Nemyslím že by jeden ze způsobů byl úspornější, už z principu. U menšího výkonu navíc riskujete že nebude dostatečný při výkyvech teploty okolí dolů. Budete-li respektovat obecně doporučený výkon na litr, uvádí se 1,5 - 2 W tak vám stejně moc prostoru na pokusy nezbývá, alespoň u běžně prodávaných akv. topítek. Nebývá zas tak velká nabídka nad 500W pokud vím. Zajímavé by mohlo být umístění třeba dvou slabších topítek do opačných rohů akvária pokud by byla horší cirkulace vody v nádrži. I když to asi dnes už nehrozí vzhledem k výkonným filtrům. Jsem docela zvědav na názory dalších odpovídajících.
Není zač.
Ano neustálá hrozba poruchy člověka prostě straší, navíc když má v akváriu cokoliv o co nechce přijít, úplně chápu. Snad když to máte takto odzkoušené bude vše OK. Spotřeba bude ale podobná. Já bych tedy raději viděl to hladové červené světélko blikat, asi mám slabší nervy. Možná z toho důvodu řeším problém dvěma termostaty za sebou. Abych byl přesný tak u inkubátorů, první nastavený na kritickou teplotu druhý který řídí požadovanou teplotu, obvykle je součástí topného tělesa.
Mohu říct že jednou za pár let se ukáže výhoda takové investice.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jiří5
napsal(a):
Nemyslím že by jeden ze způsobů byl úspornější, už z principu. U menšího výkonu navíc riskujete že nebude dostatečný při výkyvech teploty okolí dolů. Budete-li respektovat obecně doporučený výkon na litr, uvádí se 1,5 - 2 W tak vám stejně moc prostoru na pokusy nezbývá, alespoň u běžně prodávaných akv. topítek. Nebývá zas tak velká nabídka nad 500W pokud vím. Zajímavé by mohlo být umístění třeba dvou slabších topítek do opačných rohů akvária pokud by byla horší cirkulace vody v nádrži. I když to asi dnes už nehrozí vzhledem k výkonným filtrům. Jsem docela zvědav na názory dalších odpovídajících.
Už ve 160 litrovém akváriu jsem měl dvě 100 w topítka - hloubka 60 cm a při čištění dna jsem cítil rozdíly v teplotě vody ( ve výškovém sloupci myšleno); obyčejný dvojramenný molitanový filtr nedokázal zajistit dostatečné proudění vody..
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Už ve 160 litrovém akváriu jsem měl dvě 100 w topítka - hloubka 60 cm a při čištění dna jsem cítil rozdíly v teplotě vody ( ve výškovém sloupci myšleno); obyčejný dvojramenný molitanový filtr nedokázal zajistit dostatečné proudění vody..
No právě. Kdysi jsem měl takové průhledné sumečky, tuším že se jmenovali Kryptopterus bicirrhis nebo tak nějak, celé hejnko se přes den zdržovalo v proudu vody z filtru. To byla nuda, tak jsem zkoumal čím to je. Nakonec to bylo pravděpodobně tím že jinou potravu než tu nachytanou v proudu vody nechtěli, i když to byla ta samá která plavala na hladině nebo se flinkala na dně. No ale než mě osvítilo tak jsem měřil teploty, kvalitu vody atd. U 120cm dlouhého, hustě zarostlého akvárka byl rozdíl v teplotě klidně i 3-4°C. Protože v relativně malém objemu vody nemůžeme, přesto že jsou to přirozené vlastnosti vody, brát v úvahu termíny jako "konvekční proudění" nebo "termoklina" atd. musíme se spokojit s vědomím že voda si dělá co chce. Z toho důvodu si myslím že více topných těles je výhodnější.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Už ve 160 litrovém akváriu jsem měl dvě 100 w topítka - hloubka 60 cm a při čištění dna jsem cítil rozdíly v teplotě vody ( ve výškovém sloupci myšleno); obyčejný dvojramenný molitanový filtr nedokázal zajistit dostatečné proudění vody..
Rozdíly teploty mezi dnem a hladinou jsou naprosto přirozené ve všech světových vodách a rybám žijících ve stojaných a mírně tekoucích vodách naprosto vyhovují. Něco jiného jsou velmi studené horské říčky a potoky, kde převážně žijí ryby studenomilné, popř.tažné, které potřebují zároveň velmi vysoký obsah kyslíku. Není třeba míchat vodu v akváriu jako ve vířivce, pro většinu běžných akvarijních ryb je to i značně vysilující po celý život vzdorovat vodnímu proudu a nemít možnost se proudění vyhnout.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jiří5
napsal(a):
No právě. Kdysi jsem měl takové průhledné sumečky, tuším že se jmenovali Kryptopterus bicirrhis nebo tak nějak, celé hejnko se přes den zdržovalo v proudu vody z filtru. To byla nuda, tak jsem zkoumal čím to je. Nakonec to bylo pravděpodobně tím že jinou potravu než tu nachytanou v proudu vody nechtěli, i když to byla ta samá která plavala na hladině nebo se flinkala na dně. No ale než mě osvítilo tak jsem měřil teploty, kvalitu vody atd. U 120cm dlouhého, hustě zarostlého akvárka byl rozdíl v teplotě klidně i 3-4°C. Protože v relativně malém objemu vody nemůžeme, přesto že jsou to přirozené vlastnosti vody, brát v úvahu termíny jako "konvekční proudění" nebo "termoklina" atd. musíme se spokojit s vědomím že voda si dělá co chce. Z toho důvodu si myslím že více topných těles je výhodnější.
Pro ně je prostě typické přijímat potravu rozptýlenou ve vodním sloupci, nikoliv sbírat z hladiny nebo dna
JoPe
napsal(a):
Rozdíly teploty mezi dnem a hladinou jsou naprosto přirozené ve všech světových vodách a rybám žijících ve stojaných a mírně tekoucích vodách naprosto vyhovují. Něco jiného jsou velmi studené horské říčky a potoky, kde převážně žijí ryby studenomilné, popř.tažné, které potřebují zároveň velmi vysoký obsah kyslíku. Není třeba míchat vodu v akváriu jako ve vířivce, pro většinu běžných akvarijních ryb je to i značně vysilující po celý život vzdorovat vodnímu proudu a nemít možnost se proudění vyhnout.
Ano, takové rozdíly jsou zcela přirozené, už vzhledem k hustotě vody při různých teplotách a z toho vyplívající pravidelné vertikální cirkulace nutné k distribuci živin a vůbec obecně umožňující život.
K tomu míchání vody v akváriu bych v zájmu objektivity rád připomněl že mezi běžné "akvarijní" ryby patří i ryby původem z řek a říček, mnohdy prudkých. Třeba zástupci Botia nebo Ancistrus atd. V takových případech je pohyb vody pro pohodu ryb vhodný. Takže je to tak 1:1. Tento fakt bývá opomíjen ale chyba ryb to není. Navíc i v turbulentním prostředí, jaké bezesporu v proudech panuje, si dokáže ryba najít takové stanoviště na kterém se udrží s minimální námahou.
Jiří5
napsal(a):
Ano, takové rozdíly jsou zcela přirozené, už vzhledem k hustotě vody při různých teplotách a z toho vyplívající pravidelné vertikální cirkulace nutné k distribuci živin a vůbec obecně umožňující život.
K tomu míchání vody v akváriu bych v zájmu objektivity rád připomněl že mezi běžné "akvarijní" ryby patří i ryby původem z řek a říček, mnohdy prudkých. Třeba zástupci Botia nebo Ancistrus atd. V takových případech je pohyb vody pro pohodu ryb vhodný. Takže je to tak 1:1. Tento fakt bývá opomíjen ale chyba ryb to není. Navíc i v turbulentním prostředí, jaké bezesporu v proudech panuje, si dokáže ryba najít takové stanoviště na kterém se udrží s minimální námahou.
Mě to vysvětlovat nemusíte, víte ono je to tak, mnoho lidí je sečtělých, má široký přehled, dobrý sloh, vyjadřovací schopnosti, ale zároveň v praxi toho moc nepředvedli,neboť to jsou jen teoretici. Mnohdy radí druhým, jak postupovat, mají to pěkně načtené a když dostanou příležitost v praxi, tak jim to nejde, pořád jen blafou a je jich fakt mnoho. Budu se snažit uvěřit tomu, že vy nepatříte do této skupiny a oplýváte rozsáhlou letitou praxí, včetně odborného vzdělání a chcete dál předávat začátečníkům své všestranné zkušenosti z oblasti akvaristiky a já do toho nemusím zbytečně kecat, stejně na to mám málo času a zdá se mi to i dost marné. Dělal jste někdy ve velkém třeba ty obyčejné ancíky, nebo rozmnožil mřenky nádherné ? V jakém rozsahu chováte ryby, jaké druhy o kolik akvárií pečujete, jaké druhy rozmnožujete, popř. nějaké fotky, ať to má nějakou váhu a není to jen všudepřítomná teorie.
Uživatel s deaktivovaným účtem

JoPe
napsal(a):
Mě to vysvětlovat nemusíte, víte ono je to tak, mnoho lidí je sečtělých, má široký přehled, dobrý sloh, vyjadřovací schopnosti, ale zároveň v praxi toho moc nepředvedli,neboť to jsou jen teoretici. Mnohdy radí druhým, jak postupovat, mají to pěkně načtené a když dostanou příležitost v praxi, tak jim to nejde, pořád jen blafou a je jich fakt mnoho. Budu se snažit uvěřit tomu, že vy nepatříte do této skupiny a oplýváte rozsáhlou letitou praxí, včetně odborného vzdělání a chcete dál předávat začátečníkům své všestranné zkušenosti z oblasti akvaristiky a já do toho nemusím zbytečně kecat, stejně na to mám málo času a zdá se mi to i dost marné. Dělal jste někdy ve velkém třeba ty obyčejné ancíky, nebo rozmnožil mřenky nádherné ? V jakém rozsahu chováte ryby, jaké druhy o kolik akvárií pečujete, jaké druhy rozmnožujete, popř. nějaké fotky, ať to má nějakou váhu a není to jen všudepřítomná teorie.
No, zrovna váš příspěvek mě z hlediska odbornosti moc neohromil - jsou ryby obývající vody teplotně stálé, velká jezera na Papui-Nové Guinei ( gavúni a duhovky); psal o tom již doktor Frank.. a teď si můžeme navzájem dokazovat, kdo je vlastně schopnější akvarista, že?
JoPe
Hned úvodem bych chtěl zdůraznit že nemám zájem ani potřebu vracet úder. Avšak považuji váš příspěvek za natolik invektivní že si zaslouží alespoň stručný komentář.
1/ Problematika mé praxe.
Ano, v současné době nevlastním ani jediné akvárium. Těch pár akvárií u nás doma je zájem a koníček mé manželky. Já již před cca deseti lety z akvaristiky vyrostl. Dokonce mě ani příliš nezajímá co jí v nádržích plave. Mé zaměření je jiné. Možná by jste byl ale překvapen v jakém rozsahu a kolik litrů vody jsem měl na triku dříve, v době kdy jsem se akvaristice věnoval intenzivně. Přesto mám pocit, že některá fakta se při současné úrovni poznání nemění, tak proč si nepopovídat.
2/ Teorie versus praxe.
Zdá se, že teoretické znalosti zásadně neuznaváte. Patří do té opovrhované skupinky i ty ověřené, případně vyplývající z praxe? Pokud ano tak jste se alespoň v mém případě ani dost málo netrefil. Navíc musím připomenout že ani vy se bez teorie neobejdete zejména pokud se zabýváte genetikou.
3/ V jakém rozsahu chováte ryby, fotodokumentace atd.
Na tuto otázku jsem již zčásti odpověděl, přesto že jí považuji mírně řečeno za nevhodnou a nijak nesouvisející. Nemírně řečeno, do toho vám opravdu nic není.
Co se týká fotek, tak i já jsem propagátor a fanda fotodokumentace. Omezuji se však na takové fotografie které přímo souvisí s řešeným problémem, pokud je tedy mám k dispozici.
4/ Ten dotaz na rozmnožení macracant bylo jako co? Sám jistě víte že bez hormonální stimulace se to jen tak někomu nepovede, pokud vůbec. A když už náhodou tak samotný odchov plůdku je problematický ještě víc. Mimo jiné jako zastánce stojaté vody to ani nezkoušejte.
Ještě dodám k tomu množství akvárií+praxe=zkušenost. Ne že bych přímo nesouhlasil, spíš naopak ale pokud budete radit lidem stylem "sůl rozežírá rány"(všiml jsem si v jiném vlákně) tak si prostě nesednem. Taková informace má alespoň pro mne stejnou vypovídací hodnotu jako "vraz tam levý voko netopejra" a může být přínosná jak chce. Přitom by stačilo zmínit se stručně jedinou krátkou větou o iontové dysbalanci. Byť třeba jinými slovy. Hned by to mělo jinou úroveň. Na závěr si neodpustím, chov terčovců je jistě krásný, jeho úspěšné zvládnutí by mě však "posadilo na zadek" tak před pětatřiceti - čtyřiceti lety. Cestičky k úspěchu jsou dnes již prošlapané a pochybuji že jste si při tom prošlapávání prošoupal podrážky vy, takže tu teorii používáte také.
Hezký večer a kdyby jste objevil někde nějaký můj omyl, což nevylučuji, rád se nechám relevantním zdůvodněním poučit, hlavně prosím ne stylem "voda - výřivka atd." takové argumenty na mě neplatí.
Pro Jiří5:
4/ Ten dotaz na rozmnožení macracant bylo jako co? Sám jistě víte že bez hormonální stimulace se to jen tak někomu nepovede, pokud vůbec. A když už náhodou tak samotný odchov plůdku je problematický ještě víc. Mimo jiné jako zastánce stojaté vody to ani nezkoušejte.
S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Tyto rybky, které pochází ze Sumatry a Bornea, žijí v tekoucích, i ve stojatých vodách.
Problém při odchovu plůdku není problém ten, jestli je voda tekoucí nebo stojatá, ale dostatek kyslíku ve vodě a kvalitní živé krmení.
Při stimulaci potřebujete ryby plně vzrostlé a hlavně pohlavně dospělé. V běžných akva dorostou asi 15 cm, ale pro stimulaci je lepší velikost 25 - 30 cm.
Rorýs62
napsal(a):
Pro Jiří5:
4/ Ten dotaz na rozmnožení macracant bylo jako co? Sám jistě víte že bez hormonální stimulace se to jen tak někomu nepovede, pokud vůbec. A když už náhodou tak samotný odchov plůdku je problematický ještě víc. Mimo jiné jako zastánce stojaté vody to ani nezkoušejte.
S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Tyto rybky, které pochází ze Sumatry a Bornea, žijí v tekoucích, i ve stojatých vodách.
Problém při odchovu plůdku není problém ten, jestli je voda tekoucí nebo stojatá, ale dostatek kyslíku ve vodě a kvalitní živé krmení.
Při stimulaci potřebujete ryby plně vzrostlé a hlavně pohlavně dospělé. V běžných akva dorostou asi 15 cm, ale pro stimulaci je lepší velikost 25 - 30 cm.
... opět k tématu.
Rorýs62
S ohledem na autora tohoto vlákna nabízím možnost poradit mě třeba na SZ.
Nevadí že nesouhlasíte od toho diskuse jsou. B.m. jsem se pokoušel bezúspěšně rozmnožit přibližně 6 let. Upozorňuji že "pokoušení" nespočívalo v tom, že bych na ně koukal do akvárka. Je to však již dávno, je proto možné že máte informace nebo dokonce zkušenosti jiné, nové. Jinak celá stavba těla i způsob chování B.m. cosi vypovídá, nebo ne? S hormonální stimulací je to kapku složitější, podmiňující není velikost ryby ale dosažení dospělosti, což spolu nemusí korespondovat.
pokorny
napsal(a):
Děkuji za reakci. V akváriu 240 litrů jsem doposud používal příkon topítka 100W. Topítko vypínalo, pracovalo nad 50% času. Vytápím pro terčovce na 29-30 stupňů celsia. Tento výkon jsem volil kvůli tomu, aby při poruše termostatu nedošlo rychle k přehřátí nádrže.
Dobrý den,
nějak jsem nepochopil, proč vytápíte akva na 29 - 30 °C. Tato teplota se používá až při tření terčovců.
Vám bude stačit teplota pro běžný chov okolo 26°C. A 100W topítko Vám nepřetopí nádrž o velikosti 240 l.
Jiří5
napsal(a):
Rorýs62
S ohledem na autora tohoto vlákna nabízím možnost poradit mě třeba na SZ.
Nevadí že nesouhlasíte od toho diskuse jsou. B.m. jsem se pokoušel bezúspěšně rozmnožit přibližně 6 let. Upozorňuji že "pokoušení" nespočívalo v tom, že bych na ně koukal do akvárka. Je to však již dávno, je proto možné že máte informace nebo dokonce zkušenosti jiné, nové. Jinak celá stavba těla i způsob chování B.m. cosi vypovídá, nebo ne? S hormonální stimulací je to kapku složitější, podmiňující není velikost ryby ale dosažení dospělosti, což spolu nemusí korespondovat.
Něco vám ještě k tomu napíšu. Můj dobrý známý, před pár měsíci zesnulý Jožo Hrehovčík byl největším producentem těchto ryb v Evropě. Jak se říká, lupal je jako Baťa cvičky. Chovný materiál byl vždy přírodní odchyt ve velikosti kolem půl metru. Chovali je ve vykachlíčkovaném bazénu s jednou prosklenou stěnou o rozměrech 4x4 metry s běžnou filtrací i běžnou vodou z řádu. Tyhle ryby pravidelně uměle vytíral hormonální stimulací pomocí kapří hypofýzy, kterou jsem mu několikrát zajišťoval. Dělal jsem několik let vedoucího rybí líhně na rybářství a umělý výtěr ryb byla moje specializace. Soukromě jsem takto množil labeo frenátus, bicolor a podařilo se mi i rozmnožit parmičky žraločí i macracanty. Tyto ryby se však dovážely velmi levně ze Singapuru, takže se ani nevyplatilo v malém se na tyto ryby v našich podmínkách specializovat. Chlapi na Slovensku si je prodávali sami vlastním rozvozem, hlavně na německé velkoobchody, ale cena byla směšná. Zmiňovaná pěstírna, která se opravdu stala producentem těchto ryb byla v Trnavě pri Laborci na Slovensku a s odchodem p.Hrehovčíka na konci loškého roku zanikla.
Rorýs62
napsal(a):
Tak to je opravdu dobrý důvod. a Víte, že při vyšší teplotě jim snižujete délku života?
Já ty terčovce při teplotě, o které píšete, vyzkoušel. Ryby byly málo aktivní a vzápětí přišly zdravotní problémy a úhyny.
29 stupňů mám vyzkoušených a funguje mi to, takže nechci nic měnit. Toliko mé vyjádření, dále se již k tomuto nebudu vyjadřovat, promiňte.
pokorny
napsal(a):
Já ty terčovce při teplotě, o které píšete, vyzkoušel. Ryby byly málo aktivní a vzápětí přišly zdravotní problémy a úhyny.
29 stupňů mám vyzkoušených a funguje mi to, takže nechci nic měnit. Toliko mé vyjádření, dále se již k tomuto nebudu vyjadřovat, promiňte.
Tak asi původem z Asie?
Na druhou stranu, je mi Vás líto.
Asi nikdy neuvidíte tření terčovců a jejich následný odchov potěru, kde jako by malé rybky okusují svoje rodiče. Je to krásný zážitek, když to vidíte ve vlastním akva.
Provedl jsem několik měření v akváriu o objemu 240 litrů, vytápěném na 29 °C. Nejhorších výsledků ve spotřebě el. energie bylo dosaženo při příkonu 100W a topítku umístěném ve filtru Oase BioMaster 850 - 2,4 kWh za 24 hodin. Když jsem stejné topítko umístil přímo do akvária, tak klesla spotřeba za den na 2,0 kWh. Následně jsem použil topítko o příkonu 150W umístěné v akváriu a spotřeba klesla na 1,7 kWh za den. Testovaná topítka jsou od firmy Oase BioMaster. Dle mého pozorování tedy vyšší výkon umístěný přímo v akváriu přináší úsporu ve spotřebě el. energie. Nechci má měření zevšeobecňovat, jsou to jen mé zkušenosti.