Míšeňský beran (MB)

Základní informace

Zkratka MB
Velikostní zařazení střední plemena
Hmotnost 5,0 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti stříbřité (v 6 barvách)
Stupeň rozšíření v ČR vzácné plemeno
Průměrná plodnost 5-7 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 1 - vhodné pro začátečníky

O plemenu

Plemeno míšeňský beran představuje vzácně rozšířené plemeno králíků v České republice. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 18 králíků.

Vznik

O vznik středně velkého beranovitého plemene se stříbřitostí se zasloužil německý učitel Leo Reck z Míšně. Jako první vznikli králíci v černé základní barvě, tito byli vystaveni v roce 1906. Následně vznikaly další základní barvy doplněné stříbřitostí. 

Do tuzemska byli míšeňští berani dovezeni králíkářským odborníkem a znalcem králíků beranů Bohuslavem Folprechtem, a to přímo z Míšně v roce 1930. Míšeňský beran se u nás však příliš nerozšířil, vždy byl málo chovaným plemenem. Přestože v dostupném zahraničí se dají zakoupit kvalitní chovná zvířata tohoto plemene, v současné době je jeho rozšíření v České republice skutečně vzácné.

Popis a charakteristika

Míšeňský beran (zkratka MB) je plemeno svěšenýma ušima a normální srstí uznané pouze ve stříbřitých barevných rázech. Hmotnost míšeňských beranů se má pohybovat mezi 4,50 až 5,50 kg, běžná hmotnost dospělých míšeňských beranů je okolo 5 kg. 

Všeobecné tvarové požadavky jsou shodné s jinými plemeny králíků. Tělo je zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je výrazná, kulatá, širokého profilu, s plnými skráněmi, klabonosá. Uši jsou svěšené, pevné a při měření přes hlavu měří 36,0 - 42,0 cm. 

Srst je normální. Míšeňský beran je uznán pouze ve stříbřitém zbarvení - jako divoce zbarvený, černý, modrý, havanovitý, žlutý (u těchto barev jsou některé konečky chlupů bílé a jiné jsou v příslušné základní barvě) a světlý (odpovídá zbarvení velkého světlého stříbřitého). Barva podsady, očí a drápů odpovídá konkrétnímu barevnému rázu.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro míšeňské berany by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. U míšeňských beranů černých, modrých a havanovitých je jejich základní barva srsti náchylná na tzv. rez způsobenou dlouhodobým slunečním světlem. Proto je vhodné, aby průčelí kotců byly situovány do krytých a zastíněných prostor. 

Negativně vyselektované králíky (např. bílá skupina chlupů, bílý dráp, apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Míšeňský beran nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Míšeňský beran nemá žádné zvláštní nároky na péči, nicméně zájemce o jeho chov musí počítat s faktem, že se v České republice plemeno chová minimálně. Proto bude nezbytné pravidelně zakoupit nepříbuzná chovná zvířata v zahraničí. 

Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné. U míšeňského berana není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Plemeno se zevnějškem podobným míšeňskému beranovi není známo.

Zajímavosti

Tuzemské historické publikace naznačují, že český králíkářský nadšenec Bohuslav Folprecht ještě před dovezením míšeňských beranů se pokoušel o vyšlechtění podobného plemene z domácích zdrojů. O dalším osudu těchto králíků však není nic známo.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků beranů, v současnosti bez klubového webu, kontaktní adresy představitelů klubu jsou uvedeny na svazovém webu www.cschdz.eu . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

 

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.