Činčila malá (Čm)

O plemenu

Plemeno činčila malá se řadí mezi vysoce oblíbená a tradičně chovaná malá plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 910 mláďat.

Vznik

Činčila malá představuje typického reprezentanta ze skupiny malých plemen králíků. Vznik plemene je spjat se vznikem jejích charakteristického znaku – činčilové barvy srsti. 

Přestože o podobném zbarvení jsou kusé zmínky již v 19. století, systematické šlechtění nového plemene a přesnější informace jsou známy až z počátku 20. století. V tomto směru se jedná o francouzské plemeno vyšlechtěné v letech 1910 - 1913 tamním chovatelem M. Dybowski z převážně beverských, ruských a neušlechtilých divoce zbarvených králíků. 

Prvně bylo nové plemeno k vidění v dubnu 1913 na výstavě Societe Avicole de Saint-Maur; v listopadu stejného roku pak i na národní výstavě. V roce 1921 bylo plemeno schváleno francouzskou králíkářskou komisí.

Následné šíření po Evropě bylo umocněno imitací kožešiny hlodavce činčily pravé, velmi cenné a drahé kožešiny. K nám se toto plemeno dostalo již v roce 1922, o pět let později byl založen první speciální chovatelský klub, který ale později zanikl a v případě činčily malé byl znovuobnoven až v roce 1973.

Popis a charakteristika

Činčila malá (zkratka Čm) představuje oblíbené rámcově malé plemeno s činčilovým zbarvením srsti. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 2,50 – 3,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých králíků činčil malých je okolo 3 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je silná, široká v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 9,0 – 10,5 cm. Srst je normální. 

Plemenným znakem je zbarvení, resp. činčilová barva. Svrchní část je šedomodrá, lesklá a doplněná černým stínováním. Spodina těla je bílá až lehce šedobílá. 

Podsada je tmavě modrá, výrazně ohraničená mezibarva má bílou barvu. Drápy jsou tmavě rohovité až černé, oči mají tmavě hnědou barvu.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro činčily malé by měla být min. 70 – 80 × 60 – 70 × 60 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, nežádoucí příliš tmavá barvy srsti, skupina bílých chlupů apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. 

Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Činčila malá nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Činčila malá náleží mezi plemena velmi vhodná pro začátečníky. Vzhledem k tomu, že se jedná o běžné plemeno, není většinou problém se zabezpečením chovného materiálu. 

Zacházení s tímto malým plemenem je poměrně snadné. U činčily malé není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Činčila velká – mohutnější střední plemeno s běžnou hmotností okolo 5 kg má stejné zbarvení srsti, avšak odlišnou typičnost a jiné znaky.

Zajímavosti

V prvopočátcích chovu činčilových králíků se jednalo pouze o jediné plemeno – činčila. K rozdělení populace na mohutnější a původní menší podskupiny (posléze uznané jako samostatná plemena) došlo až v meziválečném období.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků činčil malých a dailenárů, webová stránka: https://cincilamalaadailenar.webnode.cz/ . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.