Siamský (Si)

Základní informace

Zkratka Si
Velikostní zařazení malá plemena
Hmotnost 3 kg
Typ srsti normální
Zbarvení srsti siamské žluté anebo siamské modré
Stupeň rozšíření v ČR vzácné plemeno
Průměrná plodnost 5-6 mláďat
Stupeň náročnosti na chov 2 - vhodné pro pokročilé chovatele

O plemenu

Plemeno siamský se řadí mezi vzácně chovaná malá plemena králíků v ČR. V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 51 mláďat, přibližně stejným dílem s ohledem na žlutý a modrý barevný ráz plemene.

Vznik

Králíci se siamským zbarvením se pravděpodobně vyštěpovali již při vzniku kuních králíků, avšak jim nebyla věnována pozornost. Zřetelněji se o nich literatura zmiňuje až v souvislosti s předním německým chovatelem Friedrichem Joppichem, který se jim určitý čas věnoval a v roce 1934 párek těchto králíků vystavil na výstavě v Rotterdamu, kde tito králíci obdrželi první cenu a byli prodáni, čímž jejich stopa končí.

Posléze se podobní králíci chovali v rámci výzkumných záměrů v Berlíně-Dahlemu pod vedením profesora Nachtsheima, posléze byl jejich chov ukončen. Na základě těchto informací tuzemský posuzovatel králíků Ing. Jaroslav Fingerland počátkem 70. let vyšlechtil siamské z domácích zdrojů a vystavil je v roce 1972 na celostátní výstavě mladých králíků v Chotěboři. 

Plemeno však nenalezlo větší okruh příznivců, což trvá až doposud, kdy probíhá především dovoz králíků ze západní Evropy, zejména v rámci spolupráce s německými, eventuálně nizozemskými chovateli.

Popis a charakteristika

Siamský (zkratka Si) představuje malé plemeno se zajímavým zbarvením, které připomíná zbarvení siamské kočky. Požadovaná živá hmotnost plemene se má podle standardu pohybovat v rozmezí 2,50 – 3,25 kg, s tím, že běžně dosahovaná hmotnost dospělých králíků siamských je okolo 3 kg. 

Tělo je mírně zavalité, válcovitého tvaru. Hlava je široká v čele i nose. Uši jsou vzpřímené, pevné a měří 9,0 – 11,0 cm. Srst je normální. 

Plemenným znakem je siamské zbarvení, plemeno je uznáno ve žlutém a modrém barevném rázu. Siamský žlutý – krycí barva je nažloutle šedá až krémová; siamský modrý – krycí barva je slonovinová až lehce namodrale krémová. 

Koncové části těla (nosní maska, uši, spodní části končetin, pírko, oční kroužky a skráňové skvrny) jsou tmavěji zbarvené s tím, že pozvolně přecházejí do krycí barvy. Předností je mírně tmavší siamský hřbetní pruh. Na čele je světlejší partie.

Drápy jsou rohovité, barva očí odpovídá barevnému rázu, vždy s karmínově červeně světélkující zornicí. Podsada je podobná krycí barvě.

Ustájení

Běžná velikost kotců králíkárny pro siamské by měla být min. 70 – 80 × 60 – 70 × 60 cm (délka, hloubka, výška). Mladé králíky určené pro výstavy je nejvhodnější od 3. měsíce věku ustájit individuálně. 

Negativně vyselektované králíky (např. celkově slabší typičnost, slabě světélkující zornice, tmavá podsada apod.) je vhodné po odstavu převést na krátkodobý výkrm do věku 3,5 - 4 měsíců. 

Pro ustájení těchto králíků pro jateční účely lze s úspěchem využít adaptované stájové kotce po malých přežvýkavcích či stájové boxy s hlubokou podestýlkou.

Krmení

Siamský nemá žádné zvláštní nutriční požadavky.

Manipulace a zdraví

Siamský náleží mezi plemena vhodnější spíše pro pokročilé chovatele, kteří již mají s chovem králíků určité základní zkušenosti a návyky. 

V ohledu šlechtění lze za podstatnou označit základní informace o genetickém založení tohoto zbarvení. 

Zacházení s tímto malým plemenem je poměrně snadné. U siamského není známa plemenná vnímavost vůči specifickým nemocem, celkově se jedná o poměrně odolné plemeno s živým temperamentem.

Podobná plemena

Ve středním tělesném rámci existuje plemeno siamský velký, které bylo vyšlechtěno kolektivem chovatelů v tuzemsku. Plemeno má shodné zbarvení, znaky typičnosti však odpovídají středním plemenům – průměrná hmotnost 4,5 kg.

Zajímavosti

Siamské zbarvení (podobně jako kuní barva) vykazuje určité změny v průběhu vývoje králíka a chovu během roku vůbec. Mláďata se rodí světlá a siamské znaky se zvýrazňují, jak mladí králíci rostou. 

Vrhy musejí být vhodně načasované, aby mladí králíci přelínali do požadovaného zbarvení; v něm jsou pouze malou část výstavní sezony. 

Mimoto, v rámci genetického založení zbarvení se v chovu tohoto plemene vyštěpují králíci se standardními siamskými znaky (pro výběr, výstavy a další chov), celkově tmaví králíci (nevýstavní) a celkově příliš světlí – téměř bílí jedinci s minimálně vyvinutými znaky (nevýstavní).

Kontakty

Pod hlavičkou králíkářské sekce ČSCH působí Klub chovatelů králíků kuních, ruských a siamských, webové stránky https://klubkursi.estranky.cz/. Členy tohoto klubu se mohou stát členové ČSCH v rámci nadstavby jejich svazového členství.

 

Použitá literatura je dostupná u autora.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.