Mé zkušenosti s venkovním chovem křepelek

Petře, máte můj obdiv 👍👍👍 Právě proto, že se křepelky chovají v kleci, je nechci. Vaše verze je zajímavá, ale stále mi tam chybí ta travička... možná jsem něco přehlédla.

Na trávě křepelky moc nefungují. Nebo pouze v létě. To je zprostředkovaná zkušenost. Já nějakou dobu zavěšoval pod rošt truhlík s trávou, kterou křepelky žraly. Ale to bylo poměrně pracné...
Křepelky jsou holt "průmyslově vytvořený tvor" a s tím je třeba počítat. V teplých krajích jako je Asie nebo Austrálie není problém je pěstovat přímo na zemi ...

Aha, děkuji za vysvětlení.

Petre,mate ubytovani pro krepelky moc pekne👍..jen se vzdy osypu,kdyz slysim,ze se zvirata "pestuji"...pestuji se brambory,mrkev, zvirata se CHOVAJI 😁

ančovička1 napsal(a):
Petre,mate ubytovani pro krepelky moc pekne👍..jen se vzdy osypu,kdyz slysim,ze se zvirata "pestuji"...pestuji se brambory,mrkev, zvirata se CHOVAJI 😁

Teď jsem dočetla kultovní knihu Betty McDonaldové: Vejce a já 🤩 také tam překladatelé slepice pěstovali 🙈😂

Tu knihu jsem take cetla,pred lety..asi prekladal "odbornik"😁

petraodlesa napsal(a):
Teď jsem dočetla kultovní knihu Betty McDonaldové: Vejce a já 🤩 také tam překladatelé slepice pěstovali 🙈😂

Tu knihu miluji!

No jooo no. Někdo pěstuje kulturistiku
Já jsem chovatelem teprve krátce, takže vlastně ani nevím, jak se to píše

PetrPB napsal(a):
No jooo no. Někdo pěstuje kulturistiku
Já jsem chovatelem teprve krátce, takže vlastně ani nevím, jak se to píše

To jsou nepodstatné detaily 😉 hlavní je nadšení a chuť se něco nového učit 👍

Jestli křepelky pěstujete, nebo chováte je naprosto jedno, to není vůbec
důležité.
Podstetné a důležité je to, že se jim snažíte vytvořit lepší životní podmínky,
aby to pro ně nebyl koncetrák.
Ochránci aktivisté bojují za zrušení klecového chovu slepic, ale to ještě
nějakou dobu potrvá.

zdravím a připojuji se k chovatelům kteří se rozhodli dělat věci ve prospěch chovaných zvířat.
Sám velmi odsuzuji klecový chov křepelek. Bohužel stále přetrvává názor,že v kleci je to super. Hlavně aby chovatel neměl moc práce.
Já jsem časem dospěl k venkovní voliéře 2,5x2,5m, celá zastřešená. Jsou na hlíně, mají kout k pískem,trávu, spoustu schovek a boudičku kam si rády zalézají.
Podestýlku řeším tak, že téměř celé dno zasypu slabou vrstvou posekané trávy ze sekačky. Křepelky si nazobou zelené. Tím jak je celá voliéra pod střechou tak za 1-2 dny tráva uschne a je z toho seno, které krásně absorbuje trus. Křepelky nemají ulepené nohy. 1x za 3-4 týdny to celé shrabu, dám na kompost a znovu...
Je radost jen tak sedět a pozorovat opravdu šťastná zvířata jak se popelí, hrabou, lebedí si ve skrýších.
Výhody :
- oproti klecovému chovu jsou zvířata naprosto klidná,žádné konflikty nebo zranění
- s vychytaným krmítkem se zásobou na 2-3 týdny a napaječkou chodíte jen sbírat vejce a zvířata nejsou po většinu dne rušena.
- tím, že jsou křepelky v klidu a je jim umožněn přirozený způsob života je i celkem stabilní snůška. Od 18ti křepelek denně 16-19 vajec.

nevýhody: nejsou

Pro ty co se chystají s křepelkami začít - nevěřte řečem že budou snášet jen při konstantní teplotě. Není to pravda a pokud máte zahradu a místo, udělejte voliéru a budete mít šťastná zvířata.

za toto vlákno jsem opravdu rád, protože klecový chov je zlo a jakákoli osvěta je vítaná.

chovu zdrar
Milan

zdravím.já mám momentálně párek křepelek ve volieřě mezi holubama,sem tam je vajíčko,a žádné problémy nejsou.plánuji jich přikoupit více,žerou to co holubi,pijí z velké plastové napáječky.

Jak popisuje venkovní chov křepelek mr.X mohu souhlasit, ale....Křepelky potřebují stabilní podmínky a to jak správnou směs, třeba pro nosnice sypká (neměnit jejího výrobce), tak dostatečně dlouhý den. Mají krátký trávicí trakt. A nekolísající teplotu. Potom je i snáška OK. Jinak bude kopírovat délku dne a výkyvy teploty. Důležitý je neustálý přístup k vodě. Když tyto podmínky dodržíte, pak u nosných linií můžete očekávat produkci cca 300 vajec za rok. U masných typů někde kolem 250 až 280 vajec/rok a je jedno, kde budou umístěny. Jde jen o výslednou produkci vajec.

mr.X napsal(a):
zdravím a připojuji se k chovatelům kteří se rozhodli dělat věci ve prospěch chovaných zvířat.
Sám velmi odsuzuji klecový chov křepelek. Bohužel stále přetrvává názor,že v kleci je to super. Hlavně aby chovatel neměl moc práce.
Já jsem časem dospěl k venkovní voliéře 2,5x2,5m, celá zastřešená. Jsou na hlíně, mají kout k pískem,trávu, spoustu schovek a boudičku kam si rády zalézají.
Podestýlku řeším tak, že téměř celé dno zasypu slabou vrstvou posekané trávy ze sekačky. Křepelky si nazobou zelené. Tím jak je celá voliéra pod střechou tak za 1-2 dny tráva uschne a je z toho seno, které krásně absorbuje trus. Křepelky nemají ulepené nohy. 1x za 3-4 týdny to celé shrabu, dám na kompost a znovu...
Je radost jen tak sedět a pozorovat opravdu šťastná zvířata jak se popelí, hrabou, lebedí si ve skrýších.
Výhody :
- oproti klecovému chovu jsou zvířata naprosto klidná,žádné konflikty nebo zranění
- s vychytaným krmítkem se zásobou na 2-3 týdny a napaječkou chodíte jen sbírat vejce a zvířata nejsou po většinu dne rušena.
- tím, že jsou křepelky v klidu a je jim umožněn přirozený způsob života je i celkem stabilní snůška. Od 18ti křepelek denně 16-19 vajec.

nevýhody: nejsou

Pro ty co se chystají s křepelkami začít - nevěřte řečem že budou snášet jen při konstantní teplotě. Není to pravda a pokud máte zahradu a místo, udělejte voliéru a budete mít šťastná zvířata.

za toto vlákno jsem opravdu rád, protože klecový chov je zlo a jakákoli osvěta je vítaná.

chovu zdrar
Milan

Můj chov vypadá stejně. Akorát místo trávy dávám slámu, trávu pak také dosypávám.
Udržba vlastně žádná, já cca jednou týdně vyměním podestýlku a denně sbírám vajíčka. Křepelky jsou spokojené a já taky. O nějakých kuličkách na prstech jsem četla jen tady jako výmluvu pro klece,osobně to neznám.

Jsem po vylíhnutí křepelek nadšeně koupila klec na křepelky, teda je to hnus, nechápu, že si toto dokáže někdo odůvodnit a omluvit. Naše křepelky v ní pobyly asi deset minut, pak se vrátily zpět do odchovny a vyráběla se voliera.

Já teda nekrmím ani směs, dávám dostávají směsný šrot, trávu, občas tvaroh, jogurt popřípadě nějaké mleté maso atd. Od 20 masných křepelek máme 15 vajíček denně.

Teď máme venku,na zimu plánujeme přesun do prosklené stodoly.

Já jim dávám na přilepšenou také směs pro holubi a celkem jim to jede. Jinak dávám směs od energisu, tu směs pro holubi, do krmítka grit a zelené - řezané kopřivy, vojtěšku co nám pořád raší v trávě na zahradě, jetel, pampelišku a žabinec.
M

Pro inspiraci- zasobnikove krmitko na jehož výrobu jsem použil obyč plechové krmítko ,pár prkýnek a kus zbytku polykarbonátové desky.
Vedle zásoba gritu v lahvi od vína 🙂

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

mr.X napsal(a):
Pro inspiraci- zasobnikove krmitko na jehož výrobu jsem použil obyč plechové krmítko ,pár prkýnek a kus zbytku polykarbonátové desky.
Vedle zásoba gritu v lahvi od vína 🙂

Moc se mi to libi,sikovne udelane👍😀..sice krepelky nechovam, ale I kuratkum by to velice vyhovovalo,hlavne me, porad behat dosypavat krmitka..

ančovička1 napsal(a):
Moc se mi to libi,sikovne udelane👍😀..sice krepelky nechovam, ale I kuratkum by to velice vyhovovalo,hlavne me, porad behat dosypavat krmitka..

Pro kuřata co máme vedle křepelek se mi osvědčila kombinace tubusového krmítka a domorobo zásobníku např.na pšenici atd vyrobeného z kanalizační trubky 🙂 v kombinaci v výběhem kde si také něco na zobou to vydrží tak 5 dní.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

mr.X napsal(a):
Pro inspiraci- zasobnikove krmitko na jehož výrobu jsem použil obyč plechové krmítko ,pár prkýnek a kus zbytku polykarbonátové desky.
Vedle zásoba gritu v lahvi od vína 🙂

Se to tu rozjelo

To zásobníkové krmítko je super. Vaše voliéra je pro křepelky luxus, ale jak řešíte zimu?

mr.X napsal(a):
Pro kuřata co máme vedle křepelek se mi osvědčila kombinace tubusového krmítka a domorobo zásobníku např.na pšenici atd vyrobeného z kanalizační trubky 🙂 v kombinaci v výběhem kde si také něco na zobou to vydrží tak 5 dní.

z mé zkušenosti, všude kde nejsou otvory pro přístup ke krmivu svisle, nebo téměř svisle, tak tam jsou křepelky schopny nakadit...

PetrPB napsal(a):
z mé zkušenosti, všude kde nejsou otvory pro přístup ke krmivu svisle, nebo téměř svisle, tak tam jsou křepelky schopny nakadit...

V tom krmitku s plechem a kulatymi otvory s trusem zadny problem neni. Ona ta predni stena vystuouje jakoby ven a tim tam nejadi ani nemuzou hrabat. To plastove krmitko a tubus je pro slepice/kurata na maso....

PetrPB napsal(a):
Se to tu rozjelo

To zásobníkové krmítko je super. Vaše voliéra je pro křepelky luxus, ale jak řešíte zimu?

Zimu neřeším neboť s křepelkami začínám každé jaro na novo. Chov mám užitkový na maso a vejce. Na jaře nalíhnu cca 60 křepelek,. Jak to vyroste a kohouti začnou magořit tak jdou kohouti na porážku a slípky zůstanou na vejce cca do přelomu říjen/listopad. Křepelky ve voliéře tím že nejsou ve stresu snášejí celkem dlouho i bez podzimního přisvěcování a přitápění.Letos jsem na víc prvně zkusil na jaře pořídit 2 denní kuřata kalimero na maso a taky super !
Jinak křepelky mám italské giganty jako vy a jiné už nechci. Výborné nosnice, velká vejce a dobrá zmasilost.

PS: za založení této diskuse máte ode mě palec nahoru! Je fajn si pokecat s lidmi pro které je kvalita života chovaných zvířat víc než vlastní pohodlí.....

mr.X napsal(a):
Pro kuřata co máme vedle křepelek se mi osvědčila kombinace tubusového krmítka a domorobo zásobníku např.na pšenici atd vyrobeného z kanalizační trubky 🙂 v kombinaci v výběhem kde si také něco na zobou to vydrží tak 5 dní.

To tubusove krmitko je take super😀👍...trikrat denne doplnuji krmeni do plechovych krmitek a misek, tak to bych snad zvladla jakz takz, vyrobit I sama😁🐤🐤

PetrPB napsal(a):
Následující řádky jsou určeny pro ty, co chtějí přistoupit k chovu křepelek jinak, než je obvyklé. Upozorňují na možná úskalí a jejich řešení. Jsou mým pohledem, který nikomu nevnucuji.

Klasický způsob chovu křepelek, představuje jejich nacpání do miniklece a umístění do nějaké kůlny, či chovné haly s minimálním větráním a bez přístupu slunce. Krmí se zpravidla Energysem. Tento postup je ověřený, ekonomická výtěžnost vysoká, ale kvalita produktu i života zvířat je značně diskutabilní. Touto cestou jsem jít nechtěl. Zároveň jsem však nechtěl chovat křepelky pouze pro okrasu. Bylo nutné najít nějaký kompromis. Tím je venkovní klec, kterou popíši nakonec.

Křepelky

Zvolil jsem Italský Gigant. Křepelka i vejce je větší. Je klidnější a odolnější. Snáška téměř stejná jako u nosného typu. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými chovateli i jednotlivými kusy křepelek. Většina chovatelů moc neřeší příbuzenské páření a asi ani kvalitativní selekci. Dochází tak k postupné degeneraci. Kvalitu snášky zjišťuji tak, že křepelky dám odpoledne po jedné do různých papírových krabic ze supermarketu a po osmé večer je vracím do klece a zjišťuji, která snesla. Stačí to udělat 3x. zhruba v 8tém, 11tém a 14 tém týdnu. Ty co nesou, si označím stahovacím páskem. Výsledkem je, že mám kusy, které nesou stabilně jedno vejce denně, i když je v noci venku nula, nebo 35 ve dne. A i po změně krmení, např. přidání trávy. Některé nenesou skoro vůbec a ty jdou na pekáč. Zjištěné výsledky se dále v čase podle mých zjištění moc nemění.

Krmení

Používám směsi bez léčiv a GMO od VKS. VKS nenabízí směs pro křepelky. Míchám zhruba napůl N1 + KR1 a přidávám drcené skořápky, které před rozdrcením dám na chvíli do trouby, po té co se v ní něco dopeče. Zavádění této směsi při nákupu nových křepelek, není úplně bez problémů, protože Energys, kterým byly křepelky krmeny před tím, obsahuje léčiva proti kocidióze. Zatímco VKS má pouze byliny, které jsou logicky méně účinné. Některé křepelky tak dostanou průjem. Hned v úvodu tak přidávám do vody 1% octa a mák do krmení. Ne však po celou dobu. Po měsíci až dvou se situace stabilizuje. Záleží primárně na zdroji křepelek. Už v popisu složení Energysu jsou uvedeny látky, které jsou zakázány pro lidskou konzumaci. Proto jsem toto krmivo, a jakékoliv další s léčivy rovnou vyloučil. Jde mi primárně o kvalitu, nikoliv kvantitu. To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.
Krmnou misku je nejjednodušší vyrobit z plastové dózy s víkem, vysoké alespoň 15 cm. Se čtyřmi otvory o průměru cca 4 cm ve výšce spodní hrany cca 6 cm. Dochází pak k minimálním ztrátám krmiva. A v rozhazování krmiva jsou křepelky mistři. Dá se to vytunit ještě o něco více, návody jsou na netu. Spotřeba gigantů je u mě cca 35g/den při 15 – 20C. Pokud je to více, je to tím, že to vyhází ven.
Křepelkám přidávám trávu, jetel a kopřivy. Ale až po té, co si zvyknou na novou směs. Když si zvyknou na živou trávu z truhlíku, už se jim moc nechce do trávy natrhané. Podobně jako u slepic, je poznat rozdíl v barvě žloudku, těch co trávu dostávají a těch co ne. I když méně než u slepic.

Klec

Nehodlám okolo křepelek moc skákat, a tak jsem klec postupně upravoval až do podoby, která je dost unikátem. Nicméně základ použitelný po většinu roku, se dá vyrobit snadno.
Celá klec je zastřešená. Je rozdělena na dvě části. Uzavřenou s pevným dnem a stěnami, a klecovou. Při čištění jedné části klece, stačí křepelky nahnat do druhé časti klece. Spodní rošt klecové části je vyndavací, kvůli snadnému čištění. To člověk ocení zejména po prodělaném průjmu křepelek. Stačí přejet rošt wapkou a za 10 minut je hotovo. Je ideální, aby na ploše roštu byl pouze rošt, žádné výztuhy atd. Boční pletivo je chyceno tak, aby křepelky nemohli vstupovat na trámkovou konstrukci klece. Běžně sehnatelné svařované pletivo 1,2mm x 16mm, není pro spodní rošt vhodné. Některým křepelkám se udělá zánět na noze. Výrazně lepší je pletivo 1,6mm x 12,7mm. To se shání hůře a je dražší.
V pevné části mám piliny. Ideálně proseté, aby minimálně prášily. Tam křepelky snáší většinu vajec. Voda i krmení je přístupná zejména venku a tak křepelky vyměšují většinou skrz rošt na zem. Piliny stačí měnit jednou za dva měsíce i déle. Použité piliny ze zateplené části nasypu pod rošt klece. Piliny nasávají vlhkost z trusu a to výrazně snižuje zápach.
Vodu zajišťuji z kanystru hadicí, přes čínská automatická pítka. Ty se dají zavrtat a zalepit tavným lepidlem do vodovodní trubky 20tky.
Pískové popeliště mám v klecové části, v uzavřené plastové krabici s jedním vstupním otvorem. Původně bylo na pekáči, ale písek byl křepelkami velmi rychle vyházen ven. Trus stačí jednou za čas prosít, písek vrátit a doplnit nový.
Uzavřenou a zateplenou část jsou schopny si křepelky sami vytopit, v závislosti na velikosti plochy, počtu křepelek uvnitř a velikosti větracích otvorů. 15 křepelek si vytopí zateplený prostor cca 0,7m2 o 8 až 13C oproti venku. Problém je v tom, že po čase křepelkám přestane být zima a přestanou se stahovat do zatepleného prostoru. Výsledkem je vyšší spotřeba krmiva a nižší snáška.
Dá se to řešit například tak, že na noc se křepelky naženou do zatepleného prostoru a ráno pustí ven. Já jsem hračička a tak jsem vyvinul klec verze 3.0, která čeká na zimní testování. Její dominantou je automatická clona, která sama zahání křepelky do zateplené části v závislosti na nastavené teplotě. Dále je instalováno dotápění pomocí infralampy a nucené větrání větráčkem z PC. Přístup k vodě i krmení mají z venku i zevnitř. Podrobnější popis klece a zkušenosti poskytnu, pokud by to někoho opravdu zajímalo.

Celý tento text jsem napsal zejména proto, že se mi nelíbí trápit zvířata v miniaturních klecích, šíleném zápachu a prostoru připomínajícím spíše mučírnu. Budu rád, když nás bude více, co chováme nejen křepelky více humálním způsobem.

Chovu zdar

Jeste se Vas zeptam - uvadite ze krmivo pro krepelky od Energysu obsahuje leciva a zakazane latky. Co presne mate na mysli? Na vyrobku od energisu "krepelka gold " je vylozene uvedeno ze neobsahuje antikokcidikum.... kdyz se divam na slozeni tak jelikoz nejsem odbornik tak nejsem schopen tam vycist jestli je tam neco spatne, ale prijde mi ze zaklad jsou sroty + spousta vitaminu a mineralu ktere krepelky proste potrebuji...
Predem diky

Italský GIGANT... Nějaké neobvyklé plemeno? Na ifauně ve výběru plemen se nenachází...co je to zač a kde se to koupiti dá 🤩?

Podívejte se na mou reakci zde pod článkem:
https://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/8748/me-zkusenosti-s-venkovnim-chovem-krepelek/

Mě se bohužel už nepodařilo najít zmíněný dokument o léčivech

Minimálně podle oficiálních informací jsou použity dvě v potravinářství zakázané látky.

Zbytek je bohužel na důvěře, nebo o informacích co nejsou veřejně komunikované. Dají se získat od těch, co se v odvětví pohybují již delší dobu.

1) Korporace používají geneticky modifikovanou sóju, jednoduše kvůli ceně.

2) Že křepelky na Energysu mají vyšší snášku (minimálně v počátku) je prostě fakt. Čím je to tedy způsobeno?? Při přechodu na jinou, ale kvalitní směs VŽDY dostanou průjem. Proč?

3) V průmyslu vysoký výkon snášky řeší přidávánim kokcidiostatik. Korporace chce prodat co nejvíce krmiva. Ti co se tím živí, budou kupovat to krmivo, které zajistí nejvyšší snášku...

Možná jsem to formuloval nevhodně. Ale určitě jsem si jistý tím, že to krmivo obsahuje něco, co já nechci.

Na druhou stranu mi nebývá nic jiného, než věřit VKS, že GMO sóju nepoužívá, atd. Když se ale budu muset rozhodnout, jestli věřit korporaci, nebo rodinné firmě, má volba je jasná. Stejně tak, vím, koho budu chtít nákupem krmiva podpořit.

petraodlesa napsal(a):
Italský GIGANT... Nějaké neobvyklé plemeno? Na ifauně ve výběru plemen se nenachází...co je to zač a kde se to koupiti dá 🤩?

No ono už v podstatě nedá. Vše co je u nás k dispozici je jakási česká směska původních Italů dovezených ze zahraničí a faraonů a angličanek.

Proto také ty značné rozdíly ve snášce atd.

PetrPB napsal(a):
No ono už v podstatě nedá. Vše co je u nás k dispozici je jakási česká směska původních Italů dovezených ze zahraničí a faraonů a angličanek.

Proto také ty značné rozdíly ve snášce atd.

je to tak. Obecně by plemeno italský gigant mělo být většího rázu než původní faraon.
Chce to mít štěstí. když se trefíte, budete mít úžasné nosnice a velice zmasilé kusy.

mr.X napsal(a):
je to tak. Obecně by plemeno italský gigant mělo být většího rázu než původní faraon.
Chce to mít štěstí. když se trefíte, budete mít úžasné nosnice a velice zmasilé kusy.

A od kuď berete Vaše násadová vejce?
Předpokládám, že mou reakci na Energys jste si přečetl. Jak to s Vámi "rezonuje"?

PetrPB napsal(a):
A od kuď berete Vaše násadová vejce?
Předpokládám, že mou reakci na Energys jste si přečetl. Jak to s Vámi "rezonuje"?

násadová vejce beru od chovatele z Plzně, když se mi podaří najít jeho web tak dám odkaz. Zatím max.spokojenost, dobrá líhnivost, slepice parádní a nesou .
Co se týká krmiva je to složité. Samozřejmě, že by se mi líbilo je krmit zcela nezávisle na granulích ale......
Míchat si zcela vlastní směs a dodržet všechny poměry vitamínů,minerálů atd je pro mě nereálné.
Obecně mi trochu vadí přístup mnoha lidí typu "víš co všechno do těch granulí dávají " apod. Jsou to často domněnky bez důkazu.
Proto jsem pečlivě vybíral jaké granule pořídit a skončil u Energysu. Nemyslím si,že si výrobce dovolí do granulí dát antikokcidika a do složení napsat, že tam nejsou.
Tím ale neříkám, že nemůžete mít pravdu a nebudu se tu bít za Energys když vím prd :) Jen v tuto chvíli nemám důvod nevěřit složení, které výrobce udává.
Jinak souhlas - rodinná malá firma mi také bude vždy sympatičtější.
Ještě uvažuji o experimentu a krmit místo granulí směsí malých semen pro holubi, je to směska asi 20 druhů semen, tak si říkám, že by z toho mohli načerpat vše potřebné a k tomu dodávat jen grit a zelené. No ještě uvidím.
Zatím to mám tak, že jedu na granulích + jako doplněk ty semena pro holubi, grit a dostatek zeleného. Cíl do budoucna je nalézt ke granulím alternativu u které bude nad slunce jasné, že se jedná o zdravé krmení.
Ještě k tomu Vašemu krmení - mícháte tedy směs pro nosnice a krůty a k tomu jen grit ? a nesou, nepelichají, neozobávají se ?

mr.X napsal(a):
násadová vejce beru od chovatele z Plzně, když se mi podaří najít jeho web tak dám odkaz. Zatím max.spokojenost, dobrá líhnivost, slepice parádní a nesou .
Co se týká krmiva je to složité. Samozřejmě, že by se mi líbilo je krmit zcela nezávisle na granulích ale......
Míchat si zcela vlastní směs a dodržet všechny poměry vitamínů,minerálů atd je pro mě nereálné.
Obecně mi trochu vadí přístup mnoha lidí typu "víš co všechno do těch granulí dávají " apod. Jsou to často domněnky bez důkazu.
Proto jsem pečlivě vybíral jaké granule pořídit a skončil u Energysu. Nemyslím si,že si výrobce dovolí do granulí dát antikokcidika a do složení napsat, že tam nejsou.
Tím ale neříkám, že nemůžete mít pravdu a nebudu se tu bít za Energys když vím prd :) Jen v tuto chvíli nemám důvod nevěřit složení, které výrobce udává.
Jinak souhlas - rodinná malá firma mi také bude vždy sympatičtější.
Ještě uvažuji o experimentu a krmit místo granulí směsí malých semen pro holubi, je to směska asi 20 druhů semen, tak si říkám, že by z toho mohli načerpat vše potřebné a k tomu dodávat jen grit a zelené. No ještě uvidím.
Zatím to mám tak, že jedu na granulích + jako doplněk ty semena pro holubi, grit a dostatek zeleného. Cíl do budoucna je nalézt ke granulím alternativu u které bude nad slunce jasné, že se jedná o zdravé krmení.
Ještě k tomu Vašemu krmení - mícháte tedy směs pro nosnice a krůty a k tomu jen grit ? a nesou, nepelichají, neozobávají se ?

No, tak první várku jsem vzal asi od stejného jako Vy berete násadová vejce. Mě zase nesly lépe od jiného.
Netvrdím, že tam Energys nutně dává antikokcidika. To je v článku fakt blbě napsané. Nicnémě mi přijde dost divné, že by se tak dobrých výsledků ve snášce dosahovalo pouze standardním složením krmiva. Ti co jedou na Energysu mají také dost často enormě velká vejce. To může souviset i s malými klecemi které používají

Ale:
projel jsem si všechna Éčka v mém krmivu, a všechny mohou být použity v potravinách.
E310, E320 a E321.

Oproti tomu Energys používá E562 Sepiolite a E160f, což jsou látky v potravinářství zakázané. To už mi naznačuje přístup firmy...

Ano, nosnice + krůty a plus skořápky. Nepozoruji žádné problémy. Vyjma toho, že některá je víc dominatní než jiná. Problémy jsem měl při přechodu na toto krmivo a to poměrně značné, než jsem pochopil, že to je nespíše přechodem na nové krmivo. Je to moje hypotéza, ale nevím co jiného by to způsobovalo.

Jak jsem psal. Některé mi nesou furt. Jiné méně a některé skoro vůbec. Taková Gausova křivka Ze začátku jsem okolo nich dost skákal a tak jsem měl představu, jak které nesou. Dá se to poznat i podle vajec.

Chci si postupem času udělat chov z těch nejlepších kusů a hlavně je nechci pářit příbuzensky...

PetrPB napsal(a):
No, tak první várku jsem vzal asi od stejného jako Vy berete násadová vejce. Mě zase nesly lépe od jiného.
Netvrdím, že tam Energys nutně dává antikokcidika. To je v článku fakt blbě napsané. Nicnémě mi přijde dost divné, že by se tak dobrých výsledků ve snášce dosahovalo pouze standardním složením krmiva. Ti co jedou na Energysu mají také dost často enormě velká vejce. To může souviset i s malými klecemi které používají

Ale:
projel jsem si všechna Éčka v mém krmivu, a všechny mohou být použity v potravinách.
E310, E320 a E321.

Oproti tomu Energys používá E562 Sepiolite a E160f, což jsou látky v potravinářství zakázané. To už mi naznačuje přístup firmy...

Ano, nosnice + krůty a plus skořápky. Nepozoruji žádné problémy. Vyjma toho, že některá je víc dominatní než jiná. Problémy jsem měl při přechodu na toto krmivo a to poměrně značné, než jsem pochopil, že to je nespíše přechodem na nové krmivo. Je to moje hypotéza, ale nevím co jiného by to způsobovalo.

Jak jsem psal. Některé mi nesou furt. Jiné méně a některé skoro vůbec. Taková Gausova křivka Ze začátku jsem okolo nich dost skákal a tak jsem měl představu, jak které nesou. Dá se to poznat i podle vajec.

Chci si postupem času udělat chov z těch nejlepších kusů a hlavně je nechci pářit příbuzensky...

A tu smes nosnice+ kruta davate uz od vylihnuti?

Já křepelky zatím pouze kupoval. Předpokládám, že až si žačnu líhnout, problémů s přechodem na jiné krmivo se zbavím. Malým křepelkám budu dávat pouze KR1 (víc proteinu) a pak postupně zvyšovat podíl směsi pro nosnice. Na stránkách VKS je uvedeno složení.

Já si "mýchal" svou směs právě podle složení Energysu. Dělal jsem si na to i tabulku. Má směs by měla být kvalitnější co do obsahu proteinu i minerálních látek až na jednu (údajně nevýznamnou), už nevím kterou.

Američan dává americkou obdobu KR1 po celou dobu.
Každému to funguje nějak...

PetrPB napsal(a):
No, tak první várku jsem vzal asi od stejného jako Vy berete násadová vejce. Mě zase nesly lépe od jiného.
Netvrdím, že tam Energys nutně dává antikokcidika. To je v článku fakt blbě napsané. Nicnémě mi přijde dost divné, že by se tak dobrých výsledků ve snášce dosahovalo pouze standardním složením krmiva. Ti co jedou na Energysu mají také dost často enormě velká vejce. To může souviset i s malými klecemi které používají

Ale:
projel jsem si všechna Éčka v mém krmivu, a všechny mohou být použity v potravinách.
E310, E320 a E321.

Oproti tomu Energys používá E562 Sepiolite a E160f, což jsou látky v potravinářství zakázané. To už mi naznačuje přístup firmy...

Ano, nosnice + krůty a plus skořápky. Nepozoruji žádné problémy. Vyjma toho, že některá je víc dominatní než jiná. Problémy jsem měl při přechodu na toto krmivo a to poměrně značné, než jsem pochopil, že to je nespíše přechodem na nové krmivo. Je to moje hypotéza, ale nevím co jiného by to způsobovalo.

Jak jsem psal. Některé mi nesou furt. Jiné méně a některé skoro vůbec. Taková Gausova křivka Ze začátku jsem okolo nich dost skákal a tak jsem měl představu, jak které nesou. Dá se to poznat i podle vajec.

Chci si postupem času udělat chov z těch nejlepších kusů a hlavně je nechci pářit příbuzensky...

tak jsem se dnes trochu ponořil do těch přísad v krmivech.
Máte pravdu, ty dvě přísady, které jsou do potravin zakázané v energysu jsou a jsou i ve velkém množství výrobků určených pro zvířata.
Ale ona ta éčka ,která uvádíte,že mohou být obsažená v potravinách taky nejsou žádná výhra...tím to samozřejmě nechci zlehčovat, ale ono povolené Ečko nerovná se neškodné Éčko

E320
..
Výroba
Látka se vyrábí z vedlejších produktů vznikajících při zpracování ropy.

Doplňující informace
V Japonsku je tato látka zakázána, přestože neexistují žádné důkazy o její škodlivosti. Podle organizace IARC bylo dostatečně prokázáno, že látka je zvířecí karcinogen. V ČR (celé EU) povoleno jako antioxidant v omezeném množství. V USA povoleno. V Kalifornii je látka považována za karcinogen.


E321

Výroba
BHT se vyrábí z vedlejších produktů vznikajících při zpracování ropy.

Nežádoucí účinky
Může způsobit alergickou reakci, v zásadě je ale považován za bezpečný. Stopové množství látky zůstává v lidských tukových tkáních. Existují pochybnosti týkající se bezpečnosti BHT. Studiemi na zvířatech bylo totiž dokázáno, že látka může způsobovat řadu poruch - toxické účinky na játra, ledviny, plíce, vaječníky. Podle organizace IARC je tato látka prokázaný zvířecí karcinogen. Mnoha organizacemi je doporučováno vyhýbat se konzumaci této látky. U citlivých jedinců může látka vyvolat alergické reakce - kopřivku, ekzémy, apod.

takže pak si má člověk vybrat.......

Rozhodně bych nespoléhal na to, že co je povolené do potravin je neškodné, tak to bohužel není. Je spousta látek, které jsou diskutabilní, ví se o nich , že je to sajrajt a do potravin to lze přidat.
Když se například podíváte na potravinářské barvivo E133 brilantní modř. Povolené to je, ale rozhodně bych to dobrovolně nekonzumoval. Mým dětem výrazně zakazuji všechny ty ledové tříště a zmrzliny, které tou modrou barvou jen svítí.

"výroba Synteticky z uhelného dehtu" , Použití
Používá se k barvení limonád, sladkostí, zmrzliny, cukrovinek, pekařských výrobků, cereálií, pudinků. Dále se používá v barvách na vlasy, make-upech, deodorantech, zubních pastách a jiných drogistických a kosmetických výrobcích.

a takových přísad je nespočet.....





jak říkám není to jednoduché.

teď jsem našel výrobce krmení pro křepelky který uvádí:
Krmivo neobsahuje GMO = geneticky modifikované organismy, kokcidiostatika umělá barviva ani konzervanty. Mám dojem, že ta E320,321,E310 a i ty zakázané jsou právě konzervanty a antioxidanty. Pokud by to šlo úplně bez nich, byl bych radši.

Nechám si zaslat komplet složení a pak zde napíšu jaký bude výsledek.

Děkuji, pánové, za vaše rozbory krmiva... Křepelky mě lákají. Jestli jsem to správně pochopila: kdybych si chtěla na jaře nalíhnout z koupených násadových vajec, a od začátku je krmila svým krmivem... kukuřice atd. Pak se nestane to, že by mi průjmovala? Teda jak píšete, že změna krmení na své z granulí, vám působí u nich potíže. Děkuji za odpověď 😉

petraodlesa napsal(a):
Děkuji, pánové, za vaše rozbory krmiva... Křepelky mě lákají. Jestli jsem to správně pochopila: kdybych si chtěla na jaře nalíhnout z koupených násadových vajec, a od začátku je krmila svým krmivem... kukuřice atd. Pak se nestane to, že by mi průjmovala? Teda jak píšete, že změna krmení na své z granulí, vám působí u nich potíže. Děkuji za odpověď 😉

ano, průjem se dostavuje při změně krmiva.Chce to zvolit výrobce a druh krmiva a to nasadit od začátku. v prvních 6 týdnech je potřeba více bílkovin aby kuřata pěkně rostly a netrpěli deformacemi kostí atd.....
Po šesti týdnech už musí mít krmivo měně bílkovin protože už jdou křepelky do snášky...
Krmit úplně vlastním krmivem je ale dost náročné..Křepelky jsou totiž na složení velice citlivé, a pokud jim něco chybí tak se to časem projeví - malá snůška, pelichání, kanibalismus, agrese, pojídání trusu...Pak je téměř nemožné přijít na to co jim chybí.Každý experiment se stravou se projeví a má určitou setrvačnost. Výsledek není vidět hned ale třeba za týden, dva.
To je důvod proč většina chovatelů jde cestou granulí kde ten poměr minerálů a vitamínů je zastoupen tak aby křepelkám vyhovoval.
Neříkám, že podomácku to nejde, ale musíte na to mít čas. Bohužel to není slepice, které stačí šrot a nějaká ta míchanice.
Křepelky jen na šrotu nebudou prospívat. Bude to chtít přidávat vařená vejce, tvaroh, kopřivy, trochu masa , vitamíny (roboran) , nebo nějakou bohatou směs semen atd atd....

Já jdu cestou granulí jako základu , kdy vím,že mají všechno a dál jim přilepšuji zeleným krmením. Teď jen najít granule které budou svým složením odpovídat mým představám :)


PS: můj tip : první 2-3 dny po vylíhnutí krmím malá kuřátka výhradně jemným
kukuřičným šrotem, pak pomalu přidávám směs a cca po týdnu už jen směs. Často když se vylíhlým kuřatům dá rovnou směs nadupaná živinami tak to odnesou průjmem/zácpou. Samotná kukuřice je pro jejich nezaběhnutý trávicí trakt šetrná.


Každopádně držím palce ať se chov daří !

mr.X napsal(a):
ano, průjem se dostavuje při změně krmiva.Chce to zvolit výrobce a druh krmiva a to nasadit od začátku. v prvních 6 týdnech je potřeba více bílkovin aby kuřata pěkně rostly a netrpěli deformacemi kostí atd.....
Po šesti týdnech už musí mít krmivo měně bílkovin protože už jdou křepelky do snášky...
Krmit úplně vlastním krmivem je ale dost náročné..Křepelky jsou totiž na složení velice citlivé, a pokud jim něco chybí tak se to časem projeví - malá snůška, pelichání, kanibalismus, agrese, pojídání trusu...Pak je téměř nemožné přijít na to co jim chybí.Každý experiment se stravou se projeví a má určitou setrvačnost. Výsledek není vidět hned ale třeba za týden, dva.
To je důvod proč většina chovatelů jde cestou granulí kde ten poměr minerálů a vitamínů je zastoupen tak aby křepelkám vyhovoval.
Neříkám, že podomácku to nejde, ale musíte na to mít čas. Bohužel to není slepice, které stačí šrot a nějaká ta míchanice.
Křepelky jen na šrotu nebudou prospívat. Bude to chtít přidávat vařená vejce, tvaroh, kopřivy, trochu masa , vitamíny (roboran) , nebo nějakou bohatou směs semen atd atd....

Já jdu cestou granulí jako základu , kdy vím,že mají všechno a dál jim přilepšuji zeleným krmením. Teď jen najít granule které budou svým složením odpovídat mým představám :)


PS: můj tip : první 2-3 dny po vylíhnutí krmím malá kuřátka výhradně jemným
kukuřičným šrotem, pak pomalu přidávám směs a cca po týdnu už jen směs. Často když se vylíhlým kuřatům dá rovnou směs nadupaná živinami tak to odnesou průjmem/zácpou. Samotná kukuřice je pro jejich nezaběhnutý trávicí trakt šetrná.


Každopádně držím palce ať se chov daří !

Velice Vám děkuji... Já jsem letos vylíhlým kuřátkům dávala první tři dny kukuřici v podobě "polenty" teda nevařené. V DM drogerii ji mají, je krásně jemně granulovaná... otázka je, jestli výrobní proces jí neznehodnotil. Kuřátkům chutnala a bylo jim dobře.
Co se týká bílkoviny, budu mít kachní vajíčka a kozí kyšku... To by jim mohlo stačit, ne? Plus K1...? Šrotovat doma nemůžu.

petraodlesa napsal(a):
Velice Vám děkuji... Já jsem letos vylíhlým kuřátkům dávala první tři dny kukuřici v podobě "polenty" teda nevařené. V DM drogerii ji mají, je krásně jemně granulovaná... otázka je, jestli výrobní proces jí neznehodnotil. Kuřátkům chutnala a bylo jim dobře.
Co se týká bílkoviny, budu mít kachní vajíčka a kozí kyšku... To by jim mohlo stačit, ne? Plus K1...? Šrotovat doma nemůžu.

..proc zatezovat traveni dalsimi bilkovinami,jako vejce a kysku?..akorat jim vyrobite ten prujem..
K1 obsahuje vsechno ve vyvazenem pomeru..
Prave to mr.X napsal..verte mu

Opr.smes Kr (pro krepelky)

Kuřátkům jsem kyšku dávala, neprujmovaly. Vejce jen opatrně...je to u křepelek jiné?

Éčka - ano máte pravdu. že je něco povolené, neznamená automaticky, že je to v pořádku. Nepovolenou surovinu lze nahradit jinou, povolenou, jen o málo horší. Podobně si lze hrát s poměry. Většina si pamatuje na kauzu organických a syntetických vitamínů. Když je ve výrobku určitý poměr organických součástí, už se označuje jako organický. atd.

Co se týče toho přechodu stravy a případného průjmu. To není tak, že úplně každý přechod stravy vyvolá průjem. Do konce nemusí ani znamenat snížení snášky. Je to kus od kusu. Křepelek se dá za rok vychovat cca 4 generace. Pokud by si někdo dal tu práci, tak si vytvoří relativně odolný chov. Samozřejmě, křepelka nikdy nebude slepice. Nicméně právě rozdílný přístup chovatelů a rychlá reprodukce, jsou důvodem, proč mají chovatelé tak rozdílné výsledky i zkušenosti. Toť můj názor.

Jinak bych každému doporučil knížku Chov zvířat od Havlína a kolektiv. Je tuším z roku 1981.
Právě těm co chtějí líhnout. Kniha se zabývá primárně potřebami zvířat, nikoliv potřebami průmyslu. Tam se píše o kefíru, strouhaných vejcích, postupnému budování imunity atd.

Doba sice pokročila, ale především v tom, jak z chudáků zvířat vytřískat co nejvíce. I když už jsou vidět snahy i o nápravu, abych nebyl pesimistický. A ty je třeba podpořit!

To, že pro křepelky je nejlepší primárně kvalitní směs a k tomu přilepšovat - trávu, sluníčko, čerstvý vzduch atd. Tak pod to se podepisuji.

To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.

Toto je citace z úvodního elaborátu. Zajímalo by mne, zda je ještě někdo podobného názoru? Co třeba Bodlinka?

Na žádost autora se v diskusi o jeho díle přesouvám sem.

Původní část naší diskuse lze vidět zde
https://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/8748/me-zkusenosti-s-venkovnim-chovem-krepelek/

Jsem oslněn sebevědomím člověka, který si před pár měsíci pořídil první křepelky, přechroustal 40 let starou knihu a rozhodl se publikovat výše zmíněný článek.

Je dobře, že se chovatelé dělí o své zkušenosti. Je třeba ovšem tyto zkušenosti nejdříve získat, v praxi je opakovaně ověřit a pak je teprve kázat. A pokud se již rozhodnu své poznatky zveřejnit bylo by dobře se vyvarovat podobných tvrzení, jako je třeba to kterým jsem začal...

Po čtyřech měsících chovu křepelek nebo čehokoli jiného nemáte zkušenosti vůbec žádné, víte houby o úskalích a řešeních...

Antibiotika ve směsi se mohou používat jen do určité doby před začátkem snášky, popřípadě před porážkou. Existuje něco jako ochranná lhůta. Zrovna tak jako se mléko léčených krav po určitou dobu vylévá do kanálu. Ale kdo chce věřit bludům o antibiotikách, tak ať tomu věří.

No vida. I když tomu možná nevěříte, tak za Vaší reakci jsem rád. A víte proč?

Stojíme totiž na stejné straně barikády. Rozdíl mezi námi je pouze ten, že já mám lepší představu o tom, kdo je na té druhé. Vaše reakce jsou pro mě dobrý trénink. Nemám potřebu Vás osočovat, ani Vás napadat. Nezpochybňuji Vaše zkušenosti z Vašeho chovu.

Článek jsem původně napsal jen sem do diskuse. Z reakce přišel podnět, abych jim ho poslal. Na začátku je výslovně uvedeno, že to je můj pohled na věc, který nikomu nevnucuji.
Chcete slovíčkařit, chcete se hádat? Budete vytrhávat jedno slovo po druhém? Beru věcnou kritiku, ale Váš přístup naznačuje, že jste ještě nedospěl. Nic ve zlém…

Napsal jste „relevantní odkaz“. Co to je? Že to napíšou na Seznamu nebo Aktuálně? Nebo řeknou na ČT1 nebo Nově?
Jak jste napsal, znalosti se budují zkušenostmi a ideálně dlouhou dobu. Pracoval jsem v korporaci. Znám se s několika lidmi, co pracovali nebo pracují v médiích. A osobně jsem se setkal s pár psychopaty a sociopaty. Člověk pak velmi rychle dojde k závěru, že „věci jsou jinak“. Není pro mě proto mě problém rozumět tomu, že většina toho, co je médií a korporacemi označeno za „pravdu“, je pouze účelová manipulace.

A protože „světonázor“ se tvoří léta, nestačí jeden „relevantní odkaz“. Je potřeba rozumět tomu, co se děje a jak náš svět funguje.

A ti co zatím oficiální verzi pravdy věří, nechtějí slyšet nic z toho, že to tak není. A začínají kopat okolo sebe. Napadají a slovíčkaří …

Je to trochu mimo téma, ale je to podstatné.

Paráda,
a teď ty antibiotika těm nosnicím, kdyby jste nám vysvětlil, prosím.

přezdívka napsal(a):
Antibiotika ve směsi se mohou používat jen do určité doby před začátkem snášky, popřípadě před porážkou. Existuje něco jako ochranná lhůta. Zrovna tak jako se mléko léčených krav po určitou dobu vylévá do kanálu. Ale kdo chce věřit bludům o antibiotikách, tak ať tomu věří.

Antibiotika se tuším vysazují tři dny před porážkou. Nosnice dostávají „cosi“ do vody permanentně. Jestli to má charakter antibiotik, už si nepamatuji. Je to tak lepší?
Opět slovíčkaření…
To, že producent vysadí nějakou sledovanou látku, neznamená, že nemůže nasadit jinou, nesledovanou nebo zatím nezakázanou, která plní tu samou funkci a může také škodit. I když většinou méně. To se děje stále.

A ještě taková poznámka. To, že nějaký pracovník (například velkochovu, korporace, nebo banky) řekne, "že něco nějak je, nebo není" automaticky neznamená, že to je pravda.

Ti níže, nemají zpravidla představu o tom, jaká rozhodnutí padají výše. To je obecně princip korporace. Lžeme zákazníkům a lžeme i zaměstnancům. A manipulujeme s nimi. Sám jsem to zažil...

pastevecovci napsal(a):
To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.

Toto je citace z úvodního elaborátu. Zajímalo by mne, zda je ještě někdo podobného názoru? Co třeba Bodlinka?

Na žádost autora se v diskusi o jeho díle přesouvám sem.

Původní část naší diskuse lze vidět zde
https://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/8748/me-zkusenosti-s-venkovnim-chovem-krepelek/

Jsem oslněn sebevědomím člověka, který si před pár měsíci pořídil první křepelky, přechroustal 40 let starou knihu a rozhodl se publikovat výše zmíněný článek.

Je dobře, že se chovatelé dělí o své zkušenosti. Je třeba ovšem tyto zkušenosti nejdříve získat, v praxi je opakovaně ověřit a pak je teprve kázat. A pokud se již rozhodnu své poznatky zveřejnit bylo by dobře se vyvarovat podobných tvrzení, jako je třeba to kterým jsem začal...

Po čtyřech měsících chovu křepelek nebo čehokoli jiného nemáte zkušenosti vůbec žádné, víte houby o úskalích a řešeních...

ATB na kokcidiózu nezabírají.

Pro Kometa: Jedním (velko) chovatelem mi byl doporučen na průjem Sulfadimidin. Což, je pokud vím antibiotikum. (viz internet) Jemu funguje, ale veterináři ho nechtějí moc předepisovat, protože na něj vzniká rezistence. (jeho slova)

Neútočím, nenapadám je to diskuse.

pastevecovci napsal(a):
Paráda,
a teď ty antibiotika těm nosnicím, kdyby jste nám vysvětlil, prosím.

Přečetl jsem více knih o chovu drůbeže. Zejména odborných. A tam se o antibioticích a léčivech píše výslovně.Dále jsem přečetl studie o chovu křepelek Ústavu v Uhříněvsi, nějakého velkochovu v Nitře, závěrečné práce a spoustu věcí na internetu. Včetně cizojazyčných.
Dále jsem se bavil asi s pěti chovateli, z nichž dva byli velkochovatelé. A víte co? Informace od nich se i v písemných zdrojích se liší (mírně, né zásadně).

Upřímně řečeno pochybuji, že je moc lidí, kteří k problematice přistupují podobně.

Vše co jsem napsal, mám minimálně ze dvou zdrojů. I když jsem něco mohl formulovat lépe.
Za vším co jsem napsal si stojím.

Je hezké, že umíte tvořit rychlé závěry o tom, že jsem si přečetl jednu knihu a ničemu nerozumím, akorát je to úplně blbě.
Svými veřejnými vystoupeními zde shazujete akorát sám sebe. Klidně v tom pokračujte dál...

PetrPB napsal(a):
Pro Kometa: Jedním (velko) chovatelem mi byl doporučen na průjem Sulfadimidin. Což, je pokud vím antibiotikum. (viz internet) Jemu funguje, ale veterináři ho nechtějí moc předepisovat, protože na něj vzniká rezistence. (jeho slova)

Neútočím, nenapadám je to diskuse.

Odkaz by nebyl?

PetrPB napsal(a):
Pro Kometa: Jedním (velko) chovatelem mi byl doporučen na průjem Sulfadimidin. Což, je pokud vím antibiotikum. (viz internet) Jemu funguje, ale veterináři ho nechtějí moc předepisovat, protože na něj vzniká rezistence. (jeho slova)

Neútočím, nenapadám je to diskuse.

Mi můj veta dal Sulfadimidin na kokcidiózu. Hm...o rezistenci slyším poprvé. Děkuji za info.

Jenom technická - kokcidioza dospělé slepice netrápí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odkaz by nebyl?

Vše potřebné se najde např. na https://www.bioveta.cz/pripravky/veterinarni-pripravky/sulfadimidin-bioveta-20-g.html
Já jen dodávám, že podávání léčiv v drobných zájmových chovech je prostě něco přes čáru. Neboť a to je jen jeden aspek,...Je správnou klinickou praxí založit léčbu na testu citlivosti patogenů izolovaných ze zvířete. Pokud toto není možné, měla by být léčba založena na místní (na úrovni farmy, regionu) epizootologické informaci o citlivosti cílového patogena. A pokud vše toto někdo provede a dodrží, pak si bude lámat hlavu s náklady....
V drobných chovech byla, je asi vždy bude dobrá prevence. T.j. správné ustájení, výživa a možnost pastvy, výběhu a důsledná selekce zvířat na zdraví. Všechna léčiva jsou vyvíjena pro velkochovy, kde je velká hustota jedinců většinou v uzavřených halách...

PetrPB napsal(a):
Pro Kometa: Jedním (velko) chovatelem mi byl doporučen na průjem Sulfadimidin. Což, je pokud vím antibiotikum. (viz internet) Jemu funguje, ale veterináři ho nechtějí moc předepisovat, protože na něj vzniká rezistence. (jeho slova)

Neútočím, nenapadám je to diskuse.

V pohodě. Sulfadimidin není ATB (ať si internet píše, co chce), patří mezi sulfonamidy, což jsou předchůdci antibiotik. Fungují na jiném principu. Ale ve finále je to debata čistě akademická, obojí má účinek antimikrobiální - tzn. proti baktériím, sulfonamidy navíc berou i prvoky (třeba ty kokcidie). A na obojí vzniká rezistence. I když zrovna u těch sulfonamidů bych řekla, že není tak častá - proto je lékaři nasazují místo ATB, hlavně u trávicích problémů.

Vida. Kvalitní informace. Díky všem.

honzapm napsal(a):
Jenom technická - kokcidioza dospělé slepice netrápí.

Ano, to byla léčba měsíčních kuřat 🤩

vrátím se trochu k tématu krmení křepelek. Našel jsem rodinnou firmu ZEA Sedmihorky.
Konkrétně pro křepelky nabízejí svojí směs bez GMO surovin, bez konzervantů, barviv a kokcidiostatik.

Možná se nechám zlákat a toto krmivo vyzkouším.



Složení:
Pšenice, Sojový loupaný extrahovaný šrot, Kukuřice, Slunečnicové expelery, Uhličitan
vápenatý, Rostlinný olej řepkový, Dihydrogenfosforečnan vápenatý, Chlorid sodný.
DOPLŇKOVÉ LÁTKY v 1 kg:
Nutriční doplňkové látky: 3a672a Vitamin A 10 000 m.j., 3a671 Vitamin D3 2 100 m.j.,
3a700 Vitamin E (alfatokoferol) 20 mg, 3b405 Cu (síran měďnatý pentahydrát) 18 mg,
3b603 Zn (oxid zinečnatý) 128 mg, 3b502 Mn (oxid manganatý) 163 mg, 3b103 Fe (síran
železnatý monohydrát) 70 mg, 3b202 I (jodičnan vápenatý bezvodý) 1,4 mg, 3b801 Se
(seleničitan sodný) 0,4 mg.

Technologické doplňkové látky: 1b306)(i) Tokoferoly, rozmarýnový extrakt.

mr.X napsal(a):
vrátím se trochu k tématu krmení křepelek. Našel jsem rodinnou firmu ZEA Sedmihorky.
Konkrétně pro křepelky nabízejí svojí směs bez GMO surovin, bez konzervantů, barviv a kokcidiostatik.

Možná se nechám zlákat a toto krmivo vyzkouším.



Složení:
Pšenice, Sojový loupaný extrahovaný šrot, Kukuřice, Slunečnicové expelery, Uhličitan
vápenatý, Rostlinný olej řepkový, Dihydrogenfosforečnan vápenatý, Chlorid sodný.
DOPLŇKOVÉ LÁTKY v 1 kg:
Nutriční doplňkové látky: 3a672a Vitamin A 10 000 m.j., 3a671 Vitamin D3 2 100 m.j.,
3a700 Vitamin E (alfatokoferol) 20 mg, 3b405 Cu (síran měďnatý pentahydrát) 18 mg,
3b603 Zn (oxid zinečnatý) 128 mg, 3b502 Mn (oxid manganatý) 163 mg, 3b103 Fe (síran
železnatý monohydrát) 70 mg, 3b202 I (jodičnan vápenatý bezvodý) 1,4 mg, 3b801 Se
(seleničitan sodný) 0,4 mg.

Technologické doplňkové látky: 1b306)(i) Tokoferoly, rozmarýnový extrakt.

Určitě složení je dobré. U křepelek je nejhorší provést změny v krmivu. Na změny jsou citlivé. Proto je třeba krmit stále stejným krmivem od stejného výrobce. To je ta první zásada.

Tušíte někdo, co je to ten EXPELER? Děkuji.

jo012810 napsal(a):
Určitě složení je dobré. U křepelek je nejhorší provést změny v krmivu. Na změny jsou citlivé. Proto je třeba krmit stále stejným krmivem od stejného výrobce. To je ta první zásada.

To jo. Nové krmivo plánuji nasadit od jara 2021 kdy bude líhnutí nových křepelek. Tento výrobce bohužel nemá variantu krmiva pro křepelky 0-6 týdnů takže asi budou na K1 a pak přejdu postupně na to pro křepelčí nosnice.
Teď krmím energisem a jsem spokojen ale tohle mi přijde ještě o něco lepší/ zdravější.....

honzapm napsal(a):
Tušíte někdo, co je to ten EXPELER? Děkuji.

výlisek by to měl být.

honzapm napsal(a):
Tušíte někdo, co je to ten EXPELER? Děkuji.

zřejmě je to zbytek po vylisování oleje, neboť o expelerech se dočtete ve spojení se slunečnicí, lněným semínkem atd...tedy semena ze kterých se získává olej.

Dobrý den, mohl by jste mi prosím poslat Podrobnější popis klece. Máte to opravdu vychytané. Ještě křepelky nemám, ale chtěla bych je pro svého vnoučka. Už jsem mu pořídila slepičky, ale těch se zatím bojí. :-DD

PetrPB napsal(a):
Následující řádky jsou určeny pro ty, co chtějí přistoupit k chovu křepelek jinak, než je obvyklé. Upozorňují na možná úskalí a jejich řešení. Jsou mým pohledem, který nikomu nevnucuji.

Klasický způsob chovu křepelek, představuje jejich nacpání do miniklece a umístění do nějaké kůlny, či chovné haly s minimálním větráním a bez přístupu slunce. Krmí se zpravidla Energysem. Tento postup je ověřený, ekonomická výtěžnost vysoká, ale kvalita produktu i života zvířat je značně diskutabilní. Touto cestou jsem jít nechtěl. Zároveň jsem však nechtěl chovat křepelky pouze pro okrasu. Bylo nutné najít nějaký kompromis. Tím je venkovní klec, kterou popíši nakonec.

Křepelky

Zvolil jsem Italský Gigant. Křepelka i vejce je větší. Je klidnější a odolnější. Snáška téměř stejná jako u nosného typu. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými chovateli i jednotlivými kusy křepelek. Většina chovatelů moc neřeší příbuzenské páření a asi ani kvalitativní selekci. Dochází tak k postupné degeneraci. Kvalitu snášky zjišťuji tak, že křepelky dám odpoledne po jedné do různých papírových krabic ze supermarketu a po osmé večer je vracím do klece a zjišťuji, která snesla. Stačí to udělat 3x. zhruba v 8tém, 11tém a 14 tém týdnu. Ty co nesou, si označím stahovacím páskem. Výsledkem je, že mám kusy, které nesou stabilně jedno vejce denně, i když je v noci venku nula, nebo 35 ve dne. A i po změně krmení, např. přidání trávy. Některé nenesou skoro vůbec a ty jdou na pekáč. Zjištěné výsledky se dále v čase podle mých zjištění moc nemění.

Krmení

Používám směsi bez léčiv a GMO od VKS. VKS nenabízí směs pro křepelky. Míchám zhruba napůl N1 + KR1 a přidávám drcené skořápky, které před rozdrcením dám na chvíli do trouby, po té co se v ní něco dopeče. Zavádění této směsi při nákupu nových křepelek, není úplně bez problémů, protože Energys, kterým byly křepelky krmeny před tím, obsahuje léčiva proti kocidióze. Zatímco VKS má pouze byliny, které jsou logicky méně účinné. Některé křepelky tak dostanou průjem. Hned v úvodu tak přidávám do vody 1% octa a mák do krmení. Ne však po celou dobu. Po měsíci až dvou se situace stabilizuje. Záleží primárně na zdroji křepelek. Už v popisu složení Energysu jsou uvedeny látky, které jsou zakázány pro lidskou konzumaci. Proto jsem toto krmivo, a jakékoliv další s léčivy rovnou vyloučil. Jde mi primárně o kvalitu, nikoliv kvantitu. To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.
Krmnou misku je nejjednodušší vyrobit z plastové dózy s víkem, vysoké alespoň 15 cm. Se čtyřmi otvory o průměru cca 4 cm ve výšce spodní hrany cca 6 cm. Dochází pak k minimálním ztrátám krmiva. A v rozhazování krmiva jsou křepelky mistři. Dá se to vytunit ještě o něco více, návody jsou na netu. Spotřeba gigantů je u mě cca 35g/den při 15 – 20C. Pokud je to více, je to tím, že to vyhází ven.
Křepelkám přidávám trávu, jetel a kopřivy. Ale až po té, co si zvyknou na novou směs. Když si zvyknou na živou trávu z truhlíku, už se jim moc nechce do trávy natrhané. Podobně jako u slepic, je poznat rozdíl v barvě žloudku, těch co trávu dostávají a těch co ne. I když méně než u slepic.

Klec

Nehodlám okolo křepelek moc skákat, a tak jsem klec postupně upravoval až do podoby, která je dost unikátem. Nicméně základ použitelný po většinu roku, se dá vyrobit snadno.
Celá klec je zastřešená. Je rozdělena na dvě části. Uzavřenou s pevným dnem a stěnami, a klecovou. Při čištění jedné části klece, stačí křepelky nahnat do druhé časti klece. Spodní rošt klecové části je vyndavací, kvůli snadnému čištění. To člověk ocení zejména po prodělaném průjmu křepelek. Stačí přejet rošt wapkou a za 10 minut je hotovo. Je ideální, aby na ploše roštu byl pouze rošt, žádné výztuhy atd. Boční pletivo je chyceno tak, aby křepelky nemohli vstupovat na trámkovou konstrukci klece. Běžně sehnatelné svařované pletivo 1,2mm x 16mm, není pro spodní rošt vhodné. Některým křepelkám se udělá zánět na noze. Výrazně lepší je pletivo 1,6mm x 12,7mm. To se shání hůře a je dražší.
V pevné části mám piliny. Ideálně proseté, aby minimálně prášily. Tam křepelky snáší většinu vajec. Voda i krmení je přístupná zejména venku a tak křepelky vyměšují většinou skrz rošt na zem. Piliny stačí měnit jednou za dva měsíce i déle. Použité piliny ze zateplené části nasypu pod rošt klece. Piliny nasávají vlhkost z trusu a to výrazně snižuje zápach.
Vodu zajišťuji z kanystru hadicí, přes čínská automatická pítka. Ty se dají zavrtat a zalepit tavným lepidlem do vodovodní trubky 20tky.
Pískové popeliště mám v klecové části, v uzavřené plastové krabici s jedním vstupním otvorem. Původně bylo na pekáči, ale písek byl křepelkami velmi rychle vyházen ven. Trus stačí jednou za čas prosít, písek vrátit a doplnit nový.
Uzavřenou a zateplenou část jsou schopny si křepelky sami vytopit, v závislosti na velikosti plochy, počtu křepelek uvnitř a velikosti větracích otvorů. 15 křepelek si vytopí zateplený prostor cca 0,7m2 o 8 až 13C oproti venku. Problém je v tom, že po čase křepelkám přestane být zima a přestanou se stahovat do zatepleného prostoru. Výsledkem je vyšší spotřeba krmiva a nižší snáška.
Dá se to řešit například tak, že na noc se křepelky naženou do zatepleného prostoru a ráno pustí ven. Já jsem hračička a tak jsem vyvinul klec verze 3.0, která čeká na zimní testování. Její dominantou je automatická clona, která sama zahání křepelky do zateplené části v závislosti na nastavené teplotě. Dále je instalováno dotápění pomocí infralampy a nucené větrání větráčkem z PC. Přístup k vodě i krmení mají z venku i zevnitř. Podrobnější popis klece a zkušenosti poskytnu, pokud by to někoho opravdu zajímalo.

Celý tento text jsem napsal zejména proto, že se mi nelíbí trápit zvířata v miniaturních klecích, šíleném zápachu a prostoru připomínajícím spíše mučírnu. Budu rád, když nás bude více, co chováme nejen křepelky více humálním způsobem.

Chovu zdar

Dobrý den, mohl by jste mi prosím poslat Podrobnější popis klece. Máte to opravdu vychytané. Ještě křepelky nemám, ale chtěla bych je pro svého vnoučka. Už jsem mu pořídila slepičky, ale těch se zatím bojí. :-DD

PetrPB napsal(a):
Následující řádky jsou určeny pro ty, co chtějí přistoupit k chovu křepelek jinak, než je obvyklé. Upozorňují na možná úskalí a jejich řešení. Jsou mým pohledem, který nikomu nevnucuji.

Klasický způsob chovu křepelek, představuje jejich nacpání do miniklece a umístění do nějaké kůlny, či chovné haly s minimálním větráním a bez přístupu slunce. Krmí se zpravidla Energysem. Tento postup je ověřený, ekonomická výtěžnost vysoká, ale kvalita produktu i života zvířat je značně diskutabilní. Touto cestou jsem jít nechtěl. Zároveň jsem však nechtěl chovat křepelky pouze pro okrasu. Bylo nutné najít nějaký kompromis. Tím je venkovní klec, kterou popíši nakonec.

Křepelky

Zvolil jsem Italský Gigant. Křepelka i vejce je větší. Je klidnější a odolnější. Snáška téměř stejná jako u nosného typu. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými chovateli i jednotlivými kusy křepelek. Většina chovatelů moc neřeší příbuzenské páření a asi ani kvalitativní selekci. Dochází tak k postupné degeneraci. Kvalitu snášky zjišťuji tak, že křepelky dám odpoledne po jedné do různých papírových krabic ze supermarketu a po osmé večer je vracím do klece a zjišťuji, která snesla. Stačí to udělat 3x. zhruba v 8tém, 11tém a 14 tém týdnu. Ty co nesou, si označím stahovacím páskem. Výsledkem je, že mám kusy, které nesou stabilně jedno vejce denně, i když je v noci venku nula, nebo 35 ve dne. A i po změně krmení, např. přidání trávy. Některé nenesou skoro vůbec a ty jdou na pekáč. Zjištěné výsledky se dále v čase podle mých zjištění moc nemění.

Krmení

Používám směsi bez léčiv a GMO od VKS. VKS nenabízí směs pro křepelky. Míchám zhruba napůl N1 + KR1 a přidávám drcené skořápky, které před rozdrcením dám na chvíli do trouby, po té co se v ní něco dopeče. Zavádění této směsi při nákupu nových křepelek, není úplně bez problémů, protože Energys, kterým byly křepelky krmeny před tím, obsahuje léčiva proti kocidióze. Zatímco VKS má pouze byliny, které jsou logicky méně účinné. Některé křepelky tak dostanou průjem. Hned v úvodu tak přidávám do vody 1% octa a mák do krmení. Ne však po celou dobu. Po měsíci až dvou se situace stabilizuje. Záleží primárně na zdroji křepelek. Už v popisu složení Energysu jsou uvedeny látky, které jsou zakázány pro lidskou konzumaci. Proto jsem toto krmivo, a jakékoliv další s léčivy rovnou vyloučil. Jde mi primárně o kvalitu, nikoliv kvantitu. To samé platí i u slepic, které jsou ve velkochovech permanentně drženy pod antibiotiky kvůli kocidióze.
Krmnou misku je nejjednodušší vyrobit z plastové dózy s víkem, vysoké alespoň 15 cm. Se čtyřmi otvory o průměru cca 4 cm ve výšce spodní hrany cca 6 cm. Dochází pak k minimálním ztrátám krmiva. A v rozhazování krmiva jsou křepelky mistři. Dá se to vytunit ještě o něco více, návody jsou na netu. Spotřeba gigantů je u mě cca 35g/den při 15 – 20C. Pokud je to více, je to tím, že to vyhází ven.
Křepelkám přidávám trávu, jetel a kopřivy. Ale až po té, co si zvyknou na novou směs. Když si zvyknou na živou trávu z truhlíku, už se jim moc nechce do trávy natrhané. Podobně jako u slepic, je poznat rozdíl v barvě žloudku, těch co trávu dostávají a těch co ne. I když méně než u slepic.

Klec

Nehodlám okolo křepelek moc skákat, a tak jsem klec postupně upravoval až do podoby, která je dost unikátem. Nicméně základ použitelný po většinu roku, se dá vyrobit snadno.
Celá klec je zastřešená. Je rozdělena na dvě části. Uzavřenou s pevným dnem a stěnami, a klecovou. Při čištění jedné části klece, stačí křepelky nahnat do druhé časti klece. Spodní rošt klecové části je vyndavací, kvůli snadnému čištění. To člověk ocení zejména po prodělaném průjmu křepelek. Stačí přejet rošt wapkou a za 10 minut je hotovo. Je ideální, aby na ploše roštu byl pouze rošt, žádné výztuhy atd. Boční pletivo je chyceno tak, aby křepelky nemohli vstupovat na trámkovou konstrukci klece. Běžně sehnatelné svařované pletivo 1,2mm x 16mm, není pro spodní rošt vhodné. Některým křepelkám se udělá zánět na noze. Výrazně lepší je pletivo 1,6mm x 12,7mm. To se shání hůře a je dražší.
V pevné části mám piliny. Ideálně proseté, aby minimálně prášily. Tam křepelky snáší většinu vajec. Voda i krmení je přístupná zejména venku a tak křepelky vyměšují většinou skrz rošt na zem. Piliny stačí měnit jednou za dva měsíce i déle. Použité piliny ze zateplené části nasypu pod rošt klece. Piliny nasávají vlhkost z trusu a to výrazně snižuje zápach.
Vodu zajišťuji z kanystru hadicí, přes čínská automatická pítka. Ty se dají zavrtat a zalepit tavným lepidlem do vodovodní trubky 20tky.
Pískové popeliště mám v klecové části, v uzavřené plastové krabici s jedním vstupním otvorem. Původně bylo na pekáči, ale písek byl křepelkami velmi rychle vyházen ven. Trus stačí jednou za čas prosít, písek vrátit a doplnit nový.
Uzavřenou a zateplenou část jsou schopny si křepelky sami vytopit, v závislosti na velikosti plochy, počtu křepelek uvnitř a velikosti větracích otvorů. 15 křepelek si vytopí zateplený prostor cca 0,7m2 o 8 až 13C oproti venku. Problém je v tom, že po čase křepelkám přestane být zima a přestanou se stahovat do zatepleného prostoru. Výsledkem je vyšší spotřeba krmiva a nižší snáška.
Dá se to řešit například tak, že na noc se křepelky naženou do zatepleného prostoru a ráno pustí ven. Já jsem hračička a tak jsem vyvinul klec verze 3.0, která čeká na zimní testování. Její dominantou je automatická clona, která sama zahání křepelky do zateplené části v závislosti na nastavené teplotě. Dále je instalováno dotápění pomocí infralampy a nucené větrání větráčkem z PC. Přístup k vodě i krmení mají z venku i zevnitř. Podrobnější popis klece a zkušenosti poskytnu, pokud by to někoho opravdu zajímalo.

Celý tento text jsem napsal zejména proto, že se mi nelíbí trápit zvířata v miniaturních klecích, šíleném zápachu a prostoru připomínajícím spíše mučírnu. Budu rád, když nás bude více, co chováme nejen křepelky více humálním způsobem.

Chovu zdar

zdravím kolego, jen dotaz - tou směsí N1 + KR1 krmíte stále, nebo v dospělosti křepelek KR1 nahradíte KR3 ?
Co se týká krmení tak stále hledám to pravé - energys zobali pěkně a dobře nesli, ale nelíbí se mi to složení. Pak jsem zkusil jinou směs pro křepelky ve formě sřotu a tou zase dost plýtvali - přehrabovali se v tom a vybírali si....v tomto ty granule byly o něco lepší...zaujalo mě vaše krmení N1 + KR1
Díky
M.