Tříslový (T)

O plemenu

Plemeno tříslový se řadí mezi sice tradiční, ale méně chovaná malá plemena králíků v ČR. Nejvyšší popularitu mají třísloví v černém barevném rázu, ten tvoří více jak 90 % populace plemene tříslový.

V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 725 mláďat.

Vznik

Tříslový náleží k nejstarším kulturním formám domácího králíka. Vznik plemene lze víceméně označit za spontánní. Nové plemeno bylo vyšlechtěno v Anglii v druhé polovině 19. století z neušlechtilých parkových králíků a dále belgických obrů, holandských, zaječích a stříbřitých králíků. 

Jako nejvýraznější osoby v prvopočátcích systematického šlechtění tříslových černých (tzv. Black and Tan) jsou označováni chovatelé Cox a Purnell. Nejdříve vznikli třísloví v černém rázu, nejmladší jsou třísloví marburští (1927). 

Třísloví patří k dlouhodobě známým plemenům v tuzemsku, objevili se dokonce v prvním českém vzorníku plemen králíků (1922).

Popis a charakteristika

Tříslový (zkratka T) představuje malé plemeno s charakteristickým zbarvením srsti. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 2,50 – 3,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých králíků tříslových je okolo 3 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je silná, široká v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 9,0 – 11,0 cm. Srst je normální. 

Plemenným znakem je zbarvení, resp. tříslové znaky. Krycí barva srsti je sytě černá (v případě tříslových černých), sytě modrá (v případě tříslových modrých), sytě tmavě hnědá (v případě tříslových havanovitých) anebo světle pastelově modrá s lehkým nahnědlým nádechem (v případě tříslového marburského). 

Na této základní barvy jsou tříslové znaky, které jsou intenzivně červeno-oranžové – tvoří je olemování očí, nozder, skrání včetně mezisaničí, uší, zátylkový klín, malé skvrny u kořenů uší, spodina těla vč. prsou a spodní strany pírka a vnitřních ploch končetin. Navíc k tomu vystupují do zhruba ½ výšky boků tříslové konečky delších pesíků. 

Podsada a barva očí odpovídá základnímu barevnému rázu, drápy jsou rohovité.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro tříslové by měla být min. 70 – 80 × 60 – 70 × 60 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, slabší a rozkleslé uši, skupina bílých chlupů, světlé tříslo apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. 

Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Tříslový nemá žádné zvláštní nutriční požadavky. Intenzitu červeno-oranžové barvy lze před výstavní sezonou vylepšit zkrmováním krmiv s vyšším obsahem přírodních barviv (např. mrkev, řepa apod.).

Manipulace a zdraví

Tříslový náleží mezi plemena vhodná pro začátečníky. Mezi barevnými rázy plemene jsou v tuzemsku určité kvalitativní, ale i kvantitativní rozdíly. Nejprošlechtěnější v typičnosti i tříslových znacích jsou třísloví černí. Dostupnost a kvalita zejména tříslových modrých a tříslových marburských je u nás značně variabilní. 

Zacházení s tímto malým plemenem je poměrně snadné. U tříslového není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Nejsou známa podobná plemena.

Zajímavosti

Plemeno tříslový se podílelo na vzniku celé řady mladších plemen a rázů, kde vnášelo především geny pro ohnivé zbarvení.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků tříslových, webové stránky https://trislaci.webnode.cz/ . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.