Velká (3 letá kočka) a (asi 2 měsíční kočka) si nesedí

nenechte ho mlátit! Pokud nestíháte zasáhnout, oddělit!

lesnížínka Uvidíme..

joanne.s Vždy na kočku tak nějak decentně zařveme! a kočka toho nechá.

Ono záleží, jak moc ho "mlátí". Kočky se společně běžně perou - hrajou si. Kolikrát si člověk myslí, že se chtějí zakousnout a ono se pak doperou, oblížou si kožíšky a jsou to kámoši.

Dopřejte kocourkovi dostatek možností se schovat z dosahu kočky (menší boudičky, atd.).

PS: Jakože máte kotě od měsíce věku ?!?

Mám stejný problém. Před 2 měsíci jsem přibrala k desetileté nemocné kočce a roční kočce do bytu kotě. Jenže kotě strašně porostlo, je větší než stará kočka a asi už dva týdny se hrozně rvou. Řev je jak když se venku perou dva kocouři. Stará nemocná kočka už ani nechodí do obýváku, kde jsem ji vždy u televize hladila. Je jen v ložnici a často chce jít i do jiných pokojů, čeká na prahu jak chudáček a očka žadoní, abych ji přenesla, bojí se totiž té kočky (myslím toho přerostlého kotěte). Situace došla tak daleko, že starší kočka nemohla ze strachu ani na záchod, tak jsem to měla v posteli. Ještě že mám na matraci slídy. Nevím, jak dál, jsem proti tomu zavírat kočky po pokojích a zároveň nemůžu ani jednu dát pryč. Potřebuju co nejrychleji účinnou radu, jak mladou kočku zpacifikovat at se může ta starší volně pohybovat po bytě. Když se jen uvidí, mladá se na ni rozběhne jak lev a pak už jen šílený řev. Chci, aby se skamarádily.

lavacca Ano od 1 měsíce

Kočičí svět Úplně stejný problém jen je to naopak.. U nás útočí velká..

Kočičí svět napsal(a):
Mám stejný problém. Před 2 měsíci jsem přibrala k desetileté nemocné kočce a roční kočce do bytu kotě. Jenže kotě strašně porostlo, je větší než stará kočka a asi už dva týdny se hrozně rvou. Řev je jak když se venku perou dva kocouři. Stará nemocná kočka už ani nechodí do obýváku, kde jsem ji vždy u televize hladila. Je jen v ložnici a často chce jít i do jiných pokojů, čeká na prahu jak chudáček a očka žadoní, abych ji přenesla, bojí se totiž té kočky (myslím toho přerostlého kotěte). Situace došla tak daleko, že starší kočka nemohla ze strachu ani na záchod, tak jsem to měla v posteli. Ještě že mám na matraci slídy. Nevím, jak dál, jsem proti tomu zavírat kočky po pokojích a zároveň nemůžu ani jednu dát pryč. Potřebuju co nejrychleji účinnou radu, jak mladou kočku zpacifikovat at se může ta starší volně pohybovat po bytě. Když se jen uvidí, mladá se na ni rozběhne jak lev a pak už jen šílený řev. Chci, aby se skamarádily.

Jakou radu čekáte ?
Proč je necháváte rvát a děláte z nich nepřátelena život a na smrt?!
Bude ji šikanovat, do konce života.
Tu malou potvoru na nějakou tu hodinu prostě oddělte!
Co s tím máte za problém ?

Nezkamarádí se.
Ani po kastraci.

Kočičí svět napsal(a):
Mám stejný problém. Před 2 měsíci jsem přibrala k desetileté nemocné kočce a roční kočce do bytu kotě. Jenže kotě strašně porostlo, je větší než stará kočka a asi už dva týdny se hrozně rvou. Řev je jak když se venku perou dva kocouři. Stará nemocná kočka už ani nechodí do obýváku, kde jsem ji vždy u televize hladila. Je jen v ložnici a často chce jít i do jiných pokojů, čeká na prahu jak chudáček a očka žadoní, abych ji přenesla, bojí se totiž té kočky (myslím toho přerostlého kotěte). Situace došla tak daleko, že starší kočka nemohla ze strachu ani na záchod, tak jsem to měla v posteli. Ještě že mám na matraci slídy. Nevím, jak dál, jsem proti tomu zavírat kočky po pokojích a zároveň nemůžu ani jednu dát pryč. Potřebuju co nejrychleji účinnou radu, jak mladou kočku zpacifikovat at se může ta starší volně pohybovat po bytě. Když se jen uvidí, mladá se na ni rozběhne jak lev a pak už jen šílený řev. Chci, aby se skamarádily.

Otázka by byla, proč jste ke staré nemocné kočce brala kotě? To je jasné, že to bude otravovat. Jediné řešení je prostě oddělit, ať má stará kočka klid. Uzdravení souvisí i s psychickou, takže ji teda pěkně dáváte do těla.

Pokud už jste chtěla třetí kočku, měla jste přibrat kastrovaného kocoura, který byl zvyklý na smečku. Nevycválané kotě fakt není dobrý nápad.

Kočičák z Ostravy napsal(a):
lavacca Ano od 1 měsíce

Kočičí svět Úplně stejný problém jen je to naopak.. U nás útočí velká..

A to proč? On je to nalezeneček ?

Jako pardon, ale nechávat prát takovéhle mimino od veliký kočky ? Měli jste je oddělit a pouštět spolu jen pod dohledem, aby velká malému kotěti nemohla ubližovat. Takhle bude mít kotě trauma do smrti z jiných koček.

Kočičí svět napsal(a):
Mám stejný problém. Před 2 měsíci jsem přibrala k desetileté nemocné kočce a roční kočce do bytu kotě. Jenže kotě strašně porostlo, je větší než stará kočka a asi už dva týdny se hrozně rvou. Řev je jak když se venku perou dva kocouři. Stará nemocná kočka už ani nechodí do obýváku, kde jsem ji vždy u televize hladila. Je jen v ložnici a často chce jít i do jiných pokojů, čeká na prahu jak chudáček a očka žadoní, abych ji přenesla, bojí se totiž té kočky (myslím toho přerostlého kotěte). Situace došla tak daleko, že starší kočka nemohla ze strachu ani na záchod, tak jsem to měla v posteli. Ještě že mám na matraci slídy. Nevím, jak dál, jsem proti tomu zavírat kočky po pokojích a zároveň nemůžu ani jednu dát pryč. Potřebuju co nejrychleji účinnou radu, jak mladou kočku zpacifikovat at se může ta starší volně pohybovat po bytě. Když se jen uvidí, mladá se na ni rozběhne jak lev a pak už jen šílený řev. Chci, aby se skamarádily.

To je to kotě od popelnic? Jak jste o něm psala? Že je Vám jej líto a že je vezmete domů? Pamatuji si zhruba Váš příběh, ta starší čičina má selhání ledvin, že?
No, myslím, že nemůžete očekávat žádný extra výrazný pozitivní posun. Tím Vás asi nepotěším. Už jsem tu mnohokrát psala, že u nás to dospělo k vzájemnému tolerování se, ale občas ještě k bitkám dojde. Fascinující pro mě byl den cca 10 dní zpět, kdy jsem se probudila a kocouři leželi nalepení komplet na sebe vedle mě na takové té měkoučké dece. Myslela jsem, že takovéhoto pohledu se nikdy nedočkám. Od té doby ale už došlo zas k několika bitkám, naštěstí velkej se už víc začal bránit a o to méně mladej prudí...
Ale u Vás - nevím nevím...

Kočičí svět napsal(a):
Mám stejný problém. Před 2 měsíci jsem přibrala k desetileté nemocné kočce a roční kočce do bytu kotě. Jenže kotě strašně porostlo, je větší než stará kočka a asi už dva týdny se hrozně rvou. Řev je jak když se venku perou dva kocouři. Stará nemocná kočka už ani nechodí do obýváku, kde jsem ji vždy u televize hladila. Je jen v ložnici a často chce jít i do jiných pokojů, čeká na prahu jak chudáček a očka žadoní, abych ji přenesla, bojí se totiž té kočky (myslím toho přerostlého kotěte). Situace došla tak daleko, že starší kočka nemohla ze strachu ani na záchod, tak jsem to měla v posteli. Ještě že mám na matraci slídy. Nevím, jak dál, jsem proti tomu zavírat kočky po pokojích a zároveň nemůžu ani jednu dát pryč. Potřebuju co nejrychleji účinnou radu, jak mladou kočku zpacifikovat at se může ta starší volně pohybovat po bytě. Když se jen uvidí, mladá se na ni rozběhne jak lev a pak už jen šílený řev. Chci, aby se skamarádily.

A rada: dát co nejrychleji tu novou kočku pryč - novému majiteli. Co nejrychleji i kvůli Vám - než si k ní vytvoříte silné pouto (znám to od sebe).

rapotacka11 napsal(a):
Jakou radu čekáte ?
Proč je necháváte rvát a děláte z nich nepřátelena život a na smrt?!
Bude ji šikanovat, do konce života.
Tu malou potvoru na nějakou tu hodinu prostě oddělte!
Co s tím máte za problém ?

Nezkamarádí se.
Ani po kastraci.

Ještě dodatek: u nás se mladej po kastraci také nezklidnil a neskamarádil nějak extra se starším kocourem. Přesto bych v případě "Kočičí svět" nechala tu novou kočku vykastrovat. Aspoň zmírnění agrese by to přinést mohlo.

Kočičák z Ostravy napsal(a):
Dobré dopoledne,

chtěl bych se zeptat jak mám postupovat když si ani po měsíci spolu na sebe nezvykly? (Kočka a kocourek)

Ona ho pořád bije. Včera večer když spal na radiátoru tak ho velká kočka přišla očichat (zadek) a lehla si asi o metr dál ale toť vše.. Dneska ho nepěkně "zmlátila" a tuším i kousla.. ale pinďa je v pohodě..

Tuto situaci jsme prožili také. Zachránili jsme v ryně uvízlého měsíčního kocourka, vzali jsme ho k nám domů k naší 4-leté kočce. Vypiplali jsme ho, ale ani po dvou měsících ho naše číča Lucka nepřijala. Situace se spíš zhoršovala, kotě ji neustále vyhledávalo a ona jej velmi nenáviděla. Hubla doslova před očima, situace se natolik vyhrotila, že nezbylo nic jiného, než kocourkovi najít jiný domov.
Jelikož jsme velcí kočkomilové a nechtěli jsme zůstat jen u jedné kočky, tak jsme si vzali dvě koťata- sestřičky. Vím, že to byl velký risk, ale obě naštěstí velmi rychle pochopily, že naše číča o ně nestojí a tak ji nechaly na pokoji. Vystačí si spolu a jí si skoro nevšímají. Lucka se k nim nikdy nepřidá, jen je nenápadně občas pozoruje, ale s jejich přítomností se nakonec smířila. A tak žijí nakonec spolu v klidu.
Tím chci říct, že ne vždy to seznamování dopadne dobře a než by se kotě mělo trápit, pak je lepší zvolit mu jiný domov.

Je rozdíl dva kocouři v jednom rajonu a kocour a kočka. Navíc jim (a je mi to líto) asi kočička brzy odejde, když je vážně nemocná, tak si vzali to kotě. Kotě žádné trauma z toho, že ho mydlí velká kočka mít nebude, tady je zase polidšťujete. Kočka(i pes) bere věci tak jak běží a neřeší.

Já bych nenechala jednu kočku mydlit druhou.

fikovnice napsal(a):
To je to kotě od popelnic? Jak jste o něm psala? Že je Vám jej líto a že je vezmete domů? Pamatuji si zhruba Váš příběh, ta starší čičina má selhání ledvin, že?
No, myslím, že nemůžete očekávat žádný extra výrazný pozitivní posun. Tím Vás asi nepotěším. Už jsem tu mnohokrát psala, že u nás to dospělo k vzájemnému tolerování se, ale občas ještě k bitkám dojde. Fascinující pro mě byl den cca 10 dní zpět, kdy jsem se probudila a kocouři leželi nalepení komplet na sebe vedle mě na takové té měkoučké dece. Myslela jsem, že takovéhoto pohledu se nikdy nedočkám. Od té doby ale už došlo zas k několika bitkám, naštěstí velkej se už víc začal bránit a o to méně mladej prudí...
Ale u Vás - nevím nevím...

Ano, je to to kotě od popelnic. Už je víc jak měsíc vykastrovaná. Všechny tři kočky jsou vykastrované. Fakt jsem nečekala, že se to tak podělá. Včera opět počůraná postel od staré kočky. Ano, je to ta s ledvinama. Ach jo, já ještě zkusím vzít udičku a hrát si se všema třema. včera to docela šlo, stará kočka hned ožila, třeba se to přerostlé kotě zalekne. Už je pozdě na to, abych si k ní nevytvořila pouto. Už ji mám od září, je už prostě moje. Ale dnes jsem potakala paní sousedku a zeptá se, jestli by kočku někdo nechtěl, má nějaké známé, co mají rádi kočky. Jenže já nevím, jestli budu schopna ji dát pryč. Tohle jsem vždycky odsuzovala, že se vyskytne problém a lidi hned zvíře vyhodí na ulici. To nemůžu udělat, musela bych se hanbou propadnout a až do smrti by mě pronásledovalo svědomí. Vždyť to kotě si taky už vytrpělo, konečně našlo domov a zas ho vyhodím jinam? Já bych se s ní nedokázala rozloučit. Ještě to zkusím. Zkusím je obě krmit pamlskama najednou. A ještě bych chtěla něco dodat. Myslím, že není nemožné je skamarádit. Pod naší zahradou jsou kočky. Před pár měsíci tam kočka hrozně útočila na kocourka, vždycky jen vykukoval z dálky, když jsme přijeli a museli jsme ho krmit zvlášť vzadu. Po pár týdnech (možná měsíc, dva) jsem se nestačila divit, když jsme přijeli krmit, kočka a kocourek jedli z jedné misky. A teď o víkendu dokonce když spolu běželi k miskám, se otřeli hlavičkama. A na začátku to bylo nepřátelství na život a na smrt. Takže jídlo sbližuje.

Kočičí svět napsal(a):
Ano, je to to kotě od popelnic. Už je víc jak měsíc vykastrovaná. Všechny tři kočky jsou vykastrované. Fakt jsem nečekala, že se to tak podělá. Včera opět počůraná postel od staré kočky. Ano, je to ta s ledvinama. Ach jo, já ještě zkusím vzít udičku a hrát si se všema třema. včera to docela šlo, stará kočka hned ožila, třeba se to přerostlé kotě zalekne. Už je pozdě na to, abych si k ní nevytvořila pouto. Už ji mám od září, je už prostě moje. Ale dnes jsem potakala paní sousedku a zeptá se, jestli by kočku někdo nechtěl, má nějaké známé, co mají rádi kočky. Jenže já nevím, jestli budu schopna ji dát pryč. Tohle jsem vždycky odsuzovala, že se vyskytne problém a lidi hned zvíře vyhodí na ulici. To nemůžu udělat, musela bych se hanbou propadnout a až do smrti by mě pronásledovalo svědomí. Vždyť to kotě si taky už vytrpělo, konečně našlo domov a zas ho vyhodím jinam? Já bych se s ní nedokázala rozloučit. Ještě to zkusím. Zkusím je obě krmit pamlskama najednou. A ještě bych chtěla něco dodat. Myslím, že není nemožné je skamarádit. Pod naší zahradou jsou kočky. Před pár měsíci tam kočka hrozně útočila na kocourka, vždycky jen vykukoval z dálky, když jsme přijeli a museli jsme ho krmit zvlášť vzadu. Po pár týdnech (možná měsíc, dva) jsem se nestačila divit, když jsme přijeli krmit, kočka a kocourek jedli z jedné misky. A teď o víkendu dokonce když spolu běželi k miskám, se otřeli hlavičkama. A na začátku to bylo nepřátelství na život a na smrt. Takže jídlo sbližuje.

No, samozřejmě Vám nechci brát iluze, ale...moji kocouři se také o sebe občas otřou, pozdraví se očicháním čumáků, jak jsem psala v jiném vlákně, onehdá jsem je našla spát nalepené na sebe (ale to byla skutečně výjimka všech výjimek), někdy i jedí ze stejné misky, nicméně - extra kamarádi nikdy nebudou. Jak jsem psala, nějak se tolerují, a to je asi maximum, čeho šlo dosáhnout...
Ono, dát pryč to Vaše kotě by nebylo žádné Vaše selhání. To se přece občas stává, hlavně když si právě nesedne s domácí kočkou. Já, když jste to tak popisovala, tak - zkrátka bylo mi líto té staré nemocné čičiny. Podle mě prostě jsou případy, kdy se kočky přátelit nechtějí a člověk s tím holt nic nenadělá...

Myslím, že není nemožné je skamarádit. Pod naší zahradou jsou kočky. Před pár měsíci tam kočka hrozně útočila na kocourka, vždycky jen vykukoval z dálky, když jsme přijeli a museli jsme ho krmit zvlášť vzadu. Po pár týdnech (možná měsíc, dva) jsem se nestačila divit, když jsme přijeli krmit, kočka a kocourek jedli z jedné misky. A teď o víkendu dokonce když spolu běželi k miskám, se otřeli hlavičkama. A na začátku to bylo nepřátelství na život a na smrt. Takže jídlo sbližuje.

Kočičí svět: bylo by fajn, kdyby vám to vyšlo. podle mého názoru srovnáváte nesrovnatelné. kočky v bytě mají mnohem menší teritorium a každý problém je tudíž mnohem intenzivnější, než když se to rozředí venku. Doporučuji skvělou knihu Vicky Halls - Kočka detektiv.

také bych kočku nevyhodila ven. Ale když se nesnese s vaší stávající, a navíc těžce nemocnou, která má z toho stres, asi bych se přiklonila k názoru najít kočeně od popelnic nový domov.

Něco jiného je nepřátelství a další vývoj situace venku, kde má
napadený - napadaný - vyháněný
možnost útěku. Tu v bytě nemá. Mám kamarádku. Měla 2 kočky,
pořídila si ragdola.Když vyrostl, začal je mlátit - i po kastraci.
Trvá to, musí oddělovat (žijí v bytě!).
Šikanuje stále a je mu jedno "kluk - holka". Nesedli si.

No, ono se ty rady vždycky dobře píšou, to já vím, ale mně je jasné, že by si tu kočku nikdo na 99 % nevzal. Najít domov je těžké pro koťata, natož pro velkou kočku (i když je to stále kotě, ale je největší ze všech tří). Navíc, když si vzpomenu, jak byla agresivní, když jsem si ji brala do bytu, tak stoprocentně bude agresivní i když přijde do nového domova. A podle mě lidi moc nemají trpělivost. Já jsem to zkousla, jelikož mi na kočkách záleží a jsou u mě na prvním místě, takže jsem to nebrala moc tragicky. Jenže jiní lidi by ji možná hned vyhodili na ulici, když je jednou drápne. a já to ani nebudu vědět. určitě by mi to neřekli. bud by lhali a říkali by, že se má kočka dobře a nebo že zemřela. A ona je taková zvláštní pěkná mohutná upovídaná a docela i svým stylem zábavná. Asi už ji nikomu nedám. Musím je nějak skamarádit v tom bytě. Včera jsme si hráli nejméně hodinu s udičkou.Stará kočka je nadšená, konečně oživla a dožadovala se hry i dnes ráno. "kotě od popelnic" se té udičky bojí, takže se hry neúčastní. Ale důležité pro mě je, že stará kočka je díky té hře šťastná. Nicméně z pokoje se sama ještě neodvažuje. Včera sice rychle přeletěla z ložnice do kuchyně na okno, ale kotě od popelnic již bylo zase v pozoru a kdyby nebylo rozespalé, určitě by ji napadlo. budu zkoušet postupné sbližování misek. takhle myslím i skamarádil kočky ten kočičí psycholog z pořadu "Má pekelná kočka". Tam byl stejný případ jako můj a on ty kočky dal nakonec fakt dohromady.

Pokud je chcete opravdu skamarádit podle kočičího psychologa, je nutné je nejprve oddělovat, a dát jim čas si zvykat na vzájemné pachy takto. Bez toho těžko.

joanne.s napsal(a):
Pokud je chcete opravdu skamarádit podle kočičího psychologa, je nutné je nejprve oddělovat, a dát jim čas si zvykat na vzájemné pachy takto. Bez toho těžko.

Momentálně jsou oddělené. už je týden odděluju, když nejsem doma a jsou oddělené i v době, kdy tuším, že bude chtít jít stará kočka na záchod (jinak by se asi vyčůrala do postele). Jenže opět problém. Když jsem starou kočku minulý týden zavřela do ložnice, přišla jsem odpoledne a dveře byly otevřené, kotě si totiž umí veškeré dveře v bytě otevřít. Bohužel dveře mezi pokoji nejdou zamykat zvenku A v posledních dnech zůstaly dveře naštěstí zavřené.

Nikdy jsem v útulku nebyla(to bych psychicky nezvládla) ale když ukazujou záběry z různých kočičích, tak tam v jedné místnosti poseddává(polehává) X koček rozličných velikostí, pohlaví atd. a zvládají to. Zkusila bych do nějakého zavolat a zjistit co dělají, když tam přijde nějaká nesnášenlivá? Je mi jasné, že ji asi někam oddělí, ale třeba mají i jiné zkušenosti..

lesnížínka napsal(a):
Nikdy jsem v útulku nebyla(to bych psychicky nezvládla) ale když ukazujou záběry z různých kočičích, tak tam v jedné místnosti poseddává(polehává) X koček rozličných velikostí, pohlaví atd. a zvládají to. Zkusila bych do nějakého zavolat a zjistit co dělají, když tam přijde nějaká nesnášenlivá? Je mi jasné, že ji asi někam oddělí, ale třeba mají i jiné zkušenosti..

Děkuji za tip! tohle mě vůbec nenapadlo. Zkusím to.

Tipuju, že nesnášenlivé jsou v klecích jak na výstavě bývají, po jedné.

Kočičí svět napsal(a):
Momentálně jsou oddělené. už je týden odděluju, když nejsem doma a jsou oddělené i v době, kdy tuším, že bude chtít jít stará kočka na záchod (jinak by se asi vyčůrala do postele). Jenže opět problém. Když jsem starou kočku minulý týden zavřela do ložnice, přišla jsem odpoledne a dveře byly otevřené, kotě si totiž umí veškeré dveře v bytě otevřít. Bohužel dveře mezi pokoji nejdou zamykat zvenku A v posledních dnech zůstaly dveře naštěstí zavřené.

Tak vyměnit zámky, taky mám kočku, co umí otevírat dveře. :)

Vzala jsem si od jedné paní 2 mladé kočky (1,5 a 2 roky) - paní se vracel domů syn, co byl astmatik, tak je musela dát pryč (syn už u ní 3 roky nebydlel, tak si je pořídila, že po nich toužila). Obě byly povahově "trubky", co si nechaly leccos líbit. První týden byly oddělené od ostatních úplně (zamčené dveře). Další týdny jsem je na střídačku pouštěla do pokojů, kde byl pach ostatních koček, aby si na o zvykly. Když jsem je dala už všechny k sobě, vypadalo to už ok, ale tu mladší jedna kočka sem tam honila. A postupně to bylo podobné jako u vás - jak mohla, šla po ní /čím déle spolu byly, tím častěji/. Ta starší se po této ohnala, tak ji dala pokoj. Ta mladší byla povahou "štípejte si na mě dříví" a nechala si vše líbit. Běžně tak lehávala nahoře na skříni a bála se slézt dolů na wc, atd. Nakonec jsem to po půl roce vzdala a dala jsem tu mladší paní, jež jsem znala a přišla právě o svou starou kočku. Je z ní nadšená, kočka přibrala, je spokojená, atd. U nás jsem zkoušela i oddělovat zase jako předtím, ale pokud se pak náhodou potkaly, bylo to horší než bez oddělování. A přiznám se, že opravdu kolikrát nesu věci, že mám plné ruce a zamykat za sebou pokaždé nemůžu. Tak jsem našla čičině nový domov. Ona je spokojená, náš zbytek smečky taky, protože tam není žádné napětí a tak jsou vlastně spokojení úplně všichni.

Taky jsem si říkala, že ji přece nedám pryč, když jsem se jí ujala, ale zpětně si říkám, že jsem to měla udělat i dříve než ji takhle půl roku "trápit", zda na ni ta druhá vyjede či ne.


Vzala jsem si většinu koček už jako dospělých a postupně se všechny dokázaly tolerovat až na tyhle 2. Takže za mě - někdy to jde, ale někdy se může snažit člověk sebevíc a prostě je neskamarádí, i kdyby se stavěl na hlavu a je zbytečné obě kočky vystavovat stresu.

lesnížínka napsal(a):
Nikdy jsem v útulku nebyla(to bych psychicky nezvládla) ale když ukazujou záběry z různých kočičích, tak tam v jedné místnosti poseddává(polehává) X koček rozličných velikostí, pohlaví atd. a zvládají to. Zkusila bych do nějakého zavolat a zjistit co dělají, když tam přijde nějaká nesnášenlivá? Je mi jasné, že ji asi někam oddělí, ale třeba mají i jiné zkušenosti..

Ano, prvně jsou kočky vždy oddělené - už kvůli karanténě. A pak jsou zpravidla sestavené skupiny koček podobné povahy, které se snesou. Jsou-li možnosti, tak většinou se dělají skupiny koťat, dospělých koček a seniorů (právě aby nevnikaly problémy aktivní mladé kotě x staré nemocná kočka, apod.).

Ale ony byly předtím v pohodě. to až poslední 2-3 týdny. kdybych věděla o někom, komu bych mohla stoprocentně věřit, kočka už by byla u něj. Takže opakuju, že všechny 3 kočky mi zůstanou. Nemůžu ji přece jen tak vyhodit na ulici, to v životě nikdy. A taky váhám, jestli starou kočku zavírat, taky jsem už někde četla, nebo někdo říkal, že když je odděluju, je to ještě horší.

Kočičí svět napsal(a):
Ale ony byly předtím v pohodě. to až poslední 2-3 týdny. kdybych věděla o někom, komu bych mohla stoprocentně věřit, kočka už by byla u něj. Takže opakuju, že všechny 3 kočky mi zůstanou. Nemůžu ji přece jen tak vyhodit na ulici, to v životě nikdy. A taky váhám, jestli starou kočku zavírat, taky jsem už někde četla, nebo někdo říkal, že když je odděluju, je to ještě horší.

Tak potom je otázka, co se u vás doma změnilo? Pokud do té doby byly ok, je tam něco špatně až teďka... většina koček si jde po krku od začátku a ne až po nějaké době...


nekupovali jste nový nábytek, apod. ?

lavacca napsal(a):
Tak potom je otázka, co se u vás doma změnilo? Pokud do té doby byly ok, je tam něco špatně až teďka... většina koček si jde po krku od začátku a ne až po nějaké době...


nekupovali jste nový nábytek, apod. ?

Kotě mám od konce září a problémy jsou poslední 2-3 týdny. Nevím, kde je problém. Nic nového není. zkusím ještě zapřemýšlet, ale podle mě je to tím, že to kotě fakt hodně porostlo a prostě ona se ho teď bojí. Tu druhou roční kočku, tu stará kočka v pohodě vyfackuje. ale kotě nemůže ani vidět, hned zdrhá. fakt nevím. předtím chodily vítat ke dveřím všechny tři a teď jen ty dvě a staroušek se dívá z povzdálí, až mi to srdce trhá.

Také by mi bylo té staré, nemocné líto..

Stává se u psů ve smečce, že jak je jeden více nemocný, ostatní to poznají a proto na něj mohou začít útočit, zbavit se slabého článku smečky..

A ještě chci dodat, že ten můj staroušek nikdy nebyla žádná chudinka sedící v rohu. když ještě žila na slámě, všechny kočky i kocouři z ní měli respekt, nikdo se k ní moc nepřibližovat, protože vždycky dostal pěknou nakládačku. i tento celý tento rok, co mám kočky v bytě, ta roční kočka často provokovala starou a vždycky dostala vyfackované. no a pak přišlo to kotě a prostě konec. třeba si něco udělali, když jsem nebyla doma. je to fakt z ničeho nic. možná je to tím, že jsem teď na ni neměla moc času a ona si myslela, že je to kvůli toho kotěte, jenže tam jde spíše o strach z napadení. kotě bylo týrané, takže je možné, že když se pobily, kotě bylo zvyklé se bránit, tak ji třeba hodně kouslo a ona si to zapamatovala a teď má strach. protože ona byla zvyklá, že je vždy vítěz a teď byla poražená kotětem. fakt nevím.

Ono taky na kotě může dorážet puberta. Ale držím palce, staré kočky je mi moc líto, nemocná, zvyklá na svůj klid, který k nemoci nutně potřebuje a teď tohle. Nic moc vyhldky pro maroda. Máme domek a kočky venkovně-vnitřní. Te´d máme dva bratry 3 a půl a kocoura 6 let. Bratry nám někdo vysypal před dveře na silnici, když jim bylo tak měsíc. Kocour se narodil u nás. Jeden z bratrů už od mala nesnášel staršího kocoura, ačkoli ten je o čtvrtinu větší. Když mu byl rok, rozhodl si to kocour s ním vyřídit. Byl z toho řev a plno chlupů a bratra jsme vypáčili kocourovi z huby. Stejně se moc nepoučil a sekal po něm dál. Mladší je vzteklej, ale když je v klidu, vyjde z oběma. Ale když ho chytí rapl, třeba při čekání na žrádlo, seká po nich fest. Dost to zkoušel i na nás a drápy rozhodně nezatáhl. Když v kuchyni začli, měla jsem jich dost a tak jsem jednoho dne vzala noviny, nejprve řekla necháš toho a pak dostali. Tedy ti, co si začínali. Chvíli to trvalo, ale (možná že už je dávno po pubertě a co se v mládí naučíš), ti dva se stále nemusí, ale už hodně dlouho po sobě nevyjeli, klidně vedle sebe spí, stekloun už neseká okolo sebe, prostě zlatý klid. Možná by to stálo za pokus. Nemlátit, jen upozornit, když má mladá moc sebevědomí, trošku jí ho srazit. Jarka.

amiš napsal(a):
Ono taky na kotě může dorážet puberta. Ale držím palce, staré kočky je mi moc líto, nemocná, zvyklá na svůj klid, který k nemoci nutně potřebuje a teď tohle. Nic moc vyhldky pro maroda. Máme domek a kočky venkovně-vnitřní. Te´d máme dva bratry 3 a půl a kocoura 6 let. Bratry nám někdo vysypal před dveře na silnici, když jim bylo tak měsíc. Kocour se narodil u nás. Jeden z bratrů už od mala nesnášel staršího kocoura, ačkoli ten je o čtvrtinu větší. Když mu byl rok, rozhodl si to kocour s ním vyřídit. Byl z toho řev a plno chlupů a bratra jsme vypáčili kocourovi z huby. Stejně se moc nepoučil a sekal po něm dál. Mladší je vzteklej, ale když je v klidu, vyjde z oběma. Ale když ho chytí rapl, třeba při čekání na žrádlo, seká po nich fest. Dost to zkoušel i na nás a drápy rozhodně nezatáhl. Když v kuchyni začli, měla jsem jich dost a tak jsem jednoho dne vzala noviny, nejprve řekla necháš toho a pak dostali. Tedy ti, co si začínali. Chvíli to trvalo, ale (možná že už je dávno po pubertě a co se v mládí naučíš), ti dva se stále nemusí, ale už hodně dlouho po sobě nevyjeli, klidně vedle sebe spí, stekloun už neseká okolo sebe, prostě zlatý klid. Možná by to stálo za pokus. Nemlátit, jen upozornit, když má mladá moc sebevědomí, trošku jí ho srazit. Jarka.

Kdyby to byly jen boje, tak bych to pochopila. ale je to něco hlubšího, jelikož se staroušek počůrává do postele. Jinak už jsem napadače párkrát postříkala vodou po útoku a ještě jsem ho stříkala 2 kolečka po bytě, asi si pak kotě uvědomilo, že se zlobím a přišlo se pomazlit zkusím i to s novinama.

joanne.s napsal(a):
Stává se u psů ve smečce, že jak je jeden více nemocný, ostatní to poznají a proto na něj mohou začít útočit, zbavit se slabého článku smečky..

I slepice se tak chovají.

joanne.s napsal(a):
Stává se u psů ve smečce, že jak je jeden více nemocný, ostatní to poznají a proto na něj mohou začít útočit, zbavit se slabého článku smečky..

Ano, i tím to může být.

Ale může to být prostě i tím, že kotě roste - sílí a buduje si postavení ve smečce. A pokud se mu kočka nepostaví, bude ji takhle "týrat" dále. Bohužel.

Jenže člověk s nimi nemůže být celé dny, aby ohlídal jakýkoli výpad, apod. A tak za mě prostě oddělovat - vyhradit kočce jednu místnost, kde bude mít pelíšek, wc, atd. a svůj klid. A pokud se s tou starší snese, tak klidně ať za ni ta chodí pod dohledem na návštěvy, ať nemá pocit, že je odstrkovaná.

joanne.s napsal(a):
Stává se u psů ve smečce, že jak je jeden více nemocný, ostatní to poznají a proto na něj mohou začít útočit, zbavit se slabého článku smečky..

Stává se to i u koček. Konkrétně smečka koček mé tety teď vyhání starou členku smečky !

rapotacka11 napsal(a):
I slepice se tak chovají.

Jo, slepice totéž, tam je to úplně typické!

fikovnice napsal(a):
Stává se to i u koček. Konkrétně smečka koček mé tety teď vyhání starou členku smečky !

Myslela jsem si to takže máme jasno..

joanne.s napsal(a):
Myslela jsem si to takže máme jasno..

Právě...
U nás je to něco jiného: jde o dva mladé a DOUFÁM zdravé kocoury, a opravdu s přímo obří dávkou trpělivosti se situace po minikrůčcích zlepšuje, mimochodem asi dva dny zpět spolu opět spali nalepení na sebe na té měkké dece!
Ale v případě "Kočičí svět" - dle mě hraje roli to, že to kotě dospělo či dospívá, pochopilo, že ta stará je zranitelná a pokud má "kotě" v sobě agresivitu (což zadavatelka opakovaně psala), tak si ji holt vybíjí na tom nejslabším členovi! Jsem - i po mé zkušenosti - dost skeptická, že se u nich situace nějak posune k výrazně lepší. Jak píše "amiš" o tom "trestání" (vím, že nešlo o žádný hrubý trest), tak také nevím, zda to nějak zafunguje. Já na mladého houkla už milionkrát - slovo "Nesmíš!" a přesto je třeba OPAKOVANĚ schopný vlézt do misky s jídlem staršímu kocourovi. Po zařvání "Nesmíš!" toho nechá, ale to je v mé přítomnosti. Jak jsem již psala, velký kocour si už nenechává vše líbit...zkrátka u nás je situace opravdu jiná. Vím moc dobře, jaké to je, když člověk ke kočce přilne, proto jsem psala, ať se "Kočičí svět" zbaví "kotěte" co nejdříve.
Pokud nechce, tak bych hlavně upřednostňovala VE VŠEM tu starou kočku - krmení, mazlení, hraní si... Zázraky se dějí, tak třeba zrovna u nich budou mít nakonec na skamarádění štěstí!

Kočičí svět napsal(a):
Kdyby to byly jen boje, tak bych to pochopila. ale je to něco hlubšího, jelikož se staroušek počůrává do postele. Jinak už jsem napadače párkrát postříkala vodou po útoku a ještě jsem ho stříkala 2 kolečka po bytě, asi si pak kotě uvědomilo, že se zlobím a přišlo se pomazlit zkusím i to s novinama.

"...se staroušek počůrává do postele."

To dělá podle mě vyloženě ze stresu z té nové mladé potvory!