Seznámení 2 koček

- pořídil bengálku (asi bez PP), kočka zůstala v bytě úplně sama,
jednou denně za ní chodí kamarádka nebo její mamka, cca na hodinu,
dají ji najíst a musí zase domů.
Kamarádka si ji vzít nemůže má čivavu, která ji nesnese,
"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Jak nesnese, co nesnese !
To je vcelku hnus, tohle se normálně řeší v rodině.
Když nemají mentálně na to, zařídit, aby zvířata mohla žít
společně, měli kočku dávno někomu dát.

Vy nedělejte experimenty, zvažte dobře své možnosti.
Máte li podmínky tak to zkuste, ale s tím, že u vás zůstane.
Že by jí vaše zvířata uvítala, s tím nepočítejte, ale zpravidla
lze docílit, že po čase spolu mohou žít.I přátelit.
Rohodnete li se, kočku si vemte, nechte ji projít zatím 1 místnost,
ale bez zvířat i lidí.Snad tam zůstaňte chvíli s ní.Až bude jinde, nechte místnost
očichat vašim. Mohou u vás ven ?

Já jim do rodiny nevidím, kamarádka stále bydlí u mamky a kočku tam mít nemůžou, zkoušeli to, ale nevím..
Bratr se furt kasal, jak to bude dobrý, že s kočkou už bude, no a teď těhotenství přítelkyně, a kočku už chce tedy darovat... Byl by radši, kdyby jí měl blízko..

U nás kocour nechodí ven, nevím, jak bych vymyslela jednu místnost jen kočce máme 2kk - ložnice, obývák spojený s kuchyní a koupelna. Jo a pes vím, že bude v pohodě.

Bez oddělení to nepůjde.
Kočka bude vystreslá, vyděšená, zalezlá za almarou, pod postelí atd.
Bude si vědoma, že je na území cizí kočky a psa. A to se trestá.
Vetřelec se vyhání...

Andrýsek3 napsal(a):
Zdravím,
vezmu to od začátku. Kamarádky bratr si dva roky zpátky pořídil bengálku (asi bez PP), potom pracoval v zahraničí a kočka zůstala v bytě úplně sama, jednou denně za ní chodí kamarádka nebo její mamka, cca na hodinu, dají ji najíst a musí zase domů. Kamarádka si ji vzít nemůže má čivavu, která ji nesnese, bratr se stěhuje sice zpátky, ale do bytu ke své těhotné přítelkyni a její feně ridgebacka, co by kočku asi zabila. Všichni vědí, že se kočka trápí, a že bratr je nezodpovědný (doplňte).
A teď k věci, já mám kocoura 1,5 roku z ulice, a psa křížence labradora. Dnes jsem s kamarádkou byla za kočkou a je teda úžasná, rozhodli jsme se to s přítelem zkusit. A teď jak seznámit ty dva, můj kocour je celkem divoch a jakmile k nám přijde cizí pes, tak se ježí, seká.. u koček jsme s ním jednou byli, když byl asi 5ti měsíční, kolem koček kroužil, ony syčely, a pak po nich skočil, neublížil (nesekal, nesyčel), ale řekla bych, že byl docela v pohodě, ale kočky se ho bály. O víkendu bychom je zkusili seznámit, mám vzít kocoura ke kočce, nebo kočku k nám? Myslím, že větší problém bude na straně mého kocoura, než na její. Jak poznám, zda si můžou zvyknout nebo, že to fakt nejde a mohli by si ublížit? Pokud by to nebylo úplně špatný (počítám se syčením, ježením), máme ji nastěhovat už rovnou k nám a uvidí se, nebo je lepší třeba postupně brát kocoura za ní, nebo obráceně nebo na střídačku. Času máme habaděj, byt je prázdný, takže není problém to zkoušet. A jak při prvním kontaktu postupovat? Moc bych ji chtěla pomoct. Díky. A omlouvám se za román.

Oceňuji vaši snahu, že si chcete tu kočičku vzít. Počítejte s tím, že bude zapotřebí velká trpělivost, ale třeba to nakonec vyjde. Zkusit se má všechno a třeba to nebude až tak zlé, jak straší "rapotačka". My u nás párkrát dávali kočky do kupy a vždy to nakonec vyšlo. Nakonec máme kočky 4 a snáší se výborně.
Každopádně počítejte s tím, že komplikace můžou být, ale časem se to třeba srovná. Určitě to zkuste, ta osamělá kočička si to rozhodně zaslouží. A k tomu člověku, co si ji pořídil, se raději vyjadřovat nebudu.

Ještě jednou díky za to, že to zkusíte...

Bejina napsal(a):
Oceňuji vaši snahu, že si chcete tu kočičku vzít. Počítejte s tím, že bude zapotřebí velká trpělivost, ale třeba to nakonec vyjde. Zkusit se má všechno a třeba to nebude až tak zlé, jak straší "rapotačka". My u nás párkrát dávali kočky do kupy a vždy to nakonec vyšlo. Nakonec máme kočky 4 a snáší se výborně.
Každopádně počítejte s tím, že komplikace můžou být, ale časem se to třeba srovná. Určitě to zkuste, ta osamělá kočička si to rozhodně zaslouží. A k tomu člověku, co si ji pořídil, se raději vyjadřovat nebudu.

Ještě jednou díky za to, že to zkusíte...

A jak jste postupovali, jako na videu?
No jsem na to zvědavá..

Osobně bych ji zkusila zabydlet třeba v koupelně. Je jasné, že to není nic moc, ale aby tam byla v bezpečí a nemohl za ní stávající kocourek ani pes. Oni se budou cítit pod dveřmi. Určitě nějaké skrýše, kukaně či krabice, aby se mohla schovat, protože mýt se musíte A vydržet. Postupně přes škvírku ukazovat, neuspěchat. Bude do na dlouhou trať. Počítejte klidně 14 dnů, že si v koupelně pobude. Ale může to být i víc. To nelze dopředu odhadnout. Potom domácí zavřít do pokoje (na chvíli, postupně čas přidávat) a kočičku pouštět, aby si všechno očichala. Zanechá svůj pach na vybavení bytu. Uvidíte, jak to půjde. Může to být složitější, ale může to být snažší. Držím palce.

Video od Rapotacka11 je moc dobré, i já jsem postupovala při seznamování nového člena rodiny podobně.

Dovezli jsme si nové kotě a přestože to bylo kotě, tak jsem potřebovala udělat vše tak, aby byl co nemenší důvod ho nepřijmout. Doma máme malého psa a tři dospělé kočky. Měla jsem to jednodušší, protože máme rodinný domek a víc místností...

Kotě jsem po přivezení dala do ložnice, nikoho jsem k němu nepouštěla. Celý den jsem tam s ním byla a mělo tam i misky a záchodek. Takto proběhl celý víkend s tím, že jsem už druhý den ke kotěti pustila psa. Kotě se chvíli ježilo, ale zvyklo si na psa rychle. Pes je kamarádský a kočky miluje. Samozřejmě jsem během dne chodila mazlit i ostatní kočky a ty chodily očichávat ložnici. Moc dobře věděly, že tam "někdo" je.

Další dny, kdy si kotě zvyklo na nás i psa, tak jsem ho začala přemisťovat do jiných místností bez přítomnosti ostatních koček. Do těch načichlých kotětem jsem pouštěla ostatní kočky. Vždy tam naběhly a vše očichaly. Naprosto oddělené bylo kotě od našich koček týden, po týdnu jsem dala do dveří provizorní šít a nechala jsem je se na sebe dívat. Psa jsem za ním pouštěla a oni si spolu hráli. To trvalo asi další tři dny a pak jsem vzala kotě do obyváku a pod dozorem už bylo volně s ostatními. Pokud jsme byli v práci, tak jsem kotě raději ještě asi dva týdny oddělovala. Dnes jsou úplně v pohodě. Žádný boj neproběhl ani jednou.

V první řadě si musí kočička zvyknout na vás, když vás vůbec nezná a poznat, že je u vás v bezpečí. Dejte ji čas. Neuspěchejte seznamování, raději pomalu, ale s větší pravděpodobností dobrého výsledku. Někdo dá kočky k sobě hned první den a pak se diví, že se kočky nenávidí. Tato chyba se později řeší špatně a oddělení už nemusí pomoct. Samozřejmě to někdy vyjde a kočky jsou v pohodě.

Myslím, že kočka zvyklá na samotu to bude mít těžké a bude se bát všeho. Moc držím kočičce i vám pěsti, aby vše vyšlo a kočička byla šťastná. Pamatuji si, jak jste našli kocourka , taky jste tehdy nevěděla jestli to půjde... a šlo.

Andrýsek3 napsal(a):
A jak jste postupovali, jako na videu?
No jsem na to zvědavá..

My nikdy nedošli k tomu, že bychom museli oddělovat. Vždy jsme to riskli, zkusili jsme je dát do jedné místnosti. Původně se vyhýbali navzájem sami a nakonec se časem srovnali, tak jsme nikdy naštěstí nemuseli dojit do fáze oddělování. U nás možnost oddělení je, neb máme dům na patro, ale nakonec to nikdy nebylo zapotřebí. Asi jsme měli štěstí, ale napomohlo k tomu i to, že naše kočky mají k dispozici celý dům, včetně velké zasíťované terasy.
Ale ve vašem případě bych raději postupovala tak, jak popisuje Blazice, přece jen tady to bude jistější.

Moc Vám děkuju.
Zítra za ní jdu i s přítelem, a pak si doma sedneme a ještě to pořádně promyslíme, přítel se rychle nadchne, ale řešení potíží bude pak na mě.
Jinak ona zná dost lidí, ten kluk si tam tahák kamarády i se psy, takže i na ty je zvyklá (když už tam třeba měsíc byl a pak zase odjel). Nějak se mě ani nebála dnes, ale byla ve svém prostředí no.
Začínám z toho mít docela strach, ale snad se to zvládne.. při nejhorším ji můžeme vrátit, ale to bych nechtěla, pořádně to promyslíme.

Je to opravdu zvíře od zvířete já mamce koupila kocourka měla-má už dvě starší kočenky 9 a 8 let jim letos bude a přijali ho velice rychle ani žádné oddělování nebylo ta mladší tedy ho ze začátku nechtěla, ale přišli jsme na to proč zrovna už měla rozjetý těžký zánět ledvin zkončila na ATB a kapačkách a ted je na dietě, ale nějak se moc nelepší no a ta starší se o něj začala starat jako máma i když je dlouho vykastrovaná ta nemocná ho bere v pohodě, ale chce mít klid.
Jen píšu, že někdy to proběhne v pohodě jooo zasyčení párkrát bylo, ale takové to výchovné, když rošták moc otravoval.

U většiny to teda bylo příchozí kotě, u nás to bude starší příchozí kočka, než stávající kocour. Je v tom hodně velký rozdíl?

Andrýsek3 napsal(a):
U většiny to teda bylo příchozí kotě, u nás to bude starší příchozí kočka, než stávající kocour. Je v tom hodně velký rozdíl?

Je to o jedincích, tak se to ukáže. Hodně bude záležet na tom, jak si to přebere ten váš kocour.
Budu vám moc držet palce a poprosila bych, zda byste mohla pak informovat, jak to bude celé probíhat? Moc by mě to zajímalo...

Bejina napsal(a):
Je to o jedincích, tak se to ukáže. Hodně bude záležet na tom, jak si to přebere ten váš kocour.
Budu vám moc držet palce a poprosila bych, zda byste mohla pak informovat, jak to bude celé probíhat? Moc by mě to zajímalo...

Určitě budu průběžně psát. :).

U nás byla ta opatrnost z toho důvodu, že před pořízením kotěte k nám došel toulavý dospělý kocourek a toho naše kočičky ani po třech měsících nepřijaly. Nejspíš se znali delší dobu, žil někde poblíž, a když byl nekastrovaný, tak je dost proháněl. To mu nikdy naše kočky neodpustily a strašně se ho bály. On jim po své kastraci už neubližoval a chtěl si hrát.
Museli jsme mu najít nový domov, i když byl úžasný mazel.

Nemám moc času číst celé příspěvky, možná opakuji již něčí názor. v první řadě: řešení v rodině bylo myšleno tak, že jste to měli řešit ve vaší rodině, nechat zvíře dva roky samotné zavřené v bytě je docela hnus. Vzít jste si ji měla k sobě hned, když se bratr chystal odjet. Váš kocour by byl podstatně mladší a sžívání by bylo úplně jiné.
A te´d k věci. Kočku si vemte k sobě domů, vyčleňte jí ložnici určitě ne koupelnu pokud je bez okna, a´t tam není jak v kobce. Až si zvykne a rozkouká se, tak kočku si vemte na klín a pusťe do ložnice vaše zvířata, první a´t se okoukají, posléze očichají. Kočku musí mít v ložnici možnost usadítse někde do výšky, aby měla možnost sledovat “vetřelce” a měla pocit bezpečí. Vase zvířata usměrňovat, nenechat psa štěkat, útočit…... To očichávání ze začátku ne tvaří v tvář ale tak, aby očichávané zvíře o tom nevědělo (otočit mu hlavu sobě do podpaží, …..). Kočka by měla mít své vlastní nádoby na vodu a krmení, aby domácí neměli pocit, že jim bere potravu.
Je tady toho o sžívání zvířat mnoho, nejste tu poprvé tak hledejte jak co nejlépe seznámit. Kočku tam ale déle nenechávejte, do ložnice ji vemte hned!

...měla jsem asi obrovské štěstí anebo skvělou kočku...ale přinesla jsem domů kocourovi číču stejného plemene a kocour sice čučel a pár krát zasyčel, ale druhý den už spolu leželi na parapetu okna...když pak za nějakou dobu přišel domů nalezenec jiného plemene, tak kocour opět párkrát zasyčel a v pohodě, kočka byla pár dní uražená, nevšímala si nás, přinesená kočka ji plně respektovala, prostě jakmile domácí zasyčela, nově příchozí odešla...za nějaký čas už spolu spaly spletené do jednoho klubka...nikdy je neřešil pes, který s kočkami žil a oni zase psa, protože pocházeli z rodin pejskařů...

ladd napsal(a):
Nemám moc času číst celé příspěvky, možná opakuji již něčí názor. v první řadě: řešení v rodině bylo myšleno tak, že jste to měli řešit ve vaší rodině, nechat zvíře dva roky samotné zavřené v bytě je docela hnus. Vzít jste si ji měla k sobě hned, když se bratr chystal odjet. Váš kocour by byl podstatně mladší a sžívání by bylo úplně jiné.
A te´d k věci. Kočku si vemte k sobě domů, vyčleňte jí ložnici určitě ne koupelnu pokud je bez okna, a´t tam není jak v kobce. Až si zvykne a rozkouká se, tak kočku si vemte na klín a pusťe do ložnice vaše zvířata, první a´t se okoukají, posléze očichají. Kočku musí mít v ložnici možnost usadítse někde do výšky, aby měla možnost sledovat “vetřelce” a měla pocit bezpečí. Vase zvířata usměrňovat, nenechat psa štěkat, útočit…... To očichávání ze začátku ne tvaří v tvář ale tak, aby očichávané zvíře o tom nevědělo (otočit mu hlavu sobě do podpaží, …..). Kočka by měla mít své vlastní nádoby na vodu a krmení, aby domácí neměli pocit, že jim bere potravu.
Je tady toho o sžívání zvířat mnoho, nejste tu poprvé tak hledejte jak co nejlépe seznámit. Kočku tam ale déle nenechávejte, do ložnice ji vemte hned!

Kočka vůbec není z naší rodiny. Je kamarádky bratra. Já se o kočce dozvěděla poprvé asi před 3mi měsíci.

ladd napsal(a):
Nemám moc času číst celé příspěvky, možná opakuji již něčí názor. v první řadě: řešení v rodině bylo myšleno tak, že jste to měli řešit ve vaší rodině, nechat zvíře dva roky samotné zavřené v bytě je docela hnus. Vzít jste si ji měla k sobě hned, když se bratr chystal odjet. Váš kocour by byl podstatně mladší a sžívání by bylo úplně jiné.
A te´d k věci. Kočku si vemte k sobě domů, vyčleňte jí ložnici určitě ne koupelnu pokud je bez okna, a´t tam není jak v kobce. Až si zvykne a rozkouká se, tak kočku si vemte na klín a pusťe do ložnice vaše zvířata, první a´t se okoukají, posléze očichají. Kočku musí mít v ložnici možnost usadítse někde do výšky, aby měla možnost sledovat “vetřelce” a měla pocit bezpečí. Vase zvířata usměrňovat, nenechat psa štěkat, útočit…... To očichávání ze začátku ne tvaří v tvář ale tak, aby očichávané zvíře o tom nevědělo (otočit mu hlavu sobě do podpaží, …..). Kočka by měla mít své vlastní nádoby na vodu a krmení, aby domácí neměli pocit, že jim bere potravu.
Je tady toho o sžívání zvířat mnoho, nejste tu poprvé tak hledejte jak co nejlépe seznámit. Kočku tam ale déle nenechávejte, do ložnice ji vemte hned!

Pokud nemáte čas číst celé příspěvky, pak raději neodpovídejte... zadavatelka hned na začátku psala, že nejde o rodinu. a stanovit nějaký názor či velkou kritiku, byste měla až pokud máte přesný přehled o co vlastně tu jde... pak tu zbytečně dochází k napadání někoho, kdo si to zrovna vůbec nezaslouží...

Bejina napsal(a):
Pokud nemáte čas číst celé příspěvky, pak raději neodpovídejte... zadavatelka hned na začátku psala, že nejde o rodinu. a stanovit nějaký názor či velkou kritiku, byste měla až pokud máte přesný přehled o co vlastně tu jde... pak tu zbytečně dochází k napadání někoho, kdo si to zrovna vůbec nezaslouží...

Vy jste zlatá. Právě jsem si dala práci s tím úvodním příspěvkem, aby došlo k pochopení a nedošlo ke kritice na mou osobu, a stejně to nedopadlo..

Andrýsek3 napsal(a):
Vy jste zlatá. Právě jsem si dala práci s tím úvodním příspěvkem, aby došlo k pochopení a nedošlo ke kritice na mou osobu, a stejně to nedopadlo..

Takoví lidi se tu vždycky najdou... bohužel.

Docela mě to namíchlo, tak jsem musela reagovat...

Andrýsek3 napsal(a):
Vy jste zlatá. Právě jsem si dala práci s tím úvodním příspěvkem, aby došlo k pochopení a nedošlo ke kritice na mou osobu, a stejně to nedopadlo..

Prostě si vyberte to, co je pro vás přijatelné a zachovejte se podle toho. Určitě se rozhodnete dobře. Jste moc hodná, že se snažíte kočičce pomoct a před neuváženým krokem se ptáte na názory jiných. Zbrklá "pomoc" by nemusela být přínosná ani pro jednu stranu. Pokud byla kočička dva roky s přestávkami sama, tak už ji těch pár dní nijak neovlivní.

Pokud to nevyjde, tak se netrapte, ne vždy se to podaří. Někdy je prostě lepší najít kočičce jiný nový domov, kde bude šťastná a vy se nebudete trápit. z počátku může některá k koček dávat najevo svůj názor i čuráním mimo wc, i to by se mělo postupem času upravit, ale opět to není pravidlo.

Držím pěsti a přeji úspěšné seznámení.

Machyska napsal(a):
Prostě si vyberte to, co je pro vás přijatelné a zachovejte se podle toho. Určitě se rozhodnete dobře. Jste moc hodná, že se snažíte kočičce pomoct a před neuváženým krokem se ptáte na názory jiných. Zbrklá "pomoc" by nemusela být přínosná ani pro jednu stranu. Pokud byla kočička dva roky s přestávkami sama, tak už ji těch pár dní nijak neovlivní.

Pokud to nevyjde, tak se netrapte, ne vždy se to podaří. Někdy je prostě lepší najít kočičce jiný nový domov, kde bude šťastná a vy se nebudete trápit. z počátku může některá k koček dávat najevo svůj názor i čuráním mimo wc, i to by se mělo postupem času upravit, ale opět to není pravidlo.

Držím pěsti a přeji úspěšné seznámení.

Moc děkuju.
Jo, i s tím čůráním počítám, nebo chapu, pokud to budou dělat. Před chvílí jsem byla s přítelem u ní, ten je z ní poprděný. a je mu ji hrozně líto, furt si říká, co tam musí takhle dělat. a ví, že u nás by se měla jako princezna, na lidi je hrozný mazel, takže jsem se s ní mazlila a hned vrněla, hráli jsme si a úplně se rozdováděla. Myslím, že na nás by si zvykla brzy. a prý je dokonce s PP.

Věřím, že to zvládnete a budete všichni spokojení.

Je lepší počítat s tou složitější variantou, ale může to jít hladce Držím palce, ať to dobře dopadne pro Vás i pro kočičku.

Andrýsek3 napsal(a):
Moc děkuju.
Jo, i s tím čůráním počítám, nebo chapu, pokud to budou dělat. Před chvílí jsem byla s přítelem u ní, ten je z ní poprděný. a je mu ji hrozně líto, furt si říká, co tam musí takhle dělat. a ví, že u nás by se měla jako princezna, na lidi je hrozný mazel, takže jsem se s ní mazlila a hned vrněla, hráli jsme si a úplně se rozdováděla. Myslím, že na nás by si zvykla brzy. a prý je dokonce s PP.

...ta číča je kouzelná...moc držím palce aby to dopadlo...jste zlatá...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...ta číča je kouzelná...moc držím palce aby to dopadlo...jste zlatá...

Děkuju, vypadá to, že si ji vezmu k sobě ve středu, a budeme postupně zvykat přes dveře. Na internetu taky všude píšou ten stejný týdenní postup, tak uvidíme, snad to půjde.

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuju, vypadá to, že si ji vezmu k sobě ve středu, a budeme postupně zvykat přes dveře. Na internetu taky všude píšou ten stejný týdenní postup, tak uvidíme, snad to půjde.

Kočička je nádherná, opravdu překrásná.

Pokud byla k vám při návštěvě mazlivá a nebála se vás, tak to je velké plus.

Budeme držet všechny palce a tlapičky co u nás máme...

Andrýsek3 napsal(a):
Děkuju, vypadá to, že si ji vezmu k sobě ve středu, a budeme postupně zvykat přes dveře. Na internetu taky všude píšou ten stejný týdenní postup, tak uvidíme, snad to půjde.

..dejte pak vědět jak to postupuje..

Andrýsek3 napsal(a):
Kočka vůbec není z naší rodiny. Je kamarádky bratra. Já se o kočce dozvěděla poprvé asi před 3mi měsíci.

Moc se omlouvám, neměl jsem moc času to pročítat a zároveń mě nadzvedlo ze židle, takovéto zacházení se zvířetem. Navíc rada zavřít ji do koupelny mi nepřišla ideální. Šlo mi o to, aby kočka šla z toho bytu co nejdříve a neskončila i když přechodně, v kobce bez oken.
Ještě jednou omluva.

ladd napsal(a):
Moc se omlouvám, neměl jsem moc času to pročítat a zároveń mě nadzvedlo ze židle, takovéto zacházení se zvířetem. Navíc rada zavřít ji do koupelny mi nepřišla ideální. Šlo mi o to, aby kočka šla z toho bytu co nejdříve a neskončila i když přechodně, v kobce bez oken.
Ještě jednou omluva.

Samozřejmě ta koupelna je nejkrajnější řešení, pokud v malém bytě s dalšími zvířecími obyvateli to nelze zařídit jinak. Pochopitelně je nutné i část dne svítit. Když není jiná možnost, tak se takto řeší i karanténa. Psala jsem, že to není nic moc, jen dočasné provizorium. Pokud je k dispozici třeba kuchyň s dveřmi, je to jiná situace.

ladd napsal(a):
Moc se omlouvám, neměl jsem moc času to pročítat a zároveń mě nadzvedlo ze židle, takovéto zacházení se zvířetem. Navíc rada zavřít ji do koupelny mi nepřišla ideální. Šlo mi o to, aby kočka šla z toho bytu co nejdříve a neskončila i když přechodně, v kobce bez oken.
Ještě jednou omluva.

V pořádku, chápu.
Jinak koupelna je celkem velká (ne taková ta paneláková), s normálním velkým oknem, je tam světla stejně jako v jiných místnostech, a více, než třeba v chodbě. Hlavně je tam poměrně bezpečno, nedá se nikde zašprajcnout, nic, co na sebe shodit, může velice lehce na parapet do výšky a je to dlažba, takže při případných nehodách ideál.

Koupelna.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Andrýsek3 napsal(a):
Koupelna.

...nádhera, tam by se dařilo kytkám, závidím...

Tak to je úplně v pohodě. Stejně by bylo dobré je v té místnosti střídat, a alespoň na chviličku nechat kočičku prozkoumat i zbytek bytu bez účasti ostatních zvířat, ale až si na vás zvykne. Možná bude v pohodě a půjde to hned druhý den.

Myslím, že v té koupelně budete trávit mnoho času s ní.

Machyska napsal(a):
Tak to je úplně v pohodě. Stejně by bylo dobré je v té místnosti střídat, a alespoň na chviličku nechat kočičku prozkoumat i zbytek bytu bez účasti ostatních zvířat, ale až si na vás zvykne. Možná bude v pohodě a půjde to hned druhý den.

Myslím, že v té koupelně budete trávit mnoho času s ní.

Určitě, v plánu je zvyknout na koupelnu v mě přítomnosti, seznámit se psem (neměl by být problém, ale uvidíme). Pak další den se půjde podívat do ložnice, kde často kocour spí, kocour se půjde podívat do koupelny, tam chvíli bude, budeme si hrát. Pak zase koupelna společně s chodbou, kocour v obýváku, a pak prozkoumat obývák, kocour v ložnici nebo v koupelně.

Pořád ale není ještě nic jisté, máme z toho docela strach Čím víc se to plánuje tím víc nad tím přemýšlím, a bojím se toho...trochu se za to stydím..chci ji pomoct, ale nezáleží to taky jen na mě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...nádhera, tam by se dařilo kytkám, závidím...

Jakým třeba? Mě každá kytka umře.

Andrýsek3 napsal(a):
Koupelna.

Tak to není co řešit

Andrýsek3 napsal(a):
Jakým třeba? Mě každá kytka umře.

..orchideje, kapradiny...

Andrýsek3 napsal(a):
Určitě, v plánu je zvyknout na koupelnu v mě přítomnosti, seznámit se psem (neměl by být problém, ale uvidíme). Pak další den se půjde podívat do ložnice, kde často kocour spí, kocour se půjde podívat do koupelny, tam chvíli bude, budeme si hrát. Pak zase koupelna společně s chodbou, kocour v obýváku, a pak prozkoumat obývák, kocour v ložnici nebo v koupelně.

Pořád ale není ještě nic jisté, máme z toho docela strach Čím víc se to plánuje tím víc nad tím přemýšlím, a bojím se toho...trochu se za to stydím..chci ji pomoct, ale nezáleží to taky jen na mě.

Pokud se něčeho bojím, tak to vždy dopadne dobře. Naopak, když něco beru jako hotovou věc, tak je to většinou průšvih.

Nebojte, určitě se to povede. Oba kočičáci jsou kontaktní, bude dobře. Opravdu vám moc přeji, aby bylo seznámení rychlé a naprosto pohodové.

Určitě popisujte vývoj, jsme všichni natěšení na nové informace.

Andrýsek3 napsal(a):
Jakým třeba? Mě každá kytka umře.

Tak to jsme dvě... mně už umřel i kaktus...

Tak platí to co vždycky - dostatečný počet pelíšků. šplhadel, cest...a jak jsem byla poučena Klárou Vodičkovou, tak kočky jsou buď stromové nebo křovinné a dle toho preferují pobytová místa.
Dostatek hraček, interaktivní hračky.
A k tomu přítomnost člověka, ať může zavčasu zasáhnout a pokud někdo půjde do nevrlosti, tak ho z ní hrou vytáhnout.
I bych se snažila si hrát s oběma paralelně, tedy každý svou např. udičku, ne oba jednu.

Držím palce!

Bejina napsal(a):
Tak to jsme dvě... mně už umřel i kaktus...

Ten nechce zalívat.. .

rapotacka11 napsal(a):
Ten nechce zalívat.. .

Zalívat, nezalívat... stejně mi všechny kytky umřely. Musela bych mít takovou, která by mě kopla do zadnice a zařvala: "Teď mě zalej!"... ale takovou jsem zatím nenašla.
Tak mám parapety bez kytek a kočkám to naštěstí vůbec nevadí...

Bejina napsal(a):
Zalívat, nezalívat... stejně mi všechny kytky umřely. Musela bych mít takovou, která by mě kopla do zadnice a zařvala: "Teď mě zalej!"... ale takovou jsem zatím nenašla.
Tak mám parapety bez kytek a kočkám to naštěstí vůbec nevadí...

Mám to stejně, dostala jsem v práci na starosti všechny kytky z kanceláře.. za moje půl roční působení... Už museli vyhodit 3 kytky a zbytek taky nevypadá úplně zdravě. Já je buď přeliju nebo nezaliju..
Doma mám 5 krásných nových květináčů z Ikei...ale jen ty květináče.

Bejina napsal(a):
Zalívat, nezalívat... stejně mi všechny kytky umřely. Musela bych mít takovou, která by mě kopla do zadnice a zařvala: "Teď mě zalej!"... ale takovou jsem zatím nenašla.
Tak mám parapety bez kytek a kočkám to naštěstí vůbec nevadí...

Jsem na tom podobně. Taky nám umřel i kaktus...Teď už pěstuji jen trávu pro kočky, tam jsem smířená, že po měsíci je čas udělat novou...
Aaale - četla jsem v jedné knížce od Pratchetta metodu jak dosáhnout nejkrásnější pokojové kytky: to se vybere ta nejvíce neduživá, s tou se objedou ostatní kytky, řekne se jim "rozlučte se s kamarádkou, vypadá nějak špatně, varoval jsem ji a nedá si říct... už ji nikdy neuvidíte" a do měsíce jsou všechny zbylé kytky úplně nádherné tak to by byla asi jediná má šance.

Acamar napsal(a):
Jsem na tom podobně. Taky nám umřel i kaktus...Teď už pěstuji jen trávu pro kočky, tam jsem smířená, že po měsíci je čas udělat novou...
Aaale - četla jsem v jedné knížce od Pratchetta metodu jak dosáhnout nejkrásnější pokojové kytky: to se vybere ta nejvíce neduživá, s tou se objedou ostatní kytky, řekne se jim "rozlučte se s kamarádkou, vypadá nějak špatně, varoval jsem ji a nedá si říct... už ji nikdy neuvidíte" a do měsíce jsou všechny zbylé kytky úplně nádherné tak to by byla asi jediná má šance.

Tak jste mě všichni uklidnili, že nejsem tedy jediná. Díky.

Acamar, obávám se, že u mě by nezabrala ani ta metoda od Pratchetta. Někdy mám pocit, že se na mě kytka jen koukne a raději zdechne, přitom nemyslím, že nevypadám až tak špatně...
Zkrátka koupit mi kytku v květináči k jmeninám vyjde v podstatě nastejno, jako když se vyhodí po nákupu rovnou na smetiště.

Tak jsem se holt smířila, že se budu věnovat tomu, co u mě přežije... a to jsou moje milované kočičky...

No vždyť taky mi ty kočky jdou líp. a navíc při pohledu na jakoukoli kytku jsem se nikdy tak nenasmála...

Andryseeek3... máte kočičku doma? Pokud ano, tak jak probíhá seznamování?

Andrýsek3 napsal(a):
Mám to stejně, dostala jsem v práci na starosti všechny kytky z kanceláře.. za moje půl roční působení... Už museli vyhodit 3 kytky a zbytek taky nevypadá úplně zdravě. Já je buď přeliju nebo nezaliju..
Doma mám 5 krásných nových květináčů z Ikei...ale jen ty květináče.

...já naučila kytky, že jsou zalívané jednou týdně - o dovolené vydrží i déle...chce to jen větší květináč a naučí se...nesmíte se jich ptát...u nás ví, že když budou zlobit půjdou z domu, tak se pěkně snaží a prospívají...

Acamar napsal(a):
Jsem na tom podobně. Taky nám umřel i kaktus...Teď už pěstuji jen trávu pro kočky, tam jsem smířená, že po měsíci je čas udělat novou...
Aaale - četla jsem v jedné knížce od Pratchetta metodu jak dosáhnout nejkrásnější pokojové kytky: to se vybere ta nejvíce neduživá, s tou se objedou ostatní kytky, řekne se jim "rozlučte se s kamarádkou, vypadá nějak špatně, varoval jsem ji a nedá si říct... už ji nikdy neuvidíte" a do měsíce jsou všechny zbylé kytky úplně nádherné tak to by byla asi jediná má šance.

...u mně to kytky vycítily tak nějak samy od sebe a jak se pěkně snaží...

Úplně jsme sem zapomněla napsat. Tak to nakonec nedopadlo.
Kočička byla u nás asi 4 dny, nejprve se neviděli, každý v jiné místnosti, potřebovala jsem, aby se seznámila se psem kvůli velikosti bytu. To nešlo uplně dobře, kočka se bála a po psu vyjížděla, ten byl v klidu, ale po tom, co na něj syčela na ni začal štěkat, což kočku ještě víc vyděsilo. No postupně se to celkem dalo, tak, že pes i kočka se ignorovali, ale pes nesměl ke kočce jít blíž. Pak přišlo na řasu pomalu seznamování s kocourem (3.den), na dálku dobrý, ale běda jak se můj kocour k ní přiblížil, pořád s etak nějak pozorovali, občas zasyčeli, ale ke kontaktu nedošlo, pak se střetli u rohu došlo k menší roztržce, kdy po kocourovi kočka vylítla a honila ho, rozdělila jsme je, kocour byl ve stresu, syčel i na mě, bál se, schovával se pod postel, na linku, kočka byla v klidu a začala si to u nás dost přivlastňovat. Pak to šlo celkem v klidu, tak, že se ignorovali, ale můj kocour byl spíše zalezlý, pak viděl, jak jde kočka za mnou se pomazlit, vyběhnul zasyčel a běžel se schovat pod postel. A to sem pak já už psychicky nezvládla, bylo mi kocourka hrozně líto, a je mi jasný, že mě tu teď odsoudíte, ale já bych mu to prostě nemohla udělat. Ráda pomůžu, když mohu, ale přece jen jsou pro mě nejdůležitější moje zvířata, jejich klid a pohoda.. Jinak jsem čekala, že bude utočit spíš muj kocour, ale ten byl celou dobu dost klidný a chtěl jít za ní (neútočně), kočka vyjížděla.

Andrýsek3 napsal(a):
Úplně jsme sem zapomněla napsat. Tak to nakonec nedopadlo.
Kočička byla u nás asi 4 dny, nejprve se neviděli, každý v jiné místnosti, potřebovala jsem, aby se seznámila se psem kvůli velikosti bytu. To nešlo uplně dobře, kočka se bála a po psu vyjížděla, ten byl v klidu, ale po tom, co na něj syčela na ni začal štěkat, což kočku ještě víc vyděsilo. No postupně se to celkem dalo, tak, že pes i kočka se ignorovali, ale pes nesměl ke kočce jít blíž. Pak přišlo na řasu pomalu seznamování s kocourem (3.den), na dálku dobrý, ale běda jak se můj kocour k ní přiblížil, pořád s etak nějak pozorovali, občas zasyčeli, ale ke kontaktu nedošlo, pak se střetli u rohu došlo k menší roztržce, kdy po kocourovi kočka vylítla a honila ho, rozdělila jsme je, kocour byl ve stresu, syčel i na mě, bál se, schovával se pod postel, na linku, kočka byla v klidu a začala si to u nás dost přivlastňovat. Pak to šlo celkem v klidu, tak, že se ignorovali, ale můj kocour byl spíše zalezlý, pak viděl, jak jde kočka za mnou se pomazlit, vyběhnul zasyčel a běžel se schovat pod postel. A to sem pak já už psychicky nezvládla, bylo mi kocourka hrozně líto, a je mi jasný, že mě tu teď odsoudíte, ale já bych mu to prostě nemohla udělat. Ráda pomůžu, když mohu, ale přece jen jsou pro mě nejdůležitější moje zvířata, jejich klid a pohoda.. Jinak jsem čekala, že bude utočit spíš muj kocour, ale ten byl celou dobu dost klidný a chtěl jít za ní (neútočně), kočka vyjížděla.

...to mně mrzí...myslím si, že nikdo soudný Vás nebude řešit...Vy jste pro číču udělala, co jste mohla, víc nejde...no a bude se pro číču hledat nový normální domov?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...to mně mrzí...myslím si, že nikdo soudný Vás nebude řešit...Vy jste pro číču udělala, co jste mohla, víc nejde...no a bude se pro číču hledat nový normální domov?

Už se našel, vezmou si ji lidé, kteří nemají jiná zvířata. Jako jedináček bude šťastná, ji stačí ta lidská pozornost, stačí, že si sednete na gauč a ona se hned narve do klína a vrní.

Andrýsek3 napsal(a):
Už se našel, vezmou si ji lidé, kteří nemají jiná zvířata. Jako jedináček bude šťastná, ji stačí ta lidská pozornost, stačí, že si sednete na gauč a ona se hned narve do klína a vrní.

...tak to nakonec dopadlo jak nejlépe mohlo, moc jí to přeju

No vidíte, dopadlo to dobře. Kočička bude mít nový milující domov. Vůbec nezáleží na tom, jestli u vás, nebo jinde. Hlavně, že nebude sama.