Tradiční čínská veterinární medicína díl 4. – Dietoterapie v tradiční čínské veterinární medicíně

Dietoterapie, která je nedílnou součástí tradiční čínské veterinární medicíny (TCVM), znamená terapii pomocí potravy. Obvykle doplňuje další léčebné postupy a metody TCVM.

Žaludek a Slezina
Význam a funkce stravy v TCVM a její vztah ke zdraví či nemocem se liší od klasického pojetí západní medicíny. Potrava a tekutiny, které lidi a zvířata přijmou, se nejprve dostávají do žaludku, kde začíná proces trávení. Poté se potrava dostává do střeva, kde dochází k oddělování tzv. čistých esencí, jež potřebujeme k životu. Nepotřebné látky jsou transportovány dále a vyloučeny močí a trusem. Celý tento proces se nazývá transformace a transport a Slezina (význam a funkce sleziny v TCVM se odlišuje od sleziny v klasické medicíně) je za něj zodpovědná. 
Funguje-li proces transformace a transportu optimálně, jsou orgány v těle v rovnováze. Žaludek a Slezina spolu úzce spolupracují. Oba se nachází ve středu těla, proto se tato oblast nazývá „střední ohniš­tě“ – Zhong Jiao. Z tohoto středu se vyživují tkáně a orgány v těle. Pro správné fungování je střední ohniště závislé na teple (jan­gu) – tzn., že potrava by měla být teplá a vlhká. Chlad ovlivňuje jeho funkci negativně. Nadměrný příjem syrové stravy, studená jídla nebo potraviny s ochlazujícím efektem mohou být příčinou oslabení funkce Žaludku a Sleziny. Následkem pak mohou být průjmy, zvracení, koliky, nadýmání a další.

Základní rozdělení potravin
Potraviny se dle TCVM člení na základě čtyř základních parametrů:
• teplota (potraviny horké, teplé, neutrální, ochlazující, studené);
• chuť (potraviny kyselé, hořké, sladké, slané, ostré);
• spojitost s orgány (můžeme ovlivnit určitý orgán);
• spojitost s meridiány (schopnost působit na konkrétní meridián).

Udržování rovnováhy v těle je výraz, který v čínské medicíně představuje ideální stav neboli zdraví, a to jak na úrovni fyzické (správná funkce orgánů), tak psychické. Pro dosažení rovnováhy v těle je důležitá různorodost stravy tak, aby v přijímané potravě byly zastoupeny potraviny všech různých teplot a chutí. 

Dělení potravin podle teploty
Při konzumaci potra­vin můžeme sledovat, jaký efekt mají na náš organismus. Kupříkladu vodní meloun tělo ochlazuje, proto ho jíme v létě, kdy je teplo a potřebujeme zchladit. Čili papričky jsou pálivé a tělo zahřívají. Stejně tak ovesná kaše naše tělo prohřeje a je ideální pro zimní měsíce. TCVM tedy dělí potraviny na horké, teplé, studené, ochlazující a neutrální.
Čerstvé potraviny jsou chladnější kvůli obsahu vody. Průmyslově zpracované a suché krmivo je považováno za teplé až horké pro proces výroby (extrudace, působení vysokých teplot či minimální obsah vody).
Rostliny, které rostou rychle, jsou obvykle chladnější než ty, co rostou pomalu. Maso zvířat chovaných ve velko­chovech (bez pastvy) je teplé až horké. Maso zvířat chovaných na pastvinách je neutrální až studené.
• Horké a teplé: rozpouští chlad v těle, tonizují čchi a jang, aktivují meridiány. Příklady: jehněčí maso, zvěřina, česnek, zázvor, ovesné vločky. Vhodné pro zimomřivé jedince.
• Ochlazující a studené: odstraňují nadměrné teplo a toxiny z těla, tonizují jin a uklidňují/sedují jang v Játrech. Příklady: králík, divoká kachna, bílé ryby, hnědá rýže, jáhly, celer, květák, brokolice, špenát. Podpora léčby zánětů a odplavení toxinů z těla.
• Neutrální: tonizují čchi a krev, harmonizují celkově. Příklady: vepřové, hovězí, sardinky, slepičí vejce, luštěniny, brambory, zelí, kukuřice. Vhodné pro jakékoliv stavy, při nedostatku čchi, krve a jin v těle.

Strava zvířat z pohledu TCVM

Syrová strava 
Syrová strava ochlazuje, je tedy vhodná při stavech, kdy potřebujeme zchladit, neboli tam, kde je v těle nadbytek tepla. Silný Německý ovčák plný energie a pracovního nasazení (má dostatek jangu v těle) bude potřebovat ochladit tělo, aby bylo v rovno­váze – a syrová strava je pro něj ideální. Zatímco starší Kříženec, který se bojí tmy a vyhledává teplo, může mít po syrové stravě průjem. Takovýto pejsek nemá dostatečné množství tepla – jangu v těle, aby syrovou stravu zpracoval.
V létě bude syrová strava perfektním ochlazením pro teplé dny, naopak v zimě je zcela nevhodná, neboť oslabuje Slezinu a Žaludek. Syrové maso podávané s granulemi snižuje jejich horkou povahu a vytváříme tím neutrální jídlo, které je vhodnější z hlediska rovnováhy v těle, víc než pouze horké nebo pouze studené jídlo.
Pro zvířata s chronickými nespecifickými záněty žaludku (sliznice jsou červené, bolestivé, teplé a oteklé) bude syrová strava úlevou na bolavý žaludek – tedy horkou sliznici žaludku zchladíme studenou potravinou. Stejně tak kožní pacienti s horkými, červenými lézemi budou potřebovat vnitřně ochladit.

Vařená strava
Vařením ve vodě se teplota jídla zvyšuje. Nicméně záleží především na druhu jednotlivých surovin a jejich energetickém ovlivňování těla. Pečení a smažení zvyšuje významně teplotu jídla až na horké. 
Z hlediska rovnováhy je nejvýhodnější pomalé vaření při nízkých teplotách – v tzv. pomalém hrnci. 
Maso by se mělo vařit dohromady se zeleninou a přílohami 10–12 hodin při 60–70 °C. Hrnec zde funguje jako žaludek. Vařením v pomalém hrnci jsou potraviny stravitelnější a stále si uchovávají svou nutriční hodnotu. Tato forma přípravy je vhodná pro jakékoliv zvíře, nejvíce však pro starší, chronicky nemocné jedince.

Suchá strava – granule
Granule jsou zpracovávány při vysokých teplotách. Kromě toho výchozí suroviny pro výrobu granulí jsou u většiny výrobců dodávány již v namletých moučkách. Jejich konzumace tělo zahřívá. U zvířat, která mají nadbytek tepla v těle, jsou zcela nevhodné, neboť ještě „přidávají dřevo do ohně“, zatímco u zvířat s nedostatkem tepla budou prospěšné. 
Jedním typem granulí jsou za studena lisované, kde se navíc používají jako výchozí suroviny čerstvé maso a zelenina. Tyto jsou výbornou alternativou vařené stravy, když jsme na cestách nebo jsme časově vytíženi. Jestli jsou teplé, nebo studené, pak závisí na druhu použitých surovin. 

Jak krmit dle TCVM?
Jak jsem již zmiňovala dříve, základem je rovnováha v těle. Té docílíme, když budeme dávat zvířatům pestrou stravu s ohledem na daného jedince, roční období a naše možnosti.
Ráno je doba Žaludku a ten potřebuje teplo a vlhko, proto je vhodné podávat zvířatům vařenou stravu nebo konzervu lehce ohřátou, aby Žaludek dobře fungoval a tělo si vytvořilo dost energie na celý den. Večer pak můžeme zvířeti nabídnout granule, syrové maso nebo vařenou stravu v závislosti na charakteru zvířete a našich možnostech. 
Důležité je měnit různé druhy masa, zeleniny a příloh. Jedině tak zajistíme správné fungování zažívání našich zvířecích miláčků a tím i jejich zdraví.