Kuní velký (Kuv)

O plemenu

Plemeno kuní velký se řadí mezi méně častá střední plemena králíků v ČR se značnou a zvyšující se popularitou. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 740 mláďat. Mírně převládá registrace hnědého rázu nad modrým.

Vznik

Kuní zbarvení u plemen králíků bylo známé již počátkem 20. století, a to ve více zemích. Ve středním tělesném rámci mu byla věnována později pozornost zejména v Rusku, nicméně jako čistokrevné plemeno se nikdy nerozšířilo za brány tehdejších králičích farem a postupně zaniklo. 

Myšlenku vyšlechtit nové středně velké plemeno s kuním zbarvením pro účely tuzemské produkce masa a pro obohacení výstav pojal Martin Vrána ze Zborovic na Kroměřížsku v 70. letech minulého století. Podle šlechtitelského plánu sestaveného Ing. Jaroslavem Fingerlandem začal provádět systematické křížení, především kuních (malé plemeno) a kalifornských králíků. Později vznikl i modrý ráz plemene. 

Kuní velký byl uznán v roce 1980. Šlechtění bylo zaměřeno především na stabilizaci zbarvení při zachování dobrých produkčních a reprodukčních znaků. Plemeno je dobře adaptováno na tuzemské podmínky chovu a představuje vhodné plemeno k produkci masa v extenzivních podmínkách.

Popis a charakteristika

Kuní velký (zkratka Kuv) je střední plemeno, které se vyznačuje zbarvením s kuními znaky. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 4,00 - 5,00 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých kuních velkých králíků je okolo 4,50 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Hlava je výrazná, široká v čele i nose, s plnými skráněmi. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 11,0 - 12,0 cm. 

Srst je normální. Plemenným znakem je kuní zbarvení. To je jedním z více typů projevu tzv. akromelanismu, což obecně znamená, že barva srsti na těle není jednolitá, ale okrajové části těla jsou tmavší. V případě kuního zbarvení má zbytek těla obecně světlejší barvu. Okrajové části kuního velkého těla jsou buď tmavě hnědé (hnědý ráz - Kuvh) anebo tmavě šedomodré (modrý ráz - Kuvm), přičemž plynule přecházejí do základní barvy pastelového odstínu. 

Na čele je světlejší partie, tzv. zrcadlo. Na hřbetě je také tmavší kuní pruh. Barva oční duhovky je tmavě hnědá (Kuvh) anebo šedomodrá (Kuvm) - vždy však doplněna o intenzivně karmínově červeně světélkující zornici. Drápy jsou rohovité. Barva podsady odpovídá barvě krycí srsti s tím, že bývá poněkud matnější.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro kuní velké králíky by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

V případě chovu králíků pro výstavy je nutné směřovat průčelí kotců do stínu, neboť dlouhodobé vystavení přímému slunečnímu světlu může způsobit specifickou vadu barvy srsti, tzv. rez. 

Negativně vyselektované králíky (např. bílá skupina chlupů, chybějící karmínová barva v očích, bílý dráp apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Kuní velký nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Kuní velký náleží mezi plemena, která lze jednoznačně doporučit pro začátečníky. Zájemce o chov láká netradiční zbarvení v kombinaci s produkčním tělesným rámcem plemene. 

V chovu se mimo králíků s požadovaným zbarvením vyštěpují také světlí a tmaví homozygoti, kteří se nevystavují, ale mohou se využít v chovu. 

Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné. U kuního velkého není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Kunímu velkému je částečně podobné plemeno siamský velký, další původní české plemeno. Siamský velký má rovněž akromelanistickou kresbu, avšak celkově zřetelně světlejšího odstínu.

Zajímavosti

Díky specifickému zbarvení srsti jsou mladí králíci vhodní pro výstavy až po konečném přelínání. S tímto ohledem je nutné správně načasovat připařovací sezónu a porody, aby mláďata do výstavní sezony stihla přelínat.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků masných plemen, webová stránka: https://www.kchkmp.wz.cz . 

Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.