Tříbarevný strakáč (TS)

O plemenu

Plemeno tříbarevný strakáč se řadí mezi vyloženě vzácná střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem pouze 8 mláďat.

Vznik

Tříbarevný strakáč byl vyšlechtěn ve více zemích. Historicky starší genofond (tzv. rýnský strakáč) byl vyšlechtěn počátkem 20. století německým chovatelem Josefem Heintzem; prvně byli tito králíci vystavováni v roce 1905. 

Nezávisle pojal stejnou myšlenku český chovatel Václav Hrubý z Plzně, který vyšlechtil podobné králíky v letech 1908 - 1914 a následně jim dal jméno plzeňský strakáč, plemeno bylo později uznáno. 

V druhé polovině 20. století došlo u nás k syntéze plzeňského strakáče s českým strakáčem (zejména po roce 1980), čímž vznikl jeho černožlutý ráz. Co se týče rýnských strakáčů z pocházejících z Německa, tito byli dříve a jsou i nyní „diplomaticky“ nazýváni jako tříbarevní strakáči, a to jak v českém, tak i evropském vzorníku.

Popis a charakteristika

Tříbarevný strakáč (zkratka TS) je střední plemeno s pravidelnou černožlutou strakatostí na hlavě a těle. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 3,75 - 4,75 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých tříbarevných strakáčů králíků je okolo 4,3 kg. 

Tělo je mírně zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Postoj je polovysoký. Hlava je výrazná, kulatá, širší v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 11,0 - 13,0 cm. 

Srst je normální. Kresba je typickým znakem plemene, jedná se tzv. pravidelnou anglickou strakatost (lokus K) typu českého strakáče. Podkladová barva je bílá. Kresba hlavy se skládá z pravidelných očních kroužků, skráňových skvrn (po jedné pod každým kroužkem), motýlku na nosní partii a pigmentovaných uší. Ke kresbě těla náleží nepřerušovaný hřbetní pruh (2 - 3 cm šířky) začínající v zátylku a končící u kořene pírka, a dále boční kresba skládající se z 4 - 9 skvrn kruhovitého tvaru na zadní partii těla a stehen. 

Všechny znaky musejí být přesně ohraničené a výrazné. Barva kresby kombinací černé a žluté barvy, všechny kresebné znaky musejí být dvoubarevné, s výjimkou skráňových skvrn. Povrch pírka je rovněž pigmentovaný. Barva očí je hnědá, drápy jsou bílé.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro tříbarevné strakáče by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. nestandardní kresba, krátké uši , pigmentovaný dráp apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců, totéž lze provést s většinou tzv. kominíků od tříbarevných strakáčů. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Tříbarevný strakáč nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Tříbarevný strakáč náleží mezi plemena, která lze doporučit spíše poněkud pokročilým chovatelům se znalostmi o chovu a šlechtění králíků. Vzhledem ke šlechtitelským nárokům na kresbu, chov tříbarevného strakáče vyžaduje určité zkušenosti a v neposlední řadě trpělivost.

 Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné, některé tříbarevné strakáče však lze obecně označit za temperamentnější, což je nezbytné brát v potaz při manipulaci. 

Všeobecně vzato, u tříbarevných strakáčů (standardní heterozygoti Kk) není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Co se týče situace v České republice, tříbarevnému strakáči je po stránce zbarvení podobný český strakáč v černožlutém rázu, nicméně charakterističtí reprezentanti se zřetelně liší hmotností, typičností a počtem skvrn boční kresby. V Německu je uznáno plemeno rýnský strakáč (v původním názvu), prakticky shodné s u nás uznaným tříbarevným strakáčem. V anglofonních zemích je toto plemeno často nazýváno jako Rhinelander.

Zajímavosti

Ve vrhu tříbarevných strakáčů se vyštěpují 3 formy zbarvení: relativně standardní strakáči, králíci se slabou kresbou (tzv. mlynáři) a celopigmentovaní králíci bez kresby (tzv. kominíci). Vybraní kominíci mohou být registrováni, tetováni a použiti v chovu, avšak se nevystavují (výjimka v registračním řádu).

Kontakty

V rámci struktury Českém svazu chovatelů, z. s. není pro tříbarevné strakáče ustanoven speciální chovatelský klub. V případě zájmu o plemeno podá více informací a kontaktů autor článku.

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.