Holandský (Ho)

O plemenu

Plemeno holandský se řadí mezi méně častá plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 674 mláďat. Nejvyšší stavy byly zaznamenány v rámci černého, divoce zbarveného, havanovitého, žlutého a modrého rázu.

Vznik

Holandský se řadí mezi nejstarší plemena králíků, společně s ruským, stříbřitým a angorou. Předkové dnešních holandských byli tzv. brabantští králíci exportovaní z oblasti severní Francie, Belgie a Nizozemska do Anglie jako jateční králíci. Jednalo se o různobarevné strakaté králíky. 

Někteří z těchto králíků se zajímavou kresbou unikli předem určenému osudu a angličtí chovatelé z nich vytvořili dnešní plemeno holandský. V anglofonních zemích bylo nové plemeno (a tento typ kresby vůbec) označováno jako Dutch, a to platí až doposud. 

Systematická pozornost tam těmto králíkům byla věnována především v druhé polovině 19. století a moderní formu plemene lze považovat za jedno z nejvíce prošlechtěných plemen králíka domácího.

Popis a charakteristika

Holandský (zkratka Ho) představuje malé plemeno s charakteristickým zbarvením podloženým holandskou strakatostí. Požadovaná živá hmotnost plemene se má podle standardu pohybovat v rozmezí 2,50 – 3,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých králíků holandských je okolo 3 kg. 

Tělo je mírně zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je široká v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 9,0 – 11,0 cm. Srst je normální. 

Plemenným znakem je charakteristická kresba na hlavě, trupu a pánevních končetinách. Na hlavě je lícní kresba, která oválovitě pokrývá značnou část hlavy a obličeje. Na trupu je kresba zastoupena tzv. prstencem, rovnou a přesnou linií rozdělující přední bílou a zadní pigmentovanou část. Přední polovina nártu, která je bílá se nazývá manžeta. 

Barva očí, podsada a eventuálně mezibarva odpovídá konkrétnímu barevnému rázu. Drápy jsou bílé.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro holandské by měla být min. 70 – 80 × 60 – 70 × 60 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, nestandardní kresba, silné promíšení kresebných celků bílými chlupy apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. 

Nestandardně zbarvení holandští králíci jsou velmi vhodní pro jatečné zpracování. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Holandský nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Holandský náleží mezi plemena vhodnější spíše pro pokročilé chovatele, kteří již mají s chovem králíků určité základní zkušenosti a návyky. 

Holandská strakatost je poměrně obtížná na šlechtitelskou práci a techniku plemenitby. Ve vrhu od dvou standardně zbarvených rodičů se vystavuje celá řada barevných mezitypů – nestandardních mláďat. S tímto musí budoucí chovatel holandských počítat. 

Zacházení s tímto malým plemenem je poměrně snadné. U holandského není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Plemeno má unikátní zbarvení.

Zajímavosti

Čeští chovatelé holandských králíků jsou známi chovem a šlechtěním vzácných či rovnou nových barevných rázů Ho. Zde je vhodné zmínit např. chovatele Romana Váchu (vyšlechtil Ho v barvě rysa) anebo Ing. Vladimíra Bradnu (věnuje se zejména Ho v izabelové barvě, a to i v zakrslé formě).

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků holandských, webové stránky http://www.holandsky-kralik.wz.cz/. Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.