Stříbřitý (S)

Stříbřitý žlutý z chovu Ing. Zbyňka Kopřivy
Stříbřitý - vyrovnaná a vysoce kvalitní kolekce stříbřitých černých od úspěšného chovatele Davida Chalupy, 2017

Základní informace

Zkratka S
Velikostní zařazení malá plemena
Hmotnost 3 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti stříbřitost na základní krycí barvě
Stupeň rozšíření v ČR velmi časté plemeno
Průměrná plodnost 5-6 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 1 - vhodné pro začátečníky

O plemenu

Plemeno stříbřitý se řadí mezi značně oblíbená a dosti chovaná malá plemena králíků v ČR, resp. jedná se nejpočetnější malé plemeno. 

V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 2670 mláďat. Největší počty registrovaných mláďat vykazují stříbřitý ve žlutém a černém rázu, naopak nejnižší stříbřití havanovití.

Vznik

Stříbřitý se bezpochyby řadí k nejstarším kulturním formám domestikovaného králíka. Nejčastěji je zmiňován v souvislosti s Anglií od poloviny 17. století. Avšak se zdá, že vlastní původ je asijský a do Evropy byli tito králíci dovezeni námořníky z oblasti jihovýchodní Asie. 

Nicméně sofistikované šlechtění nejvíce proběhlo v Anglii a také Francii, kde se později stříbřití králíci segmentovali do vícero plemen.

U nás se plemeno chová od konce 19. století s tím, že jej nejvíce propagoval zakladatel tuzemského chovu domácích králíků Jan Václav Kálal, který jej choval od roku 1892. Popularita plemeni vydržela až do nynějších časů.

Popis a charakteristika

Stříbřitý (zkratka S) představuje malé plemeno, u nějž je základní krycí barva doplněna o znak pravidelné stříbřitosti. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 2,50 – 3,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých stříbřitých králíků je okolo 3 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je silná, široká v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 8,5 – 10,5 cm. Srst je normální. 

Plemenným znakem je stříbřité zbarvení, tzn. střídání barevných a stříbřitě bílých konečků pesíků. Základní krycí barva je divoce zbarvená, černá, modrá, havanovitá či žlutá. 

Stříbřitost má být co nejvíce pravidelná, včetně hlavy, končetin a pírka. Mimoto, stříbřitý ve světlém rázu má výraznější stříbřitost odpovídající velkému světlému stříbřitému. Barva očí a podsady a event. mezibarva odpovídá barevnému rázu. Drápy jsou rohovité.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro stříbřité by měla být min. 70 – 80 × 60 – 70 × 60 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně, zejména samci bývají často dosti temperamentní. 

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, málo výrazná stříbřitost, skupina celobílých chlupů apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. 

Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Stříbřitý nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Stříbřitý náleží mezi plemena velmi vhodná pro začátečníky. Začínající chovatel ocení zpravidla bezproblémovou plodnost a celkovou vitalitu, někdy až dosti živý temperament těchto králíků. 

Zacházení s tímto malým plemenem je poměrně snadné. U stříbřitého není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Plemenné standardy stříbřitého se v rámci Evropy poněkud rozcházejí, zejména v ohledu hmotnosti, délky uší, ale i uznaných barevných rázů či dokonce odstínů. V každém případě však jde i v zahraničí o značně chované a oblíbené plemeno.

Zajímavosti

Stříbřitý, jakožto jedno z nejstarších plemen králíků, mělo zásadní vliv na šlechtění mnoha historicky mladších plemen.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků stříbřitých malých, webové stránky https://stribritymaly.webgarden.cz/. Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

 

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.