Kocourek s námi "nemluví"

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
2.1.2016 03:19
gabriela94

XXX.XXX.140.208

Ahoj Všem,

už jsem sem psala před pár dny, že jsme si pořídili a teď už to umím pojmenovat nesocializované kotě. Já vím moře trpělivosti...zkoušet komunikovat. Je to první kocourek, kterého jsem přivítala do své rodiny a převzala ho z útulku. Je to pro mě celé nové a pořád čtu články o kočičkách a trávím u toho spoustu času abych se dozvěděla co nejvíce o mém novém mazlíčkovi, kterému bych chtěla dát všechno na světě. Jenže mě začíná trápit, že náš kocourek za prvé vůbec nemňouká a když ho chci vzít ze skrýše abych ho pomazlila tak syčí. to ano i prská ze začátku jsem se bála teď už ne a vždy ho vezmu a z něj se stane mazel. drbu ho on vrní a otáčí se na záda a nechá si líbit uplně všechno od pusinek k mazlení i náš pejsek (yorkšír) mu dává pusinky a lehá si k nám když ho mám u sebe a tlačí se na nás a s kocourkem to ani nehne a nechá se oblizovat. chodí kolem něj a jde k němu a nic tak fakt problém nevidím.. já ale nevím co si mám myslet. dělám to tak každý den už zhruba něco přes týden co ho každý den beru sedíme na gači on tu leží s námi nebo u mě se mazlíme jak jsem již popisovala, i občas když se zvedneme tak tam prostě spí jak pařez a je vklidu nebo kouká ale je v klidu. pak odejdeme vedle do místnosti akdyž se vrátíme tak už je ve skrýši a syší, prská a jde po nás drákama přesto, že před pár minutami se s námi mazlil. Když třeba si k němu sednu tak u něj sedím třeba pul hodiny mluvím na něj aby přišel ke mě dělám pořád jedno gesto mluvím klidně a s ním to ani nehne. Já ty pokroky vidím, ale jenom když je u nás :( že třeba se o nás tře, ale jakmile je ve skrýši tak nic jiného než ho vzít nezbývá bez ohledu na prskání jak jinak mu totiž dát mazlením najevo, že se nemusí bát. Já nevím je tu něco co jsem napsala a je to špatně ? nebo myslíte, že na to jdu dobře, ale prostě to chce opravdu čas a je všechno v pořádku ? Já se bojím aby třeba něco nebylo špatně. :( Děkuji moc za každou odpověď. Jo ještě s námi je schopná trávit čas jenom na gauči jakmile ho vezmu do jiné místnosti tak je nervozní a bojí se zkoušela jsem ho vzít totiž do ložnice aby s námi společně spal, ale hned utekl..

Děkuji všem kdo si přečte tento vyčerpávající článek.

2.1.2016 03:44
fikovnice

XXX.XXX.99.69

gabriela94 napsal(a):
Ahoj Všem,

už jsem sem psala před pár dny, že jsme si pořídili a teď už to umím pojmenovat nesocializované kotě. Já vím moře trpělivosti...zkoušet komunikovat. Je to první kocourek, kterého jsem přivítala do své rodiny a převzala ho z útulku. Je to pro mě celé nové a pořád čtu články o kočičkách a trávím u toho spoustu času abych se dozvěděla co nejvíce o mém novém mazlíčkovi, kterému bych chtěla dát všechno na světě. Jenže mě začíná trápit, že náš kocourek za prvé vůbec nemňouká a když ho chci vzít ze skrýše abych ho pomazlila tak syčí. to ano i prská ze začátku jsem se bála teď už ne a vždy ho vezmu a z něj se stane mazel. drbu ho on vrní a otáčí se na záda a nechá si líbit uplně všechno od pusinek k mazlení i náš pejsek (yorkšír) mu dává pusinky a lehá si k nám když ho mám u sebe a tlačí se na nás a s kocourkem to ani nehne a nechá se oblizovat. chodí kolem něj a jde k němu a nic tak fakt problém nevidím.. já ale nevím co si mám myslet. dělám to tak každý den už zhruba něco přes týden co ho každý den beru sedíme na gači on tu leží s námi nebo u mě se mazlíme jak jsem již popisovala, i občas když se zvedneme tak tam prostě spí jak pařez a je vklidu nebo kouká ale je v klidu. pak odejdeme vedle do místnosti akdyž se vrátíme tak už je ve skrýši a syší, prská a jde po nás drákama přesto, že před pár minutami se s námi mazlil. Když třeba si k němu sednu tak u něj sedím třeba pul hodiny mluvím na něj aby přišel ke mě dělám pořád jedno gesto mluvím klidně a s ním to ani nehne. Já ty pokroky vidím, ale jenom když je u nás :( že třeba se o nás tře, ale jakmile je ve skrýši tak nic jiného než ho vzít nezbývá bez ohledu na prskání jak jinak mu totiž dát mazlením najevo, že se nemusí bát. Já nevím je tu něco co jsem napsala a je to špatně ? nebo myslíte, že na to jdu dobře, ale prostě to chce opravdu čas a je všechno v pořádku ? Já se bojím aby třeba něco nebylo špatně. :( Děkuji moc za každou odpověď. Jo ještě s námi je schopná trávit čas jenom na gauči jakmile ho vezmu do jiné místnosti tak je nervozní a bojí se zkoušela jsem ho vzít totiž do ložnice aby s námi společně spal, ale hned utekl..

Děkuji všem kdo si přečte tento vyčerpávající článek.

Dobrý den, já myslím, že na to jdete vcelku dobře. Jen mírností a vlídností získáte kcourkovu důvěru. Akorát jedna věc mě při čtení části Vašeho příspěvku napadala, a to tzv. freezing - zmrazení - někdo to tak má (i lidé), že ze strachu zůstanou strnulí, nehybní. To mě napadalo při pasáži, kde popisujete,
že "nechá si líbit uplně všechno od pusinek k mazlení i náš pejsek (yorkšír) mu dává pusinky a lehá si k nám když ho mám u sebe a tlačí se na nás a s kocourkem to ani nehne a nechá se oblizovat..."
Ale můžu se samozřejmě mýlit...
Přeji hodně radosti s novým mazlíkem!
Jo, a moji dva útulkáči jsou všeobecně nemluvkové, jen mladej vrká - je snad zkřížený s hrdličkou . Oba slyšet mňouknout - tak to je u nás snad přímo rarita! Toto mají kočky prostě různé...

2.1.2016 03:55
gabriela94

XXX.XXX.140.208

fikovnice napsal(a):
Dobrý den, já myslím, že na to jdete vcelku dobře. Jen mírností a vlídností získáte kcourkovu důvěru. Akorát jedna věc mě při čtení části Vašeho příspěvku napadala, a to tzv. freezing - zmrazení - někdo to tak má (i lidé), že ze strachu zůstanou strnulí, nehybní. To mě napadalo při pasáži, kde popisujete,
že "nechá si líbit uplně všechno od pusinek k mazlení i náš pejsek (yorkšír) mu dává pusinky a lehá si k nám když ho mám u sebe a tlačí se na nás a s kocourkem to ani nehne a nechá se oblizovat..."
Ale můžu se samozřejmě mýlit...
Přeji hodně radosti s novým mazlíkem!
Jo, a moji dva útulkáči jsou všeobecně nemluvkové, jen mladej vrká - je snad zkřížený s hrdličkou . Oba slyšet mňouknout - tak to je u nás snad přímo rarita! Toto mají kočky prostě různé...

Dobrý den,

děkuji Vám za odpověď. Něco na tom zmrazení jak říkáte bude, když se nad tím teď zamyslím. Chvílemi to tak opravdu je a někdy ale zase mám pocit, že snad to i vyžaduje ať si dělám co chci :D ale ty chvilky zmrazení jak říkáte tam asi vážně jsou .

Tím jak je to pro mě nové. kočičky jsme tedy u mamky měli ale já vždy spíše radši psy páč koček jsem se bála celkově tak jsem se o ně moc nezajímala. Postupem času jsem i začla být u kamarádku mezi kočkami a nějak jsem si k nim našla cestu a když se mi naskytla příležitost dostat právě našeho Alexe tak jsem po tom skočila. Jenže jsem z toho ve stresu snažím se a chodím po bytě a za přítelkyni pořád co se děje a proč tohle a jestli s ním není tohle. Opravdu bych chtěla aby se s námi měl dobře. Teď jak tohle píšu zrovna vyšel sám ze skrýše a sleduje mě jestli jsem dost daleko aby mohl jít asi na záchod. Je to láska doufám, že se brzy otrká a zjistí že mu nikdo neublíží .

Děkuji Vám moc.

2.1.2016 04:10
rapotacka11

XXX.XXX.32.252

Možná zůstane plašší.
Někdy, to zvíře, tu zmeškanou socializaci zcela nedožene.
Hrajte si s ním. Uvažte něco (papír) na provázek,
on to bude lovit - neodolá.
A vyleze ze skrýše.
Do ruky ho berte. Později by to šlo hůř.

2.1.2016 07:32
fikovnice

XXX.XXX.99.69

rapotacka11 napsal(a):
Možná zůstane plašší.
Někdy, to zvíře, tu zmeškanou socializaci zcela nedožene.
Hrajte si s ním. Uvažte něco (papír) na provázek,
on to bude lovit - neodolá.
A vyleze ze skrýše.
Do ruky ho berte. Později by to šlo hůř.

Jo, někdy ty nejobyčejnější hračky zaberou... S minulými venkovními kocoury, když jsem je třeba ochočovala, tak jsem z novinového papíru udělala kuličku, tu připevnila ke špagátu a měla jsem jednoduchou udici - hračku a kocouři se mohli lovením zbláznit!

2.1.2016 10:41
lavacca

XXX.XXX.164.49

Děláte to dobře, prostě vytrvejte. Je to běh na delší trať, ale stojí to za to.

Já našeho nalezenečka taky cca týden brala do náruče s tím, že mručel a měl vyděšená očka. Pak už jen nedůvěřivě koukal a dneska - jak mě vidí, letí ke mně a dožaduje se mazlení. Opravdu to chce moře trpělivosti, ono to půjde. ;)

Je prostě vyplašenější, takže taky radí zkusit hračku, aby sám vylezl z úkrytu. A sedněte si k němu na zem - jak je člověk dole, berou ho lépe (už to není ten velikánský dvounožec).

2.1.2016 12:55
kobylatko

XXX.XXX.45.44

Také jsem vždy přecházela na hru když se mi kočky někam schovaly a nechtěli ven.

Přidejte reakci

Přidat smajlík