Český černopesíkatý (Ččp)

O plemenu

Plemeno český černopesíkatý se řadí mezi méně chovaná malá plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 709 mláďat.

Vznik

Za vznikem českého černopesíkatého stál chovatel a posuzovatel králíků František Provazník z Holic na Pardubicku. Vznik nového plemene byl cílený, použiti byli zejména stříbřití žlutí a činčily malé. 

Následné selekce se zaměřovaly na výběr co nejsvětleji zbarvených králíků s jemným popelavým odstínem pesíkování. 

Plemeno bylo u nás uznáno v roce 1975 a vždy patřilo spíše k těm plemenům, které mají spíše užší okruh obdivovatelů. Plemeno je dlouhodobě adaptováno na tuzemské klimatické a chovatelské podmínky a vyniká skromností. Je zařazeno v tzv. genetických zdrojích plemen králíků České republiky a představuje jedinečný genofond, který je nezbytné udržovat (http://genetickezdroje.cz/).

Popis a charakteristika

Český černopesíkatý (zkratka Ččp) představuje malé plemeno s černopesíkatým zbarvením srsti. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 2,50 – 3,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých králíků českých černopesíkatých je okolo 3 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je silná, široká v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 9,0 – 11,0 cm. Srst je normální. 

Plemenným znakem je černopesíkaté zbarvení. Krycí barva srsti je čistě bílá. Na ní se co nejrovnoměrněji rozprostírají tmavší šedočerné konečky pesíků, které mírně převyšují krycí srst a tvoří jemný tzv. závoj. Divoké znaky včetně spodiny těla jsou bílé. 

Podsada je bílá, oči jsou tmavě hnědé, drápy rohovité.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro české černopesíkaté by měla být min. 70 – 80 × 60 – 70 × 60 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, výrazně tmavý závoj anebo skupina celočerných chlupů, tmavá podsada apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. 

Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Český černopesíkatý nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Český černopesíkatý náleží mezi plemena velmi vhodná pro začátečníky. Vzhledem k tzv. aguti faktoru je nutné si vyzkoušet připařování králíků (partnerů) s různým stupněm pesíkování; to je jeden z rozdílů oproti plemenům králíků se základními barvami (např. bílá, černá, modrá apod.). 

Zacházení s tímto malým plemenem je poměrně snadné. U českého černopesíkatého není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

V Německu existuje podobné malé plemeno – černopesíkatý, které tam bylo uznáno až výrazně později, v roce 1991. V Chorvatsku probíhá šlechtění černopesíkatého plemene ve velkém tělesném rámci.

Zajímavosti

Český černopesíkatý byl v roce 2012, 2014 a 2019 díky iniciativě chovatele a posuzovatele králíků Bc. Adama Hellingera úspěšně exportován do Spojených států amerických, kde se slibně pokračuje uznávací proces tohoto plemene. 

V současné době je tato populace rozšířena mimo Severní Ameriku také v Thajsku a Japonsku, kde nedošlo ke vzniku samostatných národních chovatelských svazů, ale chovatelé z těchto zemí se stali členy severoamerické ARBA. 

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků českých černopesíkatých, webové stránky https://ah-kralici.estranky.cz/. Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.