Kuní (Ku)

O plemenu

Plemeno kuní se řadí mezi ojediněle chovaná malá plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 158 mláďat. Modrý ráz se chová a vystavuje zřetelně více nežli hnědý.

Vznik

Plemeno kuní náleží k těm plemenům, která nemají jednotný původ, resp. zemi původu. 

Zřejmě nejstarší zmínky o králících s kuním zbarvením jsou z Francie (1919), kde tamní chovatel F. Fraineau zkřížil králici angory se samcem činčily a nově vyštěpené zbarvení prošlechtil. 

O několik let později jsou známy zprávy o podobných králících také z Anglie (D. W. Irwing), USA (O. Brock), Německa (Emil Thompsen) i Československa (Jar. Šafránek). Z pohledu tuzemského chovu kuních králíků mají největší význam králíci importovaní z Německa.

Popis a charakteristika

Kuní (zkratka Ku) představuje malé plemeno se akromelanistickým zbarvením s tím, že okrajové části jsou intenzivně tmavé a postupně přecházejí do světlejší barvy na těle. Požadovaná živá hmotnost plemene se má podle standardu pohybovat v rozmezí 2,50 – 3,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých králíků kuních je okolo 3 kg. 

Tělo je mírně zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je široká v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 9,0 – 11,0 cm. Srst je normální. Plemenným znakem je přítomnost kuních znaků; plemeno je uznáno v hnědém a modrém barevném rázu. Kuní hnědý má pastelově světle hnědou barvu, zatímco u kuního modrého je to pastelově světle šedomodrá barva. 

Kuní znaky představují intenzivně zbarvené uši, nosní maska, spodní části končetin, pírko, oční kroužky a skráňové skvrny vč. tmavšího kuního pruhu na hřbetě. Barva očí odpovídá barevnému rázu, zornice vždy výrazně nafialověle světélkuje. Drápy jsou rohovité, barva podsady má co nejvíce podobnou barvu jako krycí srst, event. je nepatrně méně intenzivní.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro kuní by měla být min. 70 – 80 × 60 – 70 × 60 cm (délka, hloubka, výška). Především v případě kuního hnědého je zapotřebí králíky ustájit v králíkárně tak, aby nebyli dlouhodobě vystaveni přímému slunečnímu světlu, neboť tím jejich barva srsti tzv. rezne. Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, slabě světélkující zornice, bílá podsada apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Kuní nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Kuní náleží mezi plemena vhodnější spíše pro pokročilé chovatele, kteří již mají s chovem králíků určité základní zkušenosti a návyky. V ohledu šlechtění lze za podstatné označit základní informace o genetickém založení tohoto zbarvení. 

Zacházení s tímto malým plemenem je poměrně snadné. U kuního není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Ve středním tělesném rámci existuje plemeno kuní velký, které bylo vyšlechtěno chovatelem Martinem Vránou ze Zborovic. Plemeno má shodné zbarvení, znaky typičnosti však odpovídají středním plemenům – průměrná hmotnost 4,5 kg.

Zajímavosti

Kuní zbarvení (podobně jako siamská barva) vykazuje určité změny v průběhu vývoje králíka a chovu během roku vůbec. Kuní znaky se zvýrazňují, jak mladí králíci rostou. Vrhy musejí být vhodně načasované, aby mladí králíci přelínali do požadovaného zbarvení; v něm jsou pouze malou část výstavní sezony. 

Mimoto, v rámci genetického založení zbarvení se v chovu tohoto plemene vyštěpují králíci se standardními kuními znaky (pro výběr, výstavy a další chov), celkově tmaví králíci (nevýstavní) a celkově příliš světlí králíci s ruským zbarvením (nevýstavní).

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků kuních, ruských a siamských, webové stránky https://klubkursi.estranky.cz/. Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.