Baset - Bassethound

Slovo basset se poprvé "objevilo" v 16.století. Překlad slova "bas" je "nízký", či "hluboký" a bez pochyb jsou obě interpretace výstižné, ať se jedná o nízké tělo, nebo hluboký hlas. Za rodiště všech známých či méně známých basetů, tedy i bassethounda je považována Francie. Baseti byli rozšířeni po celém území Francie, i když v jednotlivých oblastech se od sebe mírně lišili. V polovině 18.století bylo známo na dvanáct různých plemen basetů. Jejich počet se však během následujících 100 let zredukoval na pouhých pět. Bassethound, dnes znám především pod krátkým označením "Baset", spatřil světlo světa nejpozději z nich - na konci 19.století. Měl exteriérem i povahou nejblíže k basetu artézsko-normandskému.

Zakladatelé "opravdového chovu" basetů byli pánové Louis Lane z Francqueville a hrabě le Couteulx de Chanteleu. Anglie je považována za hlavního "tvořitele" baseta, proto není od věci, zmínit se o chovu i v této zemi. Zakladatelem chovu basetů v Anglii byl pes jménem Model z chovu le Couteulxe, který stál u zrodu chovatelské činnosti Sira Everett Millaise r.1874. Dalšími velkými osobnostmi v chovu basetů byl Lord Onslow, George Krehl, Lord Galway... Pro zlepšení zdraví i exteriéru bylo použito přikřížení bíglů a feny Bloodhounda. Angličané zakládali "smečky basetů" a hojně je využívali k lovu. Asi nejznámnější anglickou basetí smečkou všech dob byla "Walhampton" rodu Heseltinů. Velikost smeček byla různá. Za průměr bylo považováno pět až šest párů basetů.

První speciální výstava basetů se konala v r.1886 a přihlásilo se na ni neuvěřitelných 120 zástupců plemene. Avšak ani toto plemeno se nevyhnulo velkým sporům chovatelů ohledně využitelnosti plemene. Jedni se přikláněli zejména na stránku pracovního využití basetů a druzí hleděli především na jejich vzhled. První světová válka poznamenala i toto plemeno, a tak se stalo, že baseti byli z velkých smeček i po jednotlivcích rozprodáváni nejen po celé Anglii, ale i do ostatních států. Naštěstí se našla osoba, která viděla rozprodávání jednotlivých basetů z kvalitních smeček jako nevyčíslitelnou škodu a ještě před druhou světovou válkou se jala vyhledávání "poztrácených" kvalitních basetů. Touto osobou nebyl nikdo jiný, než slečna Keevilová, jež vytvořila velmi kvalitní smečku basetů s výraznými loveckými vlastnostmi, které dala název "Grims". Tuto smečku se ji podařilo udržet po celé dlouhé trvání druhé světové války a právě zmiňovaná smečka Grims prakticky zachránila anglický chov basetů.

V naši zemi se poprvé baseti objevili na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Prvním dovezeným basetem byla fena jménem Abigail of Hamhill Forest (p.Kateřinou Schwippelovou - ch.s. Santa Claus). Této feně se také narodil první vrh basetů u nás, a to 8.10.1971. Až do r.1974 se rodila pouze tricolorní štěňata. Poté poprvé přišla na svět u nás i štěňata bicolorní. Právě bicoloři se do dnešní doby příliš hojně nevyskytují a chovatelům dalo poměrně hodně práce bikolorní štěňata udržet, nemluvě o zvýšení jejich početnosti. Od počátku českého chovu museli mít chovní psi a feny úspěšně vykonanou honičskou zkoušku. V polovině osmdesátých let bylo povoleno s basety na místo honičských zkoušek úspěšně absolvovat "pouze" barvářskou zkoušku honičů. Popularita plemene u nás začala rapidně vzrůstat až od počátku osmdesátých let. Český Basset klub vznikl v květnu r.1990. Byly upraveny podmínky chovnosti a podstatné bylo zrušení povinnosti složit s basetem zkoušky z lovecké upotřebitelnosti. Přesto dobří výstavní psi lovecké zkoušky absolvují. Nejde pouze o prestiž, ale také o to, že pro získání titulu "šampion", který může obdržet pouze exteriérově špičkový pes, musí také úspěšně absolvovat zkouškou z lovecké upotřebitelnosti. Kvalita českých basetů za posledních deset let výrazně vzrostla a naše republika se v chovu basetů řadí mezi nejlepší v Evropě. Nekonečnou polemikou českých "basetářů" se stalo téma "tlustý baset".

Štěně či dospívající baset v žádném případě nesmí být přetěžován. Jeho doposud málo pevná kostra a šlachy mohou díky přehnaně dlouhým procházkám dostát nemalým zdravotním komplikacím a deformacím kostí. Jedná se o velkého psa s krátkými končetinami, proto v každém případě potřebuje velmi kvalitní výživu, a to především v období růstu. Některá štěňata a mladí psi mohou "z ničeho nic" začít kulhat, a tak důležitou prevencí je podávání minerálních látek v období růstu. Také pozor na divoké hry s velkými, těžkými psy. Celoživotní kontakt se psy a hry s nimi jsou samozřejmě velmi důležité, ale zalehnutí štěněte baseta o několik hlav větším kamarádem při hře, může snadno způsobit nemalý úraz. Proto je vhodné vyhledávat pro štěně baseta takové kamarády, kteří jsou nejen správně vychovaní a kamarádští, ale také přiměřeně velcí. Štěně ani mladý pes baseta by neměli vůbec chodit po schodech, a ani v namáhavých, členitých terénech. Hrudní končetiny jsou tak vystaveny velké zátěži, a snadno by mohlo dojít k jejich deformaci. Ani dospělí psi by neměli často chodit po schodech, (pro změnu z důvodů možných komplikací s jeho dlouhou páteří), proto bydlíte-li ve vyšších patrech bez výtahu, dobře zvažte koupi právě tohoto plemene.

Baset je ideálním rodinným psem se vším co k tomu patří. Necítí potřebu jednoho pána a nezištně miluje celou rodinu. Má velmi rád děti a nikdy by jim neublížil. Všeobecně je nadmíru kamarádský ke všem lidem a jen tak kdekým se nenechá vyvést z míry. Baset je klidným, mírným, nebojácným, ale nikdy ne zlým či agresivním psem. Také nepatří k nedůvěřivým či rozpačitým plemenům. Ač se to může zdát neuvěřitelné, ale jeho smutný a zkroušený výraz skrývá veselého a velmi přívětivého psa, který však nezřídka bývá značně sebevědomý. Na druhé straně velmi dobře odhadne momentální náladu svého pána či domácí atmosféru, které se rychle přizpůsobí. Je také spolehlivý a přátelský k domácím zvířatům a nikdy nevyhledává konflikty s jinými psy. Naopak - je k nim až neuvěřitelně přátelský a i vrčícího či štěkajícího psa s noblesou přehlédne. Bez nejmenších problémů může žít v jedné domácností s jiným psem či s kočkou.

Mírně řečeno se jedná o psa samostatného. Avšak to neznamená, že je neposlušný. I baseta je s větší dávkou trpělivosti, důslednosti a času možné naučit základní poslušnosti. Chcete-li však od svého psa absolutní poslušnost, raději si baseta nepořizujte. Při výchově baseta se uplatní správná intonace hlasu a pamlsky, ale veškerá výchova musí být pojata s maximální důsledností. Avšak jeho chování nejednou sami označíte jako neuvěřitelně svéhlavé. Díky jeho krátkým nožkám nebývá problém s chůzí na vodítku, ale někdy dokáže být natolik zaujat různými okolními pachy, že "zapomene" používat sluch a na volání svého milovaného pána nereaguje. V takové situaci je nejjistější psa dohonit a chytit. Pachy jsou doslova jeho hlavním smyslem života a tak venku od země nos "neodlepí".

Snad každý baset má rád vodu, hrabání na polích a lukách, a podle jeho skleslého chování bezpečně poznáte, kdy se mu ještě nechce domů. Má rád zábavu a činorodost, ale nehodí se pro delší trasy, tedy horské túry či celodenní procházky. Bez problémů si zvykne jak na život na venkově, tak ve městě, stejně tak jako na jeho oblíbenou práci loveckého psa, nebo naopak "pouze" psa společenského. V každém případě však rád odpočívá a je třeba mu tuto "zálibu" často dopřát. Uvítá místo v křesle či na gauči, ale pozor na jeho páteř. Upozornění pro ty, kdo mají citlivé spaní - velmi nahlas chrápe.

Také není možné vynechat důležitou informaci, že baseti mají velmi silně vyvinutý lovecký pud a jakmile se dostane na "čerstvou" stopu zvěře, bez okolku se po ni pustí. Na stopě je neobyčejně vytrvalým a neomylným stopařem a neselže ani v nepříznivém počasí. Baseti zbožňují les, o tom není pochyb, neboť zde doslova ožijí a i bez předchozího výcviku se ujmou svého původního poslání. Proto - jdete-li s basetem do lesa na procházku, opatrně s jeho pouštěním na volno.

Může být celoročně ubytován v bytě, nebo venku ve velmi dobře zateplené boudě. Pokud bude často pobývat na zahradě, je nutné mít ji dobře zabezpečenou kvalitním plotem, protože právě pachy mimo zahradu ho velice lákají. Baset by měl být koupán pouze je-li to nezbytně nutné. Pro předcházení nadměrnému vypadávání chlupů a tak znečištění koberců, je vhodné baseta co nejčastěji kartáčovat. Vhodná je i tzv.gumová rukavice, určená na odstranění uvolnění chlupů u hladkosrstých plemen. Jeho uši je nutné neustále kontrolovat a udržovat v čistotě. Baset má uši svěšené a dlouhé, což může předurčovat častější výskyt zánětů zvukovodu. Další péče by měla směrovat k očím baseta. U jedinců s více skleslými víčky je zapotřebí občasné ošetření vhodným přípravkem, např. s pomocí borové vody. A v neposlední řadě je zapotřebí kontrolovat délku drápků a dle potřeby je zastřihnout. Dlouhé drápky mohou deformovat tlapku, basetíkovi se špatně chodí a může snadno dojít k úrazu. Výjimečně se u baseta mohou objevit nemoci jako: zánět močových kamenů, loketní dysplazie, ve stáří zelený oční zákal. Baset dospívá ve dvou letech a dožívá se v průměru 10 - 11 let. Je velkým jedlíkem, který poměrně hodně sliní. Má značné sklony k tloustnutí a jeho smutný výraz a vynalézavost dohromady mu jen dopomáhá získat spoustu dobrot a sladkostí. Ale pozor, pro plemeno s takto dlouhou páteří obezita může přinést nemalé zdravotní problémy.

Váha baseta není rozhodující, ale pro orientaci - pohybuje se mezi 18 až 27 kg. Výška je stanovena na 33 až 38 cm. Toto plemeno, co se týče výšky, je natolik jednotné, že jedinci mimo povolenou velikost se téměř nevyskytují. Každopádně hlavní důraz co do rozměrů je kladen na vyváženost a vhodnou mohutnost toho kterého jedince, při zachování ušlechtilosti a vyváženosti. Na čele a lících baseta můžou být na první pohled patrné vrásky. V každém případě by měla být kůže na hlavě natolik volná, aby vrásky byly velmi zřetelné tehdy, když pes skloní hlavu. Lebka je klenutá s mírným stopem a s týlním hrbolkem, pro basethounda tak typickým. Nosní houba je černě zbarvená, pouze u světle zbarvených jedinců je povoleno zbarvení hnědé či játrové. Baset s úplnou absencí vrásek, laloku a volných pysků není "pravým" basethoundem. Na druhé straně přehnané množství vrásek způsobuje stažení spodního víčka natolik, že je na první pohled snadno patrná namísto duhovky červená spojivka třetího víčka. Ta má být sice viditelná, ale ne přehnaně. Zbarvení očí (duhovky) by mělo být co nejtmavší, avšak u světle zbarvených jedinců je povolen světlejší odstín. Uši jsou nízko nasazené a velmi dlouhé. Po celé délce jsou úzké, lehce svinuté dovnitř, sametové a jemné. U baseta se výjimečně objevuje vada skusu, a tou je podkus. Avšak jediným správným a pro baseta typickým skusem je skus nůžkový. V ČR je také u chovných jedinců vyžadována plnochrupost. Hrudník je mohutný a linie hřbetu rovná. Při pohledu ze zadu musí baset působit široce. Věčným problémem bylo a je utváření hrudních končetin.Hodně diskusí se mezi chovateli vedlo o míře zakřivení hrudních končetin, bylo to i podstatou mnoha rozporů. Takže jaké mají být? Mírně vybočené, přičemž vybočení nesmí být takového stupně, aby psovi vadilo v pohybu. Na předních končetinách spočívá podstatná váha celého těla, proto velmi vážnou vadou je tzv.překloubení, což znamená, že přední končetiny jsou v zápěstí volné a probíhají se. Ocas se směrem ke špičce zužuje, v pohybu je nesen vzpřímeně a je zahnut do šavlovitého oblouku. Občas se může objevit deformace ocasu - zalomení v obratli, zvané knikrut. Zda je tímto pes postižen, je možné se přesvědčit pouze pohmatem. Srst baseta je hladká, krátká a přiléhavá. Přesto se občas vyskytují mírné rozdíly v utváření srsti jednotlivých psů. Někteří mají srst spíše sametovou a velmi krátkou, jiní o něco málo delší a poměrně tvrdou. Velkou roli také hraje umístnění (zda celoročně venku, či v bytě). Ve všech případech by však měla být velice lesklá (což je dobře patrné především na černé barvě srsti). Nejčastnějším zbarvením je tricolor. Tedy hnědo-černo-bílá. Méně často se objevuje bicolor - např. hnělo-bílá, čokolodově hnědo-bílá, citronovo-bílá… Bicolorně zbarvených jedinců je poměrně málo. Občas jsou k vidění baseti v barvě tzv. sedlové, kdy je celý pes v barvě hnědé, a pouze na zádech má "černé sedlo". Jmenovat zbarvení baseta by zabralo více řádků, neboť jeho zbarvení je povoleno jakékoliv, které je běžné u honičů. Někdy bývá těžké přinutit baseta, aby se v kruhu "vystavolal" - předváděl se zvednutou hlavou, nikoliv stále s čumákem u země. Do výstavního postoje je baseta zapotřebí "stavět". Tedy velmi záleží na vystavovateli, jak psa předvede. Je-li pes ve střehu, uši mírně zvedne, což však je při posuzování chybné. Bassethounda si asi nejsnáze můžete splést s gaskoňkým či artézsko-normandským basetem.

Chcete-li se o basetech dozvědět více a přihlásit se do klubu, či rozhodnete-li se pro koupi právě tohoto zajímavého plemene, kontaktujte matrikářku klubu na adrese: Z.Janů, Roveň 55, Mladějov v Čechách, PSČ 507 45, nebo redaktorku krásného klubového zpravodaje "Basset telegraf" ing.I.Černohubovou, Závidkovice 32, Světlá n.S., PSČ 582 91.