Německý velký stříbřitý (Nvs)

Základní informace

Zkratka Nvs
Velikostní zařazení střední plemena
Hmotnost 4,50 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti stříbřitost na základní krycí barvě
Stupeň rozšíření v ČR vzácné plemeno
Průměrná plodnost 7-9 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 1 - vhodné pro začátečníky

O plemenu

Plemeno německý velký stříbřitý se řadí mezi vzácná střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 13 mláďat. S německými velkými stříbřitými se lze setkat až spíše na velkých výstavách.

Vznik

Plemeno německý velký stříbřitý má původ skutečně v Německu. Již v 90. letech 19. století byli velcí stříbřití králíci vyšlechtěni Davidem Gartnerem. Přestože tito králíci byli vystaveni na výstavě v Lipsku (1900), nebyl o ně zájem a nakonec zanikli. 

Přesto však snaha D. Gartnera nebyla marná, v průběhu šlechtění se vyštěpili rezavě šedí králíci, kteří byli později uznáni pod názvem durynští. Za více oficiálním vyšlechtěním velkého stříbřitého králíka stojí skupina chovatelů okolo G. Steina z Detmoldu, jako první byli vyšlechtěni němečtí velcí stříbřití v černém a divokém rázu, slibný start plemene byl však poznamenán smrtí jeho šlechtitele. Modří vznikli v roce 1905 v chovu Friedricha Nagelem z Neudietendorfu, žlutí pak byli vyšlechtěni Hansem Patzem a uznáni až v roce 1974. 

Plemeno se vždy řadilo k těm méně rozšířeným, avšak o to víc je pokaždé obohacující jej na výstavách vidět.

Popis a charakteristika

Německý velký stříbřitý (zkratka Nvs) představuje vzácně chované středně velké stříbřité plemeno. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 4,25 - 5,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých německých velkých stříbřitých je okolo 4,5 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Hlava je silná, široká v čele. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 12,0 - 14,0 cm. 

Srst je normální. Plemenným znakem je zbarvení, resp. stříbřitost. Základní barva je divoce zbarvená, černá, modrá, havanovitá anebo žlutá. Efekt stříbřitosti způsobují bílé konečky některých pesíků, stříbřitost musí být rovnoměrná. Barva podsady, drápů a očí odpovídá konkrétnímu barevnému rázu.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro německé velké stříbřité by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Oproti většině jiných středních plemen, pro německé velké stříbřité raději volíme skutečně prostornější kotce. Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, slabá stříbřitost, skupina bílých chlupů apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Německý velký stříbřitý nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Chov německého velkého stříbřitého lze doporučit i začátečníkům, po stránce chovu nemá plemeno žádné zvláštní nároky. Snad jen u německých velkých stříbřitých černých, modrých a havanovitých je základní barva jejich srsti náchylná na tzv. rez způsobenou dlouhodobým slunečním světem, a proto je nutné průčelí kotců situovat do stínu. 

Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné. U německého velkého stříbřitého není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Německý velký stříbřitý nemá zřetelnou obdobu mezi plemeny králíků. Po stránce zbarvení je mu podobné malé plemeno stříbřitý, které má však odlišnou typičnost a přibližně poloviční hmotnost.

Zajímavosti

V rámci barevných rázů německého velkého stříbřitého není uznán stříbřitý světlý ráz, neboť by se do značné míry překrýval s velkým světlým stříbřitým.

Kontakty

V rámci struktury České svazu chovatelů, z. s. není pro německé velké stříbřité ustanoven speciální chovatelský klub. V případě zájmu o plemeno podá více informací a kontaktů autor článku.

 

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.