370 dnešních Korun a za stejných 25 Kčs se prodával ze dvora.

Vosk by se nyní musel vykupovat za 1.000 - 1.100 Kč.

Med byl za mého dětství neskutečný luxus, dnes si ho může dopřát úplně každý a i vše ostatní. Možná jsem právě zase někoho naštval, to mě moc mrzí, proto to sem nepíšu. Jen se my staří neubráníme srovnávání a vy mladí to budete dělat taky. Jestli budete mít štěstí a dožijete se stáří.

A když už jsem u té historie. Za komančů se nesmělo podnikat. Kdo tržil za med víc jak 6.000 Kčs za rok, musel platit daň 15%.

Ac taeď to zajímavé. Stát podporoval včelaře, sám nebyl schopný efektivně včelařit. Poskytoval dotace hlavně za to, že včely opylovaly zermědělské plodiny a stát nutil zemědělce přispívat na dotaci. Ta spočívala ve výkupní ceně medu. Pak byla 10 Kčs/kilo + 2,5 Kčs/ kilo za opylování divoce rostoucích rostlin. Polopatě, za soudruha Kodoně - ten to uměl prosadit (třeba vybudoval Včelpo, sám tam dřel v montérkách) jsem dostával ve výkupu bez buzerací 35,- Kčš (1 kg medu, bez buzerací s vlhkostí, natož vodivostí - to se vůbec neznalo). Tudíž med jen známým za 25 Kčs s vědomým prodělkem - stavovská čest, dneska to asi málokdo pochopí (jak jsme mohli být tak "blb.í")

Pan Goro je o malinko starší než já, možná to doplní a upřesní. Já jen tvrdím, že kyby stát opravdu chtěl pomoci včelařům, stačilo by jen okopírovat jak včelaře podporovali komunisti. I ty jezevce by stát uměl přinutit, kdyby to někdo proloboval. A to je jediné, co vyčítám Svazu. Již zesnulému Kodoňovi by měli dnešní činovníci Svazu pomyslně líbat řiť!

Já opravdu nevím proč to vědcům z Dolu vychází jinak. Pokusil jsem se jen navrhnout jisté řešení. Kde se ten rozdíl bere, fakt nevím. Když nad tím znovu přemýšlím, tak je to moje řešení nejspíš blbost - něco jako perpetum mobile. Takže buď Titěra nebo Vy kecáte. Kdybych chtěl být škodolibý, tak napíšu, že radši budu věřit Titěrovi stejně jako Vy věříte Peroutkovi :) Jenže nejspíš to bude naopak. Takže z toho plyne poučení nevěřit autoritám?

Berete věci rozumně a proto se s vámi bavím. Prostě to udělejte (jako metodu Blaník) a to tak, že přesně jak píšu a ne jenom něco. Pak se přesvědčíte sám. A z toho, co píšete, mám za to, že to jako já neděláte a u svého počtu vč tratíte docela dost prachů, řekl bych. A u mě je ještě jeden motiv, jsme nerad za bl.ce a když něco dělám roky nějak a zjistím, že to jde líp, ihned všeho nechám a jdu to vyzkoušet.

Tady si dovolím vám dát co jsem psal tady, tak si to prostudujte. Jen neumím na netu najít starý komunistický vařák, který mjsem sehnaůl na Bazoši. V článku ve Včelařství popisuju motivaci a anabázi. Bolševických vařáků bude logicky stále s časem ubývat a radím dobře každému aby se posnažil si to sehnat. Já za něj dal 3.000 z odúmrti a byl nepoužitý ještě s návodem. Místo drahého kotle na vaření mám 50 le dsmalt hrnec po mámě koupený v roce asi 1962 a topím pod tím hořákem na PB z Tesca ve slevě za si 350 Kč, bombu jsem měl.

https://www.obi.cz/grilovaci-nacini/plynovy-varic-litinovy-na-trojnozce-cerny/p/5601927?wt_mc=gs.pla.Zahradaavoln%C3%BDcas.Grily.P%C5%99islusenstvikegril%C5%AFm&wt_cc1=17531066859&wt_cc4=c&wt_cc9=139608472924&gclid=Cj0KCQiAyMKbBhD1ARIsANs7rEGkKU36tvZ0z41GEvYfmpc85K8xbWr7q-XV62esV4myZEhaOa60MHsaAiP-EALw_wcB

https://www.ifauna.cz/vcelarstvi/diskuse/detail/3303374/vyteznost-vosku-pri-zpracovani-starych-sousi

na Slovensku to bolo rovnaké.. tvorili sme jeden štát...
Po vojne sa s voľným predajom medu včelári veľmi netrápili lebo mali od roku 1950 predpísané povinné dodávky a boli roky, že medu nebolo ani na splnenie kontinentu. V roku 1957 bola zriadená nová organizácia pre výkup medu Medos Galanta a stanovená cena za med 22,50 Kčs/kg. Po roku 1968 pre podnik Medos Galanta vykupovali predajne Jednoty med od včelárov, platili im v hotovosti 35 Kčs za jeden kilogram, ale pre zákazníkov bol med v obchode predávaný za 33 Kčs za kilogram (tzv. záporná daň).

včelárenie bolo v podstate oficiálne povolené podnikanie, z medu sa kupovali autá, z materskej kašičky sa stavali domy...
bolo...

Děkuju Goro.

Jen mladým = Gorovi vypadlo písmenko g ve slově kontingent.

V Českuý byla Včela Předboj, kterou soudruzi demokrati vytunelovali a zničili po sametovce - co nedokázali zlí a pohrdaní bolševici, demokratičtí kapitalisti zvládli levou zadní a nikdo za to nesedí. Myslím, že Medos o moc líp nedopadnul.

tom.50 napsal(a):
Berete věci rozumně a proto se s vámi bavím. Prostě to udělejte (jako metodu Blaník) a to tak, že přesně jak píšu a ne jenom něco. Pak se přesvědčíte sám. A z toho, co píšete, mám za to, že to jako já neděláte a u svého počtu vč tratíte docela dost prachů, řekl bych. A u mě je ještě jeden motiv, jsme nerad za bl.ce a když něco dělám roky nějak a zjistím, že to jde líp, ihned všeho nechám a jdu to vyzkoušet.

Tady si dovolím vám dát co jsem psal tady, tak si to prostudujte. Jen neumím na netu najít starý komunistický vařák, který mjsem sehnaůl na Bazoši. V článku ve Včelařství popisuju motivaci a anabázi. Bolševických vařáků bude logicky stále s časem ubývat a radím dobře každému aby se posnažil si to sehnat. Já za něj dal 3.000 z odúmrti a byl nepoužitý ještě s návodem. Místo drahého kotle na vaření mám 50 le dsmalt hrnec po mámě koupený v roce asi 1962 a topím pod tím hořákem na PB z Tesca ve slevě za si 350 Kč, bombu jsem měl.

https://www.obi.cz/grilovaci-nacini/plynovy-varic-litinovy-na-trojnozce-cerny/p/5601927?wt_mc=gs.pla.Zahradaavoln%C3%BDcas.Grily.P%C5%99islusenstvikegril%C5%AFm&wt_cc1=17531066859&wt_cc4=c&wt_cc9=139608472924&gclid=Cj0KCQiAyMKbBhD1ARIsANs7rEGkKU36tvZ0z41GEvYfmpc85K8xbWr7q-XV62esV4myZEhaOa60MHsaAiP-EALw_wcB

https://www.ifauna.cz/vcelarstvi/diskuse/detail/3303374/vyteznost-vosku-pri-zpracovani-starych-sousi

Já vytavené košilky vozím svému výrobci mezistěn a ten je za menší poplatek kompletně vyždímá z vosku a vyrobí z toho mezistěny, takže jsem zatím neměl důvod toto řešit. Času je málo a raději ho zatím investuji do práce v dílně a výroby úlů. Možná za par let se tím začnu více zabývat.

Dělám to stejně - vyvařím rámky a vosk a košilky odvezu výrobci mezistěn. Naprostá spokojenost.

Milí včelaři,
znáte pořekadlo:

"Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne."?

Tato diskuze, jako všechny ostatní včelařské, byla editována adminem.

Prosíme vás o dodržování našich pravidel, slušného chování a držení se tématu diskuze.

Děkujeme za dodržování.
Admin

Medar, jasně, rozumím. Mám jen za to, že je dobré to vědět jak na to. Časy se mění, nikdo neví co přijde, já vím jistě, že idylka skončila.

Já bych to tak dělat ani nemohl, mokré košilky strašně rychle zplesniví a degradují. Usuším je a spálím i když jsou výborným hnojivem na zahrádku, mám za to, že je lepší to zničit ohněm - plné patogenů. Vodu dám do konví a odvezu na jezedáckou louku či na pole. Snad je to tak dobře.

Medar napísal : "Mohou se ale mírně lišit chuťové vlastnosti, což je otázka zvyku a chuťových preferencí, také šikovného marketingu."

Chuťové bunky rôznych ľudí skutočne môžu hodnotiť medy rozdielne... aj Tom uvádzal, že kým fajčil nemal tak citlivý jazyk! Citlivosť chuťových buniek človeka je voči analytický prístrojom veľmi nízka , senzoricky sú ľudia schopní rozoznať v mede kyselinu mravčiu v rozmedzí 150-300 mg/kg, v medovici dokonca až pri 700-900 mg/kg...