Dailenár (Dl)

Základní informace

Zkratka DI
Velikostní zařazení malá plemena
Hmotnost 3 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti divoce ohnivé
Stupeň rozšíření v ČR méně časté plemeno
Průměrná plodnost 5-6 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 1 - vhodné pro začátečníky

O plemenu

Plemeno dailenár se řadí mezi doposud méně chovaná malá plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 458 mláďat.

Vznik

Dailenár je reprezentantem malých plemen králíků. Nové plemeno vznikalo ve třicátých letech minulého století v Nizozemsku systematickým křížením více plemen; nejčastěji se uvádějí plemena belgický obr, novozélandský červený, tříslový a činčila. 

Za tvůrce plemene je považován G. W. A. Ridderhof z města Deil. Právě podle místa původu obdrželo nové plemeno název; uznání plemene tam proběhlo v roce 1940. Do jiných zemí však dailenár po válce pronikal pouze pozvolna (ve stejnou dobu u nás vzniklo podobné plemeno tzv. srnčí vyšlechtěné F. Urbanem, bohužel však následně zaniklo). 

Na základě zahraničních referencí o dailenárovi pak v 80. letech v Československu vzniklo několik chovů, jejíchž cílem bylo rozšířit zdejší populaci pro uznání, což se povedlo v roce 1986. Mimoto, po roce 1989 pak docházelo k importování dailenárů zejména z Rakouska a Německa s tím, že v tuzemsku se realizovalo prošlechťování. 

Od roku 1992 se chovatelé dailenárů mají možnost také sdružovat ve speciálním chovatelském klubu společně s plemenem činčila malá, typologicky velmi podobným plemenem.

Popis a charakteristika

Dailenár (zkratka Dl) představuje oblíbené malé plemeno s divoce ohnivým zbarvením srsti. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 2,75 – 3,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých králíků dailenárů je okolo 3 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je silná, široká v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 9,0 – 10,5 cm. Srst je normální. 

Plemenným znakem je zbarvení, resp. divoce ohnivá barva. Svrchní část je ohnivě červenohnědá, doplněná černým stínováním. Spodina těla je tříslová. Podsada je tmavě modrá, výrazně ohraničená mezibarva má sytě oranžovou barvu. Drápy jsou tmavě rohovité až černé, oči mají tmavě hnědou barvu.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro dailenáry by měla být min. 70 – 80 × 60 – 70 × 60 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně.

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, nežádoucí slabý projev ohnivé krycí barvy, skupina bílých chlupů apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. 

Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Dailenár nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Dailenár náleží mezi plemena velmi vhodná pro začátečníky. Přestože plemeno náleží k méně chovaným, v nedávné době se daří plemeni získávat nové příznivce, což je příznivou situací při obstarávání chovného materiálu v tuzemsku. 

Zacházení s tímto malým plemenem je poměrně snadné. U dailenára známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Zejména ve Francii a zemích Beneluxu existuje plemeno lotrinský kaštanový. V porovnání s dailenárem se jedná o rustikálnější, typologicky odlišné a rámcově drobnější plemeno, které má divoce ohnivé zbarvení, avšak spíše nahnědlé intenzity.

Zajímavosti

Zatímco v prvopočátcích chovu dailenára bylo v tuzemsku jen několik chovů, v nedávné době je tomu jinak; plemeno bylo u nás postupně prošlechtěno tuzemským nestorem chovu dailenárů Petrem Fasorou. 

V nedávné době se plemeni daří úspěšně získávat nové chovatele, především díky kvalitní klubové práci a početné propagaci plemene na výstavách celostátního charakteru.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků činčil malých a dailenárů, webová stránka: https://cincilamalaadailenar.webnode.cz/ . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

 

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.