Oslava 50. výročí vzniku plemene český strakatý pes

V sobotu 2. října 2004 se na mladoboleslavské Krásné louce konala Speciální výstava psů plemen zastřešených Klubem chovatelů málopočetných plemen psů. Akce byla spojena s oslavou 50. výročí vzniku plemene Český strakatý pes. Dle katalogu byl přihlášen neuvěřitelný počet 64 strakáčů ve všech variantách zbarvení a osrstění. Vše začalo klasickou výstavou s posuzováním v kruhu v hale. Tohoto náročného úkolu se zhostila jediná rozhodčí, paní Ing. Alena Košťálová. Dle rozvrhu byli posuzovaní nejprve psi rozděleni do příslušných tříd, po nich feny. Kvůli početnému obsazení museli být v některých třídách psi posuzováni v pohybu „na etapy“, aby se vůbec do kruhu vešli. Jako nejlepší ze psů byl vyhodnocen dlouhosrstý, černožlutobílý Janek Červený muškát, mezi fenami zvítězila hnědožlutobílá, krátkosrstá Dina Z Kraje krkavce. Dina si rovněž odnesla titul. Vítěz plemene – BOB.

Po skončení posuzování v kruhu následoval program k oslavám jubilea českého strakatého psa. Proběhlo vyhlášení a ocenění chovatelských stanic, které se od roku 1993 zapojili do chovu ČSP a následovalo ocenění nejplodnějších fen „Super maminy“. S ukázkou „Šikula roku“ se předvedl bezvadně vycvičený Janek Červený muškát s Josefem Ludvíkem jako důkaz toho, že při troše trpělivosti je český strakatý pes nejen milým, ale také inteligentním a všestranně poslušným kamarádem pro každou příležitost. Všichni ocenění obdrželi pamětní poháry. Na závěr nastoupili všichni majitelé se svými psy do kruhu a jako poděkování a upomínku obdrželi sponzorský dárek a krásnou pamětní medaili. Následoval přípitek šampaňským, pokračovaly nezbytné debaty na nevyčerpatelné téma „strakáči a zase strakáči“ a strakatý den pomalu skončil.

• Ve výstavním kruhu – posuzují se feny – třída vítězů.

Celý den byl tak trochu ve znamení spěchu a někdy i zmatků, ale pořadatelé to při takovém množství psů, v omezeném čase i v poněkud stísněném prostoru neměli vůbec jednoduché. Udělali, co bylo v jejich silách, aby mnohdy nelehkou situaci zvládli, což se jim, myslím, povedlo. Atmosféra zůstávala přátelská a přes všechny trampoty byla na mnoha lidech vidět spokojenost a radost, že se mohli sejít a poznat. A to je to nejdůležitější.

• Jedna z mnoha účastnic setkání – Bessy Ze Strakaté rokle.

Před dvanácti lety český strakatý pes prohrával svůj boj o přežití a po výstavách chodilo několik málo posledních psů. Samotní někteří posuzovatelé měli strakáče za plemeno, které má své dny již sečtené a tak se majitelka jednoho z nich rozhodla, že udělá „na just“ vše pro to, aby jich za čas přivedla do kruhu alespoň deset. Netušila, jak náročná práce čeká všechny, kteří se pokusí strakáče zachránit. Při pohledu na těch více než šedesát, vesměs pěkných, krásných až nádherných zvířat, která letošní první říjnovou sobotu šlapala „čestné kolo“ ve výstavní hale, nejednoho z nás napadlo, že ta práce za to rozhodně stála. Přejeme si, aby její výsledky byly nadále zhodnocovány.

Všem, kteří se přijeli se svými psy a fenami podívat, patří velký dík. Doufejme, že s mnohými z nich jsme se neviděli naposled.