Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
20.2.2017 10:40
kare

XXX.XXX.135.159

Dobrý den, je ječmen vhodné krmení pro slepice? Mám zdrobnělé wyandotky,11 ks, které mají k dispozici ze zrnin pšenici, ječmen a kukuřici. Jsou zdravé, dobře snáší, ale dávají přednost ječmenu a kukuřici před pšenicí. Ta je až na třetím místě v oblíbenosti. Nikdy před tím mi slepice ječmen moc nebraly. Všechny zrniny jsou kvalitní. Děkuji Vesecký.

20.2.2017 11:49
peparazak

XXX.XXX.162.50

Dobry den, zkuste jecmen naklicovat.urcite tim slepicky potesite.

20.2.2017 15:59
karelcerman

XXX.XXX.41.79

Ječmen obsahuje většinu cukrů v podobě tzv betaglukanů, které jsou pro drůbež nestravitelné, protože drůbež neumí syntetizovat enzym betaglukanázu, který betaglukany při trávení štěpí. Proto tyto cukry odcházejí z těla nestrávené, a do velkovýrobních krmných směsí obsahujících ječmen se tento enzym dodává uměle syntetizovaný / najdete na etiketě KS/. Přesto ječmen v drobnochovech patří mezi tradiční krmiva a drůbež ho ráda přijímá, vhodné je, pokud chcete zvýšit jeho stravitelnost a využití, drůbeži ho upravit, např výše zmíměné naklíčení, šrotování a spaření vroucí vodou apod. Sám ho ve svém chovu používám a sice tím způsobem, že na velmi jemně sešrotovaném ječmenu pěstuju kvasinky, čímž obohatím krmení navíc o kvasičnou bílkovinu a vitamíny skupiny B v té nejpřirozenější formě a navíc prakticky bez nákladů. Dříve se této úpravě krmiv říkalo drožďování a používala se prakticky pro všechna hospodářská zvířata včetně přežvýkavců.

21.2.2017 17:43
husopaska

XXX.XXX.202.251

karelcerman napsal(a):
Ječmen obsahuje většinu cukrů v podobě tzv betaglukanů, které jsou pro drůbež nestravitelné, protože drůbež neumí syntetizovat enzym betaglukanázu, který betaglukany při trávení štěpí. Proto tyto cukry odcházejí z těla nestrávené, a do velkovýrobních krmných směsí obsahujících ječmen se tento enzym dodává uměle syntetizovaný / najdete na etiketě KS/. Přesto ječmen v drobnochovech patří mezi tradiční krmiva a drůbež ho ráda přijímá, vhodné je, pokud chcete zvýšit jeho stravitelnost a využití, drůbeži ho upravit, např výše zmíměné naklíčení, šrotování a spaření vroucí vodou apod. Sám ho ve svém chovu používám a sice tím způsobem, že na velmi jemně sešrotovaném ječmenu pěstuju kvasinky, čímž obohatím krmení navíc o kvasičnou bílkovinu a vitamíny skupiny B v té nejpřirozenější formě a navíc prakticky bez nákladů. Dříve se této úpravě krmiv říkalo drožďování a používala se prakticky pro všechna hospodářská zvířata včetně přežvýkavců.

Ráda bych se zeptala na to drožďování, resp. pěstování kvasinek na ječném šrotu.Jak mám konkrétně postupovat?Slepicím dávám naklíčené obilí nebo droždí, ráda bych se něco dalšího přiučila.Děkuji.

21.2.2017 18:42
karelcerman

XXX.XXX.41.79

Je to jednoduché. Osobně drožďuji jen část šrotů, pro představu denně zkrmím 4 díly kukuřičného šrotu,2 díly pšenice,2 díly ovsa a 2 díly ječmeneho šrotu, pro drožďování je nejlepší co nejjemnější, protože jednak kvasinky mají možnost využít více sacharidů a jednak hmota více 'vykyne' a tím hrozí menší riziko nežádoucího kvašení octovými kvasinkami.
Tedy šrot smíchám s vlažnou vodou tak, aby vznikla kaše dost hustá, nejde přesně říct kolik čeho, každý šrot jinak váže vodu, ale aby po vařečce zůstala stopa a nezalila se hned, to po pár pokusech vychytáte, přidám drobet, od oka na 2 zednické fanky suchého šrotu tak 2 deci z předchozího, důkladně promíchám a dám na cca 12 hod do tepla, během toho, když jdu kolem, důkladně zamíchám. No a po cca 12 hodinách je hotovo, správně by mělo vonět po těstu, ne po octu!
Nesmíte, kaši' udělat moc horkou, kvasinky by horko zabilo, ale jestli pečete, nemusím jistě připomínat.
Než zpracuji do míchanice, zase promíchám, odleju drobet na naočkování další dávky, kbelík důkladně vymeju horkou vodou a jede se nanovo. Mám teda hotovou dávku ráno, tu dostává do míchanice drůbež, a večer, tu dostávají prasátka. Jedenkrát týdně místo očkovaní dám půl kostičky čerstvých kvasnic, stejně tak, když budete začínat.
Problém jsem měl zpočátku s teplotou, v kotelně, kde máme zvířecí kuchyni, byla dost zima, tak mám kbelík postavený do starého jogurtovače spotřeba proudu minimální, teplota optimální, spokojenost maximální
A ještě poznámka, vhodný je šrot ječny nebo pšeničný, krmná mouka, zbytky nebo prošlá potravinářská mouka apod, nevhodné jsou jakékoli otruby a s kukuřičným šrotem mám také špatné zkušenosti.

21.2.2017 22:26
kare

XXX.XXX.135.183

Děkuji za reakce na můj dotaz. Já mám slípky zdrobnělé wyandotky celoročně ve venkovní zastřešené voliéře, bez kurníčku a hřadují na větvi jako bažanti. Jako podestýlku mají písek a slámu. Celoročně je krmím směsí zrnin. Doplnuji vždy jen to co mají vyzobáno. Z minerálů jen drcené skořápky. Když je zelené tak dostanou každý den trochu trávy. Jinak nic. Přesto jsou zdravé a docela pěkně nesou. Přes zimu trochu mín tak 3-4 vajíčka denně, ale jinak už od ted obden každá jedno vajíčko. Váha těchto vajíček je okolo 43-45 g s velmi velkým žloutkem. Takto chovám slípky už mnoho let a jsem s tím spokojen, že to nedá moc starostí.

22.2.2017 08:36
husopaska

XXX.XXX.202.251

karelcerman napsal(a):
Je to jednoduché. Osobně drožďuji jen část šrotů, pro představu denně zkrmím 4 díly kukuřičného šrotu,2 díly pšenice,2 díly ovsa a 2 díly ječmeneho šrotu, pro drožďování je nejlepší co nejjemnější, protože jednak kvasinky mají možnost využít více sacharidů a jednak hmota více 'vykyne' a tím hrozí menší riziko nežádoucího kvašení octovými kvasinkami.
Tedy šrot smíchám s vlažnou vodou tak, aby vznikla kaše dost hustá, nejde přesně říct kolik čeho, každý šrot jinak váže vodu, ale aby po vařečce zůstala stopa a nezalila se hned, to po pár pokusech vychytáte, přidám drobet, od oka na 2 zednické fanky suchého šrotu tak 2 deci z předchozího, důkladně promíchám a dám na cca 12 hod do tepla, během toho, když jdu kolem, důkladně zamíchám. No a po cca 12 hodinách je hotovo, správně by mělo vonět po těstu, ne po octu!
Nesmíte, kaši' udělat moc horkou, kvasinky by horko zabilo, ale jestli pečete, nemusím jistě připomínat.
Než zpracuji do míchanice, zase promíchám, odleju drobet na naočkování další dávky, kbelík důkladně vymeju horkou vodou a jede se nanovo. Mám teda hotovou dávku ráno, tu dostává do míchanice drůbež, a večer, tu dostávají prasátka. Jedenkrát týdně místo očkovaní dám půl kostičky čerstvých kvasnic, stejně tak, když budete začínat.
Problém jsem měl zpočátku s teplotou, v kotelně, kde máme zvířecí kuchyni, byla dost zima, tak mám kbelík postavený do starého jogurtovače spotřeba proudu minimální, teplota optimální, spokojenost maximální
A ještě poznámka, vhodný je šrot ječny nebo pšeničný, krmná mouka, zbytky nebo prošlá potravinářská mouka apod, nevhodné jsou jakékoli otruby a s kukuřičným šrotem mám také špatné zkušenosti.

Jestli jsem to dobře pochopila, je to stejný postup jako při zakládání kvásku na kváskové pečivo- tam se míchá žitná mouka s vodou a čeká se na kvašení.Dal by se použít žitný kvas na zaočkování šrotu? Zkoušela jsem samotný žitný kvásek i kyselo, ale to slepice moc nenadchlo.

vincentik

22.2.2017 10:31
vincentik

XXX.XXX.166.107

Droždie je monokultúra sacharomyces cerevisiae-kvasinka, pri vačšom množstve je podľa literatúry horký a prestane zvieratám chutiť (čo som zistil sám, prvé 2 dni to sliepky žrali s veľkou chuťou a potom už len okolo toho chodili, je ale pravda, že treba drožďovať iba časť krmiva-možno tak tretinu), kvások je podstatne lepší, obsahuje Laktobacily a iné prospešné mikroorganizmy, ktoré sa nachádzajú v hrvoli. Vytvára sa pritom aj kyselina mliečna a to je niečo podobné, ako sa doporučuje Acidomid (ocot do vody) a pod. veci na okyslenie obsahu žalúdka, prospieva to tráveniu a redukuje aktivitu kokcídií.
Celú zimu som skúšal najprv skrmovať drožďované krmivo, potom som si niečo prečítal o kváskovom chlebe a začal robiť "kváskovanie". Úplne top je ale podľa mňa, keď do toho šrotu
s vodou vylejete cca 1dcl Acidko a necháte to mliečne nakvasiť ako kyselé zelí, treba, aby to bolo v nádobe zaliate vodou a bez prístupu vzduchu-ako zelí. To sliepkam chutí najviac, je to monokultura Laktobacillus acidophillus. Zaujímavé je, že som tak mliečne prekvasil vo vedre od stierky na fasádu 20 litrov obilnej kaše a dával sliepkam viac ako týždeň, to už som ho mal odložený v chlade. V pohode. Kvasinky, laktobacily... majú ešte jednu výhodu, ak má niekto nejaké menej kvalitné obilie, fermentáciou sa možno 90% škodlivín dokáže odstrániť.

22.2.2017 12:09
mysak

XXX.XXX.42.36

karelcerman napsal(a):
Ječmen obsahuje většinu cukrů v podobě tzv betaglukanů, které jsou pro drůbež nestravitelné, protože drůbež neumí syntetizovat enzym betaglukanázu, který betaglukany při trávení štěpí. Proto tyto cukry odcházejí z těla nestrávené, a do velkovýrobních krmných směsí obsahujících ječmen se tento enzym dodává uměle syntetizovaný / najdete na etiketě KS/. Přesto ječmen v drobnochovech patří mezi tradiční krmiva a drůbež ho ráda přijímá, vhodné je, pokud chcete zvýšit jeho stravitelnost a využití, drůbeži ho upravit, např výše zmíměné naklíčení, šrotování a spaření vroucí vodou apod. Sám ho ve svém chovu používám a sice tím způsobem, že na velmi jemně sešrotovaném ječmenu pěstuju kvasinky, čímž obohatím krmení navíc o kvasičnou bílkovinu a vitamíny skupiny B v té nejpřirozenější formě a navíc prakticky bez nákladů. Dříve se této úpravě krmiv říkalo drožďování a používala se prakticky pro všechna hospodářská zvířata včetně přežvýkavců.

Naklíčením se mění biochemie v obilkách, měl by tedy takto upravený ječmen být stravitelnější pro slepice.

22.2.2017 13:30
začátek

XXX.XXX.4.22

Nejlépe stravitelné je vločkované zrno a to áž na 95%, jinak jen okolo 45%.

22.2.2017 15:54
plistiak

XXX.XXX.205.202

začátek napsal(a):
Nejlépe stravitelné je vločkované zrno a to áž na 95%, jinak jen okolo 45%.

Podľa http://www.srotovniky.sk/s1000.php som tomu porozumel tak, že vyššia stráviteľnosť vločiek oproti šrotu platí iba pre prežúvavce. Je to tak aj pri hydine?

22.2.2017 18:19
karelcerman

XXX.XXX.41.79

husopaska napsal(a):
Jestli jsem to dobře pochopila, je to stejný postup jako při zakládání kvásku na kváskové pečivo- tam se míchá žitná mouka s vodou a čeká se na kvašení.Dal by se použít žitný kvas na zaočkování šrotu? Zkoušela jsem samotný žitný kvásek i kyselo, ale to slepice moc nenadchlo.

Ano, pochopila jste zcela správně, jen pomůžete tím, že přidáte kvasnice nebo z minula.

22.2.2017 18:35
karelcerman

XXX.XXX.41.79

plistiak napsal(a):
Podľa http://www.srotovniky.sk/s1000.php som tomu porozumel tak, že vyššia stráviteľnosť vločiek oproti šrotu platí iba pre prežúvavce. Je to tak aj pri hydine?

U drůbeže tomu tak není, drůbeži jako monogastr, který změkčuje potravu ve voleti a drtí pomocí kamínků ve svalnatém žaludku a je mu v podstatě jedno, jestli má obilky celé nebo drcené či šrotované. Výše uvedené metody /nakličování, drožďování, fermentace/ jsou biochemické pochody, které ovlivní stravitelnost, a využitelnost, mechanické pochdy /drcení, mačkání, mletí/ toto neovlivní. U přežvýkavců - polygastrů nejdříve krmivo, zjednodušeně řečeno, natráví bakterie v bachoru a teprve potom se posouvá do dalších částí žaludku, celé obilky bakterie těžko natráví, šrot zase dobytek nerad žere a zůstává v jícnu, zvířeti to vadí, napije se a spláchne ho rovnou do slezu, tedy je vynechán bachor a bakterie v něm, když se obilka jen rozmáčkne, nikde neulpívá jako šrot a je v bachoru přístupná bakteriím. Snad jsem to napsal srozumitelně

Přidejte reakci

Přidat smajlík