Cestou k psí pubertě

V minulém článku jsme se seznámili s nejranějším obdobím života štěněte. Zatímco některé fáze jsou časově striktně ohraničené (fáze vtištění – imprintingu – spadá do 4. až 7. týdne, fáze sociability do 8. až 12. týdne), další životní fáze nejsou tak přesně časově vymezené. Záleží totiž nejen na konkrétním plemeni – obecně lze říci, že malá plemena psů dospívají rychleji, zatímco velká a obří výrazně pomaleji – ale i na konkrétní individualitě daného jedince.

Fáze sociálního uspořádání

Orientačně lze tvrdit, že tato fáze v životě štěněte spadá zhruba do období 13. až 16. týdne života štěněte. Eberhard Trumler v knize Rozumíme psům? vysvětluje: „Čím jsou mladí psi starší, tím je těžší určit přesné trvání životních fází a jejich nápadných prvků chování. U jednotlivých psích plemen mohou být větší výkyvy, protože některá dospívají dřív, jiná později. Také se může objevit jev juvenilizace, který je u domácích zvířat častý. Znamená to, že mnohé v tělesné stavbě nebo v duševním vývoji nedozrává úplně nebo dozrává později. Právě fáze sociálního uspořádání to zřetelně osvětluje. Je mnohem ostřeji vyznačena u temperamentních nebo zásadně k agresi náchylných psů než u těch, kde nejsou tyto vlastnosti tak výrazné.“

Období sociálního uspořádání úzce souvisí s duševním rozvojem a zráním konkrétního mladinkého psíka. Psi jsou, stejně jako jejich prarodiče vlci vysoce sociálními tvory, kteří potřebují znát své místo v kooperující sociální skupině (v případě psa v rodině, v případě vlka ve vlčí smečce). Nesmíme pominout fakt, že sociální uspořádání se vyvíjí v zásadě již dříve – uvnitř skupiny štěňat už v prvních týdnech života. Již v tomto období pozorný pozorovatel rozpozná, které štěně je v hodnostním postavení výše a které níže. Tato hierarchie je však proměnná a časem se může výrazně měnit.

Jak by se měl v tomto období chovat člověk? Eberhard Trumler tvrdí, že tak, jak se chová otec vlk. „Vlk otec dává podnět ke všem hrám se štěňaty, především k hrám loveckým a hrám s kořistí, a vyškolí je brzy natolik, že ovládají veškerou výzbroj užitečných pomocníků k lovu. Také my teď můžeme vyžadovat od mladého psa víc, když jsme především pomocí hlasité pochvaly vypracovali ve hře všechny druhy chování, které jsme si přáli. Pokud pes udělá správně, co jsme chtěli, musí být pro nás pravidlem ihned začít s jinou hrou. Kdybychom v takovém případě cvičení opakovali, nebyl by si pes jist, zda to bylo dobře.“ 
Toto platí především o cvicích poslušnosti a podřízenosti, které v tomto období můžeme procvičovat denně, nikoliv však déle než čtvrt hodinky. Pozornost mladého psa je venku rozptylována, proto cvičíme zpočátku na jemu známých a klidných místech bez rušivých podnětů zvenčí.

Hra je podstatný fenomén, který se stává základním kamenem utužení svazku a důvěry v rodinné smečce.

Uspořádání smečky

Tato fáze spadá do období pátého a šestého měsíce života psa. V tomto období bere poprvé vlčí rodičovský pár své potomky na společný lov. Eberhard Trumler radí: „Spolupráci, kterou jsme poznali ve fázi tvoření řádu smečky u volně žijících psovitých šelem, musíme převést na jiné možnosti. Společný lov vyžaduje disciplínu. Vedle zcela uvolněné hry, kterou jsme označili jako hru tvořící společenské svazky, nabízíme hru disciplinovanou a v ní první stupně výchovy, která bude sloužit v budoucnu. Ale i tehdy, když nevychováváme služebního nebo loveckého psa, je velice potřebné psu něčím přispět, i kdyby to byly jen malé umělecké kousky pro radost. Náš pes se ještě nachází ve význačném stadiu učení, a když toho nevyužijeme, jeho psychická struktura zakrní. Právě teď nás potřebuje jako vůdce smečky, před kterým jako dobře připravený žák procvičí k dokonalosti všechny zvláštnosti společných akcí.“

Právě v tomto období upevňujeme své postavení vůdce smečky, ovšem nikoliv tresty a násilím, nýbrž důsledností a laskavou neústupností. Eberhard Trumler zdůrazňuje: „Mladý pes očekává obraz zkušeného, psychicky nadřazeného vůdce a nemá náladu sloužit tyranovi. Je to kritická fáze, která nás může vést k pozdějším těžkostem ve výchově, nepozná-li v nás pes, který nás ostře sleduje, prozíravého a rozvážného vůdce smečky. V tomto období má sklon vylepšovat si své hodnostní postavení, pokud jeho vzor selže.“ 
V této fázi mladí psi své pánečky testují: s oblibou přeslechnou už naučené povely a brnkají na napjaté struny trpělivosti psovoda. Pokud se člověk nechá unést hněvem, situaci pouze zhorší. Eberhard Trumler varuje: „Situace se stupňuje až ke dni, kdy nám vyrostlý pes přímo hrozí nebo nás rafinovaně odrovná tím, že se z něho vyvine domácí tyran. Pokud selže pán jako vůdce smečky, musí se jím stát pes, protože – aspoň v očích psa – rodina nesmí zůstat bez velitele či hlavy domácnosti.“ Nechcete-li, aby taková situace nastala, je jediným lékem ona známá trpělivá důslednost a inteligentní taktika.

Obávaná puberta

Období puberty nelze časově určit přesně, neboť se u jednotlivých psích plemen výrazně liší. Fenky přicházejí do puberty s první estrem – háráním. Často bývají fenky při prvním hárání značně nedůtklivé, zvláště k příslušnicím vlastního druhu. Přibližně lze období puberty stanovit na sedmý měsíc života psa, ale u menších plemen to může být dříve, kdežto u velkých plemen později.

U některých „tvrdohlavých“ psích plemen může být puberta, coby období vzdoru, výraznější – například u saňových psů, akita inu či u československých vlčáků a podobně. Moje fenka československého vlčáka Taiga měla pubertu zvláště bouřlivou. Její puberta se odehrála v sedmi měsících dávno před jejím prvním estrem (Taiga poprvé hárala až téměř ve dvou letech). Její vzdor však nebyl obrácen směrem ke mně. V pubertě se rozhodla, že ona bude mou družkou, a svůj dominantní postoj zaujala k mé tehdejší partnerce, kterou chtěla z její pozice rozhodně sesadit. Ve svém chování byla velmi nevybíravá a trvalo takřka dva měsíce, než přijala své místo ve smíšené smečce a se svým postavením se smířila.

V tomto období se často může zdát, že pes „ohluchl“. Nereaguje na dříve naučené povely a chce si prosadit svou. Jeho prohřešky rozhodně nepřehlížíme, ale ani nezveličujeme. Fyzickými tresty a zaslepenou zlostí bychom naopak všechno pokazili a čas vzdoru zbytečně prodlužovali. Období psí puberty vyžaduje od psovoda opět trpělivost, pochopení, diplomacii a citlivou důslednost. Ale: netřeba věšet hlavu! Období vzdoru zpravidla po měsíci odezní.

Post scriptum

Majitel štěněte by již před jeho příchodem do domácnosti měl o problematice vědět co nejvíce. Může si nakoupit desítky dobrých i méně dobrých knih o etologii psovitých šelem. Je třeba však mít na paměti, že mladičký psík není kuchyňský robot s podrobným návodem k použití a že nemá záruční list. Každý živý tvor je individualitou, na kterou nemusí platit všechny obecné zákony. Ke štěněti přistupujme s láskou, se znalostmi, odpovědností, trpělivostí, instinktem a empatií. Vždyť nás nikdo nenutil si psa pořizovat. Pes je bytost plná lásky, kterou nás pak ani na sekundu neváhá obdařit.