Přemnožené hrdličky

V létě u nás bylo asi 5 párů hrdliček,radost pohledět.. teď je jen jeden😢..netuším, kdo nebo co, je zlikvidovalo..jsou zákonem chráněné.. ještě krmíme, teď zvlášť od slepic, hejno milých vrabčáků😀...
Vaše hrdličky mají hlad.. bohužel jich tam máte asi mnoho..ta nášlapná krmítka jsou dobrý nápad..hrdličky poletí jinam

ančovička1 napsal(a):
V létě u nás bylo asi 5 párů hrdliček,radost pohledět.. teď je jen jeden😢..netuším, kdo nebo co, je zlikvidovalo..jsou zákonem chráněné.. ještě krmíme, teď zvlášť od slepic, hejno milých vrabčáků😀...
Vaše hrdličky mají hlad.. bohužel jich tam máte asi mnoho..ta nášlapná krmítka jsou dobrý nápad..hrdličky poletí jinam

Také jsem rád že tu jsou ale tady už ani nášlapané krmítko nepomůže protože jich tu je asi tak 30 až 50 Hrdliček.Nerad to říkám ale zřejmě tu pro ně chybí nějaký predátor. Protože co je moc to je moc😬 .

tady už ani nášlapané krmítko nepomůže protože jich tu je asi tak 30 až 50


proč ? počet hrdliček s tím nemá co dělat ...
týdně zkrmím ptákům min 5kg slunečnice na krmítku a taky mi to žíly nerve ...

lupus4 napsal(a):
tady už ani nášlapané krmítko nepomůže protože jich tu je asi tak 30 až 50


proč ? počet hrdliček s tím nemá co dělat ...
týdně zkrmím ptákům min 5kg slunečnice na krmítku a taky mi to žíly nerve ...

No chtěl bych vás vidět jak krmite 30 až 50 hrdliček...

to je v každém regionu jinak,zřejmě podle výskytu potravy toho kterého druhu.v mém regionu bych několik párů hrdliček uvítal,aspon by mi dravci nechali na pokoji holuby.u mne dokonce nejsou ani vrabci,a to i za třicet let jsem je u mne neviděl.

Dch napsal(a):
No chtěl bych vás vidět jak krmite 30 až 50 hrdliček...

neodpověděl jste jak počet hrdliček souvisí s nášlapnými krmítky - víte vůbec o čem je řeč ?
(slunečnice je u nás 42 Kč/kg)

U nás na zahradě, na kraji Prahy, hrdličky redukuje krahujec, teď tady máme už jen dva páry .
Zato strak je tady opravdu hodně.

Doron napsal(a):
U nás na zahradě, na kraji Prahy, hrdličky redukuje krahujec, teď tady máme už jen dva páry .
Zato strak je tady opravdu hodně.

Počkejte na ostříže.

Jiří5 napsal(a):
Počkejte na ostříže.

Ostříž uloví straku?
Vůbec se v dravcích nevyznám, jen mi občas něco řekne místní sokolník.
Já všemu říkám káně;))

Doron napsal(a):
Ostříž uloví straku?
Vůbec se v dravcích nevyznám, jen mi občas něco řekne místní sokolník.
Já všemu říkám káně;))

Ostříž uloví straku?

ne, ale třeba saranče nebo vlaštovku klidně (ostříž byla jen narážka na MVDr. z Č.B. )

Vůbec se v dravcích nevyznám, jen mi občas něco řekne místní sokolník.
Já všemu říkám káně;))

je to poznat , ale na sebevzdělávání není nikdy pozdě

lupus4 napsal(a):
Ostříž uloví straku?

ne, ale třeba saranče nebo vlaštovku klidně (ostříž byla jen narážka na MVDr. z Č.B. )

Vůbec se v dravcích nevyznám, jen mi občas něco řekne místní sokolník.
Já všemu říkám káně;))

je to poznat , ale na sebevzdělávání není nikdy pozdě

Aha, já myslela, že je to nějaký ornitologický vtípek:)
Se vzdělávám, už umím toho krahujce a orla skalního:)))

Lupus má pravdu.
Ostříž na takovou akci při svých 200 g (a to musí mít nohy od bláta) pravděpodobně nemá, alespoň jsem o tom neslyšel ani neviděl.
Krahujec pravděpodobně ano, zejména samičky. V jakémsi dokumentu jsem viděl vylétlá mláďata krahujců nacvičovat lov na strakách. Sameček tedy jen přihlížel a cvičila větší samička. Nevím jak vážně to myslela ale viditelný úspěch se nedostavil. Zato jsem viděl u nás před Kauflandem předpisový útok krahujce na věžáka. Tam se úspěch dostavil.
Bohužel to nebylo krahujci nic platné protože všichni přicházející zákazníci zapomněli na rohlíky a chtěli pozorovat dění nejlépe tak z 1m a ještě k tomu hlasitě fandit. Takže mrtvý věžák zůstal na místě a hladový dravec zmizel.
Zajímavé bylo také to k jakému druhu dravce lidé útočníka řadili. Nejlepší tip byl "mládě orla". Táta přesvědčoval malého synka. Ach jo.

Krahujec k nám létal docela často přes léto a na podzim, každý druhý den, jedna hrdlička, asi mladé.
Jednou jsem ho( jí) viděla chytit kosa, chytil ho, vzlétl a zase s ním dosedl na zem.
Slepice a kohout na něj naběhli jako jeden muž, krahujec pustil a kosák odlétl.
Koukala jsem na to jako blázen..

Dch napsal(a):
Dobrý den chtěl bych se zeptat jak to máte s Hrdličkami u nás byli vždy tak 2 nebo 3 páry teď se to za 2 roky rozmnozilo na několik desítek ani nevím jak to stihli nebo odkud přiletěli ale poměrně dost stíhají vybírat zrní slepicim i do kurníku to vleze už jsou zvyklí na lidi tak se i špatně plaší jsou drzejší a drzejší. No jestli to takhle půjde dál tak Budem muset kupovat 2x tolik zrní.

Kurník teď stejně musíte mít takový, abyste zabránili styku
s volně létajícími ptáky.
Musíte udělat nějaký tunel, tubus nebo voliérku kolem,
aby se tam slepice dostaly a ptáci ne.
Případně jiná opatření (závětří, aby krmivo přímo neviděli).
Zavěste třeba jemné řetízky v takovém počtu, že slepice jimi prolezou,
ale hrdličky to odradí. Další možnost je nášlapné krmítko nebo krmení
v tubusu tak, aby slepice využila dlouhého krku, ale hrdlička se tam nedostala.
Každopádně hrdličky roznášejí i jiné nemoci. Hodně nemocí.
Vylepšete kurník tak jako tak.

lupus4 napsal(a):
tady už ani nášlapané krmítko nepomůže protože jich tu je asi tak 30 až 50


proč ? počet hrdliček s tím nemá co dělat ...
týdně zkrmím ptákům min 5kg slunečnice na krmítku a taky mi to žíly nerve ...

Jste lepší. Já zkrmila 20 kg za 2 měsíce. Už mám další pytel.

ančovička1 napsal(a):
V létě u nás bylo asi 5 párů hrdliček,radost pohledět.. teď je jen jeden😢..netuším, kdo nebo co, je zlikvidovalo..jsou zákonem chráněné.. ještě krmíme, teď zvlášť od slepic, hejno milých vrabčáků😀...
Vaše hrdličky mají hlad.. bohužel jich tam máte asi mnoho..ta nášlapná krmítka jsou dobrý nápad..hrdličky poletí jinam

Je to zcela běžný jev a vůbec to nemusí značit přemnožení. Hrdličky se v zimě slétnou z celého kraje do několika velkých hejn a usadí se tam, kde společně najdou dostatek potravy. V létě se opět rozptýlí po krajině po jednotlivých párech, že o nich téměř nevíte.

Pokud pořídíte nášlapné krmítko, ke žrádlu pustí pouze slepice a hrdličky ať jich je 50 nebo 1000 se ke žrádlu nedostanou a s nejvyšší pravděpodobností brzy odtáhnou jinam!

A krátký výtah k jejich početnosti. Krajina je čím dál víc prázdná a smutná! A i ta poslední zimující hejna by lidé nejraději pobili!

Během období 1973-1995 byl zaznamenán úbytek hnízdní populace hrdličky zahradní v České republice v rozsahu 20-50 %. Rovněž v připravované reedici druhého dílu Fauny České republiky - Ptáci se uvádí: "v posledním desetiletí se početnost snížila, což je patrné jak na hustotě, tak zejména na sníženém počtu až vymizení společných nocovišť". Úbytek stavů v posledních letech je zmiňován i z některých oblastí jižní Moravy, např. brněnské aglomerace, a to jak na hnízdištích, tak na zimovištích. Na výrazné snižování počtů hrdličky zahradní ve městě Brně (včetně okrajových částí) upozornil v literatuře poprvé Jaromír Slechan v roce 1993, který svá vlastní zjištění porovnával se zprávami z 60.-70. let. Např. na kdysi největším - mnohatisícovém zimním shromaždišti na obilném silu v Chrlicích již zimování vůbec nezjistil. Na Židovském hřbitově v Brně-Židenicích, kde dříve nocovávalo až 120 ptáků a hnízdilo 5-10 párů, zjistil pouze jeden hnízdící i nocující pár. K.Hudec sledoval v letech 1975-80 v rámci města Brna nejméně 5 velkých zimních nocovišť, kde se shromažďovalo na každém z nich přes 1000 ptáků; kromě toho existovaly desítky dalších malých nocovišť s 20-50 ptáky na lokalitě. Dnes neexistuje ani jedno z těchto nocovišť!


Za období 1970-90 byl úbytek početnosti hrdličky zahradní v podobném řádu jako v České republice (20-49 %) rovněž zjištěn např. v Německu, Norsku nebo Švédsku. Pro celou evropskou hnízdní populaci je uváděn za stejné období úbytek asi 25 %. Z posledních let je pak hlášen z některých oblastí Německa, např. z okolí Hamburgu, výrazný úbytek (počínající od poloviny 70. let), během posledních 20 let pokles o 25-40 %. V Berlíně byl v rámci pravidelného monitorovacího programu hnízdících druhů v roce 1999 zjištěn oproti stavu v r. 1990 pokles o plných 95 % (z 8000 na asi 400 teritorií), rovnající se téměř úplnému vymizení; podobné údaje byly publikovány i ze spolkové země Šlesvicko - Holštýnsko. Pro celé Německo bylo za stejné období odhadováno, že stavy poklesly na méně než polovinu původních. Za příčinu poklesu je považován nedostatek potravy v zimě v důsledku centralizovaného skladování obilí a poklesu chovu drobné drůbeže. Další alarmující údaje o poklesu během posledních 10-15 let, především u hnízdní populace, pocházejí z Rakouska, a to jednak z Vídně, a pak z alpských údolí např. v Tyrolích. Dramatický úbytek byl nedávno dokumentován i ve Švédsku.

http://oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=123

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to zcela běžný jev a vůbec to nemusí značit přemnožení. Hrdličky se v zimě slétnou z celého kraje do několika velkých hejn a usadí se tam, kde společně najdou dostatek potravy. V létě se opět rozptýlí po krajině po jednotlivých párech, že o nich téměř nevíte.

Pokud pořídíte nášlapné krmítko, ke žrádlu pustí pouze slepice a hrdličky ať jich je 50 nebo 1000 se ke žrádlu nedostanou a s nejvyšší pravděpodobností brzy odtáhnou jinam!

A krátký výtah k jejich početnosti. Krajina je čím dál víc prázdná a smutná! A i ta poslední zimující hejna by lidé nejraději pobili!

Během období 1973-1995 byl zaznamenán úbytek hnízdní populace hrdličky zahradní v České republice v rozsahu 20-50 %. Rovněž v připravované reedici druhého dílu Fauny České republiky - Ptáci se uvádí: "v posledním desetiletí se početnost snížila, což je patrné jak na hustotě, tak zejména na sníženém počtu až vymizení společných nocovišť". Úbytek stavů v posledních letech je zmiňován i z některých oblastí jižní Moravy, např. brněnské aglomerace, a to jak na hnízdištích, tak na zimovištích. Na výrazné snižování počtů hrdličky zahradní ve městě Brně (včetně okrajových částí) upozornil v literatuře poprvé Jaromír Slechan v roce 1993, který svá vlastní zjištění porovnával se zprávami z 60.-70. let. Např. na kdysi největším - mnohatisícovém zimním shromaždišti na obilném silu v Chrlicích již zimování vůbec nezjistil. Na Židovském hřbitově v Brně-Židenicích, kde dříve nocovávalo až 120 ptáků a hnízdilo 5-10 párů, zjistil pouze jeden hnízdící i nocující pár. K.Hudec sledoval v letech 1975-80 v rámci města Brna nejméně 5 velkých zimních nocovišť, kde se shromažďovalo na každém z nich přes 1000 ptáků; kromě toho existovaly desítky dalších malých nocovišť s 20-50 ptáky na lokalitě. Dnes neexistuje ani jedno z těchto nocovišť!


Za období 1970-90 byl úbytek početnosti hrdličky zahradní v podobném řádu jako v České republice (20-49 %) rovněž zjištěn např. v Německu, Norsku nebo Švédsku. Pro celou evropskou hnízdní populaci je uváděn za stejné období úbytek asi 25 %. Z posledních let je pak hlášen z některých oblastí Německa, např. z okolí Hamburgu, výrazný úbytek (počínající od poloviny 70. let), během posledních 20 let pokles o 25-40 %. V Berlíně byl v rámci pravidelného monitorovacího programu hnízdících druhů v roce 1999 zjištěn oproti stavu v r. 1990 pokles o plných 95 % (z 8000 na asi 400 teritorií), rovnající se téměř úplnému vymizení; podobné údaje byly publikovány i ze spolkové země Šlesvicko - Holštýnsko. Pro celé Německo bylo za stejné období odhadováno, že stavy poklesly na méně než polovinu původních. Za příčinu poklesu je považován nedostatek potravy v zimě v důsledku centralizovaného skladování obilí a poklesu chovu drobné drůbeže. Další alarmující údaje o poklesu během posledních 10-15 let, především u hnízdní populace, pocházejí z Rakouska, a to jednak z Vídně, a pak z alpských údolí např. v Tyrolích. Dramatický úbytek byl nedávno dokumentován i ve Švédsku.

http://oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=123

Tak u nás (Českobudějovicko) úbytek nepozoruji. Ani v zimě, ani v létě. Brzdit kvůli nim musím pořád.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak u nás (Českobudějovicko) úbytek nepozoruji. Ani v zimě, ani v létě. Brzdit kvůli nim musím pořád.

Chtělo by to čerstvější data, třeba se od té doby trochu "zvetily". I když polní ptactvo obecně je před vyhynutím... brzy to už možná ani nebude v nadsázce.

Hrdlička k nám přilétla z Balkánu,ale až poté co Mácha napsal Máj

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chtělo by to čerstvější data, třeba se od té doby trochu "zvetily". I když polní ptactvo obecně je před vyhynutím... brzy to už možná ani nebude v nadsázce.

Však to jsou čerstvá data, Co si pamatuji, hrdličky vidím a slyším dost. Co třeba nepotkávám, je vrabec domácí. O chocholouších nemluvě. Ty jsem viděla naposled jako dítě 40 let zpátky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však to jsou čerstvá data, Co si pamatuji, hrdličky vidím a slyším dost. Co třeba nepotkávám, je vrabec domácí. O chocholouších nemluvě. Ty jsem viděla naposled jako dítě 40 let zpátky.

Myslím to co jsem sdílel já, to je porovnání mezi lety 1970 - 1990...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím to co jsem sdílel já, to je porovnání mezi lety 1970 - 1990...

je to tam i napsaný

Vrků napsal(a):
Hrdlička k nám přilétla z Balkánu,ale až poté co Mácha napsal Máj

První pozorování bylo 1942 v Brně a Balkán tvořil ve 20. letech minulého století západní hranici jejího výskytu, ale ani zde nebyla původní. Na Balkán se rozšířila v 19. století a pravlastí je jihovýchodní Asie. Jedná se o přirozené rozšíření areálu výskytu, které v minulosti podnikly mnohé druhy.

Nicméně skokový úbytek vypovídá o stavu naší zemědělské krajiny.

U nás hrdličky vlali bolo dosť teraz prevládaju straky po 20-30 kusov každé ráno pri kontajnérok.Vlani vrabec polní pri sliepkáh na stovky teraz vrabec domové 5-10kusov.Síkorky,stehlíky,čížky tuto zimu ani jedna.pred 5-mi rokmi pri sliepkáh strnad obecné na desítky od tedi ani kus.Asi je mierná zima bez snehu.

Taky bych ten úbytek ptáků na krmítkách přičítala mírné zimě. Dříve se z přístřešku u koní zvedala hejna strnadů, letos sem tam ptáček. Ale mrchy pamatují si, jak teď nasněžilo, hned se přihrnuli a občerstvují se na semínkách ze sena ve větších počtech.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však to jsou čerstvá data, Co si pamatuji, hrdličky vidím a slyším dost. Co třeba nepotkávám, je vrabec domácí. O chocholouších nemluvě. Ty jsem viděla naposled jako dítě 40 let zpátky.

Chocholouši...:)
Kometo, Vy jste ve mně vzbudila nostalgii a vzpomínky z dětství:)
Sedím na lavičce s pratetou a pozorujeme chocholouše jak vyzobávají oves z koňských koblih, tetu bolej kolena, a vlaštovky lítají nízko, protože bude pršet...:)

Doron napsal(a):
Chocholouši...:)
Kometo, Vy jste ve mně vzbudila nostalgii a vzpomínky z dětství:)
Sedím na lavičce s pratetou a pozorujeme chocholouše jak vyzobávají oves z koňských koblih, tetu bolej kolena, a vlaštovky lítají nízko, protože bude pršet...:)

Jo jo, já trávila velkou část svého dětství u babičky na vesnici.

Já vídávala chocholouše na našem malém sídlišti, kde koně (ani jejich koblížky) nebyli. Ale něčím se tam živit museli.

DCh . nemá nášlapné krmítko . pouze velké množství hrdliček

30 - 50 hrdliček nechce krmit nikdo , řek bych že ani ochránce zvířat . ale někdo se ozve

boubin napsal(a):
30 - 50 hrdliček nechce krmit nikdo , řek bych že ani ochránce zvířat . ale někdo se ozve

Tady není co řešit. DCh žije v oblasti, kde se nachází zimující hejno hrdliček. Buďto je vyzabíjí, nebo se nějak zařídí, aby se ke krmení dostaly pouze slepice a ne divoká zvěř.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo jo, já trávila velkou část svého dětství u babičky na vesnici.

Já vídávala chocholouše na našem malém sídlišti, kde koně (ani jejich koblížky) nebyli. Ale něčím se tam živit museli.

I koroptve můžeme ještě zachránit, stačilo 5 roků https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf

livia. napsal(a):
Tady není co řešit. DCh žije v oblasti, kde se nachází zimující hejno hrdliček. Buďto je vyzabíjí, nebo se nějak zařídí, aby se ke krmení dostaly pouze slepice a ne divoká zvěř.

No zabíjet nebudu... hold se pokusím zabezpečit zrní tak aby k němu mohli jen hospodářská zvířata. Ale myslím si že to nebude moc o zimování ono jich tu i přes léto je asi 20 až 30. Není to tolik jako teď ale pořád dost a dost. Ale myslím si že když jich tu stále bude tolik tak se každou chvíli objeví nějaký predátor a počty trošku utlumí a bude klid.

brekeke napsal(a):
I koroptve můžeme ještě zachránit, stačilo 5 roků https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf

No třeba koroptve sem u nás už řadu let neviděl naposled hejníčko tak 3 roky zpět ale před tím také dlouho nic moc. Vídáváte u vás koroptve nebo taky nic?

Dch napsal(a):
No zabíjet nebudu... hold se pokusím zabezpečit zrní tak aby k němu mohli jen hospodářská zvířata. Ale myslím si že to nebude moc o zimování ono jich tu i přes léto je asi 20 až 30. Není to tolik jako teď ale pořád dost a dost. Ale myslím si že když jich tu stále bude tolik tak se každou chvíli objeví nějaký predátor a počty trošku utlumí a bude klid.

vždyť vám to tu celou dobu troubíme - nášlapná krmítka viz

https://agrofortel.cz/feedomatic-naslapne-krmiko-5-kg/

jste-li trochu zručný jde na stejným principu vyrobit i doma a máte po starostech

Agrofortel, prodávající šmejdské líhně z Číny, tady opravdu
nepropagujeme a neobjednáváme tam. Roky před ním varujeme.

Nášlapné krmítko kupujeme na dobrém chovatelském webu:

https://www.hradsky-sunk.cz/uzaviratelna-naslapna-krmitka-krmitka-pro-drubez

https://www.lihne.cz/krmitko-naslapne-12-kg/

https://www.driml-napajecky.cz/cz/drubez-holubi/krmitka-naslapna/

https://www.kamir.cz/naslapne-krmitko-pro-drubez-40-cm

.

Agrofortel, prodávající šmejdské líhně z Číny,



já ho nepropaguju, to byl jen námět, aby věděl o co jde....

když už tak třeba
https://www.driml-napajecky.cz/cz/drubez-holubi/krmitka-naslapna/naslapne-krmitko-oboustranne-40-cm-se-zasobnikem-cca-15-20-slepic-nauci-se-behem-1-tydne-2015480.html

Dch napsal(a):
No třeba koroptve sem u nás už řadu let neviděl naposled hejníčko tak 3 roky zpět ale před tím také dlouho nic moc. Vídáváte u vás koroptve nebo taky nic?

Koroptve ne, slýchavala jsem křepelku. Než se naproti nám začalo stavět.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Koroptve ne, slýchavala jsem křepelku. Než se naproti nám začalo stavět.

To u nás právě křepelky ani koroptve nic vůbec nic.

Tak normálně u nás, hrdličky, poslední tři roky sleduji v Mikulově anomálii. Nějakému chovateli domácích hrdliček začátkem léta s největší pravděpodobností zdrhlo hejno těch barevných domácích. Soudím tak podle toho, že na akátu před bytovkou posedávaly asi 3 týdny 3 - 4 páry strakatých a béžových hrdliček, úplně jinak zbarvených než ty divoké. Navíc byly zprvu tak málo plaché, že se k nim dalo na větvích přiblížit i na 2 metry. Pak je asi prohnal nějaký dravec, protože začaly posedávat výš ve větvích a začaly být plašší. Do měsíce se tak rozptýlily, že byly k zahlédnutí jen zřídka a v zimě jsem viděl poslední tři, co se naučily na naše krmítka. Do jara do jedné úplně zmizly, nejspíš je někdo nebo něco chytlo, protože nebyly tak ostražité jako divoké hrdličky. Jenže... co se nestalo. Letos na podzim se v místním hejnu obyčejných šedých hrdliček začaly objevovat o odstín světlejší, strakaté, i ty béžové a jedna úplně bílá. Tyhle barevné jsou úplně plaché a tvoří jednotné hejno s těmi divokými! Vysvětluji si to tak, že se ty původní buď zkřížily s hrdličkou divokou a způsobily, že teď jsou strakaté. A nebo, to mi nedává moc smysl, jsou to ty původní a na rok odletěly do jiné vesnice a mezitím se staly úplně plachými. Moji teorii o zkřížení považuji za pravděpodobnější, protože jsem našel článek, který tuto možnost potvrzuje. Nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal, a prý se něco podobného děje i s bažanty.

Tady je ten článek: http://www.myslivost-lovectvi.cz/fotografie/ptactvo-v-prirode:18/153420/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak normálně u nás, hrdličky, poslední tři roky sleduji v Mikulově anomálii. Nějakému chovateli domácích hrdliček začátkem léta s největší pravděpodobností zdrhlo hejno těch barevných domácích. Soudím tak podle toho, že na akátu před bytovkou posedávaly asi 3 týdny 3 - 4 páry strakatých a béžových hrdliček, úplně jinak zbarvených než ty divoké. Navíc byly zprvu tak málo plaché, že se k nim dalo na větvích přiblížit i na 2 metry. Pak je asi prohnal nějaký dravec, protože začaly posedávat výš ve větvích a začaly být plašší. Do měsíce se tak rozptýlily, že byly k zahlédnutí jen zřídka a v zimě jsem viděl poslední tři, co se naučily na naše krmítka. Do jara do jedné úplně zmizly, nejspíš je někdo nebo něco chytlo, protože nebyly tak ostražité jako divoké hrdličky. Jenže... co se nestalo. Letos na podzim se v místním hejnu obyčejných šedých hrdliček začaly objevovat o odstín světlejší, strakaté, i ty béžové a jedna úplně bílá. Tyhle barevné jsou úplně plaché a tvoří jednotné hejno s těmi divokými! Vysvětluji si to tak, že se ty původní buď zkřížily s hrdličkou divokou a způsobily, že teď jsou strakaté. A nebo, to mi nedává moc smysl, jsou to ty původní a na rok odletěly do jiné vesnice a mezitím se staly úplně plachými. Moji teorii o zkřížení považuji za pravděpodobnější, protože jsem našel článek, který tuto možnost potvrzuje. Nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal, a prý se něco podobného děje i s bažanty.

Myslíte hrdličku divokou nebo zahradní nebo chechtavou?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslíte hrdličku divokou nebo zahradní nebo chechtavou?

z textu je zřejmé , že zahradní (x chechtavé)
navíc divokou tu v zimě neuvidíte

lupus4 napsal(a):
z textu je zřejmé , že zahradní (x chechtavé)
navíc divokou tu v zimě neuvidíte

Tu tažnou divokou hrdličku bych asi úplně nevylučoval. S některými tažnými ptáky je to trochu již nepřehledné, kdy někteří jedinci zimují u u nás. A Mikulov je rozhodně teplotně úplně jinde, než hory a podhůří.

jo012810 napsal(a):
Tu tažnou divokou hrdličku bych asi úplně nevylučoval. S některými tažnými ptáky je to trochu již nepřehledné, kdy někteří jedinci zimují u u nás. A Mikulov je rozhodně teplotně úplně jinde, než hory a podhůří.

Hrdlička chechtavá to je Markéta Řeháková?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslíte hrdličku divokou nebo zahradní nebo chechtavou?

jo, ty šedé zahradní.

Doron napsal(a):
Chocholouši...:)
Kometo, Vy jste ve mně vzbudila nostalgii a vzpomínky z dětství:)
Sedím na lavičce s pratetou a pozorujeme chocholouše jak vyzobávají oves z koňských koblih, tetu bolej kolena, a vlaštovky lítají nízko, protože bude pršet...:)

Tak i já si zavzpomínal. Jako chlapec přesně stejný obrázek v r. 1956. Naposledy jsem chocholouše viděl ve Žďáru nad Sázavou v r. 1981. Vrabců zde mám hejno,asi 2O. Chovám venku holuby, několik slepic a okrasné ptactvo, zbytky z voliér jsou pro ně hody, ale hlavně mám na zahradě křoví z listnáčů kolem plotu. To je předpoklad pro úkryt před dravci. Krahujci nejen vrabce, sýkory a jinou droboť jntenzivně likvidují.. Občas mě vezmou i holuba. Hrdličky přes zimu vyhubí, ale z jara zase nějaké se objeví. Hmyzožraví pěvci myzí, vždyť už není ani ten hmyz Zato myší je dost, jak i sdělovací prostředky uvedly povolení otrávených návnad. Tak zase ubyde pár prospěšných dravců co se těmi otrávenýma myšima živí.
Jednu kacířskou úvahu.
Hrdlička je jen pro oživení mizejícího života v přechemizované a přetechnizované krajině. Jaký užitek poskytuje? Snad jen potravu pro krahujce Abych se vrátil k založenému tématu Přemnožené hrdličky, tak se domnívám, že to je jen lokální, celkově ubývají, jak bylo v jednom příspěvku výše uvedeno.
Ovocné staré stromy jsou pryč, zbytek se ošetří postřiky, ovoce se doveze z jižních zemí a banán le levnější než jablko.
Doba našeho mládí je nenávratně pryč a žádné seznamy chráněných druhů to nenapraví. Za náš pohodlný život se platí. Ještě dvě generace a už tady dnešní zbytky původní přírody budou jen na fotkávch a v rezervacích.

Je to smutné 😥..já jsem dneska na zahradě našla několik pírek z křídla hrdličky...za chvíli na ořešák,kde hrdličky už pár let hnízdí, přiletěla jen jedna😭...
na obloze kroužili tři draví ptáci..že by oni?..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ančovička1 napsal(a):
Je to smutné 😥..já jsem dneska na zahradě našla několik pírek z křídla hrdličky...za chvíli na ořešák,kde hrdličky už pár let hnízdí, přiletěla jen jedna😭...
na obloze kroužili tři draví ptáci..že by oni?..

Káně? To úplně hrdličky neloví. Ale můžu se mýlit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Káně? To úplně hrdličky neloví. Ale můžu se mýlit.

Těžko říct..dravci kroužili dost vysoko, tak nevím..ale v dravcích se moc nevyznám, občas jen poštolky posedávají na sloupcích plotů a číhají na myši 😀

ančovička1 napsal(a):
Těžko říct..dravci kroužili dost vysoko, tak nevím..ale v dravcích se moc nevyznám, občas jen poštolky posedávají na sloupcích plotů a číhají na myši 😀

Kroužící na obloze a s vějířovitým ocasem je na 99% káně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kroužící na obloze a s vějířovitým ocasem je na 99% káně.

a hrdličky nemá šanci ulovit, i kdyby chtělo, jako že nechce

Na obloze kroužící pták,možný šiřitel ptačí chřipky k odvolání vět.opazření nepovede

Vrků napsal(a):
Na obloze kroužící pták,možný šiřitel ptačí chřipky k odvolání vět.opazření nepovede

😄😄😄

Máte u vás hodně dravců? U nás jich moc není ale jak tak koukám tak skoro všude jsou přemnožení😬

koukám, že "přemnožení" je vaše oblíbené slovo , ovšem zcela nevhodně používané

už máte nášlapná krmítka ?

lupus4 napsal(a):
koukám, že "přemnožení" je vaše oblíbené slovo , ovšem zcela nevhodně používané

už máte nášlapná krmítka ?

Ani ne. Nemam krmení je zakryto a vchod do kurníku taktéž takže prozatím to funguje. A toto slovo zde používá více uživatelů spojené s tímto tématem.

Dch napsal(a):
Ani ne. Nemam krmení je zakryto a vchod do kurníku taktéž takže prozatím to funguje. A toto slovo zde používá více uživatelů spojené s tímto tématem.

a ani jeden neví kolik je "akorát", takže zase jiní můžou tvrdit, že málo ....

lupus4 napsal(a):
a ani jeden neví kolik je "akorát", takže zase jiní můžou tvrdit, že málo ....

A u divočáků se shodnem:)?
Co jsem dneska viděla, byl fakt extrém.
Hele, já z toho lesa vypadla, jak cukrář 🤣

Moje oblíbené sousloví je, že "ztrácí plachost":))

všeobecně spárkaté je moc (mimo losa) , černé obzvlášť

"ztrácí plachost" jen kolem sídel
na Šumavě musíte sakra číhat abyste je zahlídli a přitom dle stop je jich tam tože očeň mnogo

Souhlas.

Ale divočáci u nás opravdu ztrácí plachost.
Příměstská oblast.

tam to dovedla svým lhaním o stavech a hysterií kol predátorů za posledních 70 let "lidová" a současná myslivost...

I nutrie.A bobr plave mezi kanoisty:)

Doron napsal(a):
I nutrie.A bobr plave mezi kanoisty:)

moc kanoistů

lupus4 napsal(a):
tam to dovedla svým lhaním o stavech a hysterií kol predátorů za posledních 70 let "lidová" a současná myslivost...

Zase naprostý souhlas.

lupus4 napsal(a):
moc kanoistů

Je tady oddíl 🤣

Dch napsal(a):
Máte u vás hodně dravců? U nás jich moc není ale jak tak koukám tak skoro všude jsou přemnožení😬

Kteří, že to jsou přemnožení?

Vídávám káňata a poštolky, občas motáka, luňáka nebo mořského orla..

Dch napsal(a):
Máte u vás hodně dravců? U nás jich moc není ale jak tak koukám tak skoro všude jsou přemnožení😬

Jestřábi už v horách nevymírají. Stali se postrachem farem a myslivců

Jsou zvláště chránění, patří mezi ozdoby Jizerských hor a přilehlých údolí, ale myslivci ani drobní hospodáři z nich velkou radost nemají. Jestřábi lesní, ještě nedávno velmi ohrožení a pronásledování dravci, se zmátořili a už nevymírají. Útočí ale na bažantnice, chovy domácích holubů, slepic či kachen.

Fejkl jako vystudovaný lesní inženýr ví, že jestřábi se jako zvláště chránění dravci lovit nesmí a s úbytkem slepic se smířil. „Kupuji jednu za padesát korun, a když mi snese alespoň dvacet vajíček, tak se mně zaplatí,“ podotýká hospodář.

„S ostatními chovateli slepic se radíme, co na jestřáby platí, ale stoprocentně úspěšní stejně nejsme. Zjistil jsem alespoň, že čím méně volné plochy kolem kurníku je, tím méně se tam jestřábům chce. Přemístil jsem proto slepice ke složenému dřevu na místo, kde rostou stromy.“

Pytláky může potrestat soud
Fejkl patří mezi osvícené oběti jestřábích útoků, na rozdíl od některých jiných chovatelů nebo myslivců.

„Navzdory přísné ochraně jestřábů pokračuje i v Česku jejich nezákonný lov, například v okolí bažantnic. Tam dravci mají zvláště snadnou kořist,“ upozorňuje Václav Tomášek, zoolog z regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) v Liberci.

„Jeden chovatel holubů u Liberce chytal jestřáby na návnady do speciálních košů a likvidoval je. Podařilo se mu prokázat jeden případ a za pytláctví skončil u soudu. Dostal tam půlroční podmínku.“

Podle Tomáška žije v Jizerských horách a v jejich podhůří na Liberecku a Jablonecku kolem 30 párů jestřábů.

„Na Českomoravské vysočině se jich na stejně velké ploše vyskytuje třikrát tolik než u nás,“ dodává Tomášek.

Kdo měl dříve v revíru jestřába, byl pro ostudu
Jestřábů v minulém století prudce ubylo hlavně kvůli odstřelům a také kvůli nadměrnému používání jedovatých pesticidů, které slouží k hubení škůdců na polích.

„Nyní se daří jejich stavy v Česku udržovat,“ tvrdí Martin Pudil, ornitolog Severočeského muzea v Liberci. „Dříve bohužel mezi myslivci platilo, že každý, kdo měl v revíru jestřába, byl pro ostudu.“

K nezákonnému lovu dravců slouží takzvané jestřábí koše. Jako návnada se do nich umístí třeba kuře nebo holub, jestřáb neodolá, do koše vletí, ale jeho důmyslná konstrukce mu už nedovolí dostat se ven.

Slepici uloví jen samice dravce

jestřábi.jsou.mor napsal(a):
Jestřábi už v horách nevymírají. Stali se postrachem farem a myslivců

Jsou zvláště chránění, patří mezi ozdoby Jizerských hor a přilehlých údolí, ale myslivci ani drobní hospodáři z nich velkou radost nemají. Jestřábi lesní, ještě nedávno velmi ohrožení a pronásledování dravci, se zmátořili a už nevymírají. Útočí ale na bažantnice, chovy domácích holubů, slepic či kachen.

Fejkl jako vystudovaný lesní inženýr ví, že jestřábi se jako zvláště chránění dravci lovit nesmí a s úbytkem slepic se smířil. „Kupuji jednu za padesát korun, a když mi snese alespoň dvacet vajíček, tak se mně zaplatí,“ podotýká hospodář.

„S ostatními chovateli slepic se radíme, co na jestřáby platí, ale stoprocentně úspěšní stejně nejsme. Zjistil jsem alespoň, že čím méně volné plochy kolem kurníku je, tím méně se tam jestřábům chce. Přemístil jsem proto slepice ke složenému dřevu na místo, kde rostou stromy.“

Pytláky může potrestat soud
Fejkl patří mezi osvícené oběti jestřábích útoků, na rozdíl od některých jiných chovatelů nebo myslivců.

„Navzdory přísné ochraně jestřábů pokračuje i v Česku jejich nezákonný lov, například v okolí bažantnic. Tam dravci mají zvláště snadnou kořist,“ upozorňuje Václav Tomášek, zoolog z regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) v Liberci.

„Jeden chovatel holubů u Liberce chytal jestřáby na návnady do speciálních košů a likvidoval je. Podařilo se mu prokázat jeden případ a za pytláctví skončil u soudu. Dostal tam půlroční podmínku.“

Podle Tomáška žije v Jizerských horách a v jejich podhůří na Liberecku a Jablonecku kolem 30 párů jestřábů.

„Na Českomoravské vysočině se jich na stejně velké ploše vyskytuje třikrát tolik než u nás,“ dodává Tomášek.

Kdo měl dříve v revíru jestřába, byl pro ostudu
Jestřábů v minulém století prudce ubylo hlavně kvůli odstřelům a také kvůli nadměrnému používání jedovatých pesticidů, které slouží k hubení škůdců na polích.

„Nyní se daří jejich stavy v Česku udržovat,“ tvrdí Martin Pudil, ornitolog Severočeského muzea v Liberci. „Dříve bohužel mezi myslivci platilo, že každý, kdo měl v revíru jestřába, byl pro ostudu.“

K nezákonnému lovu dravců slouží takzvané jestřábí koše. Jako návnada se do nich umístí třeba kuře nebo holub, jestřáb neodolá, do koše vletí, ale jeho důmyslná konstrukce mu už nedovolí dostat se ven.

Slepici uloví jen samice dravce

Vy cenyťe sliepku ako obyčajné človek nie ako chovaťel.Keby sťe kupoval NV.za 50-60 korun stocho Vám viliahne polovica stej polovice je polovic kohut,a na jesen kupíťe nepríbuzného kohuta treba za 1000 korun a najar Vám za tyžden jastab zobere 3-4 kusy tak budeťe mať inakšé názor na jastrabi.Ja mám slepky na kraj obci a ked príde jastrab raz tak pravidelne každy den v tom istom čase.

Pokud bych měla takové cenné slepice, tak bych už tedy investovala do značné ochrany hejna před jestřábem. Tj. voliéra, sítě, křovinné patro, úkryty, atd.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud bych měla takové cenné slepice, tak bych už tedy investovala do značné ochrany hejna před jestřábem. Tj. voliéra, sítě, křovinné patro, úkryty, atd.

Víte, ono vlastně skoro všichni chovatelé (ne držitelé hybridek) jsou tak trochu blázny. Většinou berou chov jako svoji zábavu a vajíčka či maso pro domácnost je takovým bonusem, aby drahá polovička se smířila s tím, že ten čas a prostředky jsou k něčemu dobré. Bez čistokrevných plemen, by nebyly ani hybridky. A věřte nevěřte, skutečně kvalitní kousek má cenu mnohem vyšší, než těch 1000,- Kč a to s ohledem na další chov. To, že se za tolik neprodávají, je jiná. Zde již zaznělo to zázračné slovíčko "PŘEMNOŽENÍ" určitého druhu. V tomto případě jestřábů. Jsou o tom dlouhé diskuse, které vlasně nemají konce...Příroda (kdyby do ní nezasahoval člověk) si vytváří vlastní rovnováhu, která vychází ze základního předpokladu. Může se uživit tolik predátorů, kolik je potravy. Použiji již několikrát uvádění příklad. Na dvorku, kde mám trávy sotva pro jednoho králíka, těžko mohu chovat krávu. A o tom je to přemnožení. Jsou různé typy krajiny, kde žijí různí živočichové. Pokud predátor loví je a je skutečně ostražitý a vyhýbá se lidskému obydlí, pak se jedná o přírodní rovnováhu a nejde o přemnožení. Pokud ale predátor ztrácí plachost, protože v přírodě nemá potravu (a nebo byl do přírody vypuštěn z umělého odchovu), pak se skutečně chová tak, že si z hejna např. slepic, udělá svoji "restauraci" a o tomto stavu se dá mluvit, jako o přemnožení. Určitě je dobré zapřemýšlet ve svých podmínkách, jak zbytečným ztrátám zamezit. Nápady jsou zde popsány. Vím o čem píši, neboť za 65 let své chovatelské záliby a pozorování přírody v mém okolí, je to tak, i když rozhodně někdo příjde s vyčtenými teoriemi, že...Určitě jsou možné i jiné pohledy, nic proti nim, já píši jen o svém pozorování a zkušenosti.

Pokud ale predátor ztrácí plachost, protože v přírodě nemá potravu (a nebo byl do přírody vypuštěn z umělého odchovu), pak se skutečně chová tak, že si z hejna např. slepic, udělá svoji "restauraci" a o tomto stavu se dá mluvit, jako o přemnožení.

Pokud se tak stane, je to samozřejmě nešťastné, ale přemnožení to není.
Každé zvíře bude upřednostňovat nejsnazší cíl a způsob, jak se zasytit. Proto je třeba, bez ohledu na to, zda chováme hybridy za pár stovek nebo čistokrovné komtesy za statisíce, svoje hejno chránit a znesnadnit dravci lov.
Já to taky zažila. Měla jsem psa, tohleto jsem řešit nemusela. Pak, pár týdnů po jeho smrti, to šlo ráz na ráz. První slepička sežraná, do týdne jsem měla výběh zastřešený pletivem. Nenapadlo by mě, že jsou ti dravci přemnožení a já je mám vyzabíjet.

Ono ochránit vlastní kury je podle mého prostě jednodušší, než poukazovat na to, že mi je někdo papá. A tuplem když jsou to drahé a vzácné kusy, které vám nikdo nenahradí.

Pokud budou kurové chráněni, dravec se nenažere a scípne, v případě, že je přemnožen podle vaší definice. Pokud se dravec zvládne nažrat jinde, zřejmě nebyl přemnožen. Docela jednoduchá rovnováha.

vegh napsal(a):
Vy cenyťe sliepku ako obyčajné človek nie ako chovaťel.Keby sťe kupoval NV.za 50-60 korun stocho Vám viliahne polovica stej polovice je polovic kohut,a na jesen kupíťe nepríbuzného kohuta treba za 1000 korun a najar Vám za tyžden jastab zobere 3-4 kusy tak budeťe mať inakšé názor na jastrabi.Ja mám slepky na kraj obci a ked príde jastrab raz tak pravidelne každy den v tom istom čase.

Tak ptáků zemědělské krajiny je žalostně málo až na místy světlé výjimky (viz ty hrdličky u zemědělských usedlostí) a ti jsou oslabováni jedy z polí a nevhodným hospodařením. A tak dravcům nezbývá než plundrovat naše dvorky.

Už ten pohled na letecké snímky zemědělské krajiny Česka a Rakouska. Státní hranice dělá ostrý přechod mezi rozlehlými lány polí, celky rozlohou převyšující rozlohu obcí (20ha fláky řepky nebo kukuřice) v Česku a proti tomu pletence polních cestiček, remízků a drobných políček v Rakousku,, a to je na tom jižní Morava v rámci ČR hodně dobře. (dřív měla pole v ČR 0,2ha) https://mapy.cz/zakladni?x=16.2591454&y=48.7236166&z=12&base=ophoto

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud bych měla takové cenné slepice, tak bych už tedy investovala do značné ochrany hejna před jestřábem. Tj. voliéra, sítě, křovinné patro, úkryty, atd.

Ale jak, když pipky aby byly zdravé, tak potřebujou volný pohyb po velkém pozemk??

No se zeptejte dlouholetých chovatelů, jak to dělají. Hádám pozemek prostě zasíťují nebo vystavějí voliéry. Na otevřený prostor třeba pouštějí pod dozorem jen na omezený čas.

Na druhou stranu slepice nepotřebují kdovíjakého místa pro svůj pohyb. To nejsou pštrosi. Potřebují tolik a především tak členitého prostoru, aby nevznikalo stresové chování. Já mám momentálně tři slepice na 2x3 m + 3x3 m a mohlo by jich tam klidně být deset.

Vtip zabezpečení slepic tkví v tom, že pokud odstraníte jestřába, na jeho místo může nastoupit vbrzku jiný. Ale pokud zabráníte jestřábovi jíst slepice, tak prostě zabráníte všem jestřábům jednou provždy.