Vídeňský modrošedý (Vmš)

Základní informace

Zkratka Vmš
Velikostní zařazení střední plemena
Hmotnost 4,50 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti divoce modré
Stupeň rozšíření v ČR ojedinělé plemeno
Průměrná plodnost 7-9 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 1 - vhodné pro začátečníky

O plemenu

Plemeno vídeňský modrošedý se řadí mezi ojedinělá střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 376 mláďat. 

Drtivá většina těchto mláďat byla registrována přes okresní organizace, kde v poslední době dochází k postupnému zvyšování počtu okresů, kde se vídeňský modrošedý chová.

Vznik

Vídeňští králíci s tzv. divoce modrým zbarvením se pravidelně vyskytovali již v minulosti při vzniku vídeňského modrého a jiných plemen. Pozornost jim však byla věnována až později v Německu, kde ve 30. letech minulého století bylo nové plemeno uznáno. Pro nezájem chovatelů byl však vídeňský modrošedý vyřazen z tamního vzorníku v roce 1961. 

Ke znovuobnovení plemene došlo opět v Německu o více jak 30 let později, a to i za přispění českého chovatele Josefa Zusky. Následně bylo plemeno v Německu znovu uznáno, posléze došlo k uznání také v České republice a od té doby se plemeni u nás poměrně daří, byť patří k nejméně chovaným tzv. „vídeňákům“.

Popis a charakteristika

Vídeňský modrošedý (zkratka Vmš) je střední plemeno, které se vyznačuje divoce modrým zbarvením. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 4,25 - 5,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých vídeňských modrošedých králíků je okolo 4,50 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Hlava je výrazná, široká v čele i nose, s plnými skráněmi. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 11,0 - 13,0 cm. 

Srst je normální. Plemenným znakem je zbarvení, resp. divoce modrá barva. Tzv. divoké znaky zůstávají bílé až šedobílé. Zátylkový klín a skvrny u pohlaví jsou nahnědlé, oči jsou šedomodré, drápy mají rohovitou barvu. Podsada má být tmavě šedomodrá, mezibarva je žlutohnědá, zpravidla o slabší intenzitě. Velmi častou vadou u obecně divoce modrého zbarvení je světlá až šedobílá podsada v zátylku - při nákupu chovných králíků lze doporučit brát v potaz i tento znak a před koupí králíka jej zkontrolovat!

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro vídeňské modrošedé králíky by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. nežádoucí odstín srsti, šedobílá podsada apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Vídeňský modrošedý nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Vídeňský modrošedý náleží mezi plemena vhodná i pro začátečníky. Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné. 

U vídeňského modrošedého není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Vídeňskému modrošedému jsou nejvíce podobní jiní tzv. vídeňští králíci. V řadě zemí (např. Česká republika, Slovenská republika, Polská republika, SRN aj.) se jedná o samostatná plemena, která jsou si podobná tělesným rámcem, liší se především barvou srsti. 

V některých dalších zemích (např. Velká Británie) se jedná pouze o jedno plemeno (vídeňský) s více uznanými barevnými rázy.

Zajímavosti

Popularita plemene vídeňský modrošedý má v České republice převážně stoupající trend. Řada jeho chovatelů a příznivců oceňuje produkční význam plemene daný středním rámcem při kombinaci se vskutku nevšední barvou srsti.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů vídeňských plemen králíků, webová stránka: https://www.videnstikralici.webnode.cz . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

 

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.