Vídeňský šedý (Vš)

Vídeňský šedý 0,1 z výstavy Moravia Brno, 2018, chovatel Antonín Stehlík
Vídeňský šedý 1,0 ze speciální výstavy Úvaly 2013

Základní informace

Zkratka
Velikostní zařazení střední plemena
Hmotnost 4,50 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti divoké zbarvení
Stupeň rozšíření v ČR běžné plemeno
Průměrná plodnost 7-9 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 1 - vhodné pro začátečníky

O plemenu

Plemeno vídeňský šedý se řadí mezi běžná a oblíbená střední plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 1553 mláďat, převážně přes okresní registraci.

Vznik

Rámcově poněkud větší králíci zbarvením připomínající původní králíky divoké byli známi v řadě zemí již po několik staletí. Zřejmě největší význam pro vznik kulturního středního plemene měly chovy na území dnešního Německa v oblasti města Chemnitz, kde se již od poloviny 19. století takovým králíkům začala věnovat pozornost. 

V roce 1893 bylo v německém vzorníku zařazeno plemeno „německý“ s divokou barvou srsti a hmotností okolo 2,5 kg. Přes společensko-hospodářské nesnáze, které tam přinesl počátek a první tři desetiletí 20. století, bylo nové plemeno uznáno v roce 1936, především díky snaze chovatele Gustava Korn d´Eislingena z Würtemberska. Již o dva roky později byl však standard plemene stáhnut. 

V následujících letech tam byla snaha plemeno zvětšit s cílem vytvoření „univerzálního“ středního plemene nazvaného „německé“. To se však povedlo jen zčásti a ani po druhé světové válce se plemeni příliš dobře nevedlo, nicméně od roku 1962 je uznáno v německém standardu pod současným názvem. Od té doby se stalo značně populárním jak v Německu, tak i po celé kontinentální Evropě.

Popis a charakteristika

Vídeňský šedý (zkratka Vš) je střední plemeno, které se vyznačuje divokým zbarvením. Požadovaná živá hmotnost se má podle standardu plemene pohybovat v rozmezí 4,00 - 5,00 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých vídeňských šedých králíků je okolo 4,50 kg. 

Tělo je zavalité, válcovitého tvaru, rovnoměrně osvalené. Hlava je výrazná, široká v čele i nose, s plnými skráněmi. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 10,5 - 12,0 cm. 

Srst je normální. Plemenným znakem je zbarvení, resp. divoká barva. Svrchní zbarvení připomíná přibližně barvu ornice, je doplněna černým stínováním (v zahraničí známo jako tzv. ticking fenomén) a celkově vychází ze zbarvení králíka divokého. Tzv. divoké znaky zůstávají bělavé až bílé. Zátylkový klín a skvrny u pohlaví jsou nahnědlé, oči jsou tmavě hnědé, drápy mají tmavě rohovitou až černou barvu. Podsada má být tmavě modrá až modrošedá, zřetelně ohraničená mezibarva je rezavě hnědá.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro vídeňské šedé králíky by měla být min. 80 – 100 × 70 – 80 × 70 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. nežádoucí odstín srsti, bílá skupina chlupů, chybějící mezibarva apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Vídeňský šedý nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Vídeňský šedý náleží mezi plemena, která lze jednoznačně doporučit pro začátečníky. Zacházení s tímto středním plemenem je poměrně snadné.

U vídeňského šedého není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Vídeňskému šedému jsou nejvíce podobní jiní tzv. vídeňští králíci. V řadě zemí (např. Česká republika, Slovenská republika, Polská republika, SRN aj.) se jedná o samostatná plemena, která jsou si podobná tělesným rámcem, liší se především barvou srsti. 

V některých dalších zemích (např. Velká Británie) se jedná pouze o jedno plemeno (vídeňský) s více uznanými barevnými rázy. 

V západní Evropě (zejména Francie, Belgie) jsou známa divoce zbarvená plemena normandský a steenkonijn; jsou to vesměs původní, méně prošlechtěná, rámcově poněkud menší plemena. U nás se tato nechovají.

Zajímavosti

Plemeno se v nedávné době stalo značně populárním. Dokazují to početní stavy registrace mláďat vídeňských šedých, kdy v roce 1990 představovalo toto plemeno pouze 0,3 % podíl mezi chovanými středními plemeny. V roce 2019 je to již 4,2 % podíl. Přestože jsou to obecně malá čísla, jedná se o velký vzrůst, který je v současnosti zřejmý na velkých výstavách v České republice.

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů vídeňských plemen králíků, webová stránka: https://www.videnstikralici.webnode.cz . Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

 

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.