Činčila velká (Čv)
Sháníte činčilu velkou (čv)?
Základní informace
Zkratka | Čv |
---|---|
Velikostní zařazení | střední plemena |
Hmotnost | 5,0 kg |
Typ srsti | normální |
Zbarvení srsti | činčilové |
Stupeň rozšíření v ČR | velmi časté plemeno |
Průměrná plodnost | 7-9 mláďat |
Stupeň náročnosti na chov | 1 - vhodné pro začátečníky |
O plemenu
Plemeno činčila velká se řadí mezi vysoce oblíbená a tradičně chovaná střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 3085 mláďat, což plemeno řadí mezi TOP10 plemena s největší registrací.
Vznik
Tendence zvětšit tělesný rámec, a tak i užitkovost, plemene činčila malá byly rozšířené a snažilo se o to hned několik chovatelů, a to i na více kontinentech. Pro křížení za účelem vzniku činčily velké byly většinou použity činčily malé a belgičtí obři, eventuálně rámcově větší střední plemena.
Ve Velké Británii činčilu velkou vyšlechtil Christopher Wren, v Německu to byli chovatelé Offenbach, Grüny a Geyer, v USA pak Edward H. Stahl. Později, v 50. letech minulého století, jsou zmínky o tzv. sovětské činčile, vyšlechtěné pro tamní velkochovy; ta se tam po dlouho dobu stala nejvíce chovaným králíkem.
V tuzemsku se činčily velké začaly chovat již v meziválečném období, zprvu jako větší varieta činčily malé, později se genofond králíků činčil zřetelně segmentoval na dvě velikostně i typologicky rozdílná plemena - činčilu malou a činčilu velkou.
Popis a charakteristika
Činčila velká (zkratka Čv) představuje oblíbené rámcově větší střední plemeno s činčilovým zbarvením srsti. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 4,50 - 5,50 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých činčil velkých králíků je okolo 5,0 kg.
Tělo vyniká mohutností, je zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Hlava je silná, široká v čele i nose, a zvláště u samců působí mírně kulatým dojmem. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 13,0 - 14,5 cm.
Srst je normální. Plemenným znakem je zbarvení, resp. činčilová barva. Svrchní část je šedomodrá, lesklá a doplněná černým stínováním. Spodina těla je bílá až lehce šedobílá. Podsada je tmavě modrá, výrazně ohraničená mezibarva má bílou barvu. Drápy jsou tmavě rohovité až černé, oči mají tmavě hnědou barvu.
Ustájení
Běžná velikost kotců králíkárny pro činčily velké by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Oproti většině jiných středních plemen, pro činčily velké raději volíme skutečně prostornější kotce. Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně.
Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, nežádoucí barva očí, skupina bílých chlupů apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.
Krmení
Činčila velká nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.
Manipulace a zdraví
Činčila velká náleží mezi plemena vhodná i pro začátečníky. Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné, byť je třeba si zvyknout na tyto rámcově větší králíky.
U činčily velké není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.
Podobná plemena
V rámci „králíkářského“ světa existují rámcově podobná plemena činčile velké (např. USA - American Chinchilla a Giant Chinchilla, Velká Británie - Chinchilla Giganta, ve východní Evropě je stále známá tzv. sovětská činčila, apod.). V podmínkách střední Evropy je nejvíce rozšířený kontinentální typ plemene. Výše uvedená plemena se od sebe liší především hmotností a tvarovými znaky.
Zajímavosti
Přestože to fenotypově není zřejmé, činčila velká má po stránce genetiky zbarvení blíže k albinotickým plemenům nežli k barevným.
Kontakty
Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků činčil velkých, webová stránka: https://www.klubcv.wz.cz . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.
Použitá literatura je dostupná u autora.
MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.