Český luštič (ČL)

O plemenu

Plemeno český luštič se řadí mezi méně častá střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 639 mláďat.

Vznik

Vyšlechtění českého luštiče je poměrně přesně zdokumentováno, neboť se jednalo o cílené šlechtění. Myšlenku vyšlechtit králíka, který by v předpokládaném genotypu pro zbarvení srsti byl co nejvíce recesivní, měl přední králíkářský odborník Ing. Jaroslav Fingerland. Podle jeho šlechtitelského plánu pak posuzovatel králíků Václav Pém z Dolan u Kralup nad Vltavou začal v roce 1954 se systematickým vytvářením nového plemene. 

Při vzniku byla využita především plemena marburský a durynský. Nové plemeno bylo uznáno v roce 1959.

Plemeno je dlouhodobě adaptováno na tuzemské klimatické a chovatelské podmínky a vyniká skromností. Je zařazeno v tzv. genetických zdrojích plemen králíků České republiky a představuje jedinečný genofond, který je nezbytné udržovat (http://genetickezdroje.cz/).

Popis a charakteristika

Český luštič (zkratka ČL) je střední plemeno jemnějšího tělesného rámce se žlutavou krycí barvou doplněnou jemným pastelově modrým nádechem. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 3,50 - 4,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých českých luštičů je okolo 3,70 kg. 

Tělo je mírně zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Postoj je polovysoký. Hlava je výrazná, kulatá, širší v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 11,0 - 12,0 cm. 

Srst je normální. Barva krycí srsti je špinavě žlutá s jemně namodralým nádechem, který je výraznější na místech s kratší srstí. Barva podsady má co nejvíce připomínat barvu krycí srsti. Barva očí je hnědomodrá až šedomodrá, drápy jsou světle rohovité.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro české luštiče by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. tmavý odstín zbarvení, krátké uši, bílý dráp apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Český luštič nemá žádné zvláštní nutriční požadavky. Celkově se jedná o poměrně skromné plemeno.

Manipulace a zdraví

Český luštič náleží mezi plemena, která jsou za určitých podmínek vhodná i pro začátečníky. Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné. Všeobecně vzato, u českých luštičů není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

V Německu existuje podobné plemeno nazvané separator, které tam náleží mezi malá, ale rámcově mohutnější plemena (3,00 - 3,75 kg). Separator tam byl uznán až v roce 1991. 

Nizozemské plemeno beige (v překladu - béžový) vzniklo ve 30. letech v oblasti Rotterdamu v chovu G. Brinkse (nicméně podobné plemeno se vyskytovalo již o více jak 10 let dříve ve Velké Británii). Uznáno bylo v roce 1940, avšak následný rozvoj plemene byl na dlouhou dobu poznamenán díky druhé světové válce. Jedná se rovněž o malé plemeno (3,00 - 3,40 kg).

Vzhledem ke geograficko-společenské situaci, v tuzemsku vzniklí čeští luštiči představují samostatný genofond vyšlechtěný izolovaně od výše uvedených, barevně podobných, plemen ze západní Evropy.

Zajímavosti

Plemeno lze použít pro praktické ověřování základního genotypu pro zbarvení u jiných plemen. Např. při křížení s černě zbarveným protějškem, např. plemeno vídeňský černý, lze tohoto protějška považovat za čistokrevného, pokud se ve vrhu narodí jen mláďata druhé (tzn. zde černé) barvy.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků českých luštičů a českých červených, zatím nejsou zřízeny webové stránky. Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.