Německý obrovitý strakáč (NoS)

O plemenu

Plemeno německý obrovitý strakáč se řadí mezi méně často vystavovaná, ale stále relativně dostupná plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 849 mláďat, z toho nejvíce v černém barevném rázu (656). 

Zájemce o chov NoS nesmí překvapit ceny za chovná zvířata, které se běžně pohybují na tuzemských velkých výstavách od 1000 do 1500 Kč. Na velkých zahraničních výstavách je běžná cena za kvalitního německého obrovitého strakáče okolo 100 - 120 EUR.

Při formulaci ceny je nezbytné brát v potaz nároky plemene na chov - viz dále.

Vznik

Předci současných německých obrovitých strakáčů pocházeli ze západní Evropy. Nejčastěji skloňovanou lokalitou je oblast Lotrinsko na hranicích dnešního Německa a Francie, kde nejpozději v druhé polovině 19. století byli tito velcí strakatí králíci popisováni. Vzhledem k pohraničnímu území dodnes není (a zřejmě ani nebude) mezinárodně zcela vyřešena otázka konkrétní země původu. 

Na vzniku budoucího nového plemene se podíleli zejména belgičtí obři, francouzští berani a velcí stájoví neušlechtilí králíci. Původně se noví velcí a strakatí králíci chovali jen pro maso, bez výstavních ambicí. Za výstavním exteriérem německých obrovitých strakáčů, jak je známe nyní, stojí zejména snahy německého chovatele Otto Reinhardta a jeho spolupracovníků po přelomu 19. a 20 století. Během následujícího století se plemeno již profilovalo jako čistě sportovní, tzn. pro výstavní účely.

Popis a charakteristika

Německý obrovitý strakáč je velké plemeno, které se vyznačuje značnou mohutností všech tělesných partií. Po belgickém obru je to druhé největší plemeno králíků. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 6,0 až 10,0 kg, nicméně většina tuzemských dospělých německých obrovitých strakáčů váží mezi 7,0 a 8,0 kg. 

Hlava je výrazná, široká, u samců mírně klabonosá. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří minimálně 17 a více cm. Srst je normální. Plemenným znakem je zbarvení, resp. anglická strakatost s pravidelně rozmístěnými kresebnými celky. Stejný typ strakatosti má i střední plemeno český strakáč (cca poloviční velikost). Kresba hlavy zahrnuje motýlek, oční kroužky, skráňové skvrny a zbarvené uši. Kresbu těla tvoří podélný pruh nad páteří (tzv. úhoř) a skvrny boční kresby. Předepsána je velikost, počet a utváření kresebných celků. Podkladová barva je vždy bílá. 

Německý obrovitý strakáč je uznán v řadě barevných rázů - barev kresby. Dominantně se u nás i v zahraničí chovají němečtí obrovití strakáči černí, méně pak modří a havanovití. Další barvy se šlechtí.

Německý obrovitý strakáč patří k náročnějším plemenům králíků. Při zvažování jeho chovu musí být brány ve zřeteli především jeho adekvátní nároky na krmivovou základnu, ustájovací prostory a manipulaci.

Ustájení

Běžná velikost kotců pro německé obrovité strakáče měla být min. 120 – 150 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Pozitivně selektovaná mláďata určená pro výstavní účely a chov je vhodné od tří měsíců věku ustájit samostatně s ohledem na individuální péči a prostor. 

Vzhledem k tomu, že při chovu německých obrovitých strakáčů se počítá také s významnou částí nestandardně strakatých mláďat, je vhodné u těchto realizovat krátký výkrm do 4 - 5 měsíců a následné kulinářské zužitkování. V takovém případě většina chovatelů německých obrovitých strakáčů volí skupinové ustájení těchto jatečních králíků v prostorném kotci ve stáji na hluboké podestýlce.

Krmení

Co se týče potřeby krmiv, je třeba počítat především se značným množstvím objemného krmiva. Rovněž musejí být k dispozici adekvátní suché prostory na uskladnění sena a slámy. Plemeno jako takové není nijak náročné na skladbu krmné dávky, králíci celkově vynikají dobrou žravostí a zužitkováním jadrných krmiv s čímž je nezbytné počítat.

Manipulace a zdraví

Manipulace z německého obrovitého strakáče činí méně vhodné plemeno pro chovatele - začátečníky. Při chovu německých obrovitých strakáčů je nezbytné si uvědomit, že fixace a manipulace s tak velkým králíkem (běžně 7 - 8 kg) může činit značné fyzické obtíže. Obzvláště pokud se začínající chovatel obává správné techniky manipulace, může dojít k poranění zvířete, ale také člověka. 

Také však lze doporučit větší opatrnost při manipulaci s králíkem ve smyslu, že by se měla minimalizovat manipulace s boltci (např. při přetočení králíka - prohlídka břicha, zubů, hlavy apod.), neboť při vyloženě nadměrně silném stisku hrozí pohmoždění ušní chrupavky. 

Základy správné manipulace s králíky byly publikovány v časopise Fauna v roce 2019. Co se týče zdravotního stavu, německého obrovitého strakáče lze označit za poměrně nenáročné a odolné plemeno.

Podobná plemena

Jiné plemeno s pravidelnou anglickou strakatostí v kombinaci s velkým tělesným rámcem není známo. Nicméně německý obrovitý strakáč se však v jistých evropských i zámořských zemích nazývá rozdílně.

Zajímavosti

Vzhledem ke genetickému založení strakatosti, při připáření dvou výstavních německých obrovitých strakáčů se teoreticky (a často i prakticky) ve vrhu objeví celkem tři zbarvení mláďat rozdílná distribucí barvy. První formou jsou tzv. mlynáři (tzv. genotypu KK), který mají pouze slabé náznaky kresby, neregistrují se a ani k chovu se nevyužívají. 

Druhou formou jsou tzv. kominíci, tzn. celobarevní králíci - bez kresby (genotyp kk). Např. od NoS černých to jsou zcela celočerní králíci. Tito kominíci se mohou registrovat a tetovat, ale výstav se neúčastní. Kominíci se však mohou i tak zařadit do chovu „klasických“ strakatých NoS, kdy pro tyto kominíky neplatí podmínka ocenění. 

Relativně standardně strakatí králíci (heterozygotní genotyp Kk) jsou třetím typem králíků, kteří se ve vrhu NoS vyskytují. U těchto králíků se následně provádí selekce a vybraná zvířata s odpovídajícím zevnějškem se účastní výstav.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků německých obrovitých strakáčů, webová stránka: https://www.nemeckyobrovitystrakac.huu.cz/ . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.